Burnout 2 je naprosto nedoceněná klasika, která právem, jak subjektivně tak objektivně patří mezi nejlepší závodní arkády všech dob. Musím uznat, že na starších her se mi líbí že je to především o pořádné hratelnosti - žádnej gimmick. Předně to jakým směrem se ubralo Need For Speed nebo Crew 2 s nesmyslnejma vanity efektama, a však postrádají silné jádro pokud jde o nějakej pocit z jízdy. V porovnání s nimi B2 nezestárl ani trošku.

- Můžu si max vybrat barvu auta a jde se na věc. Samozřejmě je zde dost arkádové ovládání a šílenej pocit rychlosti. Jedna věc, která mi na B2 přijde hodně nadčasová jsou stabilní snímky za sekundu - hodně Playstation 2 her trpělo tímhle (zejména moje oblíbená herní série Grand Theft Auto) a i spousta moderních her potřebuje tři tisíce updatů aby se vůbec dali hrát. Tady mám však hru, která nemá DLC, mikrotransakce, a podobný gimmicky - hru která je stabilní, na oko pěkná se skvělým soundtrackem a silně návykovou hratelností.

- Další věc, kde B2 válcuje konkurenci je systém jízdy jako takový. Ačkoliv si myslím, že se série Burnout vyvinula správným a logickým směrem; tak i Takedown, což je kult téhlé série... něco prostě chybí. A to něco je v Point Of Impact. B2 je totiž o tom držet perfektní, čistě zajeté kola a tím hra odmění hráče řetězovým Burnoutem (nitrem jinými slovy). AI i zde cheatuje, nicméně pokud hráč jezdí čistě, nebourá a do toho dost riskuje tak je odměněn nikdy nekončícím Burnoutem a totálně zdemoluje konkurenci. Nemám rád závodní hry, kde i když topím nitrem tak je AI za mnou v těsném závěsu. Burnout 2 našel fenomenální balanc a nechápu že víc závodních her nestaví na odměňování hráče větší intenzitou z rychlosti.

- Soundtrack je speciálně vytvořený pro každou trať, takže díky tomu má každej závod a každá trasa naprosto vlastní charakter. Hudba je navíc dynamická a pokud hráč má boosty, tak se dle toho přizpůsobí intenzita a energie muziky, což o to víc dělá jízdu v týhle hře návykovější. Soundtrack je 10/10 a musím zejména pochválit fenomenální bicí - zní to jako kdyby hráli na akustický bubny a je to slast pro uši.

- Zvuk aut je super na svojí dobu, auta mají i tzv backfire z výfuků a miluju jak vzdychá turbo když pustím plyn. Na arkádu má B2 fakt prvotřídní nazvučení aut a i jejich modely vypadají nádherně. Každé auto se navíc liší tím jak se řídí.

- Tratě jsou unikátní, a některé mají dynamické počasí. Takže začne sněžit či pršet. Na emulátoru hra krom pochopitelně vyblitých textur, vypadá krásně. Některé tratě mají víc dopravy, jiné více skoků a ostrých zatáček, jednou jede hráč skrz urban prostředí, pak podél dalnice a lesů za doprovodu mlhy... je toho hodně a každá trať má díky své hudbě vlastní charakter.

K závěru asi dodám to, že se to příjemně hraje, nijak to nezestárlo a jsou jenom nějaké maličkosti, které bych dokázal vytknout, nicméně i tak se jedná o fenomenální, závodní arkádovou hru která doteď patří mezi to nejlepší na trhu i přes všechny ty Forzy, NFS, Crew apod.

Kdysi dávno jsem tu měl komentář a dovolim si říct, že jsem tu hru nehrál vůbec správně. Nyní v té hře mám už přes 800 hodin a rozhodně nehodlám s tímhle seknout. Breakpoint mi tak trošku rozbil ostatní střílečky, ale k tomu všemu se dostanu...

Faktem nadále zůstává, že je to prostě dost nedovařený a ta hra má nenaplněný potenciál. Operation Motherland tu hru spíš pohnojil tím že tam přidal nesmyslnou frakci "Bodarks", kteří mají neviditelnost a nesmyslnej armor, co pojídá náboje. Pokud chcete ultimátní herní zážitek, vypněte drony a hrajte regulérní režim proti Sentinelům. Proč? K tomu se určitě dostanu.

Ta hra furt trpí tím konzolovým ovládáním v podobě "drž tohle pro tohle, drž tohle pro tohle", nicméně je zde tolik nastavení že si hráč může vytvořit vlastní herní zážitek. Vypněte gear score. Vypněte HUD. Používejte semi-shot, tedy jednotnou dávku střelby, počítejte manuálně náboje a vypněte všechny ukazatelé. Ta hra se potom stane dost hardcorovou záležitostí, kde každej krok a každej náboj bude mít kolosální impakt. Najednou si člověk netroufne vlítnout do základny a kropit to full automatem. Ten strach že jeden náboj navíc skončí ve zdi, při které stojí nepřítel a zalarmuje celou základnu je hodně hmatatelný.
Pokud člověk chce větší "immersive", mám i pár tipů: ať si člověk vybírá oblečení, gear apod podle prostředí a podle toho, co by jeho voják autenticky dokázal unést. Chcete mít při sobě granáty, oslepující granáty, C4 a miny? Tak si vemte větší batoh. S menším batohem zase budete mít při sobě pouze jenom pár granátů, čutoru a nějaké ty tyčinky které Nomad může jíst. Vyberte si kolimátor pro typ akce do které půjdete. Takže na větší vzdálenost kolimátor na dlouhej dostřel, na CQB holografickej. Ono to nemá až takovej vliv, nicméně pro co nejvíce autentický prožitek ze hry to doporučuju.

Mapa je obrovská a docela prázdná, nicméně miluju architekturu těch interiérů. Když je navíc hráč limitovanej, tak se nachází pomalu na nepřátelským území a každá konfrontace dodává tomu okolí neuvěřitelnej náboj. Dovolim si aj říct, že Breakpoint má několik elementů, pod kterými si dokážu představit slovo "next-gen". Předně cover systém: je adaptivní a je to výborná kombinace mezi moderní evolucí oldschoolového skrčení. Prostě se Nomad automaticky a adaptivně schová za jakoukouliv stěnu či auto, nicméně hráč má pořád manuální svobodu. BOMBA. Další věcí je systém zranění: pokud někdo z vás hrál Metal Gear Solid 3, tak systém zranění funguje na stejným principu nicméně je zjednoduššený. Po pár ranách začne Nomad kulhat, krvácet, začne mu pískat v uších a začne křičet bolestí. Nyní si představte situaci kdy jste někde schovaný, na pokraji sil a nepřátelé jdou ze všech stran. Bomba! Systém léčení je rozdělen na několik variací: autoheal (ten vypnout okamžitě), pomocí injekcí, pomocí obvazů a pomocí lékarníček pokud je hráč za medika.
Stealth je v této hře taky úžasnou evolucí. Můžete se schovat v bahně, ve sněhu apod a kosit nepřátelé co budou zmatený odkud to přišlo. Můžete se schovat v křoví, různém porostu, trávě apod. BOMBA! Tomuhle říkám evoluce žánru. Je zde i hafo perků, které lehce ovlivňují zážitek ze hry a i několik různých class systémů, jež dodávají hře jinou náladu a náboj.

Nyní umělá inteligence. Tohle je .... já nevím. Sentinels jsou ukázkovým příkladem toho, jak by měla fungovat umělá inteligence v moderních hrách. Přebíjejí své zbraně, hráče flankují ze všech stran a spolupracují jako tým, hážou po vás oslepující a výbušné granáty, reagují na každej náboj co do nich hráč střelí, padají na zem, pátrají po hráčích pokud je nevidí přímo a hlavně... stejně jako hráč, Sentinel bojují s vysokým recoilem zbraní a rozprostřeností kam náboje lítají. = žádnej stupidní aimbot, prostě Sentinels nečítují. PROČ více stříleček nemá takovouhle umělou inteligenci? AI co umí taktizovat a chová se pořád jako lidská bytost?

- Už několikrát se mi stalo, že jsem byl někde schovanej. Přistál ke mě granát a jakmile jsem vyšel ze svého krytí, sejmuli mě týpci naproti.
- Neustále se mě snažej obejít ze všech stran jako TÝM, pomáhají si těmi granáty apod.
- S jedným cápkem jsme šli skrz podzemní bunkr, oni nás uviděli tak jsme za sebe položili minu a já na týpka "hej, obejdeme to z předního vchodu". Jakmile šlápli na minu, ONI se rozhodli obejít nás skrz přední vchod a přečíslit nás.
- Když na vás jde týpek s brokovnicí, tak týpek za ním mu pomáhá a kryje ho tak, že na hráče střílí a drží vás pod tlakem. To se stává neustále.
- Sentinels spolupracují s jejich lídrem. Pokud je lídr naživu, jsou organizovaný - jakmile hráč zastřelí lídra, tak jim rozbije jejich strategickou skupinku.
- Sniper se snaží hráče dostat z větší vzdálenosti, Breacher z blízkosti, týpek s útočnou puškou kryje palbou, týpek s vysílačkou volá posily, apod apod apod. SPOLUPRACUJÍ JAKO TÝM! Naprostá bomba.
- Pokud hráč krvácí a je pod tlakem, Sentinels se ho snažej přečíslit. Pokud má hráč převahu, tak se drží zpátky.
- Pokud je hráč schovaný v křoví, sejme jednoho Sentinela, ten druhej se jde okamžitě schovat za strom apod a je tam třeba dvě minuty, protože nevidí hráče či odkud střelba vyšla. Hráč může i použít skutečnou vojenskou taktiku v podobě krycí palby, to máme otestovaný s kamarádem z Ameriky. Nebo připravovat různé pastě pomocí min a C4. Jo a menší detail, nicméně miluju ten fakt, že Sentinels používají tzv "c-clamp", tedy způsob jak drží své zbraně.

..... ve výsledku se chovají jako skutečný lidi, kterým jde o život. Díky tomu je pro mě Breakpoint tak návykovej, protože má špičkovou umělou inteligenci, co kombinuje lidské elementy s taktickými. Samozřejmě ta hra není dokonalá, je tam spoustu nedovařených nápadů, chyb apod, nicméně nic tak hrozného co by bylo vyloženě "game-breaking". Jediné co je fakt na nic je ten fakt, že hra je nonstop online. Tenhle nesmysl by měl už skončit, je to zbytečnost.
Nicméně jo. Je těžké si užít ostatní střílečky proti AI, které není tak promakané jako tady. Breakpoint nabízí pořádně taktickej, hardcore zážitek a hlavně s dobrým týmem hráčů to stojí za to. Máme i vlastní discord server takže pokud někdo bude mít zájem, může se přidat ;-)

A pak že Ubisoft neumí něco udělat pořádně. :D na závěr pro lepší herní zážitek, doporučuju si nainstalovat mód, co vypne automatické přebíjení a hráč musí manuálně přebíjet své zbraně. ;-)

https://www.nexusmods.com/ghostreconbreakpoint/mods/15

AAA herní titul s céčkovými herními mechanikami. Tak bych si dovolil nazvat Division 2. Byl jsem až závislej na tom, hrát bez mini mapy, běhat a chodit po ultra detailně promakaném DC a lootit. A ten gunplay byl absolutně skvostnej, zejména zvuk zbraní. Fenomenální umělá inteligence představovala solidní challenge. A pak přišel end game a naprosto se projevilo, proč looter shooter/cover based hry absolutně nenávidím. Jestliže z vás někdo hrál The Crew 2, D2 funguje na podobným principu..... eeeeeeh. Nevím jestli teda funguje.

Ta hra je víceméně postavená na systému "dřeš jak mezek na ultra přepálené obítžnosti, tak ti budu cpát horší gear než co máš na sobě." Z posledních asi deseti kontrolních bodů level 4 (Heroic), co jsem rasil jeden tak půlhodiny, si nepamatuju že bych měl vůbec potřebu si ponechat byť jedinou část jakékoliv výbavy co mi ta hra dala jako odměnu. Přijde mi frustrující otevírat bedny na téměř nejvyšší obtížnost jenom abych dostal FIALOVOU VÝBAVU. Normální obtížnost mi přijde adekvátně vyvážená, protože tam prostě nemám pocit že by hra podváděla. Jenže k tomu aby hráč měl příležitost k lepší výbavě, musí hrát s tou špatnou výbavou na vyšších úrovních - ale pozor! Budete udělat menší požkození vojákům, co jedou už na steroidech a kompletně ignorují herní mechanismy, který, pokud by hráč ignoroval, hra ho vyloženě potrestá. Ta hra nezlepší jejich chování, jenom jim nakopne větší armor a z vás udělá paletu na odstřel.

Často jsem pak míval pocit, že když tam je wannabe gangsta thug life cápek co má nahnutej škorpion v ruce, chodí v kolečkách, trojuhelníku a má přesnej aim a NEPOUŽÍVÁ COVER,ačkoliv je ta hra cover shooter - jakoby ta umělá inteligence vyloženě zneužívala ten fakt, že si to může zrovna on dovolit. O to absurdnější jsou situace, kdy je přisendvičovanej mezi turretem, dronem, 50ti friendly NPCčkama a všichni do něj kropí, včetně vás a on si vesele chodí kolem vás a hráčům uděluje absurdní damage. WTF?

Aby mi neustále docházela munice protože tam je elitní frajer co pobíhá kolem, ošetřuje všechny a pak spawne drona, co spawne vojáky z ničeho nic, je bizardnost. Ve starých GTA to bylo špatně naprogramované, bug. Tady je to herní mechanismus. To, když z kanálu pode mnou spawne hra čtyři elitní hyeny, jak se mám bránit? A proč se vůbec hráč nemůže ve finále skrčit, když vojáci z True Sons si radši lehnou pro lepší handling zbraně a aby na ně hráč neměl takovej dostřel? Proč musím používat ten rozbitej cover systém? Já třeba chci udělat combat roll, ale místo toho se můj týpek nalepí na nejbližší stěnu. Jednou vyjdu z coveru aniž bych pro to zmáčkl tlačítko, po druhý je na tom nalepenej. Když jste v koridoru, je to ještě víc bizardnější. Nejsem profesionální voják, ale přijde mi logický se pohybovat skrčený pod palbou ostrých kulek, né pobíhat kolem a lepit se na stěny a auta.

Je to obrovská škoda, že ta hra je nadopovaná tak otřesným systémem, protože jsem měl po dlouhé době pocit, že hraju špičkovej herní titul. Audiovizuál, nulovej počet loadingů, FANTASTICKÁ - FANTASTICKÁ!!!!! umělá inteligence jak nepřátel, tak i spojenců. Zbraně působí fantastickým dojmem, veškeré animace, přebíjení... chrochtal jsem blahem. Do levelu 40 jsem se bavil královsky a hrál to i třeba šest hodin denně. End game pro mě hru kompletně rozemlel a já.... asi nevidím motivaci hrát třeba 50 hodin jen abych konečně dostal pořádnou vestu, co mi nepatrně zvýší damage. Každej kdo mě zná osobně, by vám i dosvědčil jak jsem D2 chválil a při jednom Discord callu s kámošem, jsem řval do mikrofonu z absolutní nadšenosti, když jsme doprovázeli konvoj se zásobama a AI působily jako živé bytosti. Miluju detaily ve hře, miluju challenge ve hrách. Vždyť jsem i dokončil celou 3D sérii GTA na sto procent bez čítů. D2 end game je však absolutní extrém, na kterej nemám energii.

Nicméně - stojím si za tím, že je to furt AAA herní titul. Opakuji znova, moje dojmy ze hry. Do 40tého levelu jsem zažíval až revoluční herní okamžiky. Bohužel... ta odinstalace mě hodně bolí.

