Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
The Night of the Rabbit je neskutečně poctivá tradiční point and click 2D adventura s obrovským množstvím obsahu. Člověk je už tak nějak zvyklý na jednohubky a tady jsem všehovšudy strávil lehce přes 20h aniž bych zkompletoval všechen obsah a achivementy. Vedle kolektování různých věcí má adventura i vlastní karetní hru, která mě při své jednoduchosti docela bavila. Artworky, rozsáhlé rozhovory, kvalitní dabing, množství obrazovek. Všechno na vysoké úrovni.

Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že pro hru platí zároveň to, že méně je někdy více. Na začátku se dostanete do světa oblečených zvířátek. Roztomilý britský dabing a grafika evokuje pohádku jako by ji napsal K.Grahame nebo A.A.Milne. To mé srdce plesalo, ale brzy se děj tematicky ztemňuje a zamotává. Po závěrečné vysvětlující pasáži už jsem měl z toho mišmaše bolavou hlavu. Řekl bych, že spousta postav a pasáží je tu navíc a jejich prostříhání by jedině prospělo.

Ještě bych zmínil technické chybky, nepřehledný deník a občas zdlouhavé animace a rozhovory. Adventura je to úctyhodná, ale mohla být ještě lepší.

Pro: dabing, grafika, hudba

Proti: dějový a tematický mišmaš

+26
  • PC 75
Již uplynul nějaký ten čas od doby, kdy jsem si naposledy zahrál nějakou adventuru v klasickém stylu, rozhodl jsem se to napravit právě tímto titulem od německých vývojářů.

Start hry byl pro mě trochu pomalejší, ale to se rychle změnilo poté, co jsem se setkal s králíkem Markýzem de Hotto. Příběh mě pak celkem chytil a to i když se jedná o dobrodružství určené spíše pro mladší publikum. Nejvíce mě bavilo hledání jednotlivých kouzel a pomáhání obyvatelům Mousewoodu. Závěr v podobě divadelního představení už u mě trochu ztrácel tah na bránu, ale naštěstí tato pasáž nebyla nijak složitá ani zbytečně dlouhá.

Určitě musím ocenit skvěle napsané postavy a jejich dialogy, jmenovitě učitel a průvodce Markýz, pečovatelská Anja, tak trochu namyšlený krtek Ludwig, věčně naštvaný králík na zahradě, drzý leprikón a hlavně úžasný Junior. Stejně tak jsou vtipné i nějaké detaily, jako třeba krtkova moucha na vodítku.

Co se hratelnosti týče, měl jsem několik menších záseků způsobených především větším množstvím lokací dostupných najednou, které jsem musel postupně procházek a zkoušet vše možné. Občas mi nepřišlo intuitivní použití některých z mnoha předmětů v inventáři. Co mi ale vadilo, byla zdlouhavost dialogů, které se neustále opakovaly a bylo je potřeba postupně odklikat. Stejně tak přesun Jerryho na dané místo byl vždy až zbytečně zdlouhavý, alespoň že mezi lokacemi bylo možné se přesouvat dvojklikem.

Trochu zmateně na mě působil i vzhled kvartetové minihry. Když soupeř hádal moji kartu, byla hádaná karta vidět jen krátkou dobu, plus nebylo moc zřejmé, jestli jsem ji předtím měl. To jsem pak poznával jen podle toho, že jsem následně byl na řadě já.

Grafická stylizace hry pak krásně sedí k příběhu, protože vypadá jako by vypadla z obrázků z nějaké dětské dobrodružné knihy. Hlavně městečko Mousewood vypadá opravdu úžasně a to jak ve dne tak i v noci. Povedené jsou i hudební pasáže, které se příjemně poslouchají.

Ačkoliv jsem od hry neměl po zběžném prohlédnutí screenshotů moc velká očekávání, její hraní bylo pro mě příjemným překvapením. Příběh není žádné terno, ale přišlo mi, že dobře plynul od začátku až do finále.
+20
  • PC 90
Myslím, že už jsem připraven…

Tuhle hru jsem dohrál už tři roky zpátky, a tehdy jsem se neodvážil napsat komentář. Vlastně jsem nevěděl co napsat, bylo to příliš silné. Jedna z nejlepších adventur které jsem hrál. Tahle hra má podle mě všechno. Všechno, co má mít správná hra a ani na chvilku ze svých vysokých nároků nesleví.

