Hodně nervů jsem spotřeboval, ale stálo to za to! Špička žánru, absolutní profesionalita. Takhle, jisté nedostatky se najdou, na druhou stranu když se člověk tuhle hru naučí hrát, tak i tohle pomalé stealth, dokáže být naprosto dynamické.
Jinak Splinter Cell nejenže testuje trpělivost, zde skutečně není prostor k sebemenší unáhlenosti. Ačkoliv ze začátku pro nepolíbeného se může stát, že ovládání bude složité, tak na něj se dá zvyknout. Mě Opsat, inventář, informace i veškerá data k misím přišli krásně přehledné, všecko hezky pěkně nalajnované a není možnost, aby se v tom někdo ztrácel. Co se týče každé mise - bez "walktroughu" jsem se neobešel. Jinak hráč musí především umět improvizovat a rozhodovat se dle toho, co vám šéf Lambert nakukal a co nabídl tréning.
Hudba mi přišla solidní, grafika na tu dobu výborná. Neladil mi rozmazanej filtr během cut scének, ale já si zvykl, občas hra ve mě vyvolala příběhem emoce, scénář hezky navazuje. Pár nedostatků.. nůž postrádám, nějaký výběr chvatů, mnohdy by se to fakt hodilo. Častá frustrace a vysoká obtížnost, naštěstí se hráč může mnoho přiučit, nutí ho to přemýšlet a čelí výzvě. Některé bugy a záseky v nějaké díře, mezeře.. to mi fakt pilo krev! Postavy výborný, pošťuchování mezi Lambertem a Fisherem super a hlavně má Fisher špičkové hlášky.. dabing nemá chybičku. Záporák slabší. Mno a naprosto překrásný interiéry, byla radost se v nich často i volně pohybovat, ačkoliv nečekejte, že vše máte přístupné. A je super, že si člověk může ukládat postup hrou každou chvíli. :-)
Potěšila mě i podobnost s 24 hodin - dcera Fishera, vloupačka na Čínskou ambasádu, některé prvky hlavní postavy..

Nebudu hodnotit. Nedostal jsem se, ani přes druhou misi, ale dojmy napíšu:

Problém týhle hry je, že je zcela lineární. Jelikož se jedná o Splinter Cell, a nééé CoD a další akční hry, tak stealth je základ. Mě by nevadila akční stránka, ale chci mít i prostor pro svoje nápady a mít možnost s radostí a v napětí taktizovat, jak koho obejdu. Tady, jakmile to zvládnu, objeví se v jediné cestě dva týpci co se nekonečně dlouho vykecávaj. Sejmu je, ale těla nemohu odnášet a někdo kolem toho projde a jsem v hajzlu.
Přestřelky jsou zcela umělé. Žádná intenzita, žádná razance z pistolí, nepůsobí to vůbec nekompromisně a nepomáhá tomu ani tupé ovládání. Hráč nemá šanci ani využívat okolí, aby si mohl přizpůsobit akci podle své chutě. Tady jde vidět ta levelost, mezi ostatními díly a Conviction. Jinde máte na výběr tunu možností. I první díl nabízí skvělou varibialitu možností, jak se dostat k cíli.
V Conviction nemůžete bejt ani dlouho ukrytý za zdí, protože po chvilce na vás ze dveří vyběhnou asi čtyři týpci a rozstřílej vás na sračky / jejich trapné hlášky mě fascinovali. Sem tam se kryjí za bednama, ale většinou zmateně běhaj po mapě a střílí do vašeho stínu. Jakmile je samotná priorita (akce) nudná a nepřináší hráči potěšení, je k tomu limitován mantinely, které ho omezují a musí, prostě se MUSÍ hře přizpůsobit. Já na to nepřistoupim a dál to hrát nebudu. Přitom příběh vypadal skvěle a vyvolával ve mě emoce, díky preciznímu soundtracku. Proto jsem hojně využíval ruční způsob boje. Krav Maga v plné parádě, skvělý chvaty, konečně jsem našel pořádné pozitivum v té hře!!
Výslechy sice pěkné, ale postrádaj údernost. Jsou absurdní, a hlavně katastrofálně nasnímané. Nelíbilo se mi, že musim mačkat "E", abych vysekal informace z postav. Když totiž stojim daleko od zdi a zmáčknu "E", nepřirozeně Fisher kráčí s postavou pod krkem a opět to působí celkově uměle. V Blacklistu se hráč mohl kochat tou animací a profesionalitou, kde nebyly střihy a divák se místy i dočkal perfektní choreografie, jako z nějakého akčního-bojového filmu.
Katastrofální optimalizace a odporná vizuální stránka tomu fakt moc nepomáhaj a furt s hrou jsou nějaké problémy. Už to, že jednou hru spustim a pak si stěžuje na to, že to hrát nemohu, pač mi to nepodporuje grafickou kartu, přitom jsem to předtim spustit dokázal!!!
Na netu jsem se navíc dozvěděl, že takovejch uživatelů co si na Konvici v tomto případě stěžují, je plno.
Tvůrci se však v Blacklistu dokázali poučit, ale Conviction za nic nestojí. Jinak zoomovat v zrcátkem od auta je fakt insane :-))
Závidim těm, kteří si tuhle hru dokázali užít. Já si raděj zahraju klasiku, kde fackuju Rusáky v Kalinateku O:-)

Další GTA TÉÉÉÉMĚŘ dohráno. Na jediný skrytý balíček zřejmě seru, ale možná jednoho dne si ho najdu. Přeci jen, 99% není zlé číslo. Dohrání kolem 30ti hodin.

Příběh/postavy;
Někde jsem četl, že v téhlé hře o příliš nejde. A je to pravda. Hra je až na pár misí poměrně snadná a ke konci jsem ani nepocítil žádnou úlevu, prostě jsem si řekl, že jsem dobrej. Obtížnost se snaží Rockstar dohnat kulometovým respawnem a trošku AI cheatuje, ale vybavuju si snad jen jednu misi, kde jsem měl nějaké ty nervy.
Postavy jsou daleko lepší než ve VCS. Tony je na rozdíl od Vicka, bastard, profi gangster a nijak to neskrývá. Prostě přijede busem, nakráčí k šéfovi a "máte pro mě nějakej job?!" Je to jistě fajn hrát za hlavní postavu, která sama sobě si nic nenalhává, je loajalní a s šéfem tvoří super přátelství. Když se navíc Tony dostane na druhej ostrov, začne v každé cut scéně hláškovat a pro sarkasmus nejde daleko. Když navíc hrajete celou hru v kuřecím obleku, tak i při dialogové výměně "Tony, i've got a business for you" "No, i have already business in restaurant", jsem se musel od srdce zasmát, protože ten oblek tuhle větu povýšil na situační humor.

Tony je fakt super, Salvatore jako boss charismatickej. Chybí mi však zde pořádnej záporák, on tu nějakej je a objeví se už na prvním ostrově, ale vůbec si nevybavuju ani jeho jméno. Prostě další týpek na pozadí toho všeho, ale nepřišlo mi, že by byl nějak zásadní pro děj. Prostě měl řadu poskoků a potichu se chystal ovládnout město. Donald Lowe je teda fakt divnej, zasranej kanibal, ale aspoň ho Tony vždycky poníží stylovou hláškou a pak tu je několik vedlejších, které jsou hodně zaměnitelné, až na maminku Tonyho, která se teda povedla a dodává hře určitej důvitp, zejména v momentě kdy na svého syna vypíše odměnu a jdou po vás zabijáci, lul. V malé roličce se objeví i 8-Ball z GTA III. Ale moc souvislostí zde není, maximálně v rozvícejícím se Chatterboxu.

Mise/vedlejšáky/collectibles;
Úkoly jsou jednoduché, to až spíš spousta vedlejších solidně hráčům dá zabrat. Bohužel, nevyskytuje se ani jedna hlavní, která by mi přišla nějak nápaditá, originální či ikonická. U vedlejších se dočkáme několika challengů na různých motorkách s různejma zbraněma a stihnout sejmout co nejvíc enemáků, než vyprší čas či než vám zničej vehicle. RC Triad Take-Down je krátké, ale nesmírně zábavné, kdy s malým RC autíčkem jedete ke gangům a odbouchnete je. Car Salesman/Bike Salesman je originální. Máte čtyři auta/motorky a každé NPC má svůj vkus a musíte přesvědčit o schopnostech toho vehiclu, aby jste ho mohli prodat. Tenhle chce rychlé auto, tenhle terénní co dělá hustý skoky, tenhle pomalé, tenhle na chodce, aby je mohl přejíždět... Car Salesman má jeden secret spoiler, když to dotáhnete do 9 levelu, tak ve hře bude sněžit.
See The Sight Before Your Flight představuje pro změnu 12 úrovní, kdy vozíte NPCčka po mapě, fotíte je a pak zpátky na letiště. Tyhle mise mám fakt strašně moc rád, jsou zábavné, nápadité a jde to i bez akce.

Mno a zbytek misí, jsou trošku upravené variace na to co bylo ve VCS. Pak tu jsou assety. Z toho zmíním mise, kde deláte popeláře a musíte stihnout vyvézt určitej počet popelnic než vám vyprší čas. Zní to jako WTF, ale u těchto misí jsem pocítil fakt nervy a byl to solidní adrenalin. Pak zde rozvážíte pizzu, nudle, ambulantní mise tu jsou taky, policejní, prostě klasika co známe.
Trošku mě irituje, že LCS je kousek za miléniem a nejsou zde policejní motorky. Takže policejní mise taky představují zde slušný challenge. Collectibles ve tvaru prstů, vození aut do garáže, unikátní skoky, prostě taky klasika. Jinak hra je dost pestrá na odměny po těchto misí, zde si taky nemám na co stěžovat.

Město/rádia/technická stránka/mechanismy;
Město je o proti VCS živé, ale do San Andreas to má daleko. V ulicích se ale toho děje opravdu hodně, NPC maj dialogy, všude zácpy, takže to nepůsobí tak mrtvě jako u VCS. Rádia jsou však místy až podprůměrná. Zachraňuje to Rise FM, talk rádio LCFR (kde hostuje Liane Forgete, aby mluvila o novinkách a událostech ve městě), kde jsem si oblíbil teprve rozvíjející se Chatterbox s Lazlem, Electron Zone, Nurse Bob.. ostatní rádia jsou spíš poslouchatelná. Lips s autotune popem, nudné regéčko, slušný Flashback FM, katastrofální "rockové" rádio Head, kde týpek pořád mluví o rock n roll, ale přitom to rádio hraje autotune pop s tunou konektorů, bez bubnů a kytar (loool). Velkej problém je, že zde chybí licencovaná hudba. Většina zdejší, je uměle vytvořená. Rádia jsou sice krátká, ale hra je poměrně dlouhá a rychle se to oposlouchá. Aspoň reklamy, zejména o tom jak je internet špatnej, jsou vtipné.
Technicky hra vypadá stejně jako VCS. Takže není co bych vytkl, hra vypadá hezky, mapa je velká, je zde pořád co dělat. Mám ale problém s tim, že Tony NEUMÍ PLAVAT. Je to iritující. Je to vysvětlené skutečností, že voda je nějak nebezpečná a nakažená, ale to mi nestačí. Nejsou zde k dostání ani letadla, vrtulníky. Jen zkusit nějaké triky během misí a zaparkovat je, ale i přes obří letiště, si nezaletíte, pač zde nejsou ani střechy.

LCS představuje další solidní odvětví v open world žánru. Je to zábavné, zajímavé, místy pestré, ale na to nejlepší z téhlé série se nechytá. VCS mě bavilo o kus víc. Ale myslim si, že striktní fanoušek těchto her, by neměl litovat...

