Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Driver: San Francisco

80
116 hodnocení Platformy
Žánr:
simulátor > závodní simulátor *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
02.09.2011 PS3X360
27.09.2011 PC
Vývojáři:
Ubisoft Reflections, Ubisoft Kiev (PC verze)
Oficiální stránky:
http://www.ubisoft.com/en-US/game/driver-s…
Po menších zklamáních, kdy se série Driver vydala cestou "otevřeného herního písečku á la GTA" nám původní tým z Reflections Interactive (nyní již Ubisoft Reflections) předhazuje plnohodnotný pátý díl. Celkové pojetí nového dobrodružství automobilové série se snaží jít ve šlépějích - dnes již legendárního - prvního dílu.

Ostřílený detektiv John Tanner, jenž projezdil spoustu měst a celou svou kariéru zasvětil posíláním těžkých zločinců za mříže, má nyní jediný úkol, chytit zločineckého barda Charlese Jericha. Město nad zátokou (San Francisco) bude plno intenzivních honiček v plném provozu a slyšet bude zvuk kvílejících pneumatik a dlouhých smyků.

Hlavní příběhová linka začíná interaktivním intrem, ve kterém se Charlesi Jerichovi podaří ukrást vězeňský transport. Po dlouhé honičce, která skončí bouračkou, upadá John Tanner do kómatu ... V tomto klasicky seriálovém závěru akce, Driver: San Francisco nekončí, naopak začíná! Celá hra je tak postavena na originální myšlence, ve které je vše dovoleno - v mysli Johna Tannera. Hráčům/řidičům se tak dostane velmi neobvyklé možnosti a to Shiftnutí (bleskové přesednutí) z vozidla do vozidla, aniž by byla potřeba vystoupit. V momentě, kdy je nutnost osedlat jiné vozidlo, stačí jednoduše "vyskočit z kůže" a dostanete se do ptačí perspektivy. Dle pozice si vyberete vozidlo, které zrovna odpovídá Vašim potřebám a rázem se v ocitnete uvnitř daného vozu. Přičemž další možnosti Shiftnutí a jeho rozsah se mění dle průchodu v herní kampani. Všechna vozidla jsou přitom plně licencovaná a nabízí i uvěřitelný destrukční model.

Kromě spousty vedlejších questů, mezi kterými jsou challenge aktivity a jiné kaskadérské kousky - otevírajíc se postupem ve hře - nabízí Driver: San Francisco nově multiplayerové klání. Multiplayer je rozdělen na několik režimů, avšak nejdůležitější je kvalifikovat se pomocí jednoduchých miniher (ničení překážek, délky skoků ...). Teprve poté začínáte na startovním roštu v módech na policisty a uhánějící, závody na kola, boj o balíček, sledování stopy... V multiplayeru je možno dosáhnout až 40. levelu, s každým novým se otevírají nové možnosti.

Naproti tomu v režisérském režimu netřeba žádných speciálních zkušeností, stačí jen zachytit povedenou jízdu, poté ji efektně sestříhat a vytvořit svůj vlastní automobilový trhák v duchu těch nejznámějších filmů (60 sekund, Bullitův případ, Starsky & Hutch ...), dle kterých jsou navrhnuty i některé filmové aktivity. Ty nejsou standardně k mání, je nutné po městě sbírat filmové pásky a za každých deset se Vám otevře jedna filmová jízda.

Driver: San Francisco vyšlo s měsíčním předstihem i na Xbox 360, PS3 a Nintendo Wii, je k dispozici i ve sběratelské verzi, ve které najdete hlavní "tvář" hry a to kovový model Dodge Challenger 1970.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Na nového Drivera jsem se docela těšil, ale absolutně jsem nevěřil tomu oslavnému teleportování – resp. shiftování. Zpočátku mi opravdu vadilo. Měl jsem neustále pocit, jako bych cheatoval. Naštěstí se za cca v půlce hry obtížnost srovnala a shiftování začalo být i docela nutností. Skutečnou výzvou pro mě hra byla až v samotném závěru a bylo mi strašně líto, že v tom nejlepším nastal konec. Málokdy se mi totiž stane, že mě hra baví čím dál tím víc a víc. Většinou to bývá spíše naopak.