Asi jsem už na ty hry starej nebo nevím, možná příliš vybíravej. Anebo mi vadí, jak nedovařeně spousta moderních her působí. Tahle verze původní Mafie je bohužel přeakčnělým balastem, kterej postrádá přirozený tempo. Buď je hra příliš rychlá, nebo vás otravují stereotypní, nikdy nekončící pasáže u přestřelek. Asi vám to bude připadat směšný, ale původní Mafie Vávry měla pro mě daleko výživnější akci, mám tím na mysli přestřelky.

Trhá mi žíly hrát hry, kde AI prostě čítuje, má boosty, uděluje hráči damage a při tom je stupidní. Skutečně, AI v týhle hře na klasickou stojí za to. Nikdy neminou, nic jim neudělá ani 5 ran do těla z kulometů - tancují na místě, nebo po vás prostě střílí. Sebevražedně vybíhají z krytů a nechají do sebe kropit, ale né jak v původní mafii, kde nepřítel při každým zásahu kulhal nebo udělal pózu, že byl postřelen - zde prostě jdou furt vpřed a šijou po hráčích. KOHO tohle má bavit. Je to unavující, otravný, frustrující a lacinný. Céčkový. Každou přestřelku centrovat na to abych někomu trefil hlavu... hodně štěstí s tím mířením v týhle hře. Podle mě Hangar 13 absolutně nepochopil, co má udělat.

Zahodit veškeré ty cover systémy, otřesný animace, katastrofální konzolový ovládání a bullet sponge nepřátelé... dejte mi možnost se volně skrčit. Dejte mi možnost to všechno manuálně ovládat. Dejte mi možnost ve hře, aby moje postava reagovala na každý tlačítko, né že to bude působit že běhá jak po ledě. Nechci držet tlačítko abych šplhal žebřík. Nechci držet tlačítko abych si vzal lékarníčku. Chci okamžitou zpětnou vazbu. Nechci devatenáct checkpointů, které budou spouštět ještě šílenější kadenci scriptů a lavinu nepřátel. Nechci aby moji parťáci pobíhali kolem jak totální pošuci. Nechci aby ten týpek přes ty trezory vyběhl ven z místnosti a nechal se zastřelit. Pane bože. Hra z roku 2002 mi umožnila ty mise plnit s větší volností a větší dynamikou. Hafo těch misí mělo víc vrstev. Já nejsem nějak extra velkej fanoušek původní hry, asi bych si jí dnes už ani nezahrál. Spíš mě zaráží, že hra z roku 2002 dala během misí víc možností. Zde to je osekaný všema moderníma volovinama, které já nesnáším u her.

Cover systém, AUTOHEAL (??? :D), opakoval bych se. Je tu kořen z původní hry, ale tak brutálně si překáží s moderníma herníma prvkama. Na co autoheal, když tu jsou lékárníčky? Navíc ta klasická obtížnost je šílenost, je to hodně o štěstí a nonstop ta hra nutí do nudných přestřelek. JEŽIŠI, pro jednou mě nechte tu misi splnit bez scriptů a s trošku jiným přístupem. Né zas kropit miliony kulek do gumovejch dementů co na mě nonstop pokřikují ty stejný dialogy. Navíc mě fascinuje jak každej týpek má u sebe molotov. Hej, k tomu se ani nebudu vyjadřovat, animace s molotovem je totální nářez a působí to zas tak céčkově. Proč nemůžu vyhodit zbraně z inventáře.... kde jsou semafory, NPCčka prochází silnicemi sebevražedně a na silnicích je chaos, auta jezdí úplně všeljak :D má vůbec cenu se vyjadřovat k naprosté nekonzistenci té hry? Příklad, mám thompsona a nastane cut scéna, kde Tom z ničeho nic vytasí colta, po cut scéně ho nemám. Když umřu a jsem v tom bodě znova, už ho mám. WTF. KDO POSTAVÍ AUTO ABY NA NĚJ NEPŘÁTELÉ MOHLI STŘÍLET? Haloooo???

Město je nádhera, NPC jsou mrtvé, nulové dialogy, vystupují z aut do kterých nastoupí, bloudí v kruhu... nudááá. Interiéry zavřené, nuda. Nulová interakce s tím světem, nuda. Bindování kláves je příšernost, prostě konzolovka. Nuda. Optimalizace je divná, hrál jsem to stabilně, během cut scén mi padaly FPS a to i když jsem šel do menu, to mi hra zamrzávala. Otřesný loading screeny po každým restartu. Hru jsem odinstaloval během jízdy domů po volební kampani, nudil jsem se a bylo to frustrující. Graficky to vypadá hezky, ale kvůli grafice hry asi nehraju no... příběh fajn, některé dialogy navíc nedávali smysl, jiný zase hezky expandují příběh. Není zde ani jedinej charakter, co by mě zaujal, všichni tu jsou docela šílený psychopati. Nevím no. Hudba v cut scénách je hlasitá, nejde slyšet moc dialogů. Českej dabing až na výjimky působí docela parádně. Za pěti stovku na steamu bych to bral, ještě že jsem za tohle nedal plnou cenu. Jo a zakončím komentář tím, že tohle není konstruktivní kritika, ale moje dojmy a můj názor. :D

Jsem teprve v jedenácté kapitole, a však se musím přiznat, že naprosto pochybuju, že další kapitoly nějak předefinují moje dost smíšené dojmy z mého prvního setkání s touhle sérií. Ke všemu se postupně dostanu. Nicméně si dovolím říct dvě věci - jedna je: pokud Y0 je to nejlepší, co tahle série nabízí, tak docela bída. Myslím si, že nástupem "Dragon Enginu" se zvýší levelost a taky mi něco říká, že se u jiných dílů budu bavit mnohem víc. Doufám že se nepletu. Druhá věc... na základě nejen zdejšího hodnocení, ale celkové oblíbenosti si dovolím říct, že jsem dost možná hrál jednu z nejvíce přeceňovaných her. Já měl trošku jiná očekávání, kterých jsem se dočkal tak z poloviny, nicméně tu mluvím o příběhu, kterej je prostě.... nemám problém s Japonskou kulturou, viděl jsem hafo anime a několik Japonských filmů. "Nani" je pro mě ultimátní definice mé zmatenosti, pokud na ní dojde v jakékoliv podobě. Takže jsem si vědom toho, jak moc předramatizované dokáže být kterékoliv anime. Spoustu prvků se nachází i zde, které též zmíním. Já mám problém však s tím, že se celé to dění tváří tak ZATRACENĚ vážně a přesto... klišé střídá klišé, totálně předvídatelný momenty, křečovité dialogy, scény které nikam nevedou, otravný, vyloženě otravný až nucený souboje BEZ JAKÉKOLIV pointy, aniž by to posunulo nějak děj a plus, až komické teleportování všech možných postav. Je to fakt nářez, jak se hra snaží o nějakou syrovou atmosféru z prostředí Yakuzy a ve výsledku se jedná o uměle vyhrocenou pohádku s dost nevýraznými hlavními postavami, jednotvárným prostředím a směšnými záporáky.

Nyní zde dojde na obří spoilery, nemůžu si pomoct, tolik momentů kdy jsem se smál nebo kroutil hlavou.. kdo chce, může tuhle sekci přeskočit, ta souvislost s tím zbytkem MÉHO SUBJEKTIVNÍHO názoru bude snad minimální, takže; Kyriu. Emocionálně hrotí mini-hry, zejména ty autíčka, ale když na něj míří zbraní jeho brácha, co mu tam brečí pět minut, řve na něj že nechce aby se mu něco stalo... Kyriu stojí, čumí a poví sotva nějakou větu. WOW, to už i ten Claude z GTA III byl pro mě zajímavější, upřímně řečeno. Tady to nedává smysl. Proč se víc neprojevuje? Proč nebojuje za své přátelé a za sebe? Proč jen tak bloudí bez nějakého směru, cíle či čehokoliv jiného? Pak v sub-stories rozdává morální poučky... ten charakter nedává logiku. Zdrhám se slepou dívkou, když hraju za Majimu. Čeká na nás dodávka a zjeví se její ochránce, co jí jde nastartovat. Pět minut před tím jsem řekl "aha a ona vybouchne." Jakmile se to stalo, já explodoval též ale smíchy. A najednou se tam teleportnul ten mafián co vydírá Majimu. A za ním se teleportnul jinej záhadnej...mafián.. :D 150 lidí má bitku s Kyriuem a Kuze dostal od něj třicetkrát na prdel a přesto se snaží... totálně jsem ho rozdrtil a v následné cut scéně NAJEDNOU je Kyriu obětí... NAJEDNOU pro něj přijede v nějakém červeném sporťáku ten cápek se kterým se Kyriu dal dohromady a NAJEDNOU jeden z té Yakuzy vytasí bouchačku a začne po nich střílet mezi tím co oni mizí v dálce v tom autě.... já myslel, že mají Kyriua zabít, proč tu bouchačku nevytáhl hnedka? PROČ POSLAT 150 CHLAPŮ a plýtvat energií? :D A to jak se Kuze teleportoval s tou motorkou v tom kanálu............. aaaaaaaaa, protože scénář. To že Kyriu ÚDAJNĚ nezabijí nikdy nikoho je absurdní lež, když drtí lebky týpkům kolem. Takhle rozbíjet hlavní charakter, tomu říkám odvaha.. Jo a ten týpek co pro vás přijede v tom sporťáku, poví něco jakože tohle je jeho první pořádná jízda autem a bál se toho... co to je za vysvětlení? :D

... radši to zalomím ty spoilery, to se nedá. Napadá mě toho tuna dalšího. Je tu ještě jedna věc, které tak trošku nerozumím. Já chápu, že Ubisoft všude rve open world a vidíte všude otazníčky, collectibles a tak podobně... nedávno jsem však četl komentář uživatele DaymondeuX jež povídal něco o tom, jak je to generický, pač člověk bezmyšlenkovitě sbírá různé kraviny pohozené po mapě. Došlo mi, že Yakuza 0 to dotáhla do totálního extrému, zejména co se týče těch kartiček s pěknýma holkama. Když jsem sprejoval tagy v San Andreas, bavilo mě to a dávalo to logiku. Ta kultura kolem Hip Hopu, ghetta... tady nechápu pointu toho proč a k čemu to dělat. A jako... Yakuza 0 se NIJAK NELIŠÍ od generických open world her. Možná jen tím, že má malinké mapy a lineární, jednotvárné dialogy v tzv sub stories. Ano, je zde plno takových kde jsem se bavil.... nicméně být sklíčen jediným dialogem co to dění posune dál, je smutný. Na co jsou tam na výběr další dva dialogy, když má postava poví "ajoo, máš recht to bylo stupidní" a jsem zpátky u toho výběru. Takže na druhé zahrání... to bude stejný...? Y0 má malinké mapy, jak jsem říkal: o to víc vynikne ta jednotvárnost NPCček, plochost a nulová dynamika. Plno věcí mi přišlo jak přes kopírák a jako kdyby to jelo podle nekompromisní šablony. Hele Kyriu má možnost ovládnout pomocí prachů svoje město, musí rozdrtit pět miliardářů. Hele Majima má šanci mít kabaret, musí rozdrtit pět jiných týpků. Hele Kyriu je trénován dvouma cápkama, hele Majima taky. Hele betonová džungle, kde nezaprší, nezmění se čas, počasí, NOTHING. NIC. Hele asi dva tisíce soubojů na ulici s bandou dementů, co mě nenechají ani přeběhnout přes most, souboje bez nějaké pointy, opodstatnění... je to frustrující. A frustrující je, pokud jsou souboje vyvrcholením každé kapitoly. To zejména platí když v tom paláci co vlastní Majima, sedí mafián co má údajně odpovědi na to co se děje kolem něj.... dočkáte se nudné bitky, jež jede podle šablony a quick time mačkání tlačítek... a pak ho odvedou policajti. DĚJ SE NEPOSUNUL NIKAM.


Nechápu, proč je spousta mini-her založená na štěstí a náhodě. Kulečník a šipky jsou boží, ale ty jo... málem jsem hodil ovladačem o stěnu když jsem musel plnit ty hloupé závody s malejma autíčkama. TY SAMÉ DIALOGY, furt dokola proklikávat... kdo to vymýšlí? A pokud je nějaká možnost to přepnout, proč mi to ta hra nepoví? To mi připomíná...   
Kyriu se vrátí do toho města a neví kam se schovat. Hra vám to nepoví. Napadlo mě jít do toho baru kde je ta ženská co se zná s jeho bráchou. Hra vás pošle pryč. A dál nic, nepoví vám že máte jít k jedné lokaci aby se spustila jedna cut scéna, kde zjistíte že máte stejně jít k tomu baru, ALE ZEZADU. :D Prostě... wtf?

Souboje jsou taky dost jednotvárný, nesejde na tom kolik stylů a chvatů máte k dispozici. Navíc jsou nudný. Jediný challenge je v tom, že mají někteří bossové tunu životů. Přijde mi i že jsou rozbitý. Jednak: jsem uprostřed kombíčka a nepřítel to může jen tak zlomit a udělat protiútok co mi dá pořádnou nakládačku. WTF? Ale ještě víc mě štve, když jsem uprostřed kombíčka (ano to platí hlavně pro Shakeshadow chlápky) a oni jsou u stěny, tak se ocitnou za mými zády... JAK? Ono to vypadá jako kdyby se AI teleportovalo :D když se podívám na ty brutální bojové styly ze Sleeping Dogs, Yakuza o proti tomu působí bezzubě. Všechny chvaty, hlavně heat útoky působí destruktivně, ale je to jen pohádková iluze, když nepřítel vstane a jakoby se nic nestalo... achjo. A jak jsem řekl, soubojů je mraky, nonstop bitky, NONSTOP. Je to otravný. Chci se projít městem, nechci se furt mlátit. Je to extrém.

Kamera patří mezi to nejhorší co jsem ve hře zažil. V interiérech je to hrůza, nejde s ní manipulovat a během soubojů lítá všude možně..absolutní chaos. Audio je též nějaké rozbité. Pokud snížím hlasitost na méně než sto, tak hra je totálně utlumená a je to samej šum.. musím snížit hlasitost ve windows a pak hrát s plnou v herním nastavení. V interiérech si přijdu tak sklíčený a klaustrofobicky.

Upřímně... jsem zvědav na další díly. Hodlám určitě dohrát příběh 0 a chci dojet celou sérii. NÉ na sto procent, to bohužel ta hra pro mě nemá tak výživnej obsah. Což je paradoxní, pač toho nabízí tolik... ale většina toho mi přijde buď o náhodě, nebo brutálně jednotvárné a šablovité. Byl bych radši, kdyby né každá mini-hra byla brána jako nějaká mise. Něco kde by se člověk mohl zabavit aniž by se musel snažit o nějakej rekord či hodnocení. To samé platí o NPCček.
Sub stories jsou fajn, ale též jednotvárné a ta hra vůbec nemá.... nic náhodného v podobě dění kolem. Mapky jsou prázdné. Plno jednotvárných NPCček, opakující ty stejné dialogy a animace. Nulová interakce.

Já vám nevím. Pokud někdo kritizuje Ubisoft za to, že mají generickej herní obsah a velké mapy, já musím kritizovat Y0 za generický obsah v malé mapě :D aspoň v třeba Watch Dogs existuje interakce s tím světem a NPCčka působí jako živé lidi. Mění se tam počasí, minimálně mají zajímavé prostředí. Mě je to jasný, že Yakuza není jakože přímo open world..... ale ten sandboxovej systém je hodně nedotažený a nemám pocit, že by se hra nějak vyvíjela. Ty města zůstávají furt stejná, nemám ani trošku pocit, že by se děla nějaká revoluce každou kapitolou. Napadá mě toho bohužel ještě spoustu, co bych chtěl zkritizovat, bohužel né moc co chválit. Peněz ale nelituju. Chci vědět kam až jsou schopni scénáristi zajít v tom finále, aspoň se u toho solidně bavím....


