Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 85
Jak někteří víte, nejsem moc velký fanoušek původní Mafie. Je to dobrá hra, řadím ji mezi to lepší, co jsem v životě hrál, jenže toho lepšího, co jsem v životě hrál, je už několik desítek, takže ve výsledku to není nic významného. Na remake jsem se ale docela těšil, protože druhý díl už řadím do užší skupiny velmi dobrých her, které jsem hrál, a jsem přesvědčený, že jestli něco původní Mafii scházelo, tak to bylo trochu "západnější" pojetí, či jak to říct. Jednoduše první Mafia má stále feeling východoevropské hry, zatím co dvojka se toho úspěšně zbavila. A teď se toho s remakem zbavila i jednička.

Začnu u příběhu. Kdysi jsem tu pořádal anketu o nejlepší herní příběhy a zcela nečekaně to vyhrála původní Mafia. Nebudu předstírat, že jsem z toho byl překvapen, ale osobně jsem to nikdy moc nechápal, neboť ač je ten scénář na herní poměry nadprůměrný, tak jsem z toho nikdy odvařený nebyl. A světe div se, nejsem z toho odvařený ani teď. Na jednu stranu je blbé tvůrcům v tomhle ohledu něco vyčítat, protože zrovna příběh je tak citlivá část, že bylo odvážné do něj zasahovat byť jen trochu, a že malinko tedy zasáhli, nicméně na stranu druhou jim to vyčítat budu, protože měli šanci trochu rozvíjet vztahy mezi postavami a jít lehce do hloubky. Například když dostanete zadání nějaké mise, tak v čase, než nasednete do auta, můžete projít bar, garáže apod a výjimečně s někým prohodit jednu dvě zbytečné věty. Když už vztahy nejdou prohlubovat cutscénami navíc nebo doprovodnými misemi, tak by mi nevadilo vést v těchhle momentech nějaké větší rozhovory. Myslím, že by to byl příjemný a nepovinný bonus. A vůbec celkově je vše stále zbytečně uspěchané a ne moc dobře vygradované.

Tak teda hurá do města. Kdo se tu se mnou kdy o Mafii bavil, tak určitě na něj zná můj nepopulární názor. Já si prostě myslím, že si ty přejezdy z bodu A do bodu B mohli klidně odpustit, protože hra vás stejně v příběhovém režimu nenechá vystoupit z auta a trochu se vzdálit. A i kdyby nechala, tak co? Není v něm co dělat. Ale dobře, že tam to město je, není rozhodně mínus, takže je to spíš jen taková poznámka. Město je graficky krásné, detailní, líbily se mi hlavně části v noci a v dešti, především v Chinatown, kde to má opravdu výbornou atmosféru. Co mě ale občas vytáčelo, byli lidi, kteří se náhodně rozhodnou přecházet ulici ač nikde nevidím přechod. Když na ně zatroubím, tak buď nereagují a nebo stojí uprostřed silnice a řvou po mě rádoby vtipné poznámky.

No a k městu patří i doprava. Někde jsem tu četl, že tam chybí nadzemka či co, což by mě ani nenapadlo kdybyste mi o tom neřekli. Pak jsem taky četl, že chybí blinkry. Nevím, já si tu hru koupil abych hrál, ne abych na ní dělal autoškolu. Tím se dostávám k casual režimu řízení a policie. Celou hru jsem jezdil jak prase a policajti mě ani jednou nezastavili. A víte co? Byla to sranda. Všechna auta se jinak řídí trochu odlišně, motorky jsou fajn bonus, ač jsem na ni za celou dobu nasedl asi dvakrát, a celkově jízdní model je dobře zvládnutý tak, aby bavil. Doprava ve městě je hustá tak akorát, abyste se příliš nezdržovali, ale zároveň abyste nebyli sami. V tomhle ohledu za mě naprosto v pořádku.

Mé další výtky budu však mířit na soubojový systém, který je až směšně primitivní vzhledem k tomu, ke kolika potyčkám bez zbraní ve hře dojde. Nikdo po nich nechtěl další Sleeping Dogs, ale jako tohle je na dnešní dobu až moc odfláklé. No a o moc líp na tom není ani pocit ze střelby, který je takový nijaký, bez imerze, ač tomu občas pomůže nějaký ten vybuchující barel. Ovšem trochu přidat by také zasloužil. A taky bych třeba místo sbírání komiksů, plakátů, časopisů, karet a kdoví jakých zdržovaček ještě uvítal spíš větší variabilitu zbraní. Spolu se střelbou mi taky dost vadí i výdrž nepřátel, kteří když netrefíte hlavu, tak padnou až na čtvrtou nebo pátou ránu, zatím co Tommy se proti nim jeví jako křehotinka.

Škoda toho hektického scénáře a špatné gradace, protože Mafia je hlavně příběhová lineární hra. Vše jednoduše zůstalo stejné jako v předloze a tvůrci tak promarnili příležitost udělat výraznější změny, ač samozřejmě dostupné změny ve scénáři jsou dle mě ku prospěchu, ale je jich málo. Po stránce hratelnosti jde však o příjemnější zážitek a třešničkou je pak i překvapivě kvalitní český dabing. Po delší době u nás zas vznikla AAA hra světových kvalit a ač s pomocí zahraničích týmů, tak se stále, dle rozhovoru na ČT, 80-90% hry udělalo tady. V tomhle ohledu si hlavně myslím, že by bylo fajn, kdybyste si remake prostě pořídili a zkusili ho, protože tohle bychom měli podporovat.
+37 +38 −1
  • PC 80
Herní výzva 2021 - 6. Jménem zákona

Původní Mafia byla ve své době naprostá bomba a status kultu jí (minimálně v našich končinách) vydržel až dodnes. I já ji tenkrát zbožňoval a dohrál několikrát. Je to ale už pořádná řádka let, a proto přišli borci z Hangar 13, aby nám nabídli remake/remaster/reskin/rewhatever. Zkrátka nazývejte si to jak chcete, důležité je, že se do města Lost Heaven můžeme podívat znovu, navíc v parádní grafice, na jakou jsme už dnes u nových her zvyklí.

Ta je jedním slovem parádní a při projíždění města jsem si užíval každý kousek. Složení misí doznalo několik drobných změn, ale upřímně už je to tolik let, že úplně přesně nedokážu poznat, co v původní verzi bylo a co ne. Důležité je, že jsem se bavil celou dobu. V tomhle ohledu bych snad jen vytknul příliš rychlé tempo, přišlo mi, že ta hra skončila až moc rychle oproti originálu. Audio rovněž povedené. Potěšil opět český dabing od pánů Vašuta, Rychlého a dalších, nepotěšila naopak absence původního soundtracku, který do původní verze sedl jako prdel na hrnec, tento nový sice není špatný, ale už to prostě není ono.

Celkově bylo příjemné připomenou si původní příběh, nad kterým jsme tenkrát všichni tak slintali. Hratelnost byla skvělá, i když občas něco trochu zaskřípalo. Přestřelek je až příliš a AI zrovna moc nezáří, jízdní model je jak z arkády a celé město je vlastně až sprostě nevyužité (žádné vedlejší mise nebo aktivity). I tak jsem se ale bavil a nostalgicky zavzpomínal. Hangar 13 rozhodně stvořili kvalitní hru, za kterou se vůbec nemusí stydět.

Pro: Grafika; český dabing; hratelnost.

Proti: Příliš rychlé tempo; absence původního soundtracku; AI.

+30
  • PC --
Hangar 13 se k tomu postavili čelem a vrhli se do vele-citlivých vod předělávky kultovní Mafie, která rozhodně nedopadla blbě. U nás to nikdy nebude mít jednoduché, vzhledem k fanatické základně uctívačů. O tom, že původní hra nezestárla zrovna s grácií jsem se zmiňoval ve svém komentáři, což ale nemění nic na tom, že minimálně ve své době to bylo zjevení.

Remake si jde tak trochu vlastní cestou a i když se v základu drží originálu, přidává nebo naopak ubírá tam, kde to bylo i nebylo potřeba. Upravené rozhovory a videosekvence, rychlejší tempo, zkrácené mise, cover-based a stealth mechaniky nebo arkádovější jízdní model. Není to dobře ani špatně, je to tak akorát. Důležité je, že to frejmuje v šedesáti a víc, nejsou tam žádné šílené glitche (narozdíl např. od Definitivní Edice pro Mafia II) a nemusíme čekat dalších x měsíců, než někdo opraví rozbitou hru. V dnešní době je to tak trochu zázrak.

Hrál jsem s kancelářským ovladačem (klávesnice, myš) na Classic, takže, jsem neměl potřebu přepínat obtížnost během náročnějších pasáží, jako lidé s gamepadem. Problémy mohou způsobovat naskriptované naháněčky nebo závod, ale s trochou cviku to není nic frustrujícího. Co naopak frustrující je a co musím zkritizovat, je Extrémní jízda.

Nyní je součástí Free Ride a při jejím plnění budete vzpomínat na ty nejtěžší úseky hry jako na piknik s babičkou. A to mluvím o nejlehčí obtížnosti, protože pokud si necháte Classic, zažijete virtuální torturu. V původní hře mi Extrémní jízda zabrala více času, než celá příběhová kampaň a tady to nebude jiné. Problém je v tom, že s obtížností se mění i drahocenný čas, který dostáváte na jednotlivé úkoly a není nic neobvyklého, že od zadavatele pomalu ani nestihnu doběhnout na místo mise a musím si tak nacvičit každý centimetr pohybu. Při závodních částech zase dostanu jen polovinu času oproti Easy, takže opět velká nevýhoda k už tak těžkému jízdnímu modelu.

To ale nic nemění na tom, že mě tenhle Remake příjemně překvapil. Extrémní jízdu si nechám ujít, ale příběh si časem rád zahraju znova.

Hodnocení: ✰✰✰✰
Obtížnost: Classic
Herní doba: 15hod
+30 +33 −3
  • PS4 70
Dle očekávání se žádné velké překvapení nekoná. Od původní hry uplynulo 18 let a celý herní průmysl se posunul o pořádný kus dále. Co před dávnými časy přišlo jako zjevení a stalo se pro mnohé jedním ze zlomových herních zážitků, nemusí dneska nutně zas až tak dobře fungovat. A to je dle mého případ Mafia: Definitive Edition.