Jednoznačně nejlepší díl, pro mne osobně a rozhodně strop toho, co Splinter Cell nabízí. Zároveň se u mě jedná o nejlepší akční hru, kterou jsem doposud hrál. Takhle - Grand Theft Auto samozřejmě miluju co to jen jde, ale to je žánr sám pro sebe, nemá cenu GTA akci porovnávat s jinými hrami. Nyní vám ale vypíšu důvody, proč jsem si Blacklist tak zamiloval:

Pojetí akce, mix stealth a dynamiky;
- Už jsou pryč výchovné facky Rusákům v ulicích, které jakoby vypadly z předlohy starého Londýna. Vymizely i jejich trapné kecy. Pryč je nestabilita zbraní. Můžete si plno zbraní kupovat a tunit, ať už se jedná o old school pistole, které jsou nejlepší do ruky, samopaly, brokovnice, odstřelovačky, pak nějaké ty hračky jako několik druhů granátů, mini-droun, miny, anebo celej oblek, trup, googly i jejich pestré zbarvení, skin obleku a tak dále. Když zbraně kupujete, parametry palebné síly vypadaj mizerně pouze do doby, než zbraň vylepšíte podle svého. Na kulomety tlumiče, špičkové spouště, optiky, pořádné náboje, pistol bez tlumiče taky bejt nemůže, a co takovej laser pro přesnější míření a zpestření už tak fešné výbavičky?! Trošku zvětšíme hlaveň a jako speciální zbraň si vybereme moc pohlednou kuš. Vyrážime do akce: už z fleku mě zaujala pohyblivost mé postavy, šplhy po trubkách, římsách, žebřikách. Sprint díky kameře mi zvyšoval tep, protože kamera je autentická a měl jsem z akčních výplní nepopsatelnej zážitek. Sam Fisher vypadá v akci opravdu profesionálně, ať už to je těma zbraněma, oblekem, tak způsobem jakým zbraně drží a působí neomylně. Jelikož však tvůrci mysleli i na kontaktní boj, tak proč nevyužít asi mojí nejoblíbenější zbraň ze hry Karambit?! A aby toho nebylo málo: tolik chvatů, mnohdy improvizovanejch mě dostávalo do úžasu. Krav Maga v plné kráse. Záporáky jsem prostě musel eliminovat, lámat kosti, podřezávat hrdla/tepny, přehazovat je, odzbrojovat - akce je precizní, minimalistická co se týče osobních soubojů, jedná se o okamžité a logické eliminace. Častokrát Fisher protivníka seznámí se stěnou, nebo o nejbližší překážku mu zmaluje obličej a podřízne hrdlo. Nejvíc jsem si však oblíbil lámaní vazů, to byl slast. Pochybuju, že mě nějaká akční hra svojí akční stránkou někdy vůbec nadchne víc. Možná tak příští Splinter Cell. Většinou jsem i nepřítele eliminoval, aniž by se stihl nějak připravit. Stačilo, aby nakouknul, nebo udělal krok navíc a skončil mi v prackách. Pojetí akce mi svym způsobem připomínalo mnohé, mé oblíbené akční filmy. Třeba 96 Hodin, kdy Albánci byli koseni do hlav bez nějakého varování a hrdina využíval moment překvapení. A nejen kvůli tomu je akce tak fantastická, můžou za to aj jiné vsuvky, kterými hra oplývá. A skvělá je i struktura akčních/vyhrocených momentů, kdy jakmile dojde na zběsilou akci, je to odůvodněné, takové zpestření. Nechytal jsem se za hlavu, žádné pitomé scripty, žádnej neomezenej počet nepřátel.

Design misí;
- Po prvních dvou misí jsem se obával, že se to celé bude odehrávat v nějakým pouštním-nistánu. Ale po fantastickym Chicagu (Die Hard?!), kdy jsem likvidoval jednotku za doprovodu vánočních písniček, se to celé přehouplo a užíval jsem si pestrost/rozmanitost úkolů. Po celé mapě jsou navíc rozmístěné notebooky, či mrtvé schránky, je zde plno trubek, na které se dá zavěsit, úkrytů, šacht do kterejch jsem se často cpal, většinou lze i nepřátele obcházet bez zabití, za což bejvá i největší odměna, lze se hrou prostřílet, anebo eliminovat okamžitým způsobem. Mrtvoly je možnost ukrývat, jsou za to i malé odměny, pro mě bylo i motivací zkoumat celé mapy, poněvadž za průzkum jsem byl odměněn po konci mise. Ono aj prostřelování světel přinese časem penízky do kapes, okolí lze taky slušně ničit, jen tak pro parádu, anebo k nalákání nepřítele. Obtížnost není taky nějak extra snadná, i na easy jsem měl při pár momentů v žilách napětí a pociťoval jsem brutální adrenalin. AI nepřátel fakt výborná. Reagují na otevřené/zavřené dveře, na chybějící parťáky, a i ten pískot Fishera je kolikrát limitován. Pokud to zkusíte 3x během některé mise, záporáci už vědí, že tam jste a hledaj skrýš. Taky když vás objeví, máte sekundu na to, popravit nepřítele, jak někdo psal pode mnou. Pokud to nestihnete, záporák se stáhne, začne zběsile střílet, volat parťáky a z úkrytu pojede krycí palbu, zatímco kámošům osvětlí situaci. Časem vlítne na scénu aj nějaká spešl jednotka, s googly na palici, dělající kotouly a maj i mnohem větší výdrž. Anebo juggernauti se štítem a brokovnicí. Stejně však největší neplechu způsobí pejskové. Záporáci navíc vědí, jakej pojem znamená taktika a taktizovat musí aj sám hráč, hra nutí přemýšlet, uvažovat a zkoušet, riskovat. Prostě paráda. Jinak jsem si ani nevšiml, že je ve hře ta automatická trapnost z Conviction "označ a střel". Až na konci hry jsem si toho všiml.

Příběh/Postavy;
- Sam Fisher "omládl", přišel o svého původního dabéra a stal se arogantnějším. To mi asi vadilo nejvíc. Hlas má v pohodě, vzhled mi nevadil, rychle jsem se přizpůsobil, pač v akci je to pořád pořádná mašina a neztratil ani cynismus, či sarkasmus. Já jsem spokojenej, když to tak člověk vezme, v Chaos Theory je těch hlášek a pokusů o ně tolik, že to začne trošku prudit. V Blacklistu dělá chybná rozhodnutí, omlouvá se, má svědomí, přesto mě mrzí, že si třeba neudobřil některé vztahy, například s Kobinem. Vtipálek, bavil mě pokaždý když byl na scéně. Bylo mi líto, že se nakonec nestal součástí týmu, protože prošel velkým vývojem. Grim je nádherná, prcatelná a přísná zrzka, nosí podpatky, zbraň a její hlas ve sluchátku mi moc hezky hladil sluch. Charlie je v pohodě, snaží se, nepůsobí nevýrazně na rozdíl od Briggse, kterej mi přišel dost nesympatickej. Já nevim, jako mít Jacka Bauera a toho novýho černocha, co bude hrát v 24: Legacy na jedné palubě. Pak tam je nějakej Ollie, kterej však za chvíli upadne do zapomnění a trapná prezidentka. Naopak hlavní záporák, Morris z 24ky mě bavil hrozně moc, ale nějak jsem nepochopil o co mu šlo. Příběh je slušnej, jen ten konec je dost otevřenej, neúplnej a nedodělanej. Poslední mise nic moc, hlavně konečná eliminace záporáka. Dvě prořízlé tepny, jedno prostřelené rameno - tim končíme. Žádnej pořádnej hand-to-hand fight. Kvůli tomu jsem strhnul hodnocení, čekal jsem něco víc na tom konci. Potěší i procházení v letadle, rozhovory s kymkoliv a hlavně hovory se Sárou, kde fungují emoce. Blacklist má však konečně příběh o něčem a nutil mě hrát hru dál. Nyní to není o tom, že nějakej příběh tam JENOM je, jako v předchozích dílech. Ten příběh tam prostě JE a má svojí váhu. Jen mi chybí prostě.. nějaké "to potom", pozdní události, jak to celé teda skončí a jakej to má dopad na životy všech zúčastěných?! Nabízí se opravdu dost prostoru pro sequel.

Vizuál/Technická stránka a pojetí hry;
- Špičková mimika postav, i na nejmenší detaily hra krom toho, když si kupujete trup, nebo celkově oblek, vypadá famozně, spoustu hezkejch foteček jsem si pořídil napříč celou hrou. Grafika fakt masakr, tohle hrát na ultra, tak hodim bobek. Zvuk extra třída, ozvučení pistolí, celkově zbraní, přebíjení, lámání kostí, nebo švihnutí Karambitem, zní to tak syrově, autenticky a do toho ten nabušenej soundtrack! Dynamika doprovází hru po celou dobu a hra vás do ničeho nenutí. Jste svobodný během misí. Krom nejhlavnějšího cíle nemusíte plnit odbočky, které se vyskutují, např. zajmout někoho, hacknout notebook a tak. Je to na vás, jak hru budete hrát. Conviction byl v tomhle jiný, Blacklist je mix špičkové akce a hlavně dost čerpá ze základů starejch Splinterů. Někdo má rád pomalé stealth, kde mise trvá hodiny, někdo rád střílí a pije u toho kafe, no já rád taktizuju, podřezávám hrdla a užívám si i první díl, kterej považuju za absolutní herní revoluci ve svém žánru. Na Blacklistu je však vidět ta vyspělost, pestrost a je tam znatelný vývoj/progres. Hra je nesmírně bohatá a já jí budu hrát ještě hodně dlouho. Jinak zde neexistuje téměř žádné menu, žádné dlouhé loadingy a optimalizace hry krom cut-scének skutečně vynikající. Dialogy jsou krátké, ale úderné a dokážou vyvolat emoce, díky intonaci hlasu, všech herců. Nechybí ani vedlejší úkoly, které jsou na několik hodin a ještě je všechny nemám dohraný.

Chyby/Mínusy ve hře;
- Mno a co mi vyloženě vadilo?! Pár bugů, kdy se mi zdálo, že jsem tělo dobře schoval a někdo ho stejně našel. Několik dialogů a divnejch rozhodnutí Fishera a jeho bez-emocionální charakter. Vymizela ambientní atmoška :-(, nelze schovat zbraň. Slabé finále. Malá vyhrocenost příběhu. Ale to jsou detaily, subjektivní pocity. Jo a ještě jsem skoro vůbec nepoužíval googly, velká tma byla málokdy a zbytek misí neposkytoval příležitost/prostor pro noční vidění. Dále systém kupování, že si nejdřív musim nakoupit vše, abych si mohl koupit vysněnej kanón.

SHRNUTÍ;
- Splinter Cell: Blacklist pařil k mejm nejočekávanějším hrám a předčil mé očekávání. Precizní akce, namixovaná s dobrým příběhem, uvěřitelnosti postav, solidní hudbou a špičkovou technickou stránkou. Bavil jsem se a to byl určitě účel hry. ALE!! Pořád mě hra nutila často přemýšlet, uvažovat a taktizovat a dokázala ve mě vyvolat nespočet emocí. Kdyby takhle vypadal film s Tomem Hardym, postaví se mi ;-)

Burnout 2 je naprosto nedoceněná klasika, která právem, jak subjektivně tak objektivně patří mezi nejlepší závodní arkády všech dob. Musím uznat, že na starších her se mi líbí že je to především o pořádné hratelnosti - žádnej gimmick. Předně to jakým směrem se ubralo Need For Speed nebo Crew 2 s nesmyslnejma vanity efektama, a však postrádají silné jádro pokud jde o nějakej pocit z jízdy. V porovnání s nimi B2 nezestárl ani trošku.