... hahahahaahh, i když né asi tak jak ostatní. Nicméně jo, pokud chcete načichnout k Japonské kultuře, směle do toho. Má to svoje kouzlo ;-) a aby bylo jasno, je to můj názor. Je bohužel běžné, že člověk schytá pořádnou palbu jen protože má dnes trošku alternativní úhel pohledu na dost oblíbenou věc u většiny.

Sandstorm mi takřka rozbil ostatní střílečky.
Ještě do nedávna jsem hrál GR: Breakpoint a ačkoliv jsem si to užíval, nešlo se zbavit pocitu jak nedovařený to je. Kupodivu... to si dovolím říct i této FPS řezničině, ale všechno hezky popořadě:

Začnu s tím, co mě prostě nadchlo, protože si to zaslouží jednoznačně přednost. Ještě, než na to fakt dupnu, zatím hraju jedině Domination, pač mě baví týmová hra a lze využívat hodně stealth a navíc to má skvělou dynamiku. Zvuky zbraní jsou muskulární, trhají uši a celé to působí dost nekompromisně. Být uprostřed palby, kdy hráči nemají tlumiče a sviští kolem vás nábojnice, které se tříští o všeljaký materiál (beton, plechy, dřevo), je jeden z nejintenzivnějších herních zážitků, se kterými jsem se kdy setkal. Který jsem kdy pocítil. Fyzicky. Na svým těle. Je to studená sprcha a veškeré ty CODka, Battlefieldy, Ghost Recony... působí jak omalovánky o proti Sandstormu. Fyzickej gunplay. Fyzickej a hmotnej zvuk.

Ten pocit když utíkám z bodu A do bodu B a najednou zčerná obrazovka. Můj charakter leží bez známky života. Působí to jako kdyby to byla skutečně konečná. Je to nekompromisní, absolutní blackout. Konec. Smrt prostě. Ten pocit když můj charakter schytá kulku, dvě a nasraně řve "fuck you, you motherffffucker!"... mám pocit, že každá nábojnice má opodstatnění. Nebo když hystericky řve uvnitř toho tornáda nábojnic a mezi tim s nim zdrhám do úkrytu. Kvůli tomuhle hraju hry, které dokážou ve mě vzbudit takovej imerzivní zážitek. Nepotřebuju aby hra působila realisticky. Jen aby ta fikce, ve které se to dění odehrává, působilo fyzicky a autenticky a... jako Sandstorm má opravdu autentickou simulaci takového zážitku.

Ten voice acting v téhlé hře je prostě slast pro uši. Když vojáci mezi sebou jen tak z ničeho nic komunikují, skrz ty vysílačky... chvíli mi to ze začátku vadilo, ale pak mi došlo, že ten strach a tu řezničinu z bojiště, perfektně ty uřvané a hysterické výkony, vykreslují a působí to přirozeně. To zejména i platí v případě, když do někoho hodím molotov. To jak řve.. aaaa, nepříjemné. Nebo když hodím k němu granát a jen slyším jak charakter druhého začne řvát "GRANÁTA!!!!".... saaaaaaakra, to je takovej absolutní náser!!! :D I ten voice acting pro ženské charaktery je skvělej a to platí i pro ten dialekt.

Je zde okamžitej "time-kill" na jednu, dvě rány a to platí pro každou zbraň. A zbraně v této hře působí jako fyzické objekty, né jako... fiktivní kurzor, který dělá pif paf. Samozřejmě, žádný "crosshair", plno detailů, je to hoooodně o cviku, zpětný ráz, spoustu manuálu co hráč musí vykonat (přepínat mezi jednotnou střelbou/plným automatem, manuálně měnit zásobníky apod.) a veškeré ty animace jsou znázorněný. Nejen graficky/vizuálně - ale i zvukově, takže je běžné že když mám zásobníky na vestě, tak si z té vesty vytáhne ten zásobník a můžu slyšet manipulaci s tou náprsní kapsou v plné kráse.

Taky miluju komunitu. Zatím jsem nenarazil na jediného toxického hráče a to mám nahráno cca 110 hodin. Hecuju se s ostatníma hráčema, děláme před každým bojem voloviny na startovní lajně. Taky jsem se tak v životě nenasmál, co se týče přezdívek. Já třeba používám nickname "Speed Milk" a když jsem se umístil v konečném hodnocení jakožto nejvíce vlajek/nejvíc zabití, tak mě tam doplnil hráč co se jmenoval "Nesquik"... nebo jsem nedávno hrál, skočil jsem z nějaké rampy a letěl vzduchem a sejmul mě týpek "Flying Death" :D :D ... nebo když nás tam rozdrtil v konečném bodování cápek s přezdívkou "Low Hanging Nuts" tak jsem musel pronést "damnn, this guy has for sure, some balls, yo" :D


... nicméně. Hra má i hafo věcí, co mi pijou krev. Já si žádnou kritiku u žádné hry neodpustím. Tak jdeme na to;


- Katastrofální optimalizace. Jako chápu, hraju na notebooku, ale dokážu hrát Breakpoint nebo Watch Dogs 2 na medium/vysoké. Tohle jedině na nízké a stejně mám brutální FPS dropy. Taky mi pije krev, jak mi hra často zamrzává pač internetové spojení i s tou skutečností, že mám internet v pořádku a můžu v klidu hrát jiné online hry. Menu nabíhá nekonečně dlouho a pokud chci si koupit oblečení, když se odpojím ze serveru... mám černou obrazovku. Bohužel, jedině restart funguje.
- Spawn systém v Dominaton je otřes. Buď uprostřed střelby, takže jste instantně mrtvý - nebo na konec mapy, takže běžet sto padesát metrů jen abych schytal kulku? I ty vlajky jsou divně rozložený. Zkuste proběhnout z jednoho bodu k druhému co je naproti přes silnici, okamžitě rána do hlavy - protože je zde i hafo hráčů, co rádi snipují. "Bab" je jednoznačně nejhorší mapa, co jsem kdy hrál. Běžet z bodu C k ostatním co jsou víc než 200 metrů vzdálený? Hahahahahah
- U některých zbraní mi pije krev, jak mají zamčené "atačmenty", takže si neužiju s mojí nejoblíbenější, Honey Badger pač NEMÁ extra magazín navíc. Pije mi i krev jak jsou zbraně bodovaný. Jakože... máte několik bodů, které můžete využít pro bouchačky, granáty, vylepšení apod.. pokud ty body utratíte, tak víc věcí nemůžete. Chápu to u optik a tak podobně, ale u zbraní? Ehhh...
- Vertikální audio. Zvuk je špičkovej, ale co se týče tohohle, tak by se to mělo opravit. Je to frustrující. Představte si, že jste v jednom patře a slyšíte jak někdo běží... nad váma, pod, vedle, naproti? Zní to stejně, takže se člověk nemůže orientovat. Nebo... zprava, zleva? Je to nevyvážený a dost kritický ve hře, která staví na ozvučení všeho.
- Je zde i herní měna. Smrdí mikro-transakcemi. Ty zde nejsou pokud já vím, ale za každej zápas, dostanete jenom kilo. Nutno podotknout, že pokud chcete nějakou stylovou mikinu, tak musíte dát 800. Takže je to dost velkej a mizernej grind. A věřte mi, mít dobrou kamufláž co ladí s prostředím, je dost kritický pro každej zápas. Jo a nejsou zde ani taktické hodinky na ruce? A taky, jak to že nemůžu vidět nohy mojí postavy během hraní?!
- Nepříjemná skutečnost je i to, že hráči tvoří stokrát vymazlenější, vymakanější herní módy a obsah, než samotný vývojáři. Nechápu to. Neberu argument protože peníze a bla bla...


.. v konečném výsledku si však dovolím říct, že se bavím královsky a pokud to takto půjde dál, vidím to tak, že do hry napumpuji dalších několik stovek hodin - kor když teprve zkusím i jiné herní módy a servery móderů. Pokud někdo chce hardcore FPS arkádu, Sandstorm je ta nekompromisní řezničina, jež dokáže vstříknout do žil neuvěřitelnou váhu imerzivního zážitku.

Asi začnu tím negativním.
Předně však musím říct, že to spíš kvůli tomu, že Watch Dogs 2 posunul v některých oblastech, herní mechaniky na absolutně jinou úroveň - alespoň z mého pohledu.
..... jenže... přiznávám, že ačkoliv je místama zábavnost a unikátnost misí s určitým kouzlem, je to kouzlo tlumené a .. až ponížené úplně stupidním scénářem. Moje oblíbená postava, je Dušan Němec. Protože on nepůsobí jako záporák, ale jako člověk, co někam přijde a jako jedinýho napadne, věci řešit diplomatickým způsobem, než na úkor konfliktu. Marcus mi přišel fajn, ale to spíš kvůli samotnému dabérovi, než kvůli charakteru. Nějak jsem se nedokázal přenést přes skutečnost, že mezi tím co dělám bordel po městě, nechávám za sebou mrtvoly a škodu - si to ta parta hypísáků užívá. A možnosti, jak postupovat během misí, jsou též hodně sklíčený mantinelama - jednak tiché likvidace jsou podprůměrné, dlouhé a zbytečně taneční - pak tu není moc pomůcek a gadgetů, jak zůstat jako kompletní duch. Nejhorší pak je, když jste v interiéru, kde je plno cajtů, například - vloupání do FBI budovy. Dostal jsem se s autíčkem až k terminálu a zase..SPUSTIL SE SCRIPT a najednou se na mini mapě zjevilo plno sekuriťáků. Ptám se znova - KDO TOHLE VYMÝŠLÍ!!! Mě to prostě nebaví. Demoluje mi to herní zážitek. Jde totiž o to, že pokud hrajete na nejvyšší obtížnost, což já ano, Marcus vydrží jen pár ran do těla. Je to realistický, nebo teda..spíš autenticky pojatý, nevadí mi to.
Vadí mi ale ty scripty, které jsou prostě .... mě by netrápilo, pokud má hra třeba z poloviny scriptované mise. Ale musí tam být nějaký balanc v obtížnosti. Marcus totiž není ani profesionální střelec, takže je i dost o hubu se pokusit, prostřílet skrz. Jo a nepřipomínejte mi tu hloupou misi, kde hrajete za Wrenche a máte granátomet. Katastrofa. Jiné unikátní mise, jako například, kdy se zmocníte obřího pavouku, tady jsem si to moc neužil, pač jsem se musel prostřílet skrz hromadu cajtů. Mě to netěší. Nemám chuť do nich střílet, vždyť dělají svojí práci. Co však sleduju moje předobjednané Watch Dogs: Legion, Ubisoft se chytl za koule a doladil veškeré mechaniky, napříč různým odvětvím hratelnosti. A taky mi vadí, že spoustu vedlejších misí se dost opakuje, gumovej jízdní model (ačkoliv je to i sranda na druhou stranu s nim), některé interiéry z misí jsou zavřené a pouze pomocí glitche se tam dá jen dostat (nechápu, je to škoda) a nejvíc mě asi rozesmálo, jak naložili tvůrci s postavou Horatia. To jsem se smál fakt nahlas ;-)

A nyní pozitiva. A sakra, tohle bude fakt mazec..
..... TEN SVĚT!!!!!!!!!!!!!!!!!! To mě... no, nebudu sprostej. Ale ta vášeň, to musíte cítit z mejch slov. Naprosto..... nepochopitelný, do jakejch detailů to Ubisoft dotáhl. San Francisco působí nádherně. Graficky je to naprosto fenomenální, možná nejhezčí hra co jsem v životě viděl. Mám skoro všechno na vysoký, něco na ultra + mlhu zapnutou. Já prostě nemám slov. + zvuk je promakaný jako prase. Hlavně když jste s autíčkem v nějaké šachtě, ta izolace je fakt znát. Ta mapa je masivní, plně otevřená, je zde fakt spousta interiérů kam chodit a je to první hra, kde mě vyloženě baví chodit jen tak. Přiznám se, že třeba po hodině mě to v San Andreas přestane bavit a radši vezmu nějaké auto. Pak ještě Sleeping Dogs byl fenomenální pro virtuální procházku - rozdíl je však v tom, že WD2 válí nejen co se týče detailů... i Rockstar by se měl co učit. Nehrál jsem Red Dead Redemption 2, ale třeba GTA V / IV, nemá ani z poloviny takovou péči a interakci se světem. Vidět ženskou, že se zastaví aby se vysmrkala. Všude návaly turistů, aglomerace je organická a živá v týhle hře. Kamkoliv jdu, na jakékoliv místo v týhle hře, tam se odehrává aspoň kousek života.
Lidi mluví mezi sebou, dlouhé výměny dialogů. Můžete na ně reagovat i vy, pomocí kolečka interakcí. Nestalo se mi, že by se nějaká situace třeba třikrát opakovala. Všechno to působí náhodně, né pomocí daného scriptu. Třeba banda co tancovala, já se k nim připojil a mezi tím co pár z nich tancovalo se mnou, jiní si nás začli fotit - to se týpkovi nelíbilo, tak uhodil jednu z nich, ta druhá zavolala poldy a ti ho odvezli. WOW. Masakr. Můžete i hladit pejsky :D jeden z nejhezčích herních zážitků co jsem měl: pomocí kvadropéry a malého autíčka, jsem asi půlhodiny blbnul na jedné zahradě s jedným psem. Choval se úplně realisticky, štěkal, poskakoval kolem apod... ta interakce s tim světem je úžasná! Fakt že jo. A konečně hra, která mě dokáže zabavit i něčim jiným, než jen zabíjet civilisty. Tady jsem ani neměl tu potřebu vlastně...
Navíc, každé NPC má takovej profil, jakože kde pracují, jejich koníčky, kolik vydělávají... Můžete jim hacknout telefony, odposlouchávat hovory, číst smsky - takže každá postava působí jakože má život sama o sobě. Pamatuju si; jednou jsem šel skrz boční uličku a viděl jsem mladého kluka, co byl zdrogovanej. Přečetl jsem si jeho smsky, kde se ho šéf ptal "proč si nepřišel do práce?" a on něco v tom smyslu "dneska nemůžu, už něco mám".. znáte ten divnej pocit v takovej moment, kdy fakt... chcete tomu člověku pomoct a vidíte jak se utápí ve vlastní spirále? Sakraaaa, některé momenty ve mě fakt umí vyvolat emoce..

Zpátky k SF. Architektura interiérů je skvostná. Můžete nakupovat tunu oblečení a že je z čeho vybírat. Vlastně... jsem začal nosit trička s memíčkama a bejsky, protože se mi to líbilo v týhle hře. Takže mi tato hra ovlivnila docela i vkus. Jsou zde i fast foody, a ty úkryty co máte s bandou...všude stylové graffity a mohl bych pokračovat. Fakt, delikátní od pohledu.
Rádia v týhle hře... je jich asi šest, ale bavilo mě naprosto každé. Opět, spoustu interpretů jsem objevil díky týhle hře a spoustu z nich (Aphex Twin, Rakim například) poslouchám běžně. Je tu skvělej hip hop, elektronické rádio, úžasné R'n'B/Pop, punkové rádio, pak nějaké to latinské...všechno to perfektně ladí s atmosférou. Suprová věc je, že si můžete nasadit sluchátka za chůze, dělat skvěle udělanej parkour a užívat si atmosféru města. Jo, Marcusův pohyb je fakt suprovej. Kvalitně se ovládá, prostě mě bavila víc chůze a běh, než jízda autem.

