Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Na tuhle hru mám opravdu silné vzpomínky. Nezapomenu jak jsme se s bráchou střídali v hraní - každý byl expert na něco jiného a každému se líbila jiná kola. Já jsem hrál technické, které se často odehrávaly na různých místech zároveň a byly celkem nepřehledné, on zase sladké (to se jinak nedá popsat:)), kde se vikingové nafukovali a lítali jak splašení milimetry od bodáku, kde je čekala jistá smrt. Všechny prostředí byly skvěle zpracovány a měly jiné zákonitosti na které si člověk musel zvykat.

V kombinaci s pokaženým monitorem, který měl tendence se přepínat do jakéhosi čtyřbarevného módu, ve kterém nešel přečíst kód k danému kolu na začátku, což vyústilo třeba v pětiminutové čekání, než se monitor přepne zpět, šlo o opravdu unikátní herní zážitek. :) Mé hodnocení je tak asi z velké části ovlivněno nostalgií - snad na žádnou hru nemám tolik vzpomínek plných emocí, střídání radosti, kdy člověk skákal 3m nad zem, a čistého koncentrovaného vzteku bylo opravdu hbité - ale když ono to bylo tak krásné! :)

Pro: rozdílnost vikingů, nutnost kooperace, pěkná prostředí, hodně kol, i ty nejtěžší levely šly po pilném tréninku udělat, Ctrl + šíp :D

Proti: ta sladká kola snad ani nedělal člověk :)

+38
  • PC 95
Je 3. května 2008, do oficiálního spuštění Databáhe her zbývá ještě víc než měsíc a Falagar se právě chystá přidat do Databáze teprve devátou hru. Bude to nějaká nová pecka, třeba Crysis, Call of Duty 4: Modern Warfare, Portal nebo The Witcher? Nikoliv. Falagar přidává DOSovou vykopávku, která právě oslavila patnácté narozeniny. Ale proč? A proč já píšu o dalších dvanáct let později svůj komentář? Na té hře asi něco bude...

The Lost Vikings je úplně první videohra, kterou jsem na vlastní oči viděl a hrál. Bylo to tehdy ve škole mnohem zábavnější než grafický editor ZEBRA. Když jsme sehnali disketu, přenesli jsme hru ke kamarádovi, kde jsme pak v hraní pokračovali na notebooku 386 s monochromatickým LCD a bez zvuku. Mezi spolužáky kolovaly kódy k pokročilým levelům a báje o jejich obtížnosti. My mezitím marně bojovali už s GR8T, nadávali si vzájemně za pokažené pokusy a nakonec bujaře slavili postup rovnou k dalšímu zákysu. Nedohráli jsme tenkrát ani druhý svět, hra u mě na dalších patnáct let zapadla a zůstal jen pocit, že „to bylo něco”.

Dohrání jsem se dočkal až s manželkou a DOSBoxem před pár lety. Kombinace nostalgických vzpomínek, nových zážitků a nestárnoucí hratelnosti fungovala báječně. Nadávali jsme si stejně jako kdysi se spolužáky. Takže mě vlastně ani nepřekvapuje, že jsme letos tak dlouho procházeli Steam knihovnu, až jsme se najednou rozhodli pro Vikingy, kteří se ještě povalovali na ploše. A bylo to ještě lepší než dřív. Podíl na tom bude mít gamepad, na který jsme si ovládání prostřednictvím AntiMicro přenastavili. Jednoduché to ale nebylo ani tak a nejedno kolo jsme opakovali tolikrát, že trojici hrdinů už došly hlášky. Ale i tohle tryhardění, kdy lze první minutu hrát už i poslepu, má něco do sebe.

Gaučový coop-faktor je velmi vysoký, i když nelze ovládat více hrdinů naráz (na PC): každý si najde svou oblíbenou pasáž a taky s radostí odhodí ovladač, když už má té oblíbené pasáže plné zuby. A pak může kibicovat a posmívat se. Zkrátka týmová práce, jak má být.

Celkově hře nemám co vytknout; takhle má vypadat správná plošinovka. Silicon & Synapse, tedy vlastně Blizzard Entertainment už tehdy jasně ukázali, co dovedou.

Herní výzva 2020: 9. Základní kameny - tentokrát tedy opravdu v každém smyslu.
+30
  • PC 90
Snad první hra, kterou jsem hrál. Jako malému děcku mi přišla hrozně náročná, dneska mi přišly náročné jen nějaké lokace. Ale skutečnost, že jsem si pamatoval některá místa a dokonce i NĚKTERÉ kódy (SMRT například :) ), vypovídá o tom, jaký zážitek to pro mě byl.

Ve hře ovládáme tři vikingy, přičemž každý má jiné schpnosti...takoví Commandos :) Nepochopil jsem ale, proč si jsou bojovník a štítonoš tolik podobní, klidně bych je odlišil barvou oblečení nebo vlasů.

Příběh je takový nijaký. Ufon bezdůvodně unese tři vikingy, kterým pak dá prostor, aby se dostali až k němu a zneškodnili ho. To trvá 37 levelů (číslovaní zde chybí). Fyzikální model se příliš nepovedl - jak je proboha možné, že štít může sloužit jako padák? Nebo že šíp zasáhne červené ploché tlačítko na stěně? To i Half Life 2 byl reálnější...

Musím přiznat, že jsem se u hraní hodně bavil. A občas i nadřel. Zejména některé levely po třicítce mi daly zabrat a nebýt youtube, asi bych se v některých misích zasekl na mnohem déle...stejně to byla hezká doba, kdy byl člověk odkázán jen sám na sebe...dneska se člověk podívá na návod a má po práci...

Pro: i po těch 16i letech je to zábavné...ale asi za to může krapítek nostalgie, nutí vás to vymýšlet nové postupy jak řešit problémy (viz to ctrl + šíp :-) )

Proti: to se těžko hodnotí...možná ta muzika, dá-li se tomu pípání tak říct

+26
  • PC 90
The Lost Vikings považuju za nejlepší DOS hru, kterou jsem kdy hrál a zde se pokusím shrnout, proč tomu tak je.

Pravděpodobně největší roli tu pro mě hraje nostalgie, ty bezstarostné časy, kdy mi k naprosté spokojenosti stačilo překonávat levely v této hře s mými kamarády a spolužáky, to jsou všechno zážitky, na které se nezapomíná.

Vedle her jako Prehistorik, Commander Keen, Prince of Persia, se stala právě tato hra mou nejoblíbenější a já v ní strávil spoustu času. V té době bylo ještě nutné řešit problémy a zákysy prostřednictvím kamarádů, např. jak se dostat za tamtu bariéru z elektřiny nebo jak proletět do cíle a nenabodnout se při tom, nebyl zde žádný internet, který by člověku pomohl v bezradných situacích, na všechno každý musel přijít sám, a že to někdy trvalo dost dlouho.

Když jsem hru rozehrál zpětně zhruba před dvěma lety, neměl jsem žádný problém jí dokončit, tehdy to však byla pekelná výzva a jen málokomu se to v našem nízkém věku podařilo. Většinou si každý obstaral kod MSTR, který vedl rovnou k poslednímu levelu, aby tam stále dokola posílal ty tři ubohé Vikingy na smrt.

Příběh nemá cenu řešit, nehraje zde žádnou roli, důležitá je hratelnost, která se mění v závislosti na zvolené postavě, kde jsou na výběr 3 Vikingové s rozdílnými schopnostmi a vzájemná kooperace mezi nimi je jediný možný způsob, jak se dostat do tolik vytouženého cíle. Spolu s nimi navštívíte rozdílné lokace, mezi ty nejbláznivější nepochybně patří ty ''cukrovinkové'', které patřily k mým nejoblíbenějším.

Blizzard uměl dělat skvělé a hlavně návykové hry již ve svých začátcích, The Lost Vikings je toho nesporným důkazem.

Pro: hratelnost, zajímavé lokace, logika v zábavné formě, na tu dobu skvělá grafika

Proti: nic zásadního

+25
  • PC 90
Lost Vikings obstály v "test of time" dobře, zub času se na nich nepodepsal skoro vůbec. Graficky jsou jedna z těch lepších her, hudbou průměrní (dnes), ale skvělí (tenkrát v 94, nebo kdy jsem to hrál). Ovládáním též, hra je dost těžká, ale nečiní to nemotorné controls, ale náročnost puzzlů, takže vám hra nestaví takovou překážku do cesty (jako některé starší hry). A také je tu nostalgie. Všechny důvody, proč dávat kladné hodnocení, že ?

Lost Vikings, neboli jednoduše Vikingové jak se jim říkalo, jsou legenda. Základní rozdělení povolání, kdy každé z nich dělá úplně něco jiného

* můžete jít dopředu s červeným, který vyřítivší monstrum přeskočí, znova přeskočí (protože se zas obrátí na vás) a tak dál
* nebo můžete jít se štítníkem a udržovat si monstrum od těla, některé jsou ale na prd tím, že skáčou, nebo létají zezhora
* to se hodí zas střelec/mečař, který monstrum zničí - je ale nechráněn.

===> Průzkum prvním, blokáda druhým, eliminace třetím

Občas se srandovně musí využívat engine hry, který umožňuje jen jeden vystřelený šíp najednou, navíc na něj musí být vidět, takže když se dostane za okraj obrazovky, vypaří se. V jednom z posledních levelů je na to puzzle ve smyslu - střelec vystřelí a v tu chvíli si přepnu pohled na skokana, který doskákal doprava (kam střelec nemohl), šíp pomalu letí, nezatížen gravitací a obrazovka se též pomalu pohybuje doprava. Pohybuje se však trochu rychleji, než ten šíp a tak se to musí udělat chytře.

Samozřejmě, trochu zamrzí, že některé kola trvají pár minut a smrt jednoho znamená automaticky neúspěch. Hra má řekl bych celkem vysokou obtížnost. Pro mě to však byla spíš výzva. Jasně, vztekal jsem se nad hrou řádně, ale nakonec jí zvládl a byl šťastný.

Chápu, že některé lidi štvalo sladkostní prostředí. Po čase se docela omrzí, ale mě jako dítě právě bavilo. Levely byly správně rozsáhlé a nejdéle udělat mi trval asi předposlední, poté poslední. Egypt mi přišel těžký jako malému, později už moc ne. Hezký byl pravěk, příjemná změna oproti elektrice.

Velice mě potěšilo jak moc rozdílných hádanek ve hře. Tu potřeba přeskákat propast v bublinách pomalu plovoucích nahoru, které ale v určité výšce prasknou a tak potřebujete hledat další. Tu časovaná probíhačka 4 portálů, v nichž se pravidelně objevuje elektřina (smrtící). Tu nutnost schazovat kokosy z palmy. Tu utíkání před "babou" - tak jsem říkal té parchantě co se objevovala v pravěkých prostředích, koulela se doleva/doprava a vždy když narazila do štítníka, tak ho trochu posunula.

Ve hře se umírá tak často, že se trochu omrzí krásná obrazovka s oživováním Vikingů. Zas tak moc mi to ale nevadí.

Sranda je, že kód do posledního kola je SMRT. Má to být parodie na anglické slovo SMART, neboli - chytrý, jakože v tom kole musíš přemýšlet. My Češi jsme to ale pojali jako smrt, tedy death. Protože se tak hodně umíralo.

The Lost Vikings je zkrátka legenda. Zaslouženě.

Pro: Stále zajímavá - i dnes, Náročnost - výzva, Variabilita - hádanek

+20
  • PC 80
Tak jako Lost Vikings rozhodně nebyla odreagovačka jak jsem si myslel že bude. Zahrál jsem si ji v rámci oddechu od adventur a také s tím, že si pak dám i druhý díl. Jenže nebýt už šedivý, tak z téhle hry stoprocentně budu.

Lost Vikings je samozřejmě klasika. Geniální koncept spojující plošinovku, logickou hru a kooperaci postav. Je tu Erik, který jediný umí skákat (což je v plošinovce docela zajímavé) a také běháním prorážet určité zdi. Olaf má štít, který zablokuje cokoliv ať ze strany, nebo shora. Navíc štít může použít k plachtění nebo jako schod pro Erika. A konečně Baelog je bojovník. S pomocí jeho meče a luku můžete zlikvidovat většinu monster. S pomocí šípů pak i přepínáte čudlíky. Jednotlivé postavy navíc na konci kol poměrně sympaticky hláškují, takže Vám přirostou k srdci.

A co tu jde? Mimozemšťan Tomator unese z mírumilovné vesničky trojici vikingů a ti se musí prokousat neuvěřitelnými 37 úrovněmi, aby se dostali domů. Úrovně mají různé témata (ufo, příroda, Egypt, továrna, svět sladkostí a opět ufo) a projít jimi není žádná sranda. Tedy ze začátku ano. Úrovně jsou jednoduché, hra Vám vše vysvětlí a přestože je použitých dost tlačítek, ovládání je pohodové - ať už jednotlivé úkony, přepínání postav nebo měnění a používání věcí z inventáře.

Ale později přituhne a přituhuje tak, že ke konci se hra mění na pekelnou záležitost.
Nekonečně pastí (blesky, bodáky atd..), dokonalá kooperace postav, na milimetry načasovaný postup, obrovská kola a stačí jediná chyba a můžete jet znovu. Takhle znovu jsem hrál poslední kolo (kde musíte zlikvodvat Tomatora 5* v řadě) asi 50*.

Lost Vikings je geniální koncept, roztomilá hra a klasika, která se ale vinou klasické 90s obtížnosti stává ke konci nehratelnou. Proto nakonec jen 80%.

Pro: Kombinace logické hry a skákačky, kooperace postav, odladěné ovládání, pěkná grafika.

Proti: Ke konci neúnosně obtížné.

+19
  • PC 85
Na The Lost Vikings mám jen ty nejlepší vzpomínky. Úžasná logická arkáda ve skvěle kreslené grafice. Nejraději jsem měl toho skákacího vikinga, uměl i útoči při rozběhu. Hra nebyla nejjednodušší a prokousat se levely dalo někdy pořádně zabrat a taky jich nebylo málo.

Pro: nostalgie, kouzelná kreslená grafika, logika

Proti: obtížnost, nemožnost průběžného ukládání, bez jednoho člena týmu se nemohlo jít do dalšího levelu

+18
  • PC 100
Hra je složená z mnoha úrovní. Každá z nich je originální a přináší nové okolí, které je vždy vítanou změnou a tak se stereotyp nedostaví. S vikingy budete bloudit vesmírnou lodí, toulat se po neznámých planetách, lozit po skaliskách, vozit se v bublinách, objevovat taje pyramid ale i další zajímavé světy. Každý má však stejný cíl. Musíte se se všemi vikingy dostat k nápisu EXIT ve hře. Pokud se tak nepovede a jeden viking zemře, nelze hru už dokončit. Opakovat úroveň není tak bolestné. Navíc každé nové kolo se při startu označí vstupním čtyřmístným kódem, který nahrazuje save. Právě cesta k východu bývá strastiplná a všudypřítomné příšerky vám cestu samozřejmě neulehčí. Někde musíte vyskákat s Erikem pro klíč od vrat, zatímco Olaf skálopevně odvrací útoky dravých dinosaurů. Jinde se zase s Olafem snesete do útrob pomocí štítu, zatímco Baelog obstřeluje z dálky tlačítko padacího mostu. Ať tak či tak, po cestě může každý z vikingů sbírat různé předměty, které si ukládají do svého čtyřmístného inventáře. Od ovoce, masa (které doplňuje zdraví), přes různé zápalné šípy, bomby, klíče atp. Ve hře jsou místa, kam se dostanou třeba všichni vikingové, ale už se nedokáží dostat do konce. To znamená, snesete-li se (to je jazykolam) do nějaké propasti s Olafem, může se stát, že je třeba zpátky vyskákat, což je vlastnost Erika. Je to také o tom, že určité lokace ve hře jsou určené prostě jen pro jednoho vikinga, který odtud přinese nazpět třeba klíč od dveří. Hra má krásnou grafiku a celá hráče pohltí.

Let´s play série

Pro: Grafika, hratelnost, přepínání mezi vikingy, rozdílnost kol...

Proti: po stém opakování jedné úrovně (vlastní blbostí) se může zdát hudba krapet ohraná

+16
  • PC 85
Ztracení vikingové, jedna z prvních her postavených na spolupráci různě specializovaných postav, aneb ten umí to, ten zas tohle a všichni dohromady se dostanou do dalšího kola.

Příběh hry je takový nemastný neslaný, naštěstí všechno zachraňuje design jednotlivých úrovní. Po dokončení prvních úrovní a osvojení schopností jednotlivých vikingů tak není prakticky problém ihned určit, co a hlavně s kým by se na daném místě mělo dělat. Úrovně jsou pak dále ještě rozčleněny do několika oblastí, kde jsem měl osobně nejraději ty z budoucnosti s roboty (úplně nejvíc pak BTRY). Musím také uznat, že i ten "sladký" svět má něco do sebe, ale pravdou je, že jsem ho jednu dobu hodně nenáviděl.

Nesmím však zapomenout zmínit i zcela poslední oblast úrovní, kde došlo k navýšení obtížnosti a kde se vyskytlo i několik úseků náročných na čas nebo preciznost provedení potřebných úkonů. Stálo mě to sice dost nervů, ale na druhou stranu je takhle ten pocit z dokončení hry mnohem lepší. Plus závěrečný boss fight s Tomatorem stál taky za to.

Řekl bych, že hra stárne s grácií, graficky vypadá stále dobře a hlavně poskytuje skvělou zábavu.
+15
  • PC 90
Co napsat k této klasice? Že je těžká? To by asi nevystihovalo celou podstatu hry. Hra vás postupně naučí, jaké má mechaniky. Není to nic složitého, takže ve své podstatě v ovládání těžká není. Obtížnost tkví v tradiční nutnosti ovládat tyto mechaniky naprosto bezchybně a téměř dokonale. Navíc v první polovině hra není ani nikterak nezvaldatelná. Ke konci již řádně přituhuje. A až tak, že může být hra velmi frustrující.

Přesto si hra udržuje vysokou hratelnost a návykovost. Pokud máte trochu masochistické choutky a chcete zkusit něco z devadesátek, šáhněte po Vikinzích.

Pro: Hratelnost, návykovost, výzva

Proti: Frustrace

+14
  • PC 100
Dohrál jsem již tolikrát, že se to nedá ani počítat. Hra je perfektní a mám na ní výborné vzpomínky z dětství. Minimálně jednou ročně se k ní vracím a letos jsem nevynechal už v lednu v rámci herní výzvy.

Čím déle jí hraji tím více detailů si všímám a pořád bych někde našel sešity popsané poznámkami s kódy, vzorci pák a tipy.

A schválně. Kolik z vás si všimlo geniálních sarkastických hlášek vikingů samotných, když mockrát level pokazíte. Když to přeháníte hodně, připojí se samotný Thor, a vynadá vám co jste to za Vikingy, že jste tolikrát selhali.

Pro: hratelnost, návykovost, soundtrack

Proti: Za mě nic

+12
  • PC 100
Jak pisi skoro vsichni - vikingove rovná se jedna obrovska nostalgie. Od ty doby co jsem hru poprve spatril jsem ji miloval.

Nadherna grafika - od prvniho okamziku kdy se hra zapnula jsem se vzdycky těšil na každý jednotlivý pohyb. Od vyskoku cervenyho prez natahnuti luku nebo majznuti emzaka mecem zlutyho az po vztyceni stitu nad hlavu burtika. Kazdy krok dinosaura, jeho capnuti zubama, mumiino chnapnuti tejma jeho roztomilých pacinek, stirovo vyprdnuti kulicek, leticiho fireballu otevreni dveri, probourani hlavou...vsechno v ty hre je uzasne obzivly.

Hru jsem rozehral nekolikrat ale malokdy jsem se dostal prez ty cukroví. Ale pred asi 7mi rokama cca si mne hra dohnala. Byli to casy kdy jsem mel takovou praci kdy jsem cekal na pokyn na pohotovosti a cely dny a noci jsem nemohl opustit stanoviste. V ty dobe jsem dohral spoustu klasik na ktery jsem se léta chystal jako treba Blood nebo Star Wars: Dark Forces...

Hru jsem si uzival jako nikdy předtím, hezky mi dozrala. Každý level byl jiny, nic se neopakovalo...

Úžasná hra... Víc takových

STRT, BBLS, CVRN, PHR0

Jejich hlasky

I dunno :)

F,

Pro: Hezky zpracovane, lokace, animace

Proti: Nic, vubec nic

+10