- Můžu si max vybrat barvu auta a jde se na věc. Samozřejmě je zde dost arkádové ovládání a šílenej pocit rychlosti. Jedna věc, která mi na B2 přijde hodně nadčasová jsou stabilní snímky za sekundu - hodně Playstation 2 her trpělo tímhle (zejména moje oblíbená herní série Grand Theft Auto) a i spousta moderních her potřebuje tři tisíce updatů aby se vůbec dali hrát. Tady mám však hru, která nemá DLC, mikrotransakce, a podobný gimmicky - hru která je stabilní, na oko pěkná se skvělým soundtrackem a silně návykovou hratelností.

- Další věc, kde B2 válcuje konkurenci je systém jízdy jako takový. Ačkoliv si myslím, že se série Burnout vyvinula správným a logickým směrem; tak i Takedown, což je kult téhlé série... něco prostě chybí. A to něco je v Point Of Impact. B2 je totiž o tom držet perfektní, čistě zajeté kola a tím hra odmění hráče řetězovým Burnoutem (nitrem jinými slovy). AI i zde cheatuje, nicméně pokud hráč jezdí čistě, nebourá a do toho dost riskuje tak je odměněn nikdy nekončícím Burnoutem a totálně zdemoluje konkurenci. Nemám rád závodní hry, kde i když topím nitrem tak je AI za mnou v těsném závěsu. Burnout 2 našel fenomenální balanc a nechápu že víc závodních her nestaví na odměňování hráče větší intenzitou z rychlosti.

- Soundtrack je speciálně vytvořený pro každou trať, takže díky tomu má každej závod a každá trasa naprosto vlastní charakter. Hudba je navíc dynamická a pokud hráč má boosty, tak se dle toho přizpůsobí intenzita a energie muziky, což o to víc dělá jízdu v týhle hře návykovější. Soundtrack je 10/10 a musím zejména pochválit fenomenální bicí - zní to jako kdyby hráli na akustický bubny a je to slast pro uši.

- Zvuk aut je super na svojí dobu, auta mají i tzv backfire z výfuků a miluju jak vzdychá turbo když pustím plyn. Na arkádu má B2 fakt prvotřídní nazvučení aut a i jejich modely vypadají nádherně. Každé auto se navíc liší tím jak se řídí.

- Tratě jsou unikátní, a některé mají dynamické počasí. Takže začne sněžit či pršet. Na emulátoru hra krom pochopitelně vyblitých textur, vypadá krásně. Některé tratě mají víc dopravy, jiné více skoků a ostrých zatáček, jednou jede hráč skrz urban prostředí, pak podél dalnice a lesů za doprovodu mlhy... je toho hodně a každá trať má díky své hudbě vlastní charakter.

K závěru asi dodám to, že se to příjemně hraje, nijak to nezestárlo a jsou jenom nějaké maličkosti, které bych dokázal vytknout, nicméně i tak se jedná o fenomenální, závodní arkádovou hru která doteď patří mezi to nejlepší na trhu i přes všechny ty Forzy, NFS, Crew apod.

Přemýšlím, zda s hraním pokračovat. Ghost Recon: Wildlands se stává králem těch nejstupidnějších her, se kterými jsem se kdy setkal. Nechápu, že ani jeden komentář nezmínil něco kolem toho, jak katastrofální AI je. A nejen to. Mikrotransakce, naprosto zbytečný Tier mode, mizerná dynamika hry, otřesná mapa..... mám pokračovat? Ale rozebereme si to trošku podrobněji.

Z příběhu nemám odehraný vůbec nic, ten hodnotit nehodlám. Prostě jsem si vypnul AI mejch kolegů a vydal se hrát na extrémní obtížnost tuhle "STEALTH" akci. Jo, stealth v téhlé hře je pouze iluzí. Tohle slovo slouží pouze a jenom jako pomocná berle, kam vlastně tuhle hru zařadit. Jedna věc, které též nerozumím: Ubisoft už dávno udělal Breakpoint a stále neopravil tenhle křáp. Ale hlavně že Breakpoint též přetéká mikro-transakcemi. Má to každá hra dneska pomalu? Možná, ale u GR mě to normálně frustruje, protože herní mechanismy jsou totálně rozbité. Mám i spoustu fotek, kterými chci poukázat na precizní nefunkčnost hry a hlavně spousty úžasných příběhů, co jsem v Bolívii zažil.

Miluju taktické střílečky. Armádní techniku, bojová umění, tlumiče na bouchačkách, kamufláže, prostě tahle hra by mohla být tou nejlepší, která splnila veškeré prvky, které vyhledávám nejen co se týče her, ale i filmů. Ovšem pozor! Já nechci stoprocentní vojenský simulátor. Troška arkády neuškodí. Wildlands však neví, čím chce být. Střílečkou? Tak si koukejte nastavit nízkou obtížnost, jinak nemáte šanci. Stealth akcí? A co ty rozbité mechanismy kolem toho? Tak začneme:

odkaz
- Tomuhle někdo říká profesionální jednotka? V praxi; někdo mě odhalil v Unidad základně. Tak jsem se schoval na jednu lokaci a AIčko mi neustále nabíhalo na jedno a to samé místo. Tohle se ve hře děje úplně běžně. Vždyť to je totální idiotství. Ale největší problém je ve skutečnosti, že máte takový ty "hvězdičky". 4 stupně a k tomu, aby jste se jich mohli zbavit - musíte utéct. Jenže co když jste zaseknutý na jednom místě a skrz vysílačku zazní "už tu není, můžete se vrátit na pozice", mezi tím co vám furt bliká, že vás pronásledují? Pár drobných pohybů a jdou zas po vás, gratuluju.

odkaz
- Takže; vlastně dost podobná situace, ALE mezi tím co ostatní z hlídky, se vrátili zpět na svojí pozici - tenhle cápek přesně věděl kde jsem. Oddělal jsem ho tichou likvidací - SCRIPT, najednou se všichni začli sbíhat na jedno místo. Další obrázek:

odkaz
- Mám tři další obrázky. Stejné, z optiky na tu samou pozici. Jakože, postupně tam nabíhali po jednom a nechali se odstřelovat. Naprosto perfektní taktika, opravdu. Tomu říkám challenge. Ještě jednou upozorňuju, hraju to na nejvyšší obtížnost!!! Nebo hrál jsem vlastně. Proč hrát takticky, když můžu kempit tady a kosit jednoho po druhým, že?

odkaz
- V tuhle chvíli se mi hra kompletně rozbila. NĚKOLIKRÁT UŽ BĚHEM MEJCH DESÍTEK HODIN!!! Prostě hlídka se nevrátí zpět na své pozice, neodjedou. Budou tady jak banda volů sedět v autě. Když už odjedou, napálejí to do zdi a zůstanou v autech sedět. A když už tohle ne, tak mám další skvostnej obrázek! Při tomhle momentu mi však došla trpělivost a seslal jsem na ně drona s výbušninou. VĚDĚLI MOJÍ PŘESNOU POZICI, JAK JE TO MOŽNÝ???

odkaz
- Vidíte ty auta? Postupně do sebe bourali dokud každé z nich neexplodovalo. Co následovalo.... přece jsem byl pronásledovaný a šli na mojí lokaci. JAK JE TO MOŽNÝ. Nebo, udělal jsem zátah na jejich základnu - skrz vysílačku slyším neustále otravnou smyčku "stáhněte se zpět na svojí pozici, není tu", mezi tím co banda třiceti cápků křičí na mě z krytů nesmysly. Jednoho po druhým jsem kosil z různých úhlů - pokaždý když jsem se přesunul na jinou lokaci, věděli o mě.

Hele takhle - AI používá tzv "hivemind", něco v tom smyslu, že když vás uvidí jeden, ví o vás všichni. A mixují to s aimbotem. Je úplně jedno, jaká vzdálenost apod. prostě to schytáte. Pamatuju si vtipnej moment, kdy jsem střelil řidiče do hlavy - cápek s dvouma Uzinama vyskočil v plné rychlosti z auta, na obě nohy a dal mi headshot. Jo, tihle Kartelový frajeři s uzinama, co nemusejí nikdy přebíjet, vás insta-killnou. Luxus. A to nemluvím ani o tom, že střílej skrz kameny a podobné překážky. Ta noční akce co vidíte z obrázků, Unidad mě trefofal skrz šutry. JAK JE TO MOŽNÝ, ptám se znova.

Nyní stealth: něco v tom smyslu, že tlumiče netlumí zvuk, AI i tak slyší ten výstřel uprostřed základny. Ale stačí chvíli vyčkat, oni se vrátí zpět na hlídku. Hra vám radí v tipech, vypnout generátory. Na co, když mě AIčko vidí i v úplné tmě, pro kterou já musím použít noční vidění, pro lepší viditelnost?! To je challenge? TO JE BULLSHIT. A pak tu existuje můj oblíbený script - když AIčko trefíte kamkoliv, do nohy například a neví o vás, je mrtvej. Uprostřed šílený přestřelky, zkuste někoho trefit do hlavy. PŘEŽIJE TO. Jako kdyby se vždy aktivoval script a museli jste víc nábojů do nich kropit. Co to je za logiku???????? Nebo ty rakety, země-vzduch - leť s vrtulníkem nízko, nebo tě sejmou. Kámo, já tu helikopotvoru drhnu po silnici, jak mám letět nízko???????? A je jedno, co budete nosit za oblečení. Myslím, že Ubisoft přidal z Future Soldier pack při kterém se můžete zneviditelnit. Ale AI vás i přesto uvidí!!!! Wow. Wow, opravdu.

No a pak je tu tier mode, naprostá zbytečnost. Žádné zajímavé odměny, pouze kosmetické kraviny, co nemaj žádnej benefit. Hlavně, že AI bude víc cheatovat, skvost. Tahle hra je totálně rozbitá, protože tyhle akcičky se mi dějou neustále, neustále furt dokola. Najednou SCRIPT že týpek našel tělo - našel tělo a vědí o mé přesné pozici. JAK JE TO MOŽNÝ?????? Jak můžou znát mojí přesnou pozici???? A k tomu se mi stalo, že se mi třeba dron nechtěl vrátit zpátky, nebo nešel použít, moje postava se furt někde zasekává a mohl bych pokračovat, napadá mě toho tuny.

Důvod, proč hru budu hrát asi dál, je kvůli pocitu ze střelby, kterej je suprovej, zbraně, zvuk a tak podobně. Baví mě lovit tu dementní umělou inteligenci. Opravdu..... vývojářům bych doporučil zahrát Splinter Cell: Blacklist, aby mohli pocítit jak vypadá realisticky působící, chytrá umělá inteligence, nebo Chaos Theory. No uvidíme, co Breakpoint, těším se na další bizardní akcičky. Tolik bugů, co jsem zažil na PS4 při asi dvou odehraných hodinách tý hry, bylo určitě nic v poměru s tím co mě čeká. Hlavně do těch her cpát mikro-transakce, to je asi podstatnější, než základní herní mechanismy doladit ;-) Vadí mi, že čím vyšší obtížnost, tím víc je AI nadlidské a dementnější zároveň.

Bolívie je jinak nádherná, ale sakra.... proč ta hra nemůže být menší. Vždyť to je vyprahlé po všech stránkách a mrtvé. Ta hra má fakt nulovou dynamiku díky tomu. Jsou pak i jiné prvky, co mě napadají ale nechci si tu hru tolik znechutit. Tohle je asi nejvíc podstatné.

