Fantastická závodní hra, která je pouze limitovaná loadingy a chybí jí do naprosté dokonalosti pár menších prvků, jinak se nedá téměř nic vytknout.

Definitivně přesný prototyp Gran Turisma, je mu daleko nejblíž a celková struktura šampionátu silně motivační. Neumíte si představit tu radost z každé perfektně projeté zatáčky, nebo ze samotné výhry. K autům chovám nesmírný respekt a je pro mě požehnání s Pagani či Bugatti jezdit v 400 km/h a kurevsky se modlit, abych nevyjel z dráhy a nezašil blackout po nárazu. Spolu s dokonalým pohledem zevnitř auta, se jedná o skvost, kterej disponuje neutichajícím adrenalinem. Blur efekt mi jindy vadí, zde to v plné rychlosti dodalo potřebný efekt.

Pestrá paleta soutěží vyšachuje z nudy a hlavně drifty, pokud se hráč naučí, jsou strašně zábavné. Závody s dobrou AI, která je agresivní a necheatuje, dokážou nadchnout ale nahnat strach zároveň. Na trať ve tvaru osmičky asi nikdy nezapomenu, takovej nářez, kde házelo AI salta vzduchem a připomínalo spíš derby show z Flatoutů mě skutečně dostalo, ale nebylo to tak frustrující, pořád se dalo na té trati jezdit. AI zpomaluje, pokud si hráč kryje vnitřek zatáčky a snaží se objíždět, ale nebojí se do vás řádně ťuknout. Je nevyzpytatelné, takže kolikrát i po startu hodí smyk a několikrát z důvodu nepozornosti, jsem to do nich napálil.

Soundtrack je fajn, nejvíce mě potěšil track Kasabian - Underdog. Sympatický kolegové ve vysílačkách, grafika, zvuky aut, optimalizace a i vizuální tuning je kvalitní. Chybí jen zrcadlovej efekt u vynilů. Požehnání se projíždět s Nissanem GT-R...

XP systém mě nutí jezdit čistě, férově, ale mnohdy i agresivně a riskovat. Odměny jsou neúprosné, obří a jsem zhruba v 70% kariéry s 13ti melouny na kontě. Nechybí ani Subaru či Mitsubishi, i když zde postrádám třeba Salen S7 či Supru, ale tohle řeší módy.

Chybí mi pouze víc palet počasí, trošku bych omezil loadingy a maličko upravil vizuální tuning, nějaké spoilery či nárazníky navíc, o tom však kořenové NFS nikdy nebylo a právě Shifty se nejvíce ke kořenům přibližují a čerpaj z nich. Protože NFS začínalo na pohledu z interiéru aut, s lincencovanými auty a legálních závodech.

Sleeping Dogs pro mě představuje mimořádnou extázi, senzační titul a pořádnýho konkurenta série Grand Theft Auto. Nemá smysl pochybovat o Asijské produkci, která bejvá mnohdy vysoko nad nadstandartem ze zámoří. Zejména co se týče filmů, tam takový Jiho Korejci v současnosti nemaj srovnatelného soupeře a taková Indonésie se svojí akcí a mizernými rozpočty, posílá výsmech všem těm CGI sračkám, marvelům a podobným předraženým hovadinám. Hong Kong je zase ráj pro úžasné kriminálky s perfektními herci. Samotný Japonci bodují v hororech a minulý rok vydali stealth akční film "Re: Born" s karambitama, na který netrpělivě čekám. Prostě Asijskou tvorbu vysoce obdivuju.

Proto jsem měl ke Sleeping Dogs už od samotného počátku blízko. Bojová umění, jejich kultura, na první pohled sympatický hrdina, skvělej námět (undercover cop) a do toho je vše mixlé s open world městem. Pokud bych měl zmínit dva filmy, které mi hra připomínala, tak "Special ID" s Donnie Yenem (samotná hlavní postava, policajtka parťačka, podobný kontaktní bojové prvky a prostředí, humor) mno a jeden z nejlepších akčních filmů současnosti, "The Raid 2: Berandal" - už vim, odkud Evans použil základy pro příběh, postavy a celkově námět. Též Iko Uwais se dostane do vězení, někoho tam zachrání aby zapůsobil na mafii, ta si ho bere pod křídla a začne vůči ní mít určité sympatie.

Zprvu jsem se nemohl dostat vůbec k příběhu, protože jsem absolutně netušil, co mám dělat dřív. Tolik aktivit, možností a to byl jen začátek!!! Jakmile jsem se však prokousával příběhem dál, přišel mi sice krátký, ale za to pěkně sevřený, komplexní a tak funguje celé město. Když se člověk podívá na samotnou mapu, může se zdát malá, ale o proti Grand Theft Auto, kde jsou dlouhé, prázdné lesy, pouště a podobné - tvůrci udělali ucelený celek, kde lze vidět i partu rybářů na břehu, a kamkoliv půjde, tam se něco mezi lidmi děje, nebo na něj čeká vysoká odměna v podobě lockboxů... nadále lze sbírat sošky pro mistra bojových umění, takže už takhle vysoce bojové dovednosti, si může hráč "tunit", anebo závodit v pěkně upravených autech, zpívat karaoke písničky, dělat vedlejší mise a různé laskavosti, krást dodávky s penězma, krást auta na ulici, za který jsou šílený prachy, kupovat oblečení, mejt si obličej, chcát na toaletách, spát, zatýkat velké ryby pomocí televize, rozbíjet huby v bojových klubech, hrát poker, zajít s přítelkyní někam, žrát, chlastat... nebo přejíždět civilisty díky šílenýmu jízdnímu modelu a sledovat jak odlítávaj a řvou :-)

Jedině jsem nerad nasedal na motorky, to byl humáč. Rádia jsou pěkné, pestré, (The Who - Eminence Front, Bonobo, Queen) mnoho žánrových palet - downtempo, chillwave, electro, rock/metal, indie, popík či orchestrální hudba, hip hop... město je barevné, graficky úžasné, nechybí dynamické počasí, luxusní i zapadlé čtvrti, hra má PRVOTŘÍDNÍ interiéry (hlavně ty dvě diskotéky, wow!) a ještě se vrátím ke customizaci mé postavy, krom San Andreas, V, je Sleeping Dogs teprve třetí hrou, ve které jsem si dával záležet na tom, jak moje postava chodí oblečená. Při bitkách lze využívat okolí, různé zbraně (deštník, kufr, nože, sekáčky) lze to vrhat po nepříteli a chvíli se zdá, že bitky jsou náročné, ale jakmile pochopíte, že stačí krýt útoky těch magorů, je velmi pravděpodobné, že máte vyhráno. Přestřelek je též hodně, zbraní méně, jsou brutální, krvavé, dynamické, hráč musí postupovat takticky, prostě paráda.

Samotné město je jinak samozřejmě hodně detailní, cut scény profesionální (babička co mluví katonsky a seká tam sekáčkem na maso zloduchy, je cool) samozřejmě Wein umí plavat, dělat parkour, střílet, hláškovat, mlátit se, flirtovat... policejní mise jsou špičkové. Hra dá zavzpomínat na první Splinter Cell, kdy páčíte zámky, nadále instalujete kamery, odposlechy, fotíte místo činu, prohledáváte mrtvoly a všechno vám hra dává možnost dělat, takže jsem byl maximálně ponořený do těchto misí.

nyní to špatné: Občas hrozná kamera, a někdy strašný design misí (respawny enemáků, exploze, nepřehlednost, tfuj), hra je poměrně zabugované, některé strašné textury,bitek je tolik až se hráč může přežrat tim množstvím a některé mise maj dost vypatlané vyustění (například s tim rapperem, kdy celá mise je konečně pasivní, oddechová a samoúčelně na konci musíte prostě zbít bandu tří dementů, bez nějakýho smyslu) a je škoda, že rande s holkama jsou strašně krátká a víc hra nenabídne, neprohloubí ty vztahy. Auta nelze vůbec tunit, zde by se to šiklo. A k naprosté dokonalosti to chce právě lepší design misí. Jinak je to hroznej žrout času, ale bavim se mimořádně královsky. Do budoucna si pořídím definitivní edici se všemi DLC, protože Sleeping Dogs se u mě stal naprosto zásadní hrou a mrzí mě, že pokračování nebude.

Prototyp téměř dokonalé závodní hry. Kdybych to měl porovnat s Burnout Paradise, tak právě Burnout po půlce už neměl co nabídnout, krom zběsilejších aut. Driver stupňuje obtížnost, překypuje pestrými aktivitami a nabízí spoustu zábavy.

Půlku hry jsem hrál na klávesnici, ale gamepad je daleko lepší. Jízdní model je totiž celkem šílený, naštěstí přes gamepad lze tu přetáčivost regulovat a hráč má tak konečně vozidlo pod kontrolou. Příběh nemá nějak cenu rozebírat, je to hodně krátké, detektivní práce není moc atraktivní, na druhou stranu je Tenner velkem sympaťák a se svým partnerem tvoří výbornej tým, kterej se popychuje. Cut scény vypadaj profesionálně, graficky hra nijak neurazí, ale ani nefascinuje.

