Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 70
Očekávání byla jasná. Kombinace Resident Evil 4 a Silent Hill 2. Nic většího, nic menšího. Hlavním tahákem The Evil Within je jistě jméno Shinji Mikamiho, který sliboval návrat ke kořenům survival hororu a, nutno přiznat, že svému slovu dostál.

Připravte se na nedostatek lékárniček, minimum munice a hromady nepřátel. Většina z nich je navíc dosti agresivních a zběsilý sprint často bývá jedinou možností postupu vpřed. Do cesty se vám postaví mnoho druhů všemožných potvor a úspěšné překonání každé z nich vyvolá euforii doprovázenou strachem z další chodby.

Nikdy nelze odhadnou, co se skrývá za dalšími dveřmi. Napětí se dá krájet. Pravidelné návštěvy sanatoria, sloužícího jako save point, naskytnou jedinečný zážitek. Určité momenty (pole slunečnic) se zapíšou do paměti tučným písmem. Z hlediska hratelnosti a atmosféry nelze mnoho vytýkat.

Horší jsou ostatní složky hry. Všechny postavy jsou suché a nudné. Příběh je chaotický, jeho vyústění nedostačující. Ono, poslední dobou hojně využívané, vyprávění ve stylu „hádej, milý hráči, co se vlastně děje“ začíná už být únavné. Dva černé pruhy na okrajích obrazovky značně iritují, zvláště ke smůle těch s menším monitorem/televizí. Hudba je nevýrazná a poslední boss neuspokojující.

Zlo Uvnitř je tak hybridem, neříkám paskvilem, výše zmíněných RE4 a SH2. Nabízí fortelnou, chvílemi frustrující, zábavu na slušných 15 hodin.

Pro: atmosféra, hratelnost, klasický survival, nepředvídatelnost

Proti: příběh, postavy, poslední boss, nevýrazná hudba, "černé pruhy"

+30
  • PC 90
Na Evil Within som sa veľmi tešil. Mám totiž rád japonské horory a taktiež som veľkým fanúšikom série Silent Hill. Od hry som očakával hutnú atmosféru, japonsky divný príbeh a atraktívne a temné prostredie. Tieto očakávania hra viac-menej splnila a ponúkla aj niečo naviac. Na začiatok si treba vyjasniť jednu vec: atmosféra Evil Within rozhodne nie je tak hutná a silná ako v prípade Silent Hillu (i keď v porovnaní s mnohými inými hrami stále výborná) a hra sa skôr sústredí na brutalitu ako na psychológiu. To môže niekomu vadiť, ale mne osobne ani nie. Hra si to kompenzuje inými kvalitami a prednosťami.

Medzi najvýraznejšie patrí predovšetkým skvelý gameplay. Nábojov som mal na strednú obtiažnosť stále nedostatok a bol som prinútený aj využívať okolité prostredie. Nutnosť využiť všetko čo som mal po ruke dával hre skvelý survival feeling. Celkovo je hrateľnosť výborná, hra sa dobre ovláda a radosť z porazenia silnej skupinky nepriateľov, alebo bossa je veľká. A pocit zadosťučinenia sa rozhodne počíta.

Vyzdvihnúť musím veľmi pekné vizuálne spracovanie, od atmosférického prostredia až po rôzne hnusné monštrá. V tomto Japonci tradične stále excelujú. Páčila sa mi aj neustála zmena prostredia, kde sa hra odohrávala: od zatuchlej krypty, cez depresívny špitál, až po potemnenú dedinu plnú zmutovaných dedinčanov.

Príbeh vyzerá možno dosť chaotický a ťažko sa v ňom orientuje, ale ak ste po celú hru dávali pozor, tak by sa v ňom stratiť nemali. Je v podstate jednoduchý, ale len pre hráča, ktorý dobre pozná japonskú hororovú školu a ich, teraz už bežný systém rozprávania príbehov v hrách. Ostatní sa v ňom môžu pomerne ľahko stratiť, i keď je stále zrozumiteľnejší než napríklad v prvých Silent Hilloch alebo v sérii Dark Souls.

RPG prvky boli zakomponované s citom. Možnosti vylepšovania postavy a zbraní síce neboli až také obsiahle ako v nejakej väčšej RPG hre, ale u hororovej hry ma toto spestrenie príjemne prekvapilo. Peknou zaujímavosťou bol aj fakt, že tu nie sú klasické skúsenosti, ale nové vylepšenia sa odomykajú z takzvaným "zeleným gelom".

Medzi zápory by som rozhodne zaradil niekoľko otravných častí, kde som musel utekať pred nejakým silným nepriateľom, ktorý vo chvíli keď sa ku mne dostal, ma zabil na jednu ranu. Takýchto častí tam bolo niekoľko a boli často veľmi otravné. Nehovoriac o niektorých podobne ladených bossfightoch.

Ďalej mi trochu vadila občas menšia samoúčelnosť prostredia. Konkrétne, keď práve v danej chvíli niečo hlavný hrdina potreboval, tak to nejakým zázrakom našiel niekde veľmi blízko. Môžem ešte spomenúť aj vtipný fakt, že všetci tamojší zombíci sa predtým asi kúpali v benzíne, keďže nejakým záhadným spôsobom začnú okamžite celý horieť po zapálení jedinou zápalkou...:)

Verdikt: 90% môže niekomu prísť ako príliš vysoké hodnotenie. Dobre si uvedomujem chyby tejto hry a dokázal by som ich pokojne vymenovať ešte viac. Ale mne osobne nevadili a celú hru som si užil od začiatku do konca. Jednoducho mám pre tento typ hier určitú slabosť a ako taký mi Evil Within sadol. Preto aj vo výsledku hodnotím veľmi vysoko.

Pro: Atmosféra, hratelnosť, grafická stránka hry, dizajn protivníkov a bossov

Proti: občas samoúčelnosť, niekoľko otravnejších častí a naháňačiek, slabšie dialógy, nepriateľia sa kúpu v benzíne :)

+26
  • PC 80
Velmi zajímavý horor plný krvelačných zombie a prostředí, kde nikdy nevíte, zda-li narazíte na nemrtvé či na různé typy nevyzpytatelných nástražných pastí, kterých je někdy více než nepřátel samotných. Takhle jednoduše bych "The Evil Within" pro začátek shrnul.

