Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dead Space 2


Komentáře

< >
  • PC 90
Po více jak půlroční herní odmlce, během níž jsem marně pátral po hře, která by upoutala moji pozornost, jsem se po mém oblíbeném prvním dílu směle vrhl na druhý díl survival hororu Dead Space. Byla to volba správná? Podle mého hodnocení je téměř jasné, že byla a důvody vzápětí mile rád vysvětlím.

Úvodní díl vypadal po grafické stránce velice zdařile, ovšem to, co jsem měl možnost vidět u jeho nástupce, mě přímo ohromilo. Tak vymlsané detaily a sametově vyhlazený obraz jsem již dlouho u žádné hry neviděl, takže stejně jako můj monitor zářily společně s ním i moje oči.

První díl byl pověstný svoji výbornou hororovou atmosférou, při které mi nejednou zamrazilo v zádech a citelně se zvýšil srdeční tep, ale tady šla dusná atmosféra bohužel o malý krůček zpět. Uznávám, že jde o pocit hodně subjektivní, ale to typické mrazivé skřípání, vrzání apod. mně osobně již nepřišlo tak výrazně podbarvené a děsuplné a atmosféru jsem proto vnímal o nějaké to procento méně. Na co však autoři tentokrát vsadili, byl příběh a děj. Hlavní hrdina Isaac Clark tedy konečně oživil svůj hlas a společně s dalšími postavami se tak mohl rozvinout příběh, který se tak snažil objasnit podstatu Isaacovy cesty včetně velmi dobrého navázání na děj z prvního dílu na vesmírné lodi Ishimura, kam se Isaac během svojí cesty i na chvilku vrátí. Hráč, který úspěšně zdolal první díl, má tak možnost si připomenout začátek strastiplných chvil, které zde jeho hrdina prožil a kde celá hrůza, která na Isaacovi zanechala nemalé stopy, začala.

Další kapitolou, která stojí ve hře za zmínku, jsou zbraně. Arzenál se slušně rozrostl o povedené kousky typu kontaktní laser či samonaváděcí puška. Nejenže tento fakt každého fandu akce potěší, ale u tohoto dílu je přímo nutností, jelikož druh nepřátel se nepříjemně rozrostl, takže zbraně těžšího kalibru jsou více než vítány. Ovšem kromě počtu nepřátel se zvýšila i jejich výdrž, takže moje munice se často rapidně ztenčovala a v důsledku toho jsem často zažíval velmi horké chvíle. Ještě krušněji mi však bylo v poslední třetině hry, kdy se autoři hry zřejmě rozhodli obtížnost za každou cenu mnohonásobně zvýšit a počet nepřátel minimálně zdvojnásobit, aby si hráč uvědomil, že dobrat se do zdárného konce hry musí výhradně s příměsi krve, potu a s klávesnicí zralou na odpis. Tento jejich akt z poloviny chápu, jelikož u akčních her je víceméně běžný, avšak z té druhé mi to v některých scénách přišlo až absurdní a abnormálně nevyvážené a hře to tak uštědřilo pár kopanců, které jsem měl častokrát chuť nasměrovat na pozadí těch, kteří mi tak skvělou hru museli naprosto zbytečně otrávit. O závěru hry snad raději pomlčím, abych nepoužíval příliš nevybíravá slova. Tam totiž autoři pustili k monitorům jen ty, jejichž nervy jsou minimálně tak tuhé, jako jsou končetiny některých necromorfů.

Co dodat? Poslední třetina hry mi celkový dojem poněkud pokazila, ovšem po zklidnění nervů musím přesto chtě nechtě uznat, že celkově se druhý díl Dead Space řadí mezi kousky zdařilé a fandům akce, napětí a především prvního dílu jej doporučit určitě mohu. Co však mohu některým nevyrovnanějším povahám rovněž doporučit, je mít v pohotovosti v poslední třetině hry léky na snížení krevního tlaku.

Pro: super grafika, příběh, nové zbraně, akční řežba

Proti: o něco méně napětí, nevyvážená obtížnost v poslední třetině hry

+40
  • PC 85
Jednička mě bavila, ale oznámení dvojky pro mě bylo vcelku překvapení. Přeci jenom se první díl neprodával tak, jak se čekalo a hlavně jsem se bál, aby to nedopadlo jako třeba Bioshock, jehož první díl je super, ale dvojka už je dle mého stereotypní nuda ve stejném prostředí.

Vývojáři z Visceral Games ale rozhodně nezklamali, protože po dohrání musím říct, že je dvojka ještě o chlup lepší než jednička. Ze začátku si to drží víceméně atmosféru a hratelnost stejnou, ale zhruba od kapitoly 7 se z toho stane taková pecka, že "ještě jeden checkpoint a jdu spát" mě připravilo o několik hodin spánku.

Na hrách totiž často oceňuji hlavně design a ten je v DS2 vyveden na jedničku. Famózní výhledy z oken na části vesmírné stanice, planety i prázdnotu okořeněnou nějakým tím roztrhaným torzem, to všechnou jsou výhledy, u kterých jsem se nejednu chvíli kochal. Holt my romantici... :-)

Hratelnost je vynikající, noví i staří nepřátelé rovněž. Co mi nesedlo (stejně jako v jedničce) byla nutnost nákupů zbraní. Nikdy jsem nechtěl utrácet těžce získané kredity za zbraň, o které jsem nevěděl, zda ji budu používat či ji má cenu upgradovat. Ve výsledku jsem dopadl stejně jako v jedničce - dohrál jsem hru s maximálně vylepšenou základní řezačkou a nějakými sto tisíci v kapse... :-)

Dead Space 2 je pro mě milým překvapením. Nic extra jsem od hry nečekal, ale dostal jsem parádní jízdu plnou skvěle navržených lokací, pěkné grafiky i luxusní hratelnosti trvající nějakých 9-10 hodin. Pro fanoušky jedničky nutnost.

Pro: Grafika, atmosfera; od 7. kapitoly parádní jízda.

Proti: V první třetině by to chtělo něco, co by hráče hnalo dopředu; nutnost nákupu zbraní; občas až moc přehnaná brutalita.