.... oh malej edit. Prosím pěkně, aby ta banda těch nemožnejch ****** pro který tam dělám mise a dostávám je ven z klecí, se naučili dopravit moje auto způsobem, aby se s nim dalo někam vůbec jet, né mi to hodit mimo silnici, mezi bandu šutrů, ze kterých nevyjedu. Naprosto prvotřídní logickej game design....bože já tuhle hru tak nenávidím :D

Ani jsem netušil, že i 04 je na počítač. Já na ní propařil stovky hodin, když jsem vlastnil PS2. Časem, když se to člověk naučí hrát, je to rutina a vyhrával jsem často s několika deseti brankovým náskokem. Ale menu je přehledné, líbilo se mi i že si můžu pozadí obarvit oblíbeným týmem z NHL.
Pořád tu je vytváření hráče, vytváření vlastního mužstva, takže si vlastně můžete vytvořit amatérskej tým a pokusit se prosekat na špici. Malej problém je však v tom, že je musíte předem rozházet do různejch mužstev a dá to práci. "Slepování" týmu jde i do detailů, můžete si vybrat i barvy mantinelů pokud si dobře pamatuju. Možná namítnete, že ostatní NHL toho nabízí víc, jde však o to, že já hrál jen 04 a svoje zapříčiní i nostalgie.
Soundtrack úžasnej. The Quiet Things That No One Ever Knows od Brand New u mě zlidověla, díky hře jsem si i stáhl ostatní alba téhlé kapely a dočkal jsem se parádní, mimožánrové muziky. Get What You Need od Jet neskutečně pohodová, vždy když jsem si tvořil hráče, či mužstvo, tak jsem přepínal na páčce písně dokud Jet nenaskočil.
Nevýhoda těchto her se může jevit, jako určitá strojovost a stereotyp, vlastně je to pořád to samé. Ale přemýšlím, že si 04 stáhnu na počítač a rozjedu opět pekla na kluzišti.
A nejlepší momenty hry; kdy jsem vysklil o sklo protihráče, fakt nářez :-) nejvíce jsem toho odehrál za Dallas a Predátory.

Crysis 2 je možná tak audiovizuální porno, ale rozhodně mi to nepřijde, natolik inovativní co se týče hratelnosti, aby to nějak nakoplo FPS žánr. Přijde mi to jako Modern Warfare na steroidech, říznuté emzákama. Ale našel jsem i několik kladů, o kterých se též zmíním.

Zvuk. Jsem prostě náročný na zvuk jako takový a všechny zbraně působí správně kovově. Během střelby jsem cítil olovo na svým těle a poskakoval během hraní na své židli. Tlumiče jsou správně, "izolovaně" nazvučené a ve sluchátkách, je to bomba. A nejen to. Slyším dopad nábojnic po každým výstřelu, přebíjení a jak to krásně křupe - mám pocit, že ty zbraně a zásobníky, mají nějakou váhu. První třetina hry, kdy jsem se přestřeloval s armádou, patří mezi úžasné momenty. Užíval jsem si každou vteřinu hry a vychutnával si tichej postup. Na to, že mapy jsou jen nepatrně, otevřené a působí dost koridorově, jsem měl pocit absolutní volnosti. Nejen co se týče toho, že se zde dal využít tichej postup, ale i dynamické AI vojáků tomu dost napomáhalo. Jejich reakce, když jsem udělal sebemenší hluk, apod.

Bohužel, Crysis 2 pak na vás vytasí obrovské kvantum naprosto, absolutně, generické, přepálené akce proti emzákům, kteří jsou kolikrát obtížné dorazit, ale rozhodně to není tím, že jsou nějak vyspělé co se týče AI. Jejich AI působí jednotvárně a mezi sebou se neliší ničím jiným než to, že některý potvory vydrží víc olova. Nedá se zde moc taktizovat, natož to hrát stealth. Můžete se proplížit kolem nich, ale to není zábava. A jakmile sejmete jednu potvoru, všechny se na vás sesypou. Až v tenhle moment se ukáže, že Crysis 2 působí klaustrofobicky. Není kam utéct, není se kam schovávat, protože ty mrchy jsou kurevsky overpowered. Zbraní je navíc docela málo a za chvíli jsem už ani neregistroval ten skvostný zvuk, co mají, protože jsem toho kropil tak strašně moc, až jsem se toho přejedl. A tahle hra mimo tohle nic extra nenabízí, krom přepálené akce a špičkové technické strány. Možná soundtrackem, ale upřímně, já hrál celou dobu bez hudby, abych si právě užil veškeré to ambientní nazvučení hry a aby to působilo víc "autenticky" a přítomně.

Myslím si, že problémem hry je dost nevybalancované dávkování akce jako takové. Ten kontrast mezi taktickou, stealth akcí o proti té agresivní, je strašně moc znát. Když jsem pak asi po pěti misích s emzákama opět v jedné misi střílel proti speciálním jednotkám, ta hra měla absolutně jinou dynamiku. Když jsem třeba xkrát chcípl kvůli tomu, že těch emzáků bylo tolik, NEBAVILO mě to, projít si tou recyklací znova. Pokud se mi tohle stalo u přestřelkách se spec. ops, tak jsem měl o to větší chuť zkusit jiné postupy a tak podobně. Bylo to víc hravé. K tomu je třeba si započítat, že jakmile na vás dolehne ta generická akce s emzákama, flákne vás i to prostředí. Věřím, že NY je pěkné místo, ale ta betonová džungle, je jednotvárná. Možná za to můžou i dost bledé filtry. Ta hra vypadá fakt krásně, ale chybí nějaký kontrast barev.

Bohužel, skončil jsem někde v polovině příběhu a podle toho, co jsem viděl za další mise, to vypadá, že další 80% herní výplně, budu opět kosit emzáky. Rozhodně zkusím Crysis 3, kvůli luku a grafice, ale raději si nebudu dělat naděje, že gameplay bude nějak výživnej.

Mno tak po několika letech jsem si dal repete a musim říct... že něco tak stupidního jsem v životě zřejmě ještě nehrál.

Jsou zde dva velké ostrovy, plno výborných zbraní, jejich úprava, krásná grafika a nějaké to stealth. Zbytek pro mě představuje naprostej žánrovej odpad. Všechno má mít svoje hranice. Scénář psal dement. Mise překypují hloupejma scriptama a všechno to za mě vlastně sepsal Garret.
Ještě ke všemu je celá story úplně nudná, hraju za naprostého ******, co všechno hloupě komentuje. Tři postavy mě zaujaly. Maj malej prostor. A ti ostatní, co zde pobíhaj a maj nějaké opodstatnění v příběhu, melou hrozný sračky.

Nikdo neví, jak Jason vypadá, přitom piráti i Hoytovi vojáci na prvním ostrově Jasona uvidí, včetně Hoyta na začátku. Mise bejvaj hodně, hodně roztahaný včetně hledání té posvátné kudly. Je zde plno stupidních scriptů, kdy se Jason zastavuje když před nim se vše bortí, všecko tupě komentuje a x dalších věcí. Polovinu misí jsem na první pokus nedokončil, pač jsem je chtěl dělat po svém. Obejít to. NÉÉÉ, musim lineárně. Vaas mě zajme s Lisou, nechá mi plnou výbavu. Vaas mě zajme po druhé, musim si pro výbavu i když bych se mohl teleportovat do stanoviště a vzít si výbavu zpět. Jdu pro Olivera - sorry Jasone, už je jinde, přesunuli ho. Proč mi to neřekneš asi 2 minuty předem, než dorazim na to místo???? U skály je připravená hlasitá sniperka (mám tichou, ale to je jedno, musim na sebe upozornit) místo 8mi pirátů jich tam je dvacetšesttisíc a všichni nabíhaj k výbušným sudům. Oliver vtipkuje, jezdí k břehu aby po nás mohli střílet. I ten Riley na konci hry, kdy letí nad letištěm, aby RPGčka po nás mohli střílet. X dalších misí je WTF, kde se nic pořádnýho neděje a jen hráč prochází v halucinacích. Nebo když kryju Willise a nabíhá miliarda pirátů, fuck this shit.

Fakt trash jako prase. Už mě ani nebaví obsazovat tábory z toho, jak se mi ta hra znechutila. Bojim se toho, co na mě vybafne čtyřka.

Kdysi dávno jsem tu měl komentář a dovolim si říct, že jsem tu hru nehrál vůbec správně. Nyní v té hře mám už přes 800 hodin a rozhodně nehodlám s tímhle seknout. Breakpoint mi tak trošku rozbil ostatní střílečky, ale k tomu všemu se dostanu...

Faktem nadále zůstává, že je to prostě dost nedovařený a ta hra má nenaplněný potenciál. Operation Motherland tu hru spíš pohnojil tím že tam přidal nesmyslnou frakci "Bodarks", kteří mají neviditelnost a nesmyslnej armor, co pojídá náboje. Pokud chcete ultimátní herní zážitek, vypněte drony a hrajte regulérní režim proti Sentinelům. Proč? K tomu se určitě dostanu.

Ta hra furt trpí tím konzolovým ovládáním v podobě "drž tohle pro tohle, drž tohle pro tohle", nicméně je zde tolik nastavení že si hráč může vytvořit vlastní herní zážitek. Vypněte gear score. Vypněte HUD. Používejte semi-shot, tedy jednotnou dávku střelby, počítejte manuálně náboje a vypněte všechny ukazatelé. Ta hra se potom stane dost hardcorovou záležitostí, kde každej krok a každej náboj bude mít kolosální impakt. Najednou si člověk netroufne vlítnout do základny a kropit to full automatem. Ten strach že jeden náboj navíc skončí ve zdi, při které stojí nepřítel a zalarmuje celou základnu je hodně hmatatelný.
Pokud člověk chce větší "immersive", mám i pár tipů: ať si člověk vybírá oblečení, gear apod podle prostředí a podle toho, co by jeho voják autenticky dokázal unést. Chcete mít při sobě granáty, oslepující granáty, C4 a miny? Tak si vemte větší batoh. S menším batohem zase budete mít při sobě pouze jenom pár granátů, čutoru a nějaké ty tyčinky které Nomad může jíst. Vyberte si kolimátor pro typ akce do které půjdete. Takže na větší vzdálenost kolimátor na dlouhej dostřel, na CQB holografickej. Ono to nemá až takovej vliv, nicméně pro co nejvíce autentický prožitek ze hry to doporučuju.

Mapa je obrovská a docela prázdná, nicméně miluju architekturu těch interiérů. Když je navíc hráč limitovanej, tak se nachází pomalu na nepřátelským území a každá konfrontace dodává tomu okolí neuvěřitelnej náboj. Dovolim si aj říct, že Breakpoint má několik elementů, pod kterými si dokážu představit slovo "next-gen". Předně cover systém: je adaptivní a je to výborná kombinace mezi moderní evolucí oldschoolového skrčení. Prostě se Nomad automaticky a adaptivně schová za jakoukouliv stěnu či auto, nicméně hráč má pořád manuální svobodu. BOMBA. Další věcí je systém zranění: pokud někdo z vás hrál Metal Gear Solid 3, tak systém zranění funguje na stejným principu nicméně je zjednoduššený. Po pár ranách začne Nomad kulhat, krvácet, začne mu pískat v uších a začne křičet bolestí. Nyní si představte situaci kdy jste někde schovaný, na pokraji sil a nepřátelé jdou ze všech stran. Bomba! Systém léčení je rozdělen na několik variací: autoheal (ten vypnout okamžitě), pomocí injekcí, pomocí obvazů a pomocí lékarníček pokud je hráč za medika.
Stealth je v této hře taky úžasnou evolucí. Můžete se schovat v bahně, ve sněhu apod a kosit nepřátelé co budou zmatený odkud to přišlo. Můžete se schovat v křoví, různém porostu, trávě apod. BOMBA! Tomuhle říkám evoluce žánru. Je zde i hafo perků, které lehce ovlivňují zážitek ze hry a i několik různých class systémů, jež dodávají hře jinou náladu a náboj.

