Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

L.A. Noire


Komentáře

« Novější Starší »
  • PC 85
Herní výzva 2019 - Barevný svět

L.A.Noir jsem svého času nedohrál, protože ke konci hra upadal do mírného stereotypu. Rozhodl jsem se to po letech napravit. A musím říct, že v některých aspektech hra nezestárla nejlépe. Nemluvím teď o technické stránce; poválečné L.A. je zpracováno pořád moc pěkně, vizuálně hra sice zestárla, ale není to nekoukatelná záležitost. A zpracování mimiky je svým způsobem pořád unikátní. Samotná detektivní práce mi však nepřišla tak dobře zpracovaná, jako když jsem hrál L.A.Noir poprvé. Hře by slušely rozhodně další prvky detektivní činnosti, třeba práce s hypotézami ve stylu Sherlock Holmes: Crimes & Punishments. Hlavně ale samotné výslechy nejsou zpracovány úplně nejšťastněji. Zavádějící je už samotný true/doubt/lie systém, protože doubt znamená v zásadě obvinění ze lži, ale bez důkazu (bad cop). Některé výslechy také Cole vede takovým způsobem, že nemáte možnost s jistotou dovodit, zda zvolit doubt nebo lie, protože nemáte tušení, kam vlastně Cole směřuje, dokud nezvolíte správnou či špatnou možnost.
Osobně si také myslím, že by hře prospěly i nedetektivní části v průběhu celé hry. Myslím, že by se tak zabránilo postupnému stereotypu (každý další případ vedete v zásadě stejným způsobem jako ty předchozí), a zároveň by finální osobní část nepůsobila jako pěst na oko. Také by se tímto způsobem dalo lépe využít město, které jinak působí jako kulisa. Hledání skrytých vozů a nahánění pouličních zločinců není až taková motivace k průzkumu.
Kromě občasné frustrace z vývoje výslechu a mírného steretypu v druhé polovině se nicméně stále jedná o zábavnou hru, která by si zasloužila plnohodnotného následovníka.

Pro: Příběh; zpracování některých případů; audiovizuální zpracování; svým způsobem hlavní hrdina; finále

Proti: True/doubt/lie systém má své nedostatky a umí frustrovat; detektivní práce by zasloužila více propracovat; absence nedetektivních misí

+20
  • PC 80
L.A. Noire je nejrozporuplnějším titulem, který jsem během posledních několika let hrál a dohrál. V mnoha směrech je ta hra unikátní, jenže ne vždy je to k dobru věci.

Systém výslechu svědků a podezřelých mi těžce nesedl. U strategií třeba moc neřeším, jak jsou pravidla realistická, tam je nějaká abstrakce na místě, ale u detektivní hry je lineární systém, kdy jen jedna možnost je ta správná, zkrátka čirý nesmysl, zejména v těch nejednoznačných situacích, kdy je úspěch skoro otázkou náhody. Krom toho i nebýt volitelného zvuku, který upozorní, zda hráč vybral správnou nebo nesprávnou volbu, je v tom druhém případě reakce hlavního hrdiny Colea Phelpse často tolik přestřelaná mimo dosavadní tón konverzace, že to naprosto vytrhne ze hry a zvrátí rozhovor ve frašku. Takže i když už se člověk přenese přes to, že nevybral tu správnou volbu a nedostane nějaké indicie jak dál, hra ho ještě k tomu potrestá tím, že musí sledovat parodii. V mém případě to mělo za následek to, že než jsem nejedno rozhodnutí potvrdil, raději jsem mrknul do návodu.

Ta hra je příliš dlouhá a taky zdlouhavá. Případů je zbytečně mnoho a herní náplň tak začne být repetetivní. Zásluhu na tom mají i "vedlejší úkoly", tedy žádosti o vaši asistenci při nějaké nečekané události. V praxi si to tvůrci představují třeba tak, že uprostřed řešení důležitého případu opustíte trasu k zatčení hlavního podezřelého, uděláte si desetiminutovou zajížďku přes celé město, abyste vyřídili dva lehce ozbrojené floutky, což vám zabere nejdéle minutu (přestřelky jsou zpravidla hodně krátké a značně neuspokojivé), a pak se budete dalších deset minut vracet zpátky. Díky, nechci.

Délkou trpí i samotný hlavní příběh, který se takhle zbytečně rozmělňuje. Obvzlášť mi pak vadilo, že veškeré informace i události okolo Phelpsova osobního života se dozvídáte tak nějak mimochodem a nejednou jde přitom o zásadní věci. A právě tady se nejvíce projevuje promarněný potenciál L.A. Noire. Hře by totiž mnohem více slušela kratší, ale o to nahuštěnější forma s RPG prvky, kdy by byl hráč přítomen i v osobních situacích hlavního hrdiny a mohl alespoň částečně určovat, nakolik to bude hodný, zlý nebo úplatný polda a na základě toho pak být v příslušných dovednostech a postupech úspěšnější (zkrátka něco jako "Cops of the old Los Angeles: Noire"). Můžu si ale nechat jen zdát.

Ha. Těch 80 %, co jsem hře udělil, teď po těch předchozích odstavcích působí trochu nepatřičně, což? L.A. Noire má totiž své zatracené kouzlo jedinečnosti. Pominu-li smysl pro detail a grafiku (včetně právem chválených obličejových animací), hra má - nebo spíše dokáže mít - naprosto výtečnou atmosféru. A to třeba i v na první pohled obyčejných pasážích, kdy za deštivé noci projíždíte městem v doprovodu výborné dobové hudby. Krom toho, nejen ty hlavní, ale snad většina případů je značně povedená a nejeden z nich skýtá zajímavý (nebo zábavný) zvrat.

Takže, i když se hra vlekla a v jeden moment jsem ji na pár týdnů i odložil, abych si pak při znovurozehrání vzpomněl na všechny věci, co mi na ní vadí a v závěru mě k tomu ještě více zklamala neuspokojivým koncem, jsem stále hodně rád, že jsem si L.A. Noire zahrál. V těch dobrých chvílích (a nebylo jich málo) totiž šlo o značně povedený a ojedinělý počin. Kdyby ale tvůrci dali přednost kvalitě před kvantitou, mohla by to být jedna z nejlepších her vůbec.
+34 +35 −1
  • PC 30
Každý z nás má určitě nějakou všemi vychvalovanou hru, která ho ale absolutně nebaví. Toto je muj případ. Líbí se mi kdejaká céčková hra, ale tady sem to vydržel asi do pulky. Možná to je tou monotónností hry: dojedete na místo činu, prohledáte lokaci pro nalezení stop, potom nějaký ten výslech a pak přesun na další odkrytou lokaci kde děláte to samý. Ani ta jízda autem mně nebavila, musel řídit parťák. Daleko vic se mi libila hra Murdered: Soul Suspect, kterou sem prošel těsně před touto.

Pro: Možná ta údajná mimika postav

Proti: Nuda, nuda, nuda

+12 +14 −2
  • PC 90
Napodruhé jsem konečně dohrál LA Noire. V prvním případě jsem to dotáhnul zhruba do poloviny a pak, kdoví proč, jsem s hraním přestal. Tentokrát to však už klaplo, a tak můžu shrnout svoje pocity a dojmy z průchodu zločinem prolezlého Los Angeles.

V kůži Cola Phelpse, válečného veterána a hrdiny, se pouštíte do řešení všemožných policejních případů. Hledáte vodítka, důkazy, poté zpovídáte svědky, proháníte podezřelé ať už v autě nebo po svých a praktikujete další policejní hrátky.

Už samo vyšetřování je něco nového a ve hrách neotřelého. Na místech činu musíte sesbírat veškeré střípky, které by vás posunuly v případu dál. Jenže ohledání místa činu je pouze začátkem případu, v němž postupujete dál. Díky některým důkazům, případně výpovědi svědka, získáte kontakt na další místa, kam se přesunout a pomalu si ucelovat celkový obraz zločinu. A samo sebou ne všichni budou sdílní a ochotní vám vše vyklopit. Bude tedy třeba rozeznávat, zda dotyčný mluví pravdu či nikoliv. A pokud ho ze lži obviníte, musíte přirozeně i svoje tvrzení podložit správným důkazem.

Právě vyslýchání je dost nosnou částí, kde LA Noire exceluje. Tak skvělou mimiku postav ve hře jen tak nenajdete, a právě díky ní můžete rozeznávat, zda postava mluví pravdu nebo lže, jak když tiskne. Ne vždy je to sice snadné poznat, na druhou stranu právě od toho sbíráte důkazy.

V průběhu hry řešíte jeden případ za druhým, dostáváte se dále a dále, vyzkoušíte si řešení na dopravním oddělení, oddělení vražd atd. Celé to však není pouze o řešení jednoho případu za druhým. Během zpočátku nijak nesouvisejících případů jste v interakci se svým parťákem, se kterým se bavíte tu o tom, tu o onom. Poznáváte názory a chování hlavního protagonisty a pravdou je, že jsme se už setkali rozhodně i se sympatičtějšími postavami. Jak se s ním více sžijete, přihlásí se o slovo právě i hlavní příběh. A jak se může prve zdát jako podružný, tak hlavně ke konci vás určitě nebude chtít jen tak pustit.

Kromě příběhových případů budete občas voláni k nepovinným side-questům, které jsou jen takovým ozvláštněním. I když občas se při nich setkáte se starými známými z předchozích případů.

V čem LA Noire ještě vyniká, je úžasná atmosféra dobového Los Angeles, kdy si chvílemi budete opravdu připadat jak ve starých filmech. Město je hezky vymodelované a projedete se po něm solidně velkým výběrem aut. I když kdovíjaké realistické řízení nečekejte. To spíš á la GTA.

Po dohrání každopádně už mnoho parády nenaděláte. Můžete dokončit side-questy, dokončit případy na nejvyšší hodnocení a trochu se projet městem, kde vyhledáte veškeré památky, tady ale všechny možnosti končí. A je pravda, že některé aktivity se ve hře postupem času už trochu opakují, a tak začnou mírně otravovat. Vše tohle je však jen malou šmouhou na krásném diamantu, jímž LA Noire bezesporu je.