+29
  • PC 80
No ano! Tak je to spravně pánové! Autoři si snad vzali ponaučení z mého komentu k jedničce a vybrousili tupé hrany předchozího konceptu velmi dobrým směrem. Ač stále zůstávají ve hře zásadní praskliny z jedničky a hra by se dala velice jednoduše vylepšit a byla by to pecka, ale to si myslím je progres, který nás čeka ve 3jce a dle mého skromného názoru bude následovat Mass Effect, tedy na Zemi, či hoodně blízko té naší krásně modroučké kouli :)

Nebudu se tu extra rozepisovat, jelikož hodně věcí mnou zmíněných u dílu předchozího platí pro DS 2, přesto 2jka přinesla pár vylepšení.

Předně bych zmínil Isaaca, jestliže mi přišla hra neosobní a nedokázal jsem se sžít s tím tichošlápkem a nemluvícím sucharem, tady postava ožívá a žije! Dokonce jsem si ho i oblíbil a rád ho vedl strastmi Sprawlu. A dokonce on MLUVÍ - fakt! Dobré, že? :) A vůbec ne špatně, dialogy jsou fajn a nejsou to žádné výstřeli do prázdna. Častokrát Isaac "seskládá" helmu a ukazuje tvář. Po celou hru má Isaac halucinace, které jsou bravůrní a zvlášť ke konci jsou více a více osobní, jen to zase přibližuje hráče k hlavní postavě. 2jka má taky dobré vedlejší postavy, hlavně Ellie je simpatická a zase se ukázalo, že ženy v téhle sérii jsou prostě psychopatky :D . Kdyby nebylo těch náboženských důžbegů, byl by Isaac v klidu, tak se probudí a už musí být zase v tempu, ikdyž nechápu, že za ty roky má svalovou hmotu na to aby se vůbec udržel na nohách :). Konečně se ve hře objevily i animace, které tak podtrhují celkový dojem, ale mohlo jich být daleko více nebo spíše - měly by být delší!. Znatelný je pokrok v krásné grafice a stále mistrovské ozvučení.

Další dosti plochou hranou byl stereotyp, se kterou 2jka bojuje dá se říci obstojně. A to hlavně díky novým zbraním! Je to až neskutečná zábava, už to není neustálé oddělování dolních, následně horních končetin a hlavy. Nejvíce používaným miláčkem byla pro mne JEWELIN - vystřeluje velké hroty a díky ALT Fire(pustíte do ni jiskry proudu) tak krásně usmažíte nepřátele velmi efektivně a účelně, jelikož máte zrovna steak středně propečený! Nabízí to i strategiské možnosti jako střelit hrot do země a počkat na větší počet nepřátel, elektřina zpomalý valící se hordy a máte čas přemýšlet. Dalším skvělým pomocníkem byl vystřelovač min s detektorem pohybu. Hlavně souboje s kuřaty byly neskutečné!(o tom později) Dá se krásně vymezit prostor mezi krabicemi co bude pruchozí, případně miny deaktivovat, posbírat je a popojít kousek dále. Pak ještě dvě sobě podobné zbraně, které byly věcně použitelé - tlakové vlny a jiné vychytávky. Samozřejmě platí o5 to, že zustat u řezačky je prostě záruka kvality. Neinvestoval sem do zbraní původní hry(pouze do řezačky) a novou "sniperku" sem taky nechal ladem, jelikož klasické zbraně si myslím tady nepatří. Takže sem používal a vylepšoval omezené množství zbraní, které mi ovšem poskytovaly značný komfort a invenci při řešení rozličých situací. Když jsem zmínil Kuřata :). Todle je můj pracovní název pro jeden typ nového bastarda, který vypadá a běha jako hovadsky nasra*a slepice :). Ovšem nejlepší je atmosfera před bojem oni totiž vydávají skvělé zvuky a hlavně zpoza krabic na vás tak neskutečně koukají, vystrkují hlavy skoro nepostřehnutelně přeskakují zkrabic a mění pozice na přípravu koordinovaného útoku, tady je třeba použít miny a vytyčit si prostor s jednou přístupovou cestou, aby si vás neobešly zezadu či bokem. Boj s těmato potvorama byl pamětihodný. Samozřejmě je tu spousta dalších nových degenerovaných variací na člověka a zvlášť ty na téma děti jsou spestřující novinkou.

Zábavnost(změna stereotypu) taky velmi podtrhuje skvěle zvládnutý systém řízeného létání v prostoru - z Isaaca je IRON MAN :). Je to opravdu paráda a oproti původnímu konceptu výrazný krok kupředu. Ovšem skoro se tu nebojuje a mohlo toho být daleko více! Co ovšem neupravili je to, že ve vesmíru o5 létáte méně na úkor létání v útrobách Sprawlu, což je škoda, je to přeci dead SPACE! Já chci vesmír! Více vesmíru! Už v jedničce ty výhledy do šíré temnoty byl úchvatný, tady výhledy posiluje nádherný Saturn, bohužel nějak moc jich taky není a ani se neprojdete po venku jako tehdá po trupu Ishimury. Ač je 2jka více otevřenější pořád to není ono. Většinou stále chodíte v úzkých chodbičkách a připadáte si spíše, zase zpátky na Ishimuře. Takže zvěčte prostory, více vyhlídek a výletů do širého vesmíru. Jak jsem byl stále uzavřen a moc se nepodíval ven ani si nedokáži představit, jak stanice Sprawl na Titanu vypadá, chybí komplexní náhled :(. Dále přibila kineze na ruku, takže hodně věcí se dá vzít a škrábnout s tím po té hnusné slintající potvoře včetně všude se povalujících tyčí :), což samozřejmě podporuje hratelnost.