Miluju autíčko v týhle hře. Ten malej jumper. A né kvůli praktickému využití, během misí a sbírání collectibles - ale kvůli tomu, že moje oblíbená herní činnost je: odrážet se o římsy, okenní parapety, až na střechu. Je potřeba na to mít cit, ale takhle jsem dokázal hrát i 5 hodin v kuse. Je škoda, že zde není víc dopravních prostředků - uvítal bych BMX, nebo se projet tramvají, či i vrtulník. Ale i tak mi to prostě tolik nechybělo, když jsem si vychutnával pomaličku každičkou lokaci v týhle hře. A nádherně udělaná příroda :)

WD2 je pro mě takovou revolucí co se týče sandboxu. Ano, spoustu prvků lze vylepšit, optimalizovat a některé bych si přál zde vidět - nicméně, ta interakce, detaily, město, život v něm apod. je bezkonkurenční. A co tak sleduji Legion.... hmmm.... oni to zas posunuli, tu interakci na úplně jinou úroveň.
Děsivé hrát za každé NPC? Díky tomu nám bude zpřístupněná policejní stanice, nemocnice a jiné peprné lokace/interiéry a jelikož můžeme hrát za kohokoliv chceme, stačí navolit ten skin a můžeme se zde procházet a kochat se. Už se těším, hrozně moc. I když mě WD2 nebavil příběhem, charakterama a scénářem - architektura všeho ostatního je téměř, až na pár drobností, fenomenální. Tuhle hru jsem beztak kupoval kvůli tomu městu a dovolim si trošku opatrně říct, že Watch Dogs 2 je takovej....."life changer" pro mě. Nejen kvůli hudbě, mému vkusu jak se oblékám a co to všechno reflektuje.....co miluju na týhle hře, Sleeping Dogs a starých GTAčkách...ta kultura, poznáváte nové věci, učíte se nové jazyky, nasáváte atmosféru, kterou tady v Česku nezažijete. Jsou to detailní a informativní hry a já se rád učím nové věci. A tahle hra i po necelých sto hodinách, NENÍ pro mě samozřejmostí.

Přemýšlím, zda s hraním pokračovat. Ghost Recon: Wildlands se stává králem těch nejstupidnějších her, se kterými jsem se kdy setkal. Nechápu, že ani jeden komentář nezmínil něco kolem toho, jak katastrofální AI je. A nejen to. Mikrotransakce, naprosto zbytečný Tier mode, mizerná dynamika hry, otřesná mapa..... mám pokračovat? Ale rozebereme si to trošku podrobněji.

Z příběhu nemám odehraný vůbec nic, ten hodnotit nehodlám. Prostě jsem si vypnul AI mejch kolegů a vydal se hrát na extrémní obtížnost tuhle "STEALTH" akci. Jo, stealth v téhlé hře je pouze iluzí. Tohle slovo slouží pouze a jenom jako pomocná berle, kam vlastně tuhle hru zařadit. Jedna věc, které též nerozumím: Ubisoft už dávno udělal Breakpoint a stále neopravil tenhle křáp. Ale hlavně že Breakpoint též přetéká mikro-transakcemi. Má to každá hra dneska pomalu? Možná, ale u GR mě to normálně frustruje, protože herní mechanismy jsou totálně rozbité. Mám i spoustu fotek, kterými chci poukázat na precizní nefunkčnost hry a hlavně spousty úžasných příběhů, co jsem v Bolívii zažil.

Miluju taktické střílečky. Armádní techniku, bojová umění, tlumiče na bouchačkách, kamufláže, prostě tahle hra by mohla být tou nejlepší, která splnila veškeré prvky, které vyhledávám nejen co se týče her, ale i filmů. Ovšem pozor! Já nechci stoprocentní vojenský simulátor. Troška arkády neuškodí. Wildlands však neví, čím chce být. Střílečkou? Tak si koukejte nastavit nízkou obtížnost, jinak nemáte šanci. Stealth akcí? A co ty rozbité mechanismy kolem toho? Tak začneme:

odkaz
- Tomuhle někdo říká profesionální jednotka? V praxi; někdo mě odhalil v Unidad základně. Tak jsem se schoval na jednu lokaci a AIčko mi neustále nabíhalo na jedno a to samé místo. Tohle se ve hře děje úplně běžně. Vždyť to je totální idiotství. Ale největší problém je ve skutečnosti, že máte takový ty "hvězdičky". 4 stupně a k tomu, aby jste se jich mohli zbavit - musíte utéct. Jenže co když jste zaseknutý na jednom místě a skrz vysílačku zazní "už tu není, můžete se vrátit na pozice", mezi tím co vám furt bliká, že vás pronásledují? Pár drobných pohybů a jdou zas po vás, gratuluju.

odkaz
- Takže; vlastně dost podobná situace, ALE mezi tím co ostatní z hlídky, se vrátili zpět na svojí pozici - tenhle cápek přesně věděl kde jsem. Oddělal jsem ho tichou likvidací - SCRIPT, najednou se všichni začli sbíhat na jedno místo. Další obrázek:

odkaz
- Mám tři další obrázky. Stejné, z optiky na tu samou pozici. Jakože, postupně tam nabíhali po jednom a nechali se odstřelovat. Naprosto perfektní taktika, opravdu. Tomu říkám challenge. Ještě jednou upozorňuju, hraju to na nejvyšší obtížnost!!! Nebo hrál jsem vlastně. Proč hrát takticky, když můžu kempit tady a kosit jednoho po druhým, že?

odkaz
- V tuhle chvíli se mi hra kompletně rozbila. NĚKOLIKRÁT UŽ BĚHEM MEJCH DESÍTEK HODIN!!! Prostě hlídka se nevrátí zpět na své pozice, neodjedou. Budou tady jak banda volů sedět v autě. Když už odjedou, napálejí to do zdi a zůstanou v autech sedět. A když už tohle ne, tak mám další skvostnej obrázek! Při tomhle momentu mi však došla trpělivost a seslal jsem na ně drona s výbušninou. VĚDĚLI MOJÍ PŘESNOU POZICI, JAK JE TO MOŽNÝ???

odkaz
- Vidíte ty auta? Postupně do sebe bourali dokud každé z nich neexplodovalo. Co následovalo.... přece jsem byl pronásledovaný a šli na mojí lokaci. JAK JE TO MOŽNÝ. Nebo, udělal jsem zátah na jejich základnu - skrz vysílačku slyším neustále otravnou smyčku "stáhněte se zpět na svojí pozici, není tu", mezi tím co banda třiceti cápků křičí na mě z krytů nesmysly. Jednoho po druhým jsem kosil z různých úhlů - pokaždý když jsem se přesunul na jinou lokaci, věděli o mě.

Hele takhle - AI používá tzv "hivemind", něco v tom smyslu, že když vás uvidí jeden, ví o vás všichni. A mixují to s aimbotem. Je úplně jedno, jaká vzdálenost apod. prostě to schytáte. Pamatuju si vtipnej moment, kdy jsem střelil řidiče do hlavy - cápek s dvouma Uzinama vyskočil v plné rychlosti z auta, na obě nohy a dal mi headshot. Jo, tihle Kartelový frajeři s uzinama, co nemusejí nikdy přebíjet, vás insta-killnou. Luxus. A to nemluvím ani o tom, že střílej skrz kameny a podobné překážky. Ta noční akce co vidíte z obrázků, Unidad mě trefofal skrz šutry. JAK JE TO MOŽNÝ, ptám se znova.

Nyní stealth: něco v tom smyslu, že tlumiče netlumí zvuk, AI i tak slyší ten výstřel uprostřed základny. Ale stačí chvíli vyčkat, oni se vrátí zpět na hlídku. Hra vám radí v tipech, vypnout generátory. Na co, když mě AIčko vidí i v úplné tmě, pro kterou já musím použít noční vidění, pro lepší viditelnost?! To je challenge? TO JE BULLSHIT. A pak tu existuje můj oblíbený script - když AIčko trefíte kamkoliv, do nohy například a neví o vás, je mrtvej. Uprostřed šílený přestřelky, zkuste někoho trefit do hlavy. PŘEŽIJE TO. Jako kdyby se vždy aktivoval script a museli jste víc nábojů do nich kropit. Co to je za logiku???????? Nebo ty rakety, země-vzduch - leť s vrtulníkem nízko, nebo tě sejmou. Kámo, já tu helikopotvoru drhnu po silnici, jak mám letět nízko???????? A je jedno, co budete nosit za oblečení. Myslím, že Ubisoft přidal z Future Soldier pack při kterém se můžete zneviditelnit. Ale AI vás i přesto uvidí!!!! Wow. Wow, opravdu.

No a pak je tu tier mode, naprostá zbytečnost. Žádné zajímavé odměny, pouze kosmetické kraviny, co nemaj žádnej benefit. Hlavně, že AI bude víc cheatovat, skvost. Tahle hra je totálně rozbitá, protože tyhle akcičky se mi dějou neustále, neustále furt dokola. Najednou SCRIPT že týpek našel tělo - našel tělo a vědí o mé přesné pozici. JAK JE TO MOŽNÝ?????? Jak můžou znát mojí přesnou pozici???? A k tomu se mi stalo, že se mi třeba dron nechtěl vrátit zpátky, nebo nešel použít, moje postava se furt někde zasekává a mohl bych pokračovat, napadá mě toho tuny.

Důvod, proč hru budu hrát asi dál, je kvůli pocitu ze střelby, kterej je suprovej, zbraně, zvuk a tak podobně. Baví mě lovit tu dementní umělou inteligenci. Opravdu..... vývojářům bych doporučil zahrát Splinter Cell: Blacklist, aby mohli pocítit jak vypadá realisticky působící, chytrá umělá inteligence, nebo Chaos Theory. No uvidíme, co Breakpoint, těším se na další bizardní akcičky. Tolik bugů, co jsem zažil na PS4 při asi dvou odehraných hodinách tý hry, bylo určitě nic v poměru s tím co mě čeká. Hlavně do těch her cpát mikro-transakce, to je asi podstatnější, než základní herní mechanismy doladit ;-) Vadí mi, že čím vyšší obtížnost, tím víc je AI nadlidské a dementnější zároveň.

Bolívie je jinak nádherná, ale sakra.... proč ta hra nemůže být menší. Vždyť to je vyprahlé po všech stránkách a mrtvé. Ta hra má fakt nulovou dynamiku díky tomu. Jsou pak i jiné prvky, co mě napadají ale nechci si tu hru tolik znechutit. Tohle je asi nejvíc podstatné.

.... oh malej edit. Prosím pěkně, aby ta banda těch nemožnejch ****** pro který tam dělám mise a dostávám je ven z klecí, se naučili dopravit moje auto způsobem, aby se s nim dalo někam vůbec jet, né mi to hodit mimo silnici, mezi bandu šutrů, ze kterých nevyjedu. Naprosto prvotřídní logickej game design....bože já tuhle hru tak nenávidím :D

Pozorně čtěte - Need For Speed: Heat je doteď jedinou závodní hrou, kterou jsem dokončil na sto procent. Fakt, nekecám. BYLA TO KUREVSKÁ ZÁBAVA!!! Ale samozřejmě je zde plno negativ, které mají i kolikrát vliv na gameplay jako takovej.

Takže, Heat vypadá a hlavně zní krásně. Graficky je to docela pěkné, jen ta optimalizace je dost mizerná a míval jsem velké FPS propady. Naštěstí to nebylo nijak extra "game-breaking". Je nutno podotknout, že grafika je především pěkná, díky samotné mapě, která patří mezi vrchol série. Všechny ty barvy vynikají, v tom kontrastu a dynamice, se kterou se prostředí může pyšnit. A je fakt jedno, jestli hrajete během deštivé noci, nebo dění rámuje svit Slunce. Je to fakt pěkné i na střední detaily. A ten zvuk. Heat má absolutně bezkonkurenční nazvučení aut a turba. Všechny ostatní závodní hry působí jako kojenci o proti tomu. Kolikrát, když jsem jel autem, pustil jsem plyn jen abych slyšel, jak křupe to turbo a křupání těch backfire z vejfuků. Monumentální. Ten, kdo tu hru zvučil, si na tom dal kurevsky dost práce. Lahoda. Každé fouknutí, když auto zařadí během jízdy. Wow. A nejsem expert, nevím zda jsou modely aut nazvučený autenticky, ale každé zní odlišně.

Gameplay jako takovej je zábavnej. Hlavně i sbírání různých collectibles mě bavilo. Nejen kvůli tomu, že je na co koukat a co objevovat - já se fakt kochal tím prostředím. Ale hra odměňuje za každou maličkost. Crew 2 by si měl brát příklad, jak odměnit hráče, za plnění herní náplně. Získáváte neony a podobné blbovinky jen protože sbíráte plameňáky. Je to krásně provázaný. Závody jako takové pak na vás sypou extrémní počet peněz a je fakt za co utrácet. Tuning aut, zejména ten vizuální je detailní a monstrozní. Navíc tahle hra obsahuje téměř všechny mé oblíbené značky aut a jejich modely. Nissan Silviaaaaa...oohh bože. A závody jsou zábavné a adrenalinové. Tři body: Dynamická AI, která nejede podle scriptované lajny, ale dělá chyby, bourá o svodidla a když nepočítám poldy, tak jsem nezažil, ani jednou že by cheatovala. Další bod, pocit z rychlosti. Každé vstříknutí nitra, je dost nebezpečné protože pocit z rychlosti je ultimátní. Měl jsem pocit, že když jsem jel 150 km/h autem, byl to fofr. Dokonalost. A pak jízdní model. Ještě ze začátku to chce trošku break-to-drift, ale jakmile si koupíte lepší součástky do auta, pneumatiky apod. kompletně se změní jízda jako taková. Já často jezdil s Nissanem GT-R a během zatáček, jsem musel regulérně brzdit. Pokud ne, čekal mě náraz do svodidel. Drifty jsou pak taky zábavné, jakmile ovládnete své auto. Jízdní model v téhlé hře působí sice arkádově, ale dynamicky a dá se s tim parádně pohrát.

Nyní trošku mínusy; málo herního obsahu, AI poldů je dost nebezpečná a lehce nevybalancovaná. Jindy vám velkej náraz nic neubere, pak se vás sotva dotknou a čtvrtku životu máte fuč. Místama je hra frustrující, protože vám účelově zastavují NPCčka uprostřed svodidla. Skutečně, DO PRDELE s tímhle :D soundtrack je totální trash. Chybí mi nějakej punk, hardcore, rock, metal, starej house apod... tenhle "trap" mi trhá uši a je to hodně generický. Naštěstí, nebýt strašného soundtracku, tak si neoblíbím spoustu alb, co jsem si pouštěl na pozadí, během hraní. Není nic lepšího, než kosit plameňáky za doprovodu Scooteru, lol. Příběh je nezajímavej, a hlavně mě tak strašně štve, že tahle hra nebude mít další podporu, protože by si to zasloužilo a ten potenciál pro tuhle hru, je obrovskej. Néééé, prej se chystá další Need For Speed. Achjo. Jo a není zde cockpit. Sakra, i GTA V má cockpit!!!! Mno a pak nespočet bugů, glitchů, ale nic co by mi znechutilo herní zážitek. Vlastně jo, jeden ten radar, kdy musíte projet skrz určitou rychlostí. V jednom úseku se to téměř nedalo, kvůli obrovskému počtu NPCček. Zakončím to holt tím, že každá hra má asi tzv nějaké "fuck you" vůči hráčům ;-)

Crysis 2 je možná tak audiovizuální porno, ale rozhodně mi to nepřijde, natolik inovativní co se týče hratelnosti, aby to nějak nakoplo FPS žánr. Přijde mi to jako Modern Warfare na steroidech, říznuté emzákama. Ale našel jsem i několik kladů, o kterých se též zmíním.