Pro: atmosféra, mimika postav, výslechy, hledání důkazů, parťáci, příběh

Proti: některé aktivity ke konci repetitivní

+30
  • PC 65
Pre mňa bolo L.A. Noire jedno veľkým sklamaním. Na túto hru som sa tešil ako malé decko na vianočné prázdniny a keďže som dlhšiu dobu mal dvoj-jadro, nemohol som si ju zahrať. Dostal som sa k nej až nedávno, keď som ju kúpil cez bazár na xbox360. Prvá časť hry bola fajn a udržala ma pri sebe. Bolo vidieť, že hra je rozkúskovaná najmä preto, lebo si ju prehadzovali štúdia medzi sebou ako horúci zemiak a pritom to mohol byť klenot!
L.A. Noire bolo pre mňa lákadlom najmä kvôli vyšetrovaniam prípadov (detektívnej časti hry), revolučným tváram a mimike. Tieto aspekty hry sa mi páčili a páčia aj doteraz. Žiaľ, som jeden z ľudí, čo milujú príbehy v hrách a preto som niektorým dejovým zvratom skutočne nechápal a bol som zmätený. Napríklad môžem spomenúť, konkrétny prípad z príbehu - cudzoložstvo - za ktoré ma vyhodili z práce. Kto to má do kelu vedieť, že to bolo kedysi (alebo aj ešte je, neviem) v US a konkrétne v tomto štáte v ktorom sa nachádzam trestné? Okrem toho som si nikde nevšimol, že by som niekoho pretiahol :-D , tú scénu odtiaľ asi vystrihli, keďže som svoju "bitch" len došiel navštíviť a pokojne sme mohli hrať len karty . Ďalšou pre mňa nepochopiteľnou akrobaciou v príbehu bol jeho koniec. To ako skutočne tento veľkolepý príbeh skonči tak úboho? To si nemohli tvorcovia vymyslieť niečo skutočne epickejšie a dať tam aspoň hudbu, ktorá v nás prebudí nejakú aspoň malú emóciu?
Na druhú stranu pri hre ma udržala najmä grafika a zaujímavé vyšetrovania prípadov, ktoré ma bavili a to skutočne. Áno mňa, ktorý neznáša takéto veci v hrách! Toto jediné hru zachránilo a vďaka tomu neľutujem, že som si ju zadovážil.

Pro: grafika, mimika tváre

Proti: príbeh, dej ktorý ma niekedy skutočne vedel prekvapiť nezmyslom

+3 +5 −2
  • PC 85
Kdybych psala komentář na začátku hraní, napálím 100% a budu psát jen opěvné chorály. Jenže zhruba tak od půlky to už udělat nemůžu.

Začněme ale pozitivy: Tak především hra nabízí skvělou, originální hratelnost. L.A. Noire je snad nejpřesvědčivější, nerealističtější detektivní hra. Vyšetřování je propracované do nejmenších detailů, ať už je to při prohledávání místa činu či při zapeklitém vyslýchání svědků. Jediná chyba vás v několika případech dokonce může stát celý případ. Taky se mi moc líbila grafika, především mimika obličejů postav. No a třešničkou na dortu je dokonalý soundtrack, na kterém je založená celá hutná atmosféra hry.

Problém je ale v monotónnosti. Jakmile si uvědomíte, že vlastně pořád děláte to samé dokola, může se vám hraní až zprotivit. Přijet na místo činu, prohledat, pokecat si, přejet na jiné místo, prohledat, pokecat si, přejet na další místo ... Ať už je to u dopravy, vražd nebo u drog. Je sice pravda, že si to můžete proložit řadou "minipřípadů", ale i ty se po čase začnou opakovat. Příjemná změna přijde prakticky až u žhářství a tam si mě hra opět získala zpátky a tentokrát si mě udržela až do konce. Nepotěšily mě ani v drtivě většině strašně nesympatické postavy (s hlavním hrdinou Mirkem Dušínem v čele).

Pro: hratelnost, atmosféra, soundtrack, grafika, detailní detektivní práce

Proti: monotónnost, nesympatické postavy

+25
  • PC 95
K této hře rád napíši komentář a podělím se s Vámi o svůj názor a postoj k této hře. Na první pohle jsem si říkal návrat staré dobré hry Mafie v detektivním stylu a jak se zdá hra ze 40. let 20. století se opravdu povedla.

Rád se vracím k noirovým žánrům jak u filmů, tak samozřejmě u her. Hned jsem si představil Barbaru Stanwyck nebo Humpreyho Bogarta, jak vyšetřuje případ Maltézského sokola.

Tato hra byla jak po stránce grafické, hratelné a herecké výborná. Také se mi líbila technika pohledů a otevírání úst tak jako u opravdových lidí v realitě.

Rád se k teto hře vrátím a zkusím mnou špatně vyřešené případy napravit.

Dávám 95%, 5% ubírám kvůli tomu, že mně trošku zlobila optimalizace. ( Nezjistil jsem si informaci zda je to mým PC, nebo Team Bondi to trošku pokazil).

Pro: Norivoý žánr, výborné herecké výkony, technika s grimasy postav úžasná

Proti: Menší problém s optimalizací

+14 +16 −2
  • PC 90
L.A. Noire mě z dostupných informací zcela nezaujalo. Po prvních hodinách od spuštění bylo však jasné, že počin Team Bondi půjde jiným směrem, než by šlo čekat. Není to však bezchybná hra, naopak. Negativních prvků tu ani tolik není, avšak L.A. Noire chybí jakási chemie spojující celek v nezapomenutelné dílo v pravém slova smyslu.

Zprvu to zní nepatřičně, ale titul (v své kompletní verzi) je delší, než by být měl - čtvrtina až polovina z případů jsou jen variací ne jiné, a schématická procedura postupu u skoro každého z nich tak činí z dlouhodobějšího hraní unavující činnost. Po pár týdnech nějakých dvacet jedna případů splynulo do jednoho koloritu detektivní práce, kde vyčnívají jen ty z nejoriginálnějších - tedy, kulisy z Intolerance, rozsáhlé dlc "Nicholson Electroplant" a dva zásadní předěly v příběhu. Děj je zde dávkován v malém objemu, po přibližně hodině trvání detektivní práce (plus novinové články). Tato forma se mi zdá poněkud neštastná... nicméně ničemu nepřekáží, rámcový příběh tu až tak zásadní roli (na druhý pohled) nehraje.

Co naopak je prvkem, kvůli kterému lze L.A. Noire doporučit je míra detailů. Takovýto titul jsem ještě nehrál - interiéry i exteriéry jsou zpracovány v takové kvalitě, že nelze dohledat vhodné videoherní alternativy. Což je i násobeno tím, že v tomto případě jde o konec 40. let a doslova tak muselo jít o mravenčí práci v dohledávání všech těch dobovýh dokumentů, předmětů nebo designu místností. O tom, že L.A. Noire zařadím mezi mé nejoblíbenější tituly například rozhodla taková drobnost, jako krásná, koloniální, dlažba v jednom z hotelů. Tedy, i jen jako "prohlídková" hra Noire plně funguje.

Dlouhá doba na vývoj je zcela opodstatněna, z ekonomického hlediska je však jasné, že hra formátu L.A. Noire může vzniknout jen ve zcela raritních případedach, jako zde, kde její, značně nákladný, vývoj pokryla série GTA. Co mě překvapilo byla až nepatrná míra akce, přestřelek nebo i zdařilé ovládání a chování vozů (kterých je přes 90, tedy více jak v mnoha specializovaných titulech). Po technické stránce vše funguje, mechanismy a esenciální prvek, tedy výslechy, také splňují normy - učitě by však také, je třeba dodat, mohly být lepší, ale to by L.A. Noire nikdy nevyšlo.

Bez nějakého prodlužování mohu označit L.A. Noire za titul zcela zásadní, a pro svůj detail a záběr až v jistých ohledech nadčasové dílo. Tedy, neminutelná hra.

Pro: zpracování, dabing, hudba, vizuální kvality, detaily, délka

Proti: HW nároky, délka

+38
  • PC 80
mě detektivní hry nikdy nějak nebrali ale vypadá to že tato hra mě přiměla nad tímto žánrem přemýšlet. Nejlepší detektivní hra co si budem povídat. Příběh je možná až příliš dlouhý a v nejlepším už se mělo přestat jenže příběh zasahoval ještě mnohem dál než v nejlepším. Postupně je hlavní postava povyšována takže máte v rukách težší a těžší případy. různé hledání důkazů abyste mohl podezřelému něco dokázat někdy to poznáte v obličeji jestli je ten co někoho zabil nebo ne ale někdo drží takový poker face že rozeznáte akorát to že mu nemůžete nic dokázat. Grafika je... no abych to zase nepřehnal... Překrásná a má se určitě co vytahovat na hry svého roku. Hudba je prostě detektivní no co bych jíného čekal že?Svět L.A je převeliký no i samotné doopravdické L.A je přerostlé. Auta vypadají podoně jako v mafii což je rozhodně plus. a težší zbraně budete moc využívat až někdy pozdeji ve hře ted ze začátku můžete využívat jen pistolku nebo někdy i brokovnici.celkem hře dávám 80% nechytlo mě to tolik ale určitě si 80% zaslouží

Pro: Grafika, hudba,Příběh jak se postupně stáváte lepším detektivem, rozsáhlost světa,auta,zbraně

Proti: Doporučuju jen těm co se nebojí použít hlavu,nekdy vám unikne důležitý důkaz a musíte ho hledat všude,Příběh mohl být kratší

+9
  • PC 90
L.A. Noire je buď tá najoriginálnejšia adventúra akú som kedy hral, alebo len ďalšia variáca GTA with a twist. Ešte som sa tak celkom nerozhodol. Záleží od uhľa pohľadu. Pre adventúristu je L.A. Noire zrejme najambicioznejšia a najdrahšia adventúra s geniálnou high-tech motion-capture mimikou tváre, fenomenálnymi dialógmi a kompletným 3D L.A. mestom s viac než 100 pôvodnými autentickými autami; pre hráča odchovaného na GTA, je L.A. zrejme len ďalšia mutácia GTA / Just Cause / Saints Row s trochu väčším apelom na príbeh a dialógy.

Nikdy som nebol fanúšikom Rockstaru, ale túto hru som si zamiloval takmer ihneď už po prvých hodinách hrania a to napriek otrasnému kĺzavému ovládaniu na myške (ale aj gamepade) a podpriemernej grafike. Pri hre, ktorá kladie dôraz na rozhovory a vyšetrovanie sa to dá odpustiť. Rozhovory sú lepšie napísané než väčšina filmovej produkcie. Toto zrejme nerobil nejaký part-time študent s prázdnym C.V. (ako je to zvykom), ale niekto kto má cit a nadanie pre písanie a hlavne niekto kto sa vyžíva v Noirových detektívkach. Zápletky, rozhovory a mini-príbehy sú autentické a realistické. To všetko podčiarkuje motion-capturing mimika tváre, s akou som sa ešte v hrách nestretol. Tá hraje mimoriadnu úlohu pri výsluchoch a zisťovaní, či vám niekto klame, bez toho, že by bola nejak prehnane zveličená.