Pravdou je, že nepřátelské zombie ve hrách moc nemusím. Naštěstí hra není jen o jejich tupé likvidaci, ale i o zajímavém příběhu protkaném několika dějovými zvraty, které hru nedělají bezduchou, jak by se z mých úvodních slov možná mohlo zdát. Hlavní postava detektiva Sebastiana Castellanose mi rozhodně sedla a celkově mi hru zpříjemňovala. Se samotnými boji s nepřáteli to už bylo občas o něco horší, jelikož přesila těch běžných mi někdy dávala pěkně zabrat. Naštěstí upgrady hlavní postavy a zbraní, kterých je přiměřené množství a mají solidní razanci, tyto boje postupně vylepšovaly a přidávaly tak na větší zábavnosti a k vyváženější obtížnosti. Co mi ale občas zlámalo vaz a nemálo prodloužilo i herní dobu, byly souboje s bossy, kterými hra zrovna nešetří. Musím se přiznat, že pár z nich jsem porazil po tolika pokusech, jejichž počet bych snad radši ani nepřiznával sám před sebou.

Co dodat? Celkový dojem z "The Evil Within" je rozhodně velmi dobrý, přestože kvůli bossům jsem hru často doslova nenáviděl a nejraději použil proti ní něco, co by ji vymazalo ze světa. Ovšem atmosféra, hlavní postava, solidní akční děj a příběh mi dojem ze hry určitě nezhoršily a často také přivedly k pocitu, že zahrání druhého dílu možná přece jen stojí za úvahu.
+25
  • PC --
Hodně kvalitní horor, který spojuje gameplay rezidentů a čvachtavou hnusotu silenthilu. V jednu chvíli se procházím po lesíku nebo malebně romantické, rozpadající se, vesničce a další moment stojím po kolena ve zbytcích těl, vnitřností a krvi. Zombíci střídají různé abominace, tempo hry se často mění od plížení a pomalého odstraňování pastí až po hektické arénovité bitky a zběsilé úprky. TEW tam má všechno...

Když dojdu na konec koridoru, ze země vystříknou chapadla a jsem zase někde jinde. Střídání jednotlivých prostředí je nahodile šílené, objevuji se ve vzájemně nenavazujících lokací a nemám představu, co vlastně dělám. Jatka střídají středověké vesničky střídají katakomby střídají prosluněné vyhlídky střídají opuštěné nemocnice střídají hrady střídají opuštěný dům s temnými zákoutími střídají slunečnicové pole střídají rozpadající se město (krajzys 2 ityz!) střídají šílené Otherworldí sajlentoviny a tak dále a tak dále. A to mi vlastně vůbec nevadí, protože příběh je klasická japonská WTF patlanina, kterou málokdo pochopí bez pomocí wikiny. A i tak je to blbost.

Brutalitou se tady nešetří a i moje přítelkyně okomentovala dění na obrazovce "co to je za hnus?". A to jí nechaly klidnou i létající oční bulvy ve zpomaleném VATSu třetího Fallouta. Prostě nic pro slečinky.

Patch odemknul 60FPS a vymazal ty strašně kůl pruhy (které tam jsou pro lepší filmový zážitek, to dá rozum; rozhodně to nemá nic společného s nedostatkem výkonu konzolí). I tak jsem celou hru musel hodit na SSD, protože klasický disk nebyl schopnej hrabat v 60fps dost rychle pro vykreslování textur. Graficky to není žádná výhra, ale některé momentky dokáží potěšit a už ta promočená halena Kidmenové mě fascinovala asi 5 minut.

Hodně omílána je obtížnost, ale pokud jste dohráli prvního Resident Evila, nemůže vás nic překvapit. Spíše než s nepřáteli jsem občas sváděl souboj s ovládáním postavy, která se blbě pohybuje a třeba takový hod granátu na hraně propastí znamená, že tam spadnu. Savování je bezproblémové, díky velkorysému systému checkpointů.

Škoda toho mizerného příběhu. Jako koktejl hororového survival žánru je to ale hodně moc povedené a to říkám jako člověk, který nemá rád horory. Mám prostě jen rád dobré hry a tou TEW rozhodně je.

✰✰✰ / 5

Obtížnost: Survival
Herní doba: 18 hodin
Počet smrtí: 44
+22 +23 −1
  • PC 80
Tlustý vesničan, v jehož těle s usídlil parazit, se pomalu blížil. Už jako asi desítky před ním, stále to bylo stresující setkání, nehledě na to že jich za ním šlo dalších pět. Namířím pistolí na holeň, kdybych zamířil níž, nevyjde to a „zombík“ spadne na zem, kdybych zamířil výš, začne tančit na místě a kroutit se bolestí, což taky nepotřebuju. Mířím do holeně a stisknu klávesu, „zombík“ bolestí klekne. Rozběhnu se k němu a stisknu další klávesu, běžím sice téměř do davu nepřátel ale to co bude následovat je takové menší vítězství. Leon Kennedy za svého nezapomenutelného „huhaah“ rozkopne „zombíkovi“ elegantně hlavu (Ada to sice dělá elegantněji) a odhodí ho do davu nepřátel, které tím povalí. Teď má Leon čas vytáhnout zápalný granát a hodit ho do ležících nepřátel. Zvuk umírání je zakončen naskakujícími modrými pruhy značící peníze. Zážitek jak něco. Resident Evil je dodnes jedna z mých TOP her a to jsem ji masochisticky hrál na klávesnici. Rád se ke hře vracím. Proto si dokážete představit, jaká byla moje očekávání od Evil Within.

Budu spoilerovat, protože pár rozhodnutí mě opravdu naštvalo a nechce se mi věřit, že by se k nim uchýlil takový „mistr“ horroru.

Udělat hru hardcore tím že postava unese jen 5 sirek? Chtěl bych jakékoliv logické vysvětlení, proč by nemohla unést šestou bez upgradu.

Nepřátelé se zdají být docela běžní a vynikli právě až po dohrání hry, když jsem si procházel figurky. Jsou geniálně vytvořené a mrzí mě jen, že ve hře to skoro nejde vidět. Vše co je trochu dál je mírně mázlé. Blízko zase vše zakrývá Sebastianova postava (mimochodem Castellanos je naprosto božsky znějící příjmení) a ještě ke všemu spodek a vrch zakrývají pruhy. Takže jsem za celou hru pořádně nevěděl, co po mě jde.

