Nezletilému Jeremiášovi zbývá pár dní z prázdnin, tak se nechá zviklat k provedení podezřelého rituálu za pomoci střelného prachu a následně za slib velkého dobrodružství unést do jiné dimenze démonickým zajícem. Tak co byste řekli - pohádka nebo horor? :) A když dodám, že jedna z hlavních postav, za kterou nehrajete, je Marquis de Hoto? Asi to moc nepomohlo, že? Dobrá, postava, za kterou hrajete, je Jeremy Hazelnut zvaný v češtině Jerry Oříšek, který touží být velkým kouzelníkem. To už možná napoví.
Každopádně, tak začíná další kreslená “ukaž a klikni” adventura od Deadalic Entertainment, tentokrát pohádková, příběhově poměrně zvláštní, občas zabíhající lehce k hororu, jak to některé pohádky umí, když se nad nimi dospělý zamyslí.
U příběhu a scénáře bych se vůbec na chvilku zastavil. U většiny her je příběh nastaven tak, že příběhový oblouk a všechny dílčí minipříběhy a záležitosti, se kterými se postava setkává, jsou nějakým způsobem, většinou právě díky hlavní postavě, uzavřeny, vysvětleny, narovnány. Zde máte pocit, že Jerry byl skutečně záměrně vtažen do jinak fungujícího světa, kde je mu vysvětleno pouze tolik, kolik nezbytně potřebuje, a svět nějak fungoval před jeho příchodem a nějak bude fungovat po jeho odchodu. Zdaleka ne všechny příběhové linky jsou uzavřeny nebo uceleně vysvětleny. Nevím, jestli měla hra větší ambice, jestli je svět převzatý z nějaké literární předlohy, ze které si bere kousek, jestli bylo v plánu pokračování, nebo je to celé nějaká náhoda, ale myslím, že je dobře, že se hra odlišuje, i když to nemusí sednout každému.
Při neuspěchaném stylu hraní zabere dohrání kolem 15 hodin. Během nich řešíte akurátní množství puzzlů naladěných na logiku zvláštního pohádkového světa. Kromě obvyklých adventurních prvků je potřeba počítat při jejich řešení s využíváním kouzel, které se Jeremiáš postupně učí, a s proměnlivostí prostředí během dne a noci, mezi nimiž je naštěstí možné v podstatě libovolně přepínat za pomoci čtení knížky natolik zajímavé, že Jeremiáš sedne, otevře a čas mrknutím oka uplyne, což je přesně jeden z detailů, které mě na této hře bavily.
Poslechově je na tom hra skutečně nadprůměrně dobře, ať již jde o podbarvení lokalit či bombastický hudební doprovod, nebo celkově výborný dabing vyvažující nadměrnou ukecanost některých postávajících postav. Pokud se k některé postavě po čase vrátíte, zapředete rozhovor a zjistíte, že vám nemá co nového sdělit, budete proklínat své reflexy, když při zběsilém odklikávání dvacáté linky omylem začnete debatu znovu.
Co jsem nečekal, bylo, že mě bude bavit opakovaně hrát nabízenou karetní minihru - takové kvarteto ve dvou - která je sice poměrně náhodná a často jste v situaci, kdy i při nejlepší možné strategii je naprostá náhoda, zda vyhrajete nebo nikoliv, ale kupodivu to vůbec nevadilo a právě zvláštní průpovídky v jeho průběhu mě poměrně bavily. Nakonec jsem ji hrál s každou svolnou postavou po cestě.
Dojem by pak mohly kazit snad už jen drobnosti typu nepřehlednost deníku hlavní postavy, ve kterém jsem jen několikrát zkusil najít něco užitečného a pak ho navždy zavřel, nebo poměrně zmatený konec této části životního příběhu městečka zvířátek, vzpomínek, Zaroffa, Jeremiáše a ostatních stromochodců.
The Night of the Rabbit je povedená adventura plná promyšlených detailů a mnoha záhad, z nichž některé zůstanou nevyřešeny, s krásným soundtrackem plným zvonečků ale i občasných temnějších tónů, umocňujícím herní prožitek na správných místech. Využívá několik originálně pojatých herních prvků, krásně vypadá a pokud se hráč naladí na příslušný herní svět, i řešení hádanek po cestě dokáže označit za logické. Mnoho much k rozmáznutí věru nemá, tak je již nechám stranou, odešlu tuto recenzi a pustím si soundtrack.