V první řadě je hra skutečně kvalitní adventura. Hry tohoto žánru mají ve zvyku ve fantaskním světě někdy vypustit logiku a zaměřit se na naprosto nelogické kombinace. Zde se to nestalo. Občas je třeba přistoupit na vnitřní logiku světa, ale není to nic, co by vás nenapadlo, takže nemusíte vypěstovat magické fazole na vykrmení králíka který vás odveze do nebe. Ne, vše hezky tak, jak má být. V jedné chvíli má hra krásné podvrácení klasického adventurního puzzlu, kdy postava v zásadě řeknu „tím se štvát nebudu“ a použije magii: )

V druhé řadě má hra skvělé a zajímavé mechaniky. Jako příklad si uveďme střídání dne a noci a postupné získávání kouzel, což mi trochu připomnělo Legend of Kyrandia. Hra také obsahuje nádhernou a zábavnou karetní minihru.

Dále má naprosto úžasné charaktery. Musí se ale přistoupit na pravidla příběhu. Z počátku je to spíše pohádka. Ano, hlavní hrdinou je vysmátý a optimistický kluk, který to celé bere jako jedno velké dobrodružství, ale o to více vás nakonec semele závěr hry.

A tímto se dostáváme k příběhu. Ten je prostě fantastický. U Deadalic nikdy nevíte, co čekat. Vždy se jedná o kombinaci dramatu a humoru, ale nikdy nevíte, v jakém to bude poměru a jestli to vůbec sedne. Třeba Deponia mi nesedla vůbec. Memoria však bylo kvalitní pošušňáníčko. No, tahle hra je zcela jiný level. První část je především jasná a plná humoru, druhá je více temná a dramatická. V žádném případě však nesklouzává k bizardním a trapným vtipům, je to spíše milé a roztomilé. Hra ví, kde být vážný a kdy nezlehčovat situace nemístným humorem.

Nechci jinak moc říkat o čem hra přesně je, proto to jen nakousnu. Mladý chlapec si chce užít konec léta, a poněkud náhodou vyvolá bílého králíka, markýzem de Hoto, který je Treewalker – osoba která prochází skrz kořeny stromu mezi světa a pomáhá tam, kde je to potřeba. A ten králík potřebuje pomoc našeho hrdiny, který souhlasí poté, co mu Hoto slíbí, že se vrátí do večeře. Společně odcestují do světa drobných zvířátek, který se v mnoha ohledech liší od našeho. Co však chlapec netuší je, že Hoto není možná tím, čím se zdá být a na v druhém světa se skrývá více nebezpečí, než by čekal.

A nyní to hlavní – hra má naprosto nádherný soundtrack. Jediný důvod, proč žádná skladba není v mých top 5, je to, že bych si mezi nimi prostě nedokázal vybrat. Jako příklad uvedu tři a zkuste neuznat, že to není něco fantastického. Už jen za to si hrát zaslouží mít zelené hodnocení, protože je to neuvěřitelné.

1. The Night of the Rabbit Theme

2. Home Is Where You Are Remembered 

3. The Marquis do Hoto

Část mě si strašně, strašně přeje pokračování, kterého se asi bohužel nikdy nedočkáme a má duše je kvůli tomu skutečně smutná. Tohle byl jeden z těch zážitků jednou za život. Nezbývá než říct sbohem Hoto a Jerry. Snad se ještě někdy shledáme.

Home Is Where You Are Remembered
+18
  • PC 75
Německo a adventury k sobě neodmyslitelně patří. I když to někdy skřípe, snad nikdo si nedokáže představit, že by naši západní sousedé najednou přestali vytvářet hry z tohoto žánru. Sice nepatří k těm úplně nejlepším a asi ani nikdy nebudou, ale jedná se o poctivé kousky, které je radost hrát.