Věděl jsem, že to budou kecy, jak neustále prezentovali při hraní „rozličné způsoby“. Chtěl jsem hned na začátku použít mozek a u prvního nepřítele s motorovou pilou, kterou jsem potřeboval, jsem popadl sekyru/sekáček , prosekal se k němu skrz dřevěnou zeď a on byl stále připoutaný řetězy. Pila ležela vedle něj. Ale ne, nešla sebrat. To považuju za extrémní fail, a skoro se mi to jevilo jako bug. Proč tam tu možnost nedal? Hra se prezentuje stealth postupy ale i když to jde, tak to vlastně nejde? Co to?

Souboje s bossy jsou také zklamáním, protože probíhají tak že člověk holt místo klasických nábojů vleze do inventáře, kde ze součástek nalezených cestou udělá tolik výbušných střel do kuše, kolik jen bude třeba- nic víc, funguje to na každého bosse. Pokud pečlivě sbíráte součástky, máte jich vždy kolem 50. A dokonce jsem toho názoru, že hra hází zbytečně klacky pod nohy a zdá se mi, že by jiný přístup asi ani nešel. Zkoušet to ustřílet když Castellanos nedokáže uhnout ničemu? Opravdu je lepší strategie výbuch, výbuch, výbuch, výbuch.

Zbraně jsou krom kuše docela nuda a zarazilo mě, jak pozdě dostanu magnum. V RE4 to byla skvělá zbraň, člověk jí měl půlku hry a náboje do ní nacházel tak nějak vzácně, ale rozhodně šly najít. Zde ji dostane 3 úrovně před koncem myslím, podařilo se mi do něj najít asi 4 náboje, takže jsem měl za celou hru kolem 10 nábojů do zbraně, která mi přišla slabší než naplno vylepšená sniperka a vypadala skoro totožně jako počáteční revolver.

Jízda autobusem, tu si mohli odpustit. Město je škaredé, textury doskakují, je to jeden odporný koridor a oni do toho zakomponují scénu s kulometem a jednou lajnou nabíhajících nepřátel- opakovaně! To je vážně EVIL tahle kurvit hratelnost pane Mikami! A když už jednou uděláš super nepřítele- mini bosse, vymysli dalšího! Nepoužívej v následujících levelech ty samé jen ve větším počtu! Takhle i ten nejzajímavější nepřítel časem působil směšně protože jste už měli taktiku ´.

Příběh ničím nepřekvapí. Vyškolený tituly jako Silent Hill, Alan Wake, Deadly Premonition a jinými, jsem v tom hledal až moc hloubku a náznaky z každého nápisu a tak mě konec opravdu zklamal.

Navíc vše ukázal trailer. Čekal jsem, že hra bude plná nástrah a budu v nějakém blázinci, který je doslova sám jedna velká past. Ale ty scény s různými mechanismy jako rotující břity, změny okolí. Trochu jsem čekal, že to bude jako ve filmu kostka a nikdy si nebudu moct být jistý, že mě čeká stejná místnost, která by tam měla být. No řekněme, že jich je tam přesně (cool zážitků s pastmi) tolik co v traileru. Zbytek obstarávají miny a dráty apod.

A proč ve výsledku 80%? Je to horror a je kvalitní. Zmínil jsem tolik nedostatků, ale hru jsem si užil. Neměl jsem tak velkou motivaci hrát dál jako v případě Resident Evilu 4. Ale dohrál jsem to, což teď umí fakt málo her, přinutit mě dohrát je. Zvažuju skepticky DLCčka, a kdo ví, jestli si to někdy zahraju znovu. Ale líbilo se mi to. Uškodilo tomu možná až moc přehnané očekávání. Jakoby Shinji trochu zaspal, nebo hru dělal fakticky dlouho a jde to vidět. V Resident Evilu 4 si pamatuju snad každý detail a můžu to hrát furt dokola. Evil Within ale opravdu ne.

Vypíchl jsem snad vše, co se mi nelíbilo, dělám to tak proto, že když to člověk přečte, může si říct, jestli to jsou zápory, které mu budou taky vadit, nebo si hru užije i přes ně. Dle mého nejlepší způsob komentářů.

Prostě: tohle mi vadí, bude ti to vadit taky?

Hráno: PS4
Počet úmrtí: 81

Pro: Atmosféra vesnice, pasti i přes jednoduchost fungují a člověk se bojí. Sirky (nápad). Pár míst kde se dá atmosféra krájet - pokud jste neviděli trailer.

Proti: Až moc obyčejné zbraně, sirky (provedení), vše se časem stane všedním a likvidace bossů. Pár míst kde by se dala atmosféra krájet - ale viděli jste už trailer.

+20
  • PC 75
The Evil Within měl všechno co ve hrách nesnáším.

Nesympatický hrdina, který je mi úplně fuk.
Upgrade zbraní, pro upgrade zbraní, tj. člověk musí upgradovat, aby zbraně k něčemu byly.
Upgradování revolveru ke zvětšení zásobníku (až 12 nábojů na max!).
3 vteřinový sprint na levelu 1.
Instakill nepřátele výborně doplňovaný delším nahrávacím časem.
Bossfight poskládaný z miniher.
Úseky, kdy hráč prchá, ale vidí jen za sebe a když neběží po přesně stanovené tak ho čeká instakill a load.
Úseky, kdy se naráz odehraje něco nestandardního a člověk má jen pár vteřin na to precizně zareagovat načež instakill a load.
Nemotornější ovládání.
Nepřátelé mají zbraně, které hráč nemůže získat.
Designová neucelenost.
Braní ovládání hráči.
Nemožnost provádět nějakou činnost v podřepu a automatické stoupnutí.
Mizerná práce se světlem.
Zápisky a audiology.
Chybělo mi normální otevírání dvěří, oproti tomu rychlému a super mega pomalému.
Chladné zbraně, které se rozpadnou po jednom úderu.

A stejně mě to relativně bavilo a dohrál jsem to do hořkého konce. Ne snad kvůli příběhu, ten mi byl docela putna a pak jsem ho naprosto bez zaváhání ignoroval. Ale atmosféra byla příjemná, oscilovala někde mezi Resident Evilem a Silent Hillem a byl jsem částečně zvědavý, jaká další obludnost se objeví a kde se to bude odehrávat. A to je taky jediný důvod, proč jsem to dotáhl až do konce.

Pro: Atmosféra, Monstrozity

Proti: Neucelený game design

+16 +17 −1
  • PC 80
Herní výzva 2017: "To je člen!"