140 aut Driver nabízí a 50% z vozového parku hráč využije maximálně, pokud to vyžaduje mise. Rozhodně mě potěšila přítomnost Nissana GT-R, hodně Mustangů, pocit z jízdy je skvělej, ačkoliv jsem měl při plno misích nervy, tak se nedá upřít masivní adrenalin, ale chybí mi pár značek. Třeba Subaru, Mitsubishi - pro potřeby závodní hry však dostatečné. Překvapila mě celkem detailní destrukce vozidel (na jízdu však nemá téměř vliv) a karoserie aut je nádherná, interiéry impozantní a líbilo se mi, jak Tenner točí volantem, řadí (takové Assetto Corsa s umělou reakcí řidiče může jen tiše závidět).

Písniček je spousta. Primal Scream, The Black Keys, Beastie Boys, Death In Vegas, The Cure, TV On The Radio (wooow!!!), prostě úžasná žánrová paleta, která skvěle podepře prosluněné San Francisco. To je velké, živé, nabízí mnoho pěkných míst, nechybí ani její klasické kopce, daleko krásnější než Paradise City (může za to aj fakt, že pro San Francisco mám slabost). Aktivit je opravdu obří množství, fakticky jsem neměl pocit deja vu, až jsem byl fascinován, co všechno dokázal Ubisoft nasekat pro závodní hru. Do toho, VŠECHNO co hráč po mapě dělá, tak se započítává do bodů, o které nemůže přijít a za ně si může koupit nové auta a nějaké to vylepšení.

Loadingy nejsou dlouhé, seřazení kláves i ovládání na gamepadu přátelské, přístupné, Shiftování je vynikající prvek a krom kamery, která občas zazlobí, má hráč nade všim kontrolu. Driver představuje v mnoha misích opravdovej challenge, kdy rozhodují vteřiny a pevné soustředění, protože NPCčka jsou totální hovada, která vám trasí cestu, nesmyslně přejíždí z pruhů do jiných, brzdí na dálnicích, všude se serou a doprava je hustá. Takže je zapotřebí mít skills, ale rozhoduje i nějaké to štěstí.

Například... Driver Challenge, kdy s Mcclarenem jedu z pohledu interiéru v 320 km/h, všude plno aut, stačí malá chyba a končim, kor když závodim o čas a trať je na 6 minut dlouhá. Atmosféru autencity a adrenalinu do mě nalil zvuk motoru a bez hudebního doprovodu to byl naprostej skvost.

Kdybych měl vybrat dvě oblíbené mise:

1) Paranoia, kdy musíte odvézt Asiata na dvě určitá místa, máte na to několik minut a musíte se vyhejbat chodcům a plným silnicím, hráč musí využívat uličky, jinak křivoočka začne hysterčit, nadávat vám a do toho hraje opravdu hrozivá písnička. Komediální jak má bejt!

2) Bullitt car chase - Prosluněné San Francisco, 1968 Ford Mustang vs 1968 Dodge Charger, absence hudebního kulisu a řízení z pohledu interiéru auta. Absolutní masterpiece, brečet štěstím se mi chtělo... poněvadž mám rád tu kriminálku.

Chci ještě dodat, že minimapa patří k tomu nejlepšímu, v open world hrách. Naprosto praktická, stačí zmáčknout TAB a můžete se v pohodě ve velké rychlosti po mapě orientovat.

Nejvíce mi vadí absence dynamického počasí/času a jelikož je hra hodně o autech, chtělo by to aspoň malý vizuální tuning, anebo alespoň možnost měnit barvu auta. A občas mi pije krev zbytečně složitá obtížnost vedlejších úkolů.


Největší srandu ještě představují úkoly, kde musíte eliminovat několik závodníků, takže využíváte auta a kamiony z protisměru, vypuknou pekla na silnici, úchvatné crashe ve slow motion a vše výborně komentuje Tenner. Když se portnete do cizích aut, tak spolujezdci maj plno hlášek či vtipných reakcí a za dobu co to hraju, se mi stalo jen jednou, že by se nějaká opakovala. Proč jinak zmiňuji Burnout Paradise? Driver funguje na podobném principu a z pohledu výběru licencovaných aut, destrukce, zábavy, aktivit, grafiky, vyhrává Driver na plné čáře. Sakra, jak ten Ubisoft získal 140 licencovaných aut, jejich masivní destrukci, tolik písniček, když mnoho závodních her si tohle nemůže dovolit? Výborná, jen občas těžší závodní gamesa, kdy všechno co hráč po mapě dělá, má nějaký smysl a počítá se to.

Mno tak po několika letech jsem si dal repete a musim říct... že něco tak stupidního jsem v životě zřejmě ještě nehrál.

Jsou zde dva velké ostrovy, plno výborných zbraní, jejich úprava, krásná grafika a nějaké to stealth. Zbytek pro mě představuje naprostej žánrovej odpad. Všechno má mít svoje hranice. Scénář psal dement. Mise překypují hloupejma scriptama a všechno to za mě vlastně sepsal Garret.
Ještě ke všemu je celá story úplně nudná, hraju za naprostého ******, co všechno hloupě komentuje. Tři postavy mě zaujaly. Maj malej prostor. A ti ostatní, co zde pobíhaj a maj nějaké opodstatnění v příběhu, melou hrozný sračky.

Nikdo neví, jak Jason vypadá, přitom piráti i Hoytovi vojáci na prvním ostrově Jasona uvidí, včetně Hoyta na začátku. Mise bejvaj hodně, hodně roztahaný včetně hledání té posvátné kudly. Je zde plno stupidních scriptů, kdy se Jason zastavuje když před nim se vše bortí, všecko tupě komentuje a x dalších věcí. Polovinu misí jsem na první pokus nedokončil, pač jsem je chtěl dělat po svém. Obejít to. NÉÉÉ, musim lineárně. Vaas mě zajme s Lisou, nechá mi plnou výbavu. Vaas mě zajme po druhé, musim si pro výbavu i když bych se mohl teleportovat do stanoviště a vzít si výbavu zpět. Jdu pro Olivera - sorry Jasone, už je jinde, přesunuli ho. Proč mi to neřekneš asi 2 minuty předem, než dorazim na to místo???? U skály je připravená hlasitá sniperka (mám tichou, ale to je jedno, musim na sebe upozornit) místo 8mi pirátů jich tam je dvacetšesttisíc a všichni nabíhaj k výbušným sudům. Oliver vtipkuje, jezdí k břehu aby po nás mohli střílet. I ten Riley na konci hry, kdy letí nad letištěm, aby RPGčka po nás mohli střílet. X dalších misí je WTF, kde se nic pořádnýho neděje a jen hráč prochází v halucinacích. Nebo když kryju Willise a nabíhá miliarda pirátů, fuck this shit.

Fakt trash jako prase. Už mě ani nebaví obsazovat tábory z toho, jak se mi ta hra znechutila. Bojim se toho, co na mě vybafne čtyřka.

Mám odjetej Point Of Impact, Legends i Dominator. Takže mohu Paradise porovnávat s tim, co znám. Vůči Burnoutům chovám slabost, vadila mi však podstatná věc, kterou Paradise NAŠTĚSTÍ postrádá - cheatující AI.

Málokterá závodní - arkádová - hra obsahuje poctivé počítačové soupeře, kteří zázračne nezrychlují. U ostatních dílů B co jsem odehrál, bylo zapotřebí mít neustále zapnuté nitro, aby si hráč udržel aspoň tenký náskok, pač se z ničeho nic vždycky vynořilo AI-čko a já začal panikařit. Tam nešlo tolik o zkušenosti, nýbrž to bylo dost o štěstí, pač doprava byla taky opravdu hustá. Paradise na to jde jinak - závody nemaj žádná omezení, prostě si jeď kudy chceš. Jde především o to, vypilovat si znalost města, ve kterém se tohle šílenství odehrává. Doprava není tak nahuštěná krom srdce města, kde je plno zaparkovaných aut a člověk si tam musí dávat skutečně pozor, naštěstí se však nejedná o nic, co by znechutilo pocit z jízdy. Jak jsem již říkal, AI je na velmi dobré úrovni, kolikrát mě mile překvapilo - soupeří mezi sebou, využívaj alternativní cesty a jedou tak jak maj. O nitro přijdou tak, jako hráč - po nárazu, či pomalejší jízdě bez konin. Počítač závodí přirozeně, logicky (v rámci pořádné závodní hry) a nemá žádné "power upy", aby pokaždé hráče dohnal.