Jakkoli jsem vždycky originál adoroval a, navzdory nostalgii, má i dnes své nesporné kvality, je u remaku vidět, že příběh na dnešní špičku už cosi ztrácí. A takhle v moderním kabátě to bije do očí ještě o dost víc. Tvůrci se snažili prohloubit příběh a dovykreslit jednotlivé postavy. Něco funguje více (Sára), něco méně (Frank), ale většinou je to ku prospěchu věci. Chápu, že by mnozí tvůrce rozsekali na kostičky a poslali rybám pod led, ale osobně bych asi ocenil větší kreativitu a volnější, resp. modernější přístup k celému příběhu. V momentech, kdy tvůrci kopírovali originál, na mě navíc působilo prakticky všechno o fous horší. Jako jakýsi fanouškovský hudební cover, který solidně zní, ale není to prostě ono. Jakmile se ale od originálu remake odklonil a byl více svý, neměl jsem tendenci je toliko porovnávat a bavil se neporovnatelně více. Writing je povětšinu času dobrý, zejména Paulie a nová Sára jsou výborní. Zato Frankovy kecy o čoklech jsou solidní wtf. A bohužel, nejvíce mě v tomto ohledu zklamal závěr. Schválně jsem si pro porovnání pustil ten originální, kde zazní pár pěkných mouder. Remake se zmůže akorát na klišé kecy o rodině, které dneska asi frčí, protože je slyšíme pomalu v každém druhém americkém filmu. To je první podpásovka. Ta druhá je použití totálně nevhodné rapové písně při závěrečných titulcích. Omg proč.

Na klasickou obtížnost jsem při přestřelkách zprvu trpěl. S vypnutou asistencí míření se to na gamepadu nedá pořádné hrát - ta obtížnost na to není stavěná. Po jeho aktivaci nakonec dobré - pořád výzva, ale férová. I ten proslulý závod. Až na očividnou skriptovanost fakt dobré, užito na maximum. Co už jsem si na maximum neužil byla jinak drtivá většina misí. Nechápejte mě špatně. Hrálo se to příjemně, mise rychle odsýpaly, některé outdated věci byly vyhozeny a příběh valil kupředu. Na jednu stranu fajn. Jenže z pohledu znalce originálu je to pro mě vlastně docela zklamání. Řada misí... a omluvte mi ten výraz, výstižnější mě nenapadá... je tu do mrtě zdebilněná. V originálu měl hráč při jejich plnění špetku volnosti a mise tvořily jakési menší komplexní celky, remake je v drtivé většině jen koridor, kterým se hráč buďto musí promlátit, prostřílet a nebo proplížit. Všechno je striktně nalajnované, jednoduché, rychlé, bez konceptu a větší kreativity a kvůli tomu i dost neuspokojivé. Z mého pohledu ohromný downgrade a působilo to na mě v mnoha ohledech odfláknutě.

Co je tu ale fakt dobré? Město a jízdní model. Omlazené Lost Heaven je super. Graficky, ač se se špičkou pochopitelně nemůže rovnat, je hra moc pěkná. Ulice žijí a dobová atmosféra dýchá ze všech stran. Lost Heaven není příliš velké, ale vzhledem k tomu, že je to jenom kulisa, úplně dostačuje a veškeré změny jsou tu určitě k lepšímu. Šoférování vozidel mě do konce hry neomrzelo. Jízdní model, ačkoli není v určitých detailech až tak promakaný jako v originálu, je velice příjemný a minimálně na gamepadu jsem hmotnost vozidel velmi cítil, stejně jako burácení motorů. Zatáčení a především smykování vyžaduje cit a trošku zručnosti. Se zapnutým omezovačem rychlosti je jízda naopak příjemně plynulá. Parádní imerze, už dlouho jsem si v městské akci takhle neužil jízdu ve vozidlech a utvrdilo mě to, že tvůrci jízdní model obecně často velmi podceňují. Vypíchnout musím i venkov, který je sice naprosto mrtvý a stejně jako v originální hře, kampaní až na jednu misi prakticky nevyužitý, ale doporučuju si ho projet v noci za deště. Super atmosféra!

Co více dodat? Mafia: Definitive Edition je po všech směrech jen lehce nadprůměrná hra. Hraje se příjemně, rychle odsýpá a nabízí v určitých ohledech ucelenější pohled na původní postavy a příběh. Jenže jak jsem říkal v úvodu, na trhu jsou už dneska zajímavější, emotivnější a celkově hlubší příběhové hry, vedle kterých životní cesta Tommyho Angela působí... prostě už trochu překonaně.

Pro: grafika (zejména v noci za deště), jízdní model, příjemná hratelnost, vylepšená charakterizace postav, nová Sára, nový Paulie, závod na klasickou obtížnost :), povedený český dabing

Proti: na dřeň osekané mise; absence mnoha drobností, které dělaly hratelnost originálu o mnoho pestřejší; Frankova moudra, necitlivá práce s hudbou v některých cutscénách, závěrečný monolog, rapující Ice Cube v závěrečných titulcích

+39
  • PC 75
Príde mi celkom vtipné, aké zmiešané pocity nakoniec tento remake vyvolal. To, že pôvodná hra naozaj po 20 rokoch zostarla príbehovo i hrateľnostne je samozrejme logické. Ak si na pôvodnú hru človek dobre pamätá, tak mu to zostarnutie remake pripomenie práve príbehom - Tommy mal tak bohatý život, že eskapády, ktoré stihol za pár rokov zažiť sa rovnajú tomu, ako keby jeden vojak v Medal of Honor vybojoval postupne bitky na 5 frontoch druhej svetovej.

Čo však remake robí so cťou a dovolím si tvrdiť, že upgraduje sú postavy a dialógy. Cítiť to silno nielen na Sarah, ktorá má konečne nejakú osobnosť, ale napr. aj na Samovi, s ktorým som mal v pôvodnej hre obrovský problém. V originálnej Mafii veľmi cítiť kamarátstvo, ktoré si Tom vybudoval s Pauliem, Sam tam však pôsobí ako taký ten mlčanlivý typ, ktorý sa tam niekde bokom pravidelne vyskytoval a to je tak všetko. Za 20 misii vlastne nevidíme žiadne prejavy kamarástva alebo vzájomnej ľudskosti, o to absurdnejšie potom vyznie finále, kde obaja vyplakávajú jeden nad druhým, akí boli kamaráti a aká je to zrada. V remaku má Sam konečne nejakú osobnosť, hoci k dokonalosti by to chcelo stále odstrániť pár wtf momentov, ktoré potom ku koncu príbehu nedávajú úplne zmysel. Páčilo sa mi aj o kúsok menej romantizované vykreslenie mafie a Salieriho. Je to predsalen stále mafia, podvodníci, hrdlorezi a vydierači. Na čo Vávra tak trochu pred 20 rokmi pri tvorbe zabudol a tak trochu temnejší tón pri Salierim a niektorých ďalších postavách v čiernobielej pôvodnej rozprávke chýbal.

Dialógy mi prídu veľmi fajn napísané, odohrané a svojou väčšou kadenciou a rozšírením dokážu občas podať aj nejakú tú zmysluplnejšiu myšlienku než len zajazdíme, zastrieľame, uvidíme.

No a práve tu sa dostávam k tomu rozporu - k zajazdeniu, zastrieľaniu a uvideniu. Všetky misie prebehnú strašne rýchlo. Nie je to tým, že pred 20 rokmi som bol až tak veľmi slabý hráč. Samozrejme náročnosť išla určite nižšie, ale to je dané aj tým, že ovládanie je lepšie, AI nie je tak zlá a hra hráča nevytrestá tak ľahko "stepovaním smrti" (v pôvodnej hre, ak Toma nepriateľ zasiahol, tak on začal častokrát na mieste stepovať, kým nepriateľ strieľal a nedalo sa ísť ukryť alebo paľbu opätovať, kým strieľanie neprestalo alebo nepriateľ netrafil). Tým, že dialógy sú bohatšie, ale misie odsýpajú rýchlo a odpadlo nekonečné opäťovné vracanie sa do Salieriho baru autom v každej misii, tak to celé ubehne strašne rýchlo. A to je pre mňa ten problém - misie v hre sú, ako som písal kompilátom známych mafiánskych filmov, odsýpajú s dejom však tak rýchlo, že som ich ako "hráč" nestíhal vstrebať, napriek tomu, že dobre poznám originál. A keď som sa do toho začal dostávať, zrazu bol koniec. Aj keď sa mi páčilo, že Tommy bol o čosi menej naivný hlupák. :)

P.S.: Pozeralo sa na to celé dobre.

Pro: hlbšie postavy, lepšie dialógy, menej rozprávkové čiernobiele podanie príbehu, zábavná náplň, dobrý audiovizuál

Proti: veľmi zosekané misie a prirýchle tempo, daň za vernosť originálu v niektorých ohľadoch

+27
  • PS5 85
Svého času mě Mafia hodně bavila. Hrál jsem jí skoro jako novinku na nadupaném počítači mého bratránka. Těšil jsem se na každou novou misi a hltal příběh. Po pár letech jsem Mafii rozehrál podruhé a už mě tolik nebrala. Druhé hraní postrádalo kouzlo. Najednou jsem si začal všímat nedostatků, kterých si hráč, oslněn příběhem a jeho filmovostí, tolik nevšímá. Mluvím hlavně o nemastném soubojovém systému. Pro člověka znalého největších klasik mafiánského filmu zdejší příběh ve skutečnosti nepřinese skoro nic nového, až na to, že je to česká hra s velkou produkční hodnotou a obsahuje skvělý český dabing.

Proto jsem se dlouho zdráhal Mafiu: Definitive Edition rozehrát. I když mi kamarád nabízel, že mi jí půjčí. Nakonec mě přesvědčil až PS Plus. Od příběhu jsem velké překvapení nečekal a také jsem ho nedostal. To by asi pak nebyl remake, nýbrž nová hra. Na celou příběhovou šablonu ani nemusíte znát původní hru. Stačí shlédnout Kmotra (nebo přečíst), Mafiány a víte jak to dopadne. Je to opravdu velké klišé. Chápu ale, proč mě to tenkrát tak uchvátilo. Téma bylo tehdy nové a neokoukané. Jenže od té doby jsem stihl přečíst i Al Caponeho "životopis".