Nyní umělá inteligence. Tohle je .... já nevím. Sentinels jsou ukázkovým příkladem toho, jak by měla fungovat umělá inteligence v moderních hrách. Přebíjejí své zbraně, hráče flankují ze všech stran a spolupracují jako tým, hážou po vás oslepující a výbušné granáty, reagují na každej náboj co do nich hráč střelí, padají na zem, pátrají po hráčích pokud je nevidí přímo a hlavně... stejně jako hráč, Sentinel bojují s vysokým recoilem zbraní a rozprostřeností kam náboje lítají. = žádnej stupidní aimbot, prostě Sentinels nečítují. PROČ více stříleček nemá takovouhle umělou inteligenci? AI co umí taktizovat a chová se pořád jako lidská bytost?

- Už několikrát se mi stalo, že jsem byl někde schovanej. Přistál ke mě granát a jakmile jsem vyšel ze svého krytí, sejmuli mě týpci naproti.
- Neustále se mě snažej obejít ze všech stran jako TÝM, pomáhají si těmi granáty apod.
- S jedným cápkem jsme šli skrz podzemní bunkr, oni nás uviděli tak jsme za sebe položili minu a já na týpka "hej, obejdeme to z předního vchodu". Jakmile šlápli na minu, ONI se rozhodli obejít nás skrz přední vchod a přečíslit nás.
- Když na vás jde týpek s brokovnicí, tak týpek za ním mu pomáhá a kryje ho tak, že na hráče střílí a drží vás pod tlakem. To se stává neustále.
- Sentinels spolupracují s jejich lídrem. Pokud je lídr naživu, jsou organizovaný - jakmile hráč zastřelí lídra, tak jim rozbije jejich strategickou skupinku.
- Sniper se snaží hráče dostat z větší vzdálenosti, Breacher z blízkosti, týpek s útočnou puškou kryje palbou, týpek s vysílačkou volá posily, apod apod apod. SPOLUPRACUJÍ JAKO TÝM! Naprostá bomba.
- Pokud hráč krvácí a je pod tlakem, Sentinels se ho snažej přečíslit. Pokud má hráč převahu, tak se drží zpátky.
- Pokud je hráč schovaný v křoví, sejme jednoho Sentinela, ten druhej se jde okamžitě schovat za strom apod a je tam třeba dvě minuty, protože nevidí hráče či odkud střelba vyšla. Hráč může i použít skutečnou vojenskou taktiku v podobě krycí palby, to máme otestovaný s kamarádem z Ameriky. Nebo připravovat různé pastě pomocí min a C4. Jo a menší detail, nicméně miluju ten fakt, že Sentinels používají tzv "c-clamp", tedy způsob jak drží své zbraně.

..... ve výsledku se chovají jako skutečný lidi, kterým jde o život. Díky tomu je pro mě Breakpoint tak návykovej, protože má špičkovou umělou inteligenci, co kombinuje lidské elementy s taktickými. Samozřejmě ta hra není dokonalá, je tam spoustu nedovařených nápadů, chyb apod, nicméně nic tak hrozného co by bylo vyloženě "game-breaking". Jediné co je fakt na nic je ten fakt, že hra je nonstop online. Tenhle nesmysl by měl už skončit, je to zbytečnost.
Nicméně jo. Je těžké si užít ostatní střílečky proti AI, které není tak promakané jako tady. Breakpoint nabízí pořádně taktickej, hardcore zážitek a hlavně s dobrým týmem hráčů to stojí za to. Máme i vlastní discord server takže pokud někdo bude mít zájem, může se přidat ;-)

A pak že Ubisoft neumí něco udělat pořádně. :D na závěr pro lepší herní zážitek, doporučuju si nainstalovat mód, co vypne automatické přebíjení a hráč musí manuálně přebíjet své zbraně. ;-)

https://www.nexusmods.com/ghostreconbreakpoint/mods/15

AAA herní titul s céčkovými herními mechanikami. Tak bych si dovolil nazvat Division 2. Byl jsem až závislej na tom, hrát bez mini mapy, běhat a chodit po ultra detailně promakaném DC a lootit. A ten gunplay byl absolutně skvostnej, zejména zvuk zbraní. Fenomenální umělá inteligence představovala solidní challenge. A pak přišel end game a naprosto se projevilo, proč looter shooter/cover based hry absolutně nenávidím. Jestliže z vás někdo hrál The Crew 2, D2 funguje na podobným principu..... eeeeeeh. Nevím jestli teda funguje.

Ta hra je víceméně postavená na systému "dřeš jak mezek na ultra přepálené obítžnosti, tak ti budu cpát horší gear než co máš na sobě." Z posledních asi deseti kontrolních bodů level 4 (Heroic), co jsem rasil jeden tak půlhodiny, si nepamatuju že bych měl vůbec potřebu si ponechat byť jedinou část jakékoliv výbavy co mi ta hra dala jako odměnu. Přijde mi frustrující otevírat bedny na téměř nejvyšší obtížnost jenom abych dostal FIALOVOU VÝBAVU. Normální obtížnost mi přijde adekvátně vyvážená, protože tam prostě nemám pocit že by hra podváděla. Jenže k tomu aby hráč měl příležitost k lepší výbavě, musí hrát s tou špatnou výbavou na vyšších úrovních - ale pozor! Budete udělat menší požkození vojákům, co jedou už na steroidech a kompletně ignorují herní mechanismy, který, pokud by hráč ignoroval, hra ho vyloženě potrestá. Ta hra nezlepší jejich chování, jenom jim nakopne větší armor a z vás udělá paletu na odstřel.

Často jsem pak míval pocit, že když tam je wannabe gangsta thug life cápek co má nahnutej škorpion v ruce, chodí v kolečkách, trojuhelníku a má přesnej aim a NEPOUŽÍVÁ COVER,ačkoliv je ta hra cover shooter - jakoby ta umělá inteligence vyloženě zneužívala ten fakt, že si to může zrovna on dovolit. O to absurdnější jsou situace, kdy je přisendvičovanej mezi turretem, dronem, 50ti friendly NPCčkama a všichni do něj kropí, včetně vás a on si vesele chodí kolem vás a hráčům uděluje absurdní damage. WTF?

Aby mi neustále docházela munice protože tam je elitní frajer co pobíhá kolem, ošetřuje všechny a pak spawne drona, co spawne vojáky z ničeho nic, je bizardnost. Ve starých GTA to bylo špatně naprogramované, bug. Tady je to herní mechanismus. To, když z kanálu pode mnou spawne hra čtyři elitní hyeny, jak se mám bránit? A proč se vůbec hráč nemůže ve finále skrčit, když vojáci z True Sons si radši lehnou pro lepší handling zbraně a aby na ně hráč neměl takovej dostřel? Proč musím používat ten rozbitej cover systém? Já třeba chci udělat combat roll, ale místo toho se můj týpek nalepí na nejbližší stěnu. Jednou vyjdu z coveru aniž bych pro to zmáčkl tlačítko, po druhý je na tom nalepenej. Když jste v koridoru, je to ještě víc bizardnější. Nejsem profesionální voják, ale přijde mi logický se pohybovat skrčený pod palbou ostrých kulek, né pobíhat kolem a lepit se na stěny a auta.

Je to obrovská škoda, že ta hra je nadopovaná tak otřesným systémem, protože jsem měl po dlouhé době pocit, že hraju špičkovej herní titul. Audiovizuál, nulovej počet loadingů, FANTASTICKÁ - FANTASTICKÁ!!!!! umělá inteligence jak nepřátel, tak i spojenců. Zbraně působí fantastickým dojmem, veškeré animace, přebíjení... chrochtal jsem blahem. Do levelu 40 jsem se bavil královsky a hrál to i třeba šest hodin denně. End game pro mě hru kompletně rozemlel a já.... asi nevidím motivaci hrát třeba 50 hodin jen abych konečně dostal pořádnou vestu, co mi nepatrně zvýší damage. Každej kdo mě zná osobně, by vám i dosvědčil jak jsem D2 chválil a při jednom Discord callu s kámošem, jsem řval do mikrofonu z absolutní nadšenosti, když jsme doprovázeli konvoj se zásobama a AI působily jako živé bytosti. Miluju detaily ve hře, miluju challenge ve hrách. Vždyť jsem i dokončil celou 3D sérii GTA na sto procent bez čítů. D2 end game je však absolutní extrém, na kterej nemám energii.

Nicméně - stojím si za tím, že je to furt AAA herní titul. Opakuji znova, moje dojmy ze hry. Do 40tého levelu jsem zažíval až revoluční herní okamžiky. Bohužel... ta odinstalace mě hodně bolí.

Mám odjetej Point Of Impact, Legends i Dominator. Takže mohu Paradise porovnávat s tim, co znám. Vůči Burnoutům chovám slabost, vadila mi však podstatná věc, kterou Paradise NAŠTĚSTÍ postrádá - cheatující AI.

Málokterá závodní - arkádová - hra obsahuje poctivé počítačové soupeře, kteří zázračne nezrychlují. U ostatních dílů B co jsem odehrál, bylo zapotřebí mít neustále zapnuté nitro, aby si hráč udržel aspoň tenký náskok, pač se z ničeho nic vždycky vynořilo AI-čko a já začal panikařit. Tam nešlo tolik o zkušenosti, nýbrž to bylo dost o štěstí, pač doprava byla taky opravdu hustá. Paradise na to jde jinak - závody nemaj žádná omezení, prostě si jeď kudy chceš. Jde především o to, vypilovat si znalost města, ve kterém se tohle šílenství odehrává. Doprava není tak nahuštěná krom srdce města, kde je plno zaparkovaných aut a člověk si tam musí dávat skutečně pozor, naštěstí se však nejedná o nic, co by znechutilo pocit z jízdy. Jak jsem již říkal, AI je na velmi dobré úrovni, kolikrát mě mile překvapilo - soupeří mezi sebou, využívaj alternativní cesty a jedou tak jak maj. O nitro přijdou tak, jako hráč - po nárazu, či pomalejší jízdě bez konin. Počítač závodí přirozeně, logicky (v rámci pořádné závodní hry) a nemá žádné "power upy", aby pokaždé hráče dohnal.

Co se týká mapy a světa kolem, je to fajn open world, kde hráč není ničím omezován. Platí to při každém eventu. Město má i svoje "beautiful" místa, nějaké ty billboardy, neony - chybí však pořádná paleta počasí. Nějaká mlha, noc a den. To je vše. Uvítal bych déšť, sníh - už ve dvojce mi to hra nabídla, ale tam zase byly okruhy vymezené. Přesto mi zde nějaké pořádné dynamické počasí chybí. Osvěžilo by to jízdu. Město je celkem velké, jen trošku víc jednotvárné. S Rivals se to podle mě nedá srovnávat, kde ten mix počasí-prostředí byl dotáhnutý k dokonalosti. Pochopitelně terén nemá vliv na jízdní vlastnosti. Je zde plno jumpů, plotů které lze rozbíjet a hráč se na nějakou dobu určitě vyblbne do mrtě, poněvadž přísun adrenalinu je neustálej.

Grafika celkem solidní, vozovka se leskne, ohledně karoserie aut si není na co stěžovat, auta jsou pohledná, krásná, lze měnit i jejich zbarvení (a celkem pestré to je, to mě potěšilo), billboardy a okolí mi přijde hodně detailní, hra se nezasekává, optimalizace je skutečně impozantní, je zde i hodně málo bugů na takovou šílenou hru, loadingy nejsou vůbec dlouhé, není potřeba připojení internetu ke hraní offline, prostě funguje na principu oldschool hry, která nabídne velký obsah. Zvuky aut prvotřídní a i sound takedownů, jak plechy skřípou.

