Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Bunker

20.09.2016
23.09.2016
21.04.2017
09.04.2018
kompatibilní
65
11 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V šedesátých letech se Velká Británie stala terčem atomového útoku. Přežila jen hrstka lidí, která se stihla včas schovat v protiatomových krytech, kde se v jednom takovém narodil i John. Ten je však po třiceti letech jediným zbývajícím člověkem, který v bunkru přežil, a jediné, co ho drží při smyslech, je jeho denní rutina. Ta je však narušena nečekaným alarmem.

Jedná se o interaktivní film, který se natáčel v jednom skutečném odstaveném krytu. Hra slibuje hutný, až hororový scénář, který se však vždy odehraje jediným způsobem. Ve hře totiž nebudete mít možnost voleb a jediná interakce spočívá v pohybu postavy a manipulace s přístroji. Dále se tvůrci chlubí, že je ve hře vše reálně natočené a nenajdete zde jediný CGI efekt.

Hlavní roli ztvárnil Adam Brown, známý především jako Ori z Hobita. Ve vedlejších rolích se vám představí Sarah Greene, Graham Fox a Jerome St. John Blake. Scénář pak mají na svědomí scénáristé a designéři podílející se dříve na hrách Broken Sword, SOMA nebo [chybný odkaz na hru].


Poslední diskuzní příspěvek

@Lukaskon (15.03.2017 17:14): Když to nemá inventář a puzzly není to adventura, když to nemá dialogy není to interaktivní hra. Já si osobně jako hru představuji něco trochu komplexnějšího než občasné zmášknutí čudlíku. Pokud bych chtěl dobrou interaktivní hru, zahraji si Fahreinheit, Heavy Rain nebo Until Dawn. Produktů jakým je Bunkr již není mnoho. Je to vymřelý žánr a má to svůj důvod.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
The bunker mohu triviálně popsat do dvou vět.

The Bunker je dobrý film.
The Bunker není hra.

Tento psychologický thriller, odehrávajíc se v reálných kulisách protiatomového úkrytu, osídlený mnoha zajímavými přízvuky, je velmi dobře natočený a kvalitně zahraný. Hlavní protagonista své "one man show" bere s nasazením, ale zároveň neodbíjí ze svého hereckého projevu pocit uvěřitelnosti. Čas od času našemu hrdinovi sekunduje jeho atraktivní mamka( ͡° ͜ʖ ͡°). Jediný nepřesvědčivý výkon podal mladý jinoch, který má na tváři tolik emocí jako vysloužilý hrobník. Atmosféra je zaručena již při pohledu na prázdné interiéry podzemního komplexu. Pocit izolace je bezprecedentní a dává lehký ale konstantní pocit paranoii. Hudba je zvláštním mišmašem chronické plynatosti ala inception, synth elektro prvky ala Mass Effect, spojené s pomalými klavírními tony..

A co ten zbytek? Co ta podstatná část? Kde je hra? Jednoduše nevím, žádná tu není. Interakce hráče s hercem se vztahuje pouze na klikání u předem určitých míst (otevírání šuplíků, dveří, zapínání počítačů. Čas od času rychlým mačkáním levého tlačítka myši nutíte živého pána provádět fyzicky a psychicky namáhavé úkony. A opravdu párkrát za film se naskytne možnost v čas kliknout na určitý bod na obrazovce, přičemž herec něco rychle sebere nebo se něčeho chytí. Je to silně lineární, pár odboček tu plní účel pro doplnění informací k příběhu vedlejších postav nebo pro hledání figurek, rozházených po komplexu, jenž neplní žádný účel. Nejsou tu alternativní cesty, interaktivní rozhovory, tím pádem ani rozličné konce. Dělka tohoto produktu reflektuje jeho filmový origin. Vše to skončí za necelé dvě hodiny a jak již bylo řečeno, díky absenci variability tu není jediný důvod tuto (ne)hru hrát znovu.

The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery nebo Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure si přes svůj koncept nechávají aleposn nějaké herní prvky. The Bunker je něco, na co bych se spíše podíval jako na film nebo sérii v televizi. Žádné laciné CGI, přesvědčivé herecké výkony, atmosféra, dobrá práce s kamerou, ale špatná spolupráce s hráčem.

Pro: Vše co by kvalitní film měl mít...

Proti: Nic co by hra měla mít...

+11 +12 −1
  • PC 65
Bunkr mohla být hezká, krátká filmová povídka, ale jelikož se autoři rozhodli udělat z něj cosi jako hru, řekla bych, že příběhu spíše uškodili, protože ho roztáhli a rozkouskovali až na hranici únosnosti. Nulová interaktivita by v tomto případě byla zkrátka lepší (kombinace trochu nezdravého vztahu matky se synem a jaderné katastrofy je dobrým výchozím receptem), člověk by si při sledování mohl v klidu vypít kafe nebo já nevím, sníst hůlkami suši, a ne mít pořád v pohotovosti controller, který jsem stejně vždy jako naschvál odložila zrovna ve chvíli, kdy bylo potřeba zmáčknout to jedno tlačítko a pak ho zase položit. Příběh Bunkru je zajímavý, s kvalitním zvratem, ale tak nějak jsem neviděla důvod muset mačkat běž a pak sledovat hlavního hrdinu, jak jde z jednoho rohu místnosti do druhé. A nedejbože, když pak musel jít pro něco zase zpátky.

Pro: dobrý příběh

Proti: který ale neměl být prezentován formou hry

+11