Ke znovu zahrání mě nejspíš nalákala romantická nadsázka staré verze. Ve staré Mafii se Salieri hodně podobal čestnému donu Corleonovi. V remaku se z dona Salieriho postupně vyklube psychopatický vrah, který tak moc baží po moci, že se nebojí jakékoliv špíny. Uvěřitelnější fungování mafiánské rodiny ve zločineckém podsvětí, kde nic není tabu. Ani drogy. Nová grafika navíc přispívá k větší surovosti reálnějším zpracováním násilí a smrti. Tak to má být, tak je to správné.

Mé herní předsevzetí bylo, že se konečně pořádně naučím hrát s gamepadem. Hru jsem proto rozjel na těžkou obtížnost a vypnul asistenta míření. Bylo to krušné. Na každý checkpoint, v přestřelkách, jsem potřeboval alespoň pět smrtí. Na závod musela obtížnost dolů. To už by jinak bylo s velkým sebezapřením. Při honičce s obrněným vozem zase přišel na řadu asistent míření. Udržet kurzor tam, kde bylo potřeba, musí být těžké i s myší. Asi ve dvou třetinách hry mi střílení konečně začalo jít. Nový soubojový systém je super. Je zábavný.

Největší zklamání je hudba. Melodii z původní hry mám pořád v hlavě. Věčná škoda, že není tady. Ani jedna z melodií zde přítomných mi nedokázala z hlavy dostat tohle. Jakmile jsem vlezl do auta, hned to naskočilo. Další zklamání jsou absence Ralphových ukázek páčení zámků na nejrůznějších autech. Chybělo mi postupné rozšiřovaní vlastního vozového parku. Definitive Edition auta skoro neřeší. K Bertonimu jsem se podíval až ve volné jízdě a na jeho pohlednice rezignoval. Fakt mě nebavilo podle nich hledat. Ani sběratelské předměty nejsou velký výkřik zábavy. Ve městě se toho totiž moc dělat nedá. Je celkem mrtvé a prohledávat každý kout kvůli sběratelským liškám mě neláká.

Dabing je snad ještě lepší než v původní hře. Dabéři jsou asi zkušenější. V hlasech postav je víc emocí. Je to špičková práce. I přesto, že jsem věděl, co se stane, tak jsem si hru užil. Autoři to chytli za správný konec. Postavy jsou více uvěřitelné, přestřelky zábavnější a auta se chovají stejně. Docela jsem se navnadil na druhý díl. Jen škoda prázdného města a absenci vedlejších úkolů.

Pro: uvěřitelnější charaktery postav, ještě lepší český dabing, grafika přidává na surovosti, krycí soubojový systém je zábavný

Proti: absence vedlejších misí, zjednodušená úloha Ralpha, menší důraz na vlastní vozový park, nudné hledání sběratelských předmětů v prázdném městě, absence melodie z původní hry!

+22
  • PC 75
Čekáte-li prosté CTRL+C CTRL+V původní hry, jste mimo. Tady zůstala jen naprostá kostra příběhu o "drožkáři", který ke štěstí i neštěstí přišel, a všechno ostatní je jiné, ať už se to týká děje, postav, hratelnosti, dialogů, hlášek či soundtracku. A ačkoliv se člověk často chtě nechtě neubrání srovnání, snažila jsem se k remaku přistupovat s čistou hlavou, jako by se jednalo o úplně novou hru. V komentáři mi ovšem lehké srovnání dovolte.

Co se mi líbilo?
- Audiovizuál (samozřejmě)
- Příběh (pořád velmi solidní)
- Postavy (Sára už není jen ta nafukovací panna na jednu misi/noc, Frank už není ten hodný strýček, který je tam dohromady 5 minut, aby rozdával otcovské rady, takový Salvator ... je hroznej vocas a dokonce i ten parchant Carlo dostal víc prostoru)
- Provázaní na zbytek série (logicky)
- Nové lokace (velice mě potěšilo už jen třeba to, že jdete s Pauliem a Samem vybírat výkupné namísto čekání v autě)
- Nastavení obtížnosti (hallelujah)
- Humor (hlášky jsou sice úplně jiné, logicky kvůli překladu, ale stejně jsem se dobře nasmála a Paulie pořád perlí)
- Dabing (hlavní trio původních českých dabérů)

Co se mi nelíbilo?
- Přestřelky. Všude přestřelky. V každé misi na vás naběhne půlka města, ať už jsou to gangsteři nebo policajti a musíte se s nimi mlít, ať už to do děje sedí či nesedí. A i když se třeba nějaká mise na začátku tváří jako stealth (např. vila nebo vězení), vždycky nakonec dojde na obří krveprolití, což ve výsledku znamená, že zhruba tak od půlky se začne dostavovat celkem brutální hratelnostní stereotyp a ve druhé části už jsem se místy i nudila.
- Cutcény. Kvůli každému prdu musí být cuscéna. Potřebují si postavy vyměnit dvě věty? Cutscéna. Má k vám někdo nastoupit do auta? Cutscéna. Ano, tohle je obecně problém dnešních her, ale občas to pak působí, že ani nehrajete hru, ale jen se díváte na film.
- Občasné nelogické chování postav. Třeba Tommy je už od začátku krvežíznivý zabiják kosící nepřátele zleva zprava, takže jeho váhání o zastřelení borce v autě v "Radši si zvykej" pak nepůsobí přirozené. A nového Sama upřímně nechápu vůbec (v původní hře byl odtažitý a mlčenlivý, tady je z něho kecka, která vás prosí, ať mu nezabíjíte prostitutku, aby vám ji na konci předhodil jako vaši vlastní slabost??)
- Dementní policie. Máte 5 hvězdiček sledování, zahnete za roh a vysílačka vyhlásí "ztratili jsme ho, konec pronásledování" a je to. Vůbec je těch policajtů ve hře nějak moc. Opravdu by na poslali na jednoho snipera 50 policejních vozů?
- Epilog. To je kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu chápu, o co se tvůrci snažili, ale kruh se neuzavřel zcela tak zdařile a hladce. Ten původní cynický konec byl prostě příliš ikonický na to, aby ho změnili a pronést mi takový proslov můj otec na mé svatbě, tak ho vydědím..
- Další drobnosti, jako třeba rádio, které prakticky vždycky hraje nekonečně dlouhé zprávy namísto hudby.

Sečteno, podtrženo, na začátku se mi to líbilo hodně, potom nadšení pomalu začalo vyprchávat a dohrávala jsem to už jen s hořkostí v puse. Třeba to napodruhé bude lepší.

Pro: HUMOR, příběh, postavy, dabing, audiovizuál, vhodné pro neznalce původní hry

Proti: jednotvárnost hratelnosti, přehnaně moc cutscenes, občas nelogické chování postav a policie, epilog

+41
  • PC 65
Byť jsem dostal přesně to, co jsem čekal - tedy nesrovnatelně pohlednější reskin třetí Mafie bez odporného grindu - stejně se nemůžu ubránit jisté závisti všem těm, kteří to buď nemají problém hrát a užívat jako samostatné dílo bez většího ohledu na originál, nebo jim ke štěstí stačí zmodernizované Ztracené Nebe, nebo něco mezi a kolem. S rostoucím věkem jsem, zdá se, čím dál větší snílek, a navzdory jasně vymezeným očekáváním jsem si stejně troufal doufat, že i já si v tom nějaké kouzlo najdu.

Když ale vono je to fakt víc DLCčkem pro trojku, než pořádným remakem. Pořádný remake si představuju jako něco, co bez pádných debat uctí celou hru, ne jen některé její části. Za dobrý příklad pořádného remaku považuji třeba takový Tomb Raider: Anniversary. Co se týče předělání příběhu, jsem celkově spíše spokojen. Scénář je nezpochybnitelně na vyšší úrovni, než na jaké mohl v původní Mafii být, leckteré původně nijaké postavy zde nabírají nový rozměr, trochu do hloubky zde toho je zpracováno více, než jen Tomův milostný život, a mnohé postavy jsou po méně či více ostrém přepisu diametrálně odlišné, a v konečném důsledku i více zajímavé a uvěřitelné, Toma nevyjímaje. A když si odmyslím úplně poslední větu hry, která je tedy naprosto prvotřídní cringefest, tak celý závěr je tu natolik obohacen, že výsledné doznění celého příběhu má naprosto revitalizovanou sílu. Jenomže...při všem tom přepisování někdo autorům zapomněl vysvětlit, že pro kompletní požitek z příběhu je jeho tempo naprosto kruciální. Tady si vypůjčím Syndromovo srovnání v diskuzi, neb sám bych to neřekl líp - všechno se děje a střídá nezdravě rychle a je to celé přirozeně neučesané jak v nějakém seriálu, nicméně i u dobrého seriálu člověk čeká nějaké dramaturgické zpomalování a zrychlování. To přesně zde bolestivě chybí, výsledkem čehož děj nemá žádnou gradaci a stupňování, a bez znalosti originálu člověk nemá sebemenší šanci odhadnout, že se blíží k finiši.

Co se týče předělání hratelnosti, tady není moc o čem, jádro je čistý copy/paste kódu ze trojky. Jízdní model identický, střelba skoro stejná, pohyb postavy stejný, kontaktní souboje stejně dementní. Napříč každou misí Vás překouřená naskriptovanost drží pevně za packu, málokdy máte možnost si už jen zasprintovat, na volné vstupování do aut mimo body jasně vymezené pro jízdy autem rovnou zapomeňte. Samozřejmě, nejen příběh se dočkal razantních změn, a tak i leckterá mise je výrazně odlišná od svého původu (ten zdaleka nejostřejší rozdíl jsem zaznamenal v misi Jen Tak Pro Radost, nicméně i zde je to mise značně otravná. Ovšem zatímco v původním díle člověka otravovala pasáž nakládání beden, zde Vás bude otravovat laciný nucený stealth). Nicméně de facto každá mise vždycky stejně končí v jedné a té samé přestřelce, jak podle šablony. Apropos, doporučuji hrát na obtížnost Classic, a následně průběžně přepínat na Easy v momentech, kdy musíte hlídat zdraví svého vozidla. Jinak je to na posrání.