Zvuk. Jsem prostě náročný na zvuk jako takový a všechny zbraně působí správně kovově. Během střelby jsem cítil olovo na svým těle a poskakoval během hraní na své židli. Tlumiče jsou správně, "izolovaně" nazvučené a ve sluchátkách, je to bomba. A nejen to. Slyším dopad nábojnic po každým výstřelu, přebíjení a jak to krásně křupe - mám pocit, že ty zbraně a zásobníky, mají nějakou váhu. První třetina hry, kdy jsem se přestřeloval s armádou, patří mezi úžasné momenty. Užíval jsem si každou vteřinu hry a vychutnával si tichej postup. Na to, že mapy jsou jen nepatrně, otevřené a působí dost koridorově, jsem měl pocit absolutní volnosti. Nejen co se týče toho, že se zde dal využít tichej postup, ale i dynamické AI vojáků tomu dost napomáhalo. Jejich reakce, když jsem udělal sebemenší hluk, apod.

Bohužel, Crysis 2 pak na vás vytasí obrovské kvantum naprosto, absolutně, generické, přepálené akce proti emzákům, kteří jsou kolikrát obtížné dorazit, ale rozhodně to není tím, že jsou nějak vyspělé co se týče AI. Jejich AI působí jednotvárně a mezi sebou se neliší ničím jiným než to, že některý potvory vydrží víc olova. Nedá se zde moc taktizovat, natož to hrát stealth. Můžete se proplížit kolem nich, ale to není zábava. A jakmile sejmete jednu potvoru, všechny se na vás sesypou. Až v tenhle moment se ukáže, že Crysis 2 působí klaustrofobicky. Není kam utéct, není se kam schovávat, protože ty mrchy jsou kurevsky overpowered. Zbraní je navíc docela málo a za chvíli jsem už ani neregistroval ten skvostný zvuk, co mají, protože jsem toho kropil tak strašně moc, až jsem se toho přejedl. A tahle hra mimo tohle nic extra nenabízí, krom přepálené akce a špičkové technické strány. Možná soundtrackem, ale upřímně, já hrál celou dobu bez hudby, abych si právě užil veškeré to ambientní nazvučení hry a aby to působilo víc "autenticky" a přítomně.

Myslím si, že problémem hry je dost nevybalancované dávkování akce jako takové. Ten kontrast mezi taktickou, stealth akcí o proti té agresivní, je strašně moc znát. Když jsem pak asi po pěti misích s emzákama opět v jedné misi střílel proti speciálním jednotkám, ta hra měla absolutně jinou dynamiku. Když jsem třeba xkrát chcípl kvůli tomu, že těch emzáků bylo tolik, NEBAVILO mě to, projít si tou recyklací znova. Pokud se mi tohle stalo u přestřelkách se spec. ops, tak jsem měl o to větší chuť zkusit jiné postupy a tak podobně. Bylo to víc hravé. K tomu je třeba si započítat, že jakmile na vás dolehne ta generická akce s emzákama, flákne vás i to prostředí. Věřím, že NY je pěkné místo, ale ta betonová džungle, je jednotvárná. Možná za to můžou i dost bledé filtry. Ta hra vypadá fakt krásně, ale chybí nějaký kontrast barev.

Bohužel, skončil jsem někde v polovině příběhu a podle toho, co jsem viděl za další mise, to vypadá, že další 80% herní výplně, budu opět kosit emzáky. Rozhodně zkusím Crysis 3, kvůli luku a grafice, ale raději si nebudu dělat naděje, že gameplay bude nějak výživnej.

Grand Theft Auto: San Andreas je pro mě nejlepší, nejzásadnější a především nejdůležitější hra, se kterou jsem se kdy setkal. Po třetím dohrání na sto procent, bez použití jediného cheatu, jsem se rozhodl pro opravdu obsáhlý komentář. JENŽE okomentovat tenhle herní titul je i dost nebezpečné, protože se jedná o tak bezkonkurenční titul, že mi dělá problém vůbec někde začít. V komentáři v maličkosti zmíním o co ve hře jde, pak co na ní miluji a těch pár mínusů, které má. Začátek však podepřu s trošku historickým vtiskem;

Už jako malej špunt jsem se pohyboval kolem videoher. Kazetky a takovýdle klasiky. A už v té době jsem si tak nějak vysnil hru, která bude mít otevřený svět ve 3D. Takovej naivní sen, znáte to. A jednoho dne, jsem byl u dvou kamarádů. Jsou to bráchové a měli počítač a na tom SAčko. Pamatuji si, jak mě jeden z nich pustil si k tomu sednout a já stál, se CJ-em pod mostem v San Fieru, u té policejní stanice. Rozhlížel se kolem sebe s úžasem. Rozklikl jsem herní mapu v menu a podíval se, jak velký to je. Takhle posranej jsem ještě v životě tehdy nebyl. TO JE TAK VELKÝ, TY KRÁVO. TO PROSTĚ NENÍ MOŽNÝ!

Několik let dopředu a často jsem pařil San Andreas na PS2 u babči, u které bydlím od mala. Vždycky přišel ze školy a tak na tři hodiny jsem si to zapl a hrál. Tehdy jsem ani nevěděl, jak skvělá hra to je a za celou tu dobu, co jsem to měl, tak mi ke štěstí stačilo bloudit v Palomino Creek. Dalších pár let dopředu, jsem na učňáku a San Andreas se pro mě stává pomalu a jistě kultovní záležitostí. Ta hra mě doprovází zhruba polovinu mého života (je mi 24) a během té doby, co jsem chodil na učňák, jsem zároveň i objevil, San Andreas Multiplayer a to byla už absolutní, mimořádná událost. DNES, 8. 11, po mém třetím, úspěšném dohrání téhlé hry v době, kdy tu už máme další dvě pokračování GTAček a westernové "pokračování" Red Dead Redemption, spolu s druhým dílem Watch Dogs...je nadále, San Andreas pro mě bezkonkurenčním králem. Ta komplexnost týhle hry je na absolutně jiný úrovni. Ta hra je spirála, která se rozvijí čím déle to člověk hraje. Pro mě osobně, je San Andreas i životním stylem. TUNU hlášek říkám běžně z principu, například v práci, když je nuda, tak si zařvu nějaký dialogy NPCček. Ty meméčka, co dominují internetu. Veškerej můj hudební vkus je zakořeněný v rádiích téhlé hry. A v neposlední řadě, ABSOLUTNÍ VOLNOST. Ještě, než rozeberu do mrtě obsah týhle hry, tak vám povím dost podstatnou věc. Tahle hra a její herní svět má určitou nadstavbu v podobě toho, že tuhle hru mám prostudovanou. Glitche, "záhady", rádia, dialogy... odehrál jsem tisíce hodin v single/MP a pročetl stovky hodin na forech, redditu, wikia ohledně všeho možného, co tahle hra má. Já tu hru prostě studoval!

Podívejte se na to, jak nadšeně o týhle hře mluvím, aniž bych vůbec ještě promluvil o tom, jak se hraje! Každopádně. Hrajete za CJe a vracíte se z Liberty City, protože vaše máti byla zavražděná. Takže nějaká pomsta, zrada, klasika. To je vše, co vám k tomu povím, protože příběh je epický a boží a nerad bych něco spoileroval. CJ je též absolutně nejlepší charakter za celou herní sérii. Přišlo vám, že Niko měl morálku? Poslechněte si rozhovory, mezi Sweetem a CJem.

"Přepadnem Ballasy na tom hřbitově."
"Hřbitově? Brácho, tohle se mi nelíbí."

A jeho charakter, gameplay a všechno kolem toho, se vykresluje, jak hráč postupuje mapou. Ty vole jo, nejlepší herní systém. VŠECHNO si člověk musí vydřít, dopracovat se ke všemu. Odemykáte lepší zbraně, nadupanější auta začnou jezdit po silnicích, fešnější hadry, nové a nové charaktery, nové a unikátnější mise. ANI JEDNOU jsem se necítil trapně, nebo že bych měl pocit, že se hra zasekla a hnije ve stereotypu. ANI NÁHODOU. Do absolutního konce jsem cítil neotřesitelnou gradaci. A taky; sice herní mapa je daleko menší na papíře, než co nabízí pětka, ale je větší v praxi. TŘI MASIVNÍ města, každé z nich je unikátní se svým charakterem. Zdejší herní svět je tak masivní, mixnutý s nějakou tou pouští, lesíky, x vesniček. Ta hra má nad dvě-stě unikátních interiérů. Čteš správně, vole. DVĚ-STĚ. Chápeš to? Stačí si stáhnout trainer, nebo jít do SAMP a příkazem projíždět ten list těch interiérů. Co na to, že pár z nich je upravená variace na jiný a co z toho, že průchody mezi tím tvoří loadingy. Nadále si můžete koupit....ehh, 29 save-housů. To je naprosto monumentální kurva! :D

Ano, vy si řeknete "co jako v těch interiérech dělat", no co třeba vzít foťák a bavit se nad tím, jak ta grafika je špatná ale kouzelná zároveň? :) odkaz
+ to prostě oživuje svět. Šest let se muselo čekat, až Rockstaři otevřou casíno v GTA V. V San Andreas máte tři v základní hre s plně funkčními herními mechanismy. Když už jsem zmínil mapu a svět kolem; začínáte jako chudák. Gangster tématika, Hip Hop, Ghetto. Pak se ocitnete uprostřed prdele světa v Angel Pine. Člověk má pocit, že se fakt ztratil. A když jedete do San Fierra, CJ poví "Jak je možný, že jsem tady ještě nikdy nebyl?" Máte pocit, že objevujete úplně novej svět. Potom načichnete poušť, aby vám kolega zavolal, že vás čeká v nově otevřeném casínu v Las Venturas, v té době jste už vysoce vážený business man, co má podniky v SF. Když se pak vracíte domů z LV, jakožto absolutní boháč, si srovnat účty..ta scéna z ptačí perspektivity, kdy letíte "domů"... odkaz, bylo mi sakra moc smutno.

NPCčka jsou potom kapitola sama pro sebe. Nad dvě-stě odlišných NPC a každé z nich má tak dvacet, třicet dialogových hlášek. Ano, Orange 12... odkaz .. ty jejich rozhovory na ulicích, které kompletně postrádaj smysl a melou úplně z cesty. Ty jejich nadávky na vás, nebo když vás vychvalují. Ten svět tam prostě žije. A všichni to jsou naprostý dementi! odkaz

Na ulicích se opravdu dějou věci. Když po vás jde policajt, tak začne hláškovat. A co, když po vás jde vrtulník a začnou řvát, že viděj odsud svůj barák? Veškeré tyhle detaily pro mě tuhle hru dělaj kompletní. Popsat všechno, co se v týhle hře děje, to prostě nejde, to musíte zažít. Aby toho nebylo málo - mám naposlouchaný WCTR a když Richard Burns uvádí reportáž, můžete slyšet, jak za nim troubí auta a řvou lidi tam. Ta hra působí prostě živě a komplexně. Komplexně v tom smyslu, že COKOLIV co v tý hře děláte, KAŽDIČKEJ POHYB se počítá do statistik a tvaruje vaší postavu. RPG elementy jsou boží.

Rádia jsem nakousl. SF-UR s underground house/trance je ultimátní. DVOUHODINOVÉ WCTR, nad hodinu dlouhé reklamy. KDS-T, K-Rose, Radio X, Master Sounds, CSR, Bounce FM, Playback a Radio Los Santos. KAŽDÉ rádio špičkou série. A ty moderátoři. Sage je sexy, Hanz je šílený, ten DJ Z Radio LS pohodář. Všichni maj svůj osobitý charakter. Samozřejmě, nechybí ani Lazlow. A samozřejmě, jak se hra vyvijí, to uslyšíte i v rádiu.

Psát o tom, že máte ŠEST rozdílných obchodů s oblečením je zbytečné. Nebo tři bojové styly, které se můžete naučit. Nebo Jetpack. Nebo BMX. JO, BMX je nejlepší na celé hře. Miluju dělat parkour s tím po střechách. Miluju BMX. Nebo tuna letadel, vrtulníků, motorek, kombajn, traktor...WTF!!! Ta hra je nadupaná brutálně vším možným, nic tu nechybí :D A když si uvědomíte, kolik toho Rockstaři před vydáním vystřihli, no neuvěřitelný.
Veškeré vedlejší eventy v podobě dvou triatlonů, checpointy sbírat na motorce/BMX, dělat kurýra ve všech městech, klasické assety z jiných GTA, obsazování území, autoškola, motoškola, lodní škola, letecká (dal jsem všechny na zlato a leteckou do půlhodiny). Já si prostě myslím, že tohle si musíte zahrát kvůli tomu, co všechno tam jde dělat. Vykrádat baráky! :D Vzít kámoše z Ghetta do autobusu, jet do Las Venturas a nechat se od nich fotit. Foťák je taky právě dost důležitá věc. Revoluční prvek vidím i v přelejzání stěn, plavání a potápění se. Auta maj nejlepší jízdní model za celou herní sérii. Arkáda, ale každé funguje jinak. Driftování s Elegy jsem si musel vydřít, abych uměl. Dnes je to mé nejoblíbenější auto a dodnes Rockstaru neodpustím, co z toho auta udělali v pátým dílu. Gunplay je luxusní, můžete si lepšit skill zbraní, grip, přebíjení, míření, můžete mít i duální zbraně, jsou zde dilda, noční vidění, katana, nůž, boxer, sprej!! Ta volnost pohybu, kdy si můžete udělat překážku z čehokoliv, to skrčení postrádá pátej díl opravdu hodně moc.

Hlava mi nestačí na to všechno skvělý, co v tý hře je, tak zmíním ještě mise. Všechny se Zerem jsem splnil na první pokus, na jeden zátah bez uložení. Miluju lítání v tý hře. Miluju heist v casínu, kterej si solidně vytírá zadek se všemi heisty z GTA V. Miluju Cézara, Wooziho, Trutha, ty dva brity a x jiných vedlejších postav. Scénář dává šanci jim vyniknout. Miluju tuhle herní partu. Tempenny nejlepší záporák za celou herní sérii. Miluju závodění, tuning aut.... miluju, miluju, miluju! Mike Toreno nejlepší postava, ty jeho hlášky.

Tahle hra je challenge místama, ale to taky kvůli některým přepáleným misím (poslední s kamionem je šílená, nebo pořizování fotek jiných záporáků v Angel Pine je hrozná vata), mise v tom lomu jsou též pořádnej porod. Ale i přes mé velké výhrady vůči některým věcem, NEMŮŽU jít pod stro procent. Není to prostě možné. Protože třeba tunu glitchů a bugů, já považuju za luxusní a vtipný :D a ty odměny, co vám hra dává pod nos, hlavně když hru dohrajete na sto procent. Nebo když něco splníte. U třetího dohrání týhle hry jsem se snažil vymáčknout totální maximum i nad rámec regulérních procentů, a to jsem ještě mrtě věcí vynechal. Když pak naskočily titulky, tak jsem brečel, že je konec.

Tohle je prostě hra, která tu pro mě byla vždycky když bylo třeba. Doprovázela mě i v nejhorších obdobích v životě a nikdy mě nezklamala. Tuhle hru jsem hrál a vlastně hraju srdcem a sami vidíte, že ani slovama nemohu vyjádřit to co cítím. Dohráno za čtyřicet hodin a rozhodně né naposledy. Jenom .... škoda, že si nemůžu nechat resetovat paměť abych všechny rádia, hlášky, dialogy, příběhy a mise, mohl hrát nanovo. :-(

Tak jsem se ocitl ve Vice City. Po zašedlém Liberty City, přichází prosluněná oáza, kde vládnou pláže, drogy, bikiny a pop. A musim se přiznat, že ačkoliv jsem se hrozně moc těšil - nebavilo mě to tolik, jako předchozí řezničina v Liberty.

