Dead Space svůj přívlastek nejlepší hororové hry roku redukoval na pár vydařených lekaček a ohromně brutální výjevy, nedávající šanci ani novorozencům. Přesto se zmohl být ve výsledku dobrou zábavou s nadprůměrnou herní délkou (ano, 10 hodin, je to smutné). Současný trend, málokdy dovoluje druhému přímému pokračování, být horší, než předchůdce, v nejhorším to musí být důstojný downgrade (Bioshock 2). Dead Space 2 je v něčem horší, v něčem lepší, ale v konci úplně stejný.
Nebudu chodit kolem horké kaše, myslím, že nejpřehlednější, bude vypsat klady a zápory a jak na ně nahlížím.
Lepší, než Dead Space:
a) Isaac Clarke. Ten nemluvný ňouma z jedničky nedával hráči možnost cítit s ním jindy, než když mu někdo urval hlavu. Současný Isaac má tvář, má dialogy a má mrtvou přítelkyni, která mu dělá v hlavě pěkný bordel. Veškerá tato snaha o prohloubení charakteru zní hezky, realizace je ale tak napůl.
b) Boj. Nové nepřátele vítám s otevřenou náručí. "Slepice" dokážou být nepříjemné, "výbušná děcka" jsou zpestřením a čekejte i pár speciálních monster většího kalibru. Už taky jen nevyskakují z větráků.
c) Zbraně. Je tu pár nových kousků, co umožňují likvidaci dost stylově. Jistotou je základní řezačka či plazmová puška. Dobře mi ale taky posloužily miny a ta věcička, co s tlakovou vlnou drtí nekromorfy na kousíčky. :-)
d) Kapitoly 8 - 15. Zhruba od této části je ta hra solidní devítka, drží si tempo a s hrozivou Inceptionovskou hudbou graduje do závěru.
Horší, než Dead Space:
a) Hudba. Jednička posbírala nespočet cen za Gravesovu hudbu. Teď je z ní ambientní podkres akce. Výjimkou jsou cutscény a závěr.
b) Příběh. Jednička byla v tomhle ohledu hloupá a nic víc. Dvojka je hloupá, ale vyžaduje si trochu pozornosti při observaci děje. Přestože se to všechno tváří rozumně, ve scénáři je naseto logických děr, jak v ementálu. Nikdo se nesnaží vysvětlit, kde se tam například objevil FUCK! THE REGENERATOR is back!.
c) Kapitoly 1 - 7 (5,5/10) jsou bezvýchodné bloudění hezky nadesingovanými chodbami za nějakým dalším puzzlem s dost malou motivací pro hráče.
Zvuková stránka, grafika a tupost ctrl+c ctrl+v cool postav si drží svůj zažitý standart. Dead Space 2 si klidně ze seznamu nehraných her vyškrtněte, přijdete jen o osmdesátkovou akční záležitost, co se nebojí občas experimentovat s nepsanými pravidly herní etikety (dělám si srandu). Nashle u další povedené jednohubky.
Nebudu chodit kolem horké kaše, myslím, že nejpřehlednější, bude vypsat klady a zápory a jak na ně nahlížím.
Lepší, než Dead Space:
a) Isaac Clarke. Ten nemluvný ňouma z jedničky nedával hráči možnost cítit s ním jindy, než když mu někdo urval hlavu. Současný Isaac má tvář, má dialogy a má mrtvou přítelkyni, která mu dělá v hlavě pěkný bordel. Veškerá tato snaha o prohloubení charakteru zní hezky, realizace je ale tak napůl.
b) Boj. Nové nepřátele vítám s otevřenou náručí. "Slepice" dokážou být nepříjemné, "výbušná děcka" jsou zpestřením a čekejte i pár speciálních monster většího kalibru. Už taky jen nevyskakují z větráků.
c) Zbraně. Je tu pár nových kousků, co umožňují likvidaci dost stylově. Jistotou je základní řezačka či plazmová puška. Dobře mi ale taky posloužily miny a ta věcička, co s tlakovou vlnou drtí nekromorfy na kousíčky. :-)
d) Kapitoly 8 - 15. Zhruba od této části je ta hra solidní devítka, drží si tempo a s hrozivou Inceptionovskou hudbou graduje do závěru.
Horší, než Dead Space:
a) Hudba. Jednička posbírala nespočet cen za Gravesovu hudbu. Teď je z ní ambientní podkres akce. Výjimkou jsou cutscény a závěr.
b) Příběh. Jednička byla v tomhle ohledu hloupá a nic víc. Dvojka je hloupá, ale vyžaduje si trochu pozornosti při observaci děje. Přestože se to všechno tváří rozumně, ve scénáři je naseto logických děr, jak v ementálu. Nikdo se nesnaží vysvětlit, kde se tam například objevil FUCK! THE REGENERATOR is back!.
c) Kapitoly 1 - 7 (5,5/10) jsou bezvýchodné bloudění hezky nadesingovanými chodbami za nějakým dalším puzzlem s dost malou motivací pro hráče.
Zvuková stránka, grafika a tupost ctrl+c ctrl+v cool postav si drží svůj zažitý standart. Dead Space 2 si klidně ze seznamu nehraných her vyškrtněte, přijdete jen o osmdesátkovou akční záležitost, co se nebojí občas experimentovat s nepsanými pravidly herní etikety (dělám si srandu). Nashle u další povedené jednohubky.
Inscryption