Co se týká mapy a světa kolem, je to fajn open world, kde hráč není ničím omezován. Platí to při každém eventu. Město má i svoje "beautiful" místa, nějaké ty billboardy, neony - chybí však pořádná paleta počasí. Nějaká mlha, noc a den. To je vše. Uvítal bych déšť, sníh - už ve dvojce mi to hra nabídla, ale tam zase byly okruhy vymezené. Přesto mi zde nějaké pořádné dynamické počasí chybí. Osvěžilo by to jízdu. Město je celkem velké, jen trošku víc jednotvárné. S Rivals se to podle mě nedá srovnávat, kde ten mix počasí-prostředí byl dotáhnutý k dokonalosti. Pochopitelně terén nemá vliv na jízdní vlastnosti. Je zde plno jumpů, plotů které lze rozbíjet a hráč se na nějakou dobu určitě vyblbne do mrtě, poněvadž přísun adrenalinu je neustálej.

Grafika celkem solidní, vozovka se leskne, ohledně karoserie aut si není na co stěžovat, auta jsou pohledná, krásná, lze měnit i jejich zbarvení (a celkem pestré to je, to mě potěšilo), billboardy a okolí mi přijde hodně detailní, hra se nezasekává, optimalizace je skutečně impozantní, je zde i hodně málo bugů na takovou šílenou hru, loadingy nejsou vůbec dlouhé, není potřeba připojení internetu ke hraní offline, prostě funguje na principu oldschool hry, která nabídne velký obsah. Zvuky aut prvotřídní a i sound takedownů, jak plechy skřípou.

75 aut nabízí hra a pak i motorky, které mě však nezajímaj, ale pocit z jízdy patří zřejmě k tomu nejlepšímu, v závodním žánru. Už ze začátku auta jedou na plný koule, jedným slovem nářez. Vysoko oktanová zábava. Hůř na tom je jízdní model, ale jak u kterého auta. U jiných přetáčivé, ty další se hůř položí do driftů a našel jsem si kusy, se kterejma se jezdí výborně. Některé auta jsou pochopitelně převzatý ze starších dílů, škoda jen že jim nejde například dát malej tuning. Nějakej ten spoiler a tak podobně. Ale o tom Burnout nikdy nebyl ;-)

Soundtrack jako fajn, ale předem ubírám body za absenci vlastní hudby. Toto považuju za samozřejmost v takové hře. Písniček je spousta (opět mnohé převzaté z minulých dílů, obzvlášť jejich theme a variace na různý tratě), mix různých žánrů, potěšil mě Johnny Strong (Operator - Nothing To Lose) a nakopl mě Soundgarden s Rusty Cage. Je fajn, že lze hudbu během jízdy přepínat. Moderátor/komentátor rádia Crash FM je však příšerný. Komentuje doslova každou píčovinu, vodí mě za ručičku, dává nesmyslný rady a nejde to vypnout.

Mám velký problém i s nesmyslným seřazením kláves (nyní, jak to mam nastavený podle vlastní chutě, je to už lepší, jde však o princip) - hraju přece počítačovou hru, néé hru na konzoli. Spousta těch kláves totiž nejde přeřadit úplně jak bych chtěl a pořád si na to nemůžu zvyknout, pač mi to nepřijde moc praktické a vyhovující. Nadále mi vadí "takedown camera", která nejde vypnout. V každým Burnoutu co jsem hrál, to šlo - tady ne. V Road Rage mi to právě dost pije krev, hra hned bere ovládání z ruky a začínám panikařit. Nepůsobí to ani moc efektivně, spíš to prostě zpomaluje zběsilost hry. Vadí mi to i když nabourám já. Čas mi utíká, soupeři předhání a já sleduju 5 sekund své nabořené auto v bariéře, či ve svodidlu.

Tvrdil jsem, že loadingy nejsou extra dlouhé. Za to v té garáži prostě WTF.. čekat asi tři sekundy, než mi spadne auto ze vzduchu a třískne se sebou o hlínu. Nebo když měnim styl barvy, hra na sekundu až dvě problikne. PROČ??? Nadále ta mimořádná otevřenost během tratí není vždycky nejlepší a chybí určitá hranice, aby hráč nezačal bloudit, což se mi často stává ačkoliv už prostředí znám. Není čas při vysoké rychlosti čumět na mini mapu ;-) při projetí benzínkou, lakovnou či opravou aut mi opět hra sebere na několik sekund ovládání z ruky a zvolí nesmyslné úhly kamer. Kamera je mnohdy nic moc, zejména při takedownech, kdy bejvá i solidně nepřehledná. Pohledy jsou zde jen tři. Dozadu, klasickej na celé auto, či z nárazníku, takže též nic moc. Úvodní vstup do menu by byl fajn, kdyby nehrála furt ta samá písnička, v Legends to například bylo různé a šlo hudbu aj v menu přepínat.

Aktivit je plno - závody, road rage, sbírání skore za voloviny, nebo ujíždět před auty, které do vás bouraj a musíte dojet do cíle. Chybí mi však časovka, ale hru nemám dohranou, tak třeba tam na ní narazim. Nejsou zde ani otravný challenge, kdy hraju za fízly a chytám nějakýho šmejda, co jede velkou rychlostí, konečně! A líbí se mi systém, kdy bud získávám auta, nebo je musim během náhodného potkání rozmrdat k jeho získání.

Myslim si, že je to zábavná hra, plná adrenalinu, velkého vozového parku, nabízí mnoho aktivit, pěkné město, fajn hudbu. Jenže zároveň vysoce kolísá v malejch detailech, které působí jako když sledujete akční film a někdo vám neustále skáče před obrazovku, nebo vypadává signál během hovoru s někym. Určitě však budu ještě nějakou dobu brázdit po Paradise City a možná hodnocení zvýším. Bavim se královsky.

PS: FLATOUT 2 ZŮSTÁVÁ STÁLE NEPŘEKONÁN.

Shift 2: Unleashed téměř splňuje to, co žádám po kvalitní závodní hře. Project Cars je v mnoha ohledech kvalitnější, ale tam nemá kariéra smysl a nechci srovnávat.

Loading byl poměrně krátký a tak jsem zavítal do úžasného menu. Uši mi hladil špičkovej soundtrack na pozadí, (gladiators remix k různým skladbám) a atmosféra působila skutečně epicky. Okamžitě jsem si zamiloval systém kariéry, takhle si to představuji. Vydělávat chechtáky, za které si budu kupovat lepší a lepší auta.

A však, krom pěkné grafiky mě v ničem hra nefascinovala. Co to jako bylo? Ještě zmíním úžasnou atmosféru během driftů, které mi taky dali zabrat kvůli prasečímu jízdnímu modelu - v pozadí hraje hudba, hlasatel pořád něco hlásá a je i slyšet křik diváků. Navíc mi i ovládání přišlo příjemný. Svym způsobem...

Vozový park je bohatý. Ale vůbec jsem neměl z jízdy radost. Za vše právě může jízdní model. Auto zpočátku funguje tak jak má, ale pomalej reaguje na moje úkony a po prvním kole si žije svým životem. Zejména u driftů je to úplně nasírací, kdy mám naděláno na top skóre a auto začne bejt brutálně přetáčivé (zkoušel jsem to různě ladit, měl jsem schválně i veškeré poškození off) a stejně jsem se tomu nevyhnul.

Korunu tomu nasazuje katastrofální AI. Neberu argument, že to k závodní hře patří. Já na té trati sem a podle toho by měli reagovat protivníci. Né, že si kryju vnitřek zatáčky a ten mamlas se mi tam cpe, takže vzniká havárka a furt do mě tlačí autem, takže se nemůžu narovnat. WTF? Obzvlášť na úzkých tratí to je nepochopitelnej opruz.

Nelze ani přeskočit videa, kde něco závodníci melou a nepochopil jsem kupování aut. Když si auto koupim, můžu si ho koupit ještě 69x. Jelikož aut je hodně, vznikal často zmatek v tom, jestli tohle mám koupený a tohle ne. Tuning aut je trošku chaotickej a nic moc, ale to je asi maličkost.

V týhle hře se nemá ani cenu učit jezdit, kvůli té AI. Krom toho design tratí působí nesympaticky a v hlavě mi žádná trať neutkvěla. Japonské tratě mě připravily o spoustu nervů :D

... přesto se ke hře asi ještě vrátím a párkrát si zajezdím sám na nějakých tratích s mustangem.

- Hrál jsem hodně dílů a nevidim moc rozdílů mezi nimi. Klasická FIFA, která disponuje s pěkným soundtrackem a ovládání padne hráčovi do rukou okamžitě.

- Menu mi až na pár výjimek (přestup hráče) přišlo přehledné, neztrácel jsem se v tom, bohaté a zápasy maj dobré tempo. Výzvu pro mě představoval každej tréning před zápasem, kde mám chuť se pokoušet pokořit dané skóre v určité disciplíně.

- Bugů to je plno. Co se týče offsidů, tenhle bug mě nějak neotravoval. Spíš mi vadila zasekaná animace při oslavách branek, nadále rozhodčí, kteří udávaj i červené karty za naprosté nic. Nehledě na tom, že grafika je skutečně odpudivá, mimika hráčů téměř stejná u všech, odfláklé pozadí.