Mezi nejznámější německá studia, zaměřující se právě na adventury, patří bezesporu Daedalic a já se skoro až stydím, že jsem se k nějaké jejich hře dostal až nyní. A vybrat jsem si snad nemohl lépe. Série Deponia mě neláká a ani žádné další tituly z početného portfolia v nejbližší době hrát neplánuji, ale Noc králíka jsem měl na seznamu už hodně dlouho a zklamaný opravdu nejsem.

Spousta skvělých postav v čele s Juniorem, kvarteto s krásnými obrázky, které postupně nacházím, humorné pojetí s originální narážkou na Maria, zajímavé ztvárnění zabírání přírody civilizací nebo výborná hudba, provázející mě po celou dobu. To je zhruba výčet toho nejlepšího, co hra nabízí.

Místy to bylo na můj vkus až moc bláznivé, ale co jsem mohl čekat od hry z Myšilesa, kde neustále narážím na mluvící zvířata. Navíc mě sem zavedl kouzelný králík Markýz de Hoto, který se na konci pěkně vybarví. Kdo má rád adventury a The Night of the Rabbit ještě nehrál, měl by to co nejdříve napravit, protože přichází o celkem netradiční zážitek. Sice by hře při té delší herní době slušelo trochu více lokací a ne navštěvování těch samých stále dokola, přesto jsem se k ní po těch několik večerů vždy rád vracel.

Pro: Junior, kvarteto, narážka na Maria, hudba, Myšiles, Markýz de Hoto

Proti: občas až moc bláznivé, málo lokací

+18
  • PC 90
Tuto hru bych za normální okolností nejspíš vynechal, ale dostalo se ke mně, že vůbec není špatná. Takže jsem se po přečtení recenzí rozhodl, že si ji zahraji.

Příběh této hry se zdá být ze začátku průměrný a takový předvídatelný. Ovšem postupně se začne všechno komplikovat a nic není takové, jak se zdá být. Celá hra se nese v takovém sluníčkovém duchu. Naštěstí to bylo na snesitelné úrovni. Hráč vlastně téměř celou hru moc neví z hlediska děje, vše se začíná vyjasňovat až ke konci hry a úplně v závěrečné animaci je teprve vše objasněno. Hru také provází celkem příjemný humor.

Co se mi asi nejvíc líbilo, byla hudba. Opravdu, soundtrack stojí za to.

Co se týče adventurních prvků, tak jsem si všimnul, že téměř v každé lokaci je spoustu aktivních míst k prozkoumání. Dialogy ve hře sice byly, ale rozhodně to nebylo hlavně o nich. Vzhledem k tomu, že hra je trochu obtížnější, tak hráč musí místy vyloženě zkoušet, které předměty jdou použít nebo zkombinovat, případně se mrknout do návodu. Já osobně jsem návod někdy použil, někdy ne.

Ve hře je možnost získat několik bonusů. Např. mohl hráč posbírat několik nových karet do kvarteta anebo se dozvědět až 8 příběhů od jedné postavy. Celkem zajímavé, není to sice nic zásadního, co by mělo nějakým způsobem vliv na příběh, ale tak proč ne.

Negativa se bohužel sem tam nějaké najdou. Přišlo mi, že když se hlavní hrdina naučil nějaké kouzlo, tak ho využil jenom téměř hned po tom, co se ho naučil a později ve hře už moc ne (když nepočítám finální souboj se Zaroffem). Podle mě je to trochu škoda, neuškodilo by některé kouzla využívat i častěji.

Dále se mi moc nezamlouval deník hlavního hrdiny. Vůbec jsem se v něm nevyznal. Jediné, co bylo celkem fajn bylo to, že úkoly, které už hlavní hrdina splnil, se označily žlutě, kdežto ty nesplněné byly pouze bílé. Vůbec ale nebyly úkoly v deníku seřazené a navíc tam byly napsané takové věci, které byly v celku jasné. Snad to tam tak bylo pro mladší hráče, kdo ví.

Celkově se mi hra líbila, hlavně, když jsem jí čerstvě dohrál. Postupem času ale docházím k tomu, že to není vůbec žádný klenot. Každopádně bych jí doporučil každému hráči Point and Click adventur.

