The Night of the Rabbit

Myslím, že už jsem připraven…

Tuhle hru jsem dohrál už tři roky zpátky, a tehdy jsem se neodvážil napsat komentář. Vlastně jsem nevěděl co napsat, bylo to příliš silné. Jedna z nejlepších adventur které jsem hrál. Tahle hra má podle mě všechno. Všechno, co má mít správná hra a ani na chvilku ze svých vysokých nároků nesleví.

V první řadě je hra skutečně kvalitní adventura. Hry tohoto žánru mají ve zvyku ve fantaskním světě někdy vypustit logiku a zaměřit se na naprosto nelogické kombinace. Zde se to nestalo. Občas je třeba přistoupit na vnitřní logiku světa, ale není to nic, co by vás nenapadlo, takže nemusíte vypěstovat magické fazole na vykrmení králíka který vás odveze do nebe. Ne, vše hezky tak, jak má být. V jedné chvíli má hra krásné podvrácení klasického adventurního puzzlu, kdy postava v zásadě řeknu „tím se štvát nebudu“ a použije magii: )

V druhé řadě má hra skvělé a zajímavé mechaniky. Jako příklad si uveďme střídání dne a noci a postupné získávání kouzel, což mi trochu připomnělo Legend of Kyrandia. Hra také obsahuje nádhernou a zábavnou karetní minihru.

Dále má naprosto úžasné charaktery. Musí se ale přistoupit na pravidla příběhu. Z počátku je to spíše pohádka. Ano, hlavní hrdinou je vysmátý a optimistický kluk, který to celé bere jako jedno velké dobrodružství, ale o to více vás nakonec semele závěr hry.

A tímto se dostáváme k příběhu. Ten je prostě fantastický. U Deadalic nikdy nevíte, co čekat. Vždy se jedná o kombinaci dramatu a humoru, ale nikdy nevíte, v jakém to bude poměru a jestli to vůbec sedne. Třeba Deponia mi nesedla vůbec. Memoria však bylo kvalitní pošušňáníčko. No, tahle hra je zcela jiný level. První část je především jasná a plná humoru, druhá je více temná a dramatická. V žádném případě však nesklouzává k bizardním a trapným vtipům, je to spíše milé a roztomilé. Hra ví, kde být vážný a kdy nezlehčovat situace nemístným humorem.

Nechci jinak moc říkat o čem hra přesně je, proto to jen nakousnu. Mladý chlapec si chce užít konec léta, a poněkud náhodou vyvolá bílého králíka, markýzem de Hoto, který je Treewalker – osoba která prochází skrz kořeny stromu mezi světa a pomáhá tam, kde je to potřeba. A ten králík potřebuje pomoc našeho hrdiny, který souhlasí poté, co mu Hoto slíbí, že se vrátí do večeře. Společně odcestují do světa drobných zvířátek, který se v mnoha ohledech liší od našeho. Co však chlapec netuší je, že Hoto není možná tím, čím se zdá být a na v druhém světa se skrývá více nebezpečí, než by čekal.

A nyní to hlavní – hra má naprosto nádherný soundtrack. Jediný důvod, proč žádná skladba není v mých top 5, je to, že bych si mezi nimi prostě nedokázal vybrat. Jako příklad uvedu tři a zkuste neuznat, že to není něco fantastického. Už jen za to si hrát zaslouží mít zelené hodnocení, protože je to neuvěřitelné.

1. The Night of the Rabbit Theme

2. Home Is Where You Are Remembered 

3. The Marquis do Hoto

Část mě si strašně, strašně přeje pokračování, kterého se asi bohužel nikdy nedočkáme a má duše je kvůli tomu skutečně smutná. Tohle byl jeden z těch zážitků jednou za život. Nezbývá než říct sbohem Hoto a Jerry. Snad se ještě někdy shledáme.

Home Is Where You Are Remembered