- Chvíli jsem se těšil z pěkných článků a rozborů, které o mě psali v trenérským režimu pouze do doby, dokud se nezačli opakovat. A samozřejmě se nevyhnu ani stereotypu, kterej se po určité době dostaví. Vadí mi aj malej počet národností, pač jsem si vždycky chtěl ve Fifě vytvořit fiktivní kvalifikaci a následně mistroství světa.

- Na FIFĚ není moc co hodnotit, každej rok to je skoro to samé (novější jsem hrál jen chvilkově), co však naštěstí funguje, tak fotbalová atmosféra, hlučný fanoušci vyvolávaj husí kůži a díky tomu hra dokáže pohltit. Mě to baví a rád se k tomu vrátim. Musim dostat York City do Premier League :-)

Další hra, kterou nebudu hodnotit a tak napíšu jen svoje dojmy. Dokončil jsem pouze dvě mise, teda skoro :-)

POZITIVA: Úžasné interiéry, slast, krása se v nich pohybovat. Hlavní postava Maxe, sebedestruktivní týpek, veterán, ikona s vychlastaným hlasem, vousama vzbuzuje respekt při každém dialogu a hlášce, co vypustí. Silnej charakter. Přátelské ovládání, hráč se přizpůsobí mimořádně rychle. Špičková optimalizace, grafika nádherná.

NEGATIVA: Příběh stupidní. Nechápu, proč bych měl chránit bandu takovejch CENZURA. Sám Max to naštěstí skvěle komentuje, mno vadily mi ty strašné efekty v cut scénách, rozpolcení obrazovek je chaotické a střihy příliš nenavazují. Zvuky zbraní jsou strašné, snad flusačky? Nelíbí se mi ani struktura misí. Kupříkladu, vejdete do dveří, vidíte jak tam stojí asi 10 týpků v kuklách a jste ve hře. Místo toho, aby hra která už bere ovládání z ruky a přerušuje akci cut scénama, navedla Maxe za blízkej sloup, nechá vás stát bez krytu proti několika šílencům, co maj výbornou mušku. Uměle natahované střílení, kdy ze všech dveří vybíhaj idioti mi lezlo už krkem a vrchol byl konec druhý mise v helikoptéře, otřesné scripty. Z přestřelek jsem nepocítil žádnou intenzitu. Celkově mi hra přijde přestylizovaná a umělá.

Jinak jsou zde základy GTA V, ať už co se týče grafiky, nebo podobnosti hlavní postavy s Majklem. Jinak tohle jsou moje dojmy, opět - to co mi zde pije krev, asi druhým vyhovuje. Mě gameplay však přijde hroznej a stavba misí absurdní, nelogická a nervní.

Další hra, kterou nebudu hodnotit. Audiovizuální první liga, přeplácaná skriptem, nulovou taktikou a hlavní postavou, která nemluví a slouží jakožto podržtaška. Je to i striktně lineární, nepřátelé neustále nabíhaj a je to pořád to samé. Občas se objeví slušnej fight. Nůž naprosto k ničemu, dá se říci, že tohle je Modern Warfare na steroidech :-) nenapadá mě co k tomu víc napsat. Dohrál jsem první dvě mise a to mi stačí, víc není o čem.

Jasně, že celkově je i pátej díl opravdu fantastickej, ale nepřijde mi tolik zásadní a revoluční, jako v případě San Andreas. Nebudu psát superlativa, komentář spíš zaměřim na velké mínusy. Tak předně scénář mi přijde dost bídnej, hlavně co se týče chování postav, hodně mě sice bavil Majkl a především Franklin, naneštěstí Trevor mi prostě přišel samoúčelný - někomu asi přišel cool, mno já jsem s nim vůbec nesoucítil a příběh Majkla a Franklina mi přišel daleko zajímavější. Konec je opravdu nedodělaný, čekal bych smysluplné rozhodnutí, místo toho pokud oddělám dvě hlavní postavy, záporáci přežijou a pokud je nechám žít všechny, umře i hlavní záporák, ale Trevor bude žít dál. Což mi prostě přišlo, vzhledem k cestě, kterou jsem do finále prošel, totálně absurdní. Mise jsou úplně o ničem. Nulová svoboda, samoúčelnost, skripty. Nemám to rád. Kor, když většinou jsem za mise nic nedostal. Moje postava stála uprostřed pouště, nasraná, jak s ní každej vyjebává a já byl nasranej též, protože mi mise nepřišly vůbec dobré a ztratil jsem zbytečně čas. Taky jsem přišel na to, že některý mise byly úúúúúúúúúúplně k ničemu, protože nějak zásadně nedokázali ovlivnit průběh děje (ano, krádež ponorky). Heisty jsou taky prostě nedomyšlené, a vůbec mě to nějak extra nebavilo. Nechápu, že to jiný hráči nevidí.

Rádiové stanice nabízej pestrou paletu žánrů, spoustu písniček je skvělejch, ale postrádám nějaké vtipné reklamy, moderátoři postrádaj osobnost, jenom vyhlašují svoje jména a aby jsi tancoval, to je vše. Kde je sakra Sage? Pamatujete to hardcore audio porno, z Radio X? Zatímco si pamatuju jména moderátorů z Vice City i San Andreas, z pětky jenom George z Mirror Park Radio, které mi přijde solidní.

Tuning aut snad lepší než v Need For Speed (!!!), ale hráčům je to k ničemu. Ten, kdo online nehraje, má pech - není totiž dostatek místa, kam auta ukládat. Všechno to až řeší módy a trainery, o kterejch se pak též zmíním. Hra nabízí dost interiérů, ale po skončení skoro žádný nebude přístupný. Já to nechápu! Pokud má být další GTA ještě větší, tak doufám, že bude více hratelných interiérů. Opět tohle musí řešit módy. Obyvatelstvo Los Santos je jinak asi to nejvíce postížené, co jsem ve hře zažil. Garretův komentář hovoří za vše - jste v jejich blízkosti, buď na vás zavolaj poldy, nebo nasraně odcházej pryč a maj na vás blbé kecy. Moje postava se zmůže na dva slušné dialogy a hned potom lidi kolem sebe uráží.. proč? Dost to mrví ten gameplay. Taky nerozumím tomu, že když mám na zbraní tlumiče a někoho zabiju, nikdo kolem není a stejně se mi hvězdička objeví. Nelíbí se mi ani, že si třeba nemůžu sednout na lavičku, nebo kapotu auta, pro slušnou pózu. Opět, tohle řeší mód. Benzín si tankovat nemůžu, což je taky škoda. A ani se nemůžu najíst. V SA jsem se mohl přežrat, dokud jsem se nepozvracel, tady musim mít půlku životu pryč, abych si mohl koupit tyčinku. Chybí mi ta posilovna :) to však zafixoval internet, ale zase - přišlo mi ,že plno stránek je nefunkčních, taková kulisa, taky není kam volat, třeba s jednou ženskou z vedlejší mise, jsem si chtěl vyrazit a pořád je nedostupná. Prostě ve shrnutí je zde plno výborných nápadů a věcí, ale nejsou dotažený. Nemůžu si kupovat pěkné baráky, ale podniky, které mi jsou k ničemu a furt s otravnýma misema to maj údajně vynahradit.. hm.

Social Club je sám o sobě to největší zlo. Neustálé problémy, odhlašování, zamrzávání, někdo vám může snadno hacknout účet. Nepraktická ptákovina.

Co se mi líbilo.. ambientní atmosféra, pestrá a bohatá mapa, smysl pro detail (převodová deska v autech, s funkčními tachometry atd..) konečně zde jsou zvířata, u televize jsem strávil dlouhou dobu (Gordon Moorehead Rides Again - VCPR!!!, nebo ten magor Jack Howitzer) minihry výborné, tennis i golf jsou zábavné, jednoduché a logické na ovládání. Billboardy, náhodné reakce lidí kolem (fotí si vaše pěkný auta,chválí je) rodinky co večeří na zahradě, atd atd... prostě mazec. Mapa vybízí k objevování, úprava bouchaček a špičková grafika. Optimalizace prvotřídní, asi bez konkurence.

DODATEK; Co se týče módů a trainerů, doporučuju, ale pozor - může to zapříčinit nestabilitu hry. Dobrá věc je import/export aut, kdy káry z online, máte v single. Potom na otevření všech interiérů, mód na kupování baráčků, potom je dobré využívat prvek, pod kterým si uložíte vytuněné auto a můžete si ho kdykoliv spawnout, slotů máte neomezený počet. Výborná věc. A trainer sám o sobě je jedna velká paráda, měnit čas, svolávat na Los Santos meteority, hrát za jakoukoliv postavu ve hře, se super skokem a v super-rychlosti mlátit lidi pálkou ( :D :D) a spoustu dalšího.... takže trainery jsou fakt skvělý a primitivně je lze do hry dát.

