Athena Sword nabízí bohužel docela málo misí, ale na druhou stranu se jedná o vcelku nápadité kousky. Především vysvobození VIP z hotelu, či zneškodnění několika bomb zaráz s časovým limitem byly solidně napínavé mise, které vyžadovaly kvalitní strategii. Jelikož jsem si hru dal v rámci Herní výzvy 2018 na nejtěžší obtížnost, občas jsem se potrápil, ale ke frustraci ani tak nedošlo. Pro fanoušky série je toto "must play" počin.

Ač se mi tradičně všichni snažili znechutit hru již před rozehráním tím, jak ji oslavovali, udržel jsem si zdravá očekávání i pochybnosti. A když jsem se do toho konečně pustil, dočkal jsem se jednoho z nejlepších herních zážitků posledních několika let. Kromě toho, jak je Witcher 3 sám o sobě skvělá hra, neustále mě překvapuje především tím vším, v čem je pro mě lepší než jiná RPG podobného stylu. Je to především:
- Baví mě i po cca 100 hodinách
- Poprvé jsem si v RPG dobrovolně koupil a rozehrál DLC (a ty mě baví! :O)
- Baví mě i vedlejší questy (pro mě nevídané)
- Celkově mě ta hra nezačla s*át, jako cokoliv z tohoto žánru po pár desítkách hodin.

Trojka si jistě zaslouží i srovnání s předchozími díly. Po technicky spíš nešikovné jedničce a pro mě dost příběhově nelogické dvojce je tento díl svojí povedeností blesk z čistého nebe. Mě osobně především potěšil návrat ke knižní povaze Geralta a velké množství odkazů na psanou předlohu. Ostatně svět podrobně vypracovaný v knížkách od Sapkowského dává už sám o sobě hře velký náskok oproti konkurenci. Soubojový systém je také až podezřele vychytaný - svým způsobem náročný, ale spravedlivý a časem snadný, pokud se soustředíte.

Je pro mě náročné si uspořádat všechny myšlenky a pozitivní dojmy, co ve mě hra zanechává, tak tu nebudu sáhodlouze referovat, to už tu ostatně udělali jiní :) Jen zakončím tím, že bych třetího Zaklínače doporučil prakticky všem. S výjimkou lidí, kteří si nemohou dovolit investovat do hraní hromadu času, protože je to mistrovské dílo, které vás jen tak nepustí.

Když už jsem se účastnil turnaje DH Masters, kde bylo potřeba v této hře co nejrychleji proběhnout první 3 světy, řekl jsem si že to zkusím rovnou dohrát celé. A co čert nechtěl, 4. a 5. svět jsou už celkem výzva. A to je dobře, aspoň má hra co nabídnout, alespoň na pár (desítek) minut. Jinak to neurazí, ani nenadchne. Hudbu ale z hlavy nevyženu.

Dark Train zaujme nejdřív originálním grafickým zpracováním a pak také celkovým konceptem hry. Ovládání krakatice "na špagátě" je sice občas o nervy, ale většinou se vše dařilo bez potíží. Logické puzzly s tím spojené mě bavily, stejně tak ovládání všech možných mechanických prvků vlaku.

Hře lze však určitě vytknout až přehnaně minimalistické pojetí vyprávění příběhu a také vysvětlení ovládání. To druhé jsem ještě dokázal postupně ve hře pobrat, ale celý příběh jsem se dozvěděl vlastně jen z popisku hry tady na DH. Takže celou dobu hraní jsem moc netušil, oč běží a pak prostě hra skončila a já se to pořádně doteď nedozvěděl. A to, že mě to vlastně asi ani tolik nezajímá, je určitě mínus.

Jako pro mnohé, i pro mě bylo Bird Story spíš zklamáním po výborném To the Moon. Minimalistický styl bez jakéhokoliv textu zde byl spíš na škodu. Nudil jsem se od začátku do konce, ještěže to bylo velmi krátké. Škoda, ale nad Freebird Games nelámu hůl, dám určitě šanci jejich dalšímu počinu.

