Hra je volným pokračováním úspěšné logické adventury The Room od studia Fireproof Games. Poprvé vyšla v roce 2013 na iOS, v roce 2014 na Android a o dva roky později i na Windows, kde se hra dočkala kvalitnějšího grafického provedení.
Stejně jako v prvním díle zde řešíte nápadité hádanky a hlavolamy, které ale nejsou přehnaně komplikované, aby si je bez pomoci návodu mohl užít i občasný hráč logických her. Hledáte chybějící komponenty, které poté vkládáte do různorodých strojků a mechanismů. Na rozdíl od prvního dílu se zde objevují konkrétnější místnosti a hráč se po nich může volně pohybovat. Také přibyly hororové prvky, které hře dodávají specifickou atmosféru a vyvolávají mnoho otázek. Po celou dobu hry si můžete číst i dopisy dokreslující příběh, který bez nich není úplně čitelný.
Do herní série přibyl v roce 2015 i třetí díl The Room Three.
Druhý díl jsem dohrála brzy po tom prvním, takže mám čerstvé srovnání. První díl byl komornější, kdežto v tomhle jsem se jako hlavní postava přesouvala mezi různými místy a hra se tak neodehrávala v jedné místnosti jako v případě dílu prvního. Já osobně dávám přednost komornějšímu pojetí hry, neboť mi to více k její atmosféře pasuje. Navíc v prvním díle jsem měla před sebou jednu věc, na kterou jsem se musela soustředit, ale zde byla moje pozornost více rozptýlená mezi předměty v místnosti, a to mi také moc nevyhovovalo.
Co jsem také vypozorovala, tak u tohoto dílu jsem častěji vykřikovala, že na takovou blbost bych fakt teda nepřišla. Je zde o něco více nutné hledat nesmysly, které spolu zdánlivě nesouvisí, a pátrat centimetr po centimetru, jestli někde není nějaké skryté tlačítko nebo plíšek, který se dá odsunout.
Ale druhý díl dělá věci i dobře. Ve srovnání s prvním dílem jde zde více nápadů na hádanky a člověk při nich využívá i méně typické předměty, než jsou klíče, šroubovák či speciální čočka, dobře známé z minula. Pochválit chci také hudbu, která mi více utkvěla v paměti a přišla mi tajemná, což se skvěle hodilo ke hře.
Co jsem také vypozorovala, tak u tohoto dílu jsem častěji vykřikovala, že na takovou blbost bych fakt teda nepřišla. Je zde o něco více nutné hledat nesmysly, které spolu zdánlivě nesouvisí, a pátrat centimetr po centimetru, jestli někde není nějaké skryté tlačítko nebo plíšek, který se dá odsunout.
Ale druhý díl dělá věci i dobře. Ve srovnání s prvním dílem jde zde více nápadů na hádanky a člověk při nich využívá i méně typické předměty, než jsou klíče, šroubovák či speciální čočka, dobře známé z minula. Pochválit chci také hudbu, která mi více utkvěla v paměti a přišla mi tajemná, což se skvěle hodilo ke hře.
Pro: hádanky, atmosféra, grafika
Proti: kratší herní doba