75 aut nabízí hra a pak i motorky, které mě však nezajímaj, ale pocit z jízdy patří zřejmě k tomu nejlepšímu, v závodním žánru. Už ze začátku auta jedou na plný koule, jedným slovem nářez. Vysoko oktanová zábava. Hůř na tom je jízdní model, ale jak u kterého auta. U jiných přetáčivé, ty další se hůř položí do driftů a našel jsem si kusy, se kterejma se jezdí výborně. Některé auta jsou pochopitelně převzatý ze starších dílů, škoda jen že jim nejde například dát malej tuning. Nějakej ten spoiler a tak podobně. Ale o tom Burnout nikdy nebyl ;-)

Soundtrack jako fajn, ale předem ubírám body za absenci vlastní hudby. Toto považuju za samozřejmost v takové hře. Písniček je spousta (opět mnohé převzaté z minulých dílů, obzvlášť jejich theme a variace na různý tratě), mix různých žánrů, potěšil mě Johnny Strong (Operator - Nothing To Lose) a nakopl mě Soundgarden s Rusty Cage. Je fajn, že lze hudbu během jízdy přepínat. Moderátor/komentátor rádia Crash FM je však příšerný. Komentuje doslova každou píčovinu, vodí mě za ručičku, dává nesmyslný rady a nejde to vypnout.

Mám velký problém i s nesmyslným seřazením kláves (nyní, jak to mam nastavený podle vlastní chutě, je to už lepší, jde však o princip) - hraju přece počítačovou hru, néé hru na konzoli. Spousta těch kláves totiž nejde přeřadit úplně jak bych chtěl a pořád si na to nemůžu zvyknout, pač mi to nepřijde moc praktické a vyhovující. Nadále mi vadí "takedown camera", která nejde vypnout. V každým Burnoutu co jsem hrál, to šlo - tady ne. V Road Rage mi to právě dost pije krev, hra hned bere ovládání z ruky a začínám panikařit. Nepůsobí to ani moc efektivně, spíš to prostě zpomaluje zběsilost hry. Vadí mi to i když nabourám já. Čas mi utíká, soupeři předhání a já sleduju 5 sekund své nabořené auto v bariéře, či ve svodidlu.

Tvrdil jsem, že loadingy nejsou extra dlouhé. Za to v té garáži prostě WTF.. čekat asi tři sekundy, než mi spadne auto ze vzduchu a třískne se sebou o hlínu. Nebo když měnim styl barvy, hra na sekundu až dvě problikne. PROČ??? Nadále ta mimořádná otevřenost během tratí není vždycky nejlepší a chybí určitá hranice, aby hráč nezačal bloudit, což se mi často stává ačkoliv už prostředí znám. Není čas při vysoké rychlosti čumět na mini mapu ;-) při projetí benzínkou, lakovnou či opravou aut mi opět hra sebere na několik sekund ovládání z ruky a zvolí nesmyslné úhly kamer. Kamera je mnohdy nic moc, zejména při takedownech, kdy bejvá i solidně nepřehledná. Pohledy jsou zde jen tři. Dozadu, klasickej na celé auto, či z nárazníku, takže též nic moc. Úvodní vstup do menu by byl fajn, kdyby nehrála furt ta samá písnička, v Legends to například bylo různé a šlo hudbu aj v menu přepínat.

Aktivit je plno - závody, road rage, sbírání skore za voloviny, nebo ujíždět před auty, které do vás bouraj a musíte dojet do cíle. Chybí mi však časovka, ale hru nemám dohranou, tak třeba tam na ní narazim. Nejsou zde ani otravný challenge, kdy hraju za fízly a chytám nějakýho šmejda, co jede velkou rychlostí, konečně! A líbí se mi systém, kdy bud získávám auta, nebo je musim během náhodného potkání rozmrdat k jeho získání.

Myslim si, že je to zábavná hra, plná adrenalinu, velkého vozového parku, nabízí mnoho aktivit, pěkné město, fajn hudbu. Jenže zároveň vysoce kolísá v malejch detailech, které působí jako když sledujete akční film a někdo vám neustále skáče před obrazovku, nebo vypadává signál během hovoru s někym. Určitě však budu ještě nějakou dobu brázdit po Paradise City a možná hodnocení zvýším. Bavim se královsky.

PS: FLATOUT 2 ZŮSTÁVÁ STÁLE NEPŘEKONÁN.

- Hrál jsem hodně dílů a nevidim moc rozdílů mezi nimi. Klasická FIFA, která disponuje s pěkným soundtrackem a ovládání padne hráčovi do rukou okamžitě.

- Menu mi až na pár výjimek (přestup hráče) přišlo přehledné, neztrácel jsem se v tom, bohaté a zápasy maj dobré tempo. Výzvu pro mě představoval každej tréning před zápasem, kde mám chuť se pokoušet pokořit dané skóre v určité disciplíně.

- Bugů to je plno. Co se týče offsidů, tenhle bug mě nějak neotravoval. Spíš mi vadila zasekaná animace při oslavách branek, nadále rozhodčí, kteří udávaj i červené karty za naprosté nic. Nehledě na tom, že grafika je skutečně odpudivá, mimika hráčů téměř stejná u všech, odfláklé pozadí.

- Chvíli jsem se těšil z pěkných článků a rozborů, které o mě psali v trenérským režimu pouze do doby, dokud se nezačli opakovat. A samozřejmě se nevyhnu ani stereotypu, kterej se po určité době dostaví. Vadí mi aj malej počet národností, pač jsem si vždycky chtěl ve Fifě vytvořit fiktivní kvalifikaci a následně mistroství světa.

- Na FIFĚ není moc co hodnotit, každej rok to je skoro to samé (novější jsem hrál jen chvilkově), co však naštěstí funguje, tak fotbalová atmosféra, hlučný fanoušci vyvolávaj husí kůži a díky tomu hra dokáže pohltit. Mě to baví a rád se k tomu vrátim. Musim dostat York City do Premier League :-)

Aby bylo jasno tak nejsem nějak extra velkej fanoušek NFS ale Heaty jsem dohrál na 100% a co jsem to nedávno zapnul tak se pořád bavím královsky. Ohledně Unbound mi něco smrdělo už z trailerů a těch dementních efektů a jelikož vánoční slevy Steamu nabízeli možnost si to zakoupit za přijatelnou cenu tak za nějakejch 150 kč proč ne? Požádal jsem o refund kterej se podařil a stejně se cítím okraden. Unbound je jednoznačně jedna z nejhorších her co jsem kdy hrál. Já si teda nevybírám špatné hry účelově a jelikož Heat mi přirostl k srdci tak jsem chtěl dát tady šanci taky ale fakt ne..... není o co stát. A budu porovnávat:

Když tuníte auto v Heatech, máte garáž v realným čase - to se odebralo v Unboundech. Pryč je ta atmosféra, nyní na vás čeká epileptické menu! :) V Heatech před každým závodem tam byl obrovskej dav lidí a zejména v noci to žilo kulturou. Tohle je pryč a začátek každého závodu je bez života. Moje auto se zvukem turba a vejfuků působilo jako plamenomet v Heatech a to je taky pryč protože z nějakého důvodu zvuky aut v Unbound jsou totálně utlumené takže auta nemají žádnej náboj. Kdo hrál Heaty tak ví že pro start každýho závodu musel dojet na místo na mapě takže se využívala celá mapa - to je pryč v Unbound, nyní stačí dojet do jedné konkrétní garáži na mapě. Pocit z rychlosti neexistuje: v Heat a Shift tak se kamera třese bez nitra při 200 km/h a monitor působí jakoby se měl rozervat na kusy - nahrazeno stupidními efekty, statickou kamerou a pocitem že jedu jako šnek. Po každém závodě v noci v Heatech, závodníci ujížděli před policií nebo kroužili po mapě - to je pryč, nahrazeno stupidně nucenou policejní honičkou.

A ano, policajti - jejich AI je na úrovni GTA III. Bourají do sebe, dělají vám při nejlepším eskortu a moc rádi manévrují z kopců střemhlav dolů. Rok 2024 a nemůžeme mít kvalitní AI (artificial INTELLIGENCE!). Hádám že všechen budget spolklo cameo Asap Rockyho kterej s kulturou aut a tuningu nemá nic společného a všechen ten stupidní marketing pro něj. A něco zde povim: ty cut scény kdy všechny postaví trpí neskutečně otřesným "clippingem" a nemají žádné emoce jsou fakt prožitek. I Spongebob nebo Oggy a Šváby tak tam jsou zanimované emoce pro ty charaktery. Tohle si Unbound nemůže dovolit! Hlavně že ostatní NPCčka a policajti nejsou kreslený - takže tu máme krizi identity, yaaay! Příběh je totální hnůj i splachovací toaleta má víc charakteru. Dialogy jsou jakože... "yo bro, whatsup bro, yo yo bruh, yeah bro". Fakt vysoce inteligentní pro hráčské mozkové buňky!

Vanity a podobný chujoviny (čti efekty) jsou wannabe kopírka z The Crew 2 kde to taky vypadá stupidně. Najetí do garáže aby se event spustil, Crew 2. 76 DLCček jakoby si to hrálo na Forzu. Nos systém, bourací kamery jakoby člověk hrál Burnout ale Burnout měl zajímavé bouračky a tam skřípou plechy, tady máme licence takže autům neupadnou kola a kusy plechu tak na co ty bouračky tady? - ta hra normálně vykrádá x závodních her ale nemá vlastní identitu. To že mi hra padala na doporučené sestavě když Heaty hraju full ultra a sekala se jak prase ani nemá cenu zmiňovat. Otřesné menu které pro epileptiky bude prožitek je hnůj.

Příběh je totální nesmysl, dialogy psalo pětileté dítě a asi další důvod proč je vše animované je aby pro postavy....tedy siluety vzadu nebylo nutné dělat motion capture a voice acting. Prostě stačí fláknout statické siluety na pozadí - to docela křičí "low budget". AI oponentů čítuje, jezdí jak prasata - i Flatout 2!!! z 2005!!! měl daleko víc dynamické a chybující a chytřejší AI. Jo ještě edit, bez ohledu na to jak moc auto vytuníte, hráč je zamčený v rychlostním limitu 240. Musel se vytvořit mod co tohle odemknul - takže si vesele topíte nitrem po rovince aby AI co kompletně ignoruje herní pravidla, vás předjelo protože oni tomuhle nepodléhaj. Have fun :-)

A pak ten nejstupidnější design - systém progresu. V Heatech si hráč může vybrat jakejkoliv závod a "dokončit" hru aniž by dohrál příběh. To už neexistuje ;-) máme zde omezené restarty, a hráč musí nuceně jezdit podle celého týdnu do kvalifikace. Kdo vymyslel tenhle design by měl dostat vyhazov na hned. Tohle je "open world/sandbox" a přesto je to lineární bez důvodu. Jo a v Heatech lze nahrabat peníze pomocí speed trapů/drift zón - tohle tady už taky není to se dalo pryč. Need for Speed: Grind.

Soundtrack je totální hnůj, autotune rap/hip hop/trap. Radši si pustím BT (týpek co dělal hudbu pro první Rychle a Zběsile) nebo hudbu z Flatout/ Burnout 2 než poslouchat tohlecto. Není zde žádnej punk, noise rock, rock, metal, house, NIC! 5% dávám za to že můžu jezdit s Mitsubishi Eclipse. Jinak je to totální odpad co má krizi identity, vypadá hnusně a ovládá se to fakt hloupě. I s gripem je hráč nucen do "break to drift", což se mi podařilo kompletně vypnout s tuningem v Heatech. Nedoporučuju, radši si zahrajte Burnouty když chcete kvalitu od Criterionu.