Pro: Příběh, soundtrack, velké množství aktivnách míst

Proti: Deník, málo využívané kouzla

+17
  • PC 70
Jak hluboko vede králičí nora? V případě The Night of the Rabbit si tím nejsem ani po dohrání jistý. Hra totiž na první pohled působí pohádkově, možná až dětsky. Pozadí příběhu už dětské rozhodně není a malí školáčci jej nejspíš nebudou schopní pochopit. A nálepka vhodné od tří let, která září na přebalu, mi přijde totálně mimo.

Začátek hry přitom navozuje očekávání bezstarostné adventury inspirované Alenkou. Místo ní tu máme klučinu Jerryho, který se za králíkem nevrhá do nory, ale prochází portálovým stromem do pohádkového světa s městem plným mluvících zvířat. Ke konci hry ale začne přituhovat a úvahy na téma váhy svědomí, změny osobnosti a závažnosti vlastních rozhodnutí už dětské příliš nejsou. Navíc při snaze pochopit a logicky si zdůvodnit všechny události a zvraty, které jsou umocněné cestováním různými realitami, si musím přiznat, že místy tápu co a proč se vlastně stalo.

Pokud ale hráč není hloubající jedinec snažící se rozpitvat tajemná zákoutí scénáře, nabídne mu hra nadprůměrný zážitek. Řemeslné zpracování je velmi dobré, zejména soundtrack je výborný. Připočtu-li k tomu české titulky a fakt, že se hra na Steamu často prodává se slevou 90%, je to v kategorii moderních adventur tutovka.
+17
  • PC 75
V letošním roce jsem se u adventur mimořádně vyřádil. Hlavně teda německé studio Daedelic to do mě pralo pod tlakem. No a jelikož jsem si chtěl splnit ještě jednu hru do letošní výzvy, nainstaloval a spustil jsem další adventurní počin mistrů v oboru, který se tentokrát nazývá The Night of the Rabbit.

Jelikož už ale adventury německého studia znám - mám jich za poslední dobu nahráno více než dost - tušil jsem, že zde zklamání rozhodně hrozit nebude. Byť, jak to tak u adventury bývá, zásadní je příběh. A ten je zde minimálně hodně zvláštní.

Hlavní role se zde zhostíte mladého kluka  Jeremiaha Hazelnuta. Ten bydlí na kraji velkoměsta v lese, za dva dny mu končí letní prázdniny a on ještě pořád sní o tom, že zažije nějaké pořádné dobrodružství. V krásně malovaném 2D prostředí, které hráče musí na první dobrou okamžitě uchvátit, se tak objeví tajuplný zajíc markýz de Hoto na dvou nohách. Ten mu záhy nabídne dobrodružství, které ještě nezažil a rázem je přesunut portálem do světa za oponou, kde žijí zvířátka v souladu s přírodou. Po chvíli ale zjistíte, že se na ně blíží nebezpečí a markýz Vás sem poslal, abyste jejich svět zachránil.

Ze začátku tak hra vypadá vysloveně pohádkově. Nabízí pár lehce vtipných momentů, hlavně tedy opravdu nádherné prostředí spolu s neméně vydařeným hudebním podkresem. Postup ve hře je taky poměrně plynulý hlavně proto, že hra nenabízí nelogické kombinace a postupy, nad kterými by hráč kroutil hlavou. Naopak je tu kladen vysoký důraz na logiku a tak bych řekl, že hra je náročností spíše průměrná. Čím ale oplývá, tak to je délka, která nemá problém přesáhnout i dvacet hodin čistého času. Na relativně malém prostředí se toho děje opravdu hodně. Říkám relativně, protože i když je scén poměrně málo, můžete si střídat den s nocí a tak se mění i prostředí jednotlivých scén. No a rozhodně nesmím zapomenout ani na jednu zajímavou vlastnost této hry, která ji patřičně ozvláštňuje. Hlavní postava Jeremiah se totiž v průběhu hry učí různým kouzlům. Ty sice nedostávají hlubší záměr než je párkrát za hru použít, ale už z podstaty věci se jedná o příjemné zpestření jinak naprosto klasické adventury.