Grand Theft Auto V je jinak jako celek fungující, úžasný svět, ale plné hodnocení nemůžu dát. Obávám se, že se mu nepodaří u mě zlidovět jako San Andreas. Prostě špičkové open world a pokud něco hře vytýkám neznamená to, že to bude srát i vás.

Tak výborná hra by to byla. Ale přijde mi to odfláklé. Prostě hovno, co je ve zlatém obale. Rivals by mohli představovat ideální závodní zábavu, kde je hlavním pánem adrenalin a hráč prostě cítí tu rychlost toho auta. Líbí se mi plakát, kterej charakterizuje hru samotnou. Když jsem vstoupil do hry, čekal mě asi minutový trailer, poprvé se mi dost líbil a vzbudil ve mě dost napětí. A pak následovalo několik keců a animací, které nejdou přepnout. Já nevim, sice jsem nehrál všechny díly NFS, ale pochybuju, že by se nějako Rivals natolik lišil od svých předchůdců, že musí hráče vodit za ručičku. Hráč chce hru hrát a né poslouchat poučky, jak se co má dělat.
Naštěstí mě během loadingu, ústřední theme hry úplně uzemnilo a připadal jsem si v jiné dimenzi. Temná, minimalistická hudba, jež pro mé uši představuje slast. A vývojáři mi dali pro začátek na výběr dvě auta. Nějaké to Poršátko a mého milovaného Mustanga. Se kterým jsem vydržel opravdu dlouho a zvuk jeho motoru byl opravdu nádherný. Dal jsem mu krásné pruhy, zbarvení, změnil poznávačku a šel na věc. Jestliže je něco, co mě na téhlé hře fascinuje, tak gameplay a náplň Rivals. Ve vysoké rychlosti projíždět kolem radarů, driftovat na krásně dlouhých silnicích a pak sešlápnout pedál za doprovodu nitra, v nádherném prostředí, špičkové grafice (rozdíl mezi low/medium je nerozeznatelný, i na low hra vypadá skvostně) a hlavně hru pohání vpřed soundtrack, který nemá žánrové mantinely. Dále mě potěšily body za "near miss", které pamatuju z burnoutů dvojek a za ně taky dostávám skóre. Takže to kalit na dálnici a projíždět těsně vedle aut, byl skutečně adrenalin. Časovky, závody, paráda... pak zde jsou pursuity a zdrhačky před cajtama.
Tady už začíná první zádrhel. Poldům neuniknete snadno. Těm prvním klidně, ale dál je to horší. AI cheatuje opravdu výborně. Nemyslim závodníky, ti na vás klidně počkaj před cílem, nebo se "díky" scriptu vysekaj. AI závodníků mi přijde taková.. sice rivalová, ale pořád přátelská a dá se říci, že projevují respekt. Líbí se mi, že i na vás troubí, pokud do nich ťuknete, nebo když mi někdo nabídne "head to head", já kolem projedu s úmyslem odsouhlasit (nestihu to), tak se týpek otočí, dožene mě a můžeme závodit.
Všude jsou však poldové. Respawnují se. Zapomeňte na nějaké boční cestičky, tratě mi přišly občas dost nekonzistentní, takže místo toho abych vjel do té boční cesty, to napálim přímo do nějakého sloupu, či bariéry. To by ještě šlo, ale to, že musim asi 5 sekund sledovat jak moje auto se vymrdává a pak stojí na místě a do mě ještě boří cajti a hemží se to chlupatejma, považuju za absolutně absurdní. Možná fízlům ujedete, ale "escape" cedulka zmizí v momentě, kdy se buď před váma, nebo za váma odnikud vynoří další Lambo s cajtama, v horšim případě vrtulník s Veyronama. Do toho se přeruší super soundtrack a hraje otravné pursuit theme, které nejde vypnout. A takhle je to furt!!!
- Nemůžu prostě dojet k eventu, objeví se fízl. Sice jedu pomalu, otočim se, nebo nic špatnýho dělat nebudu. Ten šašek zmizí z mapy, objeví se u mě, nebo se pro jistotu ke mě sám otočí a pronásleduje. A i když kolem jezdí ostatní závodníci, jdou jen po mě. Naprostá demence, co kurví zábavu.
Hraju offline, nejsem připojen k žádným serverům a přesto nemůžu dát pauzu. Když jí dám a vybírám místo, kam chci jet, nestačim ho označit, pač projede závodník kolem a hned jsem jeho kolega, co mu pomáhá s útěkem, ačkoliv stojim někde zašitej v křoví. "Naštěstí" když frčíte do svého hnízdečka, stačí zmáčknout tlačítko a i kdyby po vás šlo 911 Veyronů, můžete si hru uložit a už po vás nejdou. Opět, je to absurdní, ale aspoň něco, když AI takhle ráda podvádí, nehledě na to, že vás terorizují nějakejma technologickejma sračkama a vaše auto hovno vydrží. A když už využijete ty technologické "vychytávky" na ně, tak jim to neubere ani čtvrt života, zrychlí je to, či napálí do zdi a hned se respawnují jiný. Nejlepší způsob jak fízlům utéct, je čekat na místě až přijedou, odpálit je shockem a pak turbem zmizet, takhle nějak se daj ty skripty překlopit, dá se říct, že tahle hráč rozlomí pravidla hry, která se z toho nevzpamatuje.
Kdyby zde byl aspoň nějakej.. hmm, způsob jak poldy vypnout. Prostě jeden hráč by rád zdrhal před cajtama, druhej to vypl a hrál by čistě část příběhu, která se točí okolo závodění a linii s poldama, by si to nechalo pro příběh. Na 30 fps hra jinak jede plynule, můj notebook odpovídá minimálním parametrům hry a jen když fakt hustě chčije, tak mi to klesne ke 25-20ti, kde už je ta pomalost znát. Loadingy jsou kapitola sama pro sebe. Otravný, zbytečně dlouhé a ty "rady", které vám problikávaj na obrazovce při snímání světel u auta, prostě směšné. Taky nechápu, že když najedu na nějaké auto, musim na něj kliknout a vzít si ho, abych si ho prohlížel. WTF. Co se týče tuningu, nějaké ty nálepky, pruhy, SPZ barva a měnit nápis, nic pořádného. Rámy maj málo barev a asi jen jedna je pěkná. Auto si nemůžete prohlížet tim, že by jste otáčeli myší, takže skoro všechny barvy vypadaj hnusně, "díky" nesmyslnému položení kamery. Taky mě štve, že nemůžu jezdit oblíbeným autem a je zbytečný kupovat první káry, když jsou pak nepoužitelné. Musíte mít nejrychlejší, aby jste mohli nadělat co nejvíce skóre. Demence...
O příběhu jsem ani neměl páru, že tu je. Prostě jsem jezdil dlouhé hodiny a vydělával money pro Mustanga, až když jsem dokončil nějaké eventy v tom "speedlistu", tak se objevilo pár cut scén. Hlavní postava nezajímavá, má opravdu mizerné dialogy. Jinak celou dobu ujíždítě před Lambem fízlů a pak se objeví moment, kdy na řadu přijdou nějaký super mega ultra cops, který jsou naprosto stejný jako původní fízlové. Ale náš hrdina to dramatizuje s tim, že jedou dle jiných pravidel a je to jiná liga. Nééé, jenom je jich víc na mapě a jsou víc otravnější. Mno a pak je zde to trapné seřazení kláves. K tomu, aby jste se pohybovali v menu, musíte mačkat "page up/page down" - slouží to aj k přijmutí eventů (:D). Tlačítkem "end" přepínáte hudbu (lol) a tlačítkama "home/end" přepínáte na mapě, mezi eventama (...)
Lidi, já vám nevim, ta hra by byla úplně fantastická, nenáročná a zábavná, ale kvůli tolika nedodělaným věcem přemýšlím o tom, že to pošlu celé do nepěknejch míst a raděj spadnu k Undergroundům dvojce. Prostě AI, bugy a nelogické ptákoviny sráží hru šíleně dolů. Jinak nemáte zde ani výhled z vozu, což je škoda. Jen pohled za sebe, před sebe s tim že se zakryje celé auto. Hru bych doporučil nenáročným gamerům :D
Soundtrack 10/10
Grafika 10/10
Zábava 10/10
Bugy 10/10

Nebudu hodnotit. Nedostal jsem se, ani přes druhou misi, ale dojmy napíšu:

Problém týhle hry je, že je zcela lineární. Jelikož se jedná o Splinter Cell, a nééé CoD a další akční hry, tak stealth je základ. Mě by nevadila akční stránka, ale chci mít i prostor pro svoje nápady a mít možnost s radostí a v napětí taktizovat, jak koho obejdu. Tady, jakmile to zvládnu, objeví se v jediné cestě dva týpci co se nekonečně dlouho vykecávaj. Sejmu je, ale těla nemohu odnášet a někdo kolem toho projde a jsem v hajzlu.
Přestřelky jsou zcela umělé. Žádná intenzita, žádná razance z pistolí, nepůsobí to vůbec nekompromisně a nepomáhá tomu ani tupé ovládání. Hráč nemá šanci ani využívat okolí, aby si mohl přizpůsobit akci podle své chutě. Tady jde vidět ta levelost, mezi ostatními díly a Conviction. Jinde máte na výběr tunu možností. I první díl nabízí skvělou varibialitu možností, jak se dostat k cíli.
V Conviction nemůžete bejt ani dlouho ukrytý za zdí, protože po chvilce na vás ze dveří vyběhnou asi čtyři týpci a rozstřílej vás na sračky / jejich trapné hlášky mě fascinovali. Sem tam se kryjí za bednama, ale většinou zmateně běhaj po mapě a střílí do vašeho stínu. Jakmile je samotná priorita (akce) nudná a nepřináší hráči potěšení, je k tomu limitován mantinely, které ho omezují a musí, prostě se MUSÍ hře přizpůsobit. Já na to nepřistoupim a dál to hrát nebudu. Přitom příběh vypadal skvěle a vyvolával ve mě emoce, díky preciznímu soundtracku. Proto jsem hojně využíval ruční způsob boje. Krav Maga v plné parádě, skvělý chvaty, konečně jsem našel pořádné pozitivum v té hře!!
Výslechy sice pěkné, ale postrádaj údernost. Jsou absurdní, a hlavně katastrofálně nasnímané. Nelíbilo se mi, že musim mačkat "E", abych vysekal informace z postav. Když totiž stojim daleko od zdi a zmáčknu "E", nepřirozeně Fisher kráčí s postavou pod krkem a opět to působí celkově uměle. V Blacklistu se hráč mohl kochat tou animací a profesionalitou, kde nebyly střihy a divák se místy i dočkal perfektní choreografie, jako z nějakého akčního-bojového filmu.
Katastrofální optimalizace a odporná vizuální stránka tomu fakt moc nepomáhaj a furt s hrou jsou nějaké problémy. Už to, že jednou hru spustim a pak si stěžuje na to, že to hrát nemohu, pač mi to nepodporuje grafickou kartu, přitom jsem to předtim spustit dokázal!!!
Na netu jsem se navíc dozvěděl, že takovejch uživatelů co si na Konvici v tomto případě stěžují, je plno.
Tvůrci se však v Blacklistu dokázali poučit, ale Conviction za nic nestojí. Jinak zoomovat v zrcátkem od auta je fakt insane :-))
Závidim těm, kteří si tuhle hru dokázali užít. Já si raděj zahraju klasiku, kde fackuju Rusáky v Kalinateku O:-)

Jednoznačně nejlepší díl, pro mne osobně a rozhodně strop toho, co Splinter Cell nabízí. Zároveň se u mě jedná o nejlepší akční hru, kterou jsem doposud hrál. Takhle - Grand Theft Auto samozřejmě miluju co to jen jde, ale to je žánr sám pro sebe, nemá cenu GTA akci porovnávat s jinými hrami. Nyní vám ale vypíšu důvody, proč jsem si Blacklist tak zamiloval:

Pojetí akce, mix stealth a dynamiky;
- Už jsou pryč výchovné facky Rusákům v ulicích, které jakoby vypadly z předlohy starého Londýna. Vymizely i jejich trapné kecy. Pryč je nestabilita zbraní. Můžete si plno zbraní kupovat a tunit, ať už se jedná o old school pistole, které jsou nejlepší do ruky, samopaly, brokovnice, odstřelovačky, pak nějaké ty hračky jako několik druhů granátů, mini-droun, miny, anebo celej oblek, trup, googly i jejich pestré zbarvení, skin obleku a tak dále. Když zbraně kupujete, parametry palebné síly vypadaj mizerně pouze do doby, než zbraň vylepšíte podle svého. Na kulomety tlumiče, špičkové spouště, optiky, pořádné náboje, pistol bez tlumiče taky bejt nemůže, a co takovej laser pro přesnější míření a zpestření už tak fešné výbavičky?! Trošku zvětšíme hlaveň a jako speciální zbraň si vybereme moc pohlednou kuš. Vyrážime do akce: už z fleku mě zaujala pohyblivost mé postavy, šplhy po trubkách, římsách, žebřikách. Sprint díky kameře mi zvyšoval tep, protože kamera je autentická a měl jsem z akčních výplní nepopsatelnej zážitek. Sam Fisher vypadá v akci opravdu profesionálně, ať už to je těma zbraněma, oblekem, tak způsobem jakým zbraně drží a působí neomylně. Jelikož však tvůrci mysleli i na kontaktní boj, tak proč nevyužít asi mojí nejoblíbenější zbraň ze hry Karambit?! A aby toho nebylo málo: tolik chvatů, mnohdy improvizovanejch mě dostávalo do úžasu. Krav Maga v plné kráse. Záporáky jsem prostě musel eliminovat, lámat kosti, podřezávat hrdla/tepny, přehazovat je, odzbrojovat - akce je precizní, minimalistická co se týče osobních soubojů, jedná se o okamžité a logické eliminace. Častokrát Fisher protivníka seznámí se stěnou, nebo o nejbližší překážku mu zmaluje obličej a podřízne hrdlo. Nejvíc jsem si však oblíbil lámaní vazů, to byl slast. Pochybuju, že mě nějaká akční hra svojí akční stránkou někdy vůbec nadchne víc. Možná tak příští Splinter Cell. Většinou jsem i nepřítele eliminoval, aniž by se stihl nějak připravit. Stačilo, aby nakouknul, nebo udělal krok navíc a skončil mi v prackách. Pojetí akce mi svym způsobem připomínalo mnohé, mé oblíbené akční filmy. Třeba 96 Hodin, kdy Albánci byli koseni do hlav bez nějakého varování a hrdina využíval moment překvapení. A nejen kvůli tomu je akce tak fantastická, můžou za to aj jiné vsuvky, kterými hra oplývá. A skvělá je i struktura akčních/vyhrocených momentů, kdy jakmile dojde na zběsilou akci, je to odůvodněné, takové zpestření. Nechytal jsem se za hlavu, žádné pitomé scripty, žádnej neomezenej počet nepřátel.

Design misí;
- Po prvních dvou misí jsem se obával, že se to celé bude odehrávat v nějakým pouštním-nistánu. Ale po fantastickym Chicagu (Die Hard?!), kdy jsem likvidoval jednotku za doprovodu vánočních písniček, se to celé přehouplo a užíval jsem si pestrost/rozmanitost úkolů. Po celé mapě jsou navíc rozmístěné notebooky, či mrtvé schránky, je zde plno trubek, na které se dá zavěsit, úkrytů, šacht do kterejch jsem se často cpal, většinou lze i nepřátele obcházet bez zabití, za což bejvá i největší odměna, lze se hrou prostřílet, anebo eliminovat okamžitým způsobem. Mrtvoly je možnost ukrývat, jsou za to i malé odměny, pro mě bylo i motivací zkoumat celé mapy, poněvadž za průzkum jsem byl odměněn po konci mise. Ono aj prostřelování světel přinese časem penízky do kapes, okolí lze taky slušně ničit, jen tak pro parádu, anebo k nalákání nepřítele. Obtížnost není taky nějak extra snadná, i na easy jsem měl při pár momentů v žilách napětí a pociťoval jsem brutální adrenalin. AI nepřátel fakt výborná. Reagují na otevřené/zavřené dveře, na chybějící parťáky, a i ten pískot Fishera je kolikrát limitován. Pokud to zkusíte 3x během některé mise, záporáci už vědí, že tam jste a hledaj skrýš. Taky když vás objeví, máte sekundu na to, popravit nepřítele, jak někdo psal pode mnou. Pokud to nestihnete, záporák se stáhne, začne zběsile střílet, volat parťáky a z úkrytu pojede krycí palbu, zatímco kámošům osvětlí situaci. Časem vlítne na scénu aj nějaká spešl jednotka, s googly na palici, dělající kotouly a maj i mnohem větší výdrž. Anebo juggernauti se štítem a brokovnicí. Stejně však největší neplechu způsobí pejskové. Záporáci navíc vědí, jakej pojem znamená taktika a taktizovat musí aj sám hráč, hra nutí přemýšlet, uvažovat a zkoušet, riskovat. Prostě paráda. Jinak jsem si ani nevšiml, že je ve hře ta automatická trapnost z Conviction "označ a střel". Až na konci hry jsem si toho všiml.