Původně jsem plánoval pro tento bod herní výzvy TES 4: Oblivion. Bohužel je Oblivion pro mě až moc velká výzva. The Evil Within jsem měl v plánu dohrát už dlouho a dostal jsem se k tomu až teď (2 předchozí pokusy v minulosti, kdy jsem došel jen po bosse s motorovkou). Hra se snaží jít ve šlépějích resident evilu 4, ale bohužel se jí to daří jen v určitých ohledech.

Příběh je velmi spletitý a složitý. Většina hráčů nebude vědět o co jde ani po dohrání hry. Ve hře po konci zbyde i mnoho nezodpovězených otázek. Autoři zřejmě počítali v druhý díl, který jak všichni víme vyjde už za pár týdnů. Příběh se mi tedy líbil napůl; táhnul sice dopředu načež ho kazilo právě to tajemno. Jsem jeden z těch lidí, co musí mít všechno naservírované na talíři. Ve zkratce hrajete za Sebastiana Castella, který musí vyšetřit, záhadnou smrt personálu Nemocnice. Nakonec se ale všechno pokazí a vaším novým úkolem bude zjistit kde to jste a co se vám stalo. Společnost vám bude dělat Joseph a slečna Kidmanová, či doktor a občas podivín Leslie. Hlavním záporákem je Ruvik. Dozvíte se během hry kdo je a proč je tím co je. Pozadí má sice dobře napsané, ale jeho úmysly jsou mi nejasné.

Hratelnost má EW skvělou. Je to tím, že si bere dobrý základ z RE4. Zbraně a schopnosti si postupně vylepšujete za sbíráni zeleného slizu. Je až s podivem, jak se ze základní pistole, se kterou stěží zabijete 2 nepřátele, (jelikož nevylepšená může mít snad jen 10 nábojů) uděláte ultimátní nástroj na headshoty. Obtížnost je vysoká, ale právě to mi na takovém typu hry vyhovuje. Nábojů je po málu a hlavně bossové ubírají velké množství života a někteří vás mohou zabít i na jednu ránu. Kdo má ale už nějakou tu hru za sebou, tak toto určitě problémem nebude.

Prostředí se mi nelíbilo. Je fádní, šedé, temné. Koridor střídá koridor; chodba, chodbu; ven se také podíváme, ale až na město mě prostředí nezaujalo. Hra má slušnou délku. Dohrajete ji za +-10 hodin, což se o většině dnešních AAA her říci nedá, i když krátké hry mám nejspíš radši. Je škoda, že řadových nepřátel je jen pár druhů. Obyčejný zombík, zombík s maskou, zombík se dvěma hlavami a fakeRuvik. Variabilita je pouze u bossů, kterých je hodně, ale pro většinu platí pouze jedna taktika a to vystřílet po nich všechno olovo, které má hl. hrdina po ruce. Strach jsem vůbec nepocítil, řekl bych že tato hra nebyla vůbec strašidelná, spíš by pro některé povahy mohla být odporná (hodně krve). Pokud se chcete bát, zahrajte si raději Outlast.

Visuálně se hra moc nepovedla. Design je fajn, ale engine, který autoři použili (idTech 5) nebyl dobrou volbou. Hlavně mě štvalo doskakování textur v každé cutscéně. Grafické nastavení nemá téměř žádný dopad na vizuál a celá hra je posazená do šedého filtru. Wolfenstein na idTechu teda vypadá rozhodně lépe. Autoři dokonce ještě klamali zákazníky černými pruhy, které prý byli pro filmovější zážitek. Každý dobře uvažující člověk si ale hned mohl vydedukovat, že tyto pruhy jsou pouze k ušetření výkonu o nějakých 50%, když se vykresluje jen polovina pixelů a ostatní je černo. Naštěstí toto autoři opravili a můžete si pruhy vypnout a dokonce jet na 60 fps. Co se týče cutscén, tak ty byly zrežírované skvěle, jen je škoda, že jich bylo docela málo (dohromady nemají ani hodinu). Dalším bodem jsou zvuky. Sfx jsou skvostné, hudba je nevýrazná až na Claire de Lune (má velmi oblíbená píseň např použita na konci dannyho parťáků), která hraje vždy, když se dostáváte skrz zrcadlo do tvz. odpočinkové lokace, kde si můžete hru uložit, či se vylepšit. Dabing je ryze průměrný.

Hru tedy stejně jako RE4 (tam ale byl i bezva béčkový příběh) zachraňuje hratelnost, bossové a do jisté míry i atmosféra a celkové zpracování; i příběh má své světlé chvilky. Od druhého dílu žádné očekávání nemám a zahraju si ho, až bude ve slevě a nebo se mi zrovna dostane do rukou. Poctivých her z třetího pohledu nikdy není dost a ve stylu resident evilu už vůbec. 80% dávám hlavně za hratelnost a s tím spojenou zábavnost, která se táhla celou hrou.

Pro: hratelnost, claire de lune, obtížnost

Proti: grafika, nevýrazná hudba, prostředí

+16
  • PC 90
Po viacmenej vlažných kritikách som nečakal veľa, o to viac som prekvapený ako dobre som sa celý čas bavil. Evil Within je hnusný, čvachtavý a nepredvídateľný horor, ktorý pravidelne prekvapoval a strašil. Nebál som sa síce permanentne, ale bolo mi občas veľmi nepríjemné ísť v hre ďalej. Pravidelný nedostatok nábojov a života spôsoboval naozaj napínavú atmosféru.

Čo sa mi páčilo?
Je to naozajstná hororová AAA produkcia, podobných hier nie je v poslednom čase veľa a o to viac poteší, že to pôsobí naozaj veľkolepo. Design úrovní sa veľmi vydaril, prostredia sa striedajú a občas mi normálne padala sánka z toho, čo sa dialo na obrazovke. Usmieval som sa často aj z tých nechutných nápadov, naozaj je takmer každá lokalita niečím výnimočná a o prekvapenia nie je núdza.

Ďalšou svetlou stránkou sú nepriatelia z ktorých ide rešpekt. Sú hnusní a veľmi agresívni. Keď dôjdu náboje a nejaký nebezpečný zmrd sa za vami rozbehne s hlasným škrekotom a za burácajúcej nepríjemnej hudby, potom spoznáte čo je to naozajstný adrenalín.

Nepredvídateľnosť. Naozaj som nevedel, čo sa bude diať ďalej a aké monštrá sa ešte ukážu. Bol som veľmi zvedavý a občas som sa pristihol, ako sa pri hre spokojne usmievam.