Pravda, že tu často opakuji, jak tradiční tato hra je. Rozhodně se jedná o jednu z těch lepších her studia a dost možná její kvality, bohužel, mírně degraduje samotný příběh. Ten totiž ze začátku vypadá notně pohádkově, aby postupně výrazně zvážněl a zašel až do exkluzivní temnoty - to hlavně na sklonku hry. Škoda ale, že jeho vyprávění je takové zmatečné a zvláštní. Hlavně příběh samotný je vlastně hrozně zvláštní. To je asi nejvíce vystihující pocit, který z něj mám. Je hezký, uznávám, ale je v něm něco, co z něj dělá pro hráče poměrně nepřístupný svět, kde jsou zvířátka sice hrozně hodná a snadno si k nim vybudujete vztah, ale ve finále to není nic, co by Vám v závěru hry gradovalo, že chcete víc....a ještě víc.

I přes to všechno je The Night of the Rabbit krásná adventura. Všechno, co dělá adventuru adventurou tu funguje na sto procent. Animace, zvuk, dabing, hudba. A když přijmete i samotný příběh, budete si hru užívat tak, jak se patří. Daedelic Entertainment jsou mistři v oboru a zde to opět s přehledem dokazují.

Pro: Vizuálně nádherně namalovaná adventura s exkluzivním hudebním doprovodem, ale i velice solidním dabingem, zvuky a dialogy.

Proti: Jen příběh je tu hodně neobvyklý a zvláštní. Hráč se k němu těžce hledá cestu, ale když si ji najde, bude spokojen.

+17
  • PC 65
Tahle hra se mi špatně hodnotí, protože v ničem nemá moc ostré hrany, a tak vlastně není moc o čem psát. Je to úplně standardní pohádkově laděná adventura nejklasičtějšího ražení průměrné obtížnosti, co je udělaná profesionálně. Hudba je pěkná, je to hezky namluvené, hezky vizuálně zpracované a adventurní prvky (co na co použít) mě ani jednou nanaštvaly. Ale jsem si naprosto jistý, že po několika letech budu velmi tápat, co jsem v této hře vlastně dělal.

Nemám moc rád, když se příběh rozjede v podstatě až v závěrečném outru. Prakticky celou hru člověk nezakopne o animaci (pár výjimek je hned na začátku a pak nic), aby se v outru rozjel v podstatě samostatný vševysvětlující film, který poskytne zhruba 75 % veškerého děje hry. Například i taková nejzajímavější postava, markýz de Hoto, nebyl zdaleka využit na to, jaký měla potenciál a vlastně až v tom outru člověk naplno zjistí, že ten potenciál vůbec měla. (jiný než jen pomrkávání na Alenku v říši divů)

Příběh tak jinými slovy úplně netáhne, ačkoliv je hezky zpracován přerod od čistě dětské story o kouzelníkovi, po relativně temnější vyznění v druhé polovině. Postavy jsou nicméně fajn, je to i fajn napsáno, kdy autoři píší tak mile vtipně, ale ne zas až tak moc vtipně.

Kriticky může být vnímán opravdu nízký počet lokací. Na to, že hra není vůbec krátká (počítadlo se mi zastavilo na 22 hodinách), se hráč pohybuje na cca 15 lokacích, ve kterých probíhá většina hry. Denní doba i různé detaily se neustále mění, ale nejsem si jistý, jaký na to mám vlastně názor. Mám asi i rád, když je prostředí koncentrované, je toho hodně na malém prostoru. Zároveň ale nemám rád, když je to koncipováno tak, abych opakovaně prozkoumával již prozkoumané s podezřením na to, že se něco změnilo a já musím zjišťovat co.

Kriticky hodnotím i nepochopitelně dlouhý čas nahrávání všeho (lokace, deník, uložení pozice atd.). Nevím, jestli je chyba jen u mě, ale nevidím důvod, proč by to měla dělat zrovna tato hra. Když už je řeč o deníku, není zpracován příliš dobře, ale je dobré ho používat kvůli radám. Naopak oceňuji, že ve hře není přítomno nějaké kouzelné tlačítko na vyřešení problému nebo něco takového. Je tu přítomen rádce, ale nikdy mi neporadil, protože to, co radí, je obvykle jasné, jen nevíte, jak to máte udělat, a to už vám neporadí.