(Herní výzva 2023.)
Každopádně, tak začíná další kreslená “ukaž a klikni” adventura od Deadalic Entertainment, tentokrát pohádková, příběhově poměrně zvláštní, občas zabíhající lehce k hororu, jak to některé pohádky umí, když se nad nimi dospělý zamyslí.
U příběhu a scénáře bych se vůbec na chvilku zastavil. U většiny her je příběh nastaven tak, že příběhový oblouk a všechny dílčí minipříběhy a záležitosti, se kterými se postava setkává, jsou nějakým způsobem, většinou právě díky hlavní postavě, uzavřeny, vysvětleny, narovnány. Zde máte pocit, že Jerry byl skutečně záměrně vtažen do jinak fungujícího světa, kde je mu vysvětleno pouze tolik, kolik nezbytně potřebuje, a svět nějak fungoval před jeho příchodem a nějak bude fungovat po jeho odchodu. Zdaleka ne všechny příběhové linky jsou uzavřeny nebo uceleně vysvětleny. Nevím, jestli měla hra větší ambice, jestli je svět převzatý z nějaké literární předlohy, ze které si bere kousek, jestli bylo v plánu pokračování, nebo je to celé nějaká náhoda, ale myslím, že je dobře, že se hra odlišuje, i když to nemusí sednout každému.
Při neuspěchaném stylu hraní zabere dohrání kolem 15 hodin. Během nich řešíte akurátní množství puzzlů naladěných na logiku zvláštního pohádkového světa. Kromě obvyklých adventurních prvků je potřeba počítat při jejich řešení s využíváním kouzel, které se Jeremiáš postupně učí, a s proměnlivostí prostředí během dne a noci, mezi nimiž je naštěstí možné v podstatě libovolně přepínat za pomoci čtení knížky natolik zajímavé, že Jeremiáš sedne, otevře a čas mrknutím oka uplyne, což je přesně jeden z detailů, které mě na této hře bavily.
Poslechově je na tom hra skutečně nadprůměrně dobře, ať již jde o podbarvení lokalit či bombastický hudební doprovod, nebo celkově výborný dabing vyvažující nadměrnou ukecanost některých postávajících postav. Pokud se k některé postavě po čase vrátíte, zapředete rozhovor a zjistíte, že vám nemá co nového sdělit, budete proklínat své reflexy, když při zběsilém odklikávání dvacáté linky omylem začnete debatu znovu.
Co jsem nečekal, bylo, že mě bude bavit opakovaně hrát nabízenou karetní minihru - takové kvarteto ve dvou - která je sice poměrně náhodná a často jste v situaci, kdy i při nejlepší možné strategii je naprostá náhoda, zda vyhrajete nebo nikoliv, ale kupodivu to vůbec nevadilo a právě zvláštní průpovídky v jeho průběhu mě poměrně bavily. Nakonec jsem ji hrál s každou svolnou postavou po cestě.
Dojem by pak mohly kazit snad už jen drobnosti typu nepřehlednost deníku hlavní postavy, ve kterém jsem jen několikrát zkusil najít něco užitečného a pak ho navždy zavřel, nebo poměrně zmatený konec této části životního příběhu městečka zvířátek, vzpomínek, Zaroffa, Jeremiáše a ostatních stromochodců.
The Night of the Rabbit je povedená adventura plná promyšlených detailů a mnoha záhad, z nichž některé zůstanou nevyřešeny, s krásným soundtrackem plným zvonečků ale i občasných temnějších tónů, umocňujícím herní prožitek na správných místech. Využívá několik originálně pojatých herních prvků, krásně vypadá a pokud se hráč naladí na příslušný herní svět, i řešení hádanek po cestě dokáže označit za logické. Mnoho much k rozmáznutí věru nemá, tak je již nechám stranou, odešlu tuto recenzi a pustím si soundtrack.
(Herní výzva 2023.)
The Odyssey of the Mammoth