Dead Space pro mě byl horor číslo jedna. Neutěšené prostředí vesmírné lodi, děsivé zvuky, atmosféra napnutá jako struna...prostě všechno, co má správný horor mít. Jak na to navázal druhý díl? Pojďme se na to podívat.
Hra začíná svérázným intrem, které hráči opět prozradí všechno podstatné. Zhruba minutu na to je už znovu vržen do boje o život, tentokrát však ne na vesmírné lodi, nýbrž na kolonii The Sprawl, stojící na zbytcích vytěženého Saturnova Titanu.
Zběsilé tempo prvních pár minut (kdy Isaac pobíhá po chodbách stanice pouze ve svěrací kazajce)je opravdu...zběsilé. Všude kolem se to hemží monstry, všude kolem umírá personál a vy prostě musíte přežít za každou cenu. Neuvěřitelné... Ono to jistě zní trochu divně, ale to se prostě musí vidět. Když jsem tuhle část procházel, měl jsem nutkání pobízet Isaaca, ať dělá, nebo ho aspoň trochu popohnat vlastníma nohama.
Po této úvodní epizodě následují podobně akční sekvence, kterých je opravdu požehnaně. To je jedna z vad na kráse...už to není takové to nejisté chození a otáčení se za každým divným zvukem. Důraz je zjevně přikláněn k akci už od začátku. Neznamená to však, že by hororové pasáže a lekací momenty zmizely. To vůbec ne. Jen jsou prokládány delšími přestřelkami.
Graficky je hra skvěle vyvedena. Je poznat, že je oproti prvnímu dílu hezčí. Tvůrci si také mnohem více pohráli s prostředím - jelikož se hra odehrává v kolonii, kde lidé opravdu žijí, lze tu narazit na širokou škálu jiných interiérů (pro mě byla nejstrašidelněji ztvárněna školka)
Zvuková stránka je stejně dobře vyvedená, jako v minulém díle. Hrůzostrašná hudba plní svou funkci, z odporného řevu monster jsem nejednou málem vyskočil z kůže a Isaacovo řvaní při rozdávání ran, nebo dupání, to je můj splněný sen. Vžít se do hry jde prostě skvěle.
Je také jasné, že byly přidány nějaké ty nové zbraně. Musím podotknout, že jsem je využil postupně téměř všechny...ale nikdy jsem nedal dopustit na starou dobrou plasmovou řezačku :).
Aby bylo zbraněmi po čem střílet, tvůrci nám přichystali malý facelift starých nepřátel a přidali nějaké nové. Abych pravdu řekl, ti noví nepřátelé mě kolikrát vytáčeli k nepříčetnosti. Kupříkladu na blicí monstrum jsem nadával snad bez přestávky a svůj díl nadávek si také vychytali bleskurychlí "raptoři".
Podobně je to se schopnostmi hlavního hrdiny. Pomocí známé stáze je možno zpomalit nepřátele, nebo téměř cokoliv, co se pohybuje rychleji, než by si hráč přál. Novinkou je ale telekineze, která v předchozím díle měla význam spíše při překonávání překážek. Tady už je možné sbírat ze země různé předměty (včetně ostrých kusů nepřátelských těl) a házet je po dalších nechtěných příchozích. Užitečná věcička. Nelze zapomenout ani na pohyb v nulové gravitaci, který byl sice někdy dost chaotický, ale na druhou stranu byl vítaným zpestřením.