Karetní hra je hezky udělaná, obsah této hry (kvarteto) je ale v podstatě výlučně o náhodě a štěstí, a to nesnáším. I když jsem chtěl splnit všechny achievementy, kvarteto byl jeden z důvodů, proč jsem tak neučinil, protože hrát tuhle hru 30 krát (nebo kolikrát je třeba) bych asi nepřežil.

Takže i když jsem na začátku psal, že nemám o čem psat, doufaje, že bude komentář kratší, tak se mi to zase úplně nepovědlo, ale tohle je jediný způsob, jak si tuhle hru můžu zapamatovat. Jinak bych podle mě za chvíli netušil o dobrodružství Jerryho Hazelnuta vůbec nic. Je to ideální volba pro ty, kteří chtějí pohodovou hezky zpracovanou adventurku, která kombinuje Alenku v říší divů s Harry Potterem, není hloupá, ani moc těžká ani moc lehká, je i trochu vtipná, má i trochu drama, ale to je asi tak vše.
+16
  • PC 85
Nezletilému Jeremiášovi zbývá pár dní z prázdnin, tak se nechá zviklat k provedení podezřelého rituálu za pomoci střelného prachu a následně za slib velkého dobrodružství unést do jiné dimenze démonickým zajícem. Tak co byste řekli - pohádka nebo horor? :) A když dodám, že jedna z hlavních postav, za kterou nehrajete, je Marquis de Hoto? Asi to moc nepomohlo, že? Dobrá, postava, za kterou hrajete, je Jeremy Hazelnut zvaný v češtině Jerry Oříšek, který touží být velkým kouzelníkem. To už možná napoví.

Každopádně, tak začíná další kreslená “ukaž a klikni” adventura od Deadalic Entertainment, tentokrát pohádková, příběhově poměrně zvláštní, občas zabíhající lehce k hororu, jak to některé pohádky umí, když se nad nimi dospělý zamyslí.

U příběhu a scénáře bych se vůbec na chvilku zastavil. U většiny her je příběh nastaven tak, že příběhový oblouk a všechny dílčí minipříběhy a záležitosti, se kterými se postava setkává, jsou nějakým způsobem, většinou právě díky hlavní postavě, uzavřeny, vysvětleny, narovnány. Zde máte pocit, že Jerry byl skutečně záměrně vtažen do jinak fungujícího světa, kde je mu vysvětleno pouze tolik, kolik nezbytně potřebuje, a svět nějak fungoval před jeho příchodem a nějak bude fungovat po jeho odchodu. Zdaleka ne všechny příběhové linky jsou uzavřeny nebo uceleně vysvětleny. Nevím, jestli měla hra větší ambice, jestli je svět převzatý z nějaké literární předlohy, ze které si bere kousek, jestli bylo v plánu pokračování, nebo je to celé nějaká náhoda, ale myslím, že je dobře, že se hra odlišuje, i když to nemusí sednout každému.

Při neuspěchaném stylu hraní zabere dohrání kolem 15 hodin. Během nich řešíte akurátní množství puzzlů naladěných na logiku zvláštního pohádkového světa. Kromě obvyklých adventurních prvků je potřeba počítat při jejich řešení s využíváním kouzel, které se Jeremiáš postupně učí, a s proměnlivostí prostředí během dne a noci, mezi nimiž je naštěstí možné v podstatě libovolně přepínat za pomoci čtení knížky natolik zajímavé, že Jeremiáš sedne, otevře a čas mrknutím oka uplyne, což je přesně jeden z detailů, které mě na této hře bavily.

Poslechově je na tom hra skutečně nadprůměrně dobře, ať již jde o podbarvení lokalit či bombastický hudební doprovod, nebo celkově výborný dabing vyvažující nadměrnou ukecanost některých postávajících postav. Pokud se k některé postavě po čase vrátíte, zapředete rozhovor a zjistíte, že vám nemá co nového sdělit, budete proklínat své reflexy, když při zběsilém odklikávání dvacáté linky omylem začnete debatu znovu.