Čo sa mi nepáčilo?
Príbeh bol nakoniec lepší ako som čakal, ale je až príliš chaotický. Dialógy sú tiež dosť slabo napísané a občas aj hlavná postava hovorí veci, čo nedávajú na základe udalostí veľmi zmysel. V každom prípade ten príbeh nebol na horor až tak zlý.

Ďalšou vecou, čo mi išla na nervy bolo ovládanie. Taký hod granátom je veľmi riskantný a zle zvládnutý. Síce sa pri hode zvýrazní, kam granát dopadne, no pri hode urobí postava nejaký nemotorný krok dopredu a môže tak spadnúť alebo ho hodiť inak ako bolo ukázané. Pravidelne sa mi stávalo, že som si nechcene hodil granát pod nohy a zabil som sa s ním asi 5x. Podobne nemotorne je na tom aj boj na blízko.

Zhodnotenie
Z herných hororov som sa takto dobre bavil celú hernú dobu len pri Resident Evil 2. Musím sa priznať a možno to bude znieť na základe hodnotení kontroverzne, ale Evil Within je najlepší horor, aký som v posledných rokoch hral. Dlhá herná doba, takmer neustále dusná atmosféra, množstvo dobrých nápadov, vydarené zmeny prostredí, zákerní nepriatelia a dokonca mi sadol aj posledný boss a záver. Veľká spokojnosť.

Doba hrania - takmer 20 hodín
Počet úmrtí - 71

Pro: Nápady, nepredvídateľnosť, dlhá herná doba, vydarení zákerní nepriatelia, hnus na každom kroku, design úrovní, atmosféra

Proti: Chaotický príbeh, ovládanie boja na blízko a hod granátom

+15
  • PC 80
Tak po niekoľkých mesiacoch odkladania, hrania, posúvaniu sa k iným projektom a podobne som sa konečne dostal na koniec tohto titulu. A nie dôvodom nie je to, že by ma hra nebavila. Lenže vždy mi do toho prišli iné povinnosti, ktoré mali nakoniec prednosť. Ale konečne som sa dostal úspešne na koniec. A môžem povedať, že to stálo za to dohrať. The Evil Within je podľa mňa poctivo spracovaný hororový titul, ktorý rozhodne stojí za to vyskúšať na vlastnej koži.

Za najväčšie plusy považujem skutočnosť, že často ma hra nútila premýšľať inak, než sa pustiť do boja. Pretože munície je v hre málo a často treba hľadať iné riešenia. Alebo jednoducho z boja zutekať. Nie vždy je to ale možnosť. A niektoré boss súboje ma vedeli poriadne vytrápiť. Pretože som často absolútne nebol z hry jasný, ako to mám vlastne celé spracovať. Niekedy sa treba poriadne rozhliadnuť okolo seba, no kým si stihnete uvedomiť čo sa od vás očakáva, už skončíte v pazúroch nepriateľa (v mojom prípade najčastejšie Laury).

Príbehová línia možno nepatrí medzi najzaujímavejšie a jednotlivé konflikty a situácie, ktoré tu boli treba riešiť mi neprišli unikátne, no hra si to veľmi dobre kompenzuje svojou atmosférou. Často vyzerá celé okolie veľmi temno, z každého rohu číha nebezpečie a jediný pocit bezpečia dáva asi skutočne iba safe room, z ktorej počuť príjemnú hudbu z gramofónovej platne. A na prítomnosť Tatiany Gutierrez som si veľmi príjemne vždy vedel zvyknúť.

Nepodarilo sami prejsť celý titul na 100%, možno sa niekedy do hry vrátim a skúsim doskladať tú mapu, ale som nadšený, že sa mi podarilo dostať úplne na koniec. Pretože miestami bola tá cesta skutočne tŕnistá a náročná. Uvidíme ako dopadne pokračovanie keď sa k nemu dostanem.

Pro: atmosféra, limitované množstvo munície, Sebastian je dobrý hlavný hrdina, niekoľko zaujímavých nepriateľov a bossov

Proti: príbeh nie je veľmi zaujímavý, občas to vie byť frustrujúce

+14
  • PC 80
Já stále nenapsal komentář k The Evil Within. Zvláštní. Vlastně ani k jednomu. Ještě zvláštnější. A protože se nudím, a tak vůbec, proč nenapsat pár řádek. Implicitní neskryté spoilery.

O technickém gameplayi hry bylo napsáno už víc než dost. Hra jako střílečka není špatná, ale ani není vyloženě nejlepší pod sluncem.  Z toho důvodu má hra zde oranžové hodnocení, a je to zřejmě poměrně zasloužené z pohledu primárního žánru. Tento komentář bude tedy spíše o tom, proč je hra pro mě blízká mému hráčskému srdíčku.

V první řadě je třeba žít, že The Evil Within je noční můra. A to v žádném přeneseném smyslu. Ona to prostě je noční můra, přičemž hra se neobtěžuje vás o tomto faktu informovat. To je požehnání i prokletí. Když jsem hru prvně hrál, byl jsem tím neskutečně unesen, protože sem prostě nevěděl, co se děje a bylo to skvělé. Nebylo to jako hrát hororovou kde tak nějak tušíte, o co jde. Tady jste ztracení v temnotě a nic nedává smysl. Tohle je mimochodem důvod, proč to tolik lidí s hrou vzdalo a ve skutečnosti je to celé tak zamotané, že mnoho hráčů do konce hry nepochopilo, o co jde – a upřímně i já jsem byl v mnoha bodech zmaten a možná stále jsem.

Primární však je, že je to oživlá noční můra. Takové, v které víte, co se děje, ale nemůžete nic dělat. Jde to o úroveň dál než Alan Wake, v kterém taky pracujete s určitými symboly, konkrétně světlem. I zde je vše, co vidíte spíše symbolem. To není skutečná zbraň, ale palebná síla, čistý symbol síly, který můžete použít k útoku jako k obraně. A tak nějak je to se vším. Gel také není gel, je to spíše duševní síla, odhodlání. A tak je to víceméně se vším, co ve hře je. Vše je nějaký symbol pro něco, stačí najít význam s pomocí všech indicií.