Na tomhle jsem vyrostl. Už nyní se nesmírně těšim, až si pořídím řádné železo a rozjedu na emulatoru Gran Turismo 3.
Velký výběr aut, na dobu vzniku nadčasová grafika, modely těch aut a krásné okruhy. Japonská, v dešti v noci je moje oblíbená a i na jiný vpzomínám moc rád. Systém kariéry je pro mě silným tahákem, motivační, nutí mě jezdit líp a učit se jízdní model, či tratě a co všechno si můžu dovolit.
AI je sice robotická, ale naštěstí není vůbec agresivní, neramují hráči auto, když si pokryje zatáčku a i přes absenci demoličního modelu a bouraček, jsou závody adrenalinové. AI necheatuje, vyhraje buď chybou samotného hráče, anebo má prostě silnější auto.
Jízdní model na simulaci nenabádá k frustraci, je celkem přijatelný a přístupný. S ovladačem, i na klávese přes emulator a správné mapování kláves naprosto hratelné, ačkoliv nepochybuju o tom, že s volantem je to větší zážitek a to můžu potvrdit, měl jsem tehda i pedály.
Gran Turismo 3 patří k mým oblíbeným závodním hrám, pač představuje solidní challenge, zároveň však otevírá hráči náruč a o pěkné odměny za vyhrané závody není nouze.
Customizace vozidel zde nehraje takřka roli. Lze změnit pouze barvu, upravit brzdy, motor, prostě klasika, žádnej vizuální tuning se nekoná. Maximálně pestrý výběr kol. Lze doplnit olej, nebo poslat auto do myčky.
Intro je charakteristické, specifické a hned pohltí. Menu přehledné, je radost sledovat jak vám v položce vlastní garáže se rozrůstá sbírka vozů.
Chybí cockpit. Už první Need For Speed ho tehdy zřejmě měl a pro takovou značku, jako je GT, bych to očekával též od prvního dílu. Z některých aut mám skutečný respekt, zejména z té placaté Mazdy, nebo legendárního Suzuki.
Soundtrack je naprosto výbornej, hodně kytar, bubnů, zpěvu, elektroniky.. Feeder, Death In Vegas, Muse, Lenny Krevitz, Junkie XL, a tak dále... ve své době maximální závodní zážitek. Joo, tehdy stačilo vložit CD do konzole, probliklo logo Playstation 2 a byl jsem už ve hře...

Vůči WRC jsem trošku nostalgie bias protože jsem tehdy mohl hrát demo co se nacházelo na Playstation 2 cédečku kde bylo plno jiných her v demo verzích.... ach ty časy no. Jedna věc která mi přijde trošku ironická je ta že před lety kdy jsem měl Toshiba notebook jsem snil o pořádné počítačové sestavě abych mohl hrát nejmodernější hry. No a v momentě co už mám solidní sestavu a můžu si dovolit hrát Forzy, RDR2, Cyberpunk atd atd atd.... tak se moderním hrám vyhejbám jako čert kříži. Jak jsem starší tak tim více se upínám ke starším hrám co maj prostej skeleton - vem ovladač a hraj. Prostě hraj, žádné nonstop online hovadiny, mikrotransakce, 889 DLCček, neoptimalizovanej bordel a čekání roky na opravy.

Takže skrz PSP/PS2 (a možná do budoucna i PS3) emulátory vyklízím kostlivce ze skříně a tentokrát to právě schytalo WRC. A hned pro srovnání musim říct že díky licencím se jedná o opravdu nosnej herní prožitek. Za touhle playstation sérií stojí dnes zaniklé Evolution Studios a moc se těším až projedu všechny jejich díly vydané na Playstation 2. Mezi tim jsem skrz svoje PSP co vlastním dohrál WRC které zde nemá bohužel profil a k tomu taky chovám nostalgii a byla to fakt královská zábava a hodně atmosférická.

Jak jsem i starší tak z nějakého důvodu mi přijdou tyhle primitivní grafiky víc atmosférické a sympatické než mít všude foto realistické vizuály. To ani není kritika spíš taková věc co mě uvedla k zamyšlení. Rozhodně v tom hraje roli nostalgie ale já nevim no... je 2025 a prostě se mi to hrálo dobře. Neměl jsem pocit že hra mimo vizuální prezentaci působí zastarale v porovnání s o rok mladším Colinem 2.0. Jednu věc musim říct hned, tohle je arkáda jako prase prostě "pick and play".

V čem je první WRC fakt bezkonkurenční tak je to celková prezentace. Před návštěvou každé zemi můžeme vidět kompilaci z realných erzet kde nám jeden cápek představuje kulturu tohohle sportu, jakej vztah k tomu má daná zem a co zdejší erzety vyvolávaj v řidičích a na co se připravit. (CHIEF KISS!) Dost to podkresluje úžasné a jednoduché menu, skvělej pípající zvuk rozhraní a FENOMENÁLNÍ!!! soundtrack. Je zde licencovaná hudba (post-grunge/alternativní rock jak se patří na závodní hru) a pak pro hru speciálně vytvořená (Faithless vytvořil ikonickou instrumentálku "Speed" pro tuhle hru!), bohužel licencovanou muziku si moc člověk nevyužije pokud nezakotví v menu po každém závodě.

V čem považuju první WRC za ikonickej je hlas vašeho spolujezdce - způsob jakým je jeho hlas zkreslený dodává notnou dávku komfortu, příjemně se poslouchá a působí charismaticky. Další plusové body přidávám nejen za cockpit (kterej je moc blízko) ale za pohled z kamery zevnitř auta mezi řidičem a spolujezdcem (pokud vim, jiná závodní hra tohle nikdy nenabídla?) což je autentické protože tuhle kameru kluci měli ve vozech. Je ale náročné s tim jezdit - nicméně musim pochválit hodně přirozené animace řidiče, zejména jak točí volantem a fungují stěrače, yaaay! Pohled ze třetí osoby působí dost divně, auto tak trošku ... pluje nebo se vznáší nad vozovkou. Nicméně se neustále klepe a každej poskok je cítit. Líbí se mi jak je auto nazvučené - vejfuk praská, celá karoserie se otřásá a zvuky různých povrchů erzetám dodávají solidní gravitaci. Fyzika auta je nepředvídatelná a trošku umělá ale má to něco do sebe a na ovládání si moc stěžovat nemůžu.

Potěší fakt tuna obsahu (tak jak to má bejt!), fakt obrovské množství erzet, člověk si může uložit replaye, je zde nějakej extra obsah, útok na čas (kterej se mi nepodařil spustit chm....), a nějakej mini challenge ohledně licence a máme zde i cheaty které hráč může zadat do políčka (proč dneska hry už nemají cheaty???) Nicméně kde se neubráním kritice je to že tratě působí opravdu chudým dojmem. Colin je měl opravdu bohaté, tady je pár domečků a NPCček (někteří jsou zanimované ale!) a hodně ty erzety do sebe splývají a většinu času jsou krátké, ke konci šampionatu začnou být tratě víc úzké a delší (Británie v noci byl fakt náhul kde není nic vidět). Nicméně jim nechybí atmosféra (ať už to je tou early 2000s grafikou) nebo zvukově když na vás fanoušci pokřikují a hulákají jim jejich malé klaksony a taky je pěknej detail helikoptéra která vás "natáčí" v přímém přenose.

Model poškození je hlavně vizuálně parádní, praská sklo a prohýbají se nárazníky nicméně se to moc na jízdě neprojevilo (i když mi svítily budíky červeně). Obtížnost je taková nijaká, hra je příliš snadná z pohledu třetí osoby což není výtka protože se pak odemkne nová obtížnost po dohrání šampionátu, nicméně tady bych fakt čelenč nehledal (ale jízda z cockpitu je hodně o skillu a znalosti tratě, tam jsem selhával dost). Nelíbí se mi že nemůžu restartovat erzetu pokud to už jednou podělám, musim pak do menu a proklikávat a přečkat dlouhej loading - prostě neznám trať co jsem nejel tak mi umožněte restartovat, je to hra a né realita!

Ve výsledku jsem si však první WRC užil. Je to atmosférické a ... živé. Prostě ta kultura toho sportu na mě dejchala každým novým filmečkem, každou erzetou, každým momentem co mi praskal vejfuk a slyšel jsem křik davu, každým rozhraní a každým spuštěním když začal hrát Faithless a je to i jedna z mála her kde jsem chtěl zůstat při tom když probíhali závěrečné titulky. Zde jsou licence vytřískané pro maximální hráčův prožitek. Na závěr zde hodím Youtube odkaz na ty filmečky pokud by někdo měl zájem;

https://www.youtube.com/watch?v=_EkkvxPr8lU&t=21s

Jéé tak koukám že jsem první kdo tohle hodnotí tak jsem zvědavej zda tohle někdo bude číst. Moje adventura napříč WRC tituly od Evolution Studios pokračuje a nyní zde máme naprostýho giganta o proti prvnímu dílu. První WRC je benjamínek nicméně pár prvků má podle mě lépe zvládnutých. Udělám rozhodně detailní pitvu protože II Extreme je fakt robustní Rally zážitek.

Začnu chronologicky. Dostal jsem se do hry a začal hrát song od The Chemical Brothers kterej jsem musel vypnout protože mi po chvíli lezl na nervy - není špatnej ale rozhodně to není tak tématicky vyladěné jako Speed od Faithless v prvním díle (co byl speciálně vytvořený pro tu hru) a pro zbytek soundtracku vůbec nebyl prostor (hudby je hrozně málo..) a k tomu mi menu přišlo dost nepřehledné (první WRC ho má prosté a efektivní). Dál se mi nelíbilo že jsem si individuálně nemohl upravit HUD elementy jako v prvním WRC a je na výběr jen pár zakořeněných možností, bohužel... a tak jsem naskočil do prvního závodu. Před každým závodem se dočkáme helikopotvory která lítá nad celou tratí a je to hodně super element. A samozřejmě pořádné prezentace každé zemi kterou navštívíme (i když první díl nabídl podle mě lepší prezentaci přes menu, po zvuky a výběr hlasu). A pak jsem naskočil do auta a byl jsem zhrozen....

Ten jízdní model??? Zatímco první WRC je fakt jednoduché a arkádové, tady už auta neplují ale mají nějakou gravitaci a zejména zatáčení je fakt nepředvídatelnej bordel. Nebyl jsem schopnej vyjet první zatáčku do kopce... ale eventuálně jsem dojel šampionat suveréně na profesionála protože se mi podařilo najít způsob jak to ovládat. Nicméně v čem hra selhává je fyzika kolize, to je neskutečnej B U L L S H I T. Jenom nepatrně ťuknete do svodidla a odpálkuje vás to nebo se dostanete do hodin. Neskutečně frustrující a i některé pásky a ploty představují neviditelné stěny co vám dodrbou auto - na extrémní obtížnost je kvůli tomu hra téměř nehratelná ještě k tomu když zatáčení aut je zde fakt nepředvídatelné a auta jsou hodně "tuhé" a převrátí se při každé kravině. Pokud se naučíte s tim jezdit, je to návykové ale to nezmění ty ostatní problémy.

Nicméně.... božínku... ty tratě!!! Jsou i zde desetiminutové erzety a tratě jsou členité, vrstevnaté a neskutečně propracované. I vyprahlá Kěna byla fakt zábavná. Kypr (zejména ta desetiminutová erzeta) neskutečnej náhul, tam si s tou fyzikou a terénem vyhráli a pocítíte každej hrbol a těch tam je halaluja. Do hry jsou přidané nové země (Německo úžajasný, nekonečné silnice ahhh) a bude trvat dlouho než se přejíte těma erzetama. Noční jsou boj o přežití kvůli fakt blbé viditelnosti a déšť je nádhernej, kapky padaj na "monitor" - nadčasové.... ahááá...vidím že Evolution Studios dělali Drive Club... jablko nepadá daleko od stromu? ;-) tratě jsou navíc hodně úzké... bohaté.. daleko víc domečků všude (máme zde i okruhové závody, se skvělým designem) a plno fanoušků na každém rohu, úžasná atmosféra!!