Hře konečně přibila i tma, ale stále je jí žalostně málo a žádnou absolutní tmu nečekejte ani v nejmenším, bohužel. 2jka není tak lekavá, jako těžce předvídatelná 1nička, kde sem se nelekl ani jednou. Ve 2jce to se o to o5 pokoušeli a o5 vyšli na prázdno( u mě maxi odolneho jedince a antistrašpytla v jedné osobě:) ale musím se přiznat, že jsem se 1,5x lehce lekl, což bych považoval za vyhru! :D Invence se taky dočkal ukazatel trasy, kde je teď mnohem více věcí, v inventáři zmizela mapa. Příběh není špatný, ale dalo by se to zmáknout daleko propracovaněji. Navíc hratelnosti by absolutně pomohla jedna věc - jelikož po Sprawlu se pohybujou Securiťáci a ty vlastně potkáte až ke konci hry, bylo by skvělé čas od času skřížit cesty taky s nimi, byla by to změna hratelnosti a podpořilo by to boj proti stereotypu! Opravdu škoda! Snad ve trojce Skvělý byl Security oblek a vypadal cool :). Hackování je fajn ale chtělo to něco trochu víc sofistikovanějšího než kroucení analogu dokola a mačkání křížku. Dobrý nápad se servisním průlezem, ale proč pro boha nebyly delší a neukázali se tam Nekromorfové a neprobíhaly tam souboje, dyť se to přímo vybízelo!. No zkrátka stereotyp není tak děsivý jako v jedničce, ale pořád by to chtělo obměňovat, jak jsem naznačil...

Hra měla dobrý začátek, ale pak postupně ztrácela dech. V půlce ovšem hra dostane tak nehorázné grády, že sem opravdu nestačil koukat = pochvala. Ač tam sice kopíruje část z God of War III musím hře odpustit, jelikož to bylo famózní, škoda, že takových momentů nepřišlo povícero a na konci to mohlo být více složitější. Po vynikající půlce, která je vůbec tím nejlepším(ten playground byl povedený! :)) přišla sentimentální část Ishimura, jo dobře neberu jim to, líbilo se mi právě, že tam nebyli zpočátku Necráči a je pěkné vidět zastaralou techniku Ishi a navštívit lokace z jedničky), ale bylo to moc obsáhlé a dlouhé, což by ani tak nevadilo jako, že tady to autoři opravdu přehnali s porcemi nemrtvých, jako kvantita není kvalita a hlavně si toto drželo až do konce - bohužel. Bylo toho moc a spíš to bylo frustrující a nudné. Na konci si taky mohli odpustit toho kračejícího nesmrtelného blba. Finále jedničky bylo dobré. Ve 2jce je to podané v jiné úrovni a je to frustrující a hlavně útočí to na nervy ze všech stran - ne že by to bylo těžké, ale prostě mne nezaujal ten způsob, jak jsem to měl řešit otravní ďáblící, otravná Nicol, nešťastné náběhy, nešťastné objevování, proto sem vděčný JEWELIN, že jsem si vymyslel vlastní způsob a dal konci poprdeli mou meducínou :D, závěrečná animace byl pak skvostný bonbónek vypadalo to na dojemný a smutný konec pak vtipný deja-vu :).

Multiplayer. Příjde mi že je tam na silu, prostě za každou cenu tam bude ať se děje co se děje, jelikož je to politika EA a pokud by byla hra bez MP, tak by se neprodávala. Spíš mi je tam lito Necromorfů, že jsou tak nemotorní a bezmocní :X...MP je rozporuplný, ale lepší jak drátem do oka. Na občasné odreagování obstojné, ale nic na dlouhé hodiny, jako nějaké FPS.

Co je ovšem skvělé je Dead Space: Extraction. Krásně to doplňuje události před jedničkou. Jen mne štve, že sem včera hrál a nějak se postup vůbec neuložil, takže musím hrát od znova! Bez SAVE/LOAD game:X

Hra se nevyhnula spousty bugů ať jde o úplně stejný problém jako v jedničce s ukládáním(otravné), mizení předmětů u dveří, které si chci pronést, titulky jsou zpožděné oproti dabingu a spoustu dalších...
délka je na dnešní dobu opravdu nadstandartní - u mě 10h 57min, tudíž delší jak jednička. Každopádně velký pokrok a fajn hra. Za mě tedy 77% a trojka by mohla jít vysoko, pokud si pohrají ještě s možnostmi, které můžou zapojit.

Nevěřil jsem, že to někdy řeknu, ale na 3jku se těším :).

Každopádně doporučuji hrát v noci(ve tmě), za dne se ztrácí veškeré kouzlo!

Na to, že sem myslel, že nic nenapíšu toho je dost, takový klasický koment nakonec :D

Pro: Isaac, nové zbraně, létání, finální animace, nové potvory, KUŘATA! :o), vedlejší postavy v čele s Ellie, grafika, zvuky, ta malá část VESMÍRU, nabušená půlka

Proti: stereotyp, uzavřenost, bugy, 3/4 - konec, finalní boss fight, chyby z jedničky, spousta věcí by šla udělat lépe

+22 +24 −2
  • PC 80
První díl Dead Space byl parádní. Nejenže byl dobrou akční hrou, ale rovněž dokázal i slušně vyděsit – za adekvátních podmínek.

Dvojka totiž staví, stejně jako jednička, jednak na detailní grafice, ale hlavně na propracovaném prostorovém zvuku. V tomto ohledu jde dokonce dál než jednička. Zatímco první DS stavěl na všemožném vrzání starého kovu USS Ishimura, dvojka je o trochu variabilnější. Díky zasazení na vesmírnou stanici se prostředí čas od času změní a hráč navštíví jak zarezlé koridory, tak vcelku moderní obytné zóny atp. Díky tomu se zvuková stránka neustále mění a nedochází tak k postupnému úpadku strachu, tak jako se stávalo u prvního dílu. S pořádnými reproduktory (nebo kvalitními sluchátky) je hraní Dead Space 2 uprostřed noci neuvěřitelná bašta a kdo se za těchto podmínek nebál, tak kecá. Hratelnost je též vyladěnější, kamera je tentokrát ke hráči vstřícnější a Isaac pohyblivější. I monstra už nejsou tak tuhá. Na jednu stranu jde likvidace vesmírného šmejdu rychleji od ruky, na stranu druhou mi prvních pár kapitol přišlo až směšně lehkých – a to i na vyšší obtížnost – naštěstí postupem času přituhlo. Hodně mě ovšem potěšila jedna věc: Isaac umí mluvit! Díky tomu je ve hře mnohem více dialogů a hra se stává i o něco akčnější, což v závěru tvůrci trochu až přeženou na úkor tísnivé atmosféry.