Miloval jsem, a stejně ta ve dvojce, zrcadla a Safe Haven. Vážně, v obou hrách jsem pro to žil. Pro mou sestru Tatianu a „Clair de Lune“. Je úžasné, že ve světě čisté temnoty může být prostě něco, co ve vás vzbuzuje naději. Musí být, protože jakou má jinak cenu pokračovat? A zde vlastně žijete pro ty okamžiky praskající zrcadla a Debussyho.  Tatiana je mimochodem další nádherný symbol, zcela nevysvětlený až do druhého dílu.

The Evil Within má ve skutečnosti naprosto brilantní příběh. Bohužel ukrytý, jak jsem už trochu naznačil. Tak moc ukrytý, že většina hráčů nebude mít chuť ho luštit. Vše ale dává smysl. Věřte mi. Vše do poslední molekuly této hry dává smysl, a co nedává, tak dávat nemusí. Chaos a mind blow je součástí té hry, nikoliv chyba. Noční můra. Horečnatý sen. Krev, vnitřnosti, temnota. Zlo. Zlo uvnitř.

Na konec se přikláním k závěru SilentWolfa. Je to kvalitní horror, a ostatní je pro mě spíše podružné. Ano, technický gameplay je horší, grafická optimalizace je horror sám o sobě, a občas máte chuť rozbít zrcadlo (hehe, rozbít zrcadlo, chápeš? Ehm…). Ale z toho atmosférického hlediska je bomba.

Nejlepší je, že The Evil Within 2 většinu chyb odstranil a díky tomu je to ještě lepší hra. K dalšímu komentáři se snad ještě dostanu.
+13
  • PC 80
Osobně považuji Resident Evil 4 za skvělou hru, která bohužel postupem času zničila celou sérii. Velký příklon k akčnosti a upozadění survivalu. Přesto to byla kvalitní akční zábava, kterou mnozí z nás mají v srdci jako zrození béčkových hororů.
Evil Within je vším, čím měl být RE 4. Akční, divný příběh a atmosférický s opravdu fajn obludama. Mikami jasně věděl, co chce ze hry udělat. Moderní pojetí survival hororu, které na dnešním trhu prostě není. To je hlavní důvod, proč má TEW tolik pozornosti. Tyto hororovky ze staré školy jsou těžce nedostatkové zboží a tak dochází k "mezi slepými jednooký králem". Tím nechci říct, že je TEW špatná hra. Jen je velmi nevyvážená. Některé pasáže jsou naprosto fascinující a jiné zase příliš generické a jakési bez duše.
Délka je hry je tak akorát. U konce si začnete říkat, že by se to mohlo už pomalu uzavřít. Celou dobu si tedy TEW udržel mou pozornost až do samého konce a rozhodně dokázal kvalitně zabavit. Především pasáže, kdy Sebastian prchá před monstry. Hlavně naháněčka s Laruou byla prostě perfektní. Takovou hru bych chtěl. Je možnost se bránit, ale útěk je silnější zbraň. Dost jsem si vzpomněl na můj nejoblíbenější díl RE - nemesis. Také pracovalo s něčím podobným, ale zde to bylo ještě trochu lépe dotvořeno. Častější naháněčky s keeperem a Laurou by mi fakt nevadili.
Narozdíl od ostatních mi přišel zábavný i gunplay. Stealth je sice opravdu fajn nápad do survival hry, ale ustřelit palici zombíkovi brokovnicí to už je jiná. Krása je v tom, že výstřel jsem skutečně cítil. Převážně užívání kuše mě potěšilo. Je to jedna z nejzajímavějších zbraní za poslední dobu. Různorodost munice do této krásky dává možnost kreativně ničit nepřátele.
Co se týče příběhu, tak je nejlépe řečeno OK. Neurazí a ani nenadchne. Je těžce nad podprůměrnou zábavností a tak je hlavním tahákem samozřejmě hratelnost. Na hře je však toho hodně špatného.
Například optimalizace. Jako sorry, ale ta hra na plné detaily fakt nevypadá tak závratně, aby bylo potřeba žrát tolik výkonu. Na slabých mašinách samozřejmě nehratelné a na nejvyšší detaily jsem necítil, kam ten výkon chodí. Scenérie jsou sice hezké, ale převážně se pohybujete v uzavřených prostorách, které nejsou vymodelovány nijak závratně. Prostě klasickej survival ze staré školy. Dost mě to nakrklo. Stejně jako občasné pády hry.
Další věc, která mi přišla směšná, tak systém upgradování. Když pominu tu blbost, že do survival hororu někdo nasekal upgrade systém, tak používání zeleného gelu jako "platidlo" nedává absolutně smysl. Nejspíš jsem něco v ději minul, ale takhle mi to připadá, že gel je extrémně silná viagra, která dokáže postavit i větší kapsy. Při naleštění svého revolveru také zvýší účinnost (he, he, naleštění revolveru, he). Je to prostě směšný systém, který měl být ze hry naprosto odstraněn. Není sice přímo otravný, ale do celého soukolí nezapadá.
Rád bych také dodal, že pro mě survival není o tom, že nemohu vzít do kapsy víc jak 10 zapálek nebo nedokážu unést víc jak 5 střel do revolveru. Tohle selhání bych tipoval na lenost level designu, kde měly být lépe umístěné zásoby munice i léčiv. Pokud Sebastian dokáže dát do kapsy podivuhodný zdroj elektřiny, tak dokáže dát i o zápalku víc. Nesmyslné a hloupé.
Abych byl upřímný, tak jsem si hru koupil kvůli jménu hlavního hrdiny. Sebastian Castellanos. Řekněte si to nahlas. Super jméno, co? Ačkoliv je to sympaťák od pohledu a tvrďák, tak působilo dosti směšně, když ve čtvrté kapitole po překonání několika zrůd a pastí, padne do znečištěné vody obklopené mrtvolami a suše prohlásí "něco není s tímhle místem v pořádku". Tak ne asi, ty vole! Díky za info!
Ve výsledku je to však zábavná hra, která není ani horor a ani survival. Je něco mezi. Hraje se to však dobře a střetnete se převážně s nostalgii na staré hororovky, které jste tak milovali.

Pro: gunplay, kuše, "Sebastian Castellanos", keeper a laura, občas opravdu kreativní prostředí

Proti: optimalizace, nápady na půl cestě, dutost hlavního hrdiny, hloupé dialogy, nudné postavy, průměrný příběh

+12
  • PC 80
Vlastně nevím co mě k The Evil Within tolik táhlo, ale už v době jeho vydání mě velice zaujalo a chystal jsem si ho zahrát. A o osm let později díky herní výzvě 2022 jsem se k němu i dostal. Dlouhé odkládání nebylo způsobeno tím, že by mě hra najednou přestala lákat, jen mi, asi stejně jako mnohým, leží v různých knihovnách stovky her a postupné prokousávání se jednotlivými tituly je prostě na dlouho.