Příběh je slabota. Vůbec mě Tommy nezajímal. Je bez charakteru, a většinou pořád frustrovaný, protože se kolem něj motaj jiný, ještě větší idioti. Příběh je navíc strašně moc tenký a krátký. Hrozně moc krátký. Vůbec jsem si nepřipadal, jako badass, ale jako horkej brambor, kterého si tam různé strany přehazují mezi sebou. Vlastně ani nevím, proč jsem začal pracovat pro toho Umberta? Většina postav mele hrozný hovna, jsou uřvaný a Tommy nasraně na ně začne taky křičet. Jde o nadvládu nad Vice City, ale ta cesta, kterou jsem se prokousával, mi nepřišla tolik výživná.

Všechno se odehrává příliš rychle - po pár odehraných misí, se odemkne i druhý ostrov. Navíc, začínám na tom luxusnějším. Všude jezdí luxusní auta, hned od začátku jsou k dostání solidní zbraně. Nespočetněkrát jsem peníze vysypal do munice, jen abych do čtvrt hodiny měl zase spoustu peněz. Vůbec jsem neměl pocit, že se z pořádného dna a sraček, dostávám na samotný vrchol. Prostě jsem oddělal pár větších hlav a převzal jejich hnízda. To je i taky důvod, proč jsem se s žádnou postavou nesžil. Není zde ani jeden charakter, kterej by mě něčim zaujal. Všechno je jen lehce nakouslé a když jsem se podíval na GTAWIKIA kolik misí mi zbývá, bylo to už jen pár.

Soundtrack je jinak samozřejmě fenomenální. Zejména moje nejoblíbenější VCPR. Maurice Chavez. Jeho chci v dalším GTA! Miluju tu show. Nebudu zde jinak vypisovat slohy o ostatních rádiích, většinou tam hraje suprovej, osmdesátkovej popík, rock s heavy metalem, nějaká ta latina, hopík. Klasika. Ale snad každé rádio je super. I reklamy. Atmosféra města je skvostná, VC bych chtěl skutečně vidět v HD provedení a i celkově to působí živěj, než předchůdce.

Hned se dostanu k obsahu, ale ještě zmíním AI a mise. Obojí mě vyloženě vysíralo. Ano, zejména nyní upgradovaná obtížnost u hašení aut. Tentokrát ti volové před váma, nejenže ujížděj, ale i zdrhaj pěšky. Chcete říct vtip? Na jednoho pasažéra v taxíku, jsem měl osm minut. Na 20 lidí a 3 hořící auta minutu a půl. Jako, trošku vybalancovat obtížnost by nebylo na škodu :) takovej Demolition Man, lítání s vodním Dodem a jiné chuťovky, vůči tomu jsou jak pro kojence. AI je fakt agresivní, ale mnohdy se mi je podařilo solidně zechcat, například...

odkaz

… jindy jsem musel kvůli neschopnému AI, opakovat. Některé mise navíc působí zbytečně. Celej ten chaos kolem vykrádání banky je kompletně off logiku. Ano, určitě v bance budeme na sebe volat svými jmény. A Tommy by vše zvládl sám, protože jak řidič, tak ti další dva nýmandi, celou akci posrali, navíc k čemu vykrást banku, když Tommy ovládá celé město? Naopak vedlejších misí je o dost víc a bavil jsem se u všech královsky. Závody, lítání s helikopotvorou do kontrolních bodů, kuželkování se Stallionem, playgroundy s různými vehikly. VÍC TAKOVÝCH MISÍ!!!

No a jinak se jedná o masivní upgrade po všech stránkách. Grafika vypadá dost podobně, engine celkově, ale je tam pár lepších efektů, detailů. Navíc, započítejme nějaké motorky (konečně), vrtulníky a pár zajímavých modelů. I plno zajímavých lokací a interiérů přibylo. Malibu i 1 Position jsou fakt delikátní. Užil jsem si v Malibu spoustu zábavy a tancování :)

odkaz

odkaz

... takže jak je vidět, opravdu jsem si to v těch interiérech užil :)

Celkově aj dost zbraní přibylo a i mapa je o poznání větší. Collectibles dávaj solidně zabrat, ale jsou za ně opravdu skvostné odměny. Hráč se dočká i několika solidních outfitů navíc, já si oblíbil ten Havana-ninja (ale kvůli jednomu glitchu si ho už nemůžu vzít) a pak tuhle Jason Voorhees-wannabe...

odkaz

Grand Theft Auto: Vice City je tedy oficiálně mým pátým GTA, které jsem bez cheatů, pokořil na sto procent. Nemá to pro mě takovej drive co se týče postav, příběhů a naopak mi story přijde dost povrchní a osekaná, ale jinak se jedná po téměř všech stránkách o opravdu masivní zlepšení. No a nyní to vypadá tak, že se vrátím domů...

odkaz

Jedničku The Crew jsem nehrál a podle videí, obrázků soudím, že jízdní model působí fakt uměle a grafika vyblitě. Co se týče dvojky - váhal jsem. Po velkém zklamání z Horizon 3, mnou manipulovala chuť na pořádnou závodní arkádu s open world systémem. The Crew 2 se jevilo jakožto dostačující náhrada. Pročítal jsem reddit na tisíckrát, sledoval tuny videí. Jako když trháte lísteček a říkáte si "mám si hru koupit, nemám si hru koupit?" - za šestikilo jsem do toho skočil naplno. S Ubisoftem mám primárně dobré zkušenosti. Watch Dogs 2 je absolutním králem open world her s živým světem a ta hra mě bude kojit na několik dalších let do budoucna i s tím, že za rohem je třetí díl. Série Splinter Cell patří mezi mé oblíbené (Blacklist je pro mě vrcholem akčního/stealth žánru) a mnou rozjetý Ghost Recon: Wildlands vypadá taktéž delikátně.

Samozřejmě - říkal jsem si, zda kritika na tuhle hru není příliš ostrá. A NAŠTĚSTÍ já jsem ten šťastlivec, který hru doslova zbožňuje. Rekapituluji - jedničku jsem nehrál, tak nemohu porovnávat.

Hned z počátku se mi zdál jízdní model až moc neučesaný a lehce těžkopádný. Jezdil jsem jak totální vůl a obviňoval za svojí neschopnost, katastrofální AI. AI cheatuje, projížděj mimo kontrolní body, maj turbo boosty a zatáčky prořezávaj neuvěřitelným způsobem, doslova. JENŽE - je tu kompromis. Závody umí bejt solidní challenge, ale s lepším gearem a skillem, se z toho časem stane zábava. Najednou, jsem byl schopný skrz zatáčky projíždět opravdu nekompromisně s tím, že vypustím plyn a z vnějška najedu do vnitřku. AI se dá vysekat o různé překážky a i hráči je tolerováno, když projede trošku mimo kontrolní bod. Jde to v ruku v ruce. Závody jsou daleko výživnější pro mě, než z Forzy.

Dopomáhá k tomu využívání okolí, prostředí. Jsou tu pořádné skokánky, pestřejší paleta počasí, využívání nitra (to mi chybělo) a daleko větší dynamická jízda z cockpitu. Dámy a pánové, jízda z toho pohledu patří mezi ty nejlepší, se kterou jsem se kdy setkal. Ta těkavá kamera, dynamika a hlavně - MŮŽU SE PO AUTĚ ROZHLÍŽET. Do stran, nahoru, dolů. Plné využití této možnosti. Slast! A můžete si být jistý, že jízda napříč celou mapou s kompletně vypnutými pomocníky a bez mini-mapy, je výživná a pohlcující. Pamatuji si, jak jsem vyjel z Miami a hodinu bloudil kolem Naschvillu a při rozkliknutí mapy jsem čuměl s otevřenou pusou, že jsem sotva projel ČTVRTINU MAPY! Takže slepé bloudění z bodu A do bodu B mě bude držet v šachu HOOOODNĚ DLOUHO.

Ještě se skutečností, že tvůrci se o Crew 2 neustále starají. Na redditu, rok zpátky psali, že je to celé vyprahlé, prázdné a bez eventů. Já tam mám tolik natřískaných možností, soutěží a kdo ví čeho a to mám už ve hře najeto několik desítek hodin. Dojel jsem pouze drifty a street závody s tím, že mě čeká tuna daleko jiných eventů. A to, že season pass spolu s tou Audinou Kurýra a Mitsubishi Lancer X se daj koupit v základní hře (jinými slovy, season pass zadáčo :)))) mi ho už postavilo!

KAŽDÉHO auta si vážím a z každého auta mám radost. Tím, že ho kompletně buduji od základu - že se odlišuji od ostatních hráčů. Vizuální tuning není tak výživný jako z NFS: Payback, ale nabízí dostatečně pestrou paletu možností. Barva interiérů aut, spoilery a nárazníky - není to úplně dokonalé, ale na můj vkus dostačující (s tím, že x partů si odemknete i jako odměny, za vyhrané závody). Ta hra je dost o grindu, ale ... nevím, působí to stále fresh a chutně. Mám koupených asi pět aut, jedno letadlo, motorku a buginu a když si vezmu, kolik času trávím s Nissanem, neumím si představit že mě toho tolik ve hře ještě čeká.

Rádia jsou složené z neznámých skladeb (ambientní rádio je něco, co forza hodně postrádá) a s takovým Bonobo na cestách...prostě wow. Čert vem to, že může sněžit i v Miami (:D) mě jde o ten varibiální prožitek z jízdy a tu pestrost toho vizuálu. Uznávám, že grafika dost zaostává o proti konkurentům, ale udělat detailní top grafiku s takovou masivní mapou... ehh, jde mi fakt o hratelnost, kterou má Crew 2 výživnou. Navíc, tvůrci maj spoustu času na upgrady a s tím, jak pečují o svůj titul, je to pravděpodobné že časem to vylepší. Živostnost této hry je stále vysoká.

Mimo ambientního rádia tu je nějakej ten rock, country (to je fakt super), hopík a nějaká ta latina, mexika, whatever.. každé rádio mi hladí uši a baví mě. Další věc, kde Crew 2 v kvalitě kolísá, je nazvučení. U aut to je ještě jakž takž v pohodě (hlavně klakson v tunelu je stále super), ale třeba zvuk niter a hlavně backfire má forza nesrovnatelně lepší. Chybí mi ta křupavost a monumentální feedback z toho. Ale to je jen detail.

Letadla a lodě se zase postarají o rozvětvení disciplín a člověk pomalu ani neví, kam má skočit. Letět letadlem v cockpitu...to je fakt masakr. Ale ještě to nemám zde tolik zažité, takže je možné, že pak komentář doplním o zážitky z těchto disciplín. Ale z toho, co jsem zkusil, mě bavilo vše.

Pak tu jsou klasické speed trapy, baví mě ujíždění před "tlakovou bombou" do určité vzdálenosti, motokros, really závody, drifty.... u nich jsem opět roztavil nespočet nervů, adrenalinu a hodin :D tam trošku překáží ten grind, ale není to nic moc hrozného. Nějakej naznak mikrotransakcí (barva kouře z kol) tu je, ale jde to získat i různýma eventama v in-game hře a průběhem v příběhu, takže to mě netrápí. Navíc, je to drobnost, bez které se klidně obejdu :)
líbí se mi ta rivalita a žebříčky. Ale...osm hráčů na mapě v tak obřím světě je docela málo. Nějaké bugy jakožto, že zmizí doprava..i když to jsem měl jen dvakrát. Jen jednou jedinkrát mi hra spadla a těší mě hodně krátké loadingy.

Crew 2 tedy má spoustu chybiček, ale převažuje to robustním obsahem, aktuálností, vizuálním tuningem aut, pestrou mapou, kvalitním soundtrackem a není zde vlastně nic, co by mě extra otravovalo. Za mě šílená arkáda, ale rozhodně těch peněz nelituju.

Je skutečně Forza Horizon 3 tak revoluční, že bych si troufl o ní říct, že se jedná o bezkonkurenčního krále u závodních her/arkádových? Jo i ne.

Po této hře jsem toužil hrozně moc. A když už jsem se do hraní mohl pustit, byl jsem pochopitelně v úžasu. Ta grafika, nazvučení, interiéry aut. To menu. Ta mapa s tunou obsahu. A jak rychle přišel úžas, tak rychle přišla i frustrace...

Ano, tahle hra patří mezi ty nejvíce frustrující, které jsem kdy hrál. Podíváme se na některé design rozhodnutí, kterým absolutně vůbec nerozumím: speed trapy, danger zony a drifty. Ten, kdo mě zná ví moc dobře, že drifty patří mezi moje nejoblíbenější disciplíny u závodních her a prosedím u toho mraky hodin. Forza má skvostný jízdní model a i ty drift úseky volaj po skvostným smyku.
Můžou mi však tvůrci vysvětlit, jak je vlastně napadlo, aby AI v plné rychlosti napálilo do mého auta? V praxi to vypadá tak, že mám náběh luxusních bodů a BUM, najednou z ničeho nic to do mě napálí banda kreténů, co jedou v protisměru jak hovada. Naprosto dokonalé. Takže už to není o skillu. Je to jen o tom, doufat že nyní tam nikdo nepojede a že budu mít štěstí. A to platí pro všechny tyhle disciplíny :) online privátní hraní trošku pomůže, ale furt v těch úsecích musí jezdit NPC doprava. Nemůžou tvůrci z nich udělat Ghosty, aby jimi mohl hráč projet...

a nyní závody: tak nekonzistentní obtížnost jsem ještě neviděl. V praxi to vypadá tak, že do středu obtížnosti, je hra primitivní. Pak stačí hrát na PRO a najednou AI má turbo boosty, kompletně ignoruje kontrolní body (jakože doslova sekaj půlku úseku) a podmínky na trati (déšť, voda, terén) nemaj absolutně žádnej vliv na jejich grip. Vždy dokonale spadnou na všechny čtyři kola. Voda jim neubere rychlost a nedostane je do smyku. A je to zejména evidentní při street závodech. Schválně jsem i sledoval určitý úseky, kde AI nabere velkej turbo boost a nechápal jsem, jak tenhle rozbitý systém není opravený! A to nejlepší na konec? Nemá cenu hrát na nejvyšší obtížnost, když XPčka a peníze jsou naprosto stejný, jako když vyhrávám na nejsnadnější :D

mapa je hrozně moc malá a to mi vadí. Eventů je hafo, ale závody a exibice jsou téměř stejný a odehrávaj se nespočetně krát i na stejných plochách. Aut je opravdu obří množství, ale customizace je malinká takže jsem si skoro k žádnému nemohl vytvořit vztah a pocit toho, že ho buduju od základu.
Ty moji poskoci co komentují každej můj úspěch jsou hodně otravný a působí to jako cringe. Nascriptované hlavní eventy mě nijak nezaujali (jsou čtyři) a vadí mi, že je musím dělat a nemohu je odložit když je odemknu. A jízda z cockpitů postrádá intenzitu, nemohu se ani rozhlédnout kamerou v autě. Škoda...

Zbytek jako hudba, skill tree, xpčka za úplně cokoliv, grafika, zvuk....vše je extra třída. Ale závody jsou dost frustrující a ani né zábavný. Jak se mám učit jezdit proti AI, které nejede jako člověk a zatáčky řeže nereálným způsobem? Dost pochybuji o tom, že se ke hře vrátím a že si vůbec koupím další díly. Crew 2 forzu pro mě převálcovalo :)

Právě nyní mi hraje Rise FM a já zde píšu komentář k tomu, že Grand Theft Auto III je mým čtvrtým, které jsem dohrál na sto procent, bez použití jediného cheatu. A bylo to krátké.

Okamžitě mě hra do sebe vtáhla. Pamatuji si vlastní dobu z milénia a kolem toho, takže na mě veškerá atmosféra působila až retro-futuristicky. Věřím, že tehdy když hra vyšla, tak to musela být absolutně totální mrda. Ta svoboda, 3D město s NPCčkama a rádia v autě. WOW. A historický gigant ze svého charakteru a atmosféry, ani po tolika letech od vydání, neztratil vůbec nic.