Příběh/Postavy;
- Sam Fisher "omládl", přišel o svého původního dabéra a stal se arogantnějším. To mi asi vadilo nejvíc. Hlas má v pohodě, vzhled mi nevadil, rychle jsem se přizpůsobil, pač v akci je to pořád pořádná mašina a neztratil ani cynismus, či sarkasmus. Já jsem spokojenej, když to tak člověk vezme, v Chaos Theory je těch hlášek a pokusů o ně tolik, že to začne trošku prudit. V Blacklistu dělá chybná rozhodnutí, omlouvá se, má svědomí, přesto mě mrzí, že si třeba neudobřil některé vztahy, například s Kobinem. Vtipálek, bavil mě pokaždý když byl na scéně. Bylo mi líto, že se nakonec nestal součástí týmu, protože prošel velkým vývojem. Grim je nádherná, prcatelná a přísná zrzka, nosí podpatky, zbraň a její hlas ve sluchátku mi moc hezky hladil sluch. Charlie je v pohodě, snaží se, nepůsobí nevýrazně na rozdíl od Briggse, kterej mi přišel dost nesympatickej. Já nevim, jako mít Jacka Bauera a toho novýho černocha, co bude hrát v 24: Legacy na jedné palubě. Pak tam je nějakej Ollie, kterej však za chvíli upadne do zapomnění a trapná prezidentka. Naopak hlavní záporák, Morris z 24ky mě bavil hrozně moc, ale nějak jsem nepochopil o co mu šlo. Příběh je slušnej, jen ten konec je dost otevřenej, neúplnej a nedodělanej. Poslední mise nic moc, hlavně konečná eliminace záporáka. Dvě prořízlé tepny, jedno prostřelené rameno - tim končíme. Žádnej pořádnej hand-to-hand fight. Kvůli tomu jsem strhnul hodnocení, čekal jsem něco víc na tom konci. Potěší i procházení v letadle, rozhovory s kymkoliv a hlavně hovory se Sárou, kde fungují emoce. Blacklist má však konečně příběh o něčem a nutil mě hrát hru dál. Nyní to není o tom, že nějakej příběh tam JENOM je, jako v předchozích dílech. Ten příběh tam prostě JE a má svojí váhu. Jen mi chybí prostě.. nějaké "to potom", pozdní události, jak to celé teda skončí a jakej to má dopad na životy všech zúčastěných?! Nabízí se opravdu dost prostoru pro sequel.

Vizuál/Technická stránka a pojetí hry;
- Špičková mimika postav, i na nejmenší detaily hra krom toho, když si kupujete trup, nebo celkově oblek, vypadá famozně, spoustu hezkejch foteček jsem si pořídil napříč celou hrou. Grafika fakt masakr, tohle hrát na ultra, tak hodim bobek. Zvuk extra třída, ozvučení pistolí, celkově zbraní, přebíjení, lámání kostí, nebo švihnutí Karambitem, zní to tak syrově, autenticky a do toho ten nabušenej soundtrack! Dynamika doprovází hru po celou dobu a hra vás do ničeho nenutí. Jste svobodný během misí. Krom nejhlavnějšího cíle nemusíte plnit odbočky, které se vyskutují, např. zajmout někoho, hacknout notebook a tak. Je to na vás, jak hru budete hrát. Conviction byl v tomhle jiný, Blacklist je mix špičkové akce a hlavně dost čerpá ze základů starejch Splinterů. Někdo má rád pomalé stealth, kde mise trvá hodiny, někdo rád střílí a pije u toho kafe, no já rád taktizuju, podřezávám hrdla a užívám si i první díl, kterej považuju za absolutní herní revoluci ve svém žánru. Na Blacklistu je však vidět ta vyspělost, pestrost a je tam znatelný vývoj/progres. Hra je nesmírně bohatá a já jí budu hrát ještě hodně dlouho. Jinak zde neexistuje téměř žádné menu, žádné dlouhé loadingy a optimalizace hry krom cut-scének skutečně vynikající. Dialogy jsou krátké, ale úderné a dokážou vyvolat emoce, díky intonaci hlasu, všech herců. Nechybí ani vedlejší úkoly, které jsou na několik hodin a ještě je všechny nemám dohraný.

Chyby/Mínusy ve hře;
- Mno a co mi vyloženě vadilo?! Pár bugů, kdy se mi zdálo, že jsem tělo dobře schoval a někdo ho stejně našel. Několik dialogů a divnejch rozhodnutí Fishera a jeho bez-emocionální charakter. Vymizela ambientní atmoška :-(, nelze schovat zbraň. Slabé finále. Malá vyhrocenost příběhu. Ale to jsou detaily, subjektivní pocity. Jo a ještě jsem skoro vůbec nepoužíval googly, velká tma byla málokdy a zbytek misí neposkytoval příležitost/prostor pro noční vidění. Dále systém kupování, že si nejdřív musim nakoupit vše, abych si mohl koupit vysněnej kanón.

SHRNUTÍ;
- Splinter Cell: Blacklist pařil k mejm nejočekávanějším hrám a předčil mé očekávání. Precizní akce, namixovaná s dobrým příběhem, uvěřitelnosti postav, solidní hudbou a špičkovou technickou stránkou. Bavil jsem se a to byl určitě účel hry. ALE!! Pořád mě hra nutila často přemýšlet, uvažovat a taktizovat a dokázala ve mě vyvolat nespočet emocí. Kdyby takhle vypadal film s Tomem Hardym, postaví se mi ;-)

Ani jsem netušil, že i 04 je na počítač. Já na ní propařil stovky hodin, když jsem vlastnil PS2. Časem, když se to člověk naučí hrát, je to rutina a vyhrával jsem často s několika deseti brankovým náskokem. Ale menu je přehledné, líbilo se mi i že si můžu pozadí obarvit oblíbeným týmem z NHL.
Pořád tu je vytváření hráče, vytváření vlastního mužstva, takže si vlastně můžete vytvořit amatérskej tým a pokusit se prosekat na špici. Malej problém je však v tom, že je musíte předem rozházet do různejch mužstev a dá to práci. "Slepování" týmu jde i do detailů, můžete si vybrat i barvy mantinelů pokud si dobře pamatuju. Možná namítnete, že ostatní NHL toho nabízí víc, jde však o to, že já hrál jen 04 a svoje zapříčiní i nostalgie.
Soundtrack úžasnej. The Quiet Things That No One Ever Knows od Brand New u mě zlidověla, díky hře jsem si i stáhl ostatní alba téhlé kapely a dočkal jsem se parádní, mimožánrové muziky. Get What You Need od Jet neskutečně pohodová, vždy když jsem si tvořil hráče, či mužstvo, tak jsem přepínal na páčce písně dokud Jet nenaskočil.
Nevýhoda těchto her se může jevit, jako určitá strojovost a stereotyp, vlastně je to pořád to samé. Ale přemýšlím, že si 04 stáhnu na počítač a rozjedu opět pekla na kluzišti.
A nejlepší momenty hry; kdy jsem vysklil o sklo protihráče, fakt nářez :-) nejvíce jsem toho odehrál za Dallas a Predátory.

Chaos Theory je určitě výborná hra.
První, co mě fascinovalo, tak vymazlená grafika, mimika postav, samé odlesky a celkovej vizuál je lahůdkovej. Musim se přiznat, že o proti jedničce mi obtížnost přijde jednodušší, za zády nepřítele můžu bejt rychlejší a ani kolikrát nebude stačit reagovat, protože Sam Fisher tasí několik solidních chvatů. Konečně. Proto jsem často nepřítele zabíjel, jelikož nůž mě přesvědčil o své jedinečnosti. Líbily se mi například momenty, kdy se ke mě voják přibližoval a já ze strany na něj vlítl s nožem a podříznul mu hrdlo. Konečně Sam Fisher působí jako profesionál.
Ještě zde sice není Krav Maga, kterou nabízí Blacklist, ale výběr chvatů mi přijde dostatečně pestrej a bavila mě celková hratelnost, všechny ty pohyby hlavní postavy, hledání druhejch cest, plazení se v šachtách, a pak samozřejmě špičkové interiéry.
Dvojka mě právě nebavila, pač tam nebylo kudy chodit, co zkoumat, kochat se nádherou kolem. Ale už právě jednička měla takovou ambientní, tichou, minimalistickou atmosféru. Ta se naštěstí přenesla i do třetice - nejlepší moment hry a to beze srandy, seděl jsem zašitej asi čtvrt-hodinu v luxusní koupelně a poslouchal zvuk pračky a venkovních aut, jež projížděli. Pro mě tyhle prvky znamenaj opravdu mnoho, a tak jsem šel do všech dveří, které se otevřít dali, prohledával a plazil se, kam to bylo jen možné.
Oblíbil jsem si aj černej humor Fishera, úžasný hlášky, spoustu z nich jsem si zapamatoval. Zlidovělo aj u mě hackování, to byl mazec, u toho jsem taky mohl prosedět několik minut. Vždycky jsem se snažil, abych to měl co nejobtížnější. Mise v té bance byla asi tou nejlepší. Nejméně jsem si užil Koreu.
Jen občas zavládl stereotyp, pač struktura misí je pořád stejná. Ale moc kritickej přesto nebudu. Maximálně tak, že záporáci ve tváři vypadaj úplně všichni do jednoho stejně. Jinak ovšem pecka, škoda jen toho - nic neříkajícího příběhu. Prostě se nějaká story odehrávala. Já si užíval skvělou hratelnost, interiéry a exteriéry a ta "volnost" bylo mou dostatečnou motivací k dokončení celé hry. Jednička mě však bavila víc.