Nikdy jsem nehrál jediný díl Resident Evil a tak když jsem hru poprvé zapínal má očekávání byla dost zkreslená a myslel jsem si že dostanu zážitek podobný Dead Space. Když jsem o hodinu později stál obklopený nepřáteli, do kterých jsem s minimálním dopadem vystřílel všech svých 6 nábojů, zjistil jsem že tohle bude asi něco trochu jiného. A tenhle pocit bezmoci, který hra bravurně navodí hned na začátku se vás pak drží po celou dobu.

Nábojů je poskrovnu, ukazatel života byl plný naposledy na začátku druhé kapitoly a když už se vám v momentech mezi souboji podaří nalézt léčivé injekce nebo munici navíc stejně to moc nepomůže, protože všechen svůj zelený gel jste utratili za vylepšení zbraní a vlastností postavy a na zvětšení inventáře už nezbylo. A tak se slzou v oku při pohledu na krabičku nábojů, které nemáte kam dát pokračujete do dalších lokací, kde všechny pracně nastřádané prostředky ihned použijete a před zbývajícími nepřáteli zas berete nohy na ramena.

Jen samotné survival prvky hru dělají velice zábavnou, i když místy dosti stresující. Co je ale její hlavní devízou je příběh. Příběh o detektivu Sebastianovi a jeho kolezích, se kterými jsou zavoláni k zvláštnímu a dosti krvavému případu v místním sanatoriu. Nebo je to všechno trochu jinak? S postupem v příběhu a odpověďmi na některé otázky vždy přicházejí otázky nové a vy jste tedy stále ve střehu jak to vlastně tedy všechno je. A pokud navíc strávíte čas čtení různých deníků a dokumentů, zjistíte že najednou prožíváte ještě trochu jiný příběh než vám tvrdí hlavní vyprávění.

Celá kampaň krásně uteče a za její zdárné dokončení vás hra odmění módem new game+, dvěma těžšími obtížnostmi a dalšími zbraněmi. Motivace pustit se do hraní znovu je tedy dostatečná a po odhalení celého příběhu a i jiného pohledu díky datadiskům The Evil Within: The Assignment  a The Evil Within: The Consequence stojí za to si celou kampaň projít znovu bez počátečního zmatení a objevovat tak různá pomrknutí na to jak se věci skutečně mají.

Pro: Příběh, Pocit bezmoci, který vás nutí zvažovat každý vystřelený náboj

Proti: Slabší gunplay, Černé pruhy, které uměle navozují formát 21:9 (naštěstí lze vypnout)

+12
  • PC 35
Při oznámení The Evil Within mnou prošlo několik pošetilých a smíšených pocitů. Shinji Mikami se oddělil od Capcomu a začal dělat na své vlastní značce pod pařáty Bethesdy. Jo, TEW skutečně horor je. Atmosféru má výbornou, hnusný nepřátele, morbidně divné situace....jednoduše se dá říci: "Joo TEW je opravdu návrat ke kořenům"

Ok kde je tedy problém? Vynikající otázka. Odpovím jsi na ní sám. "Bethesda"
PC port je podělanej jako kadimísa, ovládání je divný, synchronizace pohybu postavy a akce hráče hrozná, akcelerace myšáka žalostná.
Nesčetněkrát jsem hantnul do pasti, nebo jsem něco spustil....výbušninu, místnost s bodáky, jelikož po jednom stisku klávesy "vpřed" se postava rozhodne udělat kroky dva. Míření je katastrofa. Očividně tvůrci vůbec nezamýšleli něco jako optimalizaci pro klávesnici a myš, protože at dělám co dělám pořád mám pocit, že místo myší hýbám obrovskou analagovou páčkou.
Těch 30 FPS tomu taky moc nepomáhá. Sakra, vždyť jsem měl problém sejmout někoho do hlavy z půl metru, protože myš plavala jak na vodě! I pc port Resident Evil 4 se mi ovládal líp, a to jsem to dohrál na KLÁVESNICI BEZ MYŠÍ! Ty "filmový"černý pruhy jsou jako ekzém. Je to jako by mi někdo před hubu dal ruku a mezi prstama zanechal mezery. To je s kombinací "filmového šumu" (dá se vypnout) a téměř všudypřítomné tmy zcela výjimečný filmový zážitek.

60FPS se dá přes příkazovou konzoli zapnout, ale kdo by to byl čekal TEW není pro takový framerate přizpůsobený (přiznala to i bethesda) tedy mi hra začala dost často zamrzávat, engine (Id-Tech 5) měl problémy při dvojnásobném počtu snímků za sekundu renderovat textury, tedy jsem byl svědkem onoho slavného defektu ze hry Rage kdy se engine zoufale snaží zobrazil textury v plném rozlišení.

Herně to není žádné mistrovské dílo. Zbytečné melee, nedostatek munice, který vás nutí běhat mezi mutantama jako nakopnutá slepice, jednoduchý stealth systém mě paradoxně přišel o dost zábavnější než "akční" složka. Souboje s bossy jsou frustrující. Z 90% boj probíhal tak, že jsem běhal (ze záčátku lze sprintovat celé 3 vteřiny. Wow!) a zoufale se snažil najít nějakou munici. Chápu kam tím tvůrci mířili, avšak dle mého soudu tu akci upozadili až moc. Nepřátel moc, munice málo=špatně vyvážené soudruzi.

Systém ukládání debilní. Proč jsi tu hru nemůžu uložit hned u toho zrcadla? Ne, já musím jít chodbou abych si postup uložil, vylepšil si svoje atributy (zbytečnej "RPG" SYSTÉM) a následně opět běžet k tomu zase k tomu zrcadlu abych musel 3 sekundy držet tlačítko (ne...nemůžu to prostě zmáknout musím to držet)

Grafika je divná. Textury mi někdy přišly jako z Residenta 4 a modely postav byli detailnější v 5 let starym RE5!

Musím konstatovat své zklamání. Zatím největší smutek své gamerské kariéry jsem zažil právě u Evil Within. Hra, kterou jsem očekával a doufal ve velké věci......možná Bethežda dá do pořádku ovládání a tu hru i dohraju. Do té doby fuckOFF.

