Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Tomb Raider je jeden z najlepších rebootov, aké sme kedy videli v hernom médiu... Prináša divokú akciu v štýle hier Uncharted 2 a 3 a zároveň sa dočkáme aj postupného zlepšovania hlavnej hrdinky a jej inventáru v štýle Batman: Arkham Asylum/City... Celkovo by sa dalo povedať, že ak by Nate Drake a Batman mali dcéru, bola by ňou táto nová Lara.

Po príbehovej stránke pôsobí hra absolútne bezchybne. Čaká nás - v traileroch hodne prevarené - stroskotanie a boj Lary o holý život. V prvej tretine si vyskúšate, ako sa cítili ľudia v seriály Lost. V druhej časti Lara dospieva a stáva sa z nej naozajstná hrdinka. V akciou nabitých scénach predvádza svoje pohybové a bojové schopnosti. Celá druhá tretina sa v podstate nesie v znamení Uncharted 2, od dizajnu levelov cez rozvinutie príbehu - podobne ako v U2, ani tu nechýba dejový zvrat k nadprirodzeným javom, ale podobne ako v U2 je to vcelku logické a zapadá to do mytológie hry .
Ku koncu napokon dej vrcholí, Lara zisťuje, že nič nie je zadarmo a celý záver je veľmi silný a je to naozaj slušné vyvrcholenie celej hry.

Napriek tomu, že po stránke deja Tomb Raider nechybuje, v hre samotnej sa pár chýb nájde - ako spomenul Snake, všade sa povaľujúce krabice pôsobia rušivo. Tajné hrobky a zbieranie artefaktov by mi nevadilo, naopak to k Lare sedí. Ale zhľadávanie súčiastok a oberanie mŕtvol o materiály je predsa len trochu moc - hlavne keď vezmeme do úvahy, že hra by sa bez akýchkoľvek problémov zaobišla bez akýchkoľvek skillov či "levelovania". Dojem, že si "vytvárate vlastnú Laru" kazí fakt, že ku koncu stejne odomknete asi 90% všetkých skillov. Je to teda zbytočné a trochu to kazí vynikajúci atmosféru. A hlavne - dizajnér, ktorý schová tajnú hrobku do akčnej dejovej pasáže by si naozaj zaslúžil výpoveď...

Hra je parádne rozplánovaná a má skvelé tempo - a oproti hrám ako Uncharted pôsobí menej "strojene" - zatiaľ čo Drake mení prestrelky za platforming veľmi pravidelne, Tomb Raider je menej predvídateľný. Okrem toho je Tomb Raider OMNOHO otvorenejší a ak vám pri hrách ako Uncharted či Enslaved: Oddysey to the West chýba voľnosť, Tomb Raider je hra pre vás. Prestrelky ani platforming nie je nudný - AI vám dokáže zavariť a napriek tomu, že platforming je "zmodernizovaný" (ako povedal Snake, lanom omotané alebo bielou farbou obliate dôležité body sú občas na smiech), je to stále veľká sranda a vďaka otvorenosti prostredia môžete v jednotlivých lokáciach stráviť omnoho viac času hľadaním bonusových itemov, denníkov, ktoré vám ozrejmia dej a podobné hovadiny na zisk XP.

Bohužiaľ, otvorenosť prostredia má celkom zásadný (a nečakaný) vplyv na grafiku. Samotná grafika je nádherná, miestami až dych vyrážajúca a v presne naskriptovaných momentoch funguje skvelo. Ale keď sa hra otvorí, občas mi vadili nedokonalé animácie Lariných pohybov... Samozrejme, pokiaľ v Uncharted skáčete, váš skok má automaticky nastavenú dĺžku aj smer. Ale zato vyzerá bezchybne. U Lary je to presne naopak; môže sa stať, že jednoducho nedoskočíte, takže nemáte pocit, že vás niekto vedie za ručičku cez naskriptovaný scenár - ale univerzálnejšie animácie vyzerajú trochu horšie. A ako som už spomenul, pokiaľ sa ponáhľate na nejaké miesto kvôli deju a rozhodnete sa "dať si pauzu" a skočiť do nejakej tej hrobky, paceing (tempo) a atmosféra sú v čudu...

Ako som už spomenul, grafika je nádherná. Pokiaľ máte hodne krutý HW (a hlavne grafické železo), vyskúšajte si TressFX, krásny efekt na Lariných vlasoch. Aj keď toto oželiete, Tomb Raider vyzerá naozaj ako hra na konci konzolovej generácie. Má všetky grafické vymoženosti a môže sa smelo zrovnávať s kráskami ako Uncharted 3 - a navyše to máme vo FullHD rozlišení, čo rozhodne nie je na zahodenie.

Jason Graves sa ukázal opäť v skvelom svetle - autor hudby k hrám Dead Space sa predviedol nielen perfektným hororovým/thrillerovým podkladom, ale aj výbornou ústrednou témou, ktorá zaznie vždy vo vhodnom momente, dodávajúc novému Tomb Raideru punc epickosti, aký nosí máloktorá hra.

Tomb Raider je moderný blockbuster, ako sa patrí. Samozrejme, "moderný" znamená mierne sprimitizovaný platforming a ústupky dnešnému game designu ako napríklad levelovanie tam, kde nemá čo hľadať. Je to však ale aj strhujúci príbeh plný akcie, dobrých postáv a sem-tam emočného vypätia obalený do perfektného audio-vizuálneho spracovania. A len dej vám vydrží na dobré 3 dni hrania... a to sa ráta. Už teraz sa teším na pokračovanie!

odohrané na - Core i7-2600, Radeon HD 5700, 32GB RAM, Dualshock 3

Pro: Dej, grafika, hudba, dabing (hlavne Larin hlas a prízvuk!), dizajn ostrova a logické hádanky, umelá inteligencia... proste asi všetko okrem...

Proti: krabíc, občas umelo zabrzdeného tempa a levelovania.

+50 +51 −1
  • PC 85
Uch! Ouch! Au! Vzdych! Kník! Ach! Uf!

No, bolelo to. Hlavně mladičkou Laru Croft, která dostala do těla víc, než za všechny minulé díly dohromady. Chudinka malá, jaká jí byla zima! Jak by ne, v tom tílku! A jak se zdráhala zabít nevinné zviřátko, které ji nasytila na celých příštích x hodin. A poplakala si taky hodně.
----------------------------------------------------------------------
Na prequel Tomb Raidera jsem se těšil - původní série mě krom Legends a nakousnutí prvního dílu minula prakticky obloukem a já tak mohl začít odzačátku a zároveň od konce. Ano, skočil jsem na ty kecy o realismu a survivor gameplayi, ale naštěstí jsem nebyl zklamán, když mi došlo, že jsem byl podveden. Tohle je takový mix Batmana:AA a Uncharted a ano, trochu té Lary tam je.

Hra je lineární s monžostí navracení se do již prošlých lokací, což je jednak úplně zbytečné, jednak do děje a tempa hry absolutně nepasující - jde jen o to protáhnout herní dobu a uspokojit lovce achievmentů, kteří v lokacích mohou dohledat poslední blbůstku a díky novému vybavení se dostat do míst, do kterých při prvním projetí neměl přístup.
Čím totiž postoupíte v příběhu dále, tím lepší máte náčiní a zbraně, což poměrně šikovně bojuje se stereotypem. Lara je také špinavější a pošramocenější, což vypadá cool a hlavně je vidět, že pád ze skály se neobejde bez následků. Ačkoli železnou tyč v boku dokáže slečna rozhopsat během pár okamžiků.

V gameplayi mi chyběly dva legendární Tomb Raiderovské prvky - hádanky - těch tu bylo jako šafránu, navíc většinou v nepovinných lokacích. Po čase se hlavně hrátky s ohněm dost okoukají a celkově o nějaké logické výzvě nemůže být řeč. No a druhým prvkem - plavání (a s tím spojená šipka do vody) - jako sorry, ale Tomb Raider bez možnosti plavání není TR - a to ví i ti, co TR nikdy nehráli.

Nakonec bych rád otevřel otázku sexisismu, který ze hry přímo prýští. Scénáristce se podle mě povedlo to, co se povést mělo - s hrdinkou jsme soucítili, nepovažovali jsme ji za hysterckou a ještě ke všemu jsme ji chtěli ojet. Ale nejen to. Na mě Lara působila jako dobrá herní postava, která sice v první chvíli pláče nad zabitím zviřátka a v další kosí enemáky po desítkách, ale ono když vám v krvi proudí adrenalin, tak se střílí jedna radost - když jde o kejhák, jdou všechny slzy stranou.

Celkově se podle mě jedná o podařený restart/reboot/prequel a ačkoli jsem si hru představoval jinak, koupě jsem nelitoval.

Pro: technická stránka; hlavní postava; postava hlavní postavy; možnost pauznutí monologu při čtení nalezených dokumentů; gameplay celkově je fajn

Proti: občas se to přežene s nepřáteli; dívat se xkrát na to, jak Lara jen o fous přežije jistou smrt, je ke konci už trochu ohrané; nevýrazné vedlejší NPC; Lara nepřekročila svůj stín

+46
  • PC 95
Lara Croft je fenomén, o tom žádná. Je to jedna z mála hrdinek či hrdinů, kteří jsou známí po celé, kulturně vyspělejší části světa. Mnoho postav podobného typu není. Jediný další mě napadá Max Payne. Ovšem ani v jednom případě se filmová postava k té herní ani z daleka neblíží. Pravda, ona Angelina je Laře mnohem blíž než Mark Maxovi, Ale stejně to ještě není ono.