Prolog pěkně navnadil a pln očekávání jsem se vrhl do zajímavě načrtnutého příběhu. Ten mě ve výsledku trošičku zklamal, protože jsem čekal docela dost. Holt Driver není GTA, ale závodní hra a tak story hraje druhé, ale přesto zajímavé vcelku zajímavé, housle. Samotná kampaň je ale hodně krátká, naštěstí to hodně natahují vedlejší a opravdu kvalitní mise. Dohrál jsem je komplet všechny a skvěle jsem se bavil. Vybodl jsem se akorát na kaskadérské minihry, které mě nebavily, a motivaci z výdělku jsem u nich taky moc neměl.

Cutscény jsou jedním slovem skvělé. Moc se mi líbilo, jak hra plynule přecházela mezi videi a záběry v herním enginu. Videa jsou výborně naanimovaná. Dabing postav je též velmi dobrý, zejména Tanner hláškuje o sto šest. Driver se totiž nebere vůbec vážně a je to znát. Hráč má pocit, jako by hrál klasický béčkový akčňák z 80. let.

Jednotlivé mise jsou velmi rozmanité – jednou v roli strážců zákona honíte nezbedné závodníky, jednou zase vezete zraněného pacienta, jenž byl napaden jedovatým pavoukem, do nemocnice a poté zase například pomáháte dvou bratřím vyhrát ilegální závody. Mise se neustále mění a proto, alespoň u mě, nenastane pocit repetivnosti.

Hodně jsem se bál, jak dopadne fyzika aut. Bál jsem se zbytečně, jelikož ovládání mi naprosto sedlo. Driver není úplnou arkádu, kde akorát držíte plyn, a vše vám prochází. Ne! Zpočátku jsem se i párkrát vysekal, než jsem přišel, jak vlastně mám jezdit. Avšak ovládání mi po chvíli přešlo do krve a já si uvědomil, že mám co dočinění se skvělým mixem simulátoru a arkádové hry, kde přeci jen ale převažuje ta arkáda.

Graficky to vypadá slušně, byť jistá mírná zastaralost je znát. Mě to ale sedlo hlavně díky jedné věci - grafika hry je krásně čistá. Žádné bloomy, blury, a já nevím co ještě, tu jednoduše nenajdete. Já si nemůžu pomoct, ale vypadá to tak mnoho lépe. Nehledě na to, že se rapidně snižují hardwarové nároky. Až na drobné škubání či zpomalení hry v některých vypjatějších momentech, to běželo velmi pěkně i na mé, dnes již krapet zastaralé, mašině.

Modely aut musel dělat profík, o tom žádná. Samotné San Francisco je úžasné. Já, jakožto veliký fanda tohoto místa, jsem chrochtal blahem. Největším herním zážitkem byla jednoznačně první projížďka po proslulém Golden Gate Bridge. Ve výsledku mě ale mrzelo, že nemůžu z auta vystoupit a podívat se i za hranice silnice. Všude jsou totiž neviditelné bariéry. Na jednu stranu škoda, na druhou ale jsem rád, protože to zamezuje frustrujícím zásekům vozidla mezi objekty.

Vadilo mi vůbec něco? Ano, vadilo. Hudba. Nevýrazná, některé songy mi byly až otravné a občas jsem to nevydržel a zapl si vlastní tématickou hudbu. Nicméně se i pár památných písniček najde.

Verdikt: Jedno z překvapení roku. Nový Driver je skvěle hratelná závodní hra, ač na to zpočátku úplně nevypadá. 80%

Pro: prostředí San Francisca, hratelnost, čistá grafika bez filtrů, hromady licencovaných vozů, filmové (resp. seriálové) pojetí, originální nápad shiftování

Proti: zpočátku moc lehké, slabší soundtrack, krátká příběhová kampaň

+20
  • PC 85
Driver se vrací do starých zajetých kolejí. Driv3r mě bavil, leč jsem jej hrál dávno a Driver: Parallel Lines se mě nějak vyhnul. A Driver jsem hrál strašně dávno. A vlastně, ani nikdy nějak aktivně, bavil mě víc Midtown Madness. Ale naštěstí jsem první díl hrál, kdo jej nehrál, tajak by nežil ne?

