Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Tom Clancy's Splinter Cell: Blacklist

  • PC 100
Jednoznačně nejlepší díl, pro mne osobně a rozhodně strop toho, co Splinter Cell nabízí. Zároveň se u mě jedná o nejlepší akční hru, kterou jsem doposud hrál. Takhle - Grand Theft Auto samozřejmě miluju co to jen jde, ale to je žánr sám pro sebe, nemá cenu GTA akci porovnávat s jinými hrami. Nyní vám ale vypíšu důvody, proč jsem si Blacklist tak zamiloval:

Pojetí akce, mix stealth a dynamiky;
- Už jsou pryč výchovné facky Rusákům v ulicích, které jakoby vypadly z předlohy starého Londýna. Vymizely i jejich trapné kecy. Pryč je nestabilita zbraní. Můžete si plno zbraní kupovat a tunit, ať už se jedná o old school pistole, které jsou nejlepší do ruky, samopaly, brokovnice, odstřelovačky, pak nějaké ty hračky jako několik druhů granátů, mini-droun, miny, anebo celej oblek, trup, googly i jejich pestré zbarvení, skin obleku a tak dále. Když zbraně kupujete, parametry palebné síly vypadaj mizerně pouze do doby, než zbraň vylepšíte podle svého. Na kulomety tlumiče, špičkové spouště, optiky, pořádné náboje, pistol bez tlumiče taky bejt nemůže, a co takovej laser pro přesnější míření a zpestření už tak fešné výbavičky?! Trošku zvětšíme hlaveň a jako speciální zbraň si vybereme moc pohlednou kuš. Vyrážime do akce: už z fleku mě zaujala pohyblivost mé postavy, šplhy po trubkách, římsách, žebřikách. Sprint díky kameře mi zvyšoval tep, protože kamera je autentická a měl jsem z akčních výplní nepopsatelnej zážitek. Sam Fisher vypadá v akci opravdu profesionálně, ať už to je těma zbraněma, oblekem, tak způsobem jakým zbraně drží a působí neomylně. Jelikož však tvůrci mysleli i na kontaktní boj, tak proč nevyužít asi mojí nejoblíbenější zbraň ze hry Karambit?! A aby toho nebylo málo: tolik chvatů, mnohdy improvizovanejch mě dostávalo do úžasu. Krav Maga v plné kráse. Záporáky jsem prostě musel eliminovat, lámat kosti, podřezávat hrdla/tepny, přehazovat je, odzbrojovat - akce je precizní, minimalistická co se týče osobních soubojů, jedná se o okamžité a logické eliminace. Častokrát Fisher protivníka seznámí se stěnou, nebo o nejbližší překážku mu zmaluje obličej a podřízne hrdlo. Nejvíc jsem si však oblíbil lámaní vazů, to byl slast. Pochybuju, že mě nějaká akční hra svojí akční stránkou někdy vůbec nadchne víc. Možná tak příští Splinter Cell. Většinou jsem i nepřítele eliminoval, aniž by se stihl nějak připravit. Stačilo, aby nakouknul, nebo udělal krok navíc a skončil mi v prackách. Pojetí akce mi svym způsobem připomínalo mnohé, mé oblíbené akční filmy. Třeba 96 Hodin, kdy Albánci byli koseni do hlav bez nějakého varování a hrdina využíval moment překvapení. A nejen kvůli tomu je akce tak fantastická, můžou za to aj jiné vsuvky, kterými hra oplývá. A skvělá je i struktura akčních/vyhrocených momentů, kdy jakmile dojde na zběsilou akci, je to odůvodněné, takové zpestření. Nechytal jsem se za hlavu, žádné pitomé scripty, žádnej neomezenej počet nepřátel.