Pokud bych měl něco vytknout, pak by to byl příběh. Ve výsledku se nic moc nevyřešilo a ani nemůžu říct, že by mě nějak motivoval ke hraní. Asi i proto jsem Dead Space 2 hrál s přestávkami takřka dva měsíce. Jednoduše vždy, když jsem měl chuť ulovit pár nekromorfů.

Verdikt: Druhý díl Dead Space 2 se rozhodně vydařil, byť přináší méně novinek, než bych býval čekal. Proto jsem i docela rád, že trojka trochu mění gameplay a snad i přinese do série svěží vítr. Každopádně za cenu, za kterou se hra v dnešní době ve slevách na Steamu prodává, je koupě jasná.

Pro: variabilnější prostředí, špičková audiovizuální stránka, místy děsivější jak jednička, Isaac mluví!

Proti: příběh nemotivuje ke hraní, ke konci až moc akční

+22
  • PC 80
Už u prvního dílu bylo označení horor trochu přehnané, ale tentokrát už z hororu zbyla opravdu jen ta audiovizuální stylizace. Situace, ve kterých postupuju dál polomrtvý, bez lékárniček a s posledním zásobníkem, které se v prvním díle alespoň ze začátku objevovaly, tady nejsou už vůbec. Nedostatek munice/lékárniček a dokonce i smrt je v Dead Space 2 něčím, s čím jsem se začal setkávat až vyloženě v závěru hry. (Kde to ovšem není důsledek ničeho jiného, než toho, že na vás hra chrlí spousty silných nepřátel.)

I když po audioizuální stránce dělá hra všechno pro to, aby vypadala jako horor, je opravdu jen docela slušnou third-person střílečkou. Bát se u toho snad nedá a nějaké extra lekačky jsem taky nezaznamenal. Hororové prvky dál zazdívá přítomnost živé příčetné přátelské ženské postavy a občasné vtípky v dialozích. Ovládání a interface doznali lehčích vylepšení a ustřelování končetin je pořád sranda, takže jako akce proč ne.

Co mě docela štvalo je design lokací v první polovině hry, protože krom toho, že vás hra párkrát vrací stejnýma chodbama, tak i ty nové relativně často vypadají, že je někdo nakopíroval z dřívějšího kusu hry. O nějaké atraktivnosti lokací se každopádně mluvit nedá a engine taky dává znát, že na ždímání dnešních (potažmo 4 roky starých) PC dělaný není.

Přemýšlím, co bych řekl pozitivního, ale pravda je, že i když s DS2 není nic zásadně špatně, taky v zásadě není co chválit. Hm... postavy i dialogy jsou docela pěkně vyvedené. Příběh ani tak moc ne, vzato v potaz jak často jsem neměl tušení kam jdu a proč. Nový typ nepřátel, kterým Fg nelichotivě přezdívá kuřata, mě taky docela potěšil, protože se nepamatuji, že bych v nějaké hře viděl podobný vzorec chování.

Problémem DS2 je taky velká podobnost s prvním dílem. Zásadních inovací je tu v podstatě nula, největší rozdíl proti jedničce je právě přítomnost příčetných postav a s tím spojených dialogů a to je prostě docela málo.

No, to je asi v kostce Dead Space 2: Solidní 3rd person střílečka, která nijak neinovuje, ale ani nic nedělá blbě. Až na jednu věc - od jedničky DS2 pomalu nelze rozpoznat. Na hraně mezi 80 a 75.

(hráno na normal, projeto za cca 8,5 hodiny)

Pro: postavy a dialogy ...dejme tomu

Proti: příliš podobné prvnímu dílu, ke konci už příliš akční

+17
  • PC 90
DS považuju za památnej zážitek, pokračování přímo navazuje na původní hru a tak jsem neváhal do DS2 jít:

Proti konceptu – "uděláme to jako jedničku, když se to tak líbilo" – vůbec nic nemám, naopak. DS2 sází na to, že téměř dokonalá hra nepotřebuje vylepšit. Příběh se tak odehrává na vesmírné stanici, která se v podstatě od Ishimury až tak neliší. Prvních pár levelů se sice hráč motá v obytných prostorách stanice připomínajících spíš Rapture, ale naštěstí se to brzy změní a opět se povětšinou pohybujem v údržbářských temných chodbách a strojovnách, kde je Issac jako doma. Specialitou jsou výlety do vesmíru, kde se tentokráte člověk nemusí spolehnout jen na bezgravitační skoky, ale regulérní levitaci s výhledem na Saturn! Tohle se povedlo na jedničku a tyto fáze hry patří, myslím si, k tomu nejlepšímu.

Nadabování Issaca se mi taky celkem líbilo, škoda slabšího příběhu, nicméně i tak je to na akční hru stále velmi dobrej děj, zvláště pak byli-li autoři limitovaní událostmi DS1. Přesto, že povětšinou se nesetkáváme s ničím až tak novým, dokáže hra člověku v posledních levelech vyrazit některými scenériemi dech.

Negativ potom moc nevnímám: Jaksi zmizela klávesa pro mapu, kterou jsem dříve využíval. Takhle nám zbylo jen tlačítku pro ukázání správného směru. Naštěstí jsem ho nemusel využít ani jednou a neztratil se.

Co říct na závěr? Zvukově i graficky vymazlenej survival horror se skvělou atmosférou vesmírné prázdnoty. Na jedničku dosáhnout nemůže už jen kvůli tomu, že tajemnství Markeru již nemusíme odhalovat, ale rozhodně důstojně pokračuje v nastavené kvalitě.

90%, spokojenost, komu se líbila jednička vřele doporučuju.

Pro: Grafika, zvuky, hudba, atmosféra, bez HUDU, prostředí a příběh, bezgravitační fáze hry

Proti: Absence mapy, stáze

+11
  • PC 75
Dead Space svůj přívlastek nejlepší hororové hry roku redukoval na pár vydařených lekaček a ohromně brutální výjevy, nedávající šanci ani novorozencům. Přesto se zmohl být ve výsledku dobrou zábavou s nadprůměrnou herní délkou (ano, 10 hodin, je to smutné). Současný trend, málokdy dovoluje druhému přímému pokračování, být horší, než předchůdce, v nejhorším to musí být důstojný downgrade (Bioshock 2). Dead Space 2 je v něčem horší, v něčem lepší, ale v konci úplně stejný.

