@
M.a.t.t. (26.10.2022 10:40): Zopakoval jsi, co již bylo rozebráno. V mých očích navíc uspokojivě završeno. V čem není žádný velký spor. K článku jsem se vyjádřil. Řeší se v něm nejenom jedna hra, nýbrž soustavné problematické zachycování fenoménu duševního zdraví v hrách studia.
Je to kritika z pozice mimo jiné politické, která se v současnosti neustále řeší, je problematizovaná odborníky sama o sobě. Nepřipadá mi vůbec žádoucí se v tom babrat. Nepřipadá mi to - upřímně řečeno - ani jakkoliv relevantní nad rámec pouhé zajímavosti. Proto moje kulantní odpověď: Co se týče článku, duševní zdraví neřeším, další hry od studia nemám hrát v plánu, takže se mě osobně nedotýká. Chápu, že pro někoho to může být překážka.
Všimni si respektu, který tam vyjadřuji. Nikomu neříkám, že nemá pravdu.
Do diskuze jsem vstoupil s názorem, který byl tak trochu opačný vůči despektu namířeném vůči studiu. To samo o sobě je z mé strany dostatečný a důležitý krok. Je to jiný názor na místě, kde by jinak stál pouze názor přezíravý. Na reakci na mě, že se neshodneme, jsem odpověděl, že neshodneme, dokonce uvedl proč. Celkem úsporně. Bonusem bylo, že se můj diskuzní oponent sám vyvrátil v tom, v čem mi oponoval. Zbytek je jen houšť: jestli v tom vidím 1, 31 nebo 0 vrstev, zda to je hluboké či povrchní, zda tam je klišé, to jsem přecházel, na to už zkrátka nemám potřebu reagovat, nebyl jsem s tím v rozporu; nic zajímavého nevypoví, ať shledám
Layers of Fear za hluboké nebo povrchní. Nemám potřebu v tomhle dojít konsenzu, což není špatně, tento odstavec dokonce hned zkraje vysvětluje proč. Neměl jsem ambici přesvědčit Tulareana. Návštěvník diskuze si na jednoznačnost nebo nejednoznačnost - a hru jako takovu - může utvořit názor sám z toho, co se průběhem diskuze ukázalo.