San Francisco je dle mě nejlepší díl serie. Pořádně nevím, čím začít hodnotit a o čem začít psát, po prvním spuštění jsem byl totiž ohromen. Licencovaná auta, zajimavý příbeh, kupa akce na silnicích, shift mód, nehody, grafika, stíny, odrazy, jiskry, jen exploze chybí.

Ano, skutečně můžete zlikvidovat tu hromadu licencovaných aut na padrť. Něco takového není zvykem. Namátkově z hlavy je tento jev v Juiced 2 nebo World Racing 2. Ale tady je to megalománsky. Luxusní pojetí poškození, sice trhací nárazník z WR2 má taky neco do sebe, ale škody v Driveru jsou fakt super.
Když neplníte různé úkoly, můžete se jen tak projíždět. A to je taky něco super. Volnost jak cyp. Navíc, na cestách občas uvidíte policejní honičku a je na vás, jestli se zůčastnite tak, že se převtělíte do zločincova auta, nebo do policejního vozu. Za policistu mě to baví více.
Za vaše bláznivé chování, to jest jízdy v protisměru, skoky, nehody, smyky, drift dostaváte určité body. Ty jsou potom dobré na tuning, nákup aut a garaží.

Pro fajnšmekry, tramvaje a trolejbusy úplně chybí. Jak koleje tak trakční vedení. A lanová tramvaj, typická pro SF taky chybí. Jsou tam ale koleje i s lanovým obvodem, tož aspoň něco.

Pro: Úžasná rychlá akce, radost se projet v licencovaných vozech, policejní honičky, grafika.

Proti: Chodci nejdou přejet-kazí to trošku celkový dojem. Krátké.

+15
  • PC 80
Hrubě, ale opravdu hrubě jsem zas něco podcenil. Když jsem slyšel první info o novým Drajvru, chtělo se mi zvracet. Vážně. Nicméně, když se po cca deseti hodinách hraní sotva dobelhám do třetí kapitoly, protože s úpřímnou zálibou plním veškerý vedlejšáky a do toho ještě cpu naprosto regulérní volné projížďky městěm, při nichž se snažím dodržovat dopravní pravidla (!!! - to se mi vážně doposud u žádné hry nestalo), tak si holt musím přiznat, že jsem zase jednou pwned. No a co.

Přitom kdovíjakou motivaci to hrát nemám. Kvůli příběhu tu (ne)čekaně nejsem, ten je opravdu průzračně debilní a ti intelektuálnější z nás jej jistě budou nazývat urážkou zdravého rozumu. Jakmile se ale člověku podaří příběh zazdít do pozadí a ignorovat, zbyde mu celkem hezky zpracované San Francisco jako na dlani, po kterém se projíždí licencované káry, mezi kterými může člověk kdykoliv pomocí shiftu libovolně střídat. Pomocí shiftu, po dosažení tuším třetího levelu, se mimochodem taky dá ultrarychle cestovat po mapě.

Shift, který se mi původně jevil jako neskutečná příšernost a zhovadilost, je opravdu třeba si ošahat vlastníma prackama, protože musím říct, že i takový obyčejný závod je díky němu zábavný na doposud neprozkoumané úrovni. Možná je to laciná a povrchní zábava, ale je to furt zábava. Skvělá. Krom toho zdejší jízdní model je fajn, řídit z pohledu první osoby je větší potěšení, než v jakékoliv jiné hře, kterou jsem hrál, auta vypadají pěkně, a díky zastaralejší celkové grafice je hra velmi benevolentní vůči compjůtru (aniž by to vypadalo jako výstavní kousek z obludária).

Je mi vlastně úplně jedno, jestli to někdy dohraju. Jestli se někdy dopracuju k příběhovému finále a rozuzlení. Příběh je mi u konečníku už teď, já se prostě chci projíždět. A odhaduju, že touha projíždět se právě v tomhle San Franciscu mi vydrží ještě dlouho. Návykovka jak pes.

P.S.: Kristova noho na rožni, mě už se o tý hře i zdálo. FML.

