Snad každý kdo hrával v éře DOSu narazil na Alone in the Dark. To platí samozřejmě i pro mě a ačkoliv jsem tenkrát z časopisů tušil, že jde o povedený titul, ani mě nenapadlo, že odstartuje vlastní žánr. U hry jsem tenkrát strávil dost času, ale nejsem si jist, zda jsem ji dokončil. Při současné dohrávce jsem nenarazil na žádnou vyloženě neznámou lokaci, takže snad ano. Tenkrát jsem byl ze hry nadšen a těší mě, že z ní mám stejné pocity i dnes. To hlavní totiž zůstalo zachováno navzdory tehdejším technickým omezením - atmosféra. Sídlo působí stále velice tajemně a děsivě. Kombinace kreslených lokací a relativně jednoduchých 3D modelů zestárla velmi milosrdně. Není problém se do scény vžít a několik jich opravdu umí polekat. Dojmu pomáhá také vhodná hudba a především skvělé zvuky. Postavy sice hekají spíše komicky, ale ostatní je na tom podstatně lépe. Obzvláště zvuky kroků, které reflektují povrch, a samotného domu, za ty by se nemusela stydět ani řada dnešních her.
Příběh je uveden pro obě postavy zvlášť, ale cíl a následných průběh je stejný (alespoň co mohu soudit, za Emily jsem odehrál jen několik místností). Už první lokace v podkroví přináší překvapení i různé možnosti. Hratelnost je kombinací řešení hádanek a boje. Ale neustále jste ta slabší strana, nejde o žádnou zběsilou akci a i pozdější Resident Evil, který z Alone in the Dark silně vychází, je mnohem akčnější. Opatrnému postupu nahrává také ovládání, kdy musíte každou akci volit z menu. Naštěstí se hra v této fázi pozastaví, takže není problém se v klidu rozmyslet a vybrat. Především z počátku to působí nezvykle, přece hledání nebo skok by byly lepší na samostatné klávese ne? Ale ovládání rychle přejde do krve a ačkoliv bych ho za plus nepovažoval, ani si nemůžu stěžovat. Jediným problémem je nespolehlivě vyřešený rozběh, kdy provést druhé stisknutí šipky je spíše o náhodě.
Naopak pevné kamery mám na hrách rád a mají své opodstatnění. Obtížnost hry je díky neustálému nebezpečí vyšší, ale díky opatrnosti a pravidelnému ukládání nejde o nic hrozného. Řešení většiny problémů je relativně logické a s trochou hledání se na ně dá přijít. Připravený návod v Excaliburu jsem nakonec využil jen jednou. Inventář je omezený nosností a rozhodně se do něj nevejde vše co najdete. Není tak na škodu si udělat na vhodném místě menší skladiště. Ve výsledku mohu i dnes Alone in the Dark s klidem doporučit. Ano, některé mechaniky jsou sice zastaralé, ale jako celek to výtečně funguje a ta trocha zvykání si za to stojí.
Příběh je uveden pro obě postavy zvlášť, ale cíl a následných průběh je stejný (alespoň co mohu soudit, za Emily jsem odehrál jen několik místností). Už první lokace v podkroví přináší překvapení i různé možnosti. Hratelnost je kombinací řešení hádanek a boje. Ale neustále jste ta slabší strana, nejde o žádnou zběsilou akci a i pozdější Resident Evil, který z Alone in the Dark silně vychází, je mnohem akčnější. Opatrnému postupu nahrává také ovládání, kdy musíte každou akci volit z menu. Naštěstí se hra v této fázi pozastaví, takže není problém se v klidu rozmyslet a vybrat. Především z počátku to působí nezvykle, přece hledání nebo skok by byly lepší na samostatné klávese ne? Ale ovládání rychle přejde do krve a ačkoliv bych ho za plus nepovažoval, ani si nemůžu stěžovat. Jediným problémem je nespolehlivě vyřešený rozběh, kdy provést druhé stisknutí šipky je spíše o náhodě.
Naopak pevné kamery mám na hrách rád a mají své opodstatnění. Obtížnost hry je díky neustálému nebezpečí vyšší, ale díky opatrnosti a pravidelnému ukládání nejde o nic hrozného. Řešení většiny problémů je relativně logické a s trochou hledání se na ně dá přijít. Připravený návod v Excaliburu jsem nakonec využil jen jednou. Inventář je omezený nosností a rozhodně se do něj nevejde vše co najdete. Není tak na škodu si udělat na vhodném místě menší skladiště. Ve výsledku mohu i dnes Alone in the Dark s klidem doporučit. Ano, některé mechaniky jsou sice zastaralé, ale jako celek to výtečně funguje a ta trocha zvykání si za to stojí.
Cabal