Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Metro 2033
Metro 2033
80

Komentáře

Všechny PC X360
Napsat vlastní komentář
SOADdaveSOADdave
Dohráno
  • PC 90
Příběh se odehrává v Rusku po nukleární válce. Lidé se byli nuceni ukrýt do rozsáhlých komplexů moskevského metra. Vy v roli Arťoma jste do tohoto světa vrženi. Kromě monster která se v tunelech metra skrývají, tak mezi sebou soupeří také ostatní přeživší z jiných stanic. Ve hře budete moct během předem daného lineárního příběhu navštívit také povrch zničené země. Tady se objevuje můj oblíbený a originální prvek hry a to, že si musíte nasadit ochrannou masku a po určité době si vyměňovat ochranné filtry. Pamatuju si své první hraní, kde jsem velmi brzo zemřel, když jsem se o masku vůbec nestaral. Aby toho nebylo málo, pokud se dostanete do konfliktu s monstry (kterých je zde několik typů, víc prozrazovat nechci) tak i ta se mohou přičinit dřívějšímu zničení vaší ochranné masky. 

Celé mě to přivádí k dalšímu bodu a tím jsou steath pasáže, které budete v některých situacích nutně potřebovat. Hra nemá možnost quicksave a to občas může ze hry udělat pořádně těžkou výzvu, pokud tedy nechcete zbytečně plýtvat s náboji, což bych vám nedoporučoval. Je důležité si říct, že munice není příliš a s tou silnější se obchoduje jako s platidlem. Navíc si vzpomínám, že jsem v určité části hry měl co dělat s municí, kterou jsem právě zbytečně použil a dost mi chyběla.

Pokud jde o grafiku, tak se povedla stejně tak i textury různých předmětů jsou opravdu krásně vymodelované. Dále je potřeba pochválit autory i za hru světel a stínů. Soundtrack je taky skvělý a moc mě bavil. Herní doba bude asi různá viděl jsem hráče hru zvládnout do 6-7 hodin. Já jsem nad hrou nakonec strávil necelých 10 hodin a nelituju ani jedné minuty.

Co se týče záporů hry, vadili ceny za vybavení v shopu. Munice je zde totiž jak jsem již psal platidlem a příliš jí nenacházíte na druhou stranu doba je zlá a ve světě metra to platí víc než dvojnásob. Větším problémem mohou bývat herní bugy. Za sebe můžu pomyslně zaklepat na dřevo, že jsem za svůj průchod narazil pouze na jediný větší bug. Ten mi sice téměř znemožnil dokončit hru, ale nakonec byl velmi snadno opravitelný. Bez většího spoileru jen napíšu, že šlo o misi, kde s Arťomem někam spadnete a při skriptu, se máte probrat a jít dál, jenže můj Arťom se sice po pádu probral, ovšem v černotě a jelikož to vypadalo, že to možná je součást hry, ač jsem pochyboval, tak jsem nad tím přeci jen chvílí dumal, než jsem se rozhodl kouknout na něčí longplay na youtube, abych zjistil, že se něco při skriptu opravdu stalo. Nakonec už naštěstí žádný další bug nepřišel a já mohl hru dokončit. 

I po těch letech má Metro 2033 co nabídnout. Hra je stále skvělou atmosférickou akcí, s parádním soundtrackem. Vyzdvihnu i originální dabing, který vám doporučuji si přepnout, jelikož dostanete ten plnohodnotný pocit, že se nacházíte v moskevském komplexu metra. Metro 2033 je hrou, kterou byste si měli zahrát i dnes.

Pro: příběh, atmosféra světa a design prostředí (komplex moskevského metra, postapokalyptický povrch světa), stealth pasáže, soundtrack

Proti: občasné bugy, ceny v obchodech, quicksave (občas by se tak moc hodil)

+8
karadumkaradum
Dohráno
  • PC 75
Jednoznačně atmosférická špička a to zejména tím, že ji můžete celou odehrát bez HUD protože vše potřebné je ve světě - docházející filtr se pozná podle zrychleného dechu, lepší munici poznáte podle zvuku, to, že jste ve stínu vám ukazují hodinky, nasazenou výbavu poznáte podle pohledu (omezené hledí noktovize, zamlženost masky).

Toto je nejsilnější stránka hry - vše má svou logiku v daném světě. Často potom i nějaký úsek, co "nejde projít" vlastně má své rozumné rozuzlení - tu generátor, co zajistí tmu, tam zas zničitelná věc.

O to víc mě mrzí ukládání jen na některých místech, která vás mohou nutit některou původně atmosférickou scénu opakovat vícekrát. Pokud hru hrajete na nejvyšší obtížnost nebo se snažíte projít obtížný úsek plížením, potom veškerá atmosféra z dané sekvence vyprchá.

Přechody mezi cut-scénami a hrou jsou tak plynulé, že to někdy ani hra nepozná. V závěru hry jsem musel nahrávat starší pozici, neboť mi po cut-scéně hra nevrátila zbraně a nemohl jsem tedy odehrát další díl příběhu.

Co se délky hry týče, mě osobně přijde akorát. Na lehkou obtížnost ji projdete rychle, ale pouze pokud nezkusíte získat i "dobrý" konec nebo využít na plno plížení. A délka hry zaručuje, že se hráč setká s mnoha zajímavými a rozdílnými situacemi. Někdy i naschvál zažije, že dvakrát totéž není totéž (jako zkoušet pižlat nožem lidi v plné zbroji :D). Co mi však vadilo bylo opakování momentu, kdy se postavy někde zastaví a čeká se na hordu monster, která se následně zběsile střílí. Tyto části mi naopak přišly dost repetitivní i když opět se autoři snažili, že každá má jiný důraz a jiné vyznění.

Pro: atmosféra, zasazenost do světa

Proti: některé scény, bugy, "střelnicové" části

+10
RujhaRujha
Dohráno
  • PC 75
Ke hře jsem se (konečně) dostal v rámci Herní výzvy 2022. Základní kontury příběhu jsou uvedeny v článku ke hře, opakovat je tedy nebudu a zaměřím se na jiné věci.

Na úvod je potřeba podotknout, že jsem hrál původní verzi obohacenou o DLC (nějakou Ranger obtížnost), nikoliv upgradovanou Redux verzi, což znamená, že komentuji hru s odstupem nějakých 11 let od jejího vydání a musím říci, že bych to do ní rozhodně neřekl. I v dnešní době překonává řadu koridorových FPS možná i po stránce grafického zpracování (samozřejmě nesmíte kolem chodit s lupou, ale dívat se na věc, jak funguje jako celek), ale rozhodně v originalitě a to nejen palety dostupných zbraní.

Knihu jsem sice četl před nějakou dobou, takže podrobnosti si nevybavuji, ale přišlo mi, že příběh překlopili tvůrci do hry v podstatě kompletně, tedy s výjimkou toho, že hlavní postava Arťom nebyl takový stroj na zabíjení. Tvůrci zvolili ztvárnění prostřednictvím FPS možná prostě proto, že jiné styly by nedávaly moc smysl asi ani z pohledu knižní předlohy, navíc koridory metra k tomu svádějí, protože na rozdíl od CoD her nemusíte uměle simulovat lineární průchod lokacemi. Třeba ztvárnění skrz RPG si nedovedu moc představit, protože se vše odehrává v několika dnech a nějaký robustní rozvoj postavy by nedával smysl. Navíc, pokud hra sleduje knižní předlohu, nemůže dávat hráči příliš na výběr, zvlášť pokud je knižní předloha v podstatě taky lineární průchod koridory.

Ačkoli tvůrci neměli k dispozici, krom několika výletů na „čerstvý“ vzduch, nějak extra širokou škálu prostředí (tedy tunely, servisní chodby a nádraží), dokázali vymyslet hru tak, aby vhodně kombinovala „civilní“, příběhové, akční a stealth pasáže a v těch akčních akci dostatečně obměňovala, takže hra nenudí. Navíc v civilních pasážích dokázali vymodelovat jednotlivé obydlené stanice a jejich obyvatele téměř uvěřitelným způsobem, i když ani zde (v knize už vůbec) si nedovedu představit, že by v moskevském metru dlouhodobě přežilo 40.000 lidí. V civilních a příběhových částech hry je na poměry FPS docela dost konverzací. O to víc je s podivem, že hlavní postava vůbec nemluví. Nevím, jestli se tvůrci inspirovali u Gordona, ale na několika místech si z toho i sama hra dělá v podstatě legraci.

Pokud bych měl vypíchnout nějaká negativa z osobní zkušenosti se hrou, bylo by to mnoho drobností, které s ní ani nemusely přímo souviset. Několik pasáží jsem musel procházet znovu a znovu kvůli jakémusi problému s uloženou pozicí, resp. synchronizací s cloudovým úložištěm. Možná kvůli tomu mi hra nedopřála na konci achievement za dokončení v režimu ranger. Jinou pasáž jsem musel opakovat zase kvůli nemožnosti sbírat filtry do plynové masky. Několikrát mi málem ruply nervy u stealth pasáží, kde mi detekce ze strany nepřátel připadala naprosto náhodná a v momentě, kdy vás zmerčil jeden nepřítel třeba přes zeď, mi asi nad hlavou začal blikat velký červený vykřičník a nepřátelé z celé úrovně mi šli po krku, ať jsem byl kdekoliv. Dalším nešvarem bylo časté zasekávání o futra dveří, v úzkých schodištích, o suť a podobně. A trochu zamrzela nemožnost projít si Polis.

Pak je ve hře několik prvků, které k ní vlastně patří, ale při hraní nejsou příliš příjemné nebo hráče mohou štvát. Obtížná orientace v prostředí, zvlášť v hektických bojích. Špatná viditelnost - jednoznačně ke hře odehrávající se v podzemí patří a je klidně možné, že lidé žijící v podzemí pak mají vyvinuté tunelové vidění, ale to, že si postava nevidí ani pod nohy, kam se jí odkudsi teleportují nepřátelé, je prostě divné. Systém jedné úložné pozice - jasně, nemožnost ukládat záložní pozice přispívá k napětí a kvůli poměrně častým záchytným bodům to většinou není třeba, ale na druhou stranu vás nutí případně hrát celou hru znovu, protože jinak při načtení dřívější úrovně smaže veškerý následný postup.

Závěrem, pokud pojmete hru nikoliv jako čistokrevnou FPS a věnujete nějaký ten čas „navíc“ průzkumu obydlených stanic, občasnému stealth přístupu a zkoušení různých zbraní, může pro vás být Metro 2033 i po 11 letech od vydání stále poměrně osvěžujícím herním zážitkem, i když se určitě nejedná o dokonalý zázrak.

Pro: Atmosféra, určitá originalita, dobře rozprostřené změny hratelnosti, baterka a některé zbraně na dynamo.

Proti: Bez notesu občas nemožná orientace, zasekávání postavy o všechno možné, systém jediné ukládací pozice.

+11
ripperripper
Dohráno
  • PC 70
Knihu jsem četl, a líbilo se mi, jak ji hra ztvárnila. I ta volba na konci příběhu byla uspokojující.

Co se mi na hře líbilo:
* Spoustu věcí musíte ovládat manuálně, jako je tlakování pneumatických zbraní nebo nabíjení svítilny dynamem. Hře to přidává úplně jiný rozměr. Mezi další detaily patří praskliny na plynových maskách, odměřování výdrže vzduchových filtrů na hodinkách, zašpiněné puškohledy. Stejně výborný je i herní deník s poznámkami.
* Není to klasické FPS. I na normální obtížnosti můžete zemřít na 2-3 zásahy. Musíte být opatrní a ve vybraných pasážích se snažit o tichý postup. Vběhnutí do tábora 5+ banditů je špatný nápad.
* Příběh je zajímavý a hodně blízký knižní předloze.
* Velká péče byla věnována konverzacím lidí, které můžete zaslechnout, když stojíte poblíž. Povídají si zajímavé příběhy a výborně to zatahuje do ponoření se do hry. Oproti jiným hrám mi okolní postavy přišly živější. Jen škoda, že pro ně nelze aktivovat titulky, jejich angličtina s ruským přízvukem je občas těžká k porozumění.
* Různé obtížnosti a herní režimy, které zvyšují znovuhratelnost.