Pro: arkáda jak břemen, a přesto bych se neostýchal to označit za gurmánskou záležitost pro všechny vášnivé šoféry, kvalitní CGI filmečky

Proti: Příběh radši ignorovat, nadsázka z toho smrdí na sto honů a stejně nemůžu nikoho přejet...ale fajn, chápu, Tanner je holt ctihodný občan a zabíjení je zcela nemyslitelné i v jeho myšlenkách. >_>

+12 +16 −4
  • PC 70
Prototyp téměř dokonalé závodní hry. Kdybych to měl porovnat s Burnout Paradise, tak právě Burnout po půlce už neměl co nabídnout, krom zběsilejších aut. Driver stupňuje obtížnost, překypuje pestrými aktivitami a nabízí spoustu zábavy.

Půlku hry jsem hrál na klávesnici, ale gamepad je daleko lepší. Jízdní model je totiž celkem šílený, naštěstí přes gamepad lze tu přetáčivost regulovat a hráč má tak konečně vozidlo pod kontrolou. Příběh nemá nějak cenu rozebírat, je to hodně krátké, detektivní práce není moc atraktivní, na druhou stranu je Tenner velkem sympaťák a se svým partnerem tvoří výbornej tým, kterej se popychuje. Cut scény vypadaj profesionálně, graficky hra nijak neurazí, ale ani nefascinuje.

140 aut Driver nabízí a 50% z vozového parku hráč využije maximálně, pokud to vyžaduje mise. Rozhodně mě potěšila přítomnost Nissana GT-R, hodně Mustangů, pocit z jízdy je skvělej, ačkoliv jsem měl při plno misích nervy, tak se nedá upřít masivní adrenalin, ale chybí mi pár značek. Třeba Subaru, Mitsubishi - pro potřeby závodní hry však dostatečné. Překvapila mě celkem detailní destrukce vozidel (na jízdu však nemá téměř vliv) a karoserie aut je nádherná, interiéry impozantní a líbilo se mi, jak Tenner točí volantem, řadí (takové Assetto Corsa s umělou reakcí řidiče může jen tiše závidět).

Písniček je spousta. Primal Scream, The Black Keys, Beastie Boys, Death In Vegas, The Cure, TV On The Radio (wooow!!!), prostě úžasná žánrová paleta, která skvěle podepře prosluněné San Francisco. To je velké, živé, nabízí mnoho pěkných míst, nechybí ani její klasické kopce, daleko krásnější než Paradise City (může za to aj fakt, že pro San Francisco mám slabost). Aktivit je opravdu obří množství, fakticky jsem neměl pocit deja vu, až jsem byl fascinován, co všechno dokázal Ubisoft nasekat pro závodní hru. Do toho, VŠECHNO co hráč po mapě dělá, tak se započítává do bodů, o které nemůže přijít a za ně si může koupit nové auta a nějaké to vylepšení.

Loadingy nejsou dlouhé, seřazení kláves i ovládání na gamepadu přátelské, přístupné, Shiftování je vynikající prvek a krom kamery, která občas zazlobí, má hráč nade všim kontrolu. Driver představuje v mnoha misích opravdovej challenge, kdy rozhodují vteřiny a pevné soustředění, protože NPCčka jsou totální hovada, která vám trasí cestu, nesmyslně přejíždí z pruhů do jiných, brzdí na dálnicích, všude se serou a doprava je hustá. Takže je zapotřebí mít skills, ale rozhoduje i nějaké to štěstí.

Například... Driver Challenge, kdy s Mcclarenem jedu z pohledu interiéru v 320 km/h, všude plno aut, stačí malá chyba a končim, kor když závodim o čas a trať je na 6 minut dlouhá. Atmosféru autencity a adrenalinu do mě nalil zvuk motoru a bez hudebního doprovodu to byl naprostej skvost.

Kdybych měl vybrat dvě oblíbené mise:

1) Paranoia, kdy musíte odvézt Asiata na dvě určitá místa, máte na to několik minut a musíte se vyhejbat chodcům a plným silnicím, hráč musí využívat uličky, jinak křivoočka začne hysterčit, nadávat vám a do toho hraje opravdu hrozivá písnička. Komediální jak má bejt!

2) Bullitt car chase - Prosluněné San Francisco, 1968 Ford Mustang vs 1968 Dodge Charger, absence hudebního kulisu a řízení z pohledu interiéru auta. Absolutní masterpiece, brečet štěstím se mi chtělo... poněvadž mám rád tu kriminálku.