Před pár lety jsem byl nadšen. I přes mizerné FPS, kdy mi hra šíleně lagovala na Toshiba laptopu, jsem si hru užíval. Dnes to však vyprchalo. Postrádám zde totiž drsnost a brutalitu, kterou obsahuje dvojka v nekonečném měřítku.
Cením, že tratě prošli slušným upgradem, jednou je zataženo, pak svítí nádherně slunce, a terén se během jednoho závodu taky prolíná. Hra je však nudnější, protože přišla o svojí hlavní prioritu - demolici.
Když totiž jedu s autem a napálim to do stěny, tak se nevybourám - jízda podél stěny mé auto nakopne do masivních otáček a hned jsem na prvním místě. Takže ze mě tryskala šílená frustrace, když mám na předním narázníku naložený mini autíčko Martinézový, těším se až ho vymrdám o stěnu a dostanu maximálně hvězdičku za ťuknutí, jí to neubere skoro nic a vesele si jede dál. Navíc některé tratě jsou užší a vzniká chaos, nepřehlednej bordel, kde je 12 závodníků a nedá se vůbec jezdit. Ani z toho bourání nemám takovou radost, jako u dvojky, kterou můžu hrát do vymření.
Grafika je nádherná, já však rád u takové hry špinavost, hovadství a buranov, jezdit po tratích, kde se budu bát každého nárazu a kde se budu těšit až s někym vymetu zatáčku, nechci jezdit tratě, kde mi nic nehrozí, spousta sloupů je nahrazena značkama a stěn se bát nemusim. Ale když narazím do plotu, auto se může posrat a dostanu se do smyku!!!
Krom novějších prvků u tratí, jsou zde dvě nové auta, nějaká ta barva navíc a tim končíme. Zbytek aut má stejné vlasnosti, vypadaj stejně a hlavně struktura šampionátu mě nebaví, pač se nedočkám žádného překvapení.
Soundtrack počítám za pozitivní prvek. Rock, nu-metal, punk, scream. Díky za Kazzer a Dead Poetic, zbytek působí sice značně amatérsky a napadá mě daleko lepší struktura hudby, ale dá se to poslouchat.
HW náročnost určitě zamrzí, slabší optimalizace hry. Dvojka je snad bez jediné chybičky. Tady musím mít internetové připojení, abych hrál offline. LOL
Musim hodnocení snížit, zejména derby jsou naprostejch výsměch, kdy stačí do soupeře párkrát narazit a má po autě. Na to kašlu, moc jednoduché a umělé na mě. Slastnej pocit, kdy vyhladim každé auto co mi kříží cestu, se zde vypařil.

Oblíbený tracky;

Kazzer - Fueled By Adrenaline
Dead Poetic - Narcotic

Nuda. Hru nebudu hodnotit, skončil jsem v džungli a vůbec se mi nechce pokračovat. Mise jsou zcela nudné a hra mi přišla uspávací. Ani ve vlaku mě to téměř nebavilo.
Potěšil přesný laser u pistole, střelba z lana. Ovšem, z lana jsem ani neměl zapotřebí střílet a opět zde chybí nějaká slušná likvidace. Než Sam se pokusí o zvedák, spustí se alarm a je konec mise. Postrádám nějakej rychlej chvat.
Mise se odehrávaj v nudných a hnusných exteriérech/interiérech, nefunguje ani atmosféra a občas ta obtížnost je už přehnaně nad rámec - viz když jsem hnil v Israeli, zatímco kolem pochodovalo asi 6 poldů.. to mi pilo krev.
Navíc jsem ani nepotřeboval využívat "trojočko", poněvadž zde už není žádná tma. Všecko je osvětlené, i v tom nejtemnějším rohu a mnohdy jsem ani nevěděl, zda mám tady ukrýt tělo, pač bylo vidět i na dálku.
Ozvučení katastrofální, hudba hraje nahlas a ani neslyšim, co si povídaj postavy. Přitom v nastavení jsem to měl krásně vyvážené..
Systém s lékarníčkou mi přijde hloupej. Čekat až si za 5 sekund Sam uváže ruku. Proč? Proč si nemůžu vzít do inventáře lékarníčku za každejch okolností a ihned doplnit život? Prostě mě to vůbec nebaví a nemá pro mě smysl pokračovat. Asi se setkám s mínusem v hodnocení mé "recenze", ale jednička mě teda bavila stokrát víc.

Oblíbenej díl. Především, že zde jsou veškerý auta a veškerý tratě z dosavadních dílů série. Časem však přituhuje - některé tratě ve vyšších vlajkách už prostě nelze na zlatou dokončit. Než se však hráč k těmhle tratí dopracuje, může pilovat své zkušenosti, anebo se nechat pohltit nekonečným editorem.
Tedy, nástroje maj mantinely, ale provedení a to, jak trať postavíte, je jen na vás. Tam už žádná omezení nejsou. A hlavně si lze vybrat mezi dnem a nocí, či autem a povrchem trati. Takže tráva, sníh, led, poušť, město, či ostrov a zbytek je na fantazii každého z nás.
Do toho hraje příjemná hudba (hlavně ta v poušti) a doporučuju naskočit do multiplayeru. Porovnat síly s ostatními po celé světě na nejšílenějších tratí. Multiplayer vás skutečně přiková!
A teprve až za delší dobu se začne projevovat stereotyp. Trackamina je nesmírně bohatá, zábavná, oddechová - akorát i při některých závodech bude tuhnout krev v žilách.

Taxikář, který se podělá strachy, jakmile mu šéf místní mafie nabídne útočiště a stane se jeho novým chlebodárcem. Časem manželka a dítě, které nic netuší o tom co jejich muž dělá, kterému se v samotném finále začne vše hnusit. Co se to z něj jenom stalo?
Metrix, ve kterém se hra odehrává lepší snad být nemohl. Epilog, prolog, každej dialog je důležitý, má zde svojí váhu a plejáda filozofických debat zde nutí k zamyšlení. Tohle je skvost a naprostá nádhera! Jízdní model, klaksony, karoserie, přirozenost hráče doprovází každým ujetým kilometrem a profesionalita hry každou vystřelenou kulkou.
Jde zde málo interiérů, ale každý z nich je nádherný a život kolem ŽIJE!
Mě téměř nic nevadilo. Zbraně, káry, postavy, a i příběh - všecko jsem si užíval. Mapa je tak akorát a pánem zde skutečně je atmosféra.

A o něčem svědčí i to, když povim, že film není potřeba. MAFIA je hratelný film! A tolik emocí ve mě žádná hra nevyvolala...

.. aneb, ten kdo chce od života hodně, dostane málo. A ten, komu stačí málo, nakonec nedostane vůbec nic...

Hodně nervů jsem spotřeboval, ale stálo to za to! Špička žánru, absolutní profesionalita. Takhle, jisté nedostatky se najdou, na druhou stranu když se člověk tuhle hru naučí hrát, tak i tohle pomalé stealth, dokáže být naprosto dynamické.
Jinak Splinter Cell nejenže testuje trpělivost, zde skutečně není prostor k sebemenší unáhlenosti. Ačkoliv ze začátku pro nepolíbeného se může stát, že ovládání bude složité, tak na něj se dá zvyknout. Mě Opsat, inventář, informace i veškerá data k misím přišli krásně přehledné, všecko hezky pěkně nalajnované a není možnost, aby se v tom někdo ztrácel. Co se týče každé mise - bez "walktroughu" jsem se neobešel. Jinak hráč musí především umět improvizovat a rozhodovat se dle toho, co vám šéf Lambert nakukal a co nabídl tréning.
Hudba mi přišla solidní, grafika na tu dobu výborná. Neladil mi rozmazanej filtr během cut scének, ale já si zvykl, občas hra ve mě vyvolala příběhem emoce, scénář hezky navazuje. Pár nedostatků.. nůž postrádám, nějaký výběr chvatů, mnohdy by se to fakt hodilo. Častá frustrace a vysoká obtížnost, naštěstí se hráč může mnoho přiučit, nutí ho to přemýšlet a čelí výzvě. Některé bugy a záseky v nějaké díře, mezeře.. to mi fakt pilo krev! Postavy výborný, pošťuchování mezi Lambertem a Fisherem super a hlavně má Fisher špičkové hlášky.. dabing nemá chybičku. Záporák slabší. Mno a naprosto překrásný interiéry, byla radost se v nich často i volně pohybovat, ačkoliv nečekejte, že vše máte přístupné. A je super, že si člověk může ukládat postup hrou každou chvíli. :-)
Potěšila mě i podobnost s 24 hodin - dcera Fishera, vloupačka na Čínskou ambasádu, některé prvky hlavní postavy..