Co se mi nelíbilo:
* Záchytné body místo klasických ukládacích pozic.
* Systém obchodování, kde nemáte tušení, zda kupovaná zbraň bude dobrá nebo špatná. A po koupi si ji ani nemůžete vyzkoušet, dokud zcela neopustíte danou stanici metra.
* Důležité příslušenství typu plynové filtry mohou být zakoupeny jen na začátku hry (kdy ještě nevíte, k čemu slouží a kolik jich budete potřebovat), ale už ne poté, až je potřebujete nejvíce. A to ani v největších stanicích metra. Toto bylo velice nepříjemné a působilo to jako umělé omezení bez žádného logického zdůvodnění.
* QTE scény "zmáčkni tlačítko E" (např. když jste na žebříku a málem padáte). Nejde tam o vaše načasování, schopnosti, štěstí, prostě nic. Zmáčknete E a žijete (máte na to docela dost času), nezmáčknete a zemřete. Působilo to jak z levných konzolových her, a fakt nechápu jejich význam. Po každé takové sekvenci, kde jsem stisknul E (jak jinak), jsem měl pocit, že mě někdo poplácal po rameni a řekl "hodnej kluk!", a přehrál mi animaci, jak jsem to zvládl. Vytrhovalo mě to ze hry a totálně ničilo imerzi. Tyto akce by měly být založeny na načasování nebo schopnostech, nebo tam vůbec nebýt, protože jinak jsou zcela stupidní.
* Menší otravnosti jako nepřeskočitelné úvodní animace nebo nefunkční multimediální klávesy během hraní.

Jsem docela dost přesvědčen, že nebudu hrát Metro: Last Light [poznámka z budoucnosti: tady jsem se mýlil]. Tato hra byla určitě zábavná a nadprůměrná, ale úplně jsem si neužil její motiv. Kniha se mi líbila, ale samotná hra se skládala ze 3 hlavních náplní - souboje s mutanty, souboje s neonacisty, a strašidelné scény s nadpřirozenými jevy. První typ obsahu jsem miloval, druhý typ obsahu se mi nelíbil (ani to nebylo v knize, a nechci ze hry mít dalšího Wolfensteina), a třetí typ obsahu jsem nesnášel (ačkoliv ten odpovídal knize, ale já prostě nedávám hororové hry obecně). Nedělá mi problém plížit se temnými tunely zatímco mi na záda skáčou zmutovaná zvířata, ale prostě nesnáším ty strašidelné šeptavé zvuky, co se nedají lokalizovat, nehmotné výjevy co se vám z ničeho nic objeví před očima a hned zase zmizí, a pocit, že je něco strašně špatně a někdo si zahrává s vaším vědomím. Bylo to velmi dobře ztvárněno na základě knihy, ale já jsem si to nedokázal užít (a občas vydýchat). Ale určitě bude mnoho lidí, které to naopak nadchne.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).
+14
P.AceP.Ace
Dohráno
  • PC 90
Temné, nebezpečné a plné mutantů, takové je moskevské metro po jaderné válce. Lidé se proto skryli hluboko do podzemí a ze stanic metra se staly oázy života. Chopíte se role Artyoma, mladíka žijícího na stanici VDNCh, která je postižena invazí mutantů zvaných ďáblů. Po útoku mu je svěřen důležitý úkol, musí doručit patronu se vzkazem do největší a nejlépe vybavené stanice metra – Polis, aby varoval zbytek lidstva před obrovskou hrozbou. Takto začíná post-apokalyptický a atmosférický příběh z první osoby. Je strhující, plný napětí, bojů nejen s mutanty, ale i s obyvateli jiných stanic a zavede nás skrz temné katakomby do trosek Moskvy nacházejících se na povrchu. Je nutné se adaptovat a hlavně šetřit náboji, ty jsou zde vzácné a slouží také jako platidlo. Naše činy ovlivní konec hry.

Pro: Atmosféra, Hratelnost, Příběh, Zbraně a nutnost šetření municí, Zápisník, Používání plynové masky, Zakončení hry

Proti: Místy nedotažená akce, Němota hlavního protagonisty, Hra mohla být delší

+16 +17 −1
sagittariosagittario
Dohráno
  • PC 90
Metro 2033, Metro Last Light a Metro Exodus, příběh Arťoma v post-apokalyptickém světě po jaderné válce, kdy se on a zbylí přeživší snaží přežít v metru, kde bojují jak mezi sebou tak proti mutantům, kteří se po dopadu jaderných zbraní objevili na světě. To vše smíchané s trochou mysteriozna, kdy Arťom je skoro něco jako vyvolený, do celé série pěkně zapadá.

I když jde o jeden příběh, tak všechny 3 hry mi přišly velmi rozdílné. Metro 2033 má spíš prvek, kdy je velmi těžké přežít a každá kulka se počítá. Last Light mi přijde mnohem víc stealthovější a Exodus je dost open world a rozdílný od prvních dvou dílů, kdy do uliček metra a podzemí se dostaneme spíš už jen sporadicky.
+10
GarionGarion
Dohráno
  • PC 75
Dlouhých komentářů je zde již dost a krátkých spíše málo, takže se nebudu rozepisovat a zmíním spíše věci, které se mi na hře nelíbily. Příběh, atmosféra, zasazení, postavy, grafika, převážně i zvuky a hudba jsou v pořádku.

Původně jsem z různých článků a diskuzí nabyl dojmu, že Metro 2033 je open-world (open-tunnel) hra, ve které se hráč přesouvá z jedné stanice metra do druhé a plní úkoly, nakupuje zbraně a tak dále. Ve skutečnosti je to "koridorovka" se všemi plusy i mínusy (často prazvláštní skripty) a RPG prvky, které ve hře jsou (měna, nakupování zbraní, munice a výbavy), mi přišly spíše prvoplánové a na obtíž (ve skutečnosti jsem nikdy nemusel nic koupit a všechno potřebné šlo lehce najít, případně dostat v rámci příběhu).

Co mi přišlo velmi zvláštní je fakt, že hlavní postava v samotné hře vůbec nemluví, ačkoliv je oslovována každou chvíli. Při nahrávání však Artyom vede monolog, tedy jeho hlas je ve hře přítomen, tedy nejedná se o druhého Gordona Freemana. K tomu se váže dabing, který mi přišel dost nepovedený, zkoušel jsem jak ruský (předpokládám originální) tak anglický a ani v jednom případě mi většina hlasů k postavám nesedla.

Největší výtku mám však k technickému zpracování, předpokládám že vzhledem ke kompatibilitě s novějšími OS a grafickými kartami. Metro 2033 je pravděpodobně první hra, která se mi sekala při jakékoliv změně FPS o zhruba 15 a více. A tím nemyslím změnu ze 70 na 55, ale spíše změnu ze 160 na 145 a podobně. Vzhledem k tomu, že hra nenabízí příliš možností nastavení grafiky a VSync se mi nepodařilo zprovoznit, jsem se s tímto faktem musel smířit a sekání při každé větší změně situace vydržet.

Pro: Příběh, atmosféra, zasazení, postavy, grafika

Proti: Dabing, technická stránka, RPG prvky

+13 +14 −1
miCHALupkamiCHALupka
Dohráno
  • PC 75
Herní výzva 2018 číslo 6 - sousedy si nevybereš

S ohledem na to, že je zde již hodně komentářů, pojmu tento komentář stylem, kdy budu porovnávat knihu s hrou. Trochu jsem ty ostatní komentáře projel, a nevšiml jsem si, že by se v nich o knize nějak psalo.

Nejdříve bych, ale začal tím, proč jsem si zvolil klasickou verzi z roku 2010 a ne verzi redux z roku 2014. Vybral jsem si to především z důvodu, že si radši zahraji původní verzi hry od nějaké upravené ať už oficiálně nebo módy. Za druhé nechápu příliš důvod dělat redux verzi na momentálně cca 8 let starou hru. Pro mě je to stále jako novinka.

Oproti knize se hra celkem odlišuje. Začneme tedy tím nejdůležitějším a to je příběh. Ten se liší celkem dost, ale takovou hrubou strukturu si vzal. Občas jdete s jinou postavou nebo vás pošlou autoři jinou cestou, což jde vidět hned na začátku, kdy se s drezínou vydáváte do stanice Prospekt Mira, kdy první stanici Alexejevskaja ve hře objíždíte servisním tunelem, zatímco v knize jedou s drezínou přes stanici. To nepočítám, že si vyrazí ve své podstatě jakoby na výlet, což totálně kazí hutnou atmosféru, kdy v knize šli ještě jeden člověk před drezínou a druhý za. Jsou to pouze detaily, takže to tolik neznamená, uvedl jsem to pouze jako příklad.

Po setkání s Bourbonem jsem si říkal, ono se to bude trochu více teď podobat, ale není to tak. Bourbon sice zemře, ale úplně jiným způsobem, a určitě by vás tolik nechránil před bandity, protože by se vás nejspíše po dokončení cesty zbavil.

Teď se podíváme na povrch, který se zde celkem povedl a autoři rozhodně nedbali na knihu. V knizese na povrch Arťom poprvé podívá až po příjezdu do Polis, kdy ho vyšlou do knihovny. Ke všemu Mělnik zakázal chodit do okolních budov a uliček, což ve hře prolezete skoro každou rozbitou budovu. Zase to chápu, aby hra nebyla příliš koridorová a převážně v metru.

Arťom je nezkušený mladík, který je vyslán na nebezpečný úkol, kterým má zachránit celé metro. Jenže ve hře mi příliš ustrašený nepřijde a všechno bere vcelku poklidu. Ke všemu z něj autoři udělali zabijáka. V knize poprvé zabije, až nacistického důstojníka, který zabije jeho přítele, který ve hře ani není zmíněn. Arťom do té doby má strach někoho zabít. Nacisti ho poté uvězní a mučí.

Příšery a bandité jsou do hry přidáni, aby se to okořenilo a nebyla to taková procházka růžovou zahradou, kdy nic nepotkáte, ale tím se ruší atmosféra z cest po tunelech, ze které všichni vždy mají strach. Zde se v tunelech procházíte vždy s nějakou další postavou, ale mě to nepřipadalo, tak strašidelné, jako je to v knize popisované.

Nebudeme to protahovat a podíváme se na nějaké ty nepříjemné bugy, kdy se občas zaseknete a nevíte, o co nebo narazíte do plaňky a ta začne dělat takový rámus, jako kdyby spadlo celé lešení, ke všemu nikdo ze strážných si toho ani nevšimne. V jedné stanici, se mi hra dokonce bugla, takovým způsobem, že jsem nemohl vytáhnout zbraň ani sbírat munici, proto jsem musel restarovat od kontrolního bodu a prostřílet se znovu na to samé místo.

Závěr hry je rozdělen na dobrý a špatný konec. To bych zase tolik netvrdil, protože ať si vyberete jakýkoliv konec, přesto to skončí dobře. Zklamalo mě, jak na konci z Arťoma udělali samozvaného hrdinu, když obětovali Mělnika a Arťom musel všechno odřít sám v epických mačkacích sekvencích.