Můj vztah k původní Mafii už dávno není tím, čím kdysi býval, ale dodnes a již navždy bude minimálně platit ta skutečnost, že ve své době to byl herní unikát, který zkrátka neměl skutečné obdoby. Tento remake je naproti tomu již nyní akutně prostoduchý, zaměnitelný, obyčejný, a za rok si ho bude pamatovat jen málokdo. Vlastně ve finále klobouček, bejt v jejich pozici, tak bych určitě neměl koule se do takového remaku vůbec pouštět.

Pro: Audiovizuál; atmosféra; scénář; vůči originálu mnoho dobrých změn; samo o sobě naprosto adekvátní dílo

Proti: Samo o sobě to ale zhodnotit nedokážu; nudná nová hudba; příběh silně trpí naprosto absentujícím tempem; jisté změny, zejména v rámci režie filmečků, jsou dosti na přesdržku

+44 +48 −4
  • PC 80
Ačkoliv jsem si remake Mafie dlouhodobě přál, byla to v podstatě záležitost z říše snů. Nikdy jsem nepředpokládal, že by ho Take2 skutečně greenlitnuli. Když unikly první screenshoty, nevěřil jsem vlastním očím. Ono to opravdu vzniká a ještě to vypadá fakt nádherně! Remake se hned zařadil za Cyberpunk k mým nejočekávanějším hrám.

Po dohrání je ale potřeba uvést jednu věc na pravou míru.

Mafia: Definitive Edition není definitivní edicí Mafie. Tou je PC verze originálu z roku 2002. Dokonce bych se i zdráhal nazývat ji remakem. Přesnější pojem by byl spíše "reimaginace".
Autoři vzali základní kostru misí, příběhu, zasazení a postav, a vybudovali kolem nich kompletně novou hru. Gameplay mechaniky jsou víceméně převzaty z Mafie 2 a 3, postavy mají mírně pozměněnou charakterizaci, většina dialogů byla napsána nově (a až na výjimky slušně), soundtrack je až na main theme také kompletně jiný (a zde to bohužel dost drhne), následkem čehož má M:DE i zcela jinou atmosféru. Původní Mafii tedy remake v žádném případě nenahrazuje. Místo toho nabízí "nový pohled na starý příběh" a to v naprosto špičkovém vizuálním zpracování. Skutečně, Lost Heaven je radost procházet a projíždět a i po dohrání si plánuji město pořádně prozkoumat a najít skrytá auta, případně i mini-mise. Stejně tak postavy vypadají a zní skvěle, i na Tommyho jsem si rychle zvykl, přestože mi občas jeho úsměv připomínal Edgara. Za to ale Salieri, Frank, Sarah či Sam jsou zpracováni fantasticky. Rozvinutí jejich vztahů, víc scén Tommyho a Sarah..vše změny k lepšímu.

Kde bohužel M:DE pro mě trochu selhává je (možná paradoxně) příliš rychlé tempo, přišlo mi že vystřižením těch "nudných" pasáží a přejezdů městem hra pádí tak svižně do cíle, že pak nedává příliš prostoru si ty události a skvěle napsané dialogy vychutnat..stejně tak zamrzí absence jakýchkoliv sidemisí, i těch pro Lucase (možná tu nějak jsou, ale asi spíš pro free ride). Dává to smysl z hlediska šibeničního dvouletého vývoje, ale zážitku ta zkratkovitost neprospívá. Bohužel z emocionálního hlediska je též vražedná absence původního soundtracku, Mafie prostě na svém závěru potřebuje Fate, to ať se na mě H13 nezlobí. Přepsání scénáře v závěrečné scéně také nekvituji s povděkem, Haden Blackman zničil pointu díla a nahradil ji banalitou.

Co ještě dodat? Snad jen, že pokud hrajete s gamepadem a nechcete dvacetkrát opakovat některé pasáže, tak nehrajte na "classic" obtížnost. Já to podstoupil a občas to bylo snad víc o nervy než před osmnácti lety. Souboje jsou na tuto obtížnost výhradně o cover systému a whack-a-mole snaze střelit nepřátele do hlavy, protože do těla vydrží klidně pět kulek z 1911. Tommy přitom padá k zemi velmi rychle. Jo a závody. Ty jsou naopak na classic skvělé, obtížnost tak akorát.

Tuto novou Mafii jsem si užil, rozhodně ji nedohrál naposledy a uvítal bych, kdyby H13 vydali nějaká příběhová rozšíření. A samozřejmě je potřeba přidat možnost úprav rozhraní, ten kosočtverec je zlo.
+62
  • PC 85
Jakožto velký fanda druhého dílu jsem Definitive Edition přijal s povděkem a nadějí, že první díl konečně dostane prvky a kvality dvojky. A nutno uznat, že jsem se dočkal.

Začal bych podle očekávání grafickým kabátem, na který remaster vsadil nejvíc, a ten se vskutku povedl a na výbornou, zvláště pak grimasy postav, které mi přišly povedenější než ve dvojce.

Asi největší obava byla z českého dabingu, jelikož ten byl na jedničce jedinečný. Naštěstí tvůrce napadla spásná myšlenka ponechat nejen Tomův hlas Marku Vašutovi, jehož případné nahrazení by byl opravdu špatným nápadem, a tak jediná zásadnější změna hlasu nastala u Salieriho, jehož hlas byl propůjčen Marcelu Vašinkovi, který Salieriho ztvárnil naprosto bezchybně.

Podle očekávání šla Definitivě Edition více ve stopách dvojky, takže např. systém krytí, který jednička postrádala, a díky němuž pro mě byly přestřelky často poměrně hardcore, byl jedním z prvků, který jsem určitě uvítal a přestřelky si tak víc užíval. Když už jsem zabrousil na ně, trochu jsem doufal v autoheal z dvojky. Ten se nakonec nekonal, a tak jsem si aspoň při soubojích dával mnohem větší pozor, kdy z úkrytu vypálím a nezasáhne mě někdy až přehnaně přesná kulka nepřítele.

Co mě trochu zklamalo, byly krádeže aut, které se omezily na použití jedné klávesy na rozdíl od dvojky, kde se při odemykání hráč musel alespoň trochu snažit. Pravdou ovšem je, že u jedničky krádeže aut nebyly tak časté a nutné jako u dvojky, kde auta moc nevydržela a jejich "obměna" byla nutná.

Co dodat? Dát jedničce nový kabát a pár prvků druhého dílu a přitom si připomenout jedinečný herní příběh jedničky byl z mého pohledu skvělý nápad a pro mě tak největším důvodem, proč se k jedničce vrátit a trošku se v ní cítit jako v milované dvojce. Moje nemalá finanční investice se mi tak vrátila ve velmi dobrém herním prožitku, který si určitě ještě někdy velmi rád zopakuji.
+28 +30 −2
  • PS4 50
#nabrnodobry

Na reskin Mafie 3 jsem celkem těšil. Trojka mě bavila víc než dvojka a jedničku mám moc rád. Jenomže na ní mám rád věci, které se nemohly objevit ve hře z roku 2020, takže má očekávání byla vesměs vlažná. Byla dokonce tak vlažná, že jsem si hru ani nekupoval a půjčil si ji od kamaráda, za což mu moc děkuji, protože jsem ušetřil 1200,-

Co si budeme povídat, doba se změnila. Tam, kde stačily přestřelky, nyní létají molotovy (i v kostele..., na pohřbu...). Tam, kde stačilo ujet jednomu autu se čtyřmi mafiány, musíme nyní rozstřílet aut šest. Tam, kde jsme museli využít vlastního umu a nahnat pronásledovatele do úzkých uliček nebo je nechat sejmout tramvají, musíme nyní projet staveništěm a spustit cutscénu. Co naplat. Nemá cenu boomeřit, je to tak jak to je. Nicméně mě tohle prostě nebavilo.

Co mě bavilo, byl scénář. Bylo vidět, že Mafii mají tvůrci skutečně navrčenou a doplnili to, co chybělo v jedničce. Dřívější představení některých postav (Carlo), častější spolupráce s Pauliem a Samem, výborně napsané dialogy, obohacení "mytologie" (donova čuba) a celkově lepší dojem z toho, že jsem součástí nějaké rodiny a nejsem jen donův pohůnek. Chlapíci v kabátech postávající všude kolem Salieriho baru takový dojem ještě umocnili. Chválím také věznici a doutníky. Vyřknu i takovou kacířskou myšlenku, že věznice byla lepší než v původní hře.

Jediné, co Brňáci nezvládli, byl závěr. Odpustím jim emancipovanou nevyužitou Sáru, odpustím jim nemožnost nastoupit do tramvaje, odpustím jim předimenzované přestřelky a automobilové honičky. Ale závěrečný monolog je něco tak příšernýho, že mi to hlava nebrala.

Neměl jsem ani ten správný feeling z akce. Na rozdíl od jedničky jsem nepoznal rozdíl mezi revolverem a coltem. Nábojnice necinkají o zem, zásobníky se nekutálejí ze schodů, obrazy v galerii nepadají na zem. Chybí živočišnost.

Hudba je něco příšernýho. Vágnější akční muziku si lze jen těžko představit. O to víc zamrzí, že se do téhle nudné hudby občas vloudí původní melodie. Původní dabing si vykřičeli hysteričtí fanoušci na internetech a já jim toho 60letýho Vašuta dabujícího 30letýho italskýho mafiána přeju. Vadilo by mi to, kdybych Definitive Edition žral, protože to fakt působilo směšně, ale jelikož jsem tuhle estrádu horko těžko dojel do konce, užíval jsem si aspoň trochu té nostalgie. A třeba takový Petr Rychlý se za těch 20 let aspoň naučil dabovat, což bylo hrozně znát.

Vlastně úplně nechápu, proč remake vznikl. Nový hráč nemůže mít díky rychlému tempu hry pořádný zážitek ze hry ani z postav a pro pamětníka nabízí jen možnost povzdechnout si nad tím, kam se hry za posledních 20 let posunuly. Ale jsem rád, že to vzniklo. Grafika města je parádní, se scénářem si tvůrci fakt vyhráli a bylo fajn vidět a porovnávat jak které situace pojali po svém. Bohužel mě hratelnost vůbec nechytla a tudíž je pro mě výsledný zážitek spíše slabota.

Ok boomer.

