Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@Maggy (11.04.2021 17:47): Pokiaľ viem tak tie ďalšie tebou spomínané (Dear Esther určite) neboli robené touto technológiou, pretože to nie je úplne lacná záležitosť. Využíva sa to inak pomerne dosť veľa vo filmoch a veľkorozpočtových seriáloch na digitálne vytvorenie e a dokreslenie prevažne exteriérov.
To registruji zvláště u výpravných adventur, nevím jak u akčních her. Dear Esther, Edith Finch a podobně.
@Dlaha1 (komentář): Keď považuješ jedného z tých unikátnejších zástupcov žánru za slabšieho, to si hral očividne príliš málo lacných napodobovačov, ktorí vznikajú v pravidelných intervaloch dodnes :)
@mattesak (29.12.2018 11:43): Pochopit princip jde celkem rychle, ale samotné řešení vyžaduje buď pokus/omyl nebo fotografickou paměť. Mě spíš překvapuje, že někoho překvapuje, že ta hádanka může být pro někoho náročnější. :) Neberte to osobně, ale mě u takovýchto prohlášení často přijde na mysl sorta lidí typu "kdo nezvládne co já je looser, a kdo zvládne víc ten musí podvádět."
@Crash (28.12.2018 11:42): Narážel jsem spíš na to, že obdivuju ty, kteří to dají z fleku jen co si ten barák projdou. Bez nějakých náčrtů na papír. Já na tohle paměť prostě nemám :-D
@mattesak (komentář): Puzzle s dverami Ti prišli ťažké? Jediné, na čom som sa zasekol, bol prechod cez hrádzu, to osm is musel pozrieť na youtube - urobil osm to správne, len som nevedel, čo to spravilo - že to znížilo hladinu vody.
@Garret (12.01.2018 14:26): Ano máš samozřejmě pravdu. Na GOG bylo hned v první větě v popisu, že je nyní k dispozici Redux verze a já to automaticky bral, jakože je to ta, kterou si zrovna stahuju. Teprve teď jsem se dočetl, že si ji musím koupit (zdarma) zvlášť přes klíč a stáhnout. Takže teď už opravdu mám Redux verzi, která je mi ovšem k hovnu, protože včera jsem tu hru dohrál, fakt boží :-) Jinak se omlouvám všem za nepravdivou informaci.
@Tarhiel (10.11.2017 13:34): Je to zajímavé, ale při čtení tvého příspěvku jsem souhlasně přikyvoval, přestože s tím nesouhlasím :) To proto, že obecně to tak asi je, ale nejsem ochotný si připustit, že by to tak působilo i na mě :) Musel bych přiznat, že moje chování ve hře je předvídatelné. A že jsem zlenivěl.

Je fakt, že přístup "neřekneme hráči nic, ať si na to přijde sám" je vlastně designérské rozhodnutí, které je navíc dost riskantní a inovativní. V zásadě mi to nevadí, ale je tam pak ten risk, že se prostě hra a já mineme. A to se mi bohužel stalo.
[neexistující komentář]: Tej frustrácii sa nedivím - dnešné open world hry človeka naučili, že môže ísť kamkoľvek, no najskôr ho tam musí naviesť questmarker, inak sú tie priestory prázdne.

No a táto hra sa síce na prvý pohľad z toho preberá to, že človek čaká, že Ta niečo zaujme, niečo, čo TI napovie, čo máš robiť/kam máš ísť (nejaký zaujímavý predmet/budova, aj keď budovy tu nejaký všeobecný smer, kam máš ísť, udávali), poprípade Ti hra tutoriálne ukáže, čo máš robiť a keď to nespraví, cítiš sa podvedený.

Ja som tento problém nemal, ale to len preto, že som preliezal všetky zákutia a jediný problém, ktorý som mal, bol zákys na hrádzi po vypustení vody - tam som si aj ja musel pozrieť youtube walktrough, aby som vedel, kam ísť.

No a k príbehu - v podstate to, čo si pochopil, že Prospero je Ethanov výmysel, Ti malo vysvetliť aj všetky tie predchádzajúce nekonzistantnosti - že v lese boli semafóry, tajná skrýš kultistov v podzemí s Cthulhu inšpirovanou príšerou - boli to všetko výplody imaginácie dieťata, ktoré do poslednej chvíľe čakalo, že ho niekto zachrání.