Pro: Atmosféra na povrchu a ve stanicích, známé postavy

Proti: Bugy, trochu příběh, atmosféra v tunelech, němý Arťom

+11
AiMLEzZzAiMLEzZz
Dohráno
  • PC 80
Metro 2033 je, myslím, zářným příkladem toho, jak se východní, v tomto případě konkrétně ruská, herní produkce liší od té západní, zejména americké. Můj osobní názor je, že, co se first person akcí týče, západní hry jsou často stavěné na efekt - aby měly spád a jednu dechberoucí scénu za druhou, aby obtížnost stoupala přiměřeně a víceméně lineárně a aby to všechno fungovalo přístupně a pokud možno bez problémů technického rázu. U východoevropských her stejného žánru je tomu však trochu jinak - jsou mechanicky hlubší, esteticky, alespoň podle mě, zajímavější a vynalézavější ve vykreslování okolního světa, avšak kolikrát postrádají právě onu designérskou lehkost a, někdy i dlouho po vydání, trpí nejrůznějšími bugy.

Právě Metro vás zavede do krajně zajímavého podzemního světa moskevské podzemní dráhy, který je nejen drsný a temný, ale i velmi lidský, a svým způsobem mi byl kulturně bližší než většina vyfantazírovaných světů, ve kterých se při hraní ocitám. Nevím, nakolik jsou v knižní předloze hráčem, respektive čtenářem, neodhalené části podzemky popsané například v pouhých zmínkách, ale ve hře dodává kombinace neprostupné tmy a právě skoupost autorů na informace o tom, co se děje mimo protagonistovu pouť, tomuto univerzu atraktivní punc mysterióznosti. Očima mlčenlivého Artyoma, jak se zve hlavní hrdina, se podíváme do relativně obyčejných obydlených stanic metra, bude nám dáno spatřit zdevastovaný povrch zemský, staneme se svědky války mezi marxisty-leninisty a obrozenými nacisty a budeme mít možnost vidět i jakési "hlavní město" celé této vlakové sítě. Přesto přese všechno uslyšíme povídačky o duších a katastrofách, které se staly na nějakých dávno zapomenutých místech, ať už jsou pravdivé nebo ne, uslyšíme o nejrůznějších frakcích, žijících s námi v podzemí, z nichž uvidíme nanejvýš jednoho či dva představitele, pokud vůbec někoho a já sám jsem při každém protagonistově vyprávění a pohledu na mapu podzemí nemohl nepřemýšlet nad tím, jak asi vypadá zbytek podzemní Moskvy, ze které jsem vlastně dohromady viděl jen malý výsek. Možná je to tím, že právě onen svět, který nám je dáno prozkoumat, je vykreslen tak uvěřitelně. Lidé, které hráč potká, si vypráví o svých obavách i nadějích, stejně jako si sdělují veselé historky, pijí, aby se zbavili smutku, hladu či dlouhé chvíle, spí v malých kamrlících nebo třeba hrají na kytaru kolem ohně a opékají si prase. O to víc pak zamrzí, že možnost interakce s touhle společností je dosti omezená. Co bych dal za to, abych mohl jednotlivé stanice prolézt křížem krážem nebo si s více lidmi popovídat! Jen tak mimochodem, když už jsem zmínil povídání, jednou z skvrn na kráse této hry je právě mlčenlivý hrdina. Je to o to trapnější, když na ni ostatní postavy mluví, protagonista neodpovídá a jeho společníci jsou z toho občas v rozpacích. Nicméně, abych se vrátil k věci, hráči není dáno mnoho času na to, aby něco příliš prozkoumával. Děj se obvykle vyvíjí tak, že je potřeba honem něco sehnat a sejít se u východu.

Metro 2033 tedy není jen obyčejná střílečka, a to ani po mechanické stránce. Jednak je tu na mnoha místech možnost vyhnout se, alespoň částečně, násilí, ať už schováváním se ve stínech či důvtipným postupem, ale hlavně je tu hned několik dalších prvků, které celou hratelnost velmi zpestřují. Poměrně často se například v Artyomově kůži dostanete do míst, kde se neobejdete bez plynové masky. To pak musíte pravidelně vyměňovat filtr a vůbec si hlídat, zda je maska v pořádku. Nejednou se mi stalo, že jsem sbírání filtrů podcenil a málem se udusil, jindy mi oční štít rozmlátil svou tlapou jeden z mutantů na povrchu země, takže jsem si stihl zachránit život jen tak tak. Výhodou nicméně je, že totéž můžete udělat svým protivníkům - stačí jim prostřelit onu životodárnou plynovou masku, a nepřítel se udusí, byť by byl sebeobrněnější. Další překážku představuje temnota, která je bez baterky opravdu neproniknutelná, takže je důležité, aby si člověk pravidelně kontroloval stav baterie a průběžně ji dobíjel přenosným dynamem. Munice ve hře se vyskytuje ve dvou formách - jako méně kvalitní, o to však hojnější, podzemní munice a jako předválečné prvotřídní střelivo, které je nejen výrazně účinnější, ale především je zde používáno jako jediná akceptovaná měna. Naštěstí je však možné nejen za munici věci kupovat, ale taktéž například přebytečné střelivo do zbraní, které hráč nevyužije, vyměnit právě za ni. A tím to nekončí. Některé zbraně jsou pneumatické, to znamená, že je potřeba je průběžně pumpovat, aby působily příslušnou zkázu. Jako by nestačilo hlídat si již ony zmíněné věci. Některé stěny jsou vratké a lehko někomu spadnou na hlavu, tunely jsou nekonečně zamořeny mutanty, kde co je radioaktivní a to se ještě musíte sem tam o někoho postarat.

Takže jak vidno, urazit cestu z Všeruského výstaviště, protagonistovy domovské stanice, do Polis není vůbec jednoduché. A to občas do té míry, že je to až otrava. V některých pasážích je tolik nepřátel přicházejících z tolika stran nebo kteří vydrží tolik ran, že se do nich vrátí jen naprostý masochista. Distribuce některých checkpointů a zásob je čas od času dost divoká a tvůrci někdy používají podlé triky, aby vám to za každou cenu ztížili. To je právě ona designerská nevybroušenost, kterou východní hry často trpí, jak to můžeme vidět třeba i u jinak vynikajícícho S.T.A.L.K.E.R.a nebo Pathologic, a které bohužel mainstreamovější hráče spíše odradí.

A jaká je to škoda! Tahle hra je totiž v tolika věcech vynikající, krásná, má výborný soundtrack, jehož hlavní motiv jsem se okamžitě musel naučit na kytaru, a je skrz naskrz prodchnuta ruskou melancholií, která je mi blízká, že ji nemohu jinak než doporučit. Jsem zvědavý na pokračování, Last Light, a zajímalo by mě, zda se autoři z vlastních chyb poučili.

Pro: velmi zajímavý svět, nádherná audiovizuální stránka, smysl pro detail různorodá hratelnost, relativní hloubka herních mechanismů, napětí

Proti: frustrující pasáže v druhé polovině hry, nedopilovanost některých mechanismů

+23
NeanderthalNeanderthal
Dohráno
  • PC 70
Posledné zbytky ľudstva po tretej svetovej vojne prežívajúce v podzemí, koho by tento futuristický scenár nezaujal? Atmosféra podzemných útočíšť v tuneloch a priestoroch moskovského metra, dopĺňaná neveselou ambient hudbou, mala väčšinou tú správnu, vytúžene depresívnu atmosféru.

Krásy ruín mesta na povrchu mali tiež svoje čaro, ale nedokázal som si ich ani zďaleka vychutnať tak ako vo Falloute, a to najmä preto, že na povrchu je vzduch nedýchateľný a moja plynová maska sa stále zaparovala a praskala pod ranami nacistických guliek a pazúrov démonov. Deravá maska znamená smrť, nepomôže ani cheat na nesmrteľnosť. Krásy zničeného mesta som si nedokázal vychutnať taktiež ani preto, lebo svet nie je otvorený, hráč má vždy len jednu cestu a jeden cieľ, možnosť voľby spočíva len v tom, akou zbraňou nepriateľa zlikvidujete, hoci viaceré levely sa dajú prejsť aj bez použitia násilia, ale túto možnosť som nevyužíval. Načo chodiť po špičkách?

Prebojovávať sa cez banditov a iných ľudských nepriateľov ma bavilo viac ako väčšina súbojov s mutantmi, ktoré útočili skupinovo a bez rozmyslu a bola z toho obyčajná strieľačka. Síce, politické ideológie (náckov a komunistov) by som osobne do tejto hry vôbec nemiešal (hoci nevylučujem, že hlupáci by aj v realite si za nimi stáli a bojovali za ne ešte aj vtedy, keď to už je dávno zbytočné), nahradil by som ich nejakými „gangami“. Temní boli naozaj bizarné humanoidné bytosti, kedysi ľudia, ktorí vďaka radiácii akosi zmenili rysy. Nie je mi ale jasné, aký (príbuzenský) vzťah mali s ostatnými zmutovanými druhmi, ktoré očividne nemali najmenší záujem o nadväzovanie „mierumilovného kontaktu“ s ľuďmi, knihu som nečítal.

Absencia vedľajších úloh a voľnosti pohybu je mínusom hry, naopak realistickosť dopĺňa napríklad aj to, že môžem mať pri sebe naraz iba dve väčšie zbrane. Moje top zbrane: Revolver s pažbou, optikou a tlumičem, VSV s optikou, Abzats (Automatická brokovnice). Všetky 3 sa dajú zohnať najskôr asi až v Zbrojnici (kapitola 3), kde sa dá kúpiť aj zbroj („těžký oblek“), avšak dosť veľký problém je so zháňaním nábojov, za ktoré sa veci kupujú, takže ja som si zbroj dovoliť nemohol a v neskoršej fáze hry sa to odrazilo na tom, že som si musel znížiť obtiažnosť.

Po necelých desiatich hodinách hrania čistého času (keď nepočítam loady) sa ocitnete v závere, ktorý má len jeden scenár, teda aspoň v prípade, že počas hry nenazbierate dostatočný počet morálnych bodov, na ktoré vás ale nikto v hre nikdy neupozorní a vy si ani nikde v menu nemôžete kontrolovať stav.

Pravdupovediac, chýbal mi nejaký veľkolepejší koniec. Tri rakety hore-dole by v skutočnosti veľa nevyriešili. A čo ľudia? Mali by mať právo na druhú šancu? „Už jednou jsme Zemi spálili. A teď byl oheň v mých rukách... a já měl jít dál.“

Pro: temnota, postapokalypsa

Proti: bugy (robím si srandu, ľudia o akých bugoch to hovoríte? ja som nezaregistroval jediný)

+6
SimonEndtSimonEndt
Dohráno
  • PC 70
Než mě sežerete za negativitu, předem říkám, budu psát především to, co mě na hře poměrně vadilo. Uznávám, že jsem mohl mít špatné rozpoložení, třeba se k tomu někdy vrátím, ale momentálně je můj dojem o pár řádků níže.

Na Metro 2033 jsem se těšil, už podle pár recenzí, co jsem si letmo přečetl. Ovšem po spuštění mě to poněkud rychle přešlo. Samotný úvod (cca 30 minut gameplaye) byl pro mě nudnější, než začátek Half-Life, kde jedete vláčkem až k Barneymu. Je to spousta sledování scén, jak mezi sebou lidi mluví a než nastane nějaká akce, tak mezi tím 6x proběhne loading.

Bohužel pro mě, řekl bych, že tak 1/5 z celé hry je pouze sledování rozhovorů a další 2/5 sestává z chození a hledání čehosi. Což mě také překvapilo, že hra se neobtěžovala vysvětlit herní prvky, jako např. "quest zápisník", hodinky, modré světlo ... že mám vůbec zapalovač a že s ním tedy mám zapálit pavučiny, k tomu jsem došel také až po chvíli tápání a ano, dialogy jsem četl.