No polemiky už bylo dost. Měl bych taky napsat, jak na mě nový Tomb Raider zapůsobil. Ještě před tím musím poznamenat, že jedinou další hrou s Larou, kterou jsem hrál, byla ta s podtitulem Guardian of Light a ta mě svým plošinovským přístupem příliš nenadchla. Není se tedy čemu divit, že jsem odehrál jen kousíček.

Co mě tedy přimělo si zakoupit nový díl? Byla to intuice, že tahle hra byla stvořena pro mě. (O čemž se zmiňuji např. v mém komentáři ke Skyrimu.) Tahle intuice mě zatím nikdy nezklamala a ani v tomto případě se tak nestalo. Tuhle HRU jsem si při vysokých detailech, kdy se mi někdy až dech zastavil, užil do posledního kousíčku.

To, že hra občas hraničí s interaktivním filmem mi plně vyhovuje, dává to postavám větší hloubku a tedy i uvěřitelnost (vždyť, přestože jde o akční hru, je Tomb Raider pořád ještě adventura). Při Lařiných bolestných situacích jsem někdy i oči odvracel, tak moc jsem se do Lary vcítil. Pravda je, že kdyby se přede mnou místo dívky předváděl chlap, nebo pokud by byla hra jen o trochu hůře graficky zpracovaná, nejspíš bych tak spokojený nebyl.

Jenže vzhledově se hře nedá vytknout vůbec nic. Postavy vypadají realisticky, stejně tak prostředí a dokonce i fyzika a to jak Lary, tak i okolí, je reálná. Výšlapy proti větru, strmé hliněné skluzavky, vodní tobogány, oheň. Výskoky, doskoky, akrobatické prvky. To všechno je na výbornou.

Pochválit musím i prvky rpg, kdy vylepšovat můžete nejen Lařiny schopnosti, ale i dostatečné množství zbraní.

Střety se většinou dají řešit několika způsoby. Těmi základními jsou buďto pěkně potichu odstraňovat jednoho nepřítele po druhém, nebo můžete mezi nepřátele vpadnout a vyříkat si to pěkně zpříma. Tady ale riskujete, že protivníkům přiběhne na pomoc nějaká ta posila. Když už se přímému kontaktu nejde vyhnout, pak boj probíhá pěkně ladně, i když je pravdou, že někteří protivníci mají inteligenci chrochtajícího divočáka, ale v té vřavě si toho jen s tíhou všimnete.

Přesto, že jsem k předchzím hrám sotva přivoněl, musím říct, že jde stále o stejnou Laru jako dřív. Šplhání, střílení, řešení puzzlů, sem tam nějaký ten nápor nepřátel, či obtížnější boss. Největší rozdíl vidím v tom, že hlavní postava ještě není tolik otrkaná, díky čemuž je hra plná emocí. Tohle se asi v žádném dalším pokračování už neuskuteční. Ale co já vím... Jestli Crystal Dynamics budou pokračovat stejným směrem, pak si určitě zakoupím i další díl.

Nevím, co bych ještě o Tomb Raideru řekl a tak si dovolím citovat Conana O´Briena.: “Bože můj, ten, kdo tuhle hru vymyslel, je génius.”

Pro: Jen těžko vyjmenovat všechny klady.

Proti: Ještě těžší je najít zápory.

+36
  • PC 90
Akční hry mi nikdy nešly a tak mě ani nikdy nebavily. Až na pár výjimek jsem se jim vyhýbala jako čert kříži s tím, že bych stejně skončila hned někde na začátku, protože jsem taková lama. A pak přišel rok 2013 a s ním nový Tomb Raider a já si řekla - vypadá to dobře, je to i částečně adventura - proč to nezkusit?

Už hned na začátku, kdy na mě dýchla ponurá atmosféra hry, jsem věděla, že to bude stát za to. Záhy se přidaly další nádherné lokace, dechberoucí záběry krajiny a oceánu, skvěle mrazivý soundtrack... prostě audiovizuální skvost. Příběh se může zdát místy až přehnaný a sem tam se objeví i nějaké to klišé, nicméně jako celek funguje. Moc se mi líbila taky řada propracovaných postav, v čele se samotnou hlavní hrdinkou, která se během hry změní k nepoznání. Co velmi, VELMI oceňuji je, že Lara konečně není tak strašně sexualizovaná, tedy, že nemá poprsí, se kterým by si při prvním skoku vyrazila zuby, ani není neustále polonahá. Tím ovšem netvrdím, že nová Lara není zatraceně atraktivní.

Jakožto akční začátečník jsem ze začátku měla problém s mířením a zabíjením nepřátel, ale díky rozvážně stoupající obtížnosti jsem se vše rychle naučila, což považuji za další velké plus této hry. Taky potěší velká škála zbraní a různých vychytávek (zapalovač, horolezecké potřeby...). Hra ale samozřejmě není jen o bezhlavém pobíhání a střílení. Nabízí taky dostatek logických hádanek, možnost sbírat předměty a vylepšovat si schopnosti a zbraně.

Nový Tomb Raider považuji za hru, která mě přivedla k akčnímu žánru, takže tam těch subjektivních 5/10% prostě přidám.

Pro: atmosféra, grafika, krajina, lokace, hudba, postavy, dabing, Lara

Proti: QTE

+35 +37 −2
  • PC 95
Zatím nejlepší hra na počítači, kterou jsem kdy hrála. Slova jedenáctileté neteře po dohrání této HRY. Hra, o které se manželka domnívala, že určena dětem od dvanácti. Hra, která mé devítileté dceři a neteřím zkrášlila konec prázdnin a začátek školního roku. Hra, která mně (spolu s dětmi) vrátila na chvíli do dětských let. Holky si na Laru hrají témeř stále, a když jsem doma - zdatně jim sekunduji. Vyrábím zlatou brokovnici, luky, houpačku. I v bazénu si hrají na brodění ve vodě. Zpět ke hře. Perfektní atmosféra, adrenalin, vcítění se do pocitů Lary. Možná by neuškodilo ubrat na střílení (alespoň dle manželky a ZEJMÉNA švagrové). Hru jsem hrál s holkami typu- odpovědný dohled a "tati, strejdo musíš nám pomoct". Zejména s delšími přestřelkami a s Bossy. Takže ta mně ( a za děti ) poctivých 95 procent. nakonec manželka uznala- je to hra , která ještě pro holky není, jenže za pár let už budou mít jiné zájmy. Avšak já doufám, že se mýlí, a že jim touha po dobroudružství zůstane...

Pro: perfektní dobrodružná výprava s dívčí hrdinkou v hlavní roli

+35 +38 −3
  • PC 90
A teď všichni ruce nahoru, komu Lara nechcípla ani jednou. Co? Nikdo? Ani se nedivím, protože u mě to bylo myslím naprosto stejné. Místy mi to až připadalo, že tvůrci Laru vyloženě nesnáší. Uškrcena, zastřelena, rozšmelcována vrtulí, sežrána vlkem, nabodnuta na všechno možné, zavalena, podříznuta a nepočítám pády. Podotýkám, že jsem odehrál ze všech předchozích dílů TR asi tak 30 minut, ani už nevím z jakého dílu, a s konstatováním, že je to blbost, jsem to zase vypnul. Takže, když jsem slyšel o restartu série, nechalo mě to klidným. O to větší šok to pro mě byl, když se mi hra dostala do rukou. Nutno podotknout, že jsem změnil názor na základě recenze v Replay a jisté podobnosti s Uncharted. Tenhle TR je totiž úplně stejně přehnaný jako veškeré díly Uncharted a Lara Croft by si mohla s Natem Drakem pořídit mimčo. To by byl teprve HERO!

Jako v Uncharted tady Lara občas čelí absurdním, ale dosti záplavným až endorfinovým situacím, kdy opravdu jen běžíte, skáčete, za zády vám vybuchují granáty, pod vámi se vše hroutí a vy vlastně vůbec netušíte, jak jste právě udělali, co jste udělali, ale hlavně že jste to udělali, a to vám na obličeji vykouzlí takový rohlík, že se do hry zamilujete raz dva. Grafické zpracování asi nemusím bůhvíjak zmiňovat, toho si všiml každý, kdo nemá šedý zákal. Hra mě spíše zaujala svou brutalitou. Říkal jsem si kolikrát, že to tvůrci až přehánějí, ale na druhou stranu, proč si brát servítky, vždyť právě takové hry svou reálností brutality jen přibližují život takový, jaký opravdu v některých částech světa je. Palec nahoru.

Taky se mi hodně líbil způsob přiřazování dovednostních bodů v základním táboře. Ne běhat po lese a lovit tapíry a jinou havěť, jen abych mohl tahat víc hovadin u sebe (ahoj Far Cry 3). Pár věcí si samozřejmě já nemohu odpustit vytknout. V první řadě to chtělo dva cepíny při lezení po stěnách. Jeden by fakt toho moc nevyřešil. Taky mě moc neuchvátily "hlavolamy". To bylo furt jen přesunout, zapálit, pověsit, zatížit, rozhoupat, rozbořit, přeskočit. Stále dokola. Suma sumárum pro mě byl TR 2013 velmi příjemným překvapením a doufám, že dojde na pokračování

Pro: Brutalita, grafika, dabing

Proti: lehké hlavolamy

+33
  • PC 95
Přesně tohle série Tomb Raider potřebovala. Po vydařené "nové" trilogii se vrátila po časové ose o pár let zpátky a představuje Laru Croft, jakou jsme ji dosud neznali.