Co jsem nečekal, bylo, že mě bude bavit opakovaně hrát nabízenou karetní minihru - takové kvarteto ve dvou - která je sice poměrně náhodná a často jste v situaci, kdy i při nejlepší možné strategii je naprostá náhoda, zda vyhrajete nebo nikoliv, ale kupodivu to vůbec nevadilo a právě zvláštní průpovídky v jeho průběhu mě poměrně bavily. Nakonec jsem ji hrál s každou svolnou postavou po cestě.

Dojem by pak mohly kazit snad už jen drobnosti typu nepřehlednost deníku hlavní postavy, ve kterém jsem jen několikrát zkusil najít něco užitečného a pak ho navždy zavřel, nebo poměrně zmatený konec této části životního příběhu městečka zvířátek, vzpomínek, Zaroffa, Jeremiáše a ostatních stromochodců.

The Night of the Rabbit je povedená adventura plná promyšlených detailů a mnoha záhad, z nichž některé zůstanou nevyřešeny, s krásným soundtrackem plným zvonečků ale i občasných temnějších tónů, umocňujícím herní prožitek na správných místech. Využívá několik originálně pojatých herních prvků, krásně vypadá a pokud se hráč naladí na příslušný herní svět, i řešení hádanek po cestě dokáže označit za logické. Mnoho much k rozmáznutí věru nemá, tak je již nechám stranou, odešlu tuto recenzi a pustím si soundtrack. 

(Herní výzva 2023.)
+14
  • PC 80
Splněná herní výzva. Dohrajte hru, ovládanou po celou dobu hraní jen myší.

Objevení hry The Night of the Rabbit pro mě bylo nesmírné překvapení. Pomalu jsem se totiž vzdal naděje, že by dnes ještě někdo vytvořil klasickou point and click adventuru ( nepočítám do toho adventury které využívají pixel art ). Němečtí Daedalic Entertainment ale zřejmě odmítají danou mantru o mrtvém adventurním žánru a vesele sypou jednu adventuru za druhou. TNotR není jen adventura ale je to zatraceně skvělá adventura. Od hry jsem naprosto nic nečekal ale o to víc mě dokázala strhnout a zabavit.

První věc která stojí za pochvalu je naprosto excelentní soundtrack. Jedná se o skutečně špičkový kus, který dokáže vyvolat ty správné emoce. Jednou je hravý a veselý, jindy zase zádumčivý a melancholický. Naprosto špičkově pasuje do dané hry a společně s grafikou vytváří duo které strhne.

Grafika je další silná stránka této hry. Ručně malované obrazovky jsou nádherné a vytváří dojem pohádkovosti. Ostatně celá hra je vlastně taková pohádka a dobrodružství které pohladí po duši. Je až překvapivé, jak je celá hra uklidňující a relaxační. Při hraní máte takový ten hřejivý pocit, jako když se zachumláte do deky a pijete horký čaj, zatímco venku hustě sněží.

Hru jsem označil za pohádku ale to neznamená že se jedná o infatilní dílo pro děti. Ke konci hra přitvrdí a v optimistickém díle se začnou objevovat i temnější tóny. Ostatně myšlenky zde obsažené by úplně nejmenší děti stejně nepochopily. Hra ale není prostá vtipu, nicméně nejedná se o takový ten "řachandový" humor typu Polda a jiné. Vtipy zde jsou spíše decentnější i když pár slabších kousků se najde. Za sebe musím říct že mě nejvíc pobavila postava pana Kostelnímyši a jeho syna Juniora.

Příběh a děj bych zde nerad rozebíral a prozrazoval, jedná se opět o velmi povedenou část hry a zvláště postupné gradování se povedlo. Postavy jsou zajímavé a rozmanité i vedlejší postavička má nějákou zajímavost díky které si ji zapamatujete. Ono vůbec lze poznat že zde bylo vloženo mnoho úsilí k vytvoření propracovaného světa.