Od dlouho ohlašované dvojky místní legendy Pivo's Grand Adventures asi každý čekal něco jiného. Já se řadil k těm, co nečekali, že se něčeho vůbec dočkáme. Výsledný zážitek je takový... hořkosladký.

Co se herních mechanik týče, čeká nás výlet do herního pravěku, což je pro mě utrpení ve všech směrech. Styl chození, systém dialogů, ukládání a minihry jsou zážitkem pro nejotrlejší povahy. Na druhou stranu všechny ty dialogy a narážky na existující uživatele DH, to mě bavilo převelice, ač jsem určitě velkou část nepochytil.

Těším se na třetí díl, na kterém se beztak už zaručeně pracuje. Očekávám plnou podporu VR, moderní střílečku na nejlepším enginu s RPG prvky, rozvětveným příběhem, morálními dilematy a propracovaným strategickým eko-micro-managementem. A hlavně doufám, že se tam třeba tentokrát vejdu i já :)

Díky Ugro za to, cos stvořil.

Hádám, že vše zásadní již bylo ke hře řečeno, ale Herní výzva 2017 mi přikazuje napsat komentář. Pokusím se to ale omezit na několik málo postřehů.

- Hrál jsem Remastered edici hry. Prý to spoustě lidí nefunguje a dělá to kdovíco, u mě ale všechno dobrý. Asi štěstí.
- Součástí Remastered edice jsou Steam kartičky. Poprvé jsem viděl, že bych po hodině hraní dostal kartičku s masivním spoilerem. Kartička s Atlasem ukazuje jeho pravou podobu. Kdo to měl na starosti by zasloužil vyliskat.
- Na začátku hry vám Atlas řekne že Adam je surovina, bez které se nedá přežít. Ve skutečnosti z toho máte akorát upgrady... wtf?
- Hlavní hrdina přijde k první upgradovací stanici a bez momentu k zamyšlení si mrdne obrovskou injekci divné tekutiny do ruky. Za mě dement roku. Jsem ale ochoten přistoupit na vysvětlení, že byl k tomu předprogramován.
- Morální volba záchrany/zabití mrňavých holčiček je nadějný, ale totálně zabitý koncept. Za záchranu dostáváte sice míň Adamu, ale občas dostanete kompenzační "dárky", takže ten rozdíl je ve výsledku minimální. Jelikož jsem chtěl kladný konec a všechny jsem zachraňoval, měl jsem být postižen menším množstvím Adamu. I tak jsem ho měl ale výrazný nadbytek a ke konci jsem kupobal jen další sloty a hovadiny, které jsem nepotřeboval.
- Rád bych upozornil na lokaci Waterfall Grotto, která mě vyloženě rozčílila (asi víc než by měla). Level design celkově ve hře kolísá od dobrého ke špatnému ale toto je vrchol špatnosti. Pár screenů: nesmyslná kola u stropu, prolínají se objekty, a tady znovu. Já vím, možná jsem puntičkář, ale takové věci mě ve hrách občas naserou :(

Omlouvám se, že moje komentáře sklouznou vždy jen k výčtu negativ, ale co už. Na závěr tedy jen řeknu, že mě to i přes chyby dost bavilo, po stránce herní i příběhové. Můžu doporučit :)

Pokud byste čekali opravdu puzzle hru, tak budete zklamáni. Většinu hry strávíte pouze hledáním dalšího mrňavého tlačítka nebo páčky, což otevře další z řady totálně absurdních skříněk a šuplíků. Obtížnost je redukována na "tady je klíč ve tvaru pětiúhelníku, teď si vzpomeň kde jsi viděl dírku o stejným tvaru". Těch pár dopisů snažících se o nastínění nějakého příběhu je tam spíš navíc. Na to jak to kdekdo vyzdvihuje to byl dosti slabý zážitek. Ale abych nekecal, otvírání všech částí velkého modelu lodi byl fajn zážitek pro moji levou hemisféru. A měl jsem to celkem rychle za sebou se všemi achievementy, takže dobrý!

