Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Silent Hill 2


Komentáře

< >
  • PC 95
Existuje něco jako herní poesie? Nebo snad hluboká psychologická sonda balancující na pomezí hry a bizarní surrealistické podívané, že by ani David Lynch nepohrdnul? Pokud ano, odpovědí by dozajista mohl být právě Silent Hill 2. Nejsem expert, ale nesetkal jsem se s žádnou jinou hrou, ke které by na internetu kolovaly tak rozsáhlé analýzy příběhu, postav, symbolů atd.

SH2 je ve své podstatě relativně nenápadná hra. Nesetkáme se zde s kultem, snažícím se oživit dávného boha, jehož horliví následovníci by neustále šlapaly na paty našeho (anti)hrdiny apod. Celkově tu není příliš mnoho vnějších vlivů, které by postavy rozptylovaly od cesty do jejich rozpolcených niter. Pocit osamělosti a izolace od okolního světa je zde doveden do dokonalosti. Rád bych zdůraznil, že toto je pravděpodobně prvek, který ze SH2 činí tak unikátní počin. Obrácení dovnitř a propracovaná psychologie postav jsou aspekty v herním světě stále relativně málo zdůrazňované (ačkoliv dnes se již s nimi setkáváme častěji, především v nezávislých hrách). Přinejmenším je to originální.

Co se týče hratelnosti, ta je v SH2 dle mého názoru spíše průměrná až podprůměrná, odsunutá jakoby na druhou kolej. Neočekávejte propracované souboje a ukrývání se. Jste zcela obyčejný, zmatený chlápek, který se snaží najít smysl v tom mentálním b.rdelu, který se kolem něj (ano, čtete dobře) a v něm odehrává, příležitostně se objevující démonickou havěť mydlí po hlavě (ehm, ne zcela nezbytně) vším co mu přijde pod ruku, později samozřejmě dostanete i nějakou tu pistolku, pušku, atd. Nicméně, jak už jsem psal, oproti ostatním Silent hillům není důraz kladen na akci, ale na příběh a atmosféru. Je zdůrazněno prožívání postavy, dominuje pocit osamělosti a melancholie, výčitek svědomí, zmatku hraničícím se šílenstvím apod.

To se odráží i v dokonalém, pro zdůraznění opakuji, DOKONALÉM, soundtracku. Zde bych si dovolil trochu se rozepsat, protože tohle je pro mě prostě srdeční záležitost (díky SH2 jsem začal poslouchat filmovou a herní hudbu). Takže tedy... oproti často opěvovanému soundtracku SH1 zde nalezneme líbivější a celkově posluchačsky přístupnější melodie (možná jsem škarohlíd, ale soundtrack jedničky byl podle mě na samé hranici toho, čemu se ještě dá říkat hudba), pomalé melancholické "ambient" skladby střídají dynamičtější rockovější songy, úvodní skladba Theme of Laura stylem částečně připomíná titulní skladbu z první hry, ale oproti ní působí klidněji, jaksi shovívavěji, nekriticky. S tichým porozuměním před námi předestírá tragický příběh všech postav.

Tož tak :) těch pár procent bych ubral snad za občas skřípající hratelnost a za sem tam dokonale stupidní hlášky (James). Za zmínku stojí také amatérský film, který není vlastně nic jiného, než video ze hry od začátku do konce. Je doplněný o nové skladby (samozřejmě ne od Yamaoky) a celkově je to pěkně sestříhané a dává to hře trochu nový kabát. Film je k vidění na youtube, osobně můžu doporučit. Sice to ne zcela funguje jako samostatný film, pro fanoušky zajímavost a pro nehráče možnost nakouknout do světa SH.

Pro: psychologie postav, nejednoznačný příběh otevřený mnoha interpretacím, hudba.

Proti: horší hratelnost, lineárnost, někdy slabší dialogy.

+35
  • PC 100
Naprostá pecka, atmosféra, že ani mlha nad rákosníčkovým rybníčkem není hustší. Asi nejlepší díl celé herní serie. Ideálně dlouhý a svého času nejlepší herní horor. Já osobně jsem se s herní postavou sžil natolik, že v pro mě památné části hry(nechci spoilerovat, kdo hrál, ten ví)jsem nebyl schopen dál pokračovat a načítal pozici stále dokola, abych mohl zvrátit děj.

Pro: hutná atmosféra, grafika, hudba, NPC postavy, děj

Proti: kamera přes rameno

+33 +34 −1
  • PC 85
Po padesáti rozepsaných a následně smazaných komentářích to shrnu jednoduše: jediná hra, co mě kdy dohnala k slzám (a způsobila čtrnáctidenní depku po dohrání). Dodnes jsem neměl odvahu spustit jí znovu. Na Jamesovu vzpomínku na návštěvu Mary v nemocnici nezapomenu NIKDY.

Pro: příběh a způsob jeho podávání

Proti: repetetivní gameplay, občas ovládání...je toho vlastně docela dost

+24 +25 −1
  • PC 100
V rámci doplnění herních znalostí jsem pojal za příjemnou povinost projet si celou sérii Silent hill, která mě dříve téměř minula, a to pěkně od jedničky, jak se sluší. První díl mám již za sebou a předevčírem jsem dokončil i díl druhej:

Negativa - občasnej boj s kamerou (někdy i prohranej), nemožnost užití myši pro rozhlížení, potíže s ovládáním, především pak doslova rozčilující ovládání puzzlů – to vše hře zcela promíjím, protože tady se, prosím pěkně, jedná o umělecký dílo a ne lecjakou zombie mlátičku!

Atmosféra hry je uchvacující. Design, textury, zvuky a třeba i ticho – to vše je namícháno v tom správně nepřeplněném strašidelném kokteilu, kterej mě osobně sednul naprosto. Akční pasáže příjemně střídají hádanky, kdy člověk musí skutečně přemejšlet, obtížnost obojího jest při těžším nastavení skutečná challenge.

10% nahoru je za naprosto uchvacující příběh, kterej do poslední minuty má pořád co říct! Super hlavní hrdina, kterej působí křehce a zranitelně – jako člověk (hráč)a ne hrdina počítačových her.
K tomu přičtěme krátký, ale velmi důstojný přídavek – Mariina cesta do parku, kterej původní příběh ještě příjemně okořeňuje. 2x za hru (nebudu psát zbytečně spoiler, ti co hráli, určitě dobře vědí) :) se mi stalo, že jsem skutečně hleděl na monitor s otevřenou pusou a musel vnitřně zpracovat právě probíhající události bortící předpokládaný směr příběhu. Dobrá práce!

Dalších 10% nahoru potom jde za doslova dechberoucí hudební doprovod. Akira Yamaoka opravdu zabodoval v plné výši. Hra hudbou šetří a je to jenom dobře – píseň musí vyznít a tady se tak skutečně děje. Především klavírní skladby "True" a "Promise" už mi zůstanou v hlavě až do smrti!

Rozhodně lepší jak předchozí díl. Už se těším na trojku. 100%

Pro: Atmosféra, příběh, hudba, zvuky, design, obtížnost, umělecký dílo

Proti: Kamera, ovládání – především pak u puzzlů

+23
  • PC 100
Dlouho jsem přemýšlel co mám o Silent hillu 2 napsat. Je to opravdu vyjímečná hra se skvělou depresivní atmosférou. Hra má dobrou grafiku, geniální hudbu, promyšlený příběh a skvělá monstra. Když jsem hru poprvé dohrál měl jsem asi týden z toho deprese. Osobně mám ale radši první díl, protože jsem se u něho více bál.

Pro: Depresivní atmosféra, grafika, hudba, postavy, děj, monstra.

Proti: kamera

+21
  • PC 95
Silent Hill je jediná hra, kde po dokončení si nejste jistí, zda jste se během ní rozhodli správně. Tak komplexní a do detailu vypracovaný příběh nemá žádná jiná hra. Jen u série Sillent hill jsem pak na internetu strávil hodiny jen tím, že jsem se snažil získat všechny informace, které mi ve hře unikly a četl řadu analýz, abych si své dosažené informace obohatil.(Doporučuji analýzy od Presidenta Evila) Je to hra, kde u každé řečené věty se dvakrát zamyslíte, zda nebyla myšlena tak nebo tak. Silný psychologický podtext.

Celou hru vás doprovází nejistota a strach z každých dveří, protože se bojíte, co tam bude, ale na druhou stranu vás hra díky své atmosféře donutí vše prozkoumat. (Takže jsem byl rád za každé zamčené dveře) Je to úplně jiné, než například v Dead Space, kde si po čase na ty lekačky zvyknete.

Jedná se o akční adventuru, takže se nevyhnete sbírání a kombinování věcí, nebo řešení puzzlů. Mě, jakožto milovníka adventur, tato část silent hillu možná baví i o trochu víc, než ta akční. Navíc si obtížnost puzzlu můžete na začátku hry zvolit, takže je to hra i pro ty, co se hlavolamům moc nevěnují.

Ze začátku vás zarazí konzoloidní ovládání, ale za deset minut si na to zvyknete a už to ani nevnímáte. Zato na kameru, jsem si nezvykl nikdy. V jedničce byla taky debilní, ale po stisknutí určitého tlačítka se hrdina podíval tam, kam chcete. Zde to fungovalo tak z poloviny. Několikrát jsem jen čekal u dveří, než za mnou příjdou nepřátelé, protože se na ně jen slepě vrhnout stojí zdraví.

Hudba je prvotřídní, ale na jedničku nemá. (Ten hlavní soundtrack mám v MP3 dodnes) Ale i u takové hry se objeví neduhy.Například cesta lodí, u které jsem strávil nudných 15 minut. Nebo zbytečně dlouhé chodby(Zni to divně, ale je to tak.)

Ale když to vezmu kolem a kolem, tak se jedná o hru, kterou by si měl zahrát každý milovník hororů nebo zamotaných příběhů. Chtěl jsem dát 95% ale asi z nostalgie mi jednička přišla o trochu lepší(Ještě zamotanější příběh). Proto 90%

Edit: Silent Hill 2 ve mě zanechal velice silný pocit, který jsem neměl ani u jedničky. Přemýšlím o tom pořád znovu a znovu a musím se opravit. Jednička není lepší. Ve dvojce není ten pravý horor příšery a monstra, ale to, že jsem ty příšery možná my sami. Zatímco v jedničce jsme se dostali do té noční můry víceméně náhodou, ve dvojce jsme si to způsobili vlastním přičiněním. Proto opravuji své hodnocení a odteď považuji dvojku za nejlepší díl série.

Pro: atmosféra, vypilovaný příběh, silné charaktery, hádanky, zvuky

Proti: kamera, loď, dlouhé chodby

+20
  • PC 100
No, tak nevím, jestli se počítá, že SH2 hodnotím podle PS2 verze, kde jsem na problémy s ovládáním jakoby "nenarazil", ale měl jsem je taky :D

Nicméně nějaké ovládání není to, co by mě mělo ze SH2 vykolejit...

...protože tahle hra má vlastnost, kterou nemá jen tak ledajaká. A to přednost, že ji člověk může "hrát" dlouho poté, co ji skutečně fyzicky dohrál. Já to skoro nebral jako hru, ale jako nějakou abstraktní výpověď spletitých lidských osudů. Průběh příběhu a jeho podání skrze NPC mě osobně velice nadchlo. Ruku v ruce s ním mu jde totiž silná symbolika, které je v SH2 plno. Jen málo her ve mně vyvolalo dojem, že vše tam má nějaký smysl /ačkoliv v případě Silent Hill her jde často na první pohled spíše než o "smysl", tak o "nesmysl" :) /.

Všímal jsem si každého gesta postav, každého zvuku, každé dekorace v lokaci, každého divně formulovaného popisu předmětu či nápisu na nástěnce. A všemu se snažil dát nějakou interpretaci. Ve výsledku mi toto přišlo zábavnější než leckteré explicitní adventurové hádanky, které v SH2 byly.

SH2 je pro mě jedinečná hra, která se podle mého nedá jen tak odehrát, ale zčásti jí je třeba prožít. Nevím, možná vzhledem k nadnesené tématice, o kterou se hra otírá, je výsledný zážitek ze hry dost závislý na tom, co člověk, či lidé v jeho okolí, zažili, protože paradoxně vzhledem k faktu, že je ve hře více smrti než života, je to podle mě hra o životě :)

Samozřejmostí je vynikající soundtrack - jakmile jsem uslyšel skladby z intra, věděl jsem okamžitě, že tento soundtrack mít prostě musím :) Nemluvě pak o dabingu, který mi přijde také výborný.

Výborně rozehrané divadlo, k němuž není ani tak nutné znát jakékoliv jiné SH2 díly - stačí mít pouze chuť k tomu objevovat a nechat se unést zvláštní atmosférou a emočním nábojem hry.

No, a na závěr (doporučuji pouze a výhradně pro ty, co SH2 dohráli. Kdo ne, OPRAVDU si zkazí zážitek ze hry... fakt na to neklikejte ;) ): Rozbor příběhu SH2
+17 +18 −1
  • PC 100
Mistrovské dílo. Hra plná citů, pocitů a strachu. Nepřekonatelný příběh, kdy se pořád dokola budete ptát. Kdy, kde, proč, jak. Nebo"Kde se to tady sakra vzalo?". Příběh neuvěřitelně vygraduje. Po dohrání jsem byl jak v tranzu. Větší pocit uspokojení nad ohalením příběhu jsem nezažil.

Aby toho ještě nebylo málo, má příběh několik různých zakončení. Všechny jsou tak strhující, že jsem hře odpustil občasné problémy s kamerou. Občas jsem se musel nutit k dalšímu postupu, protože strach z neviděného je velký. Už jsem viděl spoustu lidí, kteří hru zahodili, protože se prostě moc báli. Ovládání, rychlost reakcí postavy hře nemůžu vyčítat, protože James není žádný mariňák a v podstatě je celou dobu v šoku. Obtížnost hádanek a soubojů si můžete nastavit. Na střední obtížnost hra zabere nějakých 9 hodin čistého času. A pak tu tady ještě scénář za božskou Maríi.

Celou noční můru podtrhuje skvělá depresivní hudba (většinou spíše směsice antimelodických industriálních zvuků). Krásně vymodelované postavy. City jsou jim věřit. Mlha. Druhá dimenze. Piramid Head. Skvělé.

Kdo se bojí, ať neleze do prvního hotelu.

Pro: strhující příběh, hisrorie Silent Hillu, přemýšlení na tím, jestli se to skutečně stalo, druhá dimenze, Maríin scénář

Proti: občas kamera, labilnější jedinci hru odhodí dříve než ji rozehrají (to nevím jestli je mínus)

+17 +19 −2
  • PC 100
Jamesi Sunderlandovi chodí korespondence od nedávno zesnulé manželky z města, kde kdysi trávili dovolenou - Silent Hillu. James se do města vydá v naději, že by jeho žena nemusela být mrtvá, jenomže Silent Hill už zjevně nevypadá tak, jak si ho pamatoval. Prázdnými ulicemi se valí nekonečná mlha a smog, obyvatele aby člověk pohledal a nelidská monstra se belhají zpoza každého rohu. James ale vytrvává ve svém pátrání po odpovědích. Postupně rozkrývá tajemství mrtvého města, tří odlišných postav bloudící ulicemi paralelně s ním a nakonec i své vlastní minulosti. Svého svědomí a příčiny, proč byl do Silent Hillu pozván...

Nejlepší hra, kterou jsem kdy hrála. Takhle silný zážitek z příběhu u hry jsem nikdy nezažila a na konci při Maryině dopise jsem měla slzy v očích... Úžasné, chytré, děsivé, depresivní, smutné a především strhující. K ještě sugestivnější atmosféře přispívá úžasná hudba Akiry Yamaoky, jenž nemá v herním světě ve skládání soundtracků konkurenci. Stejně, jako nemá mezi ostatními hrami konkurenci Silent Hill 2. Nejsilnější herní zážitek... ever.
Jediná hra, které můžu dát 100% bez jakýchkoli výhrad.

Pro: Úžasný příběh, psychologie postav, atmosféra, napětí a hudba

Proti: Trochu těžkopádná hratelnost

+17
  • PC 80
Spíše interaktivní zážitek než videohra, to je Silent Hill 2.
James si musí svoji očistnou cestu pěkně pěkně protrpět a je na vás, jestli do toho půjdete s ním nebo ne. Silent Hill je snad jediná hra, která ve hráči vzbuzuzuje kýžené emoce samotným „hraním“. Filmečky tu sice mají roli emocionálního vyvrcholení nebo zlomu, ale staví na oněch nepříjemných pocitech, které ve vás vzbuzuje průzkum opuštěného města nebo bloudění po „prázdných chodbách“. Lekaček se tu také nedočkáte, monstra svojí groteskností spíše posilují „znepokojení“ než aby nahánělý strach. Celkově se tedy nedá mluvit o „zábavě z hraní“ v obvyklém slova smyslu.
Podstatnou vadou hry, je že „interpretuje“ vaše chování během hry a dle něho vám vybere příslušný konec. Bohužel to občas zvládá naprosto chybně a váš konec vůbec neodpovídá vašim skutečným záměrům. Co se týče řemeslných chyb, kamera si občas ráda zarebeluje a souboje vám adrenalin zrova moc nezvednou. Těžko ale na Silent Hill uplatňovat tradiční měřítka hodnocení, tím spíš, že stojí na naprosto netradičních základech.
+15
  • PC 85
Silent Hill je celkově hrozně nepříjemná série.Nic moc kamera, nic moc ovládání, prostě nehraje se to zrovna pohodlně.Ale přesto mě první tři díly (čtvrtej jsem ještě nehrál) hodně bavily, a druhej mám nejraději.Je na něm něco...magickýho, nemůžu si pomoct.První setkání s Pyramid Headem, ta celková snová atmosféra noční můry...nedá se to popsat, ta hra mě do sebe prostě vtáhla i přes svoje jasný chyby.A když na ní teď vzpomínám, tak jsou to nepříjemně příjemný vzpomínky - ale zato velice výrazný.Málo her na mě tak zapůsobilo..
+13
  • PC 85
Nebudu lhát je pro mě docela obtížný psát komentář o hře jako je Silent Hill, ještě před týdnem jsem tuto hru znal jen z doslechu a jediný díl který jsem trochu hrál byl Silent Hill: Homecoming. To vše se ale změnilo v den kdy jsem zašel do svého oblíbeného obchodu s hrami a chtěl jsi koupit Silent Hill: Downpour ( mám konzoli tak chci konzolovou exkluzivku :D) na to se mě hned prodavač zeptal jestli jsem hrál minulé díly a já řekl že ne. Hned vzápětí mi podal HD kolekci dvojky a trojky na PS3. No a já jsem teď za to nesmírně vděčný.

Příběh začíná ve chvíli kdy James Sunderland přijíždí do Silent Hillu jelikož mu jeho zesnulá žena poslala dopis že je na živu a čeká na jejich místě..právě v Silent Hillu. No a tím začíná tento hutný hororový Thriller který sice nenabízí lekačky ale hutnou tíživou atmosféru, kterou ještě podtrhuje syrová grafika,mlha a unikátní soundtrack. Až na pár skladeb jako Promise se samozřejmě nejedná o nic co bych si pouštěl znova..nechci přece dostat zástavu srdce.

Hra je akční adventurou, takže se budete potulovat po lokacích, místy řešit puzzly,hledat předměty apod. Místy hra tímto může být docela frstrující když např: strávíte dobrou hodinu v nemocnici a pobíháte po pokojích a dlouho dobu se snažítě na vše přijít vše posbírat a podobně. Takže myslím že pokud neholdujete adventůrám a hledáte nějakou plynulou hrorovku tak bych Silent Hill nedoporučoval. Sami osobě lokace jsou vyvedeny skvělé depresivně a opravdu přes monitor na vás sálá ta deprimující až skličující atmosféra.

Postavy i když je jich tu málo jsou zajímavé a u žádné nevíte dopředu co od ní čekat. Hlavně hlavní postava je velice sympatická a místy jsem Jamesovi fandil apod. K neuvěření mi ale i přišlo že postavy byli v jistém herním smyslu i docela uvěřitelní a nestalo se mi že bych si řekl tak tohle je už totálně přehnaný apod. Dabing je každopádně také povedený.

No hře se nevyhnuli i mínusy jako třeba že hra je místy frustrující a debilní systém rozhodování konců. Opravdu kolikrát narazíte do jedné osoby nebo jestli se uzdravujete hned po ubrání života...no no tak si moc rozhodování konců nepředstavuji. Po té pro někoho tužší ovládání..mně dělalo ovládání problém na controlleru jen ze začátku poté už jsem si více než zvykl. Dále někoho může štvát i systém ukládání pomocí save latterů na různých místech, ale v tom jsem osobně problém neviděl. Jen jsem si často hru ukončil dříve protože mě tlačil čas a nevěděl jsem kdy se další záchytný bod objeví.

Co dodat Silent Hill 2 nabízí hutnou atmosféru s povedeným příběhem a se vším co dělá Silent Hill kvalitní hrou. Hře se nevyhnulo pár chybek které ale mi nijak zvlášť hru nekazili. Na závěr musím dodat že grafické zpracování i když je zastaralé tak hře sedne více než nějaká nová, a skvěle podtrhuje atmosféru. No a na mě teď čeká trojka tak zatím.

Ehm ještě musím dodat že hra mě tak zaujala že jsem si prostě musel ihned o Silent Hillu a jeho minulosti něco najít a naplno to celý pochopit...

Pro: Příběh,James,postavy,prostředí,atmosféra,soundtrack, hra má prostě nepopsatelné kouzlo v sobě.

Proti: Místy frustrace,pro někoho systém ukládání,, ze začátku tuhé ovládání.

+11 +12 −1
  • PS2 70
Jelikož jsem tady ani v té hromadě komentářů nenašel žádný, který by dostatečně vyjádřil mé pocity ze hry, jsem nucen napsat další, vlastní. Hrál jsem PS2 Director's Cut ne-HD verzi s gamepadem v emulátoru a to hned po dohrání prvního dílu, se kterým budu trochu srovnávat.

Obě hry od sebe dělí jen 2 roky, ale rozdíl v grafickém zpracování je velmi znatelný a to hlavně z důvodu, že SH1 vyšel pro PS1 a dvojka už jen pro PS2. Příběhově na sebe oba díly nenavazují, samozřejmě stále jsme v městečku Silent Hill, ale sledujeme úplně jiný příběh, který se netýká tajemného kultu, ale soustřeďuje se více na témata psychologie postav, konkrétně deprese, pocitu viny, ztráty partnera, myšlenek na sebevraždu, hledání nového začátku a ve vedlejších postavách, které postupně potkáme, nalezneme i témata sexuálního zneužívání (Angela) a šikany (Eddie).

Díky zamotanému a matoucímu podání příběhu a výborné hudbě se podařilo navodit specifickou mysteriózní a hororovou atmosféru, která spolu s těmito dospělými, a ve hrách v té době moc neviděnými tématy, dává hře jakýsi punc výjimečnosti. Proto asi chápu ta častá stovková hodnocení, zvlášť když zde najdeme pár silných momentů úspěšně útočících na emoce hráče.

Jenže.

Pokud odhlédnu od těchto pozitiv, zůstane mi nedobrý zbytek. Na nevyladěné ovládání, běsnící kameru a omezenou viditelnost se dá zvyknout. Jenže co ve hře vlastně většinu doby děláme? Většinu času běháme po temných interiérech nějaké budovy, od dveří ke dveřím a kontrolujeme, které se dají otevřít. Otevřeme mapu a koukneme, kde jsme ještě nebyli. Nakonec sebereme 3 předměty, někam je strčíme a vyřešíme puzzle. A tak pořád dokola.

Souboje jsou špatné, nepřátelé nejsou příliš nebezpeční (spíše bojujeme s úhlem kamery, než s nimi) a v exteriérech nemá vůbec cenu se jimi zabývat, stačí jim utéct. To stejné bossové, na něž vždy funguje taktika "střílej brokovnicí co nejrychleji a pokud je třeba, jdi v klidu do zapauzovaného inventáře a použij lékárničku". Potěšilo mě alespoň, že gamepad začne vibrovat, pokud máte málo životů (cítíte tlukot vlastního srdce).

Na exteriéry se úplně rezignovalo, v prvním díle mi přišly zajímavější. Zde jsou prázdné a slouží jen jako spojnice mezi budovami. Vadilo mi i recyklování lokací, kdy nejdřív budovu projdete v normálním světě a hned potom je nutné vše projít znovu v "otherworld" verzi. Diskutabilní jsou i faktory, které ovlivňují, jaký konec hry dostanete. Jedná se o maličkosti, které hráče nenapadnou a pokud chcete získat určitý konec, v podstatě se musíte kouknout na internet.

Samozřejmě jsem po dohrání dohledával dodatečné informace na otázky, které mi zůstaly nezodpovězeny. A musím říct, že po důkladné analýze jsem trochu zklamaný a první Silent Hill hodnotím příběhově o něco výše. Oba díly jsou každopádně světelné roky nad filmovým zpracováním z roku 2006, které se vůbec nepovedlo.

Pro: Propracovaný příběh a způsob jeho podání, unikátní atmosféra, hudba, volba obtížnosti ovlivňuje řešení puzzlů

Proti: Jádro hry spočívající v ubíjejícím repetitivním běhání od dveří ke dveřím, souboje a neschopní nepřátelé, recyklování lokací, běsnící kamera, nevyladěné ovládání, způsob určování konce hry

+11 +12 −1
  • PC 90
Tak tuhle pecku sem hrál kdysi pár tejdnů o prázdninách...samozřejmě sem jí nehrál přes den, protože to by nebylo ono :) Tenkrát sem si jí pustil vždycky jenom, když sem přišel v noci domu...jelikož sem v tý době dost hulil, tak si asi dokážete představit, jakej na mě to hraní mělo ve dvě ráno dopad :D vzpomínam si, že párkrát sem ji fakt musel vypnout, páč sem z ní byl dost posranej..

Pro: atmosféra!!, level design, délka hry

Proti: monotónost nepřátel, hratelnost/kamera

+10 +11 −1
  • PC 90
Tak jsem to konečně dohrál. Povedlo se mi to až na potřetí. Trochu mě mrzí, že jsem předem věděl, jak to dopadne. No je pravda, že alespoň pro mě je tenhle díl lepší, než díl třetí. Hodně, hodně povedená hra. Jediné, co mě trochu štvalo, bylo to neustálé hledání a skládání. Ale stojí to za to vydržet až do konce a nejlépe si ani nehledat návod, jak dál. Já to ale udělat musel, protože jsem to nevydržel. :D Někdo to hold neustojí. Někdo jo. Zasloužených 90%.

Pro: Hudba, příběh, cinematics

Proti: Ovládání

+6 +7 −1
  • PC 95
Ovládání, kamera, akční pasáže, interface. Předělávky z konzolí v těchto oblastí velmi často trpí. To co předvádí série Silent Hill už ale překonává všechny meze. Jakoby se vývojáři PC hráčům vysmívali a chtěli nám hraní co nejvíc znechutit. Možná nás donutit koupit si PS2 a hrát Silent Hill tam. Pokud se člověk trochu pochlapí a zatne zuby, tak se na to dá ale časem zvyknout. Až se vám dostane ovládání a navigace hlavního hrdiny trocu pod kůži, tak vám ty nesmyslné úhly kamery připadnou jako samozřejmost. Navíc ve srovnáním s ostatními díly si myslím, že SH2 je ještě ten nejvíc "user-friendly".

Vynikající atmosféru jsem si užíval i na té emulované verzi prvního dílu, takže SH2 pro mě byl uplnou atmosférickou slastí. Skvělý design potvor ve mě naháněl pořádný strach. Znepokojující příběh jsem si skutečně užil, protože japonské horory mám opravdu v oblibě. Nechci tu plácat něco o nějaké hloubce nebo podobná klišé, protože si dnes už vlastně ani nejsem jistý jestli jsem tenkrát všechno pochopil nebo jestli to vůbec pochopit šlo. Hra mě však uchvátila a bavila od začátku do konce a to je to hlavní.

Pro: Atmosféra, soundtrack, design potvor, velmi chytlavé

Proti: Chce to opravdu pevné nervy než se ovládání, kamera a souboje trochu osahají

+5 +6 −1
  • PC 100
Strašidelnějších her než Silent Hill 2 moc nenajdete - vlastně strašně málo. Jedná se o velmi povedenou survival adventurní akci, v níž si to rozdáte s kupou velmi nasraných potvor, i když slůvko nasrané je tak nějak mimo - monstra nemají žádné emoce, takže těžko říci. Hmmm...Celkově shrnuto: povinnost pro herní HARDCORE hráče.

Pro: atmosféra, strach, zpracování

Proti: v PC verzi chybí šum přes obrazovku = několik bodů dolů

+3 +6 −3
  • PC 50
[přepis z fóra Sigil.cz; tohle by určitě neměli číst zarytí SH fans]

Děs a hrůza - co se týče kamery, tak teda určitě; je fakt super, že herní postava je pořád skoro přes celý záběr a často pak kamera čumí Jamesovi i přímo do ksichtu (hnusně zpracovaného, mimochodem, což platí i pro všechny další "mluvící" charaktery), aniž bych samozřejmě viděl cokoli vzdálenějšího než dva metry. Je ale pravda, že je to horor (kdyby totiž mělo být veškeré napětí ve hře tvořeno pouze příběhem či snad monstry, tak by to nejspíše nedopadlo dobře).

Co mi ze hry nejvíce utkvělo v paměti jsou ty dlouhé nudné chodby ústící občas k nějaké více či méně zdařilé hádance, příp. k příběhové události. Působí to příšerně schématicky - chodba z A do B, v každém bodě určité políčko příběhu, mezitím otravné běhání a otřesné souboje. Co se týče příběhu, je celkem zajímavé, že průběh (včetně konce) je ovlivňován zdánlivě neočekávanými okolnostmi (zda-li seberete nebo uděláte to či ono), ovšem pokud už nikdy v žádné další hře něco podobného neuvidím, budu jedině rád; SH2 nedává nejmenší podněty k tomu, co by vývoj událostí mohlo ovlivnit a to mi opravdu vadí! (Dá se to prý pochopit až zpětně - resp. po pročtení nějakých rozborů - opravdu bezva.)

Nedalo mi to a nechal jsem si vyzradit i další konce (já sám se dohrál k Leave; ne, samozřejmě v nejmenším netuším, proč); a za komentáře typu "tenhle konec je ten správný" či "ke správnému pochopení příběhu je nutno odkrýt i další závěry" opravdu děkuju - to mám ještě několikrát dohrát takhle k uzoufání nezáživnou hru, abych z ní teprve pak něco málo měl? Jinak příběh spíše než zajímavě či hlubokomyslně působil nepříjemně zmateným (a matoucím) dojmem, i když mám obavy, že šlo o záměr. A neuvěřitelně mě štvaly vedlejší postavy - zvláště tedy Laura a Angela.

Fakt si umím představit, že SH2 někoho osloví, ale já mezi cílovku zjevně nepatřím (a že ty SH soundtracky mám opravdu rád).
  • PC 65
Silent Hill 2 obsahuje překrásný, skvělý příběh, povedenou hudbu a relativně zajímavé charaktery a bossy. Hratelnost je na tom o poznání hůře (a to jako dost). Sám jsem hru dohrál pouze jednou. Byla snaha o opakované dohrání, ale marná. Zábavou je tato hra průměrná, až podprůměrná. Všechna ta hromada alternativních konců je pak zbytečná. A strach jako by zde nehrál roli.

Pro: Skvělý příběh a hudba, docela zajímavé postavy a nějaké potvory. Vyzdvihávám Pyramid Heada.

Proti: Nulová hratelnost, nulová repetetivnost, některé monstra jsou svou jednoduchou obtížnosti k smíchu. Kde je sakra atmosféra?

-6 +3 −9