Je docela smutné, že mě kampaň bavila víc než čtyřky a pětky dohromady :) sám jsem se divil, kolik hodin jsem dokázal u tohohle prosedět a jak dynamické, akční a strhující je to celé dění. Claude je frajer. Jednoznačně ten největší badass, bez známky emocí a slabiny. Nepotřebuje hláškovat. Vystačí si s jeho vyprahlou mimikou - je to žoldák. Loajalita pro něj neexistuje, jakmile ho poslala k vodě Catalína. Zabije každého kdo mu stojí v cestě a je jedno, jestli je to jeho ex boss. Jeho hnacím motorem jest pomsta a finanční zisk. Nesnaží se nijak obhájit své činy. Svojí práci odvádí na maximum a užívá si jí. Žije tím. Takže jsem s Claudem dokázal určitým způsobem soucítit. :)

Liberty City. Hm. Šedivé. Temné, depresivní, vyprahlá betonová džungle. Ale ta bouřka a mlha. Jo, v tom rockstaři už od začátku pochcávali konkurenci. Rádia jsou teprve v rozvoji, takže jsou hoooodně krátká a ještě zde není tolik hitů. Ale právě to Rise FM je spolu s SF-UR bezkonkurenčním králem elektronického trance-house a v sérii nemaj srovnatelného soupeře. Ta atmosféra z toho live klubu, kdy lidi řvou a DJ s nimi. WOW. Chatterbox je jedna z nejlepších talk show, se kterou jsem se v životě setkal. Lazlow Jones, Fernando Martinez a Reed Tucker (lazlow a reed měli spolu skutečnou show, Lazlow Show!) takže nostalgie šrotuje naplno. Mistrovská kadence varibiálních hlášek bez vulgarit. Úžasný! Game FM s ikonickým hip hop soundtrackem a tuna vtipných reklam. Takže jo, tohle jsou věci, do kterých jsem se zamiloval :)

Mise obsahují dost nekonzistentní obtížnost. Ještě do poloviny hry to je taková flákačka s tím, že občas někoho oddělám. Ale pak masivní shift a už čelím tomu největšímu hardcore, co série nabízí. S.A.M., Express-2-go, nebo to co mi přikazuje Donald. Žádné checpointy, žádná in-game mapa. Místy nevím, co bych si bez občasného guide vůbec počal?
Mistrovský je i zvuk a celkové echo prostředí. Jděte od portland save-house k vedlejším panelákům a uslyšíte dunící house zpoza stěn. K Luigi klubu. K Salvatorovi a k dalším budovám, jakožto třeba kino. Ta atmosféra, ta ozvěna toho. To se rockstarům doteď nepodařilo napodobit.

Příběh asi moc nemá cenu řešit. Děláte mise na x způsobů, většinou dost podobné, ale obsahují absolutní volnost a s trochou cviku, si lze užít spoustu srandy. Je jinak znát, jak moc je tento díl ještě limitovaný. Stopáž rádií, gumovej jízdní model, AIM střelby je dost chaotický a AI šílené. Policajti nebyli nikdy víc agresivnější! A tady je fakt strach dostat vůbec pátou hvězdičku ;-) M16 jakožto zbraň hromadného ničení? Ten zvuk a okamžitá smrtelnost a kadence, si umí získat respekt.

Hra toho nabízí hodně, opravdu, ale pořád málo o proti následovníkům. Nejsou zde letadla (jen pochybně fungující DODO), vrtulníky ani motorky. Interiéry neexistují. Přesto, kvůli historickému feelingu, úžasné atmosféře a nekompromisně-strhující hratelnosti, si lze hru užít naplno.

můj let do vice city však už čeká...odkaz

GTA IV byl pro mě neřešitelný rébus. Dá se říct, až mystická legenda. Tradují se doteď o ní legendy, jak fyzika s enginem přechcali tehdejší dobu, jak Rockstaři vyprodukovali hru na pár let dopředu a kdo ví co si. Jak zde figuruje dospělej příběh a jak je vše temné.

Vůbec spustit tenhle zázrak, to chce fakt pořádnou dávku trpělivosti a bloudit slepě po internetu. A když už to člověk spustí, setká se s neexistujícími texturami a zasekaným vizuálem. A když už tohle prolomí, i na vysoké ten svět, vypadá dost....šedivě a temně. Je to i účel a Liberty City skutečně nepůsobí příliš růžově. Je zde větší náklon k realismu a scénář se snaží interpretovat něco jako důležitý příběh o imigrantovi a že je důležité, přežít zdejší události, než žít ten americký sen.

Příběh je však velká slabota. Nabízí určitě solidní téma a myslim si, že Niko je dostatečně charismatický, vtipný a schopný na to, aby z něj byl silný charakter, co by utáhl takovou hru. Umí Krav Maga, prvky parkouru a šplhat po římsách. Umí sbírat píčoviny ze země a házet to po všem, co se hýbe. V cut scénách vtipně hláškuje a ponižuje ty, kteří mi zadávaj úkoly. ALE NEDÁVÁ SI BEZPEČNOSTNÍ PÁSY KURVA. - A též jsem nějak doufal, že si už dupne a otevře si tam na někoho hubu, že zabíjet dál nebude. Nic takového.

Mise jsou strašně šablovité. Ještě chvíli mě bavil první ostrov s přestřelkama, protože se odehrávaj v těsném prostoru, stěny jsou docela ničitelné a v mixu s pumpovací brokovnicí, působí tak střelba hodně intenzivně a kolosálně. Když však i na posledním ostrově děláte to samé a v prázdnějších místech, už to není sranda. Mise, kdy mám odbouchnout 4 trucky s drogama, tak ta stejná cut scéna z ptačí perspektivity byla použitá pro následující misi do přístavu, kde mám rozstřílet pašeráky, co odváží na lodích drogy do Vice City. - To jsem si řekl, že už mám skutečně dost a hru jsem vlastně nedohrál. Jo a Kate je fakt hrozná. 2x v cut scénách jsem jí viděl, jeden hovor s ní proběhl a je to žena mého života. Přitom jsem s ní nikdy nebyl na rande a prý nechce mít ani sex. Zlatá Denisa z SA, která naskočila a střílela po ballasech, šla se mnou do fast foodů a pak mě pozvala na horké kafe!!! - pak mi tu říkejte něco o dospělém příběhu :D

Optimalizace strašná je a celá hra je brutálně zabugovaná. Ale tohle nejsou bugy jako ze SA, které dokázali vykouzlit úsměv na rtech. Tohle jsou bugy, co hráče trestají, když plní mise a postupuje příběhem. To, že nějaká auta jsou zabořená do země, levitují nad ní, a tahle postava je zaháknutá o bednu, tahle bedna zase levituje....to jsou věci, které mě fakt netrápí. Ale bugy, kdy musíte mačkat tlačítka a hra rezignuje vůči vaším úkonům...grr.
Ono vlastně není o co stát. Můžete mít hafo peněz ke konci hry, ale nekoupíte si auto, motorku, loď, baráky, garáže...NIC. Není za co utrácet. Veškeré mé prachy jsem házel do munice, zbraní, platil nemocnici po každém respawnu a když už jsem nevěděl, co s penězi, rozdával jsem bezdomovcům co to jen šlo.
Za oblečení moc utrácet nejde. Moc toho po vás nechtěj a stejně je zde až trestuhodně tenký výběr. Fast foody stojej dolar, takže zde skutečně není motivace peníze vydělávat a dokončit příběh. Hra je hodně utahaná a každej ostrov vypadá stejně, krom neonového středu druhého ostrova. Krajina fakt hře chybí a Liberty City jsem nikdy neměl rád. Je to stereotypní místo, bez svobody.

Jinými slovy: pamatujete, jak jste nedočkavostí odemykali nové lokace v SA a každá byla hezčí, pestřejší a více charakterní? Tady jsem očekával něco podobného, abych zjistil, že třetí ostrov je asi ten nejhnusnější v celé hře :D chválím počet interiérů. Laundromaty jsou moje lásky. Za zvuku praček se poflakovat uvnitř a číst internet, to je moje představa o relaxu! Ty vole, ale to je jedna z mála věcí, co krom chaosu ve městě, lze dělat. Uvítal bych tunu obsahu, kde by nebyla třeba nikoho zabíjet, mlátit, nahánět - assety, kde jezdíte sanitkou, hasičákem, plníte mise v helikoptéře, letadle, lodích, BMX, motorce atd atd atd....VŠECHNO JE KOMPLETNĚ PRYČ. Maximálně policejní, ale já NECHCI ZABÍJET. Dělám to celou hru a jsem tím překrmený. JO, Vice city stories feat Liberty city stories jsou asi desetkrát zábavnější, pestřejší a zajímavější po všech stránkách, krom grafiky, enginu a fyziky.

Město je naštěstí docela alive, všude jsou obří dopravní zácpy a NPC nejsou jen karikatury. Ale není zde ŽÁDNÁ INTERAKCE s okolím. GTA IV je kulisa, která se hezky tváří, ale nepustí vás do sebe - zatímco SA bylo vaší hračkárnou - tu máš obří mapu, desítky pestrých interiérů, tunu dopravních prostředků a dělej si co chceš. TY JSI TU PÁNEM, TOHLE JE SVOBODA PO KTERÉ TOUŽÍŠ.

Internet je též jen kulisa a člověk může jen číst vtípky na netu. Ale všechno je to prostě....za sklem. Hra mě dovnitř nepustí, jen nachutí. Rádia jsou docela v pohodě, Jazz i Journey jsou fakt lahůdky a i ten pop co tu je, se dá poslouchat. Ale rozhodně se to nepřibližuje k SA/VCS. Naštěstí talk rádia jsou ještě vtipné, hlavně Lazlow válí s Integrity. Televize mi přišla v GTA V zajímavější, zde jsem neměl potřebu na nic koukat. Interiérů je dost, i když jsou všechny stejné, tak je to furt větší sláva než v pátém díle, kde máte vše zavřené. Zde figurují ještě fast foody a tak podobně, takže nějakej vztah k městu jsem si trošku vytvořil.

O GTA IV bych závěrem prohlásil, že je to vlastně poslední vyloženě singleplayer GTA a má to ještě dost prvků, které tu herní sérii připomínaj, ale i tak už působí dost chudě a osekaně. Chci tunit auta, kupovat baráky, garáže, tunu hadrů... chci se sžít s charakterem a s chutí plnit i stereotypní mise. Potřebuju důvot u toho zůstat a né doufat, že to už skončí a budu moct zapnout trainer. Chci svobodu, né aby na mě na letišti šli 4 hvězdy KDYKOLIV TAM JSEM. Chválim více realistický jízdní model (sám řídím auto a krom té nesmyslné brzdné dráhy a přehnané přetáčivosti, ty auta maj váhu), ale .... radši bych arkádovej jízdní model. Motorky, lodě jsou peklo. SA mělo kompletně vše vyvážený a do všeho jsem nasedal s chutí, zejména BMX (které tu není ani....) jsem miloval celým srdcem. Tohle je hra, né simulátor, kde se máte učit jak jezdit s autem, takže arkádovej model z GTA V asi mám radši. Jinak tvůrci by se měli totálně vysrat na detaily, které oživí kulisu, se kterou stejně nemůžete nic dělat a jen očumovat a místo toho by měli tunit hratelnost, gameplay na úkor věcí, kterých si ani nevšimnete, protože si s nimi nemůžete vyhrát. Bavil jsem se, ale asi bych čtyřku zařadil hodně dolů, protože s VCS, LCS a SA se absolutně vůbec nedá srovnávat.

Malá poznámka na závěr: nikdo se zde o tom nezmiňuje a ani na redditu. Každopádně režie cut scén je příšerná. Místo toho, aby kamera snímala mimiku, tak jen roh obrazovky, hadry ve velkých detailech a kousek tváře. To se radši podívám na vykouslé obličeje z SA a jejich spojené prstíky. :D Takže nějak nemá ani cenu koukat na cut scény...

Další GTA TÉÉÉÉMĚŘ dohráno. Na jediný skrytý balíček zřejmě seru, ale možná jednoho dne si ho najdu. Přeci jen, 99% není zlé číslo. Dohrání kolem 30ti hodin.

Příběh/postavy;
Někde jsem četl, že v téhlé hře o příliš nejde. A je to pravda. Hra je až na pár misí poměrně snadná a ke konci jsem ani nepocítil žádnou úlevu, prostě jsem si řekl, že jsem dobrej. Obtížnost se snaží Rockstar dohnat kulometovým respawnem a trošku AI cheatuje, ale vybavuju si snad jen jednu misi, kde jsem měl nějaké ty nervy.
Postavy jsou daleko lepší než ve VCS. Tony je na rozdíl od Vicka, bastard, profi gangster a nijak to neskrývá. Prostě přijede busem, nakráčí k šéfovi a "máte pro mě nějakej job?!" Je to jistě fajn hrát za hlavní postavu, která sama sobě si nic nenalhává, je loajalní a s šéfem tvoří super přátelství. Když se navíc Tony dostane na druhej ostrov, začne v každé cut scéně hláškovat a pro sarkasmus nejde daleko. Když navíc hrajete celou hru v kuřecím obleku, tak i při dialogové výměně "Tony, i've got a business for you" "No, i have already business in restaurant", jsem se musel od srdce zasmát, protože ten oblek tuhle větu povýšil na situační humor.

Tony je fakt super, Salvatore jako boss charismatickej. Chybí mi však zde pořádnej záporák, on tu nějakej je a objeví se už na prvním ostrově, ale vůbec si nevybavuju ani jeho jméno. Prostě další týpek na pozadí toho všeho, ale nepřišlo mi, že by byl nějak zásadní pro děj. Prostě měl řadu poskoků a potichu se chystal ovládnout město. Donald Lowe je teda fakt divnej, zasranej kanibal, ale aspoň ho Tony vždycky poníží stylovou hláškou a pak tu je několik vedlejších, které jsou hodně zaměnitelné, až na maminku Tonyho, která se teda povedla a dodává hře určitej důvitp, zejména v momentě kdy na svého syna vypíše odměnu a jdou po vás zabijáci, lul. V malé roličce se objeví i 8-Ball z GTA III. Ale moc souvislostí zde není, maximálně v rozvícejícím se Chatterboxu.

Mise/vedlejšáky/collectibles;
Úkoly jsou jednoduché, to až spíš spousta vedlejších solidně hráčům dá zabrat. Bohužel, nevyskytuje se ani jedna hlavní, která by mi přišla nějak nápaditá, originální či ikonická. U vedlejších se dočkáme několika challengů na různých motorkách s různejma zbraněma a stihnout sejmout co nejvíc enemáků, než vyprší čas či než vám zničej vehicle. RC Triad Take-Down je krátké, ale nesmírně zábavné, kdy s malým RC autíčkem jedete ke gangům a odbouchnete je. Car Salesman/Bike Salesman je originální. Máte čtyři auta/motorky a každé NPC má svůj vkus a musíte přesvědčit o schopnostech toho vehiclu, aby jste ho mohli prodat. Tenhle chce rychlé auto, tenhle terénní co dělá hustý skoky, tenhle pomalé, tenhle na chodce, aby je mohl přejíždět... Car Salesman má jeden secret spoiler, když to dotáhnete do 9 levelu, tak ve hře bude sněžit.
See The Sight Before Your Flight představuje pro změnu 12 úrovní, kdy vozíte NPCčka po mapě, fotíte je a pak zpátky na letiště. Tyhle mise mám fakt strašně moc rád, jsou zábavné, nápadité a jde to i bez akce.