No co si budeme povídat, jakožto fanoušek South Parku jsem se těšil dost, až si tohle zahraju a o to víc jsem zklamaný. Po stránce humoru jsem zpokojen jen z půlky, místy to byl dost cringe humor (vtipů o prdění tam bylo i na SP víc než je zdrávo). Místy jsem se bavil, to jo, ale na to jak to bylo celé nekonečně dlouhé, to bylo málo.

Po stránce hratelnosti jsem od toho neměl zas kdovíjaká očekávání, RPG s tahovými souboji bývají pro mě spíš trápení, když to tvůrci moc nezvládnou a tohle byl bohužel ten případ. Obtížnost soubojů byla bohužel úplně nulová kvůli nekonečným zdrojům všech lektvarů a celkem snadným protivníkům. RPG prvky jsou ve hře v podstatě jen ve formě estetické úpravy hlavní postavy. Většinu hry tvoří celkem nudné fetch/fight questy. Pokus o rozvětvení příběhu ve formě volby mezi Cartmanem a Kylem vyzní o misi později úplně naprázdno. Absolutně jsem nepobral obchodní systém, kdy už asi po hodině hraní jsem měl tolik peněz, že jsem mohl kdykoliv koupit to nejlepší co bylo k dispozici.

Takže abych to shrnul: Pro mě to má příliš mnoho nedostatků aby z toho bylo něco výrazně nadprůměrného, dohrál jsem to spíš na silu kvůli Herní výzvě 2017. Paradoxně pro mě tak byla hra z kategorie "Only the best!" největší utrpení :(

We Were Here je velmi originální co-op počin. S kamarádem si otestujete, jak jste schopni se dohodnout a vysvětlit si navzájem situaci, jelikož se po celou dobu hry přímo nesetkáte. Náročnost jednotlivých úkolů mírně graduje, konec je i mírně stresující. Je to ale celé hodně krátké (cca hodina až dvě), zato je to zadarmo! Můžu všem vřele doporučit a těším se na dvojku.

Klasický případ, kdy malé studio přijde s nadějným nápadem, ale zjevně jim na to nestačí síly a rozpočet. Nechápejte mě špatně, v něčem se hra docela povedla ale zato je tam také více než dost věcí, které ji znatelně sráží dolů.

Hlavní myšlenkou hry je, že jste postava stvořená ze stínů, ve stínech se pohybujete, jste v nich prakticky neviditelní. Máte moc stíny dočasně tvořit, teleportovat se mezi nimi. Na čem to ale zásadně naráží je příšerné osvětlení ve hře, kde vlastně absolutní tma neexistuje, je tu jen několik odstínů šedi, z nichž některá je jakože stín, některá je už světlo z úplňku. A vy snažíte rozpoznat, co je co, kde vás uvidí, kde ne, co je stín na trávě a co je tmavší tráva. Uvnitř domů je světleji než jinde, ale hra je bere jako tmu. Pak tam jsou zdroje světla, které výrazně osvětlují asi 2 metry kolem sebe. Tak světlo nefunguje, fakt. A k tomu je to mizerně optimalizované, ač to nevypadá kdovíjak, dohrál jsem to na minimální detaily s průměrně asi 20 FPS :(

Speciální schopnosti jsou celkem ok, dá se s nimi obstojně kombinovat (např. položení pasti a návnady na ní), je jich tak akorát a dá se z nich vybrat, všechny se dají využít. Ta hlavní, teleport, je však dost nepovedený rip-off Blinku z Dishonored. Špatně se s tím míří a dá se často omylem dostat do míst mimo mapu nebo se zaseknout.

Nepřátelé velmi divně reagují na zvuk. Rolničky slyší asi na 20 metrů. Ale když vyčaruji pětimetrovýho draka ze stínů, který spolkne řvoucího strážnýho, slyši to jen asi na dva metry, dál už ne.