Chci ještě dodat, že minimapa patří k tomu nejlepšímu, v open world hrách. Naprosto praktická, stačí zmáčknout TAB a můžete se v pohodě ve velké rychlosti po mapě orientovat.

Nejvíce mi vadí absence dynamického počasí/času a jelikož je hra hodně o autech, chtělo by to aspoň malý vizuální tuning, anebo alespoň možnost měnit barvu auta. A občas mi pije krev zbytečně složitá obtížnost vedlejších úkolů.


Největší srandu ještě představují úkoly, kde musíte eliminovat několik závodníků, takže využíváte auta a kamiony z protisměru, vypuknou pekla na silnici, úchvatné crashe ve slow motion a vše výborně komentuje Tenner. Když se portnete do cizích aut, tak spolujezdci maj plno hlášek či vtipných reakcí a za dobu co to hraju, se mi stalo jen jednou, že by se nějaká opakovala. Proč jinak zmiňuji Burnout Paradise? Driver funguje na podobném principu a z pohledu výběru licencovaných aut, destrukce, zábavy, aktivit, grafiky, vyhrává Driver na plné čáře. Sakra, jak ten Ubisoft získal 140 licencovaných aut, jejich masivní destrukci, tolik písniček, když mnoho závodních her si tohle nemůže dovolit? Výborná, jen občas těžší závodní gamesa, kdy všechno co hráč po mapě dělá, má nějaký smysl a počítá se to.

Pro: Výběr aut, jejich destrukce, mapa, aktivity, vedlejší mise, reakce spolujezdců, humor, karoserie a interiéry aut, motivace pro postup, hudba

Proti: Žádný tuning/vizuální úprava, nudná hlavní linie, občas frustrující, absence dynamického počasí/času, psychopatický NPC

+11
  • PC 80
Určitě taky máte tu svoji! Společně máte za sebou první cestu, občasné patálie, častokrát si dopřáváte jinou, ale přesto všecho směřuje jen k té jedné! Máte na ní nejhezčí vzpomínky, protože právě díky ní jste poprvé vniknul do ... virtuálního světa! Přesně takovou hrou je pro mě DRIVER. První díl je klasikou! Druhý díl to u mě vyhrál vystupováním z auta! Potřetí se to hratelnostně nevyvedlo, ale byl tam setsakra vynikající jízdní model. A počtvrté? ... mno, mělo to dobrou myšlenku s časovým posunem! Sakra, jaké to je popáté? Jednoduše řečeno – jako za stara!

Původně jsem si chtěl příběh užít, ale pro lepší pocit z hraní je lepší, když ho naprosto vypusíte a budete dělat, že tu není. Sice se to efektivně tváří jako seriálová 24, ale kvalitativně to má blízko k většině českých, odpadních seriálů. Hra je sice rozdělena na kapitoly, to nic ale nemění na tom, že nejvýživnější je začátek a především pak konec. Příběhovou linku přitom můžete sfrknout za pár hodin. Mno, ale o tom tohle není a Driver nikdy být ani neměl – zapomeňme na předchozí díly! Driver: SF má jiné proporce, je především o shiftování a multiplayeru, přičemž jsem zavděk vzal i spoustu vedlejší aktivit.

Na spoustě míst už bylo řečeno, že graficky hra nenabízí žádné orgie. Chválu si spíše zaslouží mistrně vymodelované vozy a především jejich interiéry, stejně tak potěší pohled z místa řidiče, radost pohledět i se všemi těmi detaily! Zavděk se dá vzít i spousta času v multiplayeru, jen je to po čase zavádějící a hra začne lehce škobrtat, což je vážně škoda. Sice jsem byl zprvu maximálně spokojen a jsem s hrou i nadále, ovšem po odehraných 25hodinách hraní mě hra už moc neláká, jen ten multiplayer.

Driver: SF určitě překvapil a mě jako fanouška původních dílů velice potěšil. Pokud hledáte slibnou arkádovku se slušivou grafikou a pocitvým jízdním modelem. Šup do virtuálního San Francisca. Welcome back Mr. Tanner!

Pro: návrat do mladých let, San Francisco, jízdní model, licencovaná auta, soundtrack, nápadité módy v multiplayeru, aktivity, filmové výzvy,

Proti: nic neříkající příběh, občasný stereotyp, po pár měsících se to moc nehraje :/

+5 +7 −2