A predstavovalo si pri tom práve svojho obľúbeného detektíva.
@Crash (10.11.2017 09:57): To, že hra není lineární, jí určitě Kwoky nevyčítá a já koneckonců taky ne, jen mnou po splnění nějakého úkolu často cloumal pocit ve stylu "fajn, udělal jsem to, ale co z toho??" a na konci, kdy jsem čekal, že teprve tam mě čeká nějaké zajímavé rozuzlení, jsem si jen řekl "hm, tak jo, no." To u zmiňovaného Dear Esther mi pochopit příběh zas tak dlouho netrvalo, ale tam zase stačilo trochu hlouběji poslouchat vypravěče, tak trochu z jeho vyprávění "číst mezi řádky" a neprokousávat se hrou plněním hádanek, rébusů apod. To ale zase spoustu hráčů vnímá negativně, jelikož pak z toho mají pocit, že se o dohrání hry kromě používání směrových kláves vlastně nijak nezasloužili.
@Kwoky (10.11.2017 10:04): Jasně, to je právě to riziko o kterým jsem psal. Já to měl v podstatě úplně stejné v tom prvním lese jsem našel jen 4 pasti, nic se nedělo tak jsem šel dál, u vlaku jsem na tu mechaniku těmi lítajícími nápisy taky nepřišel. Ale zadařilo se hned za ním, kdy tu kliku na břehu jsem našel úplnou náhodou i všechny ostatní věci, takže tu scénu se mi podařilo rozpohybovat, pochopil jsem jak to funguje a že je potřeba se vrátit do prvního lesa, protože mi něco chybí. No a pak už to šlo. Na ty lítací nápisy jsem přišel až někde na konci hry. :)
@Karasman (10.11.2017 09:46): Pravda. Takhle jsem to taky zkoušel. Ale jak jsem psal, nejdřív jsem si musel všimnout, že se to vůbec dá měnit.

@Crash (10.11.2017 09:57): "detektiv hledá stopy a skládá střípky dohromady, což ho posunuje dál, a že tedy není dobré letět rovnou za nosem furt dopředu"
Naznačuješ, že jsem to chtěl "proletět", ale tak to není. Naopak jsem hned od začátku poctivě prolézal. Problém byl v tom, že jsem za to "prolézání" nedostal žádnou odměnu a tak jsem to vzdal. Třeba u toho prvního vlaku - vlak jsem obešel i s nejbližším okolím asi 6x, 4x jsem zkusil vystoupit a nastoupit. Ale když jsem nepochopil, že ty lítající nápisy se přiblíží k sobě, když koukám správným směrem, tak jsem byl bez šance.
@Kwoky (10.11.2017 09:15): Souhlas, kdo chce linearitu tak si tady nabije držku, asi tak jako ty, že proběhne půl hry a nic se neděje. Ale právě ten krásný vizuál vybízí ke kochání, takže jakmile se začneš kochat, tzn. nejdeš po cestě dopředu, ale jdeš se podívat doprava na kopec, doleva na vyhlídku, a náhodou (nebo jak ty píšeš omylem) tam něco najdeš a někde najdeš něco jiného, a ono to něco udělá a naznačuje ti to hledej dál. Nakonec jsi detektiv Prospero, mě to tím pádem přišlo normální, že detektiv hledá stopy a skládá střípky dohromady, což ho posunuje dál, a že tedy není dobré letět rovnou za nosem furt dopředu.

Kdyby to bylo lineární, tak je to normální hra, oni to riskli udělat to otevřené a nechat to na hráči. A to se mi právě na tom líbí. Ten risk samozřejmě znamená, že se to někomu nepovede rozklíčovat a bude tam bloudit a nechápat. Ale když se to povede tak je ten herní zážitek podle mě intenzivnější, než kdyby tě za tu ručičku vedli.
@Kwoky (10.11.2017 09:15): Co se týká toho baráku, tak já si třeba ten barák vedle vůbec nepamatoval. Podle mě se stačí podívat, v jaké místě v tom baráku jsi a je jasné, že když máš po levé straně zeď s oknem ven a v portálu vidíš chodbu doleva, tak je to nesmysl, protože takhle by to nešlo. Cílem je zvolit tu místnost, která tam reálně pasuje a v drtivé většině je to z nabízených možností pouze jedna logicky správná.
@Crash (10.11.2017 08:01): Přečetl jsem si komixový prequel i ten článek od autorů hry. A pořád to cítím stejně. Prequel jen nastavuje atmosféru (neprozrazuje nic, jen malý detail, že Paul reaguje na Ethanův dopis). Článek od autorů je zaměřený na konec hry, se kterým jsem neměl problém. Naopak se mi velmi líbil a ta hlavní myšlenka (Ethan umírá a sledujeme jeho fantazii) mě celkem zasáhla. Jak jsem ke konci našel to ohořelé tělo vsedě, myslel jsem, že je to Ethan. To byl pro mě asi nejsilnější moment hry, kdy jsem byl hodně smutný. Takový ten pocit "to ne!..."