Příběh nuda od začátku do konce, "mindblowing" zvrat očekávaný asi od první třetiny, fakt špatný. Postavy v příběhových sekvencích nehýbou ústy když mluví. Hudba ovšem pěkná.

Celkově tedy hra zásadně pokulhávající především po technické stránce, jde vidět, že na tom dělalo příliš ambiciózní studio o nějakých deseti lidech. Nemůžu doporučit.

Hra má velmi chytlavou atmsoféru, skvěle kombinuje příjemný klid, ticho a samotu se skličujícím pocitem, že vás někdo neustále sleduje. Osobně nemám ze samoty v přírodě dobrý pocit. Příběh byl docela napínavý, místy odlehčený, místy vážný, ale mám dojem, že mi zůstalo pár nezodpovězených otázek. To však není vždy na škodu :)

Dalo by se říct, že je to celkově krátké, také mě to chytlo tak, že jsem to dohrál na jeden zátah za nějaké 3 hodinky. S odstupem bych řekl, že herní délka je tak akorát, aspoň to není moc uměle natahované.

Velké plus je u mě jakožto "orienťáka" zvládnutá práce s mapou, to se dnes zas tolik nevidí.

Celkově bych Firewatch určitě doporučil, nenechala ve mě žádné negativní emoce :)

Dvojka se moc neliší od jedničky, hratelnostně se nemění téměř nic (nebo vůbec nic?). Tedy ... je tam víc achievementů. Hurá?

Příběh se drží zavedené linky - blbeček náhodou zachrání království, kde každý doslova jen stojí na místě a čeká až za ně náhodný kolemjdoucí vyřeší veškeré problémy. To je sice občas potřeba pro dobrodružný příběh, ale v momentě kdy najmete loďaře ať vám postaví loď a pak mu týden nosíte hřebíky a prkna (a pak tam ještě sami musíte makat), tak máte pocit, že už je vážně něco špatně. Ale co, aspoň ta princezna byla pěkná <3

Za 1€ solidní oddechovka na jeden až dva večery. Nabízí dostatek obsahu aby to neomrzelo až do konce, ale zase to není tak dlouhé. Ovládání na počítači je trochu krkolomné, je to zjevně vyvinuto na dotykový displej. Náročností tak akorát. Nejsem žádný extra zdatný řešitel logických puzzlů, ale větší problémy jsem neměl. Celkově hra neurazí.

Bohužel asi dostatečně nefetuju na pochopení příběhu, pokud se v těch obrázcích opravdu nějaký ukrývá. Ale kdo ví, třeba začnu.

Když už jsem tu tedy jediný, kdo tomuto pozapomenutému kousku dal absolutní hodnocení, přihodím své odůvodnění. Co je pro mě na této hře jakožto strategii největší klad, je perfektní kompromis mezi přehlednou jednoduchostí a otravným micro-managementem. Jinými slovy, máte dostatečný prostor co se týče zaměření výzkumu a vývoje, specializace jednotlivých vojáků, vědců a techniků, malý náznak diplomacie, rozšiřování území a těžby surovin, přičemž se necítíte zahlceni miliony posuvníků balancující procenta zdanění koblih :)

Do toho se účastníte taktických misí, které jsou až do konce solidně vyvážené co se obtížnosti týče. Musíte tedy držet technologicky krok s nepřáteli a být na pozoru a neměli byste mít větší problém. To je rozdíl oproti předchozím dílům (Aftershock byl po chvilce příliš snadný, Aftermath naopak takový oldschool hardcore :) ).

Příběh spolu s grafickým zpracováním je od začátku takový odlehčenější (což je škoda obzvlášť ve srovnání s depresivním Aftermathem) ale postupně zvážní a tak nějak graduje k uspokojivému závěru.

