Čerstvě dohráno a můžu akorát děkovat za to, že po 12ti hodinách hraní si nervy konečně odpočinou od strachu. Každopádně začněme tím, že jsem se po zahrání dema obával, jestli akce neustoupí atmosféře. Za sebe můžu říct, že oproti jedničce akce výrazně stoupla, ale atmosféra díky bohu zůstala stejná. S tím souvisí i těch 12 herních hodin. Někteří z vás to dokáží sfouknout za necelých 8, ale já jsem strašný poseroutka. Atmosféru vstřebávám naplno, takže je u mě normální, když se u každé křižovatky 5x rozhlédnu kolem, než se odvážím do tmy vstoupit. Když se někde ozve strašidelný zvuk, panika, ke zdi, vyčkávat. Dobrý, nic to nebylo, jdeme dáÁÁÁOMG zase ten zvuk!

S atmosférou taky trochu souvisí obtížnost. Kromě toho, že jsem to dohrál na x360, kde se gamepadem míří hůř než s myší, je hlavní důvod u takovýho poseroutky ten, že pokaždý, když se na něj vyřítí necromorph, tak začne vřeštět a první půlku zásobníku pustí do zdi. Pokud jde nějaká příšera do zad, tak jsem samozřejmě mrtvý, protože se otočím a začnu po předchozí panice cvakat prázdnou zbraní. Každopádně obtížnost se zvýšila i v tom, že teď jsme mnohem častěji házení do opravdu úzkých koridorů, ve kterých je velké množství silnějších nepřátel. Oproti jedničce se mi zdá, že ubylo boss fightů, ale zase se víc stávalo, že jsem neměl kam ustupovat, protože všechny cesty byly doslova ucpané nepřáteli.

Novinky. O nových zbraních vím, ale vyzkoušel jsem akorát javelin, protože se mi líbilo připichovat nepřátele ke zdi. :) Jinak jsem prošel se základem z jedničky plasma cutter, samopal, line gun. Z nových nepřátel si pamatuju blijící potvoráky (nepříjemní), chodící děti (umřou na jednu ránu skoro z čehokoliv, ale vypouštěj je po desítkách), bouchací batolata (opět lehké, dokud se kolem neshluknou), takové organické nášlapné miny (poznávají se po zvuku, ale celkem opruz je ničit) a podivnou kytku co háže podivné bomby (solidní opruz). Nově můžeme ještě volně poletovat v částech bez gravitace, ne jenom skákat odezdi ke zdi, jako v jedničce. Lítání je dokonce poměrně zábavné. Loot už nevypadává z nepřátel automaticky, ale musíte si do nich dupnout. Na začátku mě to trochu otravovalo, ale děláte to tak často, že si zvyknete. Ještě různé druhy obleků, ale víc už si na nové věci nevzpomenu...

Grafika a příběh. Grafika se mi zdála lehounce vylepšená, ale jinak úplně stejná, jako v jedničce. Líbil se mi smysl pro detail u každé úrovně. Od různého valejícího se bordelu, až po zpracování různých částí stanice. Ovšem na xboxu zůstaly nechutně hranaté stíny které háže hlavní postava. Každá část měla svůj vlastní design a přišel mi naprosto přirozený, že takhle nějak by scifi stanice mohla vypadat. Prostředí se střídá, takže jednou jste v obytném komplexu, jednou v kostele, průmyslový komplex, blázinec, dokonce se vrátíte na chvíli na Ishimuru a spousta dalších, takže na jednotvárnost prostředí si nemůžu stěžovat. Ozvučení opět nejvíc exceluje v různých atmosférických skřípotech a sténání. Rozprskávací zvuky u dupání do nepřátel jsou také ucházející. :)
Co se příběhu týče, ano, Issac Clarke umí už mluvit a dokonce mu je vidět do obličeje, ale pozadí příběhu je stejně nejvíc podáno v nalezených audio/textových záznamech. Dokonce mi přišlo, že mluvení se omezuje na "Teď musím jít tamhle a udělat tohleto." anebo na nadávání. Aby bylo vidět Issacovi do obličeje, tak párkrát sundá i helmu, ale vždycky zrovna na místech, kde bych si jí za žádných okolností nesundal. Ale příběh hodnotím úplně stejně jako v jedničce. Tam probíhal víceméně stejně, akorát "Jdi támhle a udělej tohleto." mu vždycky říkal někdo přes vysílačku.

Už to bylo řečené několikrát, ale dvojka se mi prostě líbila úplně stejně jako jednička. Zase to byl solidní zážitek a zase jsem si během hraní málem potentononc spoďáry. Pokud jste hráli jedničku, samozřejmě doporučuju i dvojku.