Design misí;
- Po prvních dvou misí jsem se obával, že se to celé bude odehrávat v nějakým pouštním-nistánu. Ale po fantastickym Chicagu (Die Hard?!), kdy jsem likvidoval jednotku za doprovodu vánočních písniček, se to celé přehouplo a užíval jsem si pestrost/rozmanitost úkolů. Po celé mapě jsou navíc rozmístěné notebooky, či mrtvé schránky, je zde plno trubek, na které se dá zavěsit, úkrytů, šacht do kterejch jsem se často cpal, většinou lze i nepřátele obcházet bez zabití, za což bejvá i největší odměna, lze se hrou prostřílet, anebo eliminovat okamžitým způsobem. Mrtvoly je možnost ukrývat, jsou za to i malé odměny, pro mě bylo i motivací zkoumat celé mapy, poněvadž za průzkum jsem byl odměněn po konci mise. Ono aj prostřelování světel přinese časem penízky do kapes, okolí lze taky slušně ničit, jen tak pro parádu, anebo k nalákání nepřítele. Obtížnost není taky nějak extra snadná, i na easy jsem měl při pár momentů v žilách napětí a pociťoval jsem brutální adrenalin. AI nepřátel fakt výborná. Reagují na otevřené/zavřené dveře, na chybějící parťáky, a i ten pískot Fishera je kolikrát limitován. Pokud to zkusíte 3x během některé mise, záporáci už vědí, že tam jste a hledaj skrýš. Taky když vás objeví, máte sekundu na to, popravit nepřítele, jak někdo psal pode mnou. Pokud to nestihnete, záporák se stáhne, začne zběsile střílet, volat parťáky a z úkrytu pojede krycí palbu, zatímco kámošům osvětlí situaci. Časem vlítne na scénu aj nějaká spešl jednotka, s googly na palici, dělající kotouly a maj i mnohem větší výdrž. Anebo juggernauti se štítem a brokovnicí. Stejně však největší neplechu způsobí pejskové. Záporáci navíc vědí, jakej pojem znamená taktika a taktizovat musí aj sám hráč, hra nutí přemýšlet, uvažovat a zkoušet, riskovat. Prostě paráda. Jinak jsem si ani nevšiml, že je ve hře ta automatická trapnost z Conviction "označ a střel". Až na konci hry jsem si toho všiml.

Příběh/Postavy;
- Sam Fisher "omládl", přišel o svého původního dabéra a stal se arogantnějším. To mi asi vadilo nejvíc. Hlas má v pohodě, vzhled mi nevadil, rychle jsem se přizpůsobil, pač v akci je to pořád pořádná mašina a neztratil ani cynismus, či sarkasmus. Já jsem spokojenej, když to tak člověk vezme, v Chaos Theory je těch hlášek a pokusů o ně tolik, že to začne trošku prudit. V Blacklistu dělá chybná rozhodnutí, omlouvá se, má svědomí, přesto mě mrzí, že si třeba neudobřil některé vztahy, například s Kobinem. Vtipálek, bavil mě pokaždý když byl na scéně. Bylo mi líto, že se nakonec nestal součástí týmu, protože prošel velkým vývojem. Grim je nádherná, prcatelná a přísná zrzka, nosí podpatky, zbraň a její hlas ve sluchátku mi moc hezky hladil sluch. Charlie je v pohodě, snaží se, nepůsobí nevýrazně na rozdíl od Briggse, kterej mi přišel dost nesympatickej. Já nevim, jako mít Jacka Bauera a toho novýho černocha, co bude hrát v 24: Legacy na jedné palubě. Pak tam je nějakej Ollie, kterej však za chvíli upadne do zapomnění a trapná prezidentka. Naopak hlavní záporák, Morris z 24ky mě bavil hrozně moc, ale nějak jsem nepochopil o co mu šlo. Příběh je slušnej, jen ten konec je dost otevřenej, neúplnej a nedodělanej. Poslední mise nic moc, hlavně konečná eliminace záporáka. Dvě prořízlé tepny, jedno prostřelené rameno - tim končíme. Žádnej pořádnej hand-to-hand fight. Kvůli tomu jsem strhnul hodnocení, čekal jsem něco víc na tom konci. Potěší i procházení v letadle, rozhovory s kymkoliv a hlavně hovory se Sárou, kde fungují emoce. Blacklist má však konečně příběh o něčem a nutil mě hrát hru dál. Nyní to není o tom, že nějakej příběh tam JENOM je, jako v předchozích dílech. Ten příběh tam prostě JE a má svojí váhu. Jen mi chybí prostě.. nějaké "to potom", pozdní události, jak to celé teda skončí a jakej to má dopad na životy všech zúčastěných?! Nabízí se opravdu dost prostoru pro sequel.