Nebudu chodit kolem horké kaše, myslím, že nejpřehlednější, bude vypsat klady a zápory a jak na ně nahlížím.

Lepší, než Dead Space:
a) Isaac Clarke. Ten nemluvný ňouma z jedničky nedával hráči možnost cítit s ním jindy, než když mu někdo urval hlavu. Současný Isaac má tvář, má dialogy a má mrtvou přítelkyni, která mu dělá v hlavě pěkný bordel. Veškerá tato snaha o prohloubení charakteru zní hezky, realizace je ale tak napůl.
b) Boj. Nové nepřátele vítám s otevřenou náručí. "Slepice" dokážou být nepříjemné, "výbušná děcka" jsou zpestřením a čekejte i pár speciálních monster většího kalibru. Už taky jen nevyskakují z větráků.
c) Zbraně. Je tu pár nových kousků, co umožňují likvidaci dost stylově. Jistotou je základní řezačka či plazmová puška. Dobře mi ale taky posloužily miny a ta věcička, co s tlakovou vlnou drtí nekromorfy na kousíčky. :-)
d) Kapitoly 8 - 15. Zhruba od této části je ta hra solidní devítka, drží si tempo a s hrozivou Inceptionovskou hudbou graduje do závěru.

Horší, než Dead Space:
a) Hudba. Jednička posbírala nespočet cen za Gravesovu hudbu. Teď je z ní ambientní podkres akce. Výjimkou jsou cutscény a závěr.
b) Příběh. Jednička byla v tomhle ohledu hloupá a nic víc. Dvojka je hloupá, ale vyžaduje si trochu pozornosti při observaci děje. Přestože se to všechno tváří rozumně, ve scénáři je naseto logických děr, jak v ementálu. Nikdo se nesnaží vysvětlit, kde se tam například objevil FUCK! THE REGENERATOR is back!.
c) Kapitoly 1 - 7 (5,5/10) jsou bezvýchodné bloudění hezky nadesingovanými chodbami za nějakým dalším puzzlem s dost malou motivací pro hráče.

Zvuková stránka, grafika a tupost ctrl+c ctrl+v cool postav si drží svůj zažitý standart. Dead Space 2 si klidně ze seznamu nehraných her vyškrtněte, přijdete jen o osmdesátkovou akční záležitost, co se nebojí občas experimentovat s nepsanými pravidly herní etikety (dělám si srandu). Nashle u další povedené jednohubky.
+10
  • PC --
Celý komentář může být spoileroidní, proto čtěte na vlastní nebezpečí!

Zpočátku Dead Space 2 působí jako příjemně mrazivé pokračování vynikající hry. Má pár příjemných lekacích momentů (nejvíce mě potěšil budík, který má stejný zvuk jako ten můj skutečný), slušné prezentační dovednosti nebo silnou atmosféru. Maso je pěkně mlaskací, všechno kolem čvachtá, bublá, hnije, tleje, vybuchuje, teče, stříká, řve a umírá. Urvat potvoře pahýl a pak jí s ním přišpendlit na zeď... no není to kouzelné? Bohužel se postupem času stává ze survival hororu akční mazanec, který vrcholí naprosto dementním hektickým koncem.

Příběh - artefakt... strašlivě mocný... zničit... jen já a nikdo jiný... zachraň se Ellie... halušky se zelím... WTF… V jedničce se objevovaly alespoň zajímavé a nečekané zvraty, na které jsem bez výjimky čuměl jak bacil do lékárny. Co se děje ve dvojce je jasné od začátku, nic se za celou dobu nezmění a všechny dva zvraty jsou natolik předvídatelné, že nemá cenu se jimi jakkoli zabývat. Pak koukám na naskočí vší titulky a říkám si "sakra a co ta Ellie, ona se pro mě nevrátí?", huh, tady je! Celý žvást o Markeru mě absolutně nezaujal a s radostí jsem se ho ani nesnažil pochopit.

Puzzles - každý "problém" na mě působí, jako by byl do celého designu naroubován dost drastickým způsobem. Přeci jen vkládat ozubené kola do jakéhosi cosi na high-tech vesmírné stanici působí opravdu směšně.

Arény - ach ty arény. Tady je velký prostor, tady bude bitka. Mlask, 5 potvor zleva, 6 potvor zprava a 3 potvory uprostřed. Výtah. Hm, velký výtah. Jedeme, potvory naskakují jedna za druhou a já se jim Jevelinem snažím vysvětlit, že nejsou vítány. Důlní stroj. Hm, velký prostor a jedeme. Kde mám sakra ten Jevelin...

Dead Space 2 je dobrá hra, minimálně první půlkou. Zbytek jsem si protrpěl s tím, že se to přece musí zlepšit. Nezlepšilo, spíše naopak. A druhá štace? Možná za pár let, až ze mě vyprchá ta hořká pachuť zklamání...

**/5

Obtížnost: Survivalist
Čas: 11hod 44min
+10 +11 −1
  • X360 --
Tuto hru jsem získal "zadarmo" v rámci Gold členství na Xboxu (jedna z mnoha her se zpětnou kompatibilitou).