Na závěr ještě přidám krátkou historii svých neúspěšných pokusů o dohrání. Poprvé jsem se zasekl, poněvadž jsem neinvestoval do vývoje zbraní a došlo mi střelivo. Pak mi rozehranou hru smazal bratr ze sdíleného počítače. Dvakrát. Jednou jsem musel zformátovat zavirovaný disk. Přesto všechno jsem to jednou (a pak i podruhé) dohrál, ačkoliv se to natáhlo na cca 3 roky. Nejedna slza ukápla :)

Od začátku mě zaujalo pro mě trochu netradiční zpracování a celkově gameplay. Bohužel to má velké omezení, především, že nelze nic zkazit. Každý boj má prostě podmínky, se kterými do něj musíte vstoupit aby byl "splněn" a tak se souboje neliší doslova ničím od sbírání bylinek nebo lovení ryb. Celé se to brzy zvrhne v "Běž tam, klikni na to, běž zpět, klikni tady".

Z příběhu, o kterém jsem si celou dobu myslel, že se jedná o nějakou meta-satiru o fantasy klišé, se vyklubala jen jakási nudná pohádka, achjo.

Co mě ovšem jako jediné tak nějak bavilo (a natáhlo herní dobu aspoň na ty 3 hodinky) byl závěrečný achievement hunt spojený s pixel huntingem, což je prostě jediná těžká věc v celé hře. Poslední ptačí vejce ukryté ve vojenském táboře mě bude ještě chvilku strašit :)

Na slováki doprí

Že je něco unikátní neznamená, že je to dobré. A zjevně, že se něco nazývá hrou ještě neznamená, že je to hra :( Chápu, že tím, že jsem tuto věc zapnul až v roce 2017 (v rámci herní výzvy) jsem se připravil asi o jediný herní prvek, kdy by mi to mohl někdo překazit, ale co už.

Zapnuto. Po pěti minutách zvoní budík, že to mám zas vypnout. Jedna kategorie výzvy odškrtnuta. Time well spent.

Jedna z mála her a asi snad jediná strategie, která mi vydržela nehorázně dlouho. Vlastně ji aktivně hraji i teď. Ono taky dohrát všechna tažení není jen tak, hlavně díky naprosto úžasné podpoře autorů, kteří neustále přidávají další a další a to se jen tak někde nevidí.

Samotná hra mě zaujala především onou možností postupně si levelovat jednotky, což vždy vyvrcholí gigantickou bitvou, do které musíte povolat své nejlepší veterány. Taky ten levelovací strom jednotek je perfektní, kdy si můžete třeba mága zaměřit na bílou magii a léčení a udělat tak z něj nezbytnou podpůrnou jednotku, nebo na ohnivou magii, čímž se z něj stane zase mocná jednotka v čelním útoku.

Jednotlivé mise mi přišly velice různorodé, všechny se od sebe aspoň trochu lišily. Většinou je sice cílem porazit nepřítele v přímé bitvě, ale najdou se i specialitky kdy se třeba musíte proplížit do nepřátelského tábora, či naopak utéct z vězení, osvobodit vězně, ubránit se do vypršení časového limitu a tak dále a dále.

Grafické zpracování je pěkné a neustále se vylepšuje, hudba je perfektní a skvěle dotváří atmosféru. AI protivníků a spojenců je celkem dobrá, i když někdy trochu blbne...

Asi nejlepší díl série. Nejlepší grafika,příjemnější atmosféra a určitě mnoho vychytávek oproti minulému dílu. Dabing jak bylo řečeno je příšerný nebo snad ještě horší. A příběh rozhodně není tak neoriginální. Na Aftermath možná nemá ale obsahuje hodně zajmavých zvratů a je v podstatě hlavním tahounem v době kdy přijde na řadu trochu horší stereotypnost. Hra mě zabavila na celé dny a určitě ji doporučuji

Ta hra vás prostě musí rozesmát. Poprvé jsem ji viděl v nějakým videjku na YT, kde na ni nějakej týpek strašně nadával. Proto to brácha musel sehnat:) Taky sem dal 5% za to jak sem se nasmál když to brácha hrál a pak sem se smát přestal když sem to zkusil taky:)