Teď musím vyseknout poklonu za jeden "retro" level, který na mě měl neuvěřitelně silný účinek. Ano, byl to level na Ishimuře. Tak podělaný jsem nebyl za celou hru. Snaha restaurátorů zakrýt krvavé stopy, zmasakrovaná těla na liduprázdné lodí...to byl nápor na nervy! Následné "přepadení" monstry na Ishimuře jsem musel jít rozdýchat a dokonce i táta, pozorující můj postup hrou utrousil překvapené: "dop*dele!" :)))
Dále se mi moc líbily některé vizuálně dokonalé scény, které dokázaly přinutit mou čelist, aby se dotkla stolu. Zejména ohrožení v podobě vycucnutí do vesmíru, když šílený kamarád prostřelil okno, nebo cesta únikovým modulem...opravdu dokonalé. Dále by stálo za to zmínit jehlu v oku, nebo třeba vybafnutí obřího monstra v kostele. Brr
Konec ale s vychvalováním, je třeba Dead Space 2 trochu přistřihnout chapadla. Vyloženě se mi nelíbila přítomnost Nicole. Nebyla pro mě děsivá, spíš rušivá. Dále se mi zdálo, že od určité části hry je všechno na takové zmírající cestě...ke konci mě to prostě i přes všechnu tu děsivost trochu přestávalo bavit. A korunu (v tom špatném smyslu) tomu nasadil návrat starého známého z Ishimury. Návrat regenerujícího se kulturisty vykoupaného v močuvce mi opravdu úplně zkazil dojem ze hry. V prvním díle to byl adrenalinový útěk, ale tam ho přece Isaac zabil. Jak by se asi tak zvládnul dostat na Sprawl, když byl ještě k tomu geneticky vyšlechtěný šíleným doktůrkem z Ishimury, takže se neměl z čeho vyvinout? Pche! Tím si to u mě hra opravdu podělala, protože je z toho cítit vynucený úprk posledním levelem. To je hodně špatné. Závěrečný boss mě potom znechutil. Čekal jsem něco velkolepého, ale dostal jsem...však víte. Důstojný souboj jsem si představoval jinak.(nehledě na to, že zabití Nicole bylo nepřirozeně těžké a nezábavné) Moji nevoli však nakonec trochu zmírnil humorně pojatý epilog.
Takže na závěr bych řekl, že Dead Space 2 je ucházejícím pokračováním prvního dílu, kterému ale musím dát nižší známku kvůli slabším místům v příběhu a výše popsaným neduhům. Jako horor je však stále na vysoké úrovni, takže jej mohu bez skrupulí a s grácií doporučit každému, kdo se rád bojí a ještě raději leká :)
Hra začíná svérázným intrem, které hráči opět prozradí všechno podstatné. Zhruba minutu na to je už znovu vržen do boje o život, tentokrát však ne na vesmírné lodi, nýbrž na kolonii The Sprawl, stojící na zbytcích vytěženého Saturnova Titanu.
Zběsilé tempo prvních pár minut (kdy Isaac pobíhá po chodbách stanice pouze ve svěrací kazajce)je opravdu...zběsilé. Všude kolem se to hemží monstry, všude kolem umírá personál a vy prostě musíte přežít za každou cenu. Neuvěřitelné... Ono to jistě zní trochu divně, ale to se prostě musí vidět. Když jsem tuhle část procházel, měl jsem nutkání pobízet Isaaca, ať dělá, nebo ho aspoň trochu popohnat vlastníma nohama.
Po této úvodní epizodě následují podobně akční sekvence, kterých je opravdu požehnaně. To je jedna z vad na kráse...už to není takové to nejisté chození a otáčení se za každým divným zvukem. Důraz je zjevně přikláněn k akci už od začátku. Neznamená to však, že by hororové pasáže a lekací momenty zmizely. To vůbec ne. Jen jsou prokládány delšími přestřelkami.
Graficky je hra skvěle vyvedena. Je poznat, že je oproti prvnímu dílu hezčí. Tvůrci si také mnohem více pohráli s prostředím - jelikož se hra odehrává v kolonii, kde lidé opravdu žijí, lze tu narazit na širokou škálu jiných interiérů (pro mě byla nejstrašidelněji ztvárněna školka)
Zvuková stránka je stejně dobře vyvedená, jako v minulém díle. Hrůzostrašná hudba plní svou funkci, z odporného řevu monster jsem nejednou málem vyskočil z kůže a Isaacovo řvaní při rozdávání ran, nebo dupání, to je můj splněný sen. Vžít se do hry jde prostě skvěle.
Je také jasné, že byly přidány nějaké ty nové zbraně. Musím podotknout, že jsem je využil postupně téměř všechny...ale nikdy jsem nedal dopustit na starou dobrou plasmovou řezačku :).