Hra velice příjemná, obtížnost tak akorát a atmosféra, že by se dala krájet. Pochopitelně se časem nevyhne stereotypu, ale pro někoho, kdo miluje sérii Vetřelec se jedná o jasnou volbu. Pohyb po vesmírné stanici, kdy část zombíků nezapře inspiraci dílem H.R. Gigera. Zbraňový arsenál takřka bez chyby - každý nechť si vybere to své. U mne to byla pulsní puška s granátometem a jako sekundární zbraň plamenomet, sladký plamenomet.
Příjemná možnost vylepšení zbraní, nebo kyslíku pro pobyt ve vesmíru.
Od poloviny hry jsem zvolil lehkou úroveň. Ono s gamepadem, v uzavřených prostorech, kde je často tma jak v řiti jsem si umírání na každém kroku užil do aleluja. Druhou polovinu jsem se spíše kochal, tak nějak odhadoval kde a kolik jich na mně zaútočí. Přesto je konec hry hektický, náročný a místy frustrující - Kázeň musi byt! Tak je to spravne!.
Grafika, i když se jedná o starší kousek je skutečně excelentní, a kdyby ve vesmíru pršelo, hned bych se cítil jako na měsíci LV-426
Game design. střídání frenetické akce, opatrného prozkoumávání se soustředěním na zvuky nepřátel, logické hrátky ve stavu beztíže (musím přivřít alespoň jedno oko - jedná se spíše o levitaci- neplatí zde zákon akce a reakce, či setrvačnost). Hezké a neobtěžující in game animace. Možnost nepřátele na nějakou dobu uvést do stáze (a tak je jednodušeji poslat na věčnost). Inspirace Half- Live 2 - zábavná možnost hrátek ala gravity gun (teleportace předmětů, munice, těl, tlakových nádob i předmětů nutných k dalšímu postupu (energetické články a pod ). Občasná nutnost používání šedé mozkové kůry taky není na škodu.

To vše činí z této hry nezapomenutelný kousek herní historie a a za mně tak platí- Visceral games díky.







+8
  • PC 75
Takže DS2 dohráno. Trvalo mi to tristních 16,2 hodiny čistého herního času. Ano, jsem člověk, který rád prochází všechna zákoutí, podívá se i tam, kam vůbec nemusí. Prostě když už si s tím vývojáři/level designeři dali práci, tak to aspoň někdo musí vidět...

Teď bych trochu okopíroval Karasmana. Jednička DS mě nadchla. Po dlouhé době horor na PC, který nebyl založený na lekačkách (to neuznávám ani u filmů), ale na atmosféře. Dělat pokračování mi přišlo zbytečné. No když se ukázalo první info o dvojce, zatrhl jsem předobjednávku a čekal. První věc, která mě naštvala byl win live. Hra se sice začala prodávat stejně jako PS3 verze, ale win live ji pustil až za 3 dny. Škoda.

No při prvním spuštění jsem fakt ocenil lidi z Visceral games, že všechno nechali tak, jak bylo. Dva dny před dvojkou jsem si dal znovu jedničku a ovládání, obchody, inventáře, všechno bylo stejné. Až na chybějící mapu, která mi osobně nechyběla ;-)

Zbraně fajn, nové jsem ocenil, ale použil jen pokladač min. Jinak jsem šáhnul po zaručeném kombu plasmová řezačka + provazová pistole (na anglický název si nemůžu vzpomenout).
Nepřátelé přibyli, příjemně překvapili, ikdyž už tak neznechutili. Spíše zatopili svou rychlostí a počtem, v jakém se na Vás v průběhu hraní valí. Takže ikdyž jsem v jedničce stázi prakticky nepoužíval, tady jsem ji využíval hojně.

Prostředí mi sedlo. Tady fakt musím zase ocenit lidi co to dělali. Bavilo mne číst vzkazy na nástěnkách ( http://forum.doupe.zive.cz/download/file.php?id=11767&mode=view ), plakáty, dokonce každá rohožka v obytné čtvrti byla jiná. Jako relativně čestvému otci nedělala dobře část v jesličkách. Nebál jsem se, ale ten pocit byl opravdu hnusný. Výlety do otevřeného vesmíru měly něco do sebe, chyběly nějaké trošku težší puzzly.

Atmosféra. Tady začnu být konečně hodně kritický. Atmosféra je prostě v háji. Tíživý pocit z malých, úzkých prostorů je pryč. Je pryč čekání co se objeví za dalším rohem. Schválně píšu co, ne kdo. Takhle prostě víte, že na každé velké náměstí se stane arénou ala Painkiller. Ne, tohle mi prostě nesedlo a zvrat v 7 kapitole kdy začne jízda? Jaký zvrat? Vždyť na Vás hra jenom začne valit tuny masa na porážku a z Dead Space se stane Dantes Inferno. Takže jediný mrazivý level je návrat na Ishimuru. Dokonce jsem se přistihl, že kolem 9 levelu jsem se do hraní nutil.

Na druhou stranu příběh je něco, co DS2 zase vytahuje na světlo. Kdyby ke konci nebylo tak moc starání se o vlastní přežití, tak bych si užíval finálních scén, které jsou prostě monumentální. Scénář si jistě zaslouží potlesk!

Něco málo k DS:Aftermath. Film nějak postrádal šťávu, ale příběh krásně doplňuje samotnou hru a pokud ho skouknete až po ní, budete asi i trochu překvapeni kdo je kdo.

PS: Pokud se vám tohle čtení nelíbilo, tak věřte, že Vám nehaním oblíbenou hru. Jen píšu vlastní názor.

Pro: příběh, stejné věci jako v jedničce (zbraně, ovládání,...), zvuková stránka

Proti: jednoznačně atmosféra

+7 +8 −1
  • PC 85
Čerstvě dohráno a můžu akorát děkovat za to, že po 12ti hodinách hraní si nervy konečně odpočinou od strachu. Každopádně začněme tím, že jsem se po zahrání dema obával, jestli akce neustoupí atmosféře. Za sebe můžu říct, že oproti jedničce akce výrazně stoupla, ale atmosféra díky bohu zůstala stejná. S tím souvisí i těch 12 herních hodin. Někteří z vás to dokáží sfouknout za necelých 8, ale já jsem strašný poseroutka. Atmosféru vstřebávám naplno, takže je u mě normální, když se u každé křižovatky 5x rozhlédnu kolem, než se odvážím do tmy vstoupit. Když se někde ozve strašidelný zvuk, panika, ke zdi, vyčkávat. Dobrý, nic to nebylo, jdeme dáÁÁÁOMG zase ten zvuk!