Když o tom tak přemýšlím, poměrně často jsem se zarazil s tím, že mám nějak jít dál a přitom to na první pohled nešlo. Když Vám bratři ve zbrani řeknou, že máte otevřít dveře, taky se logicky zamyslíte, co asi udělat, ale občas člověk nečeká, že musí hledat jestli se má dodatečně někde jinde něco spustit. Často mě tak napadalo, jestli to není prostě jen nějaký bug.

A že brouků je tam dost. Na chyby v animacích jsem si zvykl, ale nefunkční nightvision, propadání skrz texturu, umírání z ničeho nic (asi infarkt na pavouky) - to už bylo na mě dost. Dále věřím, že hra měla nějakým způsobem děsit, ale veškeré situace byly pro mě dopředu čitelné, tak se mi opravdu ze hry hnusili nejvíce pavučiny plné pavouků (fuj, blé).

Co se arzenálu týče, moc tomu nerozumím. Poměrně ze začátku (cca po 1-2h) jsem se dostal k vylepšeným zbraním jako je brokovnice, AK apod. Granáty poměrně nepoužitelné stejně jako jejich volba i zbraň na blízko (u mutantů). Upgrady (protože jich tam je setsakramentsky málo) tak neměli v podstatě význam kupovat, stejně tak zbraně a munici jsem nevyplýtval snad ani jednou a to jsem hrál na režim Spartan, která měla zaručit řež nepřátel.

Nepřátelé ... co k tomu dodat. Buď skupina vojáků s IQ 80 a nebo 80 mutantů, kteří vždy jdou po vás. I když vyskočí u vašeho kolegy a vy se krčíte o 2 místnosti dál, tak stejně jdou jen po vás. Druhý paradox: krysa umře na 2 náboje z brokovnice stejně tak jako velký mutant... Co se týče zmutované "gorily", ta odběhne do zaječích na 3 náboje a jak jsem již psal, je přespříliš naskriptovaná a tudíž předvídatelná (zajímavý je, že se chová téměř identicky jako novější alien v Alien: Isolation). Démoni mě prudili, tahali mě i zpoza barikád a úkrytů, ale budiž.

___________________________

Celkově, vidím v tom dost prvků z jiných her, jako např. Half-Life (nemluvíte a tady to vyzní hloupě na rozdíl od HL, nudné a nemožné mise s drezínou, jazyky ze stropů), Bioshock Infinite (chodník v závěru) a pochopitelně Stalker. Zápletka, že jste výjimečný a zachráníte Moskvu před mimozemšťany či je zachráníte.. K tomu přidám nerealistické chování a dialogy. Na konec spolu s dlooouhou chůzi všech NPC a nemožnosti jít někam jinam se to vleče i přes krátkou herní dobu.

Samozřejmě to má i své plusy a určité prvky rád uvidím i v jiných hrách, především se mi líbilo využívání masky a zápisníku. Ovšem jako celek to momentálně pro mě nemělo to něco víc co bych neviděl jinde, spíše naopak. Každopádně se i tak těším na pokračování s myšlenkou, že si povedou tvůrci na můj vkus lépe a nebo že si k tomu prostě najdu tu správnou chuť.
+11 +14 −3
RepatalionRepatalion
Dohráno
  • PC 65
Když jsem poprvé slyšel o této hře, tak jsem si jí chtěl hned zahrát. Hru jsem sehnal s anglickým dabingem a českými titulky. Řekl jsem si, že ta angličtina nemůže být tak špatná.

Hra začíná. Atmosféra hry mě hned pohltila. Život v moskevském metru byl fenomenální a svým způsobem nádherný. Brzy přišlo zklamání. Tunely byly jenom krátké přechody mezi stejnými stanicemi a člověk si ani nemohl nabrat jejich atmosféru naprosté tmy a ticha. Souboje s monstry, kterých bylo na obydlené metro až příliš, byly nechutně nudné a účinnost zbraní také nepotěšila. Střílení do hlavy brokovnicí z jednoho metru je stejně neúčinně jako cokoliv jiného. Monstra si vesele kolem váš pobíhají a vesele si znova a znova útočí. Jedinou výhodou je, že Arťom je vůči nim snad imunní.

Anglický dabing s ruským přízvukem už mi leze krkem.

Výstup na povrchy byl napoprvé velice hezký a nápaditý. Zničená Moskva je hezká a zajímavá. Ale (moje první "ale") monstra jsou všude a sami s Bourbonem je zabíjíme jako nic. Když je to tak jednoduché tak proč lidé žijí stále v Metru? Chvíle na povrchu byla stejnorodá celých 20 minut a už jsme zase v metru.
Je tu ta chvíle s nudnými stealth akcemi s nacisty a komunisty. Souboje s vojáky a jejich nulová U.I. dokáže pěkně naštvat a zdržet. Drezíny s kulomety také nejsou potěšením.

A už jsou tu kouzla a nadpřirození duchové. Je to vtip? Má to být post-apo a ne fantasy.
A zase na povrch a potom zase metro. Kouzlo Metra 2033 mizí a stává se z ní hra postrádající veškerou logiku a zajímavost. Cestování metrem je nudné. Doufal jsem třeba, že Polis hru znovu rozjede, ale prd. Doufal jsem marně.
Hru jsem musel ukončit a už jí znovu nespouštět.

Po dvou letech jsem hrál hru znovu ale už s ruským dabingem. Ten hru o něco pozvedl, ale vše co mi vadilo předtím se začalo rychle projevovat a neprošel jsem ani přes komunisty. Začal jsem číst knihu Metro 2033 a hra se tím pádem stala debilitou s ničením celé atmosféry knihy a příběhu. Scénáristé hry nechali jenom jméno Arťom a pár dalších charakterů. Toť vše.

Hry podle knih asi nemohou být dobré.

Pro: grafika, atmosféra, ruský dabing

Proti: příběh, grafika monster, neúčinnost zbraní, žádná volnost, duchové, kouzla,

+1 +10 −9
FarouShFarouSh
Dohráno
  • PC 90
METRO 2033 je jedna s nejatmosféričtějších (bože to je slovo) her na trhu.
Tunely, kde se před válkou proháněli soupravy metra, se změnily v nepřístupné a nebezpečné místa, na kterém na vás na každém koutu čeká zmutovaná havět, anomálie a nebo ještě něco mnohém horšího....
Některé stanice se proměnily na živoucí města, některé na menší osady, veřejné tržnice a jiné na sídla velkých frakcí, které proti sobě stále bojují.

Metro má své kouzlo právě v tom jak převedlo úžasnou knihu do herní podoby.
Jasně...rozhovory jsou hodně osekané, části příběhu uplně chybí, je to vesmět totálně lineární hra, ale vývojáři dbali na to, aby se v ní předvedli nejlepší aspekty knihy a to je jim zatraceně dobře podařilo.
Když se procházíte temným tunelem, vidítě stíny a duše mrtvých, do toho vám průvodce Chán vypráví jejich příběhy, slyšítě jejich pláč a křik, který se derou z potrubí tunelu....zaručeně budete mít husí kůži....

Co se týče audiovizuální stránky hry, tak si myslím, že je to dnešní nadprůměr. Sice na starých železech budete mít problém, ale hra vypadá i velice pěkně na nízké detaily.
Zvuky zbraní jsou popravdě hrozné a vůbec celé přestřelky jsou někdy dost chaotické, než si na ně pořádně zvyknete budete z nich ze začátku dost nervózní.
Naopak hudba je dokonalá, jak ve stanicích kdy hraje jemně do pozadí kytara, tak v tunelech kdy je doprovod dost temný a někdy se úplně vypne a nechá vás poslouchat jen zvuky kapající vody z protržených potrubí, ťapkání krysích nožiček někde za váma a pokud máte nasazenou masku, tak dech hlavního hrdiny.

Zkrátka, takhle hra má prostě koule, a při hraní jsem si jí vychutnával plnými doušky.
Kniha byla dokonalá a takhle hra k tomu pro mě neměla daleko.





Pro: Atmosféra, atmosféra, atmosféra, grafika, příběh

Proti: chaotické boje, zvuky zbraní

+20
Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 95
Žánr survival hororů považuju za svůj šálek kávy. Hororových her vzniká v poslední době neskutečný množství, ale jenom pár z nich se může pochlubit tím, že při jejich hraní člověk (nebo aspoň já) opravdu zažívá kýženej nahořklej pocit trýzně a čirýho zoufalství. (hru jsem hrál na obtížnost Ranger Hardcore)

Ačkoli se dá říct, že je metro pouhou koridorovou střílečkou se stealth prvky, musím hned ze startu říct, že já osobně zařazuju hru na nejvyšší pozice ve svým žánru.

Děj se odehrává na motivy stejnojmenné knihy v tunelech moskevského metra, kde přežívá posledních pár tisíc zástupců lidské rasy živořící ve špíně a tmě. Několikrát se však podíváme i ven do pobořené ruské metropole a jak sám hrdina komentuje "až na povrchu člověk pozná, jak je v těch rodnejch tunelech krásně a bezpečno." Design prostředí se povedl na jedničku a graficky obecně nelze hře nic vyčíst.

Zvuky mi přijdou takéž zpracovány výborně a i hudbu musím velmi pochválit – výborně sytí atmosféru lokací. Skladba "The Tower" pak u mě vede na plné čáře.

V čem však na mě tato hra zapůsobila nejvíc, je doslova dechberoucí hororová atmosféra (čemuž asi dost pomohl zmiňovanej ranger mod). Pasáže s dýchací maskou ještě podtrhují zranitelnost hlavního hrdiny a patří skutečně k těm nejlepším a zároveň nejtužším pasážím. Nezapomenu, jak jsem nemohouc dokoupit filtry pobíhal sýpavě po Moskvě a masky divoce střídal systémem "z ruky na hubu" a nadával, jak se to prostě nedá. Následně jsem však zjistil, jak to bylo vlastně super – pocit čirýho zoufalství. Nedostatek filtrů potom vrcholí ke konci ve věži, kdy mi to vycházelo v podstatě na vteřiny, abych se nezadusil – tuhé to chvíle a grafické znázornění postupnýho zamlžování výhledu je třešní na dortu.

Příběh se mi taky líbil, možná je v něm pravda několik nelogičností, ale to u FPS člověk tak nějak toleruje a jako motivace k tomu jít dál mi děj přijde více než dostačující, dokonce odhalujeme jakési tajemno, co hru balí až do magickýho hávu.

Negativa?
Nemožnost střelby optikou některými zbraněmi (brokovnice) nás bezkřížaře dozajista moc nepotěší...

RESPAWN – nemám až tak nic proti vlnám nepřátel, tady to nakonec i celkem sedlo, což pak o to, ale na několika (naštěstí ojedinělých) místech se mutanti pořád dotvářeli a to je ve hře s kontinuálním nedostatkem munice docela podpásovka.

No a TY koule - skoro na konci – to mě opravdu přišlo trapný. Naštěstí jsou to jen dvě chodby.

No všechny nedostatky sou v podstatě své prkotiny a já můžu hlasitě zvolat: BRAVO! Tohle se sakra povedlo a já se po dlouhé době u hry cítil, jak když bojuju o svůj vlastní krk!