Pro: Atmosféra, správnej Japan psycho horror.

Proti: Špatný PC port, nemotorné ovládání, grafika, story, nevyvážená hratelnost.

+11 +15 −4
  • XOne 80
Survival horor je žánr, který můžu hlavně z knih a filmů, takže volba nějakého herního kousku byla otázkou času a výběru, vyhrál Evil Within, hlavně díky povedenému obalu ala Draw me form hell od Raimiho :-)

Plíživá, krvavá atmosféra, kdy jeden neví, co ho čeká za dalším rohem - ať už zombíci, jiní krvelační zmetci nebo nápadité pasti, které postavu připraví o údy je vynikající. Stejně jako nedostatek munice, se kterou je třeba rozumně šetřit a na druhou stranu rozmanitost zbraní - rozhodně nepodceňujte lukostříl a jeho upgrady díky návštěvám sanatoria, kde detektiv Castellanos prožívá vylepšení díky lobotomii.

Grafická stránka super, nápaditost monster a rozmanitost prostředí ( dungeonů ) jakbysmet, horší je to už se samotnými postavami a příběhem, který moc nenadchne. Závěrem chci popřát pařanům pevné nervy, protože někteří bossové jsou fakticky drsní a snad bych ani nechtěl rozmazávat, kolik mě stálo pokusů se přes několik z nich prokousat hrou dál, dávám nadprůměrné hodnocení a vzhůru za dalším pokračovním - 80 %
+10
  • PC 90
v první řadě nechápu jak tuto hru někdo může nazývat podřadnou kvůli příběhu. Chápu že některý lidi jsou zvyklí že vám cut scény řeknou úplně všechno o hře a vy nemusíte přemýšlet. Fajn, žijte si to takhle ale tím pádem nehodnodte tuto hru, běžte si hrát hru která vám narve příběh až do mozku, a už sem nikdy nechodte.

Hra určitě příběh má a to velmi zapeklitý. Psaní celého příběhu by zabralo asi hodně hodně dlouho a proto sem napíšu pouze své dojmy. Příběh ze začátku velmi chaotický. Nevěděl jsem co se děje a proč se to děje. Příběh se postupem hry začne vyjasnovat a ti kteří čtou různé doktorské zápisy a další papíry by hru měli postupně začít chápat. Příběh je velmi těžký na pochopení a proto stojí za to si takové zápisky číst.
Jak se tak blížíte ke konci příběh začíná ukazovat svoje karty (aspon pro někoho)
Konec hry už se dal jakž takž očekávat a nemá už čím překvapit a přesto mě překvapil. Překvapil mě tím že hra vlastně pořádně nevysvětlila příběh jak je na to tady někdo zvyklý, že vám nestrčila před nos svoje karty a ještě hlasitě u toho nevřískala jaké vlastně má. Ne takto to v the evil within nefunguje a proto u mě má velký bod.

Atmosféra by se někde opravdu dala krájet, budete se bát, budete muset přemýšlet, budete muset přežít. To jsou 3 hlavní symboly v the evil within. K tomu vás doprovází krásná hororová hudba která na atmosféře ještě víc zapiluje.

Hodně příšer nestvůr apod. To je to co od hororové hry přece chceme ne? Ne koukat na 3 různé typy příšer a to je vše. V the evil within určitě zamakali na různé typy příšer za co jsem velmi vděčný.

Grafika je vcelku nadprůměrná ikdyž podle trailerů jsem čekal o maliličičko více. Ve hře narazíte na místa kde je grafika opravdu pěkná ale někdy jsem měl i pocit že něco mohli udělat tedy lépe.

Nedostatek lekaček? Tak toho se nemusíte bát tady bude lekaček dost! Teda jak pro koho samozřejmě. Málem jsem se někdy bál jít do další lokace.

Hra o přežití! Máte málo nábojů, a hodně nepřátel? Jediné co vám asi tak zbývá je utíkat jak můžete abyste se zachránili alespon do dalšího dne hraní.

Velkým zklamáním jsou boje s bossy. Jak už tady SilentWolf psal stačí mít jen součástky a udělat si tolik výbušných střel kolik potřebujete a máte vyhráno. Jednoduché ale bohužel takto to tady je. Pokud to chcete mít těžší prostě moc součástky nevyužívejte nebo někdy až ignorujte.

Ruvik sám je velmi strašidelný a bál jsem se abych ho nepotkal a když jsem ho potkal snažil jsem s hlavně neleknout.

Nejhorší lokace asi jízda autobusem protože ty textury... No radši nic.

každou chvilku jsem se bál že šlápnu na nějakou minu nebo na nějaký drát a proto je dobré si dát pozor.

Celkově hru hodnotím 90 % protože se jedná o hodně povedenou hororovou hru kterou jsem si strašně moc užil a když jsem to hrál na ps4 tak u televize je ta nejlepší atmosféra. Hlavně když jste samy doma a máte zhasnuto to pak jsem pěkne vystrašený a čím víc před spaním nad tou hrou přemýšlím, tím méně se mi chce spát...

Pro: Příběh, grafika, hudba, zvukové efekty, survival systém

Proti: obyčejné zbraně,boje s Bossy

+9 +10 −1
  • PC 55
Tahle hra je totalni pruser. Zacatek nebyl tak zly, ale pozdeji se jako velky nedostatek ukazal oriznuty obraz, diky kteremu se clovek obcas i ztrati v prostoru a hlavne dost zprasene ovladani... Prakticky nez se clovek pri soubojich s bossem zorientuje a otoci sveho hrdinu nejakym smerem, nepritel se pririti, jednou sekne a je po vas...:D Lekarnicky a podobne hovadiny jsou ke hre k hovnu. Castokrat opravdu staci jedna rana a je po vas. Zbrane ktere mate, jsou na zacatku slabsi nez skolni propiska, pozdeji se to o trosku zlepsi, ale zadny zazrak se nekona. Zhruba v 6. kapitole uz me hra prestala bavit a na konci 10 kapitoly uz jsem si rekl, ze muj zivot je moc vzacnej abych ztratil dalsi minutu u takoveto kraviny. Hodnoceni 70% nechapu. Pochopil bych 50%, ze je hra prumerna, ale 70% je strela uplne mimo.
Tohle je jedna z nejhorsich her, ktere jsem kdy hral...

Pro: Pribeh nebyl uplne nejhorsi

Proti: ovladani, hrdina, instakill

+2 +9 −7