Herní stránka nového Tomb Raidera zaznamenala několik zajímavých změn. Především jde o systém vylepšování postavy, jaký známe spíše z žánru RPG a přehlednější a interaktivnější herní prostředí. V podstatě je jen na hráči, jestli půjde čistě po dějové lince a nebude se zabývat nalézaním předmětů či hrobek nebo naopak bude zkoumat prostředí, což resultuje v nemalý zisk XP bodů, které se dají směnit třeba za větší zásobník pistole nebo zesílenou tětivu luku. Nový TR je také daleko akčnější než předchozí díly, což do jisté míry souvisí se základní premisou celé hry, tj. bojem o přežití.

Graficky jde o high-end záležitost, kterou si však mohou zahrát i ti, kteří zrovna nedisponují stroji s osmijádry a s 32 GB paměti. Osobně jsem hrál na vysoké detaily a to jde potom o opravdu nádherný zážitek, ke kterému přispívá i naprosto dokonale zvládnutá kamera. Ano, opět příjemný rozdíl oproti minulým dílům, kde se kamera nechovala k hráči vždy úplně přátelsky.

Samotný charakter Lary je přesně takový, jaký jsem si přál od prvních trailerů. Mladá holka ovlivněná a zocelená bojem o přežití v drsných podmínkách, chladnokrevná v boji, ale pořád s lidskou stránkou a samozřejmě se sklony k nejrůznějších druhům dobrodružství. K modelu Lary a jejímu vzhledu nemám ani sebemenší námitku. Dobrá práce, páni animátoři.

Záměrně nebudu popisovat zážitky z příběhové linky, abych zbytečně nespoileroval. Snad jen prozradím, že jsem odehrál celou hru na NORMAL difficulty a žádný zásek se nekonal. Stejně tak bossfighty a bojové scény jsou v pohodě hratelné bez zbytečného nadávání a mlácení do klávesnice. Líbilo se mi, že onen pověstný fantasy prvek, který samozřejmě k této sérii neodmyslitelně patří, se objevil až v samotném finále a zbytečně nesnižoval realistické pojetí tohoto dílu.

Nové dobrodružství mladé Lary se opravdu povedlo a stálo za to si na něj počkat. Přes všechny ty problémy a dodatečné odklady finálního vydání nám studio Crystal Dynamics naservírovalo příběhově strhující a technicky vyladěný herní kousek, který by se klidně mohl stát stavebním kamenem pro další díly.

Nový TR je i tak trochu hozenou rukavicí filmovým tvůrcům, kterým se zatím nepodařilo převést na stříbrné plátno tuto herní legendu tak, aby alespoň z větší části korespondovala se zábavností a propracovaností příběhů herních předloh.

Pro: Lara, grafika, soundtrack, příběh, hrobky, atmosféra, rating M

Proti: nic podstatného

+31 +32 −1
  • PC 60
Po delší době jsem opět zkusil nějakou tu AAA hru a opět jsem byl vcelku zaskočen, jaké hry dnes dosahují průměrného hodnocení kolem 90 %. Co je ale důležité zmínit, že mám zkušenost s předchozími díly Tomb Raidera (2-4). Neubráním se tedy srovnávání.

Hned prozradím, že s předchozími díly toho bohužel nemá mnoho společného, ze všeho nejvíc mi hra připomínala Resident Evil 4, který se také ubral jiným směrem než předchůdci v jeho případě jsem to však považoval za změnu k lepšímu. Asi hlavní problém s novým Tomb Raiderem mám v tom, že v předchozích dílech mě bavilo prozkoumávat lokace a řešit enviromentální hlavolamy. Naproti tomu u nového Tomb Raidera jsem měl pocit, jakoby se hra hrála sama, nová superschopnost Lary, která odhaluje interaktivní předměty sice zmírňuje frustraci, ale fakt, že odhaluje i „skryté“ poklady spolehlivě ničí jakoukoli radost z jejich objevování. Nehledě na to, že lokace jsou podstatně menší a na většinu narazíte, aniž byste se museli příliš snažit. Další problém jsem měl s jednoduchostí a to nejenom co se soubojů týče (hrál jsem na hard) tak i co se akčních sekvencí týče. Většinu nepřátel vyřídíte na dvě tři rány a munice je všude mraky (opět jsem musel zavzpomínat jakou jsem měl radost z každého nalezeného zásobníku do brokovnice v předchozích dílech), takže i upgradeovaní předmětů je zde celkem zbytečné, jelikož z nich žádný velký benefit beztak nemáte. Bossové jsou také zoufale nenápadití. Mdlému dojmu ze soubojů přispívá i nízká variace nepřátel, kde jste v předchozích dílech museli bojovat s nejrůznějšími divokými zvířaty a džungle tak působila skutečně živě, zde si musíte vystačit s vlky a žoldáky, toť vše. Stejně tak můžete zapomenout na záludné pasti, prakticky jediný způsob jak v novém dílu umřete je, že spadnete z vysoké výšky (ani utopit se nebudete moct, Lara se ještě nenaučila potápět :( ). Ani mozkové závity příliš namáhat nebudete muset. Jediné hlavolamy najdete v nepovinných hrobkách, které ale nejsou příliš rozlehlé a hádanky spíše než na logiku sázejí na správné časování (ano není zde ani žádný pořádný inventář).

Nemám nic proti hrám, které hratelnost dávají na druhou kolej ve prospěch „filmovosti“, ale pokud má hra tak banální příběh plný klišé a nezajímavých postav, je to problém a jsou zde mnohem lepší alternativy ve formě např. her od Tell Tale. Pokud to měla být akční adventura, pak nesahá hrám jako Okami či Psychonauts ani po kolena.

Pro: Grafika

Proti: Linearita, jednoduchost, příběh

+30
  • PC 85
Při koupi nové herní mašiny jsem dostala na výběr několika her zdarma jako odměnu za věrnost AMD. 2x jsem neváhala když jsem v ní viděla i poslední Tomb Raider, z celé série jsem hrála spíše ty poslední. Neboť první díly vyšly v době, kdy obtížnost skákaček a puzzlu byly na mě přílíš náročné.

Po spuštění tohoto dílu jsem si ani ze začátku nebyla jistá jestli se vývojáři rozhodli držet původních žánru. V jedné chvíli jsem měla pocit, že se z toho vyvine spíš nějaká survival hororová adventura. Tenhle pocit ale zmizí ve chvíli kdy svým lukem pokosíte první skupiny nepřátel. Survival, který byl zvolen jako motto hry poté zůstane spíše jen jako příběhová atmosféra ... a vzhled samotné Lary.

Co o to, Lara jako panna v prohledávání hrobek a střílení záporáků není vůbec ta drsná dominatrix. Naopak vypadá jako by každou se každou chvíli měla zhroutit, máte pak chuť přestat hrát a místo toho ji zabalit do deky a přinést čaj.
V prvních částech hry je tento element značně vidět a mnoho hráčům vadil. Možná nemají zájem vidět "křehkou" ženu, která neustále křičí při pádech a vytahování šípů z těla, možná to mnohým přišlo až přílíš rušivé. Já to brala jako jakousi součást býti přeživším a taky možná proto, že se mi špinavé, sténající holky líbí.
Rozhodně Lara není vykreslena bezpohlavně, má osobnost do které je se možno vžít a oblíbit.

Skákačky, šplhačky a prolízačky byly v pořádku. Ovládání je intuitivní, svižné a mám slabost pro bouldering. Puzzlu naopak bylo velice pramálo a většina až hloupě jednoduchých, ovšem já si taky nikdy nepotrpěla na ty extra složité.

Co mě příjemně překvapilo byly zbraně, jsou čtyři, postupem hry je odemykáte a vylepšujete, přičemž si pomocí nich vždycky udržujete náskok před nepřáteli. Zděšení nepřátel a jejich zoufalé výkřiky když zjistí, že držíte v ruce samopal a oni proti vám mají pouhé luky je až slastná satisfakce. Nepřátele a Lara po sobě často při boji křičí a Lara dokonce parkrát řekla přesně to co jsem v tu chvíli křičela do monitoru.

Děj má v sobě klasický kousek paranormálních prvků. Není nijak složitý, rychle odsejpá, určitě neurazí. Patřičně ho dokresluje detailní prostředí tropického ostrova a jeho rozličných lokací. Užívala jsem si procházky po horských vesničkách, plážích i jeskyní a to všechno v 2x Combo s úžasnou grafikou na nejvyšší nastavení. Pokud dobře chápu tak je hra optimalizovaná na platformu AMD.

Takže lokace kromě toho, že vypadají dobře jsou povětšinou dobře zamaskované několika proudové koridorovky. Aspoň se to tak na první pohled zdá, na druhý a třetí si vaše oko všimne spousty ukrytých chodbiček, odboček do skrýší a dalších míst, které vám pomůžou nahonit anchievementy a materialy na výše zmíněné zbraně. Tímto prvkem se uměle natahuje herní doba, ale z důvodu vylepšování těch výše zmíněných zbraní to není tak do oči bijíci a hlavně, není to povinné.

Btw: Má to i Multiplayer, není... hrozný, rozhodně to stojí za to zkusit.