Pro: grafika města, scénář, hlavně dialogy, sem tam něco navíc

Proti: Tom furt zvedá obočí jak kdyby někoho balil, chybí tomu koule, má to podivné tempo, hudba

+29 +33 −4
  • PC 90
Kolik to je ... 18 let? Mafia: Definitive Edition je jedním ze splněných přání, zahrát si tuhle dnes už se dá říct klasiku v novém moderním kabátku. Dalo se toho podělat asi hodně, ale Hangar 13 se s tím popasoval na výbornou skoro ve všech směrech. Technické stránce nejde vytknout nic, vypadá to skvěle, běží to krásně a já osobně jsem se za celou dobu nesetkal s žádným bugem ani jiným technickým problémem.

Vývojáři se drželi původní předlohy hodně, takže kostra příběhu je v podstatě stejná a pro mě jako pamětníka tak nepřišlo nějaké zásadní překvapení a o to víc jsem se těšil na všechno co bylo nově přidáno, případně poupraveno oproti originálu. Celkově je atmosféra hry dospělejší, jsou více vykreslovány pohnutky motivy jednání jednotlivých postav a pozadí téhle mafiánské story.

Ježdění mě přišlo ok, systém střelby převzatý ze trojky mě bavil stejně jako ve trojce a proti originálu jde určitě o vylepšení. Lost Heaven vypadalo úžasně, mnohem víc z něj dýchalo to, že to město žije. S povděkem jsem kvitoval možnost vypnout si dojíždění zpět po splnění některých misí a také to, že jsem nemusel řešit mise pro Lucase (i když se přiznám, že nevím jestli i v původní Mafii nebyly jen dobrovolné). Prostě jsem si chtěl jen užít známý příběh v koncentrované podobě.

Pro: Grafika, systém střleby, propracovanější vyprávění celého příběhu

Proti: Ani nevím ...

+17 +21 −4
  • PC 85
Původní Mafia je díky svým kvalitám mnoha lidmi považována za jednu z nejlepších her vůbec. Vznik remaku tak vyvolává velká očekávání, ale také obavy z toho, že to prostě už nebude ono. Že se vytratí ta skvělá atmosféra, která z Mafie udělala legendu. Podařilo se očekávání naplnit?

Začnu příběhem. Ten se pochopitelně drží původní předlohy, ale přesto si jde v určitých věcech vlastní cestou. Možná to bude znít až kacířsky, ale v určitých aspektech mě tu příběh bavil více než originál. Možná to bylo tím, že základní kostru příběhu mám z originálu velmi dobře zažitou a tak se nyní chytám spíše na další detaily, kterých je zde hromada. Ať už jsou to texty v dopisech nebo rozhovory mezi postavami. Celkově se mi líbí, že postavy více mluví, dozvídáme se tak mnohem více detailů "ze života". Některé postavy již nemají jen epizodickou roli ve "své" kapitole, ale setkáváme se s nimi častěji (Sára, Carlo). Jiné postavy jsou zase úplně jiné než v předloze (ze staříka Vincenza starajícího se o zbraně se stal gangster ve středních letech, který chodí i do akce) a o některých se toho bohužel ani teď moc nedozvíme (Ralph, Lucas). U Ralpha mě to asi štve nejvíc, protože po jeho epickém stěru Paulieho jsem čekal, že se jeho příběhová linka ještě rozjede a kromě fair play jsem se nedočkal skoro ničeho, ani neukazuje, jak se dostat do aut. Samotný Tom mi také připadá trošku jiný. Působí mnohem více jako darebák, který se v práci pro Dona Salieriho našel a ne jako postavička noblesního elegána z filmů z 30. let, která je jen tak mimochodem gangstrem.

To, z čeho jsem měl opravdu velký strach, byl nový český dabing. V hlasech je velmi dobře slyšet, že jsou herci o 18 let starší, ale naštěstí jsem si rychle zvykl. Popravdě, nedokážu si ani představit, že by všechny postavy namlouvali mladší dabéři, prostě by to už nebylo ono. Ve výsledku jsem byl spokojený i z hlasu Marcela Vašinky, který převzal roli Dona Salieriho. Dabing se tedy za mě povedl.

Celkem jsem spokojený i s hlavními misemi. Některé se drží předlohy, i když sem tam vynechají některé části, ale některé mise jsou komplet předělané. U některých se pak i trochu pozměnil význam k příběhu jako celku (Např. v misi Kněz Sam Toma nabádá, aby holku ušetřil, nebo v Jen tak pro radost se od začátku počítá s diamanty a ve skutečnosti se s doutníky pašují drogy). Chybí mi však mise pro Lucase Bertoneho. Při hraní původní hry, to byl vždy příjemný oddech od hlavního příběhu (zde je u něj akorát hledání aut v Jízdě).

Hrál jsem na klasickou obtížnost a musím říct, že je v některých případech až přehnaně obtížná a hlavně nefér k hráči. Zcela běžně se mi stalo, že když jsem vykoukl a dostal dvě tři rány, tak jsem byl tuhej. To beru. Ale že já musím buď velmi dobře trefit nepřítele do hlavy a nebo do něho vysypat půlku zásobníku, to už je horší. Nehledě na to, že si tam Sam a Paulie chodí bez problému bez krytí a nic se jim nestane (až na výjimky jsou nesmrtelní). Pak jsem úplně nepochopil, proč mi nepřátelé hlásí, že hází molotov asi tak hodinu před tím, než jej hodí. Možná, abych se stihl přemístit jinam.

Každopádně s vysokou obtížností se dá celkem snadno vyrovnat hlavně díky častějším checkpointům, takže nebylo třeba při neúspěchu opakovat skoro celou misi jako u předlohy. Na druhou stranu, nevýhodou checkpointů je fakt, že po nahrání hry zmizí mrtvoly, předměty a resetují se lékárničky a bedny s náboji. Bohužel se mi v poslední misi stalo to, že se mi nahrála hra do situace, kdy mám u sebe jen 3 náboje do brokovnice a když jsem se chtěl vrátit zpět k dříve zabitým gangstrům a pobrat zbraně, tak jsem měl prostě smůlu. Zůstala tam jen resetovaná krabice s několika molotovy. Ve výsledku ale musím říct, že jsem se se vším dokázal nějak vyrovnat a tak mi klasická obtížnost působila problémy pouze u závodů a výletu do přírody (bránění Sama a hlavně útěk před obrněným vozem, kde bylo potřeba opravdu velmi dobře mířit v krátkém časovém intervalu). Zbytek byl relativně v pohodě.

Ze změn v herním světě mám spíše rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbí zjednodušení a spojení venkova, dává to jako celek mnohem větší smysl. Co ale úplně nechápu je přejmenování čtvrtí. Celkově jsou ulice mnohem živější, což vítám. Co ale hodně zamrzí je absence původní hudby ve čtvrtích. Je pravda, že poslouchání rádia je přirozenější, ale já měl tu původní hudbu k tomuto městu tak zažitou, že to prostě bez ní není ono. Výběr hudby v rádiu mě ničím nenadchnul, ale také neurazil.

Co se týče jízdy v dopravních prostředcích, tak bych řekl, že jejich fyzika je oproti původní hře taková podivná. Evidentně neměla moc vysokou prioritu při vývoji. Výběr aut trochu kazí přítomnost modernějších aut hned od začátku (asi jsou to nějaké bonusy ve formě aut z ostatních dílů Mafie). To měli zpřístupnit spíše jako bonus po dohrání nebo tak něco. Na první pohled potěší novinka v podobě motorek, ale po první jízdě jsem si řekl, že se jim raději budu vyhýbat, protože mi moc nevyhovuje jejich ovládání (asi to chce zvyk). Naštěstí nejsou až na pár výjimek pro hru moc důležité.

Co se mi ale moc nezamlouvá je AI policie. Policisté jsou totiž doslova idioti. Jeden příklad za všechny. Je po mně vyhlášeno pátrání, protože jsem ukradl auto. Po dlouhé honičce jsem vystoupil z auta a zaběhl na molo v přístavu. Policisté mě tam nevidí, skončí pátrání. Já se následně vracím a nastupuji do toho ukradeného vozidla, vedle kterého stojí asi 3 auta policistů a vesele odjíždím.

Co se dalších chyb týče, tak kromě občas haprujícímu ovládání, kdy nešlo vylézt na bednu, se mi nic významného nestalo. Maximálně stojí za zmínku drobné logické nepřesnosti jako např. v misi Fair Play, kde se klade důraz na to, aby se kradený závoďák včas vrátil, než přijde druhá směna. Ale když dorazím k bráně, tak najednou není třeba spěchat a do garáže můžu jet klidně hodinu. Auto pak klidně můžu zaparkovat obráceně, to taky nikomu nevadí.. Ale jak říkám, to jsou už jen drobnosti.

Nedílnou součástí původní Mafie byla Extrémní jízda. Zde máme pouze obyčejnou jízdu, s několika misemi. Některé z nich jsou inspirovány právě extrémní jízdou (sledování ufa nebo docházející benzin). Celkem mě bavilo hledání aut na základě indicií od Lucase, ale původní Extrémní jízda byla pro mě zábavnější.

Co říci závěrem? V prvé řadě se mi úplně nelíbí označení hry jako definitivní edice. Definitivní hru totiž beru takovou, která je dokončená přesně tak, jak se původně zamýšlelo plus všechna možná rozšíření. Tady mám vlastně úplně jinou hru, která bude svým označením zastiňovat tu původní a to je tak trochu škoda. Jinak musím říct, že se remake celkem povedl. Je v mnoha ohledech jiný a původní hru rozhodně nepřekonává. Má však svoje kvality ve vyprávění svého pojetí příběhu, dialozích a dabingu. Hra často působí až filmovým dojmem. Trošku do pozadí šla jízda ve městě, které je tu mnohem míň, prostě mi chybí ty následné cesty domů. Ve výsledku jsem se hrou spokojen a věřím, že si ji někdy ještě jednou zahraji.

Pro: Příběh, dialogy, dabing

Proti: AI

+24
  • PC 85
Hra se objevila jako blesk z čistého nebe. Všichni jsme s napětím čekali co z toho bude. Já jsem se rozhodl trošku počkat a hrát hru později, po nějakém tom opravném patchi a dobře jsem udělal - například zmizel kosočtverec při klasické obtížnosti. Na klasickou obtížnost jsem dohrál celý příběh. I jízdu se snažím, ale ta je pekelně těžká. Mnohé úkoly jsou těžší než příběh.