Pokud máme srovnávat s Dear Esther, tak na DE mi asi vyhovovala linearita. V Ethanovi je hráči dovoleno pohybovat se volně (i když stále v dost omezeném "otevřeném" světě), což má za následek, že může některé věci přehlédnout. A nechápu proč, ale já jsem přehlédl většinu. Naopak třeba šiškogranát jsem našel úplně omylem, použil jsem ho taky čistě náhodou (zrovna jsem se zastavil ke kochání na místě, kde to šlo použít). Tím mi unikla asi další část informací.

Pokud chtěli autoři vyprávět příběh, který nabízí možnosti interpretace hráčem, tak to mělo být míň otevřené.

V jakém vesmíru dává smysl "hádanka", kde si musíš zapamatovat jeden barák a pak podle toho uspořádat druhý? Proč to tam bylo v kontextu příběhu? Sice teď zpětně už chápu tu mechaniku (ale dost dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že se místnost na druhé straně portálu dá vyměnit), ale jak to zapadá do toho příběhu? Ten druhý dům jsem si prošel, vyslechl všechny střípky rozhovorů a stejně nevím.
[neexistující komentář]: Mě na tom fascinuje to, o čem jsme se bavili včera na TS a jak koukám na tu Chuckovu reakci níže, tak mám pocit, že ten to má úplně stejně, a to že vám oběma se hodně líbila Dear Esther a oba jste nepřišli na chuť tomuhle.

Přitom já to mám úplně naopak, zatímco Dear Esther mi nedala nic herně, což ani nebylo jejím záměrem a ani příběhově, protože ten příběh jsem nepobral, a zbyl jen ten krásný ostrov, tak tady jsem si prostě užil všeho. Nádherný vizuál, příběh, který má smysluplnou rovinu, a interaktivita, která právě díky tomu, že tě nevede za ručičku, tak vyvolává mnohem větší herní uspokojení ve chvíli, kdy na to sám přijdeš, než kdyby mi tam někdo dal šipku a řekl udělej to a to.

Jinak jak píše Karas, ten barák s těma portálama by měl každýmu docvaknout pokud ovšem navštívíte ten druhý barák vedle, ty místnosti jsou stejné, tvým úkolem je poskládat do úplně stejného rozložení jako v tom druhém baráku. A mimochodem je tam pak i místnost s knížkama, kde najdeš knížky od Lovecrafta -> Cthulu-> obří chobotnice... atd. atd. :)

Jako chápu že, se nezadaří, nesedne to, zvlášť když to na začátku nepochopíš a rychle se dostaví pocit frustrace a vznikne bariéra.

A co se týká příběhu, tak velmi doporučuji to vyjádření vývojářů, které jsem sem přihodil do Článků.
Já jsem snad jedinej, komu přijdou portály v domě nad přehradou naprosto logický a udělám je vždycky na první pokus...
[neexistující komentář]: Souhlasím s každou Tvojí větou! Možná i s těmi, které tam nejsou. :-)
Viete niekto doporučiť hru podobného žánru a štýlu hrania, len dlhšiu príp. s väčším počtom náročnejších hádaniek a rébusov? Čo som tak preletel diskusiu, spomínala sa tu herná séria Amnesia. Nejaké ďalšie tipy?
@Kwoky (08.11.2017 22:29): Menší spoiler (neříká řešení, jen ty hádanky): na začátku jsou pasti, za mostem mrtvola, kousek dál v lese po levé straně týpek ve skafandru, za přehradou po levé straně dům s teleportačníma dveřma, pak dál řešíš vraždu na hřbitově, následují doly a v nich i nepovinná část s prokletým horníkem, pak vražda pod přehradou a nakonec finále. Snad jsem na nic nezapomněl...

BTW jestli máš všechny úkoly (tzn. třeba všechny pasti) poznáš vždycky tak, že tím pravým myšidlem na konkrétním místě se vždycky dostaneš do minulost, když to nebude všechno, tak se ta bublina pořád snaží rozpínat, ale nikdy ne dostatečně...
@Garret (08.11.2017 22:07): a @Crash (08.11.2017 22:18): Díky. Problém je v tom, že jsem poprvé ty pasti našel jen čtyři (a myslel jsem, že jsou všechny) a při druhém pokusu jsem tím lesem prostě prošel a ničemu to nevadilo, tak jsem dospěl k závěru, že je to tam jen pro atmosféru.