Mno a zbytek misí, jsou trošku upravené variace na to co bylo ve VCS. Pak tu jsou assety. Z toho zmíním mise, kde deláte popeláře a musíte stihnout vyvézt určitej počet popelnic než vám vyprší čas. Zní to jako WTF, ale u těchto misí jsem pocítil fakt nervy a byl to solidní adrenalin. Pak zde rozvážíte pizzu, nudle, ambulantní mise tu jsou taky, policejní, prostě klasika co známe.
Trošku mě irituje, že LCS je kousek za miléniem a nejsou zde policejní motorky. Takže policejní mise taky představují zde slušný challenge. Collectibles ve tvaru prstů, vození aut do garáže, unikátní skoky, prostě taky klasika. Jinak hra je dost pestrá na odměny po těchto misí, zde si taky nemám na co stěžovat.

Město/rádia/technická stránka/mechanismy;
Město je o proti VCS živé, ale do San Andreas to má daleko. V ulicích se ale toho děje opravdu hodně, NPC maj dialogy, všude zácpy, takže to nepůsobí tak mrtvě jako u VCS. Rádia jsou však místy až podprůměrná. Zachraňuje to Rise FM, talk rádio LCFR (kde hostuje Liane Forgete, aby mluvila o novinkách a událostech ve městě), kde jsem si oblíbil teprve rozvíjející se Chatterbox s Lazlem, Electron Zone, Nurse Bob.. ostatní rádia jsou spíš poslouchatelná. Lips s autotune popem, nudné regéčko, slušný Flashback FM, katastrofální "rockové" rádio Head, kde týpek pořád mluví o rock n roll, ale přitom to rádio hraje autotune pop s tunou konektorů, bez bubnů a kytar (loool). Velkej problém je, že zde chybí licencovaná hudba. Většina zdejší, je uměle vytvořená. Rádia jsou sice krátká, ale hra je poměrně dlouhá a rychle se to oposlouchá. Aspoň reklamy, zejména o tom jak je internet špatnej, jsou vtipné.
Technicky hra vypadá stejně jako VCS. Takže není co bych vytkl, hra vypadá hezky, mapa je velká, je zde pořád co dělat. Mám ale problém s tim, že Tony NEUMÍ PLAVAT. Je to iritující. Je to vysvětlené skutečností, že voda je nějak nebezpečná a nakažená, ale to mi nestačí. Nejsou zde k dostání ani letadla, vrtulníky. Jen zkusit nějaké triky během misí a zaparkovat je, ale i přes obří letiště, si nezaletíte, pač zde nejsou ani střechy.

LCS představuje další solidní odvětví v open world žánru. Je to zábavné, zajímavé, místy pestré, ale na to nejlepší z téhlé série se nechytá. VCS mě bavilo o kus víc. Ale myslim si, že striktní fanoušek těchto her, by neměl litovat...

Původní komentář jsem naprosto odflákl.
Nakonec jsem se rozhodl hru dohrát a vůbec toho nelituju: VCS je po San Andreas, oficiálně moje druhé Grand Theft Auto, které jsem pokořil na 100%, aniž bych použil nějaký cheat:
Po necelých 33 hodinách, 82 dva dnů projetých, 2615 mrtvol, 298 zničených aut, 17452 vystřílených nábojů, 952 mil, musim přiznat, že to mnohdy pokoušelo moje nervy. Trošku lituju, že statistiky u SA si nepamatuju a zničil jsem svoje uložení módama...

Grand Theft Auto: Vice City Stories je výborný díl. Není nejlepší, ale na kapesní hru, je nařachaná neuvěřitelně robustním obsahem. Faktem zůstává, že jsem hru hrál "v realném čase" - na PSP emulatoru. Má určité, užitečné funkce - quick save v jakejkoliv moment/fast travel, kdy zmáčknete tlačítko a pokud vás trápí zbytečně dlouhé cesty k misím, můžete si cestu urychlit.
V mém případě to bylo potřeba, protože tuhle mapu znám podrobně, VCS jsem hrál roky a rádia mám naposlouchaný do mrtě. Skutečností tedy zůstává, že herní doba byla určitě kolem čtyřiceti hodin - tolik opakovaček, flashbacků kvůli vlastním chybám a mnohdy WTF designu. Taky se musim přiznat, že jsem spíš jednal trošku unáhleně a nespočet easter eggů začnu teprvě objevovat.

Pro začátek;
Hráč hraje za Vicka Vanceho. Je to voják a prostě "snaží se být dobrý hrdina, ve hře o špatným chlápkovi" - místy mi celé to putování až k finále, připomínalo San Andreas. Jste prostě děvka. Vick přijde do cut scény nasraně, co zase jeho brácha Lance provedl, mávne rukama a nasraně odchází, odsrat to, co jeho kumpáni stihnou zdecimovat. Ke konci už těch záporáků a stran, které jsem střídal, bylo tolik, že ani už kurva nevim kdo je Diego Mendéz... Martinez jako záporák je nudnej, akorát vám vyhrožuje skrz "messenger", a objeví se v pár cut scénách. Ale na dění ve hře, měl minimální vliv.
Totiž, tady jde o opětovnou nadvládu nad Vice City. Budujete si svoje impérium, máte vlastní základny, gang a bojujete proti jiným gangům. Hlavní zápletka, klasicky o pomstě, se začne projevovat spíš ke konci. Ani mě tolik nebavilo plnit mise pro růst svojí reputace a respektu svého gangu - protože Vick nechce mít nic společného s drogama, fetkama, prostitutkama, válkama atd...ale neustále se těma sračkama bortí.
Ani mi nevadí, že hraju za týpka co se snaží bejt vážnej - mě naopak mrzí, že za sebou nechává miliardy mrtvol, roztrhané město a neustále se tahá s odpadem společnosti. Nejhorší je, že chybí zde nějaké důsledky, karma či něco takového. U CJ-e jsem prožíval každou cut scénu a jeho charakter se netajil tim nejhorším, měl však určitou morálku. Vickovi až ke konci dojde, o co všechno přišel.

Design misí, vedlejší, collectibles;
Mise jsou fajn. Opravdu cením obří paletu vehiclů pro všechny možné účely a že tvůrci fakt ždímou jejich potenciál na maximum. A občas se i v hlavní linii objeví mise, která se stala pro mě ikonickou, je originální, barevná a prostě byla radost takovou hrát. Například "Brawn of the Dead", kdy Vick "zabijí" zombie/kaskadéry pro nějakej film v obchoďáku. či jedna z posledních "Domo Arigato Domestoboto", tady hrajete za Domestobota, co má v prackách zapalovač, štětku, robertek a hackujete trezor. Nasmál jsem se! - horší je to s klasickou akcí - všechno kolem samoúčelně exploduje, nekonečnej respawn enemáků, naprosto katastrofální AI kdy máte chuť ten ovladač rozmrdat na kusy - ano "Light My Pyre", kdy Lance má po autě, nasedne na motorku beze zbraně, pronásleduje tři Sentinely, nechává do sebe střílet - né že by počkal abych naskočil k němu a kosil týpky, navíc Vick je pak bez vehiclu a kámo, poser se.
Podle mě vrchol přichází při misi "In The Air Tonight", cameo Philla Collinse, co tenhle song tam i zpívá. Brečel jsem. Pro mě ikonická písnička, legenda. Koncík je bohužel přerušovanej hloupejma bitkama, kdy zabraňujete týpkům, aby Collinse oddělali.

Ale až na pár momentů mi mise přišli celkem snadné. Měl jsem akorát problém s emulatorem, kdy mi crashl a já musel opakovat. Vedlejší mise jsou na tom lépe. Bavil mě "mini-golf", perfektní a logický ovládání, škoda že je to příliš krátké. "Skywolf", poslední vedlejší, kdy s Hunterem letíte skrz checpointy a kosíte vehicly - obtížné, ale napínavé. "Crash", kdy s autobusem kosíte vše co máte v cestě (takové Burnout po GTA), navíc kolizní model je sexy a ty lítající auta kolem, tomu dodali šmrnc.
"Mashin' Up The Mall" s BMX uprostřed obchoďáku sbírat checpointy, časovky s BMX, kroskou a čtyřkolkou, nebo podle mě nápadité lítání s vrtulníkem a turistama, co si prohlíží a fotí okolí. A beach patrol mě ještě bavil. Playground Missions s motorkou, kdy sbíráte určitý body - škoda, že těch misí nebylo víc.
Collectibles v podobě balonku, které musíte střílet, byl taky solidní porod, ale lepší než sprejování tagů a sbírání mušlí. Jsem i rád za to, že "Unique Stunts" patří do 100% kompletace, jinak bych nenarazil na x vtipných momentů - hlavně s billboardem Full Moon, kterej paroduje při skoku E. T. aliena.
Jsem rád za rampage mise, což mi v San Andreas chybí. Akorát mě dost iritovaly assety - policejní, se sanitkou, helikoptérou atd...15 levelů? C'mon man. Ale ve většině případů, jsem si užil hodně srandy.

Mapa, město, rádia, transportéry, zbraně atd..;
Vice City je graficky hezký. Má pěkný barvy, západy slunce, občas zaprší. Město je však prázdné, NPC maj málo dialogů a ani ty policajti při třech hvězdičkách, se moc neobjevují. Interiérů je hodně, bohužel do většiny z nich, se podíváme během misí, jen jednou. Na zkoumání, zde máme pár malejch obchodů a ty základny. Chybí mi zde přístup do Tommyho villy, Pol Position klubu či Malibu. Ani policejní interiéry zde nejsou.
Rádia jsou však naprosto špičková. VCPR má nejlepší shows - New Word Order, Bait And Switch, Pressing Issues...škoda, že tyhle shows v real life neexistují. Mohl bych to poslouchat celej den. Hudebně prozkoumáme hodně disca, new wave, elektro hip hopu, rocku až heavy metalu. Je tady co poslouchat. Téměř každé rádio s každým moderátorem je top. U mě vede VCPR, Emotion a The Wave 103.
I takto malá hra je však nařachaná easter eggama, které se vydám hledat. Aut je brutální množství. Některé modely bych si přál vidět i v jiných dílech. Jsou zde i lodě, nějaké to letadlo, helikoptéry různých variací a velikostí. Motorek hafo, nebo pár zajímavých prototypů.
Iks řezných zbraní - sekyrka, nůž, katana, pak tu je minigun, bazuka, automatické pušky, pistole, brokovnice...skutečně, tahle hra by vyšla obsahem, na dvě další :D

Shrnutí;
Bylo to jinak super. Bavil jsem se, nervoval, prožíval emocemi naplno. Myslim si, že Vice City by si zasloužilo ještě jednu zastávku v HD provedení. Ve VCS mě bavilo dělat bordel, auta maj super jízdní model, každé se chová jinakk, rádia jsou spolu s SA, nejlepší za celou sérii, a myslim si, že pro fanouška open world her - rozhodně must play záležitost.

No a hurá do Liberty City...

Na tomhle jsem vyrostl. Už nyní se nesmírně těšim, až si pořídím řádné železo a rozjedu na emulatoru Gran Turismo 3.
Velký výběr aut, na dobu vzniku nadčasová grafika, modely těch aut a krásné okruhy. Japonská, v dešti v noci je moje oblíbená a i na jiný vpzomínám moc rád. Systém kariéry je pro mě silným tahákem, motivační, nutí mě jezdit líp a učit se jízdní model, či tratě a co všechno si můžu dovolit.
AI je sice robotická, ale naštěstí není vůbec agresivní, neramují hráči auto, když si pokryje zatáčku a i přes absenci demoličního modelu a bouraček, jsou závody adrenalinové. AI necheatuje, vyhraje buď chybou samotného hráče, anebo má prostě silnější auto.
Jízdní model na simulaci nenabádá k frustraci, je celkem přijatelný a přístupný. S ovladačem, i na klávese přes emulator a správné mapování kláves naprosto hratelné, ačkoliv nepochybuju o tom, že s volantem je to větší zážitek a to můžu potvrdit, měl jsem tehda i pedály.
Gran Turismo 3 patří k mým oblíbeným závodním hrám, pač představuje solidní challenge, zároveň však otevírá hráči náruč a o pěkné odměny za vyhrané závody není nouze.
Customizace vozidel zde nehraje takřka roli. Lze změnit pouze barvu, upravit brzdy, motor, prostě klasika, žádnej vizuální tuning se nekoná. Maximálně pestrý výběr kol. Lze doplnit olej, nebo poslat auto do myčky.
Intro je charakteristické, specifické a hned pohltí. Menu přehledné, je radost sledovat jak vám v položce vlastní garáže se rozrůstá sbírka vozů.
Chybí cockpit. Už první Need For Speed ho tehdy zřejmě měl a pro takovou značku, jako je GT, bych to očekával též od prvního dílu. Z některých aut mám skutečný respekt, zejména z té placaté Mazdy, nebo legendárního Suzuki.
Soundtrack je naprosto výbornej, hodně kytar, bubnů, zpěvu, elektroniky.. Feeder, Death In Vegas, Muse, Lenny Krevitz, Junkie XL, a tak dále... ve své době maximální závodní zážitek. Joo, tehdy stačilo vložit CD do konzole, probliklo logo Playstation 2 a byl jsem už ve hře...

Já už asi nadále nebudu pobíhat po South parku a zůčastňovat se bitev. Miluju zasekanou animaci tohohle seriálu, jeho postavy, humor a celkové universum. Hra mě však zase příliš nenadchla - nabízí mapu, volnej pohyb mě bavil, líbil se mi a hledání truhel, či navštěvování zajímavejch lokací a interiérů. Hudba je kouzelná a některé momenty super (Kenny očekávající příjezd jednorožce a tim narůstající adrenalin).
Od hry mě však odraží nucené souboje - na každém rohu, jsou vesměs podobné a je jich tolik, že jsem se toho překrmil. S pořádnejma zbraněma se občas jedná o několikasekundové eventy, při nejhoršim má velkej bezdomovec asi 700 životů a často chlastá, takže se to úplně prodlužuje a mě to spíš unavuje. Skončil jsem v kanále, kde u mě přerostla ta nechuť a prostě od toho dávám ruce pryč.
RPG systém je solidní, ale postavy se vůbec nevyužívaj, respektivě jejich potenciál. Kenny je frajer za každejch okolností, Butters jako nejlepší kamarád rozhodně dobrá volba, ale vůbec se zde nevyskytuje Stan, ani ten žid s tou zelenou čepicou a už vůbec né ten absolutně největší badass Randy, kterého jsem prozatim potkal, jak se nahej rozvaluje s pivkem na gauči. Aspoň jeho statusy na Facebooku s Richardem jsou brutální.
Já vím, že bych se jich i dočkal v pozdější části hry, ale na to nemám moc chuť, musel bych podstoupit dalších asi stopadesátosmtisíc stejných bitek.
Pohybování se po městě mi navíc přišlo občas nepřehledné, zejména pak v tom lese, v talíři mimozemšťanů a v kanále. Nejvíce mě odrovnal moment, kdy hlavní cápek dostává do prdele umělé péra - bylo to o nervy a když to člověk dělá na dvacátej pokus, je to i nechutný. Hra vám totiž neřekne, že máte mačkat tlačítko na klávese a zároveň na ovladači (Wtf??????)
Cartman mě v seriálu baví, ale zde mi přišel nehorázně otravnej. Navíc tématika okolo toho posranýho klacku mi je totálně volná, South Park nabízí daleko lepší díly, témata které mohl interpretovat. Dá se i říct, že i ten Facebook se statusama mi přišel o dost atraktivnější, než hlavní děj. Taky mi vadily scripty, kdy musim třeba dokončit řetězec několika hlavních misí, abych se mohl vyřádit sám po mapě.
Těžko se mi hra hodnotí. South Park miluju, je to nářez, legenda, autorita. A asi proto zůstanu u seriálu. Hra má spoustu kvalitních prvků, ale mě ani nebaví bejt součástí tý hry.