Hra mi zabrala slušných 30 hodín aj s postrannými úlohami, pričom som sa nenudil ani chvíľu. Na GTA free-roaming hry mám slabosť a L.A. Noire mi sadol presne do vkusu. Akýsi high-budgetový mix adventúry a GTA sa tak často nevidí, keďže je to značne riskantný projekt. Noire nepatrí medzi najpopulárnejšie témy a celá hra je takmer výlučné navrhnutá pre starších hráčov. Ľutujem, že som na tento zážitok čakal 2 roky kým cena padla pod 10 EUR, a keby som vedel o jej kvalite skôr, tak by som sa ňu vysolil plnú cenu už v 2011.
+38
  • PC 95
L. A. Noire má za sebou velmi dramatický vývoj, trvající něco přes šest let. Téměř vzápětí po vydání konzolových verzí (hra vyšla nejprve na PS3/X360 a až téměř o rok později na PC, byť jako Complete Edition) oznámilo vývojářské studio bankrot. Na mnoha místech na internetu je možné se dočíst o nevyhovujících pracovních podmínkách vývojářů, o neuvedení některých pracovníků v závěrečných titulcích a podobných záležitostech, které nelehký vývoj provázely. Přes tyto úkazy jsem přesvědčen o tom, že se jedná o bezmála geniální herní milník, špičkovou záležitost, zdařile balancující mezi navýsost logickou detektivní adventurou a interaktivním filmem (ve kterém ovšem neinteraktivní prvky nezatlačují do pozadí samotnou hratelnost, jak tomu bohužel často bývalo).

Hlavní hrdina Cole Phelps je veteránem druhé světové války. Po návratu z Tichomoří se stává v roce 1947 řadovým pochůzkářem v řadách LAPD, díky své tvrdohlavosti je ovšem záhy povýšen na detektiva u dopravní policie. Podobným tempem pokračuje dál a tak se dostane k vraždám, drogovým deliktům a případům žhářství. Postupně se také dovídáme díky flashbackům více o jeho vojenské minulosti (protože souvisí s jeho policejní prací více, než by se zpočátku zdálo) a prostřednictvím novin se seznamujeme s příběhy dalších vedlejších postav. Paralelně tak probíhá několik dějových (a časových) rovin, které se nakonec výborně protnou v dechberoucím finále, výborné odpovědi na nedávné stesky Tlamiczky nad nedostatkem opravdu dopělých her. Inspirace klasikou Chinatown a geniálním retrem L. A. Confidental, případně dalšími detektivkami/thrillery (Black Dahlia, trochu Shutter Island) je naprosto zjevná.

Z herního hlediska stojí L. A. Noire na poctivé detektivní práci. Obhlídkou místa činu zajistí hlavní hrdina několik stop, na základě kterých vyslýchá svědky/podezřelé. S každou položenou otázkou je třeba se rozhodnout, jestli daná osoba mluví pravdu, mlží nebo lže, což je možné poznat jednak díky nalezeným stopám (potvrdí či vyvrátí tvrzení dané osoby) a také díky chování postavy. Pokud mluví postava pravdu, tak se dívá vyšetřovateli zpravidla přímo do očí, při vytáčkách nebo lhaní uhýbá pohledem, kroutí hlavou a podobně. V případě lhaní je nutné toto dokázat poukázáním na příslušnou stopu (zpravidla více různých možností). Celý tento koncept výslechu by ovšem nebyl možný bez maniakálně dokonalého motion capture obličeje, díky kterému jsem měl poprvé v životě u hry pocit, že proti mně sedí živá postava, která právě prožívá nějaké hnutí mysli a to se zrcadlí v její mimice.

Každý případ se zpravidla odehrává na více různých místech, občas je nutné se vrátit na již prošlá místa (například kvůli konfrontaci podezřelého s nově zjištěnými skutečnostmi). Hráči pomáhá velmi povedený "notýsek" se zápisem možných míst k cestování, seznamem osob, které v případu figurují, seznamem stop nebo seznamem úkolů v rámci daného případu. Někteří podezřelí se mohou dát na útěk (pak je třeba je zastavit použitím varovného výstřelu nebo dohonit a strhnout na zem), pustit se do hrdiny a jeho parťáka pěstmi nebo se pokusit ujet v automobilu. Dojde i na použití střelných zbraní. Všechny tyto akční vložky jsou opět velmi podařené (u automobilových honiček mám drobnou výhradu k tomu, že počítač lehce podvádí bezchybnou jízdou mezi chodci a občasnou nemožností jet rychleji než stíhané NPC, ale jedná se o detail), nicméně hra na nich nestojí a nepadá a je možné je v menu kompletně vypnout (stejně jako je možné se nechat na další místa vozit automaticky parťákem, čímž odpadají stížnosti na dopravní model).

Kromě hlavních případů je možné na mapě města pomáhat kolegům s naháněním drobných zlodějů, účastnit se přestřelek, objevovat pamětihodnosti města nebo se projíždět v 95 různých modelech automobilů. Hra disponuje velmi obsáhlou statistikou, která všechny tyto akce započítává, nicméně vystačil jsem si s hlavním příběhem, který spolu s pěti DLC případy (do PC verze Complete Edition byly zařazeny automaticky a nijak rušivě) zabral devatenáct hodin herního času (čistého samozřejmě výrazně více).

L. A. Noire samozřejmě není bez chyb. Jízdní model má k dokonalosti daleko, grafika ve městě je v kontrastu s maniakálně propracovanými postavami slabší, optimalizace není úplně ideální. Některé animace nejdou přeskočit (hrajete-li hru tak, abyste se trefili u každé odpovědi vyslýchaného, což není zdaleka nutné, tak holt občas uvidíte animaci třeba třikrát), občas není jasné ani zpětně, proč zrovna dané hodnocení odpovědi dotyčného bylo správné (většinou je to nicméně při nalezení všech stop poměrně jasné, pokud proti Vám nestojí úlisný "přehrávající" majitel autobazaru, vždy je také možnost použít návod a užívat si výborné herní výkony virtuálních herců). Někteří hráči si stěžovali na zatýkání osob, u kterých nebylo příliš jasné, že daný čin spáchali, jenomže si nedělám iluze, že se v reálu něco podobného neděje (aby byla veřejnost uklidněna, a při "nejbližší příležitosti" se za třicet let díky DNA testům stane, že se překvapivě odhalí nevina dotyčného), takže to osobně nepovažuju za chybu.

Být L. A. Noire jiný žánr, byl bych při hodnocení přísnější, nicméně z hlediska kombinace adventury a interaktivního filmu se jedná o naprostou špičku.

Pro: příběh, variabilita, poctivá detektivní práce, na poměry žánru slušné a navíc přeskočitelné akční vložky

Proti: drobnosti

+23
  • PC 85
Poutavá, dobře udělaná hra, kde filmový příběh hraje prim. Hratelnost je poznatelně přenesená z konzole, což PC hráči nemají moc rádi. O co je hra jednoduší na ovládání o to je složitější na přemýšlení. Hráč musí zvažovat každý krok, protože každá chyba se objeví v celkovém hodnocení hráče na konci této jinak velmi dlouhé hry. Systém výslechu mě ze začátku bavil, ale ke konci hry jsem uvítal raději akci. Hlavně střílení vždy nějak rychle skončilo. Naštěstí na tohle hra dobře reaguje, a čím dál se dostáváte, tím méně je keců a více akce a hlavně adventurních puzzlů. Celkově mě tento hybrid GTA (nebo spíš Mafie) a adventury hodně bavil.

Pro: Příběh

Proti: Konzolovitost

+15
  • PC 100
Fandové MAFIE 1 i 2 zpozorněte! Pokud existuje nějaká hra, která je těmto dvěma předchozím velmi podobná a vy byste někdy v životě chtěli dát šanci o něco více příběhu, a popřemýšleli o ADVENTUŘE, vyzkoušejte TUTO hru! Tahle adventura vás totiž nezklame:-) V prvních chvílích jsem jen nemohla uvěřit, jaká úžasná grafika to je a jak se neuvěřitelně podobá Mafii! Kéž by se vydávalo víc takovýchto inteligentních, krásných her, ve kterých máte pocit, že se díváte, či prožíváte nekonečný detektivní a zároveň akční film a zároveň ho sami řídíte. Je tu obrovské město (větší než mafie!!!), nechybí střílečky, hra na babu (v autech:-D) a pozor, to především, vyšetřování!

Vaší postavou se stává Cole Phelps, který pracuje u dopravní policie. Cole je však velmi bystrý a postupně se (díky vám) vypracuje na pozici detektiva, kdy začnete řešit opravdové případy. Nejprve řešíte v celku prkotiny, později však vyloženě vraždy, kde se neštítíte si zavražděné důkladněji prohlédnout, zkontrolovat okolí, hledat důkazy a v neposlední řadě vyslechnout svědky či podezřelé osoby. Pokud jste vždy přemýšleli, jaké to je být hlavní vyšetřovatel a přijet na místo činu mezi prvními, tady máte možnost se opravdu vyřádit:-). Máte u sebe po celou dobu samozřejmě zápisníček, ve kterém se vám ukládá, co jste všechno zjistili a kam se můžete obrátit, když si nevíte rady. Celý příběh se vlastně odvíjí díky vašim schopnostem či zásluhám. Proklepnete si vrahy, zlodějíčky, pedofily, narkomany i žháře.. Postupně při tom odhalujete minulost vašeho detektiva a střídáte parťáky se kterými pracujete kvůli změně pozice. Všichni tito parťáci (včetně Cola) jsou graficky zpracováni podle skutečných žijících osob :-) (Ten hezký zrzek z dopravního skutečně existuje!:-D)

Kromě hlavního děje je zde i jisté "rozptýlení" tzv. pouliční zločiny, které když splníte, zvýší se vaše intuice, kterou později můžete uplatnit při výslechu. Když po nějakém zatoužíte, musíte jezdit v policejním autě, kde vám dispečink oznámí, kde je potřeba zasáhnout. Tam si pak dostatečně zastřílíte či si dáte malý závod, nebo dokonce někoho sledujete. Každé nové auto, které si "zapůjčíte" se vám ukládá a vy si je pak můžete později prohlédnout včetně skrytých vozů.

Na konci celé hry se pak můžete kdykoli vrátit do ulic a pomáhat městu. Můžete se vrátit v jakékoli kapitole svého povýšení, kde máte možnost dělat si co chcetenapř. sesbírat odznaky, zlaté kotouče apod..

Co naplat, Cole je prostě sympaťák, i když zprvu spíš působí jako jeden z těch moulů, které jste kosili v Mafii :-D Ale nakonec se vypracuje poměrně dobře. A jak to všechno skončí? Řekla bych, že VELMI nečekaně ;-)

Pro: Naprosto odzbrojující grafika! Podobnost Mafie, vyšetřování vražd, příběh, obrovská lokace..