S atmosférou taky trochu souvisí obtížnost. Kromě toho, že jsem to dohrál na x360, kde se gamepadem míří hůř než s myší, je hlavní důvod u takovýho poseroutky ten, že pokaždý, když se na něj vyřítí necromorph, tak začne vřeštět a první půlku zásobníku pustí do zdi. Pokud jde nějaká příšera do zad, tak jsem samozřejmě mrtvý, protože se otočím a začnu po předchozí panice cvakat prázdnou zbraní. Každopádně obtížnost se zvýšila i v tom, že teď jsme mnohem častěji házení do opravdu úzkých koridorů, ve kterých je velké množství silnějších nepřátel. Oproti jedničce se mi zdá, že ubylo boss fightů, ale zase se víc stávalo, že jsem neměl kam ustupovat, protože všechny cesty byly doslova ucpané nepřáteli.

Novinky. O nových zbraních vím, ale vyzkoušel jsem akorát javelin, protože se mi líbilo připichovat nepřátele ke zdi. :) Jinak jsem prošel se základem z jedničky plasma cutter, samopal, line gun. Z nových nepřátel si pamatuju blijící potvoráky (nepříjemní), chodící děti (umřou na jednu ránu skoro z čehokoliv, ale vypouštěj je po desítkách), bouchací batolata (opět lehké, dokud se kolem neshluknou), takové organické nášlapné miny (poznávají se po zvuku, ale celkem opruz je ničit) a podivnou kytku co háže podivné bomby (solidní opruz). Nově můžeme ještě volně poletovat v částech bez gravitace, ne jenom skákat odezdi ke zdi, jako v jedničce. Lítání je dokonce poměrně zábavné. Loot už nevypadává z nepřátel automaticky, ale musíte si do nich dupnout. Na začátku mě to trochu otravovalo, ale děláte to tak často, že si zvyknete. Ještě různé druhy obleků, ale víc už si na nové věci nevzpomenu...

Grafika a příběh. Grafika se mi zdála lehounce vylepšená, ale jinak úplně stejná, jako v jedničce. Líbil se mi smysl pro detail u každé úrovně. Od různého valejícího se bordelu, až po zpracování různých částí stanice. Ovšem na xboxu zůstaly nechutně hranaté stíny které háže hlavní postava. Každá část měla svůj vlastní design a přišel mi naprosto přirozený, že takhle nějak by scifi stanice mohla vypadat. Prostředí se střídá, takže jednou jste v obytném komplexu, jednou v kostele, průmyslový komplex, blázinec, dokonce se vrátíte na chvíli na Ishimuru a spousta dalších, takže na jednotvárnost prostředí si nemůžu stěžovat. Ozvučení opět nejvíc exceluje v různých atmosférických skřípotech a sténání. Rozprskávací zvuky u dupání do nepřátel jsou také ucházející. :)
Co se příběhu týče, ano, Issac Clarke umí už mluvit a dokonce mu je vidět do obličeje, ale pozadí příběhu je stejně nejvíc podáno v nalezených audio/textových záznamech. Dokonce mi přišlo, že mluvení se omezuje na "Teď musím jít tamhle a udělat tohleto." anebo na nadávání. Aby bylo vidět Issacovi do obličeje, tak párkrát sundá i helmu, ale vždycky zrovna na místech, kde bych si jí za žádných okolností nesundal. Ale příběh hodnotím úplně stejně jako v jedničce. Tam probíhal víceméně stejně, akorát "Jdi támhle a udělej tohleto." mu vždycky říkal někdo přes vysílačku.

Už to bylo řečené několikrát, ale dvojka se mi prostě líbila úplně stejně jako jednička. Zase to byl solidní zážitek a zase jsem si během hraní málem potentononc spoďáry. Pokud jste hráli jedničku, samozřejmě doporučuju i dvojku.

Pro: Atmosféra (!!!), vzhled úrovní, některé wow momenty, hnusní nepřátelé

Proti: některé přehnané souboje

+7
  • PC 85
Dead space 2 jsem už dohrál v únoru na PS3 a pak hned podruhé na PC.Čim bych začal ? Příbehem.Příbeh mi připadá oproti DS1 lepší a kosatejsi.A je to hlavně tím že Isaac mluví tak je vžitý s ním lepší než v DS1 .

Kde byl zařezaný jak parez.Pravda že scénář je dost béčkoví a předvídatelní ale já si ho presto uzil.Hlavne ke konci hry příběh začíná nabírat na obrátky a vyvrcholil ve téměř smutny konec aby se v zapeti stočil na dobry konec. Samotný hraní je téměř stejné jako v jedničce.

Jenom se objevili nove zbraně jako třeba laserový kanon nebo odstrelovaci puska.Prostredi vesmírného města je různorodější než ishimura.Jenom poslední tretina hry by nemusela byt tak zběsilá a nervní. Takže kolik bych dal ? 85%.

Pro: Grafika,Zbrane,Sprawl.

Proti: Poslední tretina hry.

+4 +8 −4
  • PC 75
Dead Space pro mě byl horor číslo jedna. Neutěšené prostředí vesmírné lodi, děsivé zvuky, atmosféra napnutá jako struna...prostě všechno, co má správný horor mít. Jak na to navázal druhý díl? Pojďme se na to podívat.

Hra začíná svérázným intrem, které hráči opět prozradí všechno podstatné. Zhruba minutu na to je už znovu vržen do boje o život, tentokrát však ne na vesmírné lodi, nýbrž na kolonii The Sprawl, stojící na zbytcích vytěženého Saturnova Titanu.

Zběsilé tempo prvních pár minut (kdy Isaac pobíhá po chodbách stanice pouze ve svěrací kazajce)je opravdu...zběsilé. Všude kolem se to hemží monstry, všude kolem umírá personál a vy prostě musíte přežít za každou cenu. Neuvěřitelné... Ono to jistě zní trochu divně, ale to se prostě musí vidět. Když jsem tuhle část procházel, měl jsem nutkání pobízet Isaaca, ať dělá, nebo ho aspoň trochu popohnat vlastníma nohama.

Po této úvodní epizodě následují podobně akční sekvence, kterých je opravdu požehnaně. To je jedna z vad na kráse...už to není takové to nejisté chození a otáčení se za každým divným zvukem. Důraz je zjevně přikláněn k akci už od začátku. Neznamená to však, že by hororové pasáže a lekací momenty zmizely. To vůbec ne. Jen jsou prokládány delšími přestřelkami.