První co mě oslovilo je grafika a atmosféra města, potažmo herního světa. Lidé si na ulici povídají, je zde velký provoz, lidé využívají i MHD a celkově je město krásné. Autoři si s městem krásně prohráli. Dívat se na město z venkova, kdy kouří komíny a jde vidět ten život, je skvělé. Kolikrát jsem se při hraní jen kochal.

Další důležitou věcí je samozřejmě příběh. Příběh, který známe snad všichni. Zde byl lehce rozšířen, upraven a vůbec mi to nevadilo. Některé otazníky z původní hry byly zde vyjasněny. Jsem rád, že některé postavy měli více prostoru. Bohužel protiklad tohoto bylo, že některé postavy kompletně chybí, nebo měli méně prostoru. Dabink se výborný. Já jsem rád za původní obsazení postav, jsem rád, že se to u většiny povedlo. Nový hlas Salieriho je taky výborný.

Co se týče samotného hraní, osobně jsem se zasekl u závodu a Výletu do přírody. Ale vidím, že vás je tu většina :)
Jednotlivé mise jsou fajné. Musím ocenit možnost krytí. Taky oceňuji, že si může člověk i Vinnyho vzít libovolné zbraně před misí. Takový GTA styl, ale nevadilo to ničemu. GTA styl je i u policie - systém hvězdiček. Člověk by čekal, že při páté po vás půjde i ten obrněný transportér, jako ekvivalent k tanku u GTA a ono nic. Policii se dá poměrně lehce ujet, což je mínus.

Vozidla jsou propracována a řízení je občas těžkopádné. Počet vozidel je taky skvělý. Co bych vynechal je možnost jezdit s autem z Mafia III. Další výtku mám na tramvaje a nadzemku. Nelze je použít ani po posledním upgrade. A jelikož se objevili zprávy, že se chystá Mafia IV, tak pochybuji, že nějaký upgrade pro M1:DE ještě bude.
MHD lze použít pouze při jízdě, kdy vás u zastávky portne přímo na dvůr Salieriho baru.

Ještě jedna poznámka k obtížnosti. I kdy jsem si vše nastavil tak, abych měl nejvíce hardcore hru, i bez navigace, přesto tam byly různí pomocníci. Ať už jde o rampy proti policii, ukazatele kam hodím granát/molotov, nebo které dveře jsou zrovna aktivní. Nebo zbraně, které leží na zemi si můžu vzít (problikávají).

Pro: Obtížnost, grafika a celková atmosféra města, počet vozidel, volná jízda zůstala. Příběh, dabink, krytí při střelbě

Proti: GTA styl hvězdiček u policie, nemožnost používat MHD jako v původní hře. Různé ukazatelé i při nejvíce hardcore obtížnosti.

+15
  • PS4 90
Jak asi někteří z vás ví tak já nejsem fanoušek původní mafie, sice jsem jí hrál jako malý, bylo mi asi 11 let? Ale i tak mě to nikdy nezasáhlo jako například starší adventury od Sierry nebo Lucasů, nevím proč. Snažil jsem se k Mafii dostat i jako starší hráč, ale bylo to ještě horší. A než se na mě tu spustí boomeři co mě osočí že jsem mladý a že ta hra je stará a mám jí tak brát, tak si jen tak zaflexím, že určitě na rozdíl od nich dohrávám hry co se ovládají praserem i hry z roku 1992 apod. Takže si myslím že tím že je to prostě starý to vůbec není.

I přes to mě ale remake naprosto smetl a teprve v něm mi přijde že ten originální příběh, díky schopnějším scénáristům než je Vávra, konečně zazářil. Jelikož už ale o mafii každý ví a komentářů jsou mraky, pokusím se trochu srovnat v čem mi reamake přišel lepší a proč hodně kritiky ostatních hráčů vyplívá pouze z klasického ješitného čecháčkvství.

Asi největší kontroverzní věc i do které se často obouval Vávra (kterého beru jako totálně egoistickýho dementa co se snaží na sílu být zajímavý a kontroverzní svými názory) je právě příběh. Ten konečně přidal dost potřebnou hloubku na to aby klišoidní příběh vůbec byl zajímavý. Jasný, mafianský žánr není nějak flexibilní natolik aby jste mohli přijít s něčím originálním. Právě proto je potřeba zapracovat na charakterech, dialozích, motivacích a podobně, když celková zápletka je klišé. To se bohužel originálu nepovedlo. Neříkám nic, na tu dobu to V RÁMCI OPEN WORLD HER bylo fajn (i přes to že Vávra přišel z mafiánského maratonu filmů a udělal sketche z jeho nej filmů a pospojoval je horkou jehlou k sobě). I když v jiných žánrech už byli prostě značně lepší a propracovanější příběhy. I tak ale originál byl jen směs různých mafiánských sketchů dány dohromady příběhem kde postavy byli černobílé a jejich proměny se stali lusknutím prstu.

Remake tohle slušně napravuje, nejenže během různých cutscénách už zasazuje semínka pro budoucí motivace a tím se příběh stává celistvějším, ale i dodává díky dodatečným dialogům či změnám potřebnou hloubku postávám. Taková Sára tu v příběhu už dává větší smysl, Paulie je více tragickou postavou a Samova změna dává taky smysl. Salieri není tak černobílý a naivní jako v jedničce a i finále proč se Tom rozhodne jít proti němu dává smysl. V originálu to bylo jen protože diamanty což wtf? Tady fet dává smysl protože to rozkopalo Tomovo přesvědčení v tom co dělá, do fetu nikdy nechtěl jet a ta lež ho ukřivdila.

Teď ještě protiargumenty na zdejší výtky k příběhu. Scéna se Sárou, když přijde Tom od krve, dává smysl. Nejenže on se cítil že může kdykoliv umřít a dohnalo ho to k žádosti o ruku, ale i Sára cítila že o něj může přijít a tím pádem to přijala a chtěla si sním užít co nejvíce času. Narozdíl od originálu kde Vávra říká že Sára měla být naivní a že Dona viděla jako milého strýčka, jenže pochybuju že když pracovala se svým tátou v Salieriho baru že by si ničeho nevšimla, to by musela mít lobotomii nebo vyrůstat u Vávry ve sklepě twl. Poté třeba že Tom kosí z leva a zprava a pak váhá, tím trpěl i originál a doprdele, tohle přece nejde obejít v akční střílečce, to zase jako...

Scéna s Frankem taky dává více smysl i když to prostě není tak sentimentální a pohádkově milé. A ano pořád tam zůstávají chyby ve scénáři, pořád by to šlo více překopat, ale chápu o co jim šlo a jednoduše příběh prostě lépe funguje. Je mi jedno že příběh je klišé, ale tento remake tomu přidal více do hloubky postav apod. Za mě ok. Více humoru a i dávka nereálnějších situací tomu přidalo na zábavnosti a nadsázce, což mi přijde že i remaku dost pomohlo. A co se týče dabingu tak je výborný, jde vidět že ten dabing režíroval někdo kdo to umí, nejenže Rychlý tu konečně podává kvalitní výkon oproti jedničce (kde spíš je za legendu jen díky těm hláškám které zamaskovali to že tu roli očividně nepochopil a daboval něco jiného). Tady jsou prostě všichni super, až na Vašuta, ten i když daboval dobře, je na tu roli prostě už moc starej.

Co se týče toho jak se to hraje, tak logicky je to příjemnější, je to dané dobou. Systém krytí dává smysl, pochybuji že Vávrova představa o tom že krytí je na hovno je validní. Pochybuji že Mafiáni v realitě chodí jak kačer v podřepu a schovávají se za lampama... A ano je to prostě pohodlnější, ale myslím si že to prostě k tomu sedne a chápu že někomu vadí že ta hra místy více zakčněla, i když si myslím že pořád to je málo na standart dnešních akčních her a pořád se tu najde dost misí kde je akce jen na konci a to ještě poměrně krátka. Vždyť i v originálu na vás pak ke konci naběhla miliarda nepřátel, takže kritika ve stylu že tady po vás jde celé město taky není moc pravdivá. Ano, bylo mi líto že třeba mise na parníku byla více zkrácená, ale i tak měla dobrou atmosféru, i když bych si toho adventuření jak v origu, chtěl užít více. Za to ale některé mise fungovali mnohem lépe než v originálu, jako například mise s kořalkou, diamanty nebo návštěva Luigiho. Prostě to jen zmodernizovali no :D

No nevím co dál rozpitvat, jelikož nejsem fanda originálu a tohle mě fakt chytlo. Postavy tu jsou zajímavější, příběh jde více do hloubky, změny jsou logický a mise baví. Opravdu jsem necítil stereotyp a ta větší míra cutscén mi nevadila. Vždyť je to takový akční interaktivní film i jednička byla, kdyby Vávra mohl, určitě by těch cutscén tam taky namrdal tolik.

Na závěr ještě dodám že jsem rád že jízdní model je více podobný mému top druhému dílu a nová hudba nedělá té starší ostudu. Ano je jiná, ale rozdíl je v tom že v originále to byla více "herní" hudba přitom tady se snažili dělat "filmovou" jak z akčních mafiánských filmů. Konec, mě to bavilo a jsem rád že Vávra na tom nedělal :))

Pro: Změny v příběhu, soundtrack, lepší scénář, cutscény, zábavné hlášky a dialogy, mise pořád nabízejí nějakou změnu, výborný český dabing

Proti: Vašutův dabing, zkrácení pár misí, nevyužité město (ale tak to k tomu patří)

+19 +22 −3
  • PC --
Za mě osobně skvělý remake, který se dost povedl. Nic moc jsem od toho nečekal, ale bylo to skoro jako zopakovat si znovu původní Mafii s nějakou přidanou hodnotou navíc. Dost jsem si to užil a bylo to fajn!

Co se týče změn v dialozích, postavách a příběhu, celkem jsem to vítal. Myslím, že spoustu postav jsou komplexnější, osobitější a děj funguje o chlup lépe. Samozřejmě neříkám, že jsem vítal každou změnu a nenašel jsem pár, nad kterýma jsem ohrnul nos. V mnoha ohledech mi připadá, že příběh vyznívá téměř stejně a popravdě jsem očekával mnohem větší změny - zvláště pak po tom, co Vávra tvrdil, že tomu "chybí ta hlavní pointa původní Mafie". 