Proti: Nic mě nenapadá :-)

+21
  • PC 80
Ak čakáte GTA alebo RDR v 40. Rokoch v Los Angeles, tak pripravte sa, že budete sklamaní. akcie je v tejto hre naozaj málo. L.A. Noire rozhodne nie je hra pre netrpezlivých. Je to ďalšia hra kde hrateľnosť je menej podstatná a kostrou hry je príbeh.
Epizodický príbeh s množstvom zaujímavých prípadov je veľmi zaujímavý aj keď najskôr trochu nudný, ale v druhej polovici je plný zaujímavých zvratov, napriek tomu že sú takmer úplne okopírované s rôznych neo=noirových románov a filmov. Bohužiaľ, hlavná postava Cole mi nebola moc sympatická a nemala viacmenej žiadny charakter. Grafika je síce skvelá, (s realistickými pohybmi tváre) ale hrozne náročná a pre tých, čo sú zvyknutí na široké možnosti pri iných Rockstar hrách, táto je napriek otvorenému svetu veľmi lineárna.

V hre sa prakticky opakuje niekoľko herných segmentov:
-Jazdenie, ktoré dopadlo hrozne, vozidlá sa hrozne krkolomne ovládajú a všetko zhoršuje fakt, že tu si na rozdiel od GTA a Mafie nemôžete dovoliť narážať do ľudí.
-Hľadanie indícií, zaujímavé, ale nie prílš ťažké, aby nezdržovalo hru.
-vypočúvanie svedkov a podozrivých, asi najvydarenejšia časť ktorá je občas trochu rozporuplná.
-naháňačky sú rozhodne napínavé a dobre menia tempo hry.
-prestrelky, ktoré sú tu asi len preto, lebo dnes bez nich nič nepredáte.
Tiež stojí za to pripmenúť, že mnohé akčné pasáže sa po nepodarených pokusoch dajú preskočiť, takže nehrozí, že sa zaseknete.

Rozhodne sa nemožno sťažovať na dľžku hry, je v nej dosť prípadov a prvý playthrough zaberie vyše 20 hodín.

Najväčším problémom hry je ale jednoznačne príliš veľká linearita, často musíte napr. pri rozhovoroch robiť presne to čo autori chcú a je len jeden spôsob ako získať najvyššie skóre, zišlo by sa kebyže sa hra viac vyvíja a má viac možností riešenia prípadov ako Phoenix Wright, čo spôsobuje nízku znovuhrateľnosť.

Stále ale nerozumiem prečo má hra veľký otvorený svet keď sa v ňom nedá skoro nič robiť, v Mafii to dávalo zmysel, lebo tá hra sa mohla pýšiť výborným jazdným modelom.

Optimalizácia dopadla, ako sme na pomery rockstar zvyknutí, nie najlepšie, všetko zhoršuje lock na 30 FPS, aj keď na to existujú patche.

L.A. Noire si zaslúži chválu nie hlavne vďaka príbehu, ale vďaka tomu že sa snaží uplatniť iné mechaniky ako strieľať do všetkého okolo.

Pro: Napínavý Príbeh, originálny nápad

Proti: Prílišná linearita, hlavná postava, jazdenie, prázdne mesto, technické problémy

+16
  • PC 100
Cole Phelps Odznak - dvanáct čtyřice sedm. Je hlavní hrdina a i postava za kterou hrajete. Je navrátilec s války se stříbrnou hvězdou. Hrdina jak se patří. Proto nastupuje k LAPD (polici) v božském městě L.A. Než Cola poznáte bude to chvíli trvat, na začátku je Vám ukazován jako dokonalý a příkladný voják a po té policista až tak, že jsem měl obavy jestli si s Phelpsem budeme rozumět. Po delší době hraní se však ukáže Cole není pán dokonalý, jak je nám to předhazováno, má své chyby a není jich málo. Za to jsem moc rád, nemám rád příkladný hrdiny.

Hrou se prodíráte od policejní pochůzkáře až po detektiva. Projdete několika odděleními jako dopravní, vraždy, žhářství atd. Hlavní náplní hry je hledání důkazu a výslechy. O výsleších by se dalo napsat moc. Je krása pozorovat postavy jak reaguji na otázky které jim položíte. Z mimiky obličejů se dá vyčíst snad vše, zda Vám lžou či jen něco nechtějí prozradit nebo mluví pravdu. K tomu všemu skvělý dabing, hlasy mění intonaci tak aby jste si mysleli, že mluví pravdu. Několikrát jsem si jen otevřel zápisník a zvedl kameru a pozoroval co po odpovědi vyslýchaný dělá.

Prostředí L.A Noire je opravdu něco výjimečného. Celé město na Vás dýchne 40léta takovým stylem, že jsem byl paf. Město je neskuteční obrovské, řekl bych i moc ale autoři se asi nechtěli spokojit s maličkostí. A to je dobře! Další krásou L.A. Noire jsou auta, nevím v jaké hře s otevřený světem jsou takhle krásné auta. Asi nikde, nebo o tom nevím. Tohle vše Vás tak v táhne dohry, že budete hltat jednotlivá slova pachatelů, zkoumat důkazy, přemítat jestli máte poslat do vězení manžela oběti nebo zvrhlíka na kterého nemáte přímé důkazy. Ano, hra mě pohltila, některé případy jsem hrál opravdu dlooouho. Za zmínění stojí říct, že celý děj hry je úžasný s vyvrcholením na konci.

Ve hře jsou i vedlejší úkoly, které jsou jen malou odbočkou. Většinou se jedná o zastavení krádeže, přepadení banky, přestřelka atd. Je pravda, že když jsem se chtěl úplně soustředit na případ, tak jsem vedlejší úkoly nedělal.

Ještě pár neduh hry. První asi bude, že hra se mi sekala ale nejsem jediný. Dál například v jednom případu, pokud uděláte špatný výslech, tak Vám na vysílačku nezavolají výsledky laboratoře. Jako proč? Nelogičností je tam víc. Když je mimika obličejů je tak parádní, proč vlasy vypadají trochu líp, je to až moc bijící do očí. A poslední řadě pokud případ zvoráte, nic se Vám nestane a pokračujete dál...

Verdikt: Musím říct, že Rockstar se nebál jít ve hrách zase o krok dál. Nebojí se zkusit něco nové co tady není. Nejedou pořád tu stejnou notu jako Call of Duty díl 99, Assassin's Creed pirát z Karibiku 6. A za to Rockstar obdivuji. I když hra má své chyby, které ostatní hráči neodpustí, tak já je odpouštím. Dávám 100%!!! Hra mě chytla a nepustila a hlavně okouzlila dobou 40tých let. Tenhle počin od Rockstar si to zaslouží.

Pro: Mimika obličeju, město, auta, příkladný děj, atmosféra, hudba, je to ho moc.

Proti: Občas nelogičnost v případech, o trochu lepší vlasy.

+22
  • PC 80
Popravdě mě hra ze začátku ničím nelákala, ale jak jsem ji vyzkoušel musím říct, že mě chytla a nepustila. Může za to zajímavý příběh v roli detektiva Cola, který se postupně z obyčejného pochůzkáře dostává na vrchol své policejní kariéry.

Město je zasazeno do zajímavého poválečného období a působí autenticky, jenže až moc. Zbytečně je veliké a jako hráč se v něm nemáte šanci do konce hry řádně zorientovat. Chápu, že bylo vytvořeno jen jako kulisa, ale měli si s ním tvůrci více vyhrát.

Vyzdvihnout ze hry musím zajímavé detektivní prvky od prohledání místa činu, výslechu osob a hledání důkazů, které vás posunou v příběhu dále. Zhruba 1/3 hry se zdají případy nepropojené avšak později zjistíte, že něco nehraje a mají vzájemnou souvislost. Překvapí vás vedlejší úkoly, které vám poskytne vysílačka v autě, ale osobně mě přijdou zbytečné, jelikož se dají vyřešit do 5ti min. a ničím vás neoslní.

Herních prvků kromě jednotlivého řešení případů moc hra neobsahuje.
Dobová auta působí věrohodně, což v zápětí pokazí naprosto hrozný arkádový jizdní model. Akční pasáže hry jsou příjemné pokud jich není moc, což na konci hry neplatí a jsou delší. Tam teprve poznáte, že působí spíše rušivě než zábavně.
Hra dále obsahuje především skvělé sledovací pasáže buď v autech nebo přímé sledování postav. Nejvíce se mi líbily pouliční pěší honičky podezřelých, které pronásledujete až na samotné střechy budov. Občas se objeví i příjemné minihry, které hru zpestří.

Hudba ve hře působí autenticky, jenže se dost opakuje.
Co se týče zpracování, tak zmínit musím revoluční mimiku obličejů herců, která ale nefunguje ve všech situacích, tak dobře jak by mohla. Přesvědčivá je u hlavního hrdiny, kde nemám výtky. Zde chvály ve zpracování končí, protože grafika hry patří opravdu ktěm horším co je v Ačkových titulech k vidění.
Na to jak hra vypadá, tak její náročnost na pc je opravdu děsná. Optimalizace je tedy horší stránka hry a hodnocení neprospěje.

Pokud bych měl hru shrnout, měla veliký potenciál ovšem nedotažený do konce.
Jediné co hru táhne je příběh a detektivní případy. Ostatní složky ve hře působí nedotaženě. Nevidím žádný důvod ke znovuhratelnosti.

Pro: Autentičnost prostředí, příběh,délka hry, skvělý dabing ,uvěřitelnost a mimika postav.

Proti: Jízdní model, grafické zpracování, optimalizace, nepřehledné město.

+14
  • PC 100
HRÁNO NA PC

Dohráno, překvapení a emoce! Tyto tři slova vyjádřili hru mým úsudkem. Vím není zvykem psát tu krátké komentáře, takže to tady trošku rozepíšu.
Začal jsem tím, že L.A. NOIRE bude nic moc, detektivky nejsou moc velké téma, k tomu Rockstar a Team Bondi, hm nic moc. Po vydání hry jsem čekal rok a četl různé recenze, ovšem jsem si hru až nyní (5 dnů před psaním komentáře) rozhodl zahrát.

Začátek hry úžasný, celá hra je taková ale trošku stereotypní. Proč? Třeba mi přišel sympatický Phelps, ve válce drsňák a jako detektiv slušňák dodržující zákony.
Celou dobu za něho hrajeme, opustí rodinu a k tomu všemu ztratí pozici u policie a jde k požárnímu oddělení, no nenaštvalo by vás to?. Rockstar ale vše změnil, nenudil jsem se ani na chvíli...no, tak dobře, jenom když jela nějaká cutscéna... po dohrání hry jsem měl smíšené pocity.