Aby bylo zbraněmi po čem střílet, tvůrci nám přichystali malý facelift starých nepřátel a přidali nějaké nové. Abych pravdu řekl, ti noví nepřátelé mě kolikrát vytáčeli k nepříčetnosti. Kupříkladu na blicí monstrum jsem nadával snad bez přestávky a svůj díl nadávek si také vychytali bleskurychlí "raptoři".
Podobně je to se schopnostmi hlavního hrdiny. Pomocí známé stáze je možno zpomalit nepřátele, nebo téměř cokoliv, co se pohybuje rychleji, než by si hráč přál. Novinkou je ale telekineze, která v předchozím díle měla význam spíše při překonávání překážek. Tady už je možné sbírat ze země různé předměty (včetně ostrých kusů nepřátelských těl) a házet je po dalších nechtěných příchozích. Užitečná věcička. Nelze zapomenout ani na pohyb v nulové gravitaci, který byl sice někdy dost chaotický, ale na druhou stranu byl vítaným zpestřením.
Teď musím vyseknout poklonu za jeden "retro" level, který na mě měl neuvěřitelně silný účinek. Ano, byl to level na Ishimuře. Tak podělaný jsem nebyl za celou hru. Snaha restaurátorů zakrýt krvavé stopy, zmasakrovaná těla na liduprázdné lodí...to byl nápor na nervy! Následné "přepadení" monstry na Ishimuře jsem musel jít rozdýchat a dokonce i táta, pozorující můj postup hrou utrousil překvapené: "dop*dele!" :)))
Dále se mi moc líbily některé vizuálně dokonalé scény, které dokázaly přinutit mou čelist, aby se dotkla stolu. Zejména ohrožení v podobě vycucnutí do vesmíru, když šílený kamarád prostřelil okno, nebo cesta únikovým modulem...opravdu dokonalé. Dále by stálo za to zmínit jehlu v oku, nebo třeba vybafnutí obřího monstra v kostele. Brr
Konec ale s vychvalováním, je třeba Dead Space 2 trochu přistřihnout chapadla. Vyloženě se mi nelíbila přítomnost Nicole. Nebyla pro mě děsivá, spíš rušivá. Dále se mi zdálo, že od určité části hry je všechno na takové zmírající cestě...ke konci mě to prostě i přes všechnu tu děsivost trochu přestávalo bavit. A korunu (v tom špatném smyslu) tomu nasadil návrat starého známého z Ishimury. Návrat regenerujícího se kulturisty vykoupaného v močuvce mi opravdu úplně zkazil dojem ze hry. V prvním díle to byl adrenalinový útěk, ale tam ho přece Isaac zabil. Jak by se asi tak zvládnul dostat na Sprawl, když byl ještě k tomu geneticky vyšlechtěný šíleným doktůrkem z Ishimury, takže se neměl z čeho vyvinout? Pche! Tím si to u mě hra opravdu podělala, protože je z toho cítit vynucený úprk posledním levelem. To je hodně špatné. Závěrečný boss mě potom znechutil. Čekal jsem něco velkolepého, ale dostal jsem...však víte. Důstojný souboj jsem si představoval jinak.(nehledě na to, že zabití Nicole bylo nepřirozeně těžké a nezábavné) Moji nevoli však nakonec trochu zmírnil humorně pojatý epilog.
Takže na závěr bych řekl, že Dead Space 2 je ucházejícím pokračováním prvního dílu, kterému ale musím dát nižší známku kvůli slabším místům v příběhu a výše popsaným neduhům. Jako horor je však stále na vysoké úrovni, takže jej mohu bez skrupulí a s grácií doporučit každému, kdo se rád bojí a ještě raději leká :)
Yes, Your Grace
Pro: Hororová atmosféra, grafika, měnící se prostředí, nové zbraně a schopnosti, epické výjevy, strašidelná úroveň, epilog
Proti: Někdy až příliš akce, Nicole, kolísající zábavnost, vracivší se starý kamarád z Ishimury, finální boss, poněkud zvláštní příběh