Trochu se mi nelíbila změna u Pauliho, protože byl ze začátku prezentován jako úplný kokot (šikanuje Ralpha atd.), což trochu vedlo k tomu, že jsem ho měl jakožto postavu méně rád, ale hlavně to z hlediska příběhu nic moc nepřineslo (čekal jsem, že to bude mít nějakou dohru později, ale později už Pauli prostě takový kokot nebyl). Zato jsem docela rád za změnu u Sáry. Jasně, někdo řekne, že je to typický "wokeism" ve hrách, ale... Původně působila jako tichá domácí puťka, ale nově byla spíše ostřejší, s proříznutou pusou a celkově prostě velice emancipovaná žena. :))

Trochu mě překvapilo, že tu docela ubylo svobody. Původní Mafia taky nebyla moc svobodná a nutila hráče hrát určitým stylem, ale tady je to ještě horší. Dokonce i vrátit se v nějaké misi kousek zpátky, třeba jen abyste sebrali nějakou lékárničku a munici, hned vyhodí dialog, který vám začne odpočtem hrozit, že bude game over.

Když už jsem zmínil vracení se pro munici... často mi přišlo, že je jí podivně málo. Jasně, i původní Mafia nebyla bůh ví jak štědrá, co se týče munice, ale... Musel jsem neustále okrádat mrtvoly a tak. Například v misi "Kněz", kde je velká přestřelka v kostele jsem musel jednoho týpka ubít pěstmi, sebrat mu bouchačku a teprve teď jsem mohl zastřelit dalšího. Tomu dalšímu jsem mohl sebrat víc munice a tak dále.

Neštěstí je hra štědrá teprve až zařvete. Když totiž umřete a načte se poslední checkpoint, nějaká munice se vám doplní, stejně jako zdraví. Tak aspoň něco.

Taky je trochu divné, jak nepřátelé furt hází molotovy, nebo vyřvávají věci, které moc nedávají smysl, třeba "Zrovna přebíjí!" (Když jsem nic nepřebíjel) "Mám ho na mušce!" (Když mě nikdo nemohl mít na mušce, protože jsem byl někde ukrytý) "Došly mu náboje!" (Když mi nedošly náboje) nebo "Už ho vidím!" (Když mě nikdo nemohl vidět). Moc mě také nepotěšil větší důraz na stealth, např. v misi s doutníky.

Moc nechápu, proč je tu úplně nová hudba. Ta původní byla velice ikonická a myslím, že když tvůrci měli licenci dělat Mafii, měli určitě i licenční práva použít původní hudbu. Kromě toho ji občas i použili (např. v závěrečných titulcích), takže kde je problém? Samozřejmě neříkám, že ta nová je vyloženě špatná, ale žádný track mi vyloženě neuvízl v hlavě...

Za mě tedy povedená věc. Pro fanoušky původní hry to bude podle mě dobrý zážitek, který jim připomene starý dobrý časy. Pro lidi, co nikdy Mafii nehráli je to dobrý způsob, jak se dostat do nové série. Za mě dobrý. Samozřejmě chápu lidi, kterým se třeba nemusí Definitive Edition z různých důvodů líbit, protože rozumím tomu, že fanoušci původní hry můžou být na celou řadu různých detailů citliví... :)
+7
  • PC 80
To je tak, když po hodně dlouhé době jdete ke kámošovi, cestou se stavíte v hospodě pro pár čepovaných PETek a při příchodu k němu domluveně zapnete Mafia: Definitive Edition s tím, že ji po sérii hodin dohrajete rozbouraní, ale šťastní, že se jednalo o opravdu velký a intenzivní zážitek. Samozřejmě s obrovským důrazem na nostalgii, s čímž jsme ostatně i počítali.

Když jsem zjistil, že něco takového, jako je remake k původní Mafii vzniká, byl jsem jak na ostří nože. To, že ho mají na starosti jak Češi, tak Amíci, mě už trošku uklidnilo. To, že v tom ale nemá prsty Dan Vávra ve mně vyvolávalo jisté emoce, které hraničily se schizofrenií. Radovat se z návratu legendy nebo být v depresi z toho, že na legendu někdo šáhne a udělá si ji znova...po svém. Volil jsem variantu absolutního šílenství a během exkluzivního hraní jsem se nezřízeně smál a brečel. Nicméně níže bych rád popsal pár konkrétních důvodů, proč tomu tak...

To, že se jedná o herní zážitek, o tom netřeba dlouze polemizovat. Mafia byla geniální příběhem a ten si tento remake naprosto adekvátně přebral. V něm něco oproti originálu přibral, něco ale také ubral. Skvělé dialogy tu na jednu stranu působí tak, že každá z postav Vám každou z vět řekne něco, co prostě dává smysl. Není to žádné tlachání a u Sáry a Franka toho je kupodivu víc, než bylo v původní hře. Paulie a Tommy tu ale pro změnu vypadají jak vagabundi a dokud na sebe nenahodí pěkný sako, nevěřili byste jim, že umí víc jak do pěti počítat. Příběhem to ale přímé srovnání s původní hrou začíná a končí. Vše ostatní si totiž Hangar 13 vytvořil po svém, včetně všech misí a hlavně světa, jako takového...

Lost Heaven je ale opět nádherný. Je nádherný jinak, než to bylo v originále, ale v porovnání s dnešními hrami je prostě skvostný. Měl jsem neustálou chuť pořád otáčet kamerou a koukat jak na západy slunce, tak jak kapky deště dopadají na asfalt. Mise také mají svojí kostru jasnou, i když je v nich pár vychytávek a věcí, které jsou navíc a jsou super. Třeba to, že během výkupného můžete vstoupit do krámů, stejně tak, jako i diskuze s obyčejnými lidmi jsou takové živější. U původní Mafie to bylo možná až moc ploché a kladlo to moc důraz na hlavní a hlavně vedlejší postavy příběhu. Největší problém ale u města jako takového vidím to, že hra mě vůbec nevybízí k tomu, abych měl chuť prozkoumat město. To, co bylo devizou původní hry, tady vlastně absolutně chybí. Navíc je i město podle mě výrazně menší, než u původní hry. Tam, kde jsem autem jel bůhví kolik minut, jsem v této hře vyřídil za dvě minuty čistého času. Nepamatuju si, že bych z Holbrooku do Little Italy dojel za tak krátkou chvíli, jako je tomu zde. Ty dlouhé jízdy na původní Mafii byly právě to zábavné. Dostalo Vám to to město pod kůži. Tady to jaksi chybí. Chybí vedlejší mise, chybí jakýkoliv prostor k tomu si jen tak vzít auto od koktavýho Ralpha a někam vyrazit. Tahle definitivní edice je prostě taková přímočařejší, možná víc, než bych vůbec chtěl.

Navíc i chybí jakýkoliv soundtrack. V rádiu se spíš kecá, než že se hraje. To dokonce, musím říct, vnímám asi jako nejzásadnější problém celé hry. Soundtrack je totiž na původní Mafii tak geniální, že si ho i dnes pustím. Je to zároveň asi jediná hudba, kterou jsem kdy poslouchal z období 30. let 20. století a musím říct, že si pobrukuju tóny některých skladeb i dnes. Tady ale žalostně chybí a když už nějaká hudba zní, je to spíš jenom jako vhodný doplněk k době. Uvědomil jsem si, že k těm dlouhým jízdám městem mezi misemi ta hudba zatraceně patřila a jednoznačně vytvářela absolutní a jedinečnou atmosféru hry, která tady jaksi chybí.

Dalším výrazným bodem jsou mise. To, že přesouvačky jsou v rozmezí dvou až tří minut jsem zmiňoval již výše. Pro hráče původní hry je to poměrně šok, ale jelikož Vám v rádiu spíš kecají (byť poměrně aktuálně, když třeba zrovna vyvedete nějakej průser a novináři se to dozví dřív než policie nebo když místní basketbalovej klub vyhraje zápas), tak tam ta výraznější hudba prostě chybí. Samotné mise jsou fajn, ale jsou fajn především proto, že víte, co se v nich bude dít dál. Jinak, jak tu již několikrát bylo zmíněno, vše je hlavně o střílení. A to u původní Mafie taky bylo trošku jinak, že? Mise jsou krásně nasnímané, nenajde se moment, který by nudil (přeci jen druhá mise Mafie jako taxikářský šoférek byla trošku vopruz, co si budeme), děj se perfektně odvíjí, každá mise dává smysl, ale nakonec zjistíte, že je to všechno pořád dokola. Když jsem tenkrát hrál Mafii, měl jsem pocit, že každá mise je absolutní, jedinečný zážitek. Tady to mám taky, ale s takovou trošku kverulantskou pachutí stereotypu.

Když tento remake porovnám s dnešní dobou, tak musím říct, že kombinace vizuální stránky a příběhu vytváří jedinečný herní zážitek. Navíc pro hráče, který původní hru nezná, to musí být něco totálně nepopsatelného. Sice je hra tedy lineární víc, než je dnes zvykem, ale zase Vás totálně vtáhne do děje a Vy prostě musíte hrát, dokud se nedobéřete konce. Já, jakožto divák a hráč původního kousku, mám mnoho důvodů, proč říct ale. Těch mnoho důvodů ale pořád stačí k tomu, aby si tato hra vysloužila úctyhodných 80 procentuélních stupňů. Někdo by mohl říci hodně, někdo by klidně řekl i málo, já musím říct, že to je přesně tak, jak bych si představoval hodnotit hru, která je remakem titulu, který mi navždy zůstane v srdci. A jelikož remaky ve filmovém průmyslu poměrně nesnáším, musím říct, že to je z mé stránky věci docela slušné hodnocení a já tímto za něj autorům děkuji. Po těch letech jsem si to užil...opravdu užil. A to se počítá!

Pro: Nostalgický návrat k nejlepším létům našeho života, jen s novou grafikou, pár příběhových dovětků a momentek, které jsou lepší,

Proti: ale i horší, než v originále. Navíc ten soundtrack! Ten je prachsprostě nevyužit!