95%

Pro: POHLCUJÍCÍ ATMOSFÉRA, strach, design, prostředí, horor, dýchací maska, příběh

Proti: Občasněj zbytečnej respawn, všechny zbraně nepodporují zamíření optikou

+14 +15 −1
TomanoTomano
Dohráno
  • PC 85
Metro jsem koupil během slevové mánie na Steamu asi před rokem, ale jelikož jsem neměl dostatečně silný počítač, tak se hra řesunula do kolonky "na pozdějc". Takže jsem na ní zapoměl. :)
Přišel nový počítač, začaly se rozehrávat hry z kolonky "na pozdějc", a protože S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat si usmyslel, že tenhle počítač je na něj až moc nový, tak jsem začal hledat hru, která by mohla mít podobnou atmosféru. Nakonec jsem zjistil, že Metro má atmosféru úplně jinou. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že se to hraje sakra dobře. Dál budu už jen vypíchávat různé detaily, protože většinou neudržím myšlenky pohromadě, plus to důležité je do detailu rozvedeno v předchozích komentářích. :)

- Příběh se mi vpodstatě líbil v tom, že skoro žádný nebyl, takže mě mnohem víc bavila cesta, než abych zjišťoval, jak to vlastně skončí.
- Kupování za silnější náboje by byl celkem originální prvek, kdybych nevěděl, že moje muška stojí za prd, takže silnější náboje budu vždycky používat jako peníze, než aby mi bylo líto, že jsem je vystřílel do zdi.
- Detail, co se mi hodně líbil: Když obíráte mrtvoly o náboje, tak na nich fakt jsou vidět a mizejí podle toho, jak je sbíráte. Sice párkrát se stala taková blbost, že z očividnýho pásu nábojnic sem sebral jen jeden, ale koule to taky netrhá.
- Obydlené stanice metra jsou hezké a živé. A dokonce mě i bavilo poslouchat, jak se lidi maj a jejich historky o prokletých stanicích (kterýma samozřejmě nakonec projdu žejo).
- Napřed jsem si myslel, že prorubávat se jenom tunelama v metru bude dost stereotypní, ale on je fakt každý tunel, každá stanice, nějakým způsobem odlišná, takže mi to vůbec nevadilo.
- Na druhou stranu párkrát vylezeme ven, ale tam po prvotním "Jéé, pěkný." začneme řešit zpruz se špatnou orientací, nakřáplou plynovou maskou a sháněnim filtrů.
- Plynová maska byl na jednu stranu taky originální náprd a kontrolování času, kdy vyměnit filtr, byl zase jeden z menších detailů, co se mi líbil. Jenomže zrovna tuhle část jsem měl nějak zabugovanou, takže i když jsem vyměnil filtr, tak Artyom dýchal jak těsně před smrtí. Kromě toho hodinky neukazovaly, kolik mam času na výměnu dalšího filtru, takže jsem musel měnit, když se mi začal mlžit pohled. Což je uprostřed přestřelky s vojákama dost o nervy.
- Kvérů je málo, ale každý je jiný. Cožde. A líbila se mi možnost, jak postupně nabíjet pumpovací brokovnici. (Jsem uprostřed bitvy, stačí si dát jednu patronu do zálohy, abych stíhal střílet. Je před bitvou, prdnu si jich tam třeba 6 najednou. A je to i vidět.)
- V některých úsecích vám hra kurví mušku. Ale je to podané celkem dobře a logicky. Když jste na nějakém vysokém baráku, tak zafučí prudký vítr a muška se rozklepe. Zvlášť se mi líbila část, kdy najdete malého kluka a on vám vleze na záda. Míření bylo fakt příšerný, ale zase na druhou stranu vás hošan upozorňuje na vylézající obludy a ukazuje skrytá místa. Takže mi nakonec ani nevadil.
- V několika případech jde projít nebezpečná oblast stealth stylem. Jenomže díky ukládání jenom na checkpointy jsem na to neměl nervy.
- Lezení po žebříku bylo takové nedomrdlé. Když po něm lezete, tak můžete koukat akorát před sebe. A když po něm vylezete až nahoru, tak vás to najednou vyplyvne z animace lezení... no a prostě pár žebříkových smrtí jsem měl.
- U vojáků jsem viděl lehký náznak inteligence, kdy se mě snažili vygranátovat z pozice a občas i flankovat. Moc často to ale nedělali. Příšeráci jsou samozřejmě všichni dementi. :)
- Takový morbidní detail, co se mi líbil - vojáci po zastřelení ještě chvilku legračně chrchlaj a chroptěj.
- Závěrečný boss fight byl takový... divný.

Celkově jsem tedy spokojený. Chytlo mě to, pustilo až na konci a nebýt pár menších bugů, tak tomu dám i o 5% víc.

Pro: Atmosféra, grafika, obydlené stanice, přestřelky

Proti: bugy

+26 +27 −1
ThundeusThundeus
Dohráno
  • PC 90
HRÁNO NA XBOX360 A PC

"Arťjome, pojď se s námi napít na naši čest"

Jupí, tento titul vzal kladivo a přibyl mě do jezdící židle, takže.. jsem nejezdil(myslím na té židli) :(

Titul nesliboval mnoho, zvlášť ne před vydáním, ale když jsem si to záhadně koupil(u her mi opravdu odumírají mozkové buňky), tak jsem to samozřejmě spustil na Xboxu 360 a co nevidím, krásná hra, hlavně z čeho mi vypadli oči z důlku byla grafika(po dohrání hry příběh). Pak hudba, to mi přišlo úchy..úžasné - často se přeříkávám :-D - a dál taky téma hry. Sice by Metro víc pasovalo do Battlefield 3 stylu, kde se v Afghánistánu naháním s Talibanem, kteří unesli Metro plné lidí a mají na sobě výbušniny a jestli nedostanou to co chtějí tak je sejmou, ale prostě boží. Takové téma nemusí mít úspěch ale když to vývojáři rozpitvají, mají titul jako tento.

Začal jsem kdesi v lesi a pak mi to hodí na obrazovku "před osmi dny" no, na zabíjenou!
Ovšem v podzemním bunkru je nádherná atmosféra, poprvé v nějaké hře vidím malé děti a rodiče co štěbetají o přídavky. Obchody, temné místa, hospody, blázinec to vše je v jednom z stanovišť metra v Moskvě a ano, taky se po cestě tam objeví mutanti, kteří jsou vymodelovaní jak ta jedle, hodně se mi líbí jejich zdravý smysl pro realističnost, umí dokonce skákat - a další lidoopi co se vám snaží zkřížit cestu a nepustit vás. Taky je hezké prostředí Moskvy,sníh, chumelenice, a taky ti zaneřádění mutanti, jenž iritují život většině psychicky zdravých lidí.

Taky stojí za zmínku dva druhy akce, nejvíc se mi líbil stealth režim, ale ne vždy funguje, takže sem tam můžete někoho zabít a další si samozřejmě všimnou.

Po cestě mezi stanovišti poznáte hodně míst, taky se stane hodně záhadných věcí, ať už duchové ke kterým se musíte chovat nábožensky anebo přízraky a halucinace(po dlouhém hraní jsem si myslel, že je to doopravdy). Přestřelky ale nejsou až tak boží a moc si jich neužijete.

Hru jsem hrál neuvěřitelně dlouho, zejména proto, že mě porád zabíjeli anebo mi došla munic a pak jsem musel "killovat" nožem.

(bez verdiktu, zkuste si ho vyčíst samy)

Pro: atmosféra, příběh, charakter Arťoma,strach,stanoviště a Moskva

Proti: mutanti, přestřelky, dlouhá herní kampaň,neúplně povedené akce

+13
ChuckChuck
  • PC 50
Přestože jsem této hře dlouhou dobu odolával, zvědavost i šance do ní prakticky nijak neinvestovat mi umožnily ji rozjet a otestovat, jak se budu cítit ve světě plném zkázy po uplynulé jaderné válce, v němž se hra odvíjí.

Jak už znalci PC her a především pak série Stalker mohou odhadnout, v této hře půjde především atmosféru, která se bude skloňovat více než často. Musím uznat, že Metro 2033 stísněnou a často i mrazivou atmosférou doslova oplývá a autoři do ní dali opravdu maximum. Kromě podzemního prostředí, které se mi zamlouvalo nejvíc, hráč vystrčí nos i do prostor venkovních, kde na něj padne doslova tíseň a pocit naprosté prázdnoty. Pokud k tomu připočítám pěkný grafický kabát, pak by moje průměrné hodnocení každému přišlo přinejmenším dost nelogické. Čímpak to bude?

Přestože prostředí, v němž se hráč pohybuje, jsem pochválil, není zas tak ultrabombastické, aby zahalilo další neduhy, kterými hra vyloženě "exceluje". Je to především akční stránka, u níž bych vzhledem k primárnímu žánru hry vyžadoval mnohem kvalitnější úroveň. Pominu-li podivné chování samotných zbraní, pozastavil bych se nad urputnou snahou autorů přiblížit hru realitě. Ono je sice moc pěkné, že v takovémto období plném nejistoty hodnota munice předčí cenu zlaté cihly a nutí hráče s ní zacházet s náležitou opatrností, ale pokud vezmu v úvahu, že nejčastějšími protivníky jsou mutanti, kteří povětšinou útočí v nemalé přesile, pak je zřejmě tato hra určená těm, kteří si libují ve vysoké hodnotě adrenalinu a ty ostatní má buď od hry odradit, nebo je přinejmenším vytáčet. Netvrdím, že s sebou potřebuji nosit tři stovky nábojů a hafo dalších střelných zbraní včetně rotačáku a hru tudíž v opačném případě automaticky odsoudím, ale myslím, že není nutné to s tou realitou zas tak přehánět a pokud ano, tak dát alespoň prostor k možnosti procházení lokací stealth způsobem. Bohužel, na ten autoři sice mysleli, ale ve výsledku vás stejně natlačí do přímého boje, kde se s pár náboji v kapse můžete leda tak vyfotit než s někým adekvátním způsobem bojovat.

Ale abych nezůstal u smršti negativ, musím přece jen vyzdvihnout prostředí metra, které se stalo útočištěm pro desítky obyčejných lidí. Tady to opravdu žije a chování i běžné činnosti postav působí snadno uvěřitelně. Procházení přes tato místa jsou tedy víc než příjemná a leckdy stačilo si jen chvíli postát a sledovat, jak parta chlapíků si pochutnává na horké polévce, nebo jak si malé děcko čmárá po zdech.

Co dodat? Přestože se Metro 2033 tváří jako akční titul, jde v ní vlastně o něco jiného. Hra sází opravdu vše na atmosféru a dává maximální důraz na s ní spojený požitek. Pokud patříte mezi "Stalkerovce" a tento titul jste náhodou minuli, pak vězte, že máte mnoho šancí si hru užít. Ale pokud jste těmi, pro které atmosféra vším není a hru máte chuť navíc rozjet i s logickou touhou si zahrát a užít solidně propracovanou akci, pak doporučuji se otočit na podpatku a zdrhat jako já. Titulů, kde si tu kvalitní akci včetně suprové atmosféry užijete, je poměrně dost a Metro 2033 mezi ně rozhodně nepatří.

Pro: prostředí, slušná atmosféra

Proti: akce, přílišná snaha o reálnost

+25 +35 −10
LiberiusLiberius
Dohráno
  • PC 85
Něco se pokazilo a v roce 2013 nastala apokalypsa. Svět se zahalil do mrazu a lidstvo z velké části vymřelo. Těm několika šťastlivcům, kteří přežili, se podařilo usídlit v opuštěných stanicích a tunelech metra velkých měst. Třeba v Moskvě....
Teď je rok 2033 a hráč této 1st person střílečky se dostává do role mladíka Arťoma, na kterého brzy čekají velké věci...
Troufám si říci, že tato hra zaujme hned několika atributy. Jednak je to zajímavý příběh postapokalyptické Moskvy (respektive zejména jejího podzemí) a dále zajímavé grafické provedení (hra je z roku 2010) i podařené naskriptované situace. V zásadě se jedná o "tunelovou" střílečku, která ale není stupidně tunelová, tedy nutí hráče tu a tam projít i jinou než naskriptovanou cestou - a pokud zrovna ne, tak se minimálně tváří tak, že daný prostor je vlastně dost obřích rozměrů. Velmi zajímavé je i vybavení, které zcela koresponduje s dobou, kdy se příběh má odehrávat. Neočekávejme tedy nějaké hi-tech zbraně, ale zejména tak trochu podomácku udělané a upravené pistole a samopaly (nechybí obligátní kalach). Nouze je tu zejména o náboje, především pak o ty před katastrofou, neboť zásoby se tenčí a tento vzácný artikl slouží i jako jakési podzemní platidlo.
Za zmínku stojí bezesporu i vynikající atmosféra. Čekat s posledními několika náboji, spolu s hloučkem vyděšených spolubojovníků, v temném tunelu metra a slyšet z prostor před sebou tajemné zvuky přicházejícího nebezpečí, to je okamžik, kdy by se atmosféra dala doslova krájet.
Metro 2033 je bezesporu dobrou hrou, nicméně několikrát jsem se neubránil dojmu, že to celé by mohlo být ještě o něco lepší a nápaditější. Přidat několik RPG prvků, tu a tam více interakcí v rozhovorech, tak by se zcela jistě jednalo o výjimečný zážitek.
Takto to je "jen" dobré...

Pro: atmosféra, zajímavé zbraně, grafické zpracování

Proti: souboje s mutanty, délka, nevyužité prostředí

+18 +19 −1
fakfak
Dohráno
  • PC 90
Hru zrovna hraju podruhé, takže ten koment napsat musím, ikdyž nevím, co už po všech těch komentářích novýho napsat, vy už jste tu všechno řekli, hovada... Takže opět jen krátce, ať se neunavujem hned po ránu...

Sledoval jsem hru ostřížím okem indiána hledajíc kouřové signály svých bratrů, nenechal jsem si ujít žádný trailer ani video z hraní. Jedna z mála her, které jsem si napřed nestáhl, ale rovnou bez ptaní koupil. Tož dobře jsem udělal.

Vyzdvihnu klady hry, což je v první řadě atmosféra, která klasicky tekla z monitoru - tak jak to naši východní sousedé umí. Skoro jsem nasadil parohy milovanýmu Stalkerovi, ale krále je těžko sesadit z trůnu... To se týká i grafiky a zvuků, je vidět práce lidí z GSC díky jejich 4A Enginu, kterej je tady naleštěnej jak diamant ve výstřihu djevočky Světlany. Dále level design opět na špičkové úrovní (Karasman bude jistě souhlasit :-) ), všechny ty detaily od nejposlednější skleničky až po mapy a plakáty, harampádí, hadry, lampy, špinavý nádobí, prostě všechno....

Prostředí mertra je krásně lineární a udržuje neustále tu tísnivou atmosféru.. U Stalkera se to povedlo i v úplně otevřených prostranstvích (což je neuvěřitelný a nevídaný úspěch), jelikož sis připadal jak Robinson - vhozen do ale zasrané situace s trapnou pistolkou a letní blůzkou a dělej jak umíš kemo.... Tady tě hra vede lineárním klasickým způsobem, ale není tomu prostě co vytknout. Post-apo příběh je zase trošičku něco nového a jsem hodně zvědavej na dvojku, která má vyjít tenhle rok..... Navzdory prostorám metra jsou lokace rozmanité. Vždy se vyplatí někde šmejdit, odbočit na chvilku z hlavní trasy a prozkoumat tu uličku za rohem, vždy se tam něco najde... Někdy jen banda mutantů jak se cpe mrtvolou nebo vajglama ze země (furt lepší než z pisoáru, kterej uklizečka rok neumyla - všichni to známe jak se pak španě zapalujou), jo ale holt to už je osud..

Obchodování zde taky nechybí, jako platidlo náboje je dobrej a hlavně taky logickej nápad. Nakupoval jsem jen náboje potřebných druhů a filtry do masky, lékárny, jinak jsem nic moc nepotřeboval..

Zbraní bylo docela dostatek, to nabíjení pomocí vzduchu je taky parádní.. Samozřejmě, že to nasírá celou dobu hraní, když potřebuješ někoho rychle sundat a bouchačka jen tak "hlesne", ale to je to, co zase udělá ten kus atmosféry. Boje s lidmi byli naprosto perfektní, už dlouho mě takhle nebavilo opatrně čistit lokace. Nepřátelé jsou většinou špatně vidět, páč osvětlení v metru stojí za kulový, stejně nejlíp je vymlátit všechna světla a hrajem...

Ještě teda ty zápory, kterej je vlastně jen jeden. Mutanti. Já nevím co s tím maj ti rusáci a ukrajinci furt za problém. Vybylancovat odolnost těch kreatur je pro ně asi kardinální problém. Zbraně na lidi účinkujou tak nějak dle předpokladu.. Ale na mutanty seš úplně vedle. Podělaným koltem dáš 2 hedky a je po sviňákovi, ale pokud na to vezmeš brokovnici a chceš ze 3ří centimetrů jeho mozkem vymalovat strop surrealistickými vzory, tak ouha, musíš dát taky dvě rány.. WotFAK? To se prostě klasicky nepovedlo a je to škoda. Prostě jen trochu zabalancovat na odolnosti by to chtělo, nic víc...

Celkový dojem ze hry je parádní, fakt se to povedlo a je to jedna z mála her, kde vývojáři jenom blbě nekecali a nehypovali, ale fakt na tom zamakali. Délka hry je dobrá, žádný významější bugy si mě nanašly, takže já jsem moc spokojenej a těším se na dvojku, která tu bude co nevidět......

Pro: Grafika, příběh, frakce, zvuky, logičnost, LEVEL DESIGN!!!!, neslibování nesplnitelného od vývojářů.

Proti: Ty svině mutantský odolný jak kráva.

+19 +20 −1
ArcArc
Dohráno
  • PC 85
Hra jenž staví své základny na knižní předloze (ale se kterou má málo společného) se zdála dobrá, tak jsem ji vyzkoušel. Bohužel sem čekal rozsáhlé RPG v Moskevském metru, překvapení přišlo, když jsem se při hraní dozvěděl, že RPG prvků je tam pramálo a ani nejsou nějak důležité. A přesto se mi hra vcelku líbila, dohrál jsem jí na všechny obtížnosti, ale ani tak se mi nepodařilo dosáhnout toho "lepšího" konce (hra má totiž 2 zakončení). Grafika je úchvatná natolik, že s ní má moje GTX260 stále problémy. Hra má podporu DX11 (hlavně tesselace, která ale není ve hře skoro poznat) a taky podporu PhysX (na chování mlhy, plynú a některé, do určité míry, rozstříletelné stěny). Dabing a hudba sou na dobré úrovni. Už se těším na pokračování.
+17
JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 90
Již delší dobu se mi nestalo, že by mě nějaká hra chytla natolik, že bych měl chuť v ní pokračovat dál i po jejím dohrání. Metro 2033 to dokázalo! Metro ukazuje, že originalita ještě nevymřela a to i v tak herně provařeném tématu, jako je postapokalyptická budoucnost.

Hlavním tahounem této neotřelé akce je velmi hutná atmosféra. S hlavním hrdinou Arťomem se dá velmi rychle sžít, ačkoli moc hovorný (resp. vůbec) během svého putování není. Prostředí moskevského metra je vymodelováno na výbornou a při své cestě stísněnými tunely jsem se neustále těšil na to, co bude následovat. Trochu mě mrzela malá porce strachu, ale to vyvážily skvělé rozhovory s parťáky a takřka bezchybné skripty. Stanice překypovaly životem a bylo zajímavé sledovat život zdejších obyvatel. Škoda, že takových silnějších momentů nebylo ve hře více – zejména projetí napříč na pohled nádhernou stanicí Polis bez zastávky mi přišlo jako velká křivda.

Jedním z největších záporů hry je právě samotná akce. Ta je taková nemastná neslaná, což bývá pro hry z východu tak typické. Klasické přestřelky s mutanty jsou moc hektické a hratelnostně ne moc dotažené. Teď si ale asi říkáte, že je to podstatná chyba. Není! A proč? Protože hra staví na průzkumu, atmosféře a pomalém postupu. Samotných přestřelek ve hře zas tolik není, a když už jsou, tak fungují jako takové zpestření. Je tu i několik stealth pasáží, které umí být díky absenci rychlého uložení dokonce i těžké. Bravo, v době primitivních mainstreamových stříleček hrajících na efekt jednoznačně palec nahoru.

Grafika patří mezi to nejlepší, co jsem měl tu čest zhlédnout. Počínaje velmi detailními texturami, konče výbornými světelnými efekty a hrou stínů. To si vybírá svou daň na HW požadavcích. Pro plynule hraní v plném rozlišení na maximální detaily je potřeba opravdu výkonný herní stroj. Moje letitá sestava měla co dělat a kompromisy v grafickém nastavení byly nutností. Přesto i tak hra vypadala krásně.

Verdikt: Metro 2033 je špičková atmosférická akce, kterou by byl hřích minout. Obsahuje mnoho zajímavých nápadů a stejně tak několik drobných nedostatků. Ale jako celek funguje na výbornou a tak ji mohu s klidným srdcem doporučit.

Pro: ATMOSFÉRA, design prostředí, hratelnost, stealth pasáže, výborné dialogy, živé stanice, zvuky, krásná grafika, finále

Proti: vysoké HW nároky, nedotažená akční stránka, hlavní postava trpí syndromem Gordona Freemana

+51
KostikKostik
Dohráno
  • PC 100
"Tak a je to tady", řekl jsem si když se mi Metro: The last refuge dostalo do rukou. S obrovským očekáváním a nadšením jsem vložil disk do mechaniky a začal hru instalovat. Poté už jenom klikám na zástupce na ploše a natěšený čekám co mi tato (pro mě) dlouho očekávaná hra přinese. Možná se leckdo z vás zeptá jak jsem mohl hru očekávat když v podstatě přišla jako blesk z čistého nebe. Abych se přiznal jsem velmi vášnivým čtenářem knih a po přečtení knihy Metro 2033 od Dmitrye Glukhovského Mimochodem kniha dostala prestižní ocenění knižních cen pro spisovatele stejně cenné jako pro filmaře Oscar. jsem byl vážně šokován. Samotná kniha a její příběh je abych pravdu řekl skutečná bomba, ale tohle vlastně není dababáze knih, nýbrž databáze her takže přejdu k samotné hře.

Začnu dejme tomu příběhem. Píše se rok 2033 a matička Země byla sežehnuta nukleárnímy plameny po neupřesněné jaderné válce. Pouze 40.000 lidí najde svůj úkryt v hlubinách metra kde se zatím cítí v bezpečí, avšak toto jejich "bezpečí" nemá dlouhého trvání. V hlubinách metra lidé živoří přežívají o vepřovém, náhražce čaje vyrobeného z hub (za vynálezce čaje se považuje stanice Exhibice),a vitamínech, které zde bývalá Sovětská vláda tak předvídavě uschovala. Mezi lidmi koluje spousta pověstí o tom že za hranicemi zdevastované Moskvy neexistuje nic jiného než pouhopouhá ledová pustina ,starci vypráví příběhy o obloze, přírodě a všechny tyhle informace v kombinaci s tísnivou atmosférou metra hltáte vy jakožto hlavní hrdina Artyom ,který musí prožít strastiplnou cestu přes celé metro do hlavní stanice Polis, protože pravý nefalšovaný Hunter vás poslal s vzkazem ke kapitánu Millerovi o stavu ve stanici Exhibice o stavu, který ohrožuje ten malý zbyteček civilizace o nové hrozbě o nové rase tzv. Darkonce (temných), kteří nemají s lidstvem nic jiného v plánu než úplné totální vyhlazení z povrchu "Zemského" (metra). A teď jsem zjistil, že jsem se do příběhu opět tak zakousl, že mě úplně pomátl (aspoň vidíte jak hutný příběh je.) Abych příběh shrnul jelikož sem přečetl i knihu (kterou osobně doporučuji přečíst) tak hře hltám každé slovo.

Teď v dalším odstavci přejdu k hratelnosti. Hratelnost metra nepatří k úplně z těch nejlepších, ale ,že by byla úplně k zahození se také nedá tvrdit. Souboje s tzv. lidskými soudruhy jsou ještě v celkovém dojmu líbivé (až na slabší AI nepřátel), ale jakmile přijdou na řadu souboje s mutanty je to poměrně podprůměrný herní zážitek. K popisu této nevyváženosti použiji např. 2 kapitolu Bourbon konkrétně část ztracené katakomby kde s Bourbonem stojíte před vraty a vyčkáváte obrovskou kopu mutantů, kteří skáčou ze všech stran a největší zájem samozřejmě jeví o vás běháte všude, střílíte všude, ale mutantů neubývá by naopak přibývá až je po boji skutečně si oddychnete ,protože tato část hry je opravdu neuvěřitelně z herního zážitku nezajímavá ba dokonce nudná.

Po grafické stránce se mi Metro vážně líbilo zvláště podzemí tunelů zde je grafika opravdu jednou z nejlepších na trhu (aby taky ne vzhledem k extrémním HW požadavkům), ale jakmile se vyškrábete z hlubin metra do polorozpadlé Moskvy grafika ztrácí značně na kvalitě hlavně pak textury sněhu a modely některých budov, ale v celkovém dojmu je grafická stránka Metra jedna z nejlepších co lze dnes u her spatřit

Abych shrnul celý komentář vzhledem k očekáváním, které jsem k Metru měl jsem byl při hraní hry opravdu šokován a jsem velice rád že jsem si tuto hru zahrál. Děkuju moc všem v 4A Games, že nám do našich strojů seslali takový zázrak.
P.S Omlouvám za délku komentáře, ale tohle jsem si musel vychutnat.

A ještě si dovolím přidat spoiler k příběhu, který ve hře značně ořezali a hráči se proto dostalo pouze části vysvětlení proč se Arťom vlastně tak angažuje v záchraně své stanice i celého metra. Arťom má totiž velký dluh vůči lidem v metru z důvodů jeho nerozvážného dětství. V knize je příběh popsán tak , že Arťom v době kdy byl ještě malý capart se vydal s partou svých kamarádů a podomácku vyrobenou jednorannou puškou přes dosud zavřenou bránu u stanice Botanická zahrada na povrch, ale jak Arťom se svými přáteli vcházel do oslepující světla po polorozpadlém eskalátoru uslyšeli zvuk (nějaký rachot) tak se zalekli a opět zaběhli do bezpečí za bránu u stanice Botanická zahrada, ale v tom spěchu zapomněli zavřít bránu a vypustili tak do hlubin metra zkázu ve formě zmutovaných příšer a nové vývojové řadě člověka (Homu novus ) Arťomových největších nepřátel Temných, kteří si pohrávají s psychickou stránkou člověka tímto způsobem člověka zabíjí pomalou a bolestivou smrtí.

Pro: Grafika,příběh, lehké prvky RPG, používání předválečných náboju jako platidla, Atmosféra

Proti: Někdy rozmázlé textury, příliš přehnané souboje s mutanty

+20
sxgsxg
Dohráno
  • PC 90
Hral som tesne po Battlefield 3, ak obe hry zoberieme ako strielačku, tak jednoznačne vedie Metro 2033. V Battlefielde som filmíky preskakoval, v Metre vychutnával. Viem si predstaviť, že by sa Metro spojilo so svetom Stalkera.

Pro: atmosféra, príbeh, zbrane

Proti: občasné bugy

-4 +10 −14
NajlvinNajlvin
Dohráno
  • PC 95
Nemohu si pomoct, ale hry z východu mají vždy něco do sebe. Něco, co většina západních her tak nějak postrádá. A Metro 2033 je zcela určitě jednou z těch her, od které by se ostatní mohli klidně učit.

Co víc k této hře říci. Já už mohu pouze shrnout to, co řekli jiní. Poutavý příběh, jedinečné grafické zpracování, hutná a tísnivá atmosféra – zkrátka všechno spolu skvěle ladí a vytvářejí tak téměř dokonalou hru. Pokud jste někdy snili o dobrodružném objevování strašidelných podzemních chodeb a tunelů za svitu pohasínající svítilny, pak je tato hra určená přesně pro vás, neboť právě v tom neustálém napětí z neznáma spočívá úspěch téhle hry.

Mimo opuštěných, zničených a všude strachem nasátých tunelů se také podíváte občas na povrch. Ten je až neskutečně děsivý a smutný zároveň. Všude samé sněhem a ledem zaváté trosky, pobořené budovy, ohořelá auta a mrazivý vítr neúnavně bičující vše okolo. Občas prosvitne mezi mraky slunce, ale zdánlivá naděje se za chvíli zase ztratí pod roušku nukleární zimy. Ta tu má opravdu své jedinečné kouzlo. Atmosféra je až dechberoucí, což ostatně také dost umocňuje neustále se vám opocující plynová maska.

Nepřátel je plno. Ať už jde o hromadu nejrůznějších mutantů, tak se zde i střetnete s řadou ostatních přeživších z metra. Ideologie tohoto skomírajícího společenství je různá, tudíž nechybí nacisti, komunisti a další různé ministátečky bojující mezi sebou o přežití. Zbraní je taktéž celkem dost. Zvláštní vlastností hry je pak dvojí munice. Jedna vyráběná v metru je dostupná všude a její účinnost je omezená. Zatímco ta předválečná se cení jako zlato a také se s ní platí. Dobře si tedy každý musí rozmyslet, zda si ji bude šetřit pro svou vyšší účinnost, nebo zda za ní nakoupí hromadu obyčejného vybavení.

Metro 2033 je zkrátka po všech směrech hra dotažená až do těch nejmenších detailů. Životu přeživších v bývalých stanicích metra ihned uvěříte a vcítíte se tak rychle do své role zachránce ztracené civilizace. Tahle hra má prostě svoji duši a díky ní může každý zažít vskutku nevšední zážitek, který se v poslední době u her tohoto žánru vídá tak zřídka…

Na závěr podotýkám, že knižní předlohu jsem dosud nedočetl. Je jasné, že hra je z mnohých důvodů zjednodušená, nicméně hlavní děj zachovává celkem dobře. Vlastně způsob, jakým se se zpracováním autoři poprali, je mi docela sympatický a rozhodně není co vytknout. Snad jen jedině délku herní doby. Ta je sice průměrná, ale pro samotnou kvalitu z nevšedního herního zážitku by si člověk nějakou tu hodinu navíc klidně nechal líbit.

Hru doporučuji všem – povinná pařba pro všechny hráče žánru FPS.

Pro: Skvělá atmosféra, strach z neznáma, boje o přežití

Proti: Herní doba by mohla být ještě trochu delší

+25 +26 −1
EbbEbb
Dohráno
  • PC 20
Z reklamného sloganu "Instant Cult Classic" nakoniec platí len to instant. Hru som dohral za ani nie 8 hodín a nedá sa povedať, že by som si ju nejak enormne užíval. Zbrane sú nevýrazné, monštrá neosobné, prostredie príliš plastické (grafika za posledné roky pokročila len v intenzite Bluru a Bloomu) a design enormne lineárny (už Doom či Dead Space sú menej lineárne) Napriek tomu, že knihu Metro 2033 mám prečítanú ma nezaujal ani len ten dej. Za 5$ z Gamersgate je to OK kúpa, ak by som za to vysolil plnú cenu, asi by som žiadal refund.
-7 +9 −16
CJCJ
Dohráno
  • PC 90
Túto hru som začal hrať z viacerých dôvodov. Najprv sa mi nedali načítať savy v GTA: San Andreas, potom nešiel internet a prišlo škaredé upršané počasie. Na Metro som sa aj tak už dlhšiu dobu chystal a tak som ho začal hrať. A ešte, aby som nezabudol, toto je môj jubilejný 10. komentár. Ale teraz už k samotnej hre.

Začnem asi príbehom, ktorý síce nie je taký prepracovaný ako v sérii MGS, ale pri FPS postačí. Píše sa rok 2033, pred dvadsiatmi rokmi bola Zem zničená pri jadrovej vojne. Asi 40 tisíc ľudí sa zachránilo tak, že sa schovali v metre. Vy sa dostanete do úlohy Arťoma (Artyoma, fakt divné meno alebo sa to zdá len mne?), ktorý práve oslávil svoje dvadstiate narodeniny. Začínate tak, že idete privítať istého Huntera, ktorý sa vrátil zo svojho „výletu“ a práve vtedy napadnú mutanti vašu stanicu. Neskôr vám Hunter dá úlohu, máte sa dostať na stanicu Polis a povedať čo je s vašou domácou stanicou a tak ju zachrániť. Tak nejako sa vaša cesta naprieč celým metrom začína. Ale niežeby ste boli celý čas len v metre, pozriete sa aj na povrch a to nie raz. Pozriete sa do zničenej Moskvy a na to čo z nej ostalo, do rôznych zavretých, ľudopráznych tunelov, kde ľudia neboli veľmi dlho a dokonca aj do starej vojenskej základne.

Keďže Metro 2033 je post apokalyptická hra, nečakajte, že kvôli tomu, že sa odohráva v budúcnosti budete používať laserové pušky atp. Zbraní tu nie je veľmi veľa, ale budú vám stačiť. K dispozícii budete mať arzenál od revolverov, cez podomácky vyrobené dvojhlavňové brokovnice, rôzne samopaly, AK-47 až po dynamit. Ale nebudete musieť používať len tieto zbrane, teda budete, ale budete si ich môcť kupovať s rôznymi vylepšeniami. Napríklad revolver budete môcť používať ako sniperskú pušku, budete na ňom mať namontovanú pažbu, ďalekohľad a tlmič. Poprípade budete môcť mať predĺženú hlaveň kvôli presnosti. Takisto môžete mať vylepšené aj iné zbrane, napríklad samopal s bayonetom atď.

Keď už som sa dostal k tým zbraniam, veľmi rýchlo sa naučíte šetriť munícou, ktorej nie je nejako extra veľa. A tiež sa naučíte, že keď zabijete nepriateľa, je veľmi dobré ho prehľadať, kvôli lekárničkám, munícii, plynovým maskám alebo náhradným filtrom. Na výber máte dva typy streliva, vojenské alebo tzv. špinave náboje. Samozrejme, že vojenské náboje sú silnejšie, ale problém je ten, že v Metre sa používajú ako platidlom, a preto je rozumné nimi šetriť. Ale pri nejakých väčších prestrelkách vám to bude aj ak jedno.

Teraz k tomu po kom budeme strieľať. Sú tu dva druhy nepriateľov, a to ľudia a mutanti. Budete strieľat napríklad po nacistoch, komunistoch, ktorí v metre stále medzi sebou bojujú (dokonca bojovali v ďalšej vojne a nacisti prehrali) alebo po rôzných banditoch. Taktiež sa stretnete s rôznymi druhmi mutantov, jedni pripomínajú presrastené potkany, iní opice. Ale najsilnejší sú tí, ktorých všetci prezývajú démoni. (Až na jednu postavu, ktorá pôjde s vami. Tá hovorí: „Somebody call them demons, I call them bitches.“- pamätná hláška).

Čo robí túto FPS odlišnou od ostatných. Je to práve to, čo budete musieť používať, aby ste prežili. Nečakajte, že budete mať k dispozícii nejaké radary alebo niečo podobné, všetko, čo vám bude pomáhať nájsť cestu je váš notes, ktorý máte stále so sebou. V ňom máte napísané úlohy a máte v ňom aj kompas, ktorý vám ukáže cestu, keď zablúdite, pokiaľ ste vo veľkej tme, môžete si naň posvietiť zapaľovačom. Ako prežiť v toxických a zamorených či rádioaktívnych oblastiach? Budete používať plynovú masku, avšak musíte si sledovať počet filtrov a ich výdrž. Na to budete mať hodinky, na ktorých si zakaždým, keď si dáte na hlavu masku, nastavíte stopky. Ale nebudú vám stačiť len hodinky, budete musieť sledovať aj stav vašej masky, keď vám začne pukať sklo na nej, je dobré ju čo najskôr vymeniť. Na hodinkách je ďalšia užitočná vec a to tri diódy, ktoré ukazujú ako vás je vidno alebo skôr, či vás vôbec vidno. To je užitočne najmä pri stealth pasážach, ktoré sú ale v hre podľa mňa viac menej zbytočné (alebo to bude tým, že ma vždy zbadali...). Hra síce obsahuje autoheal, ale máte možnosť aj používať lekárničky. Opäť vec užitočna pri dlhších a ťažších prestrelkách, nie vždy máte čas schovať sa a počkať na doplnenie životov. A keďže budete bojovať väčšinou v metre, kde nie je moc svetla, na svietenie budete používať buď čelovú lampu alebo nočné videnie. Ale na to, aby ste mohli svietiť potrebujete energiu, avšak žiadne baterky nečakajte. Vy so sebou nosíte nabíjačku a v prípade, že lampáš slabo svieti, stáči vytiahnuť a párkrát stlačiť nabíjačku a je ako nový.

Ešte by som chcel spomenúť grafiku, ktorá je veľmi dobrá, aspoň mne sa veľmi páčila. Mal som možnosť vidieť hru na najnižších a najvyšších nastaveniach a rozdiely boli celkom veľké. Veľmi dobrý je efekt namŕzania plynovej masky, keď poriadne cez zamrznuté sklo ani nevidíte.

Teraz k záporom hry, aj keď ich nie je moc veľa. Ako prvá, mi vadila dĺžka hry. Za necelé tri dni som mal hru dohratú, dĺžka hry je asi 6-7 hodín a to mi nestačí. Za druhé mi vadilo to, že hlavná postava nerozpráva, vo veľmi veľa momentoch to doslova bilo do očí. Ďalej je tu množstvo bugov, ale na to sa dá zvyknúť (prepádavenie cez steny a podobne). Trocha ma naštvala absencia quicksavov. A ako posledné sa mi nepáčili ceny u obchodníkov. Ceny niektorých vecí sa mi zdali proste moc vysoké, ale to je len taký detail.

Takže, ak máte radi post apokalyptické hry a nemáte radi RPG, ale FPS a S.T.A.L.K.E.R. sa vám nepáčil alebo si chcete proste len zastrieľať, je Metro 2033 hra pre vás.

Pro: Príbeh, grafika, zbrane, notes, využívanie plynovej masky, prostredia, postavy, metro, náboj ako platidlo, nutnosť šetriť strelivom, možnosť vidieť celé metro, celý post apokalyptický svet a jeho spracovanie, atmosféra.

Proti: Dĺžka hry, hlavná postava nehovorí, príliš vysoké ceny niektorých vecí, bugy, absencia quicksavov.

+59 +60 −1
AlieNAlieN
Dohráno
  • PC 80
Moderní přeskriptované koridorovky mě povětšinou nesmírně iritují, občas dokonce i přímou serou, tudíž je pro mne opravdovou radostí zjistit že ne všechny musí být tak odpudivě nezábavné a díky věčnému svazování hráče přímo "antiherní".

Protože ve zkratce - Metro 2033 je parádní.

V prvé řadě za to nepochybně může vynikající prostředí klaustrofobního Moskevského metra postapokalyptického věku, které samo o sobě determinuje stísněnou a depresivní atmosféru plnou nebezpečí a smrti v temných zákoutích. Když se k němu přidají ještě herní principy ne nepodobné notně zjednodušenému Stalkerovi (jako výborné obchodování se zbraněmi a municí, rozhovory s npc v několika obydlenějších oblastech a hlavně celkový "feeling" z akce), a také kupodivu dost zajímavě nastíněný příběh (bohužel ale "jen" nastíněný), tak je jasné že tímto metrem bych se s chutí svezl znovu a po delší trati.

A to dokonce i přesto že i tuto hru mrví dnes tak populární konzolové prvky jako autoheal a nemožnost normálního ukládání pozice - obojí jsou to mechanismy které se pro tento typ hry brutálně nehodí. Navíc nějaký sjetý game-designer k nim přidal ještě bonus v podobě extraúzkého úhlu záběru, takže si hráč připadá jakoby hrál s permanentní zapnutým zoomem neboli na hru koukal skrz dalekohled, což přehlednosti rozhodně nepřidává.

K dokonalosti tedy chybí stále mnohé... ale to nic nemění na faktu že lepší striktně lineární akční hru jsem nehrál od druhé epizody Half Life 2 a už před ní toho moc zajímavějšího nebylo.

Pro: atmosféra, prostředí, nakupování zbraní a munice, boj proti lidem

Proti: autoheal, checkpoint save systém, malá šířka záběru postavy hráče, relativní krátkost, otravné zelené koule v závěru hry

+21 +22 −1
VodnyVodny
Dohráno
  • PC 85
Dlouho jsem nehrál takhle dobře zpracovanou FPS. Vlastně od dob HL2 mě takhle skoro nic nechytlo. Metro si drží slušnou atmosféru od začátku do konce. Není to ale hororová atmosféra (která trošku chybí), ale spíše zpracování světa, které mi neustále ukazovalo, kdo tady tahá za kratší konec provazu. Lidstvo jakoby žilo v beznadějné naději a doufalo v zázrak. Při hraní jsem neměl strach, spíše jsem cítil tu syrovost a všudypřítomné obavy, co bude dál. Trochu mi to připomínalo odboj proti Skynetu v Terminátorovi.

Za tuhle hutnou atmosféru vděčí Metro především špičkovému grafickému kabátku. Některé efekty mlhy, prachu a hrátky světla se stíny jsou neuvěřitelné. Líbí se mi také postavy, ač bez kvalitního lip-syncu, působí uvěřitelným, mohutným dojmem. Arzenál zbraní mohl být trošku pestřejší, nicméně pro zachování uvěřitelné atmosféry je jasné, že nic moc nového se vymyslet nedalo. Nakupování zbraní a ohledávání mrtvol oproti klasickému sbírání zbraní pouhým pohybem postavy přes ně dodává hře na obtížnosti. Munice nikdy nebylo tolik, abych s ní mohl plýtvat.

Hlavní výtku bych měl ale k příběhu, který přeci jen mohl být podaný lépe. Čekal bych více skriptovaných momentů a filmečků v enginu hry. V tomto ohledu si mohli tvůrci více vyhrát. Hratelnost je ale skálopevná a dokonce umožňuje hrát hru dvěma způsoby - stealth a akčním přístupem. Zároveň oceňuji částečně nelineární design, kdy bylo možné v určitých pasážích postupovat jinou cestou.

Suma sumárům velmi dobře hratelná FPSka, která je takovým ideálním mixem HL2+CoD+Stalkera. Škoda jen, že ve hře není využita fyzika pro nějaké logické puzzly tak jako v HL2.

P.S.: Nevím jestli jsem sám, ale poměrně dost mi vadila pasáž hry s vybuchujícími vajíčky. Tam jsem musel hru minimálně desetkrát opakovat.

Pro: Slušná atmosféra, vynikající grafika, stabilní hratelnost bez výrazně nudných pasážích, perfektně zpracované prostředí, méně lineární.

Proti: Slabší podání příběhu, málo hororová atmosféra, chudší arzenál zbraní.

+20 +21 −1
H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Zpočátku se mi Metro jevilo jako nepřímé pokračování Cryostasis - mluví se tam rusky, pohybujeme se pomalu a opatrně v depresivních prostorách, dýchá na nás nadpřirozeno a akorát místo ukazatele tepla dobíjíme ukazatel plynové masky... Metro však představuje variabilnější herní náplň a znatelně barvitější hratelnost. Sandbox se sice nekoná, dokonce ani RPG prvky ne (za celou hru jsem jen dvakrát nakoupil něco v marketu a nejspíš jsem to ani nepotřeboval), ovšem Metro je i v rámci koridorové FPS nadstandardně zajímavou hrou. Jsou mise, kde střílíte větší množství nepřátel se skupinou dalších vojáků, jsou mise, kde se ve dvou plížíte temnými chodbami za doprovodu perfektní atmosféry a neméně velkou část zabírají také mise, kde se samotní, ubozí a připosraní schováváte před nepřáteli a postupujete ve stylu stealth.

Ani jeden z těchto druhů misí sice nedosahuje vrcholu svých žánrů, obzvláště stealth prvky jsou velice jednoduché, ale myslím, že právě tak je to nejvíce vhodné pro pohodovou hratelnost a odreagování. Ono vůbec nazývat misi, kde stačí vojákům před nosem zhasnout petrolejku a proplížit se jim za zadkem jako "stealth", je možná až urážkou pro opravdové stealth hry, ale nemůžu si pomoct, právě takhle mi to vyhovovalo. Nic komplikovaného, jen objevit jednoduchý vzorec pohybu nepřátel a dostat se dál. Aby zde však platilo, že "méně je někdy více", musí mít hra oporu v ostatních aspektech. V prvé řadě se jedná o již zmiňovanou atmosféru, která je opravdu fantastická (neříkám, že hrůzostrašná, to ne), v druhé řadě o excelentní grafiku, její hrou světla a stínu a přesvědčivým designem prostředí. Stejně jako u Cryostasis si ale dovolím poznamenat, že samotný engine zdaleka nedosahuje kvalit Crysis, jen na pohled běžného hraní se tváří prvotřídně.

Jednu výtku, která mě rozžhavila pěkně do běla, bych však měl - zpropadený systém ukládání! Hra používá jeden autosave, který se vám přepíše klidně sekundu po té, co se ve stealth misi prozradíte, jelikož nevíte co je za rohem, nebo vám pohodově zničí hru, pokud se vám podaří utéct svému parťákovi do další loadovací zóny a zanechat ho bugnutého v té předchozí... A v těchto situacích opravdu nezbývá nic, než restartnout celou misi.

Celkově to byl moc pěkný herní zážitek a překvapivě dost dlouhý! Člověk sice během hraní přijde na více drobných nedostatků, ale fakt, že si na většinu z nich po dohrání ani nemohu vzpomenout mluví sám za sebe...

Pro: Atmosféra, grafika, minimální složitost, ale ne stereotyp ani tupost, délka hry

Proti: Systém ukládání, drobné nedostatky, pár nápadů nedotáhnutých k dokonalosti

+16
hvezdosvithvezdosvit
Dohráno
  • PC 75
Komentář píšu s prsty ještě vlhkými od krve mutantů a nácků, vlastně nevím čí, páchne stejně. Ačkoliv téma postapokalyptické budoucnosti začíná být již jemně vyčpělé, Metro může zaujmout svojí Ruskou jinakostí. Jsem rád, že na vývoj her jdou naši východní bratři jinak a čas od času se jim povede zářez, v případě se Metra však na tento zářez rozhodně nebude vJečný.

Charakteristická je linearita příběhu, naskriptovanost z níž nelze uhnout a to, co se s tím pojí - téměř filmové zpracování, do něhož hráč vstupuje často jen aby něco svým umem zastřelil. Autoři si dali opravdu velkou práci, aby hráči nabídli řetez nestejných situací, každá subkapitola je jiná. Pozornost se však nedaří udržet a po nadějném rozjezdu přicházi mírné vystřízlivění. Dech opět nabere hra až v samotném závěru (5% navrch za závěr). Na maximálně deseti hodinách nedