Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Alone in the Dark

Infogrames •  Arrow Micro-Techs (FMT, PC98) •  Krisalis Software (3DO) •  Kung Fu Factory (iOS)
02.06.1992
1993
10.12.1993
03.08.1994
19.05.2014
82
105 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Alone in the Dark je první díl série hororových akčních trojrozměrných adventur, který vyšel již v roce 1992. Hra byla ve své době revoluční díky použití polygonových modelů pro hlavního hrdinu/hrdinku (na výběr byly dva charaktery, ale na hratelnost neměla volba žádný efekt) a některé předměty, stejně jako použití statických kamer do lokací. Hratelnost je velice podobná pozdějším titulům jako Resident Evil či Silent Hill, které se nechaly Alone in the Dark inspirovat.

Příběh pojednává o velkém domě jménem Derceto, o kterém se mluví jako o místě, kde straší. Žádný div, že se tam nedávno oběsil majitel, Jeremy Hartwood. Na místo přijíždí soukromé očko Edward Carnby (či Jeremyho vnučka Emily), dveře se tajemně zavřou a po chvíli hra začíná. V Dercetu opravdu straší a abyste se dostali ven, budete muset porazit či uprchnout před spoustou tajemných monster, od zombieků až po duchy či pavouky. Někteří nepřátelé ani nejdou zabít, musíte přijít na to, jak je přechytračit či kam jim utéct.

Hra je známa svojí hororovou atmosférou a inspirací tvorbou H. P. Lovecrafta, jehož některé knížky a odkazy na jeho dílo (Necronomicon, De Vermis Misteriis) lze v průběhu hraní objevit.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Alone in the Dark se uvádí jako žánrový předchůdce Resident Evil a jsou k tomu pádné důvody. Hra je akční adventura s hororovými prvky, s důrazem na slovo "akční". Děj se z většiny odehrává v jednom domě a na výběr je mužská i ženská postava. Bohužel netuším jestli se něčím liší. Mužského detektiva jsem na chvíli zkusil a pak ho vyměnil za ženu s jižanským přízvukem.

Hře by slušelo pomalé budování atmosféry a stupňování napětí, ale autoři se rozhodli pro rychlý nástup. Bubák mě napadl hned v první místnosti a nepřipraveného mě okamžitě zabil. Než jsem přišel na způsob obrany, opakovalo se to ještě několikrát. Boje jsou nedílná součást hry. Jsou časté, díky neohrabanému ovládání těžké a díky různým typům nepřátel variabilní. Zkraje hry jsem našel brokovnici a později revolver, ale nábojů je jen hrstka, takže jsem většinu střetnutí absolvoval nablízko. Alone in the Dark je survival s omezenými zdroji. Lékárničky jsem našel jen tři a náhradní náboje jen jedny.

Zvládnutí bitek je první složka úspěchu. Ta druhá je správná interakce s prostředím. Panství Derceto je prošpikované různorodými pastmi. Některé zabíjejí postupně, jiné bez pardonu. Adventury nejsou můj oblíbený žánr a tak jsem si předem vytiskl návod. Překvapivě jsem se do něho podíval jen dvakrát. Sebratelných předmětů není mnoho a jejich využití je relativně logické. Na mimózní mechaniky a absurdní postupy jsem naštěstí nenarazil. Některé problémy mají dvě řešení, případně se dají obejít. Nemám to potvrzené, ale myslím si, že se v určité oblasti uzavře cesta zpět. Pokud bych v té době neměl všechny propriety nutné k dohrání hry, nejspíš bych se ocitl ve slepém konci. Naštěstí mi změna prostředí dala jasně najevo, že se příběh překlápí do další části.

Alone in the Dark není přímo horor. Nestojí na lekačkách ani na prvoplánově krvelačných scénách. Má tísnivou a krásně strašidelnou atmosféru. Hru podkreslují skvělé zvuky a velice slušná hudba. Dojem dotvářejí písemnosti roztroušené různě po domě. Jejich přečtení není k dohrání nutné, ovšem byla by škoda je ignorovat, protože zejména ty od pána domu jsou výborně namluvené. Z jeho deníku je přímo cítit jak postupně přichází o příčetnost a propadá šílenství. Jeden griomár je namluven latinsky a jeho poslech je jedinečný zážitek. Zvlášť tedy proto, že mi po jeho dočtení nějaká neznámá síla zlomila páteř a hra skončila.

Grafika je poplatná době. Vypadá slušně a pokud vynechám hlavní postavu a nepřátele, tak i krásně. Kamera je statická, což občas pomáhá atmosféře, občas vylepšuje dojem z grafiky a občas vyloženě škodí. Některé úhly jsou zvolené tak nešikovně, že jsem chodil prakticky naslepo. Iritující je to zvlášť v jedné ze závěrečných pasáží, která připomíná level Tomb Raidera. Alone in the Dark není dlouhá hra. K cíli se dá dostat za hodinu a něco, ovšem když víte co dělat. Já jsem s ní strávil něco přes pět hodin.

Pro: atmosféra, zvuky a hudba, knihy a psané zápisky, řešení problémů je logické, dům skvěle vypadá

Proti: ovládání je těžkopádné, postava a nepřátelé vypadají ohyzdně, kamera občas škodí

+35
  • PC 70
Alone in the Dark je hra, resp. série, ke které jsem se chtěl vždycky vrátit a zjistit jaké to vlastně bylo. První tři díly jsem v období DOSovek párkrát dohrál, ale nikdy se to nestalo moji srdovkou a z toho plyne celý můj přístup k survival hororu. Většina her žánru se mi úspěšně vyhnula včetně Silent Hill, které vycházeli většinou na playstationu nebo Resident Evil (zato jsem viděl všechny filmy).

Alone in the Dark je takový praotec žánru. Píše se rok 1925 a v roli soukromého očka Edwarda Carnbyho přijíždíte na panství Derceto odvézt kus staré piano. Má to háček - na panství straší, poslední majitel Hartwood se oběsil a hrdinu hned na začátku napadne zombík. A tak se Carnby (případně Emilia Hartwoodová pokud se rozhodnete hrát za druhou postavu) pokusí projít strašidelný dům, vyřešit něco málo hádenek, nakopat prdel pár monstrům a odhalit původ zla.

Příběh je řekněme prostý. Dal jsem si tu práci najít a přečíst všechny knihy, ve kterých získáváte pozadí příběhu (živáčka tu nepotkáte, zato mrtváčků spoustu). Ve výsledku ale není o co stát. Je tu blábolení o prastarých včetně Cthulhu, nějaké aztécké rituály a stopa vede ke starému plantážníkovi a příležitostnému pirátovi, který sídlo vybudoval z krve a potu otroků a který si zahrávat s temnou magií.

Hratelnostně je to zkrátka akční adventura. Sesbíráte pár předmětů, na víceméně logických místech je použijete a mezitím narážíte na monstra. Některé jdou zabít normálně mečem/pěstmi (máte i pistoli a brokovnici, ale málo nábojů). Některá monstra se dají zlikvidovat jen speciálním způsobem a některá jsou nesmrtelná (nepochopitelně krysy či pavouci). Naštěstí boje jsou celkem snadné, totéž se dá říct o hádankách a navíc dům přestože vypadá honosně je celkem malý. Je to survival horor, ale nečekejte že se budete bát, to v prastaré grafice ani nejde. Dlužno říct, že to jakousi atmosféru má - příjezd hrdiny sledovaný monstrem v okně, pár nečekaných útoků, parádní hudba. Závěr s obrovským stromem plivajícím oheň je výborný, nicméně ho zabije to nejtrapnější hororové klišé na konci Carnby uteče z domu a přijede si k němu řidič, což je také monstrum. Díky poměrně snadné hratelnosti to máte za pár hodiny hotovo.

Hra má bohužel dva velké nedostatky. Zaprvé ovládání. Hrdinovi trvá nekonečně dlouho než se otočí, trefit střelnou zbraní je kumšt, protože díky statické a občas velmi nevhodně umístěné kameře netušíte kam se dívá. V určitých pasážích potřebujete běhat, jenže jak se to dělá jsem nepochopil - ano vím, zmáčknout asi 2* dopředu... jenže problém je, že to z větší části nefunguje.

Zadruhé grafika. Já vím, rok vzniku 1992, tvůrci se jakžtakž snažili aspoň u prostředí, které vypadá celkem normálně. Obrovský průser jsou ale postavy, složené z jakýchsi hranatých, rozplizlých textur. Carnby s knírkem vypadá spíše jak nějaký úředník a ne soukromé očko. Atmosféra jde díky tomu do kopru, protože místo špičkových monster koukáte na něco co jako by vypadlo z dílny Eda Wooda. Pamatuji si, že se mi trilogie vizuálně moc nelíbila ani v době, kdy jsem měl a hrál pouze Dosovky.

Zkrátka a dobře. Alone in the Dark bez diskuze otcem žánru a pro mnohé klasikou. Nabízí se ale otázka, jestli to není spíše tím, že ji měl a hrál díky pirátům v 90. letech snad každý.

EDIT: Opraveno milion chyb. Omlouvám se, psal jsem to v polospánku ve dvě v noci.
+30
  • PC 90
Alone in the Dark jednoduše musíte odehrát a zažít. Dokud to neuděláte, jakékoli komentáře nedokážou dost dobře vystihnout, co jako hráč zažijete. Pro ty, co původní AITD nikdy nehráli, bych hru doporučil už jenom proto, že se sama o sobě stala prototypem tohoto žánru her.

Jde o vůbec jednu z prvních několik desítek her, se kterou jsem se kdy seznámil. Tehdy neumějíc anglicky, ani pořádně česky, na me zapůsobilo demo, kde jste hráli za toho podivného panáka, který měl namísto hlavy geometrickou kouli a chodil po půdě jakéhosi domu. Už na tu dobu to bylo něco neuvěřitelného, protože počítačové hry tohoto enginu do té doby prostě neexistovaly a i při své primitivní grafice a možnostech to pořád bylo něco, co jste do té doby nikde neviděli.

Ale k samotnému hraní. Hra sama o sobě strašidelná není, byť v ní jsou hororové prvky. Na druhou stranu, funguje tu atmosféra - ponuré prostředí, zvuky (ať už kráčení po dřevěných starých podlahách nebo nahodile objevující se zvuky jako soví zahoukání nebo různé mechanické zvuky uvnitř domu).

Kapitolou samou pro sebe jsou nepřátelé. Ať už se jedná o lidi, rytíře, zombíky nebo jiné těžko popsatelné entity, je tu x způsobů boje nebo resp. postupu - to co funguje na jednoho protivníka nefunguje na druhého, což hru dělá záživnou, protože hráč musí hledat možnosti, jak pokračovat dál (mnohdy porazit protivníka ani nejde a hráč tak musí vymyslet úplně jinou možnost). AITD obsahuje v jednom prostoru spoustu rozmanitostí aniž by to hře škodilo. Je to věrohodné a zároveň to není přeplácané, člověk by s trochou nadsázky i věřil, že takový barák skutečně existuje. Hru provází možnost sbírání knih, ve kterých se může hráč dočíst, o co tu vlastně jde, ale jde jen o doplňkovou činnost (však tuhle vychytávku si Infogrames ponechal do dalších pokračování).

Pokud hru někdo nehrál, určitě se nenechte odradit jejím stářím a běžtě do ní.

Pro: atmosféra, rozmanitost a využití široké škály možností

Proti: nic zásadního

+20
  • PC 90
Alone in the dark je prostě klasika, která i přes svůj věk pořád má co říct. Jedná se totiž o ten typ her, který vás chytí a nepustí. Na začátku hry máte na výběr mezi dvěma hlavními postavami. První je soukromý detektiv Edward Carnby a druhou je dívka jménem Emily Hartwood se kterými se podíváme do tajemného strašidelného domu ve kterém nezažijeme zrovna moc pěkné věci. Hra byla v době svého vzniku průlomovou a vlastně definovala žánr survival horroru. Dnes však hra působí trochu komicky ale i přesto si myslím že dokáže vyvolat v některých momentech pocit napětí a strachu. Ve hře vám bude dělat společnost spoustu nestvůr. Já mám z nich nejradši to přerostlé, obří kuře.
Příběh hry je docela zajímavý, k pochopení příběhu vám poslouží spousty zápisků které pomalu odkrývají celou šokující záhadu. Dále musím zmínit skvělé ozvučení, které je opravdu velice realistické a dodává hře hororovou atmosféru. Jediným mínusem je statická kamera, která mě místy trochu štvala. Prvnímu dílu série Alone in the dark dávám 90%, je to má srdcová záležitost.

Pro: Zvuky, atmosféra, příběh, monstra.

Proti: Kamera.

+18
  • PC 85
Naprosto paradni atmosfericka gameska. Pamatuju si, ze jsem ji kdysi rozehral snad dvacetkrat, protoze jsem proste nemel nervy (a odvahu) v ni pokracovat. Mezi pamatne momenty patri treba ten duch u krbu, ktery se po dotyku zmenil v megabubaka a zabil me, i kdyz jsem mu treba utek az na druhy konec baraku. Kdyz jsem pak zjistil, ze se na nej musi uplne jinak, to byly vanoce :-)

Pro: Grafika, originalita, ATMOSFERA.

Proti: Ja se fakt obcas celkem bal :-)

+13