Koukl jsem i na začátek speedrunu a podle toho jsem ušel něco mezi třetinou a polovinou "vzdálenosti" hry, ale za celou tu dobu jsem nevyřešil, ba ani nepotkal jediný z těch "adventurních úkonů".
@Kwoky (08.11.2017 21:55): U mě to zabralo cca 9 hodin, ale já se kochal. Přesně jak píše Garret, v těch jednotlivých lokacích musíš splnit různé úkoly , a když se ti to povede, tak se něco stane, co tě posune dál v příběhu. Pokud stále nechápeš, tak tady je nápověda na tu první lokaci hned na začátku: v tom lese je celkem pět pastí, musíš je najít všechny. Pak uvidíš.
@Kwoky (08.11.2017 21:55): na hodinu a půl to určitě není, spíše tak 4 hodiny. jde o to na daných místech na mapě splnit adventurní úkony. zrádné je to v tom, že hra je od začátku otevřená a můžeš se prakticky dostat až na konec bez toho, aniž bys cokoli splnil. tím ale hru nedohraješ. na konci je mapa, co ti ukáže nesplněné části, ke kterým se musíš vrátit.
Co dělám špatně? Prošel jsem les, přešel most, došel do "vesnice", našel vzkazy, hřbitov, prošel lesem u vesnice tam a zpět, prošel dvěma malými tunely... a zatím vůbec nechápu, o co jde. Jen z názvu hry tuším, že někdo zmizel, ale nemám nejmenší tušení kdo, kdo jsem já, kam se snažím dostat... prostě nic. Mám za sebou hodinu a když čtu, že hra je na hodinu a půl, tak musím kroutit hlavou. To přece není možný, aby to bylo všechno. Něco jsem škaredě nepochopil nebo nevím. Může mi někdo trochu pomoct se v tom zorientovat? Ne v příběhu, ale asi jsem přehlédl nějakou herní mechaniku nebo něco takového. Jsem jako chobotnice, které někdo usekl všechna chapadla. A co taková chobotnice dělá? Nechápe.
Úžasná grafika - takovou bych chtěl vidět všude. Příběh zajímavý a poutavý, jen je kratší. Logické hádanky potrápí hlavu, ale nic složitého. Celkově se mi to hodně líbilo, ale je škoda, že se to dá hrát pouze jednou.

Více z recenze na vecnykritik.cz
V tý hře co je povinný a co není nelze moc poznat. Možná jsem opravdu mohl proběhnout doly jinudy.
@Chuck (09.01.2017 08:59): Když se s ním setkáš, tak tě to automaticky teleportuje na začátek bludiště. Musíš se mu vyhýbat, ale pokud se nepletu, tak tahle část je stejně nepovinná...
@Red (08.01.2017 22:17): Sice to není zas tak dávno, co jsem to hrál, ale nějak si nevzpomínám, jak jsem tu pasáž dal. Utéct mu? Nebo se s ním vůbec nesmíš setkat, jinak to automaticky znamená smrt? Možná to druhé.
Odinstalováno. Toho horníka jsem nezvládnul, horory z vlastního pohledu absolutně nedávám. Třeba teď je nový komentář k amnesii kde říká že se ve hře vůbec nebál, no já hru po koupi v akci po dvaceti minutách odinstaloval a klepal jsem se ještě dvě hodiny.

Celkově ve mě zdejší komentáře vzbudily odlišná očekávání.

@Chuck (29.12.2016 09:53): Tam tě mohlo i něco zabít? Tu lokaci jsem tehdy úplně zapomněl, ale v diskuzi mi ji připomněli. Akorát už přesně nevím, co tam tehdy bylo potřeba udělat. Tuším, že tam byl nějaký puzzle s výtahem apod., ale to už celkem hádám.
No super, tak je tam ještě mumie. A já nevím co mám dělat, super:D
@TRIAn29 (27.12.2016 16:25): Jo to, chápu. Já se sice taky kochal, ale je pravda, že jsem zároveň i šel po příběhové lince, takže jsem to projel s klasickou herní dobou. Vlastně bych řekl, že to graficky je na stejné úrovni jako třeba takový Far Cry 4 na ultra detaily. Jen to má o hodně menší nároky na GPU a člověk si tu vystačil i s úplně slabou kartou. Optimalizace tu byla fakt skvělá a grafika fotorealistická.