+30
  • PC 85
První Mafia z roku 2002 patří dodnes k českým herním klenotům. V době jejího vydání šlo o přelomovou hru v rámci českého herního průmyslu. Poprvé totiž byl použitý engine s technologií Motion Capture, zachycující pohyby v reálném čase. A nutno podotknout, že v tehdejším enginu vypadaly velmi dobře. Roky však uplynuly a prvotní verze s léty samozřejmě zestárla, zejména po grafické stránce. O to víc byla fanouškovská základna navnaděna, když Hangar 13 oznámil vydání remaku.

Rozepisovat se zde o příběhu nemá cenu, jelikož jej téměř všichni znají od A až do Z. Spíš se zaměřím na rozdíly mezi verzemi z pohledu Definitivní Edice a co je v ní lépe zachyceno. Už v úvodu si můžeme všimnout, že u srazu v restauraci si Tommy vyměnil roli s detektivem Normanem co se týče příjezdu. Poté, co je druhý den Tommy přepaden Morellovými gorilami je těmto před Salieriho barem vyhrožováno, ale přežijí. Dále v mezihře a vyprávění je viníkem nehody s jiným řidičem Morello, při úniku z farmy vás pronásleduje hromada policistů, zrádce Carla zabije Salieri, Sergio Morello je zabit výbuchem ve kladu, jeho bratr zemře po pádu letadla, doutníky kradete ze skladu federálů a podobně. Podrobněji jsou probádány postavy a jejich vztah s Tomem. Například Sam není tolik uzavřený a partnerství se Sárou je rozvinutější díky řadě animací během celého příběhu. Rovněž rozhovor s Normanem je propracovanější a ve hře je lépe zpracovaný i samotný Salieri. V originále byl takovým hodným strejdou, zde je drsnější a jde z něj víc strach. Prostor je dán i například osobnímu strážci Dona Carlovi, který s vámi jede i na misi.

Všeobecně chování lidí ve hře je realističtější a uvěřitelnější, město žije. Lidé se shlukují, povídají si, chodí sem a tam. V Malé Itálii je tržiště, kde lidé prodávají ovoce, zeleninu nebo maso. Město je mnohem lépe vykresleno. Nejde jen o lepší grafický kabátek. Město se vykresluje na větší vzdálenost, je detailněji zpracované co se týče například billboardů, cedulí, baráky jsou detailněji propracované, parky taktéž. Lze navštěvovat více míst a nejen v rámci misí. Hrát se dá i na více obtížností, aby byli uspokojeni jak veteráni série, tak i noví hráči. Velmi se povedlo zakomponovat nové dabéry, kteří propůjčili hlasy Vinniemu, Raphovi, Luigimu, Carlovi a také Salierimu a Morellovi. Marcel Vašinka se role Salieriho zhostil víc než důstojně a troufnusi říct, že Antonína Molčíka i překonal. Spokojeni budou i příznivci sběratelství díky několika sadám karet nebo například novin, které můžete číst v baru nebo v misích. Stejně tak i různé papíry s informacemi, které můžete využít v samotných misích.

Hře vytýkám zejména přehnanou rychlost. Originálka odsýpala takovým pohodovým tempem 30. let, zde mám dojem, že hraju spíš hru z let 80.. Toto je vidět zejména na úniku z farmy v misi Výlet do přírody, kde se na vás vrhají ve velkém policejní auta a musíte jich zničit opravdu hodně. No a ve finále na vás nastoupí obrněný policejní transportér a než přijdete na to, jak se jej zbavit, několikrát skončíte rozstřílení jako řešeto. Vůbec v téměř všech misích od té v hotelu Corleone se na vás vždy nahrne snad celý policejní sbor z Lost Heaven, často i za podpory konkurenčního Morellova gangu. Nebo mise, kde musíte odstřelit radního Gilottiho a poté vystřílet celý zbytek snad dvaceti ozbrojenců, dále přestřelka ve vile prokurátora, jatka při útěku z vězení a podobně. Ze hry se vytratila původní realističtější atmosféra a zařadila se v tomto po boku dnešních moderních generických her ala GTA série. Rovněž mi chybí vynechané vedlejší mise pro Lucase Bertoneho, bonusová auta by se rozhodně šikla. Závěrečný epilog jsem také přijal s rezervou. Chápu, co jím chtěli autoři říct, ale mohli se více držet originálu a vykašlat se na morální zásady. I tak jsem se ale u hry víc než bavil a patří k tomu lepšímu, co jsem v posledních letech v tomto žánru hrál.

Pro: výrazně lepší grafika, propracovanější interakce s jinými postavami, větší volnost v pohybu po baru, čtení novin, papírů, méně munice vyžaduje přesnější střelbu

Proti: přehnaná rychlost, atmosféra jako z 80. let, od 8. mise přehnaná jatka, chybějící vedlejší mise, moralistický epilog

+26
  • PS4 85
Stejně jako pro spoustu dalších českých hráčů je pro mě Mafia srdeční záležitostí. Miluju jedničku, mám moc rád dvojku a dodnes se mi chce z promarněného potenciálu trojky plakat. Právě autoři trojky, kteří jakoby nepochopili, co na sérii tolik milujeme, vytvořili remake nejen ve své době přelomové hry Mafia: The City of Lost Heaven.

Vždycky jsem prohlašoval, že mi na PS4 chybí dvě hry... Zaklínač 2 a právě Mafia, vzhledem k předchozím zkušenostem se studiem Hangar 13 však šla u remaku velká očekávání ruku v ruce s obrovskými obavami. Teď po dohrání konečně můžu prohlásit, že se obavy ukázaly jako liché. Díky bohu.

Mafia: Definitive Edition je totiž citlivou předělávkou herní modly, která by neměla vyloženě na*rat ani pravověrné fanoušky (osobně vnímám zdejší hodnocení pod 50 % jako ubohé výkřiky nostalgií zaslepených "fanboyů", kterým není radno věnovat přílišnou pozornost). Vývojáři hru zmodernizovali do únosné míry a stále v ní je třeba v těžkopádném ovládání cítit jisté staromilství. Famozní příběh (za ty stovky odehraných her ho stále považuji jako jeden z úplně nejlepších) i nálada hry zůstaly víceméně nezměněné, i když uznávám, že do scénáře autoři občas sáhli malinko více, než by bylo záhodno a některé ikonické hlášky jsou bohužel nenávratně pryč. Některé změny mi nebyli úplně po chuti, stejně jako mnoha dalším fanoušků. Jde však o silně subjektivní věc a mám dojem, že na detailech co autoři v remaku zhoršili/zlepšili, bychom se jen těžko shodli.

Na Mafii není tím největším tahákem převratná hratelnost. Je jedinečná v tom, jak každá z dvaceti dostupných misí vypráví vlastní příběh a přitom utváří celkovou velkolepou story o zhrzených amerických snech, rodině, přátelství a zradě. To vše se zadařilo přenést i do remaku a za to patří vývojářům dík. Český dabing se díkybohu povedl a až na pár zaškobrtnutí se může prakticky měřit s původní legendou.

Hru jsem za nějakých dvacet hodin odehrál na klasickou obtížnost a i když mě některé pasáže potrápily (přiznám se že nechvalně proslulý závod jsem kroužil skoro tři hodiny) přijde mi, že je hra i na nejtěžší obtížnosti díky hojným checkpointům přístupnější než její předloha.

Vzhledem k tomu, že chybí smysluplnější sandboxový mód, nejsem úplně nadšený z toho, jak autoři zasypaly Lost Heaven sběratelskými předměty. Vyjma kartiček z postavami nejsou příliš zajímavé a jezdit ve volné jízdě nazdařbůh po městě a hledat zašité lišky kdovíjaká zábava není. Ale co, nikdo nás ten virtuální bordel sbírat nenutí, trpí tak jen má dušička poctivého sběratele trofejí :).

Hráno jako součást Herní výzvy 2021 – "3. Remaster: Dohraj remaster nebo remake jakékoliv hry." – základní varianta

Hodnocení na DH v době dohrání: 79 %; 189. hodnotící; fyzická kopie na disku

Pro: Citlivý přístup k herní legendě; bezkonkurenční příběh a postavy; jízdní model; náplň misí; hudba (byť chybí některé známé skladby); atmosféra

Proti: Volná jízda postrádá větší motivaci; dlouhé načítání; chybí některé skladby v soundtracku; ne všechny změny jsou k lepšímu; občasné grafické a zvukové bugy i přes půl roku po vydání

+17 +18 −1
  • PC 65
Upřímě jsem od nové Mafie neměl velká očekávání. Ale i tak mě v několika aspektech potešila a v hodně věcí zklamala. Začneme tím co se mi líbilo a to je grafika. Také některé herní aspekty, které převzali z dvojky a trojky jako třeba krytí. To je na hře to dobré.
A teď to špatné. Tak za prvé je to děj. Ve většině kapitol je hodně uříznutý možnost přejezd městem a možnost si vychutnat město. Například v misi Omerta po rozmluvě s Frankem střih do banky. Získáš účetní knihy další střih následuje další kapitola. Za druhé když už jsi v tom městě tak kromě aut tam jiná doprava není. V nadzemce budeš jenom v ukázke v misi Meloch jinak po celou hru bude nazdemka zavřená a do tramvaje se nedá nasoupit. Což je oproti originálu velké zklamání. Policie ve hře naprosto jalová a za celou hru mě při průjezdu městem honila jen jednou (pokud to nebylo součástí mise) a to jsem do ní ještě naboural. Nejhorší je naprostá změna charakterů postav oproti původní Mafii. Sára,Saliéri,Sam. Sáru místo poslušné manželky je spíše zarytá feministka, což neodpovídá původní Mafii. Nejhorší je asi změna Saliéryho a důvodu proč Tommy a Sam se rozhodnout Saliéryho zradit v misi Melouch. Nechápu proč diamanty zaměnili za drogy a ze Saliériho udělali pokrytce.
Vedlejší mise tam žádné nejsou. Takže si hru tak nevychutnáte jako když jse dělali questy v původní misi pro Lucase

Celkově mám pocit, že si autoři vůbec nedali se hrou práci a spoustu věcí, které byli v původní hře do hry nedali a hru zbytečně uspěchali. Narozdíl od původní hry nemám vůbec chuť si hru znovu zahrát a celkově u mě převládá zklamání.

Pro: Grafika,možnost krytí,

Proti: žádné vedlejší mise,příliš rychlý děj,policie a inteligence AI,změna charakteru postav,chybí možnost jezdit nadzemkou a tramvají

+5 +8 −3