Vizuál/Technická stránka a pojetí hry;
- Špičková mimika postav, i na nejmenší detaily hra krom toho, když si kupujete trup, nebo celkově oblek, vypadá famozně, spoustu hezkejch foteček jsem si pořídil napříč celou hrou. Grafika fakt masakr, tohle hrát na ultra, tak hodim bobek. Zvuk extra třída, ozvučení pistolí, celkově zbraní, přebíjení, lámání kostí, nebo švihnutí Karambitem, zní to tak syrově, autenticky a do toho ten nabušenej soundtrack! Dynamika doprovází hru po celou dobu a hra vás do ničeho nenutí. Jste svobodný během misí. Krom nejhlavnějšího cíle nemusíte plnit odbočky, které se vyskutují, např. zajmout někoho, hacknout notebook a tak. Je to na vás, jak hru budete hrát. Conviction byl v tomhle jiný, Blacklist je mix špičkové akce a hlavně dost čerpá ze základů starejch Splinterů. Někdo má rád pomalé stealth, kde mise trvá hodiny, někdo rád střílí a pije u toho kafe, no já rád taktizuju, podřezávám hrdla a užívám si i první díl, kterej považuju za absolutní herní revoluci ve svém žánru. Na Blacklistu je však vidět ta vyspělost, pestrost a je tam znatelný vývoj/progres. Hra je nesmírně bohatá a já jí budu hrát ještě hodně dlouho. Jinak zde neexistuje téměř žádné menu, žádné dlouhé loadingy a optimalizace hry krom cut-scének skutečně vynikající. Dialogy jsou krátké, ale úderné a dokážou vyvolat emoce, díky intonaci hlasu, všech herců. Nechybí ani vedlejší úkoly, které jsou na několik hodin a ještě je všechny nemám dohraný.

Chyby/Mínusy ve hře;
- Mno a co mi vyloženě vadilo?! Pár bugů, kdy se mi zdálo, že jsem tělo dobře schoval a někdo ho stejně našel. Několik dialogů a divnejch rozhodnutí Fishera a jeho bez-emocionální charakter. Vymizela ambientní atmoška :-(, nelze schovat zbraň. Slabé finále. Malá vyhrocenost příběhu. Ale to jsou detaily, subjektivní pocity. Jo a ještě jsem skoro vůbec nepoužíval googly, velká tma byla málokdy a zbytek misí neposkytoval příležitost/prostor pro noční vidění. Dále systém kupování, že si nejdřív musim nakoupit vše, abych si mohl koupit vysněnej kanón.

SHRNUTÍ;
- Splinter Cell: Blacklist pařil k mejm nejočekávanějším hrám a předčil mé očekávání. Precizní akce, namixovaná s dobrým příběhem, uvěřitelnosti postav, solidní hudbou a špičkovou technickou stránkou. Bavil jsem se a to byl určitě účel hry. ALE!! Pořád mě hra nutila často přemýšlet, uvažovat a taktizovat a dokázala ve mě vyvolat nespočet emocí. Kdyby takhle vypadal film s Tomem Hardym, postaví se mi ;-)

Pro: Eliminace nepřátel, monumentální technická stránka, optimalizace, fajn příběh, postavy, hovory se Sárou, plno zbraní a jejich úprava, taktéž výbava, design misí, hudba, Karambit, vedlejší mise

Proti: Neuspokojivé vyústění, nemožnost schovat zbraň, nulové využití Googlů, systém nakupování

+8