Graficky je hra skvěle vyvedena. Je poznat, že je oproti prvnímu dílu hezčí. Tvůrci si také mnohem více pohráli s prostředím - jelikož se hra odehrává v kolonii, kde lidé opravdu žijí, lze tu narazit na širokou škálu jiných interiérů (pro mě byla nejstrašidelněji ztvárněna školka)

Zvuková stránka je stejně dobře vyvedená, jako v minulém díle. Hrůzostrašná hudba plní svou funkci, z odporného řevu monster jsem nejednou málem vyskočil z kůže a Isaacovo řvaní při rozdávání ran, nebo dupání, to je můj splněný sen. Vžít se do hry jde prostě skvěle.

Je také jasné, že byly přidány nějaké ty nové zbraně. Musím podotknout, že jsem je využil postupně téměř všechny...ale nikdy jsem nedal dopustit na starou dobrou plasmovou řezačku :).

Aby bylo zbraněmi po čem střílet, tvůrci nám přichystali malý facelift starých nepřátel a přidali nějaké nové. Abych pravdu řekl, ti noví nepřátelé mě kolikrát vytáčeli k nepříčetnosti. Kupříkladu na blicí monstrum jsem nadával snad bez přestávky a svůj díl nadávek si také vychytali bleskurychlí "raptoři".

Podobně je to se schopnostmi hlavního hrdiny. Pomocí známé stáze je možno zpomalit nepřátele, nebo téměř cokoliv, co se pohybuje rychleji, než by si hráč přál. Novinkou je ale telekineze, která v předchozím díle měla význam spíše při překonávání překážek. Tady už je možné sbírat ze země různé předměty (včetně ostrých kusů nepřátelských těl) a házet je po dalších nechtěných příchozích. Užitečná věcička. Nelze zapomenout ani na pohyb v nulové gravitaci, který byl sice někdy dost chaotický, ale na druhou stranu byl vítaným zpestřením.

Teď musím vyseknout poklonu za jeden "retro" level, který na mě měl neuvěřitelně silný účinek. Ano, byl to level na Ishimuře. Tak podělaný jsem nebyl za celou hru. Snaha restaurátorů zakrýt krvavé stopy, zmasakrovaná těla na liduprázdné lodí...to byl nápor na nervy! Následné "přepadení" monstry na Ishimuře jsem musel jít rozdýchat a dokonce i táta, pozorující můj postup hrou utrousil překvapené: "dop*dele!" :)))

Dále se mi moc líbily některé vizuálně dokonalé scény, které dokázaly přinutit mou čelist, aby se dotkla stolu. Zejména ohrožení v podobě vycucnutí do vesmíru, když šílený kamarád prostřelil okno, nebo cesta únikovým modulem...opravdu dokonalé. Dále by stálo za to zmínit jehlu v oku, nebo třeba vybafnutí obřího monstra v kostele. Brr

Konec ale s vychvalováním, je třeba Dead Space 2 trochu přistřihnout chapadla. Vyloženě se mi nelíbila přítomnost Nicole. Nebyla pro mě děsivá, spíš rušivá. Dále se mi zdálo, že od určité části hry je všechno na takové zmírající cestě...ke konci mě to prostě i přes všechnu tu děsivost trochu přestávalo bavit. A korunu (v tom špatném smyslu) tomu nasadil návrat starého známého z Ishimury. Návrat regenerujícího se kulturisty vykoupaného v močuvce mi opravdu úplně zkazil dojem ze hry. V prvním díle to byl adrenalinový útěk, ale tam ho přece Isaac zabil. Jak by se asi tak zvládnul dostat na Sprawl, když byl ještě k tomu geneticky vyšlechtěný šíleným doktůrkem z Ishimury, takže se neměl z čeho vyvinout? Pche! Tím si to u mě hra opravdu podělala, protože je z toho cítit vynucený úprk posledním levelem. To je hodně špatné. Závěrečný boss mě potom znechutil. Čekal jsem něco velkolepého, ale dostal jsem...však víte. Důstojný souboj jsem si představoval jinak.(nehledě na to, že zabití Nicole bylo nepřirozeně těžké a nezábavné) Moji nevoli však nakonec trochu zmírnil humorně pojatý epilog.

Takže na závěr bych řekl, že Dead Space 2 je ucházejícím pokračováním prvního dílu, kterému ale musím dát nižší známku kvůli slabším místům v příběhu a výše popsaným neduhům. Jako horor je však stále na vysoké úrovni, takže jej mohu bez skrupulí a s grácií doporučit každému, kdo se rád bojí a ještě raději leká :)

Pro: Hororová atmosféra, grafika, měnící se prostředí, nové zbraně a schopnosti, epické výjevy, strašidelná úroveň, epilog

Proti: Někdy až příliš akce, Nicole, kolísající zábavnost, vracivší se starý kamarád z Ishimury, finální boss, poněkud zvláštní příběh

+3 +6 −3
  • PC 65
Sumár z prvého hrania: Prosím pekne, Dead Space 2 je trash, prvotriedny trash, ešte ísť na Battle for Los Angeles a mám tento týždeň postarané o bohatý kultúrny zážitok,... pastvu pre oči a hostinu pre mozgové závity.

Druhá šanca: Po prečítaní knihy Dead Space - Martyr a dokončení prvého dielu som sa rozhodol dať Dead Space 2 ešte jednu šancu a neľutujem. Síce bohatý kultúrny zážitok ani pastva pre oči a hostina pre mozgové závity to nie je, ale hra je dobrá v tom svojom vymedzenom žánri. Zbrane sú zábavné snáď všetky a pri každom store, kde sa dajú vymieňať zbrane som tuho zvažoval, ktoré vybrať.

Najhoršie okamihy bohužiaľ sú práve tie kedy sa na vás rúti zo päť monštier a hra stráca na atmosfére a stáva sa z toho istým spôsobom rutinný third person shooter, naopak najlepšie okamihy keď postava kráča zle osvetlenou chodbou a čaká čo príde. V konečnom dôsledku ma hra bavila, a korigujem tým pádom svojich pôvodných 20% výrazne vyšším hodnotením. Jednotku to však v mojich očiach neprekonalo, práve kvôli častejšiemu pocitu rutinnej strielačky.
-14 +6 −20