Začátek však může leckterého hráče, nezvyklého na gamepad a konzolové hry obecně, odradit. Po odehrané půlhodince jsem měl chuť čtvrtý Resident Evil odinstalovat a někomu krabičku se hrou věnovat, což by však byla chyba rovnající se zmagnetizování harddisku. Po základním obeznámení s principy a projití si do šera zahalené španělské vesničky nastává prudký růst křivky zábavy, která až do samotného konce osciluje v nejvyšších patrech videoherní zábavy. Jedním z hlavních pilířů je design, který patří k tomu nejlepšímu – vesnice a její okolí, hrad, doly i ostrov, tam všude hráč projde funkčně vytvořenou cestou, která i přes svůj koridorový obsah funguje. O zábavu a omezení stereotypu se také stará řada doplňujících aktivit, jako je jízda v důlním vozíku či překvapivě zábavné boje s bossy. Snad ještě větším plusem je to, že v Capcomu – jak je u japonských tvůrců zvykem – přidali spoustu obsahu navíc k už tak dlouhému titulu; s Resident Evil 4 je tak možno strávit několik týdnu dobré zábavy. Což podporuje i relativně vysoká obtížnost, kdy jsem po dohrání RE4 měl více jak 50x smrtí (ač většina pramenila z neuchránění Ashley). Příběh je pro sérií tradiční, a nijak nevybočuje za zavedených kolejí - stále jde o hororově laděnou akční hru. ve které se nešetří s bombastickými událostmi.
K technické stránce nemám výhrady, jelikož před samotným spuštěním jsem aplikoval hi-res patch (obsahující více jak 1,5 GB dat). Jedinou větší chybou tak je, že jde o port z PS2 a ne GameCube. To však během hraní přímo nevadí, respektive to hráč nepozná.
Skvělá hra, a výstavní perla designu akčních adventur z počátku 21. století.
Pro: hratelnost, vyvážená obtížnost, design, atmosféra, bonusy, ovládání (gamepad), systém nákupu
Proti: méně výrazná hudba