Zatím samá chvála ale mé hodnocení neatakuje stovku. Proč? Bohužel ač bych nejraději tu stovku skutečně vpálil, tak mi v tom brání několik nedostatků. Hra trpí technickou nedokonalostí. Což mě u takové hry silně překvapilo a zaskočilo. Tedy ne že by to bylo nějak strašné ale pár chybiček se najde. Občas se stane že animace pohybu některých postav se z nenadání začne trhat, jindy se postavy zacyklí v určitém pohybovém setu a nejde je nijak přerušit. Jediná záchrana je opustit brazovku a zase se vrátit. Jindy jsem zaznamenal propad snímků, což je hodně překvapivé a nemilé. Nicméně žádný z těchto problémů není nijak drasticky častý ani závažný.

Co už je horší je adventuření. Bohužel TNotR má problém s adventurní náplní, což je u adventury docela problém že? O co jde, hra vás chvíly po začátku hodí do velkého světa. Máte skutečně dost obrazovek k prozkoumávání a na většině z nich se na vás obrací postavy se svými problémy. Ty pochopitelně budete časem řešit ale některé až za mnoho hodin. Jindy najdete logický problém a budete se ho opět snažit vyřešit v domění že zrovna tohle vás posune kupředu. Problém je že jen velmi obtížně lze odhadnout co musíte a můžete řešit teď a na co příjde řada až za několik hodin. Ničemu nepomáhá, že mnohé hádanky a překážky můžete řešit už na začátku ale k jejich dokončení vám bude scházet předmět, který získáte až mnohem později. Mnohé hádanky taktéž postrádají logiku a jsou tak trochu švihlé, nicméně se nikdy nedostanem k nějákým vysloveným šílenostem a vzhledem k žánru hry je i tento typ hádanek očekávatelný. A k hádankám ještě jednu připomínku. Přišlo mi že tvůrci neodhadli míru, to že řešení jednotlivých problému nikdy není úplně jednoduché jsem čekal ale vývojáři velmi často přidali jeden extra krok, který daný problém ještě prodloužil. Prostě už už jásáte nad řešením ale pak se ukáže že ještě nemáte vyhráno. Jako by vývojáři potřebovali co nejvíce prodloužit herní dobu.

A že s touhle hrou strávíte hodně času. Steam mi ukazuje 14 hodin což je na adventuru skutečně macaté číslo. A to jsem nevyzkoušel vše. Vývojáři totiž do hry přidali spoustu věcí které danou hry značně obzvlášťňují. Např. se všemi postavami můžete hrát karetní minihru. Taktéž lze své snažení nasměrovat k nalezení všech kapek vody které jsou porůznu ukryty ve hře. Takových věcí je zde více a je vidět že se zde skutečně pracovalo na tom aby TNotR nebyla jen nudná a generická adventura.

TNotR je skvělá hra, která zabaví na dlouhé hodiny. Při jejím hraní jsem si vybavil animáky Píseň moře a Brendan a tajemství Kellsu. Má několik chyb ale ty nejsou nijak fatální a vážné. Pokud máte jen trochu rádi adventury tak do téhle hry běžte, je fantastická. Já se k ní jistě ještě vrátím a zároveň jsem rád že mě přivedla k Daedalic Entertainment a jejich portfoliu.
+13
  • PC 80
Musel jsem dohrát 2x, abych si ujasnil, o čem to vlastně bylo. Při druhém hraní jsem si vypisoval logické chyby, tedy alespoň ty, které jsem objevil.

Hra se tváří jako dětská i dospělácká zároveň, což je docela problém. Žvatlající antropomorfizovaná zvířátka kontra dospělácky pojatý svět duchů - to nejde moc dohromady. Zdánlivě nepodstatná (a neovlivnitelná) rozhodnutí, která mají fatální dopad, možná způsobila pár děckům slušné trauma... Plus je tady mnou nemilované mísení kultur leprechaun z Irska, liška z Japonska a tak podobně... A během hraní ani nevíme, jestli se stále pohybujeme jen a jen v našem světě - a nebo se občas přesuneme i do těch alternativních...

V každém případě se jedná o ambiciózní počin, který nevyšel tak, jak měl... nebo ho v půlce zařízli producenti... nebo nevím, co se stalo v průběhu vývoje... Ale i když z toho nakonec vyšlo cosi ve stylu Včelky Máji, pořád v tom zůstalo velké množství znepokojivých (a zajímavých) prvků.

+10 +12 −2