Jo a jsou je tam dost QTE... smrdí, jako vždycky.

Pro: Sténání Lary, luk

Proti: Zbytečné QTE, občas otravný backtracing

+29
  • PC 85
Malé překvapení. Čekal jsem meh klon Uncharted, ale nakonec to dopadlo mnohem lépe. V základu to sice taky je relativně lineární střílečko/skákačka, ale na rozdíl od Uncharted není lineární zas až tolik. Skoro po celé cestě hrou jsou k dispozici různé odbočky a slepé uličky se skrytými collectibles, které je radost objevovat a několikrát se Lara podívá do větších, otevřených lokací, kde si často s každou další návštěvou po Zeldovsku novýma hračkama zpřístupňuje nové cesty.

Vedle průzkumu lokací je imho největší předností hry grafika - lokace a modely jsou poměrně detailně vyvedené, nasvícení a barevná paleta mi taky vyhovují a konečně někde vidím dobře využitou tesselaci. O to víc mě mrzí, že i s posledním patchem a drivery hra na mé GTX660 při zapnuté teselaci na některých místech hra stále buguje a padá. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že ten rozdíl je pro jednou někde pozitivně znát a já o to přicházím.

Co na druhou stranu hru v mých očích shazuje podání příběhu a postavy. Postavy jsou skoro všechny těžce nesympatické a chovají se spíš jako sebranka zbohatlíků z Far Cry 3...hm.. to asi není nejlepší příměr, no přesvědčiví prostě nebyli. Příběh je tam pak vyloženě spíš prostě proto, aby byl, zajímavý rozhodně není. Navrch je tady brutální tyranizace Lary v první polovině hry, kdy si člověk říká, jaká banda sadomasochistů s tímhle asi přišla. Že to Lara všechno rozchodí je už jen detail.

Jinak jsou tu i další konzolovková zjednodušení, přestřelky nejsou tak docela tip top, upgradování zbraní je naprosto nerealistické, věci hoří absurdně rychle a puzzly jsou malé a jednoduché, ale aspoň hra docela odsýpá (dohrál jsem ji za cca 13hodin) a nic z toho určitě nepředstavuje zásadní problém.

Tomb Raider je výborně udělaná hra, určitě jsem se u ní bavil víc, než u Uncharted 3, ale podle mě jí chybí kvalitní lepidlo v podobě dobře podaného příběhu a sympatických postav. Byla by ovšem zásadní chyba se jí kvůli tomu vyhnout.
+27
  • PC 85
Sorry, Leo, Oscar zabaven. Lara dostala víc na prdel než ty. A to ani nemusela vstát z mrtvých. Stejně jako bondovky s Craigem se i nový Tomb Raider vymaňuje ze stereotypní nadsázky a lehkovážnosti, a přináší o něco realističtější a dospělejší náladu. Ale ne úplně, Lara se opět z prekérních situací dostává neuvěřitelnými kousky, plus hlavní dějová linie se opět nevyhne nadpřirozenosti. Ale ono to je asi dobře, to už prostě k tomu TR patří.

Totálně mě nadchly cut-scény, které se tomu filmu podobají více jako nikdy dřív. Ději tomu dodávalo na dramatičnosti, napětí a všeobecnému cool looku. Lara je krásná. Nebudu říkat sexy, je prostě krásná. Jelikož se jedná o prequel, kde Lara teprve se svým dobrodružstvím začíná, je samozřejmě jasné, že se do své budoucí vypracované postavy musí teprve dostat. Své klasické přírodní pětky vyměnila za standardní pěkná prsa brzké dvacátnice, ale vlasy má furt stejně hebké. A ta špína sekne. Co se týče samotného herního světa, tak je velice hezký. Velice jsem si užíval skryté hrobky a jejich jump hádanky, které stály před samotným pokladem. Jediné co mě na tom mrzí je snad to, že jich nebylo víc. Samotný herní příběh je klasicky Tomb Raiderovský. Byť se mi jeho propojení s japonskou starověkou kulturou velice líbilo, grády má pouze na začátku a na konci. Prostředek je takový... meh. Na druhou stranu si to Lara nahrazuje překonáváním překážek, skákáním, lezením, šplháním a mnohdy i krutým padáním. Ta holka má hroznou sílu vůle, já bych nepřežil ani prvních deset minut hry! Překvapil jsem sám sebe, když jsem při brutálních death scénkách obracel hlavu pryč od obrazovky. Asi holt opravdu jsem citlivá duše.
Na souboje jsem v předchozích dílech nadával furt, tady je to však jeden z největších plusů hry. Byly parádní. I když mnohdy nebyly kdo ví jak těžké (párkrát mi ale fakt příjemně zatopily), stejně jsem si každý pořádně užíval. Především AI nepřátel je skvělá. Ani tolik ne v pohybech, ale v jejich určitých reakcích. She´s reloading, get her! / Brother, no!/ Holy shit fuck, she´s here! A když je zapálim, ten řev je tak uspokojivý....ách. Bitky se tu opravdu vyvedly, obzvlášť v poslední části hry jsem doslova slintal blahem, využíval jsem veškerý svůj arzenál, opravdu takhle krásně jsem si nezastřílel už dlouho.

Co se záporů týče, tak mi přišla škoda, že hra pořádně nelákala hráče na sbírání collectibles. Bylo mi tak nějak jedno, že jsem v dané oblasti nenašel všechny věci na posbírání, vůbec se mi hlavně nechtělo prohledávat každý kout a šmejdit po něčem zajímavém. Jedinou výjimkou byly hrobky a občas deníky. Příběh taky přestane mít grády někdy po začátku hry, rozjede se až na samotném konci. A taky mě mrzelo, že tu příliš těch prolejzačských a hádankových částí moc nebylo. Souboje jsem tu miloval, ale přesto bych některé vyměnil za pár akrobatických puzzlů. Škoda.

Jinak byl Tomb Raider parádní. Krásně se to hrálo, užíval jsem si to a Lara je pořád neskonale statečná a drsná. Být jedním z ze solari, mazal bych jí s křikem pryč z cesty. A hlavně dává světu jasnou zprávu - Série Tomb Raider žije. A jen tak neumře, to jako fakt!
(Tak, a tím končím s TB. Můj notebook snese hry maximálně do roku 2013, a pár výjimek z r. 2014, dál ale fakt ne. Takže na aktuální pokračování si nějakou dobu počkám. Chjo... )

Pro: Filmovost, hrobky, souboje!, prostředí, šplhání and stuff

Proti: Nudný collectibles, umrtvení příběhu, málo šplhání and stuff

+26
  • PC 85
S nejnovějším Tomb Raiderem jsem zažila dost trápení způsobeného technickými problémy (nakonec stačilo hru spustit v DirectX 9), ale i přesto jsem měla po dohrání pocit, že tohle je opravdu dobrý produkt - v tom dobrém i trochu negativním slova smyslu.

Hra není a ani se nesnaží být světoborná co do originality nebo umění, zato nabízí bohaté a různorodé prostředí, kterým běháte, šplháte, skáčete, padáte, sjíždíte, seskakujete padákem, slaňujete se a plížíte se svou proslavenou hrdinkou. Hledáte hrobky, řešíte drobné logické úlohy, plníte dílčí úkoly typu zapal všechny lampy, sbíráte artefakty a především také odstraňujete poměrně inteligentně se chovající nepřátele mnohačetnými způsoby, z nichž tichý odstřel lukem asi nikdy neztratí své poetické kouzlo.

Moje Lara při tom všem dostávala dost zabrat, občas bylo až směšné kolikrát mi tragicky skonala při nepovedených QTE akcích, ale i tak pro mě byla hra dobrá zábava. Příběh je plytký, předvídatelný, ale pro potřeby hry dostačující; postavy jsou tak trochu karikatury, ale snesitelné (Skot jménem Angus, jehož jediná historka obnáší sezení u loch, pití whisky a pozorování Loch Nessky bylo možná trochu moc, ale naštěstí si na svou hrdinnou smrt neoblékl kilt a nepomaloval si obličej modrou barvou ). Hned vedle neustále vzdychající a drasticky umírající Lary, která se před vyvražděním tuctu nepřátel dojemně ujišťuje "tohle dokážu," moje sympatie krátce vzbudil ještě onen znepřátelený trosečník, jemuž kolega těsně před podpálením obou odmítl zapůjčit pokračování oblíbené knížky.

Suma sumárum kvalitní reboot, který mi bohužel připomněl, že moje grafická karta už nestačí na to, aby měla Lara hezky vykreslené všechny vlásky, ale to už je můj problém.

Pro: kvalitní reboot, skvělá interaktivita prostředí

Proti: příběh nic moc, ale to po něm nakonec nikdo nechce; QTE často frustrující záležitost

+25
  • PC 70
Hru jsem si střihnul po několika letech znovu, jednak kvůli Herní výzvě, dále pak kvůli novému filmu podle hry, který mě tak nějak dostal do správné nálady hned prvním trailerem. Film byl nakonec trochu sympatičtější svým realistickým vysvětlením všech zdánlivě fantasy prvků, to ale ve hře nenajdeme (jak je ale v Tomb Raider sérii normální). Po technické stránce hra už trochu zastarala, překvapivě ne tolik graficky, jako spíš některými mechanikami (quick time eventy :'( ).

Dále nemám rád takové ty Ubisofťácké "100 % exploration find it all" kraviny. Některé nalezené historické spisy či deníky byly zajímavé, ale Lara na ně stejně nijak nereaguje (ač je díky nim někdy dopředu objasněno něco z děje), jelikož se jedná jen o pitomé "collectibles" položky pro splnění 100 % achievementů. No a nakonec musím vytknout to co všichni: absurdní exploze úplně čehokoliv a naprosto šílené utrpení hlavní hrdinky, která by šokem, vykrvácením, nebo prostě naprostou únavou padla už někdy v 5 % hry.

Jinak se to ale hraje dosti dobře, jako i předchozí série s Larou v hlavní roli. Těším se, až si najdu čas na zbytek série.

Pro: dobře se to hraje, příběh žene kupředu

Proti: QTE, exploze, utrpení Lary, Collectibles

+23
  • PC 95
Jsem fanouškem původní série. Mrzelo mě, když začala skomírat. Bylo fajn, když se nové studio ujalo značky, i když jsem se prve obával, kam se série mine. Už Legend a Anniversary ukázaly, že Tomb Raider dostává novou krev, i když to byl stále ten pokrok v rámci mezí.
Když měl vyjít restart celé série, byl jsem spíš proti. Lara je prostě perzona, která je silná, sebevědomá, nic ji nerozhodí a oproti tomu ji vyobrazit jako mladou vyjukanou kozičku, to mi prostě moc nevonělo.
Co mi byly předsudky proti tomu, že hned zpočátku hraní jsem si div nestřík do textilu z té úžasné hratelnosti, zábavnosti a akčnosti nového TR, wow efektů, které ve mě grafika a atmosféra budila...
A ony pocity mě neopouštěly ani po celou dobu hraní. Krajina je krásná, příběh baví, postavy jsou zajímavé, a tak, pokud se do vás hra zakousne, už nepustí. A to ona udělá, s tím počítejte.
S novým začátkem taky přicházejí i některé inovace. V tomto případě je to, krom výše zmíněných věcí, lehčí RPG systém, kdy si vylepšujete nejen zbraně, kterých sice není možná takový arzenál, jako dříve, o to jsou však zase variabilnější, a pak se vylepšuje i sama Lara. Čím více času strávíte prohledáváním mapy, tím více zkušeností máte šanci získat. Slečna Croft se vám tak pod rukama přerodí v jakousi smrtonosnou zbraň.
Restart série se víc než jen povedl. Má všechno, neskutečně baví. Možná někomu nemusí být po chuti, že Lara není už ten Rambo, jen s dámskými genitáliemi, ale já to tak rozhodně nevidím. Lara stále dokáže nakopat kmínky všem, kdo se jí postaví do cesty a to možná i efektivněji a efektněji, než kdy dřív. Stále dokáže sama rozhodovat a převážit misky vah.
A že není ten tvrďák na pohled co dřív? No co, o to tvrdší jádro teď skrývá!

Pro: Lara, krásné prostředí, zajímavé modifikovatelné zbraně, příběh, akce

Proti: jen sem tam něco, nikterak podstatného

+22
  • PC 80
Asi to bude znít tupě nebo neuctivě, ale legendární série Tomb Radier pro mě nikdy příliš mnoho neznamenala. Možná to bude tím, že jsem se k ní (konkrétně ke třetímu dílu) dostal jako ještě hodně malý prcek. Tenkrát mě na střílečkách zajímali tři věci. Počet zbraní, jaké zbraně to jsou a to, jestli se dají získat cheatem. A takovým stylem jsem hrál vše od Syphon Filteru, přes Duke Nukem až po GTA. I když starší GTÁčka bez cheatů jsou jen poloviční zábava, no ne? Na starém Tomb Raideru si naprosto zřetelně vybavuji modré krystaly, Lařin raketomet, misi na střechách, zavírání Winstona do mrazáku (ano, jsem klasik) a tu ošklivou opici z nahrávací obrazovky prvního úkolu. A pak ještě to, jak jsme se s klukama Laře smáli, že má špičatý kozy a pravidelně jí je obrušovali o stěnu tím, že jsme v její bezprostřední blízkosti opakovaně skákali. Já vím, o ten mnohými vyzdvihovaný zážitek ze hry jsem se připravil sám, ale pochopte – byl jsem malej. No a o veškerý zbytek sympatií, které jsem k Laře choval, mě připravil ten unylý film s Angelinou Jolie, ze kterého si vybavuji snad jenom nozdry Arnolda J. Rimmera, tedy omluvte, Chrise Barrieho.

Nejspíš právě kvůli tomu jsem si k novému remasteru dlouho nenašel cestu. Jako jo, Lara je tu hezčí, mladší a recenzenti se mohli strhat, aby ji potěšili nějakým tím komplimentem, ale copak bych ji po těch všech skopičinách mohl brát vážně? Ale co, na steamu byla hra ve vánoční slevě, tak jsem ji vzal. Přítelkyni jsem tak ledabyle oznámil: „Hele, až dojedeme Grand Theft Auto V, tak zkusíme jednu takovou hru. Podle recenzí je to dobrý, tak uvidíme, jestli nás to chytne.“ Slovo dalo slovo, a tak jsme počátkem roku 2018 rozjeli „toho novýho tombrajdra.“ Toho jsme po několik herních večerech dohráli do úspěšného konce a já jsem se ani ne měsíc na to pustil do dalšího opakování, tentokrát sám a na nejtěžší obtížnost. Jaké jsem si z obou průchodů hrou odnesl pocity?

První, co mě na hře zaujalo byl krásný vizuál. A tím myslím jak Laru, tak okolní prostředí. Slečna Croftová prošla velice příjemným faceliftem, a byť se stále snaží vypadat co nejvíc „fuckable“ (čti fukábl), tak se líbila i mně, a to tyhle tuctově vyráběné pseudo-modelky opravdu moc nemusím. Konečně i herní vývojáři pochopili, že hezká holka může mít i prsa menší než velikost osm (něco z prsní evoluce). A i kdyby, stejně jsem Laru co nejdříve navlékl do stylové, letecké bundy. Nebylo to sice tak sexy jako zakrvácené tílko, ale tak nějak mi je proti srsti, když si hry (a ostatně i filmy) uměle získávají pozornost tím, že vám do ksichty plesknout velký kozy v bikinách jakožto vrchol své mediální kampaně. Ano nahota prodává, ale dopřejme Laře trochu úcty a nenechme ji mrznout v letním outfitu na ostrově, kde v určitých polohách mrzne až praští. Však i Quiet v Metal Gear Solid V: The Phantom Pain musela pod mým vedením nahodit vojenskou uniformu. Ale nejen hlavní postavě se tu dostalo intenzivní péče grafiků. Také ostatní postavy a obecně celý ostrov působí pro oko lahodícím dojmem. Ať už se jednalo o nádherné skalní chatrče, či prostory hluboké džungle, nejednou jsem se zastavil a kochal se krásnými scenériemi. Absolutním vrcholem pro mě byla část, kdy Lara leze na vysílací věž vysoko nad mraky a všude kolem se rozprostírají zasněžené vrcholky hor. Když k tomu všemu přičtu parádičky jako odlesky slunce, halo efekt a skvěle vymodelovaný a stresem poznamenaný obličej Lary Croft, tak se ještě stále rozplývám nad krásou toho okamžiku.

Další věc, kterou jsem si na Laře zamiloval, byl perfektní dabing. Málokdy je pro mě při hraní důležitý takový detail jako je například přízvuk hlavního hrdiny. Tady byla radost poslouchat ten silný, britský akcent, se kterým Lara komentovala dění na obrazovce. Nesmazatelně se mi do paměti zapsal moment, kdy mladá Croftová bojuje se zástupem po zuby ozbrojených nepřátel v čele s děsivě obrněným chlapíkem, po jehož skonu jakýsi náhodný voják pronese: „Oh shit… she’s still alive!?“ a Lara na to hlasem zkušené bojovnice odsekne: „Yes… still alive!“ Když jsem tuto pasáž hrál, a tím spíš, když jsem jí hrál na nejtěžší obtížnost, tak se ke mně dostavil silný pocit satisfakce. Mírou emocí může v některých chvílích šlapat na paty i mnou již tolik vychválené Ripleyové z Alien: Isolation (komentář).

Celkově je hra velice dynamická. Většinu času někde něco vybuchuje, padá, praská pod nohama nebo jenom tak hoří. S tím je spojeno i možná až příliš velké množství quick-time eventů. Cutscény jsou nabušeny akcí, stejně tak i naskriptované scény, kdy musíte před někým (nebo něčím) utíkat a přeskakovat z překážky na překážku. Naštěstí se ve hře nacházejí i klidnější pasáže, které dovolí člověku trochu vydechnout, posbírat kešky a jiné collectibles a za nasbírané součástky vylepšit Lařin arzenál. Ten sice není příliš obsáhlý, ale to konkrétně mně absolutně nevadí. Naopak to přidává na realističnosti. Dostanete se k luku, který si postupně upgradujete z primitivního klacku na loveckou super zbraň s elektrickým navijákem, dále se vám do ruky dostane Lary ikonická bouchačka, velice účinná brokovnice a samopal později posílený o granátomet. Nevím, jestli to bylo tím, že hra nabízí tak malý výběr zbraní nebo tím, že jsou dobře navržené, ale výjimečně se mi na rozdíl od jiných her nestávalo, že bych nějakou trochu více zanedbával. Všechny splňují svůj účel a upgrady zde opravdu mají smysl. I tak jsem si našel svého favorita, kterým je (nečekaně) luk. Jakožto milovník stealthu jsem se s jeho tichým, smrtícím účinkem velice rychle sžil. Velice efektivní je zde i cepín, který lze použít jednak jako lezecké náčiní a jednak jako zbraň.

O něco více zbytečný mi přišel systém perků. Ano, některá vylepšení se na hratelnosti projevila více, jako třeba větší počet součástek nalezených u nepřátel, ale vesměs šlo o balast typu: oslepení nepřátel pomocí hlíny. Ale chápu, že se vývojáři snažili vytvořit něco více než obyčejnou střílečku s prvky RPG. Lov zvířat byl zpočátku zábavný, později nudný, ale nezbytný pro vydělání dostatečného množství součástek k plnému vylepšení skillů (nutnost ke 100% dohrání hry).

Kapitola sama o sobě jsou i jednotlivé hrobky. Všude možně jsem se dočítal, že v novém Tomb Raideru je jich velice pomálu. Já, jakožto skoro nováček, nemohu příliš hodnotit. Je fakt, že mě vykrádání tajemných hrobek a logické hádanky s tím spjaté velice bavily a ve finále jsem se cítil lehce ochuzen tím, jak málo jich ve hře bylo, ale rozhodně za to hře nebudu sypat popel na hlavu. Od toho jsou tu praví fanoušci série. Hru jsem si pořídil jakožto kompletní edici, takže bonusovou hrobku jsem měl přibalenou na steamu. V průběhu hry jsem stále čekal, kdy se ten dodatečný obsah za 2,49 éček ukáže. Až při druhém hraní jsem zjistil, že je to vlastně jedna z prvních hrobek, která je sice oproti ostatním o něco komplexnější, ale rozhodně bych ji neoznačil za výzvu nebo prémiový obsah. Dokoupit si tohle DLC zvlášť, asi bych byl patřičně naštvanej.

No a na závěr jsem si nechal příběh. Ten byl takový… já vlastně ani nevím, jak ho zhodnotit. Možná za to může moje nepozornost, ale postupně jsem se začal ztrácet ve frakcích, které se na ostrově vyskytují. Později, když jsem zjistil, kdo je kdo mi zase začalo unikat, jaký je jejich cíl. Celé mi to začalo pořádně zapadat až na konci (možná to byl účel). Přesto jsem si příběh užil velkou měrou. Bylo tam vše. Napětí, mystéria, strach, nebezpečí, ale i naděje a sem tam i nějaká tu odlehčená situace. Člověk ale musí být trošku archeolog, aby se mu chtělo rejpat ve všech těch spisech, které se dají na ostrově najít. To mi ještě připomíná zajímavý systém objevování různých relikvií a jejich detailní zkoumání. Velice se mi líbilo i to, že Lara se zde chová jako člověk, a ne cvičený profesionál. Jedná se o její první srážku s krutou realitou, a tak si tahle holčina musí projít kolečkem svých „poprvé“. První zabité zvíře, první zabitý člověk a tak dále. Podle mého se vývojáři s tímto aspektem poprali dobře. Ano, v kritikách zaznívaly hlášky jako: „Lara se téměř zhroutí poté, co zabije prvního člověka a o pár minut později už kosí desítky dalších bez jediného projevu emoce.“ Jasný, je to tak. Na první pohled to opravdu působí trochu jako pěst na oko. Na druhou stranu, nevím, jestli by hra, kde musíte neustále svou postavu tahat z depresí a loadovat každých pět minut, protože namísto toho, aby Lara zastřelila toho parchanta, jenom leží schoulená do klubíčka a pláče kvůli tomu mizerovi, kterýmu prohnala kulku hlavou několik hodin zpátky. Taková hra by byla sice realistická a psychologicky správná a korektní, ale taky docela nudná.

Shrnutí:
Tomb Raider je hra, která neskutečně odsýpá, baví a dokáže i trochu znechutit (myslím tím pasáže, kde se to kusy těl jen hemží). Pokud bych měl zmínit nějaký element, který mě ve hře vyloženě rušil, byly by to checkpointy. Chápu, že na nejnižší obtížnost se vám hra uloží po každém výstřelu, ale stejný systém uplatňovat i na HARD, to už mi přišlo trošku jako pro blbečky. Na nejvyšší obtížnost to sice nebyla procházka růžovým sadem, ale asi bych si více vážil Lařina života, kdyby mě její smrt vrátila o více než pár minut dozadu. Tak jako tak jsem si hru užil a v mém srdci si získala hodně velké a čestné místo.

Hra dokončena v rámci herní výzvy 2018 – 5. Nervy z oceli (hardcore)

Pro: Grafika, hratelnost, luk, konečně krásná Lara

Proti: Checkpointy, pro někoho příliš mnoho informací v podobě deníků, QTE

+22
  • PC 65
Ouch. Tak po sérii dobře hodnocených her, se poprvé musím rozejít s veřejným míněným. Tomb Raider rozhodně není devítková hra. Má své nepopiratelné klady, dolů ji však sráží neodpustitelné věci.

Na obranu hře musím říct, že ji hraji 5 let po vydání. A to už v herním světě nějakej ten pátek je. Na některé hry taková doba nemá vůbec vliv, některým zase ublíží dost. Pokud jsem ale jako poslední hry dohrál Life is Strange, Horzion Zero Dawn, Uncharted 4, The Last of Us a The Last Guardian, člověk se prostě podvědomě neubrání srovnávání. Ne nutně na přímo, ale má z těch her nastavenou jakousi laťku na určité oblasti a když vidí, jak mnohdy až směšně je v dané oblasti Tomb Raider pozadu, tak nelze být nekritický. Kdo ví, možná před pěti lety a před těmito hrami (pár těch her je ještě starších) bych hodnotil sérii restartující Laru jinak.

Nejdříve to dobré. Hra má rozmanitou hratelnost. V řadě ohledech dá hráči větší volnost, než lineární Uncharted. Dohrál jsem hru na 100% ve všech kapitolách. V tomto mě Tomb Raider dostal. Miloval jsem chvíle v nových oblastech, které jsem mohl volně prozkoumat a hledat způsoby, jak se dostat k místům, kde byla nějaká relikvie. Některá z nich byla v době objevení nedostupná, dokud nezískáte určité vybavení nebo sklil. Ten pocit, kdy se vrátíte do dříve objevené oblasti, ale dostanete se do nových míst, pohladí vašeho objevitelského ducha. Co na tom, že děj vám říká, že nesmíte ztratit ani minutu, zatímco nedomyšlená snaha o iluzi kompletně přístupného ostrova vám dovolí chodit sem a tam.

Samotná nová Lara je ohromným krokem vpřed. Byť je to fyzicky stále krásná žena, technicky skvěle vymodelovaná, navíc s měnícím se opotřebováním oblečení, pryč je myšlenka na herní sex-symbol. Lara je především duševně vyzrálá a statečná mladá slečna a toto sdělení hra dává najevo naprosto jednoznačně.

Tak nějak bohužel musím s klady končit. Zdá se mi, že celý zbytek hry, pokud neskončil přímo katastrofou, má hodně velké mezery.

Audiovizuál byl v roce 2013 asi top. Tedy z technického hlediska. Z jakéhokoliv jiného pohledu je to slabota. Přesně to, co jsem chválil na Uncharted 4, Tomb Raiderovi zoufale chybí. Když se kouknete na scénu v Uncharted (především 4. díl, přiznávám), naprosto jí věříte – tak nějak podvědomě je vše, kde má být, zvlnění krajiny vypadá realisticky, stromy jsou jak kdyby tam vyrostli, tráva neroste kde byste ji nečekali, celý svět je zaplněn nespočtem unikátních objektů, které máte pocit, že tam leží už stovky let, že je tam posadil nějaký obyvatel třeba sto let nazpět a že se na nich podepsal čas. Doslova koukáte na virtuální ztvárnění reálného prostředí, vůbec vás nenapadne, že za tím stojí nějaký designér.

Tomb Raider je v tomto ohledu zcela jiný kafe. Celý svět ostrova je nudná stereotypní zeleno hnědá šeď. Stále dokola vídáte ty stejné objekty, tvář krajiny je nerealistická, za vším vidíte, jak designér dostal model a ten někam ledabyle plácl. Připadáte si spíše jako ve stavebnici poskládané z omezeného množství kostiček. Věci se nacházejí na daných místech, jen protože je tam designér potřeboval, přestože působí jako pěst naoko. Vše je podřízeno hernímu designu, vše na vás pořád křičí, že takhle to být nemá, že takhle je to špatně. Tady už nejde o grafiku, jde o to, že celou dobu hratelnosti se cítíte, že tady něco nehraje. A přesně víte co.

Problém je i s dříve vychválenou hratelností. Ono to s ní není tak horké. Hrál jsem na těžkou obtížnost. Těžší není. Jejda jak ta hra byla lehká. Nejsem žádný hardcore player, ale delší dobu používám těžší obtížnosti her, protože „normal“ se z dob, co jsem začínal, posunul trošku jinam. Pokud ale i na těžkou obtížnost jsem neustále ve stavu, kdy nepřáteli projíždím jako horký nůž máslem, je něco špatně. Znáte takový ten pocit, kdy si rádi sbíráte náboje a snažíte se pracovat s nimi efektivně, tzn. střílet nejdříve ze zbraně, co jích má více a podobně? Tak na to zde rovnou zapomeňte. Celou hru jsem byl permanentně ve stavu, kdy jsem za sebou nechával desítky krabic od nábojů (na naprosto nerealistických místech :)). Ta hra vám náboje prostě cpe do chřtánu. Jsou všude. Ten pocit nedostatku nikdy neokusíte. Pořád se na zemi budou válet náboje, které nemůžete sebrat, protože máte všechny zbraně plné. I při maximálním vylepšení.

Hra se snaží být jednoduchá i v dalších zcela očividných situacích a nechápu, jak tohle může hráče uspokojit. Vezměte si situaci, kdy se vás hra snaží donutit hrát stealth. Tzn. musíte vyvinout určitou snahu, aby vás nepřítel nespatřil a budete odměnění tím, že nevyvoláte poplach. Tomb Raider vás ale nesčetněkrát postaví před situaci, která je NULOVÁ výzva. Doslova. Naoko například nechá projít dva, ale i tři strážné. Udělají pár kroku a pak všichni tři zůstanou stát. Rozestavěni vám a sobě navzájem zády :D A takhle stojí a stojí a čekají, až nudně vezmete luk, zastřelíte jednoho do hlavy, druhého do hlavy, jdete si udělat čaj, dáte toaletu, díl BoJack Horesama a pak teda zabijete i toho třetího. Tohle prostě není správné. Ještě chvíli tímto směrem a budeme před obrazovkami jen mačkat jedno tlačítko a když ho zmáčkneme 10x, konec hry, vyhráli jsme. Tenhle herní přístup bohužel extrémně kazí jakékoliv ponoření do hry.

Ale to vše výše uvedené jsou jen takové drobnosti v porovnání s tím nejhorším. Příběh, charaktery, dialogy a prakticky cokoliv se v té hře stane. Tak extrémně naivní a hloupoučký béčkový děj jsem už hodně dlouho neviděl. Člověk se chytá za hlavu a říká si, jak něco tak trapně legračního může dostávat devítkové hodnocení. Narovinu. Ta hra je z příběhového hlediska brak, především proto, že tvůrci neumí pracovat s atmosférou. Myslí si, že když chtějí vyvolat napětí, musí udělat 10 velkých výbuchů. Myslí si, že když vás chtějí rozesmutnit, musí nechat nějakou postavu umřít. Myslí si, že když vás chtějí rozesmát, musí … ne počkat, v Tomb Raiderovi naštěstí žádný humor není … kromě toho nechtěného.

Ve hře umírají postavy. Ve hře je hodně akce, výbuchů a Lařinných kaskadérských kousků. Čest asi dvěma výjimkám, ale na vše ostatní jsem koukal jak sociopat. Ta hra ve mně nedokázala vyvolat sebemenší emoce. Na klišovitých postavách mi nezáleželo, protože to byla stereotypní nesympatická předvídatelná banda sypající nepochopitelné hlášky. O Laru jsem se při akci nebál, protože vše bylo sterilní, nucené a v dané situaci nepřirozené. A to jsem ten poslední člověk, který by měl problém s empatií. Nejedna hra i film mě dokázali dostal do kolen i rozbrečet. Mnohdy i dost intenzivně.

O samotném příběhu se nemá cenu ani zmiňovat. Ok, nebudu extrémně tvrdý. Ono je to něco na úrovni blbostí z Uncharted 1-2. Ale tady jsou ty nesmysly o tolik křiklavější. Ta hra se je raději ani nesnaží vysvětlit, protože ví, že to nedává absolutně smysl. Celý ostrov je přehlídka naprosto nerealistických míst a absurdních situací. Tam, kde Uncharted pomrkává ve stylu Jamese Bonda, protože si je vědom své popcornovitosti, tam se Tomb Raider tváří smrtelně vážně.
Postupem času jsem se dostal do fáze, kdy to nešlo brát vážně a věcem na obrazovce jsem se musel začít smát. Jinak bych to duševně asi neskousl.

Nechci přímo tvrdit, že je Tomb Raider jen hezké (ani to ne) pozlátko s prohnilým vnitřkem. Myslím, že Tomb Raider měl smůlu a ve snaze zavděčit se všem, jak se to od restartu série čekalo, vložil moc energie do bezproblémově hratelnosti a přehlížel u toho dost věcí, které dělají hru kvalitní.

Pro: prozkoumávání prostředí; (duševně) vyspělá Lara;

Proti: děj a jeho podání; jednoduchost; absurdní ostrov;

+22 +24 −2
  • PC 85
Ačkoliv jsem velkým fanouškem původní série, teda především její první trilogie, tak mě tento reboot velice nadchnul. A jsem opravdu rád za to, že to autoři hry vzali skutečně od podlahy. Příběh představuje Laru ještě v době, kdy nebyla zkušenou archeoložkou, která si ví se vším rady. Hráč tak prožívá krůček po krůčku každou její ránu, každý její pád, atd.

Vyprávění příběhu s sebou nese filmový nádech tím, že je samotné hraní proloženo povedenými nehratelnými sekvencemi. Ty jsou pak okořeněny občasnými quicktime eventy, kterých je na můj vkus tak akorát. Příběh samotný mě bavil od začátku do konce.

Opravdu velmi oceňuji, že se vývojáři rozhodli nepoužít Lařiny klasické pistole s nekonečno náboji. Místo nich tu je především luk, kterým se dá zabíjet potichu (ideálně zásahem do hlavy), což v kombinaci se sneak prvky dává možnosti některé situace řešit bez výstřelu z pistolí. A pokud se nezadaří, jsou tu i klasické zbraně s omezeným počtem nábojů. Všechny zbraně se pak dají vylepšovat pomocí součástek, které Lara nalézá v různých krabicích.

Prakticky na všech interaktivních věcech je na první pohled vidět, že se na ně dá vlézt nebo je použít. To vede k tomu, že obvykle není problém najít cestu dál a hra tak příjemně probíhá bez zbytečných zákysů. Nakonec je k dispozici ještě jakýsi instinkt přeživšího ukazující všechny tyto předměty, který je ale dle mého názoru spíše na škodu. Naštěstí mě nikdo nenutí jej používat.

Po dohrání hry ve mně zůstaly především pozitivní pocity. Tvůrci dle mého názoru kráčí správným směrem.
+22
  • PC 90
Vydarený reštart série!

Všetko začína úvodným introm, v ktorom sa dozvieme, že mladá a neskúsená Lara cestovala s expedíciou na lodi, ktorá však za pôsobenia prírodných živlov stroskotala a posádka lode sa ocitla na opustenom ostrove...teda zdanlivo opustenom. Začína sa boj o prežitie nielen Lary, ale aj ostatných členov posádky lode Endurance. A práve endurance(vytrvalosť) budete pri 12 až 15 hodinovom hernom zážitku potrebovať.

Filmovosťou a hratelnosťou najnovší Tomb Raider pripomína konzolové akčné pecky posledných rokov(séria Uncharted, GoW). Tomb Raider nie je čistokrvná akcia z pohľadu tretej osoby, objavujú sa tu totiž aj RPG prvky a určitá forma vylepšovania si postavy prostredníctvom získaných skúsenostných bodov a vylepšovanie vybavenia za nazbieraný šrot z interaktívnych predmetov alebo z mŕtvych nepriateľov. Skúsenosti získavate hlavne za zneškodňovanie nepriateľov, ale aj za nájdenie rôznych artefaktov, denníkov, GPS skriniek alebo splnením rôznych špeciálnych eventov. Počas hry získavate okrem zbraní, aj unikátne pomôcky, ktoré Vám uľahčia prežitie na ostrove...nechajte sa prekvapiť. :-)

Hra sa dobre ovláda, ale pohyby postáv sú v niektorých momentoch trošku trhané, všetko to však vyvažuje fyzika na vysokej úrovni. Mne sa hra skvele osvedčila s gamepadom, na ktorom je rozloženie tlačidiel ideálne.

Graficky je hra v niektorých momentoch dychvyrážajúca, naozaj som občas zastavil svoju postavu a s nemým úžasom sledoval okolie, ktoré prekypovalo životom alebo naopak bolo totálne zničené a vyvolávalo depresie. Pochválil by som skoro až filmové sekvencie, ktoré úžasne zapadajú do príbehu a dotvárajú atmosféru, vykresľujú osobnosti postáv a krásu prostredia, v ktorom sa celý Tomb Raider odohráva.
Lara v obtiahnutom tielku je jednoducho kočka, či už čistá ako po rannej sprche alebo celá od bahna a krvi! :-)

Hudba je dynamická a skvele dokresľuje vo významných alebo napínavých momentoch parádne gradujúcu atmosféru, ktorá sa v určitých momentoch dá doslova krájať a hráčovi vyráža dych, resp. hráč iba sedí a hrá so zatajeným dychom.

Premena z dievčaťa na ženu je dokonaná, teším sa na pokračovania! 90%

Pro: Grafika, Filmovosť, Atmosféra

Proti: Občas trhané pohyby postáv

+21 +22 −1
  • PC 65
Špinavá, špinavá, špinavá, špinavá krásná holka; šípem do bříška dostala, teď na mě hnusně kouká. Špinavý, špinavý, špinavý, vona má špinavý záda; kozy už nemá skákavý, kobky má tolik ráda...

Akorát že v Tomb Raider 2013 žádný pořádný kobky nejsou, no. Někdy je to jen smradlavá rezavá cimra s bednou, kterou chrání 15 parusky gavaricích kamikaze se šavličkama. Now tomb my ass.

Lara se vrátila jako nádherná a částečně uvěřitelná mladá dívka, bohužel úřadující v příběhu, který je tak nezajímavý, že ho snad vybagrovali ze dna žumpy. Ve hře existuje tisíc a jeden důvod, proč ji do té žumpy taky vrátit, jenže si mě pořád přitahovala zpátky k monitoru, asi jako když starý ošklivák Jean-Paul Sartre přitahoval mladé hezké ženy. Pravděpodobně je tedy zábavná.

Lara je vůbec zajímavá teenka, taková vymykající se cérečka, Klára Samková-like, která namísto víkendovýho oblízání Comtessy, Camichie, Camaieu nebo Claire's bluncká kobkama, slaňuje skály a opéká si na ohni myši. Přičemž si postupně vydobývá respekt okolních starých pák v partě, jak se dovídáme v cutscénách. To je docela špatná zpráva pro všechny geeky, protože mladé ženy jako Lara Croft s divokými koníčky skoro neexistují (a i kdyby jo, neuvidí na ně přes své 30-palcové monitůrky).

Největší přednostní hry je právě Lara, konkrétně její hlava. Ostatní postavy takové štěstí neměly. (Dokonce jsem pojal podezření, že čím jsou ostatní postavy na Larušku oprsklejší, tím víc se na nich šetřilo polygony.) TressFX žeru zrovna tak jako on žere výkon mý grafárny, marná sláva, slovy Reda ze Shawshanku, "fakt miluju, jak to udělá s těma vlasama". Skoro bych řekl, že jsem si mastně prodloužil gameplay už tím, jak jsem šmíroval, kdy se Lara zaksichtí, kde si poškrabká rány apod. (Šíp zapíchlý do vaječníků - nema problema, konečně buchta podle mýho gusta!) Jednou jsme do práce nafasovali holku, která se taky hodně ksichtila, a kterou jsem si prohlížel úplně stejnym způsobem jako Laru. Kupodivu mě vyhodili až za rok.

Celá grafika je hodně v pohodě, ale přišlo mi, že spíš kvalitním level designem a příjemnýma konturama, než nějakým brutálním detailem objektů. Po Crysis 3 (pěkná pakárna) druhá nejnáročnější z rozběhaných. Občas mi to připomínalo Far Cry 1, nebo spíš takový jeho krotký odvar, ale je hustý, že jsem si na - podle mě nejlepší střílečku dekády - vzpomněl právě při prznění a čoření kobek.

Gameplay: doprdele, rozmohl se nám tady takový nešvar, říká se mu QTE. Ježišo! Nevím, kde to autoři zopičili - určitě někde na konzoli (hloupý, kavárensko-pseudointelektuální smích), trpí tím zejména souboje s velkými šéfíky, které s tímhle vyznívají slušně drbnutě, a nejsou realistické ani zábavné ani cool. Vynálezce QTE si zaslouží znesvětit rodinu a rozehnat dobytek! Velmi rušivě a špatně působí taky lootování a kvaziRPG systém, obojí se dost bilo s mýma obsesivně-kompulzníma manýrama v pokročilém stadiu, které mě nutí prohledat, pozapalovat a rozflákat kdejakou díru. Hra nejenže brutálně vodí za ručičku jak čtyřleté děcko cestou do školky, ale je tak nesmírně drzá, že si např. sama umí přehodit guny. O to víc jsem byl pak sám sobě slušně za cypa, když jsem zakys na nějakým šprajcu.

Levely se mění v úchylné divoké opičí dráhy, pokud Lara někde odkoukala nějakou novou frajeřinu s provazem a lukem, popř. festival fanoušků pyrotechniky, pokud vás hra učí bafnout hořlaviny apod. Nepřátelé se často respawnují v hustých přerušovaných náletech, asi jako střevní patálie, nebo několikafázový prudký zvracení po zvláště bouřlivé kalbě. Přičemž posledního zmasakrovaného kkta bohužel poznáte podle změny hudby. To spolu s měkáčským savesystémem dost eliminuje faktor připosranosti a strachu.

Apropo, doufám, že tato hra opravdu nechtěla být realistická. Protože jediný survival se projevuje v ouchylné grafické šikaně Lařina žabkovskýho tělíčka a tím, že se v jedný cutscéně rozhodně na ohni něco upéct (třeba myši). Hra má samozřejmě všelijaké technické blechy (i když asi ne tolik, jako náš čokl, který na to žvýká nějaký speciální žvejkačky), jednou se mi Lara např. jakoby propadla z levelu ven (luntovní je na to dost), tu se zas šprajcla v jakési lootovací animaci, asi záda, ale v jejím věku?

Přes masařky zde vyřčené musím toto jakoby poloretardované dítě (totobolí, totobolí!) ke hraní SPÍŠE DOPORUČIT, možná z určitého nedostatku opravdu krutonářezových titulů, jakožto nenáročný, osvěžující koktejl a relax, na který bohužel zapomenete. Hru jasně drží nad vodou skvostné vizuální cítění autorů, určité charisma ostrova z toho plynoucí, a postavička Lary, která ze hry vyčuhuje jako maják na nebi, která je o mnoho koňských délek lepší než ta přebujelá stárá nána, a se kterou se okamžitě v pohodě sžijete. To jsou také hlavní důvody, proč jsem se vůbec chtěl dočkat konce hry, ačkoli si x-krát zasloužila zabouchnout dveře z druhé strany a zahodit kliku.

Chci se s Larou koukat do budoucnosti, takže shrňme realistickou hrdinku v nerealistické hře, s příběhem jak vycuclým z teen vampire bullshit stories jako nezbytné porodní bolesti rebootu, který prozatím pořádně neví, čí je, a očekávejme zázračné věcí příští! Už jen z onoho startovního traileru "Lara u cvokaře" v noci odkopávám peřinu zvědavostí, co z toho vyleze! "Pověz mi o své matce. Pověz mi o svém vztahu k titanovému luku s ohnivými šípy a příměsí napalmu..."

Pro: Lara Croft se proměnila v osobu, která reálně patří do tohoto světa. Třeba v holčinu, kterou jsme vídávali sedět v předních lavicích (a dělali si na ni čáku).

+21 +22 −1
  • PC 65
Na nového Tomb Raidera jsem se vážně těšil, i přes to, že mě nikdy tato série neoslovila. Těšil jsem se na mladou Laru a na to, jak se nám bude postupně měnit před očima. Když jsem navíc viděl, jak to všechno vypadá, sehnal jsem si tento kousek co nejdříve. Ze začátku jsem byl hodně nadšený, ale postupně mě hra přestala bavit a dohrál jsem jí spíše z povinnosti. Teď k samotným aspektům hry.

Začnu klady této hry, kterých má určitě mnoho. Nový Tomb Raider je hlavně úžasná podívaná. Grafika je na špičkové úrovni a konečně jsme se dočkali implementace technologie TressFX, nad kterou jsem již před rokem slintal (bohužel jsem si jí, ani na mém docela dobrém PC, nemohl dovolit). Samotná postava Lary je vytvořena do nejmenších detailů. Z hlediska estetiky je hra také dobře zvládnutá. Ostrov, rozpadlé chrámy i základny nepřátel působili skvěle. I vyhlídek bylo dost. Dalším kladem pro mě byl rychlý spád děje, který mě ze začátku dost chytil a různá QTE tomu jen pomohla. Bohužel toto tempo po chvíli opadlo. Poslední velký klad vidím v postavě Lary. Dívka je to totiž pěkná, sympatická a hlavně je na ní postupně poznat co už zažila. To je totiž věc, která mi ve hrách často chybí. Dívat se, jak Laře postupně přibývají různé šrámy, zranění atd... mě hodně bavilo, asi to je nějaká má úchylka.

Co se týče záporů. Největší zápor vidím asi v přílišné akčnosti celé hry a až moc wow efektech. Ze začátku to celé působilo skvěle, ale po pár hodinách hraní se to pro mě zvrhlo v tupé střílení a přehlídku super akčních scének. Těšil jsem se jak to vše bude na Laru působit, ale za chvíli se tam brodí v lidskejch vnitřnostech a zas tolik jí to nevadí. Level design byl sice esteticky pěkný, ale po chvíli to také byl dokola se opakující řetěz střílení šípů s lanem do vyznačených míst a lezení po označených stěnách. Nepřátel začalo být absurdně velké množství a nepředstavovali žádnou velkou výzvu ani na nejtěžší úroveň. Zkrátka ke konci jsem už jen tupě mačkal knoflíky aby se mohlo stát něco, o čem jsem věděl, že se stane. Velká škoda je, že se vývojáři více nevěnovali ostatním členům týmu, kteří by mohli být i docela zajímaví. Také jsem moc nepochopil význam jistých RPG prvků, které mi přišli naprosto nedotažené (i když jsem ocenil vizuální změny zbraní po vylepšení).

Hra má opravdu mnoho kladů a každému koho bavila to přeji, bohužel mě to nějak nesedlo. Asi jsem očekával survival akci s důrazem na psychologickou stránku Lary a dostal jsem něco o dost jiného.

Pro: Grafika, estetika, vizuální změny na Laře a na zbraních, rychlý spád na začátku.

Proti: Přílišná akčnost, žádná výzva, předvídatelnost, prostě mě to nebavilo.

+20 +21 −1