II Extreme působí jako profesionální záležitost i když má zastaralé mantinely. Nicméně já nemohl přestat hrát jakmile se mi dařilo to ovládat... ale co je frustrující je to že zde není restart pro jednotlivé tratě. Já hraju videohru a prostě by mi fakt pomohlo kdyby tohle zde bylo (pak bych měl i důvod se pokusit o extrémní obtížnost). Přijde mi naprosto DEBILNÍ že to většina Rally her nemají. To po mě hned každej očekává že budu mít znalost tratě a každého kamínku co mi převrátí auto díky té šílené kolize??? Takže zase pokud podělám závod, musím do menu a jet znova ten co jsem projel. Fakt hloupej design.

Novinkou je servis auta, rychlejší load časy mezi menu a závodem, každej závodník má svojí vlastní "tvář", vážně se jim tohle povedlo je vykreslit podle jejich předloh - nebavil mě můj spolujezdec. Čte jako robot, v neskutečně vysoké kadenci a tak jsem se časem otupěl a spíš se soustředil na trať samotnou a nelíbí se mi ani systém šipek (často několik na jednou a to je o hubu se v tom snažit stíhat orientovat), obtížnost je nevyvážená (někdy třiceti vteřinovej náskok po jedné trati, pak hráč na jiné bojuje o každou setinu) - nicméně pocit z rychlosti je fantastickej a hra je fakt adrenalinová zábava. Samozřejmě je zde plno věcí na odemknutí (extrémní verze všech aut, cheaty) a mám takovej pocit že to není naposledy co jsem tohle hrál...

Druhé pokračování WRC od Evolution Studios je sice místama dost nedovařenej ale má neskutečně silnej kořen a náboj a především dost razantní tah na branku - mám i pocit že od teď to bude už jenom lepší. Fakt se musim přiznat že jsem se vždycky těšil až tuhle hru zapnu protože jsem se bavil... a o to přece jde ne? Aby měl hráč zábavu během hraní.

Já už asi nadále nebudu pobíhat po South parku a zůčastňovat se bitev. Miluju zasekanou animaci tohohle seriálu, jeho postavy, humor a celkové universum. Hra mě však zase příliš nenadchla - nabízí mapu, volnej pohyb mě bavil, líbil se mi a hledání truhel, či navštěvování zajímavejch lokací a interiérů. Hudba je kouzelná a některé momenty super (Kenny očekávající příjezd jednorožce a tim narůstající adrenalin).
Od hry mě však odraží nucené souboje - na každém rohu, jsou vesměs podobné a je jich tolik, že jsem se toho překrmil. S pořádnejma zbraněma se občas jedná o několikasekundové eventy, při nejhoršim má velkej bezdomovec asi 700 životů a často chlastá, takže se to úplně prodlužuje a mě to spíš unavuje. Skončil jsem v kanále, kde u mě přerostla ta nechuť a prostě od toho dávám ruce pryč.
RPG systém je solidní, ale postavy se vůbec nevyužívaj, respektivě jejich potenciál. Kenny je frajer za každejch okolností, Butters jako nejlepší kamarád rozhodně dobrá volba, ale vůbec se zde nevyskytuje Stan, ani ten žid s tou zelenou čepicou a už vůbec né ten absolutně největší badass Randy, kterého jsem prozatim potkal, jak se nahej rozvaluje s pivkem na gauči. Aspoň jeho statusy na Facebooku s Richardem jsou brutální.
Já vím, že bych se jich i dočkal v pozdější části hry, ale na to nemám moc chuť, musel bych podstoupit dalších asi stopadesátosmtisíc stejných bitek.
Pohybování se po městě mi navíc přišlo občas nepřehledné, zejména pak v tom lese, v talíři mimozemšťanů a v kanále. Nejvíce mě odrovnal moment, kdy hlavní cápek dostává do prdele umělé péra - bylo to o nervy a když to člověk dělá na dvacátej pokus, je to i nechutný. Hra vám totiž neřekne, že máte mačkat tlačítko na klávese a zároveň na ovladači (Wtf??????)
Cartman mě v seriálu baví, ale zde mi přišel nehorázně otravnej. Navíc tématika okolo toho posranýho klacku mi je totálně volná, South Park nabízí daleko lepší díly, témata které mohl interpretovat. Dá se i říct, že i ten Facebook se statusama mi přišel o dost atraktivnější, než hlavní děj. Taky mi vadily scripty, kdy musim třeba dokončit řetězec několika hlavních misí, abych se mohl vyřádit sám po mapě.
Těžko se mi hra hodnotí. South Park miluju, je to nářez, legenda, autorita. A asi proto zůstanu u seriálu. Hra má spoustu kvalitních prvků, ale mě ani nebaví bejt součástí tý hry.

Před pár lety jsem byl nadšen. I přes mizerné FPS, kdy mi hra šíleně lagovala na Toshiba laptopu, jsem si hru užíval. Dnes to však vyprchalo. Postrádám zde totiž drsnost a brutalitu, kterou obsahuje dvojka v nekonečném měřítku.
Cením, že tratě prošli slušným upgradem, jednou je zataženo, pak svítí nádherně slunce, a terén se během jednoho závodu taky prolíná. Hra je však nudnější, protože přišla o svojí hlavní prioritu - demolici.
Když totiž jedu s autem a napálim to do stěny, tak se nevybourám - jízda podél stěny mé auto nakopne do masivních otáček a hned jsem na prvním místě. Takže ze mě tryskala šílená frustrace, když mám na předním narázníku naložený mini autíčko Martinézový, těším se až ho vymrdám o stěnu a dostanu maximálně hvězdičku za ťuknutí, jí to neubere skoro nic a vesele si jede dál. Navíc některé tratě jsou užší a vzniká chaos, nepřehlednej bordel, kde je 12 závodníků a nedá se vůbec jezdit. Ani z toho bourání nemám takovou radost, jako u dvojky, kterou můžu hrát do vymření.
Grafika je nádherná, já však rád u takové hry špinavost, hovadství a buranov, jezdit po tratích, kde se budu bát každého nárazu a kde se budu těšit až s někym vymetu zatáčku, nechci jezdit tratě, kde mi nic nehrozí, spousta sloupů je nahrazena značkama a stěn se bát nemusim. Ale když narazím do plotu, auto se může posrat a dostanu se do smyku!!!
Krom novějších prvků u tratí, jsou zde dvě nové auta, nějaká ta barva navíc a tim končíme. Zbytek aut má stejné vlasnosti, vypadaj stejně a hlavně struktura šampionátu mě nebaví, pač se nedočkám žádného překvapení.
Soundtrack počítám za pozitivní prvek. Rock, nu-metal, punk, scream. Díky za Kazzer a Dead Poetic, zbytek působí sice značně amatérsky a napadá mě daleko lepší struktura hudby, ale dá se to poslouchat.
HW náročnost určitě zamrzí, slabší optimalizace hry. Dvojka je snad bez jediné chybičky. Tady musím mít internetové připojení, abych hrál offline. LOL
Musim hodnocení snížit, zejména derby jsou naprostejch výsměch, kdy stačí do soupeře párkrát narazit a má po autě. Na to kašlu, moc jednoduché a umělé na mě. Slastnej pocit, kdy vyhladim každé auto co mi kříží cestu, se zde vypařil.

Oblíbený tracky;

Kazzer - Fueled By Adrenaline
Dead Poetic - Narcotic

Ze začátku se Grid.... teda...Grind Legends jevil sympaticky. Konečně závodní hra kde i na vyšší obtížnost zde není "rubberbanding/catch up" - hrál jsem na expert s vypnutýma asistama. Legends je převážně arkáda, je to ten druh závodní hry kdy vemete ovladač do ruky a hrajete což je fajn, v dnešní době je potřeba víc arkádových her. Dekádu zpátky jsme toho měli tolik na výběr a nyní jen dominuje Forza Horizon a kde nic tu nic.

Hra nabízí bohatej výběr nastavení a lze vypnout plno věcí pokud vám jde primárně o imerzivní zážitek. Konečně zde máme i pohled zevnitř auta kterej je solidně udělanej. Menu prezentace je celkově oukej na orientaci a očividně má hra příběh ale já si zvolil kariéru která dýchá oldschool systémem postupu - prostě vyhrát závody, nové auta, peníze, kupovat si lepší díly do auta, taková ta klasika - okořeněná mnou nepochopeným a opravdu idiotským designem....

Prostě pokud chcete postupovat dál musíte v určitým autě odjet určitej počet kilometrů. Už na papíře to zní dost hloupě a v praxi je to vyloženě vydírání hráče aby koupil levnej balíček s DLC které redukuje počet kilometrů.... aháááá? Takže tu máme "paywall" situaci která z hry dělá dost značnej grind. Komu by se jako chtělo jezdit závody které dojel na zlatou trofej třicetosmkrát? Nebo můžete skočit do multiplayeru nebo si vytvořit vlastní závod a našoupat to na nekonečné lapy. Jenže pokud radši hrajete sami máte smůlu a pokud nechcete "čísnout" hru tak si to vynásobte dvakrát. Já koupil Legends ve slevě takže dokoupení toho balíčku se nezdálo jako hřích protože mě hra stála 150. JENŽE... ta hra má fantastickej bug kdy když jedete první dva závody nového eventu tak stejně ty kilometry nepočítá což znamená že i po dokoupení balíčku musim jet ty stejné závody znova!!! Prostě kdo tohle vymýšlí a proč tenhle problém je furt ve hře? A pokud to není bug ale herní mechanika tak je to fakt opravdu už stupidní.

Sice jsem se zde zmínil že umělá inteligence nečítuje ale stejně fungují na jiným principu. Předně tu máme problém že jejich auta váží tunu - když do nich ťuknete zezadu, jdete do hodin a máte penalizaci. Pokud vás oni vesele hoděj do pit manévru, jdete do hodin a máte penalizaci. A věřte mi že AI tohle dělá rádo protože jsou to prasata. Když si kryjete vnitřek vozovky tak do vás budou bourat a bourají do sebe vzájemně v každé zatáčce. Brzdí moc brzy a silně a pokud jedete z 22 místa a chcete vyhrát (protože to je princip závodu ne? vyhrát?) tak jedinej způsob je to opět "čísnout", nabourat plnou silou do toho bordelu a všechny předjet. Fakt hrozná zábava teda.

Pocit z rychlosti je hodně chudej i z pohledu zevnitř o proti Shiftům, nerozumím tomu proč nejsou schopný vývojáři udělat kvalitní pocit z rychlosti co by byl intenzivní. Prezentace kolem tratí je hodně živá a pestrá a musim pochválit obrovskou varibialitu ohledně výběru tratí, počasí a tak. Nicméně jsem se dočetl že spoustu tratí jsou převzaté z předchozích dílů tak to je docela blbé no. Je to fakt škoda protože prvních pár hodin jsem se královsky bavil a hra měla dost silnej náboj a hlavně hra disponuje fantastickou optimalizací, nepadala nijak a neměl jsem žádné technické problémy nicméně kvůli nesmyslnému designu při postupu hrou a špatné umělé inteligenci jsem to nakonec vzdal. Nechal bych ve hře možná desítky i stovky hodin ale to právě kvůli špatnejm důvodům.