Začnu trošku netradičně. Ve hře můžeme vyslýchat pachatele - no dobře, žádná novinka, co by to bylo za detektivní hru bez hledání vraha či žháře - ,to mě velice bavilo. Většinou jsem tipoval možnosti a ze začátku jde lhaní poznat podle chování a mimiky obličeje(tu věc se skenováním ksichtu chci mít doma):-D. Tak či tak můžu svobodně vyslýchat a ještě k tomu podle sebe bez nápovědy a to mě hodně bavilo(s CZ lokalizací je to paráda).

Na hratelnost sere bílý tesák v kleci(hele, to se rýmuje), autem se jezdí jak po sobotní oslavě 30. narozenin a ovládání Koula není taky úplně svaté(ale na PC a konzoli je to jiný rozdíl, tím chci říct, že na PC je lepší ovladatelnost) Co mě ale překvapilo bylo to, že při ježdění po městě ej kej ej GTA San Andreas dostanu vysílání loupeže a buď beru nebo ne, ale když jsem to bral, jel jsem jak magor přes celé město, měl jsem chuť někoho sejmout, ale jak jsem se tak vžil do GTA už jsem opakoval misi :( a taky nemůžu tasit devítku a jen volně si střílet jako Nico Bellic..

Příběh hry mne nas-štval, ale to jste ještě neviděli moje cholerické(jsem flegmatik) záchvaty a výbuchy při konci hry nebo když jsem nemohl splnit misi :-D(viz. pár řádků nahoře). Prostě zklamání no, čekal jsem něco lepšího.

Hra se v některých částech podobá GTA, aby taky ne, když je to od R*...
Tak třeba střílení je fan-ta-sti-cké. Sice nedostřelím se samopalem tam kam bych chtěl a musím se projebovat blíž, abych vůbec tamtoho pachatele zastřelil ale i tak.
Hledání důkazů na místě činu mi zabralo nejvíc času, chodil jsem jak s Alchajmrem a jak zdrogovaný feťák co byl dezorientovaný. Až jsem našel konečně nápovědu na mém zavirovaném PC na internetu, tak jsem konečně hýbl s případem, jinak bych to hrál doteď. To samé při luštění hádanek, než jsem vůbec něco vyřešil, tak uplynulo krásných 20 hodin.. dělám si srandu, ale byla to dlouhá doba.

Proč na konci hry hraji za jakéhosi lidoopa? Sice to mnohé vyřešilo a dostal jsem nějakou "mafii", ale proč to nemohl vyřešit Cole a proč nezemřel ten druhý v té stoce. No i tak byl ale celkem dobrý, sice charakter mínus, ale fyzická zdatnost na plus.

Nejvíc mě bavilo oddělení vražd. Tam to byla fakt zábavička a ještě když před vámi utíká vrah a nemusíte se moc namáhat ho chytit, protože stejně mu váš parťák(Galloway) zablokuje cestu.

Přestřelky jsem si užíval, nejen pro jejich realističnost, ale i pro ten zvuk zbraní, taky mě uspokojovalo to, když jsem nepřítele obešel a sejmul ho zezadu a než se otočil, tak to měl v hlavě...

Verdikt:
Rockstar nezklamal, já chci další díl a to hned, nebo něco podobného této hře. Až na pár negativ u této hry stejně dávám 1000% - teda 100% ,pardón. Každá hra má u mě pozitivní a kladné hodnocení a k tomu se řadí i tohle...

100%

Pro: Cole, honičky(automobilové, pěší), oddělení vražd, přestřelky.

Proti: hádanky, hledání důkazů, střílení na ulici, příběh

+7 +10 −3
  • PC --
L.A. Noire
===========
Trailer hry ma presvedčil, že mám si tu hru vyskúšať. Pomaly ako čas plynul a ja som nemal čo také na práci, tak som sa do toho pustil, hoci s ročným odstupom.

Samozrejme, že ako iste väčšinu z nás presvedčila tak realnosť ľudských tvári. Vidieť tak podrobné črty tváre a aj mimiku, tak to tu ešte nebolo.


Hlavný hrdina sa volá Cole Phelps. Je to vlastne vojnový veterán, ktorý si vyslúžil striebornú medailu. Po vojne sa rozhodol, že začne pracovať pre LAPD ( Los Angeles Police Department). Jeho karierá sa začína ako obyčajný pochôzkár v uniforme. Postupne ako rieši prípady, tak aj stúpa v kariere.

Všetké príbehové postavy majú špecifický charakter, ktoré počas hry postupne spoznávate. Budete tu mať zopár parťákov, ktorý sa vám trošku aj obmenia, ako postupne ide vaša kariéra vyššie. Každý je odlišní od seba čo pekne spestruje hru.
V hre sa nachádza otvorený svet ako je napr. v Mafii a GTA sériách. Celkovo to hre pridalo na atmosfére a pekne dotváralo kulisu hry, i keď v meste sa nedalo nič poriadne robiť. Jazdenie po meste je celkom pekné ale časom stereotypné. Čo ma potešilo, že autori nenutia vás absolvovať tieto nudné cesti a existuje spôsob ako to preskočiť.

Hlavným prvkom hry je vyšetrovanie. Každý prípad začína tak, že prídete na miesto činu. Patológ vás čaká už pri obeti a žačne objasňovať ako zomrela. Klasická kriminálka. Začnú sa hľadať stopy na obeti, mieste a aj niekedy v okolí. Po nazbieraní dostatok stôp sa posúvate dalej. Bud začnete vypočúvať svedkov alebo pokračujete na miesta, ktoré vam stopy naznačia.

Vypočúvanie bolo pre mňa asi najzábavnejší prvok hry. Pokladáte otázky na ktoré vám odpovedajú. A vaša hlavná úloha spočíva v tom, aby ste zistili, či dotyční klame, hovorí pravdu alebo máte pochyby.Celkom dobre to dokážete určiť z tvári, i ked niekedy si si celkom istý nebudeš. Treba dávať pozor, že každé obvinenie musíte doložiť nejakým dôkazom. Niekedy si môžete pomôcť intuíciou, ktorá vám odstrani jednu z troch možností (pravda,pochyby,lož). Na konci prípadu vás čaká hodnotnie od * až po *****. Čo aspoň trošku zdvíha znovuhrateľnosť. Do celkového hodnotenia sa počíta aj deštrukcia vozidiel, mesta aj zranenie civilistov.

Akčná stránka hry je celkom vydarená. Základ tvorí krycí systém, podobný s viacerými hrami. Váš arzenál tvorí základná zbraň Colt, ktorej sa náboje nikdy neminú. Potom sú klasické zbraňe ako pumpovacia brokovnica alebo thompson. Väčšnou ich získate od nepriateľa, ktorého práve odbachnete alebo aj z kufra svojho auta. Ešte sa tu aj nachádza Pestné súboje, ktoré sú taktiež vydarené.


Počas hrania sa vám hlásia vedľajšie úlohy a je čisto na vás či ich zoberiete alebo nie. Ich počet je okolo 40 čo je celkom slušné. Ja osobne som dokončil len 15. Dôvod prečo som prestal bol, že časom boli až moc stereotypné. Vždy je to tak, že budete strielať alebo niekoho prenasledovať a to je časom strašne nudné.

Celkovo na mňa grafika pôsobila kostrbato a to hlavne dizajn mesta. AI tiež neovplívala extremnou inteligencou. Zopár krát sa stalo, že mi zabudol nastúpiť do auta. Ale to sú iba male veci. Táto hra je celkovo obsiahla a aj hrací čas je celkom veľký. Určite stojí za vyskúšanie a to aspoň kvôli príbehu! Síce koniec hry ma sklamal ale to rozpisovať nechcem.

Pro: Atmosféra zlatej ameriky, Hudobná stránka hry, Mimika a črty tváre, Otvorenosť mesta,

Proti: Vedľajšie misie, AI, Musíte byť zdatný angličtinár (bez toho sa moc nepohnete),

+15
  • PC 70
Nevim proč se tu všichni snažíte psát sáhodlouhé recenzní romány do komentářů. Já mám jen pár připomínek. Například mi přijde stupidní, že ani po tolika letech nikoho nenapadlo dát do aut nějaký omezovač rychlosti (výjma mafie 2, zlatý český mozek to napadne). Sledovačky pak vypadaj směšně. Na plyn (šipku dopředu) se pak musí přerušovaně poklikávat a ultra charakterní šarmem a důvtipem kypící detektiv jezdí hůř než moje sestra když se učila jezdit. Mimo to je hra plná nesmyslů kterých si prostě nejde nevšimnout. Hra je to slibná ale záhy se z ní vyklube pěkné sklamání.
Pro příklad pár nesmyslů:
-Sledované auto přijede na dané stanoviště a klidně tam bude čekat 2 hodiny. Podezřelý z auta nevystoupí, dokud se k němu nepřiblížíte na přesně danou vzdálenost.
-Vidíte podezřelého, jak zachází do hotelu. Vejdete dovnitř a aniž by jste tušili v jakém je pokoji, jen běháte ode dveří ke dveřím a čekáte na ty se zlatou klikou na které postava jako zázrakem zaklepe
-máte za úkol odposlouchávat rozhovor, osoba stojí u telefonu klidně 3 dny ale mluvit začne až v momentě, kdy se přiblížíte a sednete si poblíž
-Máte za úkol sledovat podezřelého, 5 minut za něm jedete napříč celým městem aby jste zjistili že si jde pouze do jedné kavárny zavolat. To maj jen jeden telefon v celém L.A.?
+1 +11 −10
  • PC 95
Jak je o mně známo, adventury zrovna nepatří mezi můj oblíbený herní styl a pokud jsem už nějaké zkusil, nedlouho po jejich rozehrání jsem se s nimi rozloučil. Videoukázky titulu L.A. Noire mě však tak nějak začaly utvrzovat v tom, že tahle hra má v sobě něco, co by mě mohlo zcela jistě chytit. A o čem to tedy mluvím? Dobře, tak tedy postupně.

Hra pojednává o jednom obyčejném policejním pochůzkáři Cole Phelpsovi z Los Angeles, který se svojí snahou i určitou horlivostí nováčka dostane i k případům, které se poněkud vymykají jeho typické činnosti. Jeho úspěchy, které se u těchto případů záhy dostavují, zapříčiní jeho postupné povyšování do řad detektivních specialistů, kde svoje schopnosti může ještě více rozvíjet. A tím se tedy dostávám k hlavnímu důvodu, proč jsem odhadoval, že mě hra chytí a skutečně jsem se nemýlil.

Je tím zmíněný detektivní žánr a vše s ním spojené, který mi hru dělal maximálně záživnou. Přijet na místo činu, ohledat ho, po pečlivém prozkoumání přilehlého terénu posbírat stopy a vyloučit, zda s případem souvisí, či jsou zcela bezpředmětné, vyslýchání jak svědků, tak i podezřelých osob, je to, co mě dokázalo připoutat k monitoru a naprosto si libovat nad tím, jak tohle všechno autoři výborně zpracovali a jak vše má nádech filmového zpracování.

I přes kvalitu detektivních pasáží však mohou po určité době začít zavánět určitou nudou, ale jak je vidět, i s těmito chvílemi autoři počítali. Hlavní hrdina totiž má i při svojí hlavní pracovní náplni občas možnost nabídnout spolupráci svým bývalým uniformovaným kolegům na ulici a pomoct jim při eliminaci pouličních delikventů, pro jejichž častou nebezpečnost je nucen vzít do ruky střelnou zbraň, občas si s nimi i změřit síly při automobilových honičkách a vlastně si tak oživit zkušenosti ze samých začátků své policejní praxe.

Pokud jsem zmínil filmové zpracování, pak vězte, že ne náhodou. Dalším faktorem, který hru přibližuje téměř realitě a přidává jí tak na kvalitě, je zpracování mimiky obličejů. Tady se autoři technicky doslova vyřádili a výsledek je revoluční a někdy až ohromující.

Grafické zpracování je trochu rozporuplným tématem. Na jednu stranu je cítit smysl pro detail a vykreslenost objektů všeho druhu, na stranu druhou se nezřídka hráč setkává s neostrými texturami, které tak trochu kazí dojem nejčastěji při jízdě po ulicích L.A. Nemile bohužel překvapí optimalizace hry, která dokáže nejen slabší stroje citelně potrápit a leckdy si i nechat na tento titul zajít chuť.

Co dodat? Dojmy z mojí první dohrané adventury jsou doslova výborné! To, co jsem od hry očekával, jsem opravdu dostal a leckdy až nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak skvěle se hra na můj vkus autorům povedla. Nechci se ohánět dalšími superlativy, ale tím, že L.A. Noire je jedním z nejlepších titulů, které jsem kdy hrál, ani v nejmenším nepřeháním.

Pro: detektivní žánr a vše, co s ním souvisí, příběh, délka hry

Proti: HW náročnost, závěr

+60 +62 −2
  • PC 90
Hru som pôvodne mienil obísť, ale na warez stránkach sa objavila prepracovaná čeština od xzone, takže som mohol vyskúšať demo. Myslím, že o hre už netreba rozprávať, ako čo to je, čo čakali, GTA, Mafia, Godfather ... a tak.
Lepšie bude hovoriť o osobných pocitoch.
As do štvrtej misie som nepostihol princíp a tak som opakoval tutorial+ do zblbnutia /4x som začínal nanovo/, ale potom! Potom, sa s toho stala neskutočná zábava, človek však nemôže používať len nápovedu v hre a iné uľahčováky, ale aj VLASTNÚ, áno vlastnú intuíciu a to je jedno obrovské plus tejto hry. Každý prípad je znovuhrateľný, to značí, že aj keď ho vyriešite a o ostatné sa akože postará komparz, Vás vo vnútri bude škrieť, že ta vypočítavá mrcha to od Vás nezlizla naplno.
Hra mi v pondelok príde a myslím že v poličke medzi ostatnými jej bude viac ako dobre!

Pro: auto môže riadiť kolega

Proti: občas sa na dôkaz nedá opýtať

+13 +14 −1
  • PC 85
Tento monstrózní, ambiciózní projekt vyvíjený pod hlavičkou Rockstaru na sebe připoutal nejedno oko příznivců herní série GTA, adventur i her jakkoli se otírajících o filmové prostředí. Ačkoliv na první i poslední pohled jde hra nejvíce pod ruku první zmiňované skupině, budou to právě GTAčkaři, kteří si zde najdou nejvíce výhrad.

Základem L.A. Noire je příběh, nejedná se o masivní jednolitý děj, ale spousta, méně, či více, souvisejících epizodek, střípků, zkrátka případů – každý se svou vlastní mini-zápletkou, postavami a rozuzlením, které se může lišit podle toho, jak zvládáte výslechy a ohledání místa činu. Případy jsou vskutku bravurní, zvládají evokovat jak atmosféru všední, šedivé a „nudně“ triviální policejní práce, tak se občas blýsknou nějakou zajímavou kauzou, třeba navrch i s odkazy na určitý film-noir ze 40.-50. let.

Samotné hraní bych rozdělil na tři složky:
1) Přesun po městě – ano najezdíte se hodně, ze stanice na místo činu, na příbuzné lokace, do domu podezřelých osob, přes márnici a někdy zase zpět. Vracet se na stejně místo po druhé jsem se musel jen párkrát, ohledat znovu již ohledanou lokaci pouze jednou za celou hru, to jde. Město vypadá pěkně, není sice tak lákavé na průzkum jako města GTA, tudíž jsem neměl sebemenší motivaci si někam jen tak zajet mimo rámec mise, nicméně tvrdím, že vypadá velmi dobře, věrně své době a příjemně mě na něm překvapila obrovská rozlehlost. Jízdní model představuje oproti GTA 4 krok zpět, ne však natolik, aby ovlivnil hráče a ježdění znechutil.
2) Výslechy jsou jedním slovem wow, opěvovaná facial motion capture skutečně nezná konkurenci, úšklebky, pohledy stranou, drobné uhnutí očí při lži, nejistota, nebo naopak mrazivá přesvědčivost arogantního lháře, či upřímný pohled při snaze pomoct a říct pravdu, to všechno zde máme v celé své kráse. Navíc mezi postavami, včetně té vaší, rozpoznáte spoustu TV herců, což je sympatické. Samotná „mechanika“ výslechů je o poznání jednodušší, máte vždy na výběr jednu ze tří možností, intuicí si můžete jednu ubrat, což je k ničemu, protože vám většinou zmizí ta nejméně pravděpodobná, a tak hodněkrát musíte tipovat. Pokud před výslechem řádně prozkoumáte místo činu, či prostor ve kterém se nacházíte a projdete si všechny důkazy, TEORETICKY byste měli vždy vědět, zda vám vyslýchaná osoba lže, či nikoliv, ovšem problém je, že někdy si důkazy a události nespojíte, popř. něco omylem vynecháte a neuvědomíte si to, dokud výslech, vlivem nedostatku této informace, nezkazíte. Takový výslech už nelze napravit a hodnocení celé mise se ubírá směrem záchod (hra vás však vždy pustí dál, nehledě na to, jak moc výslechy kazíte).
3) Ohledání místa činu a dalších prostor je největší slabinou hry a důvodem, proč spousta „akčnějších“ hráčů může později nadávat. Zatímco první ohledávačky jsou vzrušující, baví vás koukat okolo, zkoumat keříky, prohlížet si mrtvoly, nebo se doma lidem hrabat v policích, později se ta samá činnost stane otravná. Za úctyhodnou herní dobu cca 30 hodin se ohledávání od první do poslední mise nikam neposune. Přijdete na místo, musíte ho celé projít a klikat po každé, když se změní hudba – tohle je přesně ten důvod, proč se L.A. Noire nedá hrát příliš dlouho vkuse. Osobně mě sice nenapadá, jak ohledávání vylepšit, aby byl zachován silný opar realističnosti, ale bohužel to nemění nic na tom, že mě to nudí a obtěžuje.

Celkově má hra své mouchy, paradoxně „hratelnost“ ve smyslu intenzita, zábava, chytlavost, schopnost vás přikovat k PC, popř. se o hře bavit s dalšími lidmi je právě největší slabinou hry, L.A. Noire je noblesní, propracovaný epos, chovám k němu velký respekt, který mám potřebu patřičně ocenit v hodnocení, ale rozhodně to není čirá, hravá zábava, jenž mě nutila jezdit si ve světě GTA jen tak pro radost, popř. splnit hru na 100%.

HW: Minimum: Dual-Core 2,2 GHZ, 2 GB RAM, GF 8600/Ati HD3000 (PCI-E) / Doporučeno: C2D 3,2 GHZ, 4 GB RAM, GF GTS 460/Ati 6850
+19
  • PC 75
Tak čím začít po čerstvém dohrání. Vyhnu se chvále do nebes která tu již zazněla, a zaměřím se spíše na to co mě iritovalo. Hlavním hnacím motorem tohoto kousku je samozřejmě příběh, který je ale neštastně rozštěpěný a trochu chaoticky podaný. Co se týká začátku hry tak je dobře uvedena, kdy v roli obyčejného policajta řešíte bežné prohřešky a zločiny. Horší je to ale když se stane detektivem. Oddělení kterými projdete se mají stoupavou a klesavou tendenci ohledně kvalit případů a zábavnosti hry. Jelikož ve hře většina vašich parťáků jsou nepříjemný a arogatní trubci, včetně Vašich nadřízených, je to až zarážející že sympatie nebudete mít skoro k nikomu včetně hlavní postavy, která je v každém oddělení vítaná asi jako svrab. Lepší by bylo kdyby každé oddělení mělo vlastního hrdinu a jiný příběh. Ješte se trochu vyjádřím ohledně oddělení ve spoileru.Zatím co trafic nabízí poměrně zábavné a originální případy, vraždy s řešením případu zabití žen se nejenže příšerně opakují, ale hned po prvním vyřešeném případu víte že je něco špatně, přesto musíme otrocky to ještě přetrpět 4x než dojde vyřesení záhady, a navíc máte za parťáka neuvěřitelně otravného a nepříjemného osla. Vice a řešení drog bylo po vraždách hotový balzám, ale partner opět katastrofa. Arson takový lehký nadprůměr.

Alfou a omegou hry je výslech podezřelých a svědků. Jenže se objevuje problém, že skoro žádná z postav nemá čisté svědomí, a odhadnutí správné volby se často stává vabankem, jelikož zatlačení na osobu vyslýchanou může přinést cenné informace, ale taky může skončit fiaskem. A když víte že ten člověk lže, musíte to podepřít důkazem, jenže se občas stane že důkazů máte více na osobu, ale volbu která zrovna u této otázky bude správná ví pouze autoři. Nechápu rozhodnutí autorů ohledně bodů které používáte buď na hledání stop nebo při výslechu. Při použití na stopy Vám všechny v oblasti označí takže všechny najdete a prozkoumáte, ale v případě výslechů to pouze odstraní jednu z možných odpovědí, takže je stále 50% šance že trefíte tu špatnou. Trochu neštastně řešeno. Jinak k výkonům herců nelze mít výtky, postavy reagují a chovají se opravdu ukázkově a dabing je výborný. I když angličtina zde je trochu těžší, ale to řeší české titulky (já je bohužel na Steamu neměl tak nemohu zhodnotit kvalitu překladu).

L.A. Noire taky nelze hrát moc vkuse, jelikož by se brzy dostavil stereotyp, jelikož akčních situací je méně než té detektivní, doporučuji hrát seriálově jeden či dva případy za večer. Samotná délka hry překvapila 31 hodin je opravdu dost, přesto si dovedu představit že některé pasáže by se klidně mohli vypustit a doplnit zajímavějšími případy.

Grafika trpí nešvarem portu z konzolí kdy měla značně kolísavý výkon uzamčený na 30 FPS. Ale město rozhodně zaslouží pochvalu a atmosféra kterou hra vytváří taky. Hudební doprovod je špičkový odpovídající dané době. Jízdní model už trpí arkádovostí. Co se týče dobového vozového parku tak nezklame nadšence této éry.

Zhodnocení závěrem, L.A. Noire je opravdu jedinečným kouskem svého druhu, který rozhodně stojí za pozornost, bohužel k dokonalosti mu chybí ještě kus cesty který již neurazil. Ale při překonání obtíží které má, nabízí hratelnost nevšedního druhu.

Pro: Atmosféra, město, hudební soundtrack, dabing a mimika herců, originální případy

Proti: Některé oddělení, postavy parťáků a i hlavní hrdina nemají moc velké sympatie hráče, nedoladěnost výslechu

+15
  • PC 90
"Strážník Cole Phelps, Los Angeles Police Department - po válce bylo policejní oddělení jedinou možností, jak zůstat ve střehu, i potom všem, čím jsem si v Pacifiku prošel. Popravdě, Japonci nejsou o nic horší než ti gangsteři, vrazi a násilníci, které jsem měl tu čest potkat ve své kariéře. Odbyl jsem si ji jako řadový pochůzkář, přičemž když makáte a šéf to vidí, je jen otázkou času, kdy pro Vás bude mít lepší místo a ještě lepší práci! Ne, že by teda vraždy byly procházkou parkem, jen je to o něčem jiném, sakra jiném! Služba u policie prostě není jako ranní káva – lahodná a samozřejmá!"

Zkrátka strávit s Colem Phelpsem lehce nad 20 hodin čistého hraní není jen tak, i když zadání misí má povětšinou různorodé, přesto se objeví něco, co požitek z hraní zkazí, ale tak je to u více titulů na které se čeká "věčnost". L.A. Noire jsem přitom nikterak nevyhledávál, byla to hra, konzolová hra, o kterou jsem neměl příliš velký zájem, přesto mi to ale nedalo a hru jsem vyzkoušel! Mám na ní vzpomínky asi takové jako na prvního Batmana (sakra, dobrá hra!). Překvapila mě hratelnost, vymazlenost postav, přičemž každá z nich má výborný charakter, přesně takový že by vydal na jeden samostatný datadisk (ne, ubohá DLC!). Příběhová propletenost s flashbacky do válečných momentů, hra na city s ženou nevhodné národnosti, ... přesně to jsou skutečnosti, které ocení hráč s intelektem a především nutností hrát konečně něco chytrého, hratelnostně originálního a především vtahujícího.

Myslím, že všude toho o L.A. Noire bylo řečeno už dost. Přihazovat další polýnka je zbytečné, kvality a kladné základy se popisují těžce, ovšem lehce se popisují negativa – mezi ty největší u mě je jízdní model, občasné nenavázání misí na sebe – chvilkami připomínající druhou Mafii – asi toho bylo spoustu vyškrtnuto! I tak se jedná o titul, který stojí za vyzkoušení, dokáže být zahryznut ještě dlouho po dohrání! Překvapení!

Pro: Los Angeles, charaktery, různorodost misí, adventurní prvky, délka hry, ...

Proti: občasné nenavázání levelů, jízdní model, nutnost hrát dál, i když to už nejde :)

+15
  • PC 90
Příběh bez výrazné narace, přesto dějem pohlcující víc, než jiné freeformové hry od True Crime až po Mafii 2. Povídková knížka jak od Raymonda Chandlera, ze které nesmrdí střelný prach, nýbrž atmosféra. Takovýto odvážný pokus uchopit žánr za opačný konec, kašlat na obrovité akční přestřelky a zalíbit se příznivcům adventur se jen tak nevidí. Viva Team Bondi!
+23
  • PC --
V poslední době sice nemám moc nakomentáře čas, ani chuť, ale k L.A. Noire už jsem chvíli chtěl něco napsat.

Na jednu stranu se totiž sice jendá o hru, která přináší do adventurního žánru zajímavé, originální prvky, na druhou stranu je LA noire v mnoha směrech domrvené.

Už v úvodu mě zaujal systém hledání stop: Nejen místo činu ručně prohledáváte, hledáte podezřeé předměty a jiné stopy. Některé důležité stopy můžete přehlédnout, řada předmětů na místě činu nemá hlubší význam. Zvídavější jedinci můžou najít kritický důkazní materiál třeba návštěvou nedaleké postranní uličky. Awesome.

Jenže. Všechny případy se odehrávají stejně: Přijeď na místo činu, najdi stopy, prokecni zainteresované osoby. Přejeď na další relevantní místo, opakuj. Sem tam honička s podezřelým. Až dojdou osoby a relevantní místa, někoho zabásni. Ta-dá, případ splněn, jde se na další.

Výslech osob má svou vlastní katastrofu ála Alpha Protocol- totiž nikdy nevíte, co se pod volbou truth/doubt/lie skrývá. Vidím mezeru ve výpovědi a chci ji doplnit. Zvolím "doubt", v očekávání něčeho ve stylu "a jste si jistá, že blablabla protože mi tu nesedí blabla...". Namísto toho hlavní hrdina začne na dotyčnou slečnu řvát, obviňovat ji ze lži, ona se rozbřečí, nasere a přestane se se mnou bavit. Tohle se děje celkem běžně.

U možnosti "lie" pro změnu člověk potřebuje nějaký důkaz, kterým svoje obvinění ze lži podpoří. Zde se projevuje žánr definující adventurní neduh - autor to zamýšlel jinak, takže tvůj důkaz ve skutečnosti důkaz není. Na rozdíl od klasických point-n-click adventur, kde se prostě jen nedostanete dál a zkusíte něco jiného, tady se hra dál posune, jen si tím zkurvíte postup.

Na hru, která se snaží tvářit docela realisticky a seriózně, se věci dost často podřizují hernímu gameplayi a tak tu chodíte bludištěm částěčně neviditelných plošinek, onde sledujete naprosto absurdní stopu z krve, onde dostanete jen tak pro prdel do ruky plamenomet, protože asi proč ne. "A Cole Phelbsi, sestavte nám správně tady ty tři trubičky, ať víte, jak došlo k požáru. Já už to sice vím, mohl bych vám to hned těď říct, ale stejně chci, abyste si na to přišel sám. Ale pospěště si, tam venku běhá žhář a vy si tady hrajete s trubičkama."

Postavy na jednu stranu mají velmi přirozenou mimiku, na stranu druhou jak je přirozená, tak ji ani nevnímám. Co taky nevnímám, jsou rozdíly mezi většinou postav, protože s každým případem na vás hra vyplivne tak 3-9 panáků, kteří vám jednoduše budou splývat a jména nebudou nic znamenat. Mezi hlavníma psotavama je pak sakra problém najít sympaťáka - většina, včetně hlavního hrdiny Colea je badnou samolibých kreténů ála Rath a v rámci příběhu tak nějak nebylo s kým se sžívat, snad kolega od požárů byl celkem symaptický loser.

Příběh vůbec stojí za starou belu, i když věřím, že na papíře vypadal dobře a nejspíš by z toho byl slušný film nebo knížka. Pravdou ale je, že linka, která se táhne celou hrou od začátku do konce, je většinu času zatlačená do pozadí jinýma (třebáže vzdáleně souvisejícíma) událostma a když sem tam někde vykoukne, tak jen proto, aby vám mohla až téměř do konce motat hlavu, protože v momentě, kdy se objeví, se ji nikdo věnovat nebude.

Nejvíc mě ale na příběhu a vůbec gameplayi nasral fakt, že hra vás celkem dlouho nechává zatýkat za vraždy lidi, kteří je nespáchali. A pokaždé vás za to šéf oddělení chválí, i když často nemáte jediný přímý důkaz a u soudu by z toho musela dotyčné vysekat i moje mrtvá babička. Po nějaké době, když už je tohle zatýkání vyloženě trapné, vám konečně hra natvrdo odhalí, jak to doopravdy bylo. Hra z Vás jednoduše udělá vola. Jenže jste nikdy ani neměli příležitost příležitost jím nebýt - Epic Fail Colea Phelbse je natvrdo zapuštěný do příběhu a je jedno, jak moc se budete snažit mu předejít. Kdyby alespoň nebyl už předem tak očividný - že se děje výše zmíněné musí být každému předem dávno jasné, ale hra Vás tím prostě bude odhodlaně vláčet dál, dokud ve scénáři nedojde čas na Odhalení. Tenhle přístup "teď budeš dělat tohle svinstvo, ale budeš se tvářit, že o tom jako nevíš, protože jinak tě nepustíme dál" mě na celé hře vadil s přehledem nejvíc.

Nicméně i jinak je příběh celkem zmatený, nesouvislý, žalostně nezajímavý a osud zúčastněných postav mi byl během hraní i v závěru těžce u řiti.

L.A. Noire stojí za to si zahrát pro jeho originální přístup k adventurnímu žánru a ten je také tím, co tuhle hru drží většinu času vysoko nad průměrem. Jinak je to ale (ani ne tak blbá, jako) žalostně hloupá hra a pokud bude mít nějaké následovníky, doufám, že odvedou mnohem lepší práci. Ostatně obří L.A. tu v podstatě ani meuselo být.
+25 +29 −4
  • PC 95
Nemám rád škatulkování, ale dnes si to neodpustím. Dle nahlížení na výsledné dílo lze hráče L. A. Noire rozdělit do tří skupin. První chápe L. A. Noire jen na zcela základní rovině – na poli kvalitních 20 hodin se rýsuje příběh boje dobra se zlem ve slušivých Los Angeles 40. let. Tato logika každého dobrého hráče předurčuje chopit se detektivova těla, pohybovat se mezi texturami a překonávat překážky, zejména v podobě ukončování lidských životů. Druhá skupina odlupuje povrchovou vrstvu a nalézá lahůdkové narativní a atmosférické detaily, zatímco ustálené „jdi a jednej“ ustupuje do pozadí. Třetí, domnívám se, že správná cesta, spočívá v hledání spojitostí mezi těmito fragmenty, a stejně jako náš Cole, si je skládá do mozaiky, na jejímž konci je komplexní, uvědomělý a přesný autorský záměr.

L. A. Noire nebere místo a čas jen jako kulisu pro vizuální potěšení hráčova oka. Jakkoliv je Los Angeles úchvatné, zajisté nedostálo všem těm přáním o živém světě. Příklad: Kulisy Griffithovy Intolerance byly zbourány v roce 1919. Palmy na ulicích Los Angeles ve 40. letech velikostí nepřerostly člověka. Spousta písní se pro potřeby vrátila zpátky v čase.
Nejtvrději to odnesla doprava, auta se pohybují jako by byla ze sirek, zato plechy mají z nezničitelného titánu. Před sirénami se uhýbá zásadně do pomalejšího pruhu, třebaže byste do sebe měli stokilometrovou rychlostí narazit (zpětná zrcátka tu nebyla v ceně). Mimo fenomenální mimiky nepřekvapí ani neohromí z grafického hlediska zhola nic. A není to vůbec rušivé či nepříjemné. Dokáži si L. A. Noire představit ve vývoji v prvních letech třetího tisíciletí. Bylo by nutno překopat celý systém výslechů, ale s obdobným nasazením by tenhle materiál těžko utrpěl. Snažím se vyjádřit, že tvůrci evidentně chápou dobu 40. let na mnohem rafinovanější úrovni, než jak nám je ukazují klasické noirovky, zejména ty „originální“ a (podřadná) vizualita by to nemohla změnit.

Máme tu poválečné trauma ničící celé generace. Ženy jsou po třech letech bez manželů pro dosud maskulinní Spojené státy nová společensky nebezpečná hrozba. Obojí se pojí v postavě femme fatale Elsy – atraktivní barové zpěvačky, přistěhovalkyně ze zaniklého nacistického Německa. Nelze jí nenařknout z toho, že stojí na počátku všech Coleových osobních i pracovních potíží. Můžeme dát k dobru její obětavost a smysl pro spravedlnost, ale jak všichni víme, byla to Eva, co utrhla jablko a je to i Elsa, co v titulcích zpívá výmluvné „Baby, you know i am guilty.“ + je to jemná neohrabaná žena, co jako jediná dokáže poranit jinak neprůstřelného Jacka Kelsa ++ Mé tvrzení také podpírá přítomnost citátu z Nového zákonu Efezským 5, který si vrah nechal jako suvenýr – „V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým pánům, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.“ V ženě žije ďáblův odkaz.
Poválečná nedůvěra ve stát a vládní moc se promítá do L. A. Noire hned v několika případech. Za dohledu Hooverovy FBI, pár let před vypuknutím Mccarthismu, tráví Cole Phelps své nejkomplikovanější případy po knihovnách, na úřadech a v kancelářích papalášů s politickými konexemi. Největší výzvu pak připravuje záporák, který jakoby z oka vypadl Noahu Crossovi z nesmrtelné klasiky Chinatown, navíc s ním sdílí i ideály a náturu.
Přítomnost dětí a přece jejich absolutní nedostatek v žánrově spřízněných filmech hra kompenzuje zvláštním způsobem – objevují se pouze ve znepokojujících momentech, nejčastěji jsou do zločinu zapleteni nebo je na nich rovnou páchán (dvanáctileté a patnáctileté dívky jsou zneužívány, jsou tu svraštělá spálená dětská těla a Coleovy děti nejsou pro jistotu vidět vůbec).

Ale L. A. Noire není jen kouzlení nad zašlou dobou. L. A. Noire je především příběh o odpuštění a ztracených duších v Městě andělů. Všechny cesty nakonec vedou k typicky cynickému, ale pro rozdrásaná srdce postav uspokojivému konci (evidentní inspirace „kanálovou honičkou“ z Třetího muže). A jenom díky společnému motivu odpuštění a působivým válečným flashbackům drží ty jednotlivosti pohromadě (schématické rozdělení na pět oddělení bez výraznějšího pojítka řadím k těm málu slabin).

Veledílo a stohy noirových hollywoodských pouček dohromady, které, bohužel, zůstanou bez znalosti jistých pravidel nepochopeny.
+17 +18 −1
  • PC --
Na první pohled působí celkem odpudivě díky nevábné grafice, naprosto hovadskému jízdnímu a fyzikálnímu modelu a dosti rozsekanému gameplayi, kdy je hráč neustále nucen ke krátké interakci a následně umlčen video-animací. Nechybělo málo a tuhle, jinak skvělou, hru jsem jednoduše odinstaloval.

Jenže jaxe začne rozjíždět vyšetřování a příběh, LA Noire chytne a nepustí. Traffic obsahuje originální případy, které mi jako jediné utkvěly v paměti jako ty nejzajímavější. Poté přecházím na Homicide, který se s přívalem dalších a dalších vražd stává poněkud stereotypním, než nedojde na skvělé zakončení ukazující na prohnilost celého systému. Protidrogové Vice si drží vysokou laťku až do zvratu v životě hlavního hrdiny a jeho následné degradaci na další oddělení. Arsen, jako finální „kampaň“ zase poněkud ubere na otáčkách, přidá novou hratelnou postavu a pohled z jiného úhlu a tlačí hráče do pomalu vypointovaného rozuzlení.

Příběh plyne velmi pomalu, je dospělý, jednotlivé případy se vzájemně proplétají nebo se k nim postavy vrací v rozhovorech v průběhu hry a nechybí překvapivé zvraty. Vyžaduje ale hráčovu plnou pozornost a rozhodně si celou hru střelím znova, protože mi spousta detailů a spojitostí utekla.

Naprosto brilantní jsou charaktery postav, které mě nepřestaly až do konce hry překvapovat. Hlavní hrdina, Cole Phelps, nepatří mezi nejsympatičtější. Díky svému topornému, bezchybnému chování, chladnému přístupu a neotřesitelné touze být za každých okolností spravedlivým. Postupem času se hráč dozvídá jeho rozhodnutí jako velitele ve válce, s Phelpse se stává chybující člověk s city a jeho celkový vývoj patří k tomu nejlepšímu, co mi hra nabídla. V jedné scéně mi vyskočila husí kůže takovým způsobem, že jsem měl chuť vyskočit a zařvat prostě jen: „Yeah!“. Jeho finální pohled je pak velmi dojemnou tečkou za celým jeho životem. Ostatní postavy jsou také velice povedené a rádoby klaďasové se stávají sviněmi a naopak na první pohled pokřivené charaktery se vybarvují opačným směrem, než by člověk čekal.

L.A. let čtyřicátých v podání Noire je velice detailně a poctivě vymodelováno (za výlohami lze dokonce rozpoznat konkrétní zboží), jen je celé město poněkud nudné. Samá rovinka, jedna ulice jako druhá... to ale nepovažuji za příliš velký zápor, vzhledem k určité autenticitě tehdejší doby.

Doprava docela pokulhává a občané se chovají často dost nelogicky. Při odbočování doleva nedávají přednost, pokud vidí, že se na ně ženu v obrovské rychlosti z boku, nenapadne je nic lepšího než zabrzdit a nechat mě se o ně rozflákat a často se mi taky stalo, že jsem přijel na křižovatku a nevěděl jsem, podle čeho se tam pravila provozu vlastně řídí.

Herní doba přesahuje neskutečných 30 hodin. Nutno dodat, že je to hlavně díky několika DLC přidaných od počátku do PC verze hry, obsahující hned několik nových případů vsazených do hlavního příběhu.

Hlavním tahákem by měla být revoluční facial-animace a neskutečně bohaté herecké obsazení (ve finálních titulcích měla každá postava svého herce!). To jsou ale malé věci doplňující celkový dojem z profesionálně odvedené práce autorů.

Rozhodně se jedná o jednu z must-have her za tento rok.

Herní doba: 33hod 17min
*****/5
+23 +24 −1
  • PC 85
Pomalu se vstřebávající zážitek, se kterým jsem si pohrál týdny, než byl konečně pokořen. A byla to nevšední cesta...Cesta plná svěžích nápadů, skvělé atmosféry a revoluční technologie. Team Bondi odvedli skvělou práci. Na pozadí retro atmosféry LA 40. let, kdy městu vládly filmy, noční kluby a kriminální činnost, vypráví příběh Colea Phelpse - detektiva poznamenaného druhou světovou válkou. Cole není zrovna dvakrát nejsympatičtějším hrdinou (jeho robotické chování do 2/3 hry je až rakovinotvorné), ale soudružka z NDR mu pak párkrát podrží a hned je z něho člověk. Příběh má své momenty, ale nešťastnou strukturu, když je fragmentován do pěti oddělení. Vyprávění pak ztrácí šmrnc, tok děje se ztrácí a občas jen strojeně plníte jeden případ za druhým. Chtělo by to příběh trošku zkondenzovat a soustředit se pouze na jedno oddělení (řešení případů u vražd mě osobně bavilo nejvíc). Naopak scénář zaslouží absolutorium. Tolik sepsaných dialogů, nemluvě o různých účetních knihách, dopisech, denících a nevím čeho všeho ještě, zaslouží pochvalu. Atmosféra taktéž na jedničku. Pocta noir žánru na nás vykřikuje ze všech stran (mezititulky, hra světel a stínů, korupční odér) a kdo viděl LA Confidential, tomu srdíčko určitě zaplesá. Možnost přepnout hru na černobílou jsem sice nevyužil, ale jako nápad proč ne.

Peckou je samotné řešení případů. Prohledávání místa činu, poznámkový bloček, vyslýchání svědků/podezřelých...to všechno je zřetelné, plynulé a přesto je potřeba zapnout selský rozum. Jádro gameplaye je vyřešeno skvěle. I když je to možná nefér, na LA Noire se bude vzpomínat především díky revoluční mimice postav. Ta je až děsivě realistická a napomáhá vám jako vyšetřovateli odhalit případnou lež u výslechů. Doteď by to šlo. Škoda, že je to AAA titul, který leze do zadku všem. Jízdní model je jalový, někdy vadí přehnaná akčnost a přidaná hodnota v podobě nalezení pár aut a památek je spíš k smíchu. Kolem a kolem výborná zábava, která z poslední doby spolu s Deus Ex jasně dominovala co se době hraní týče. Bohužel hru zařezávají mainstreamové manýry, domrvená konverze a rozplzlý příběh.

Pro: Mimika a gestikulace postav, řešení případů, obsáhlý scénář, retro atmosféra, dabing

Proti: HW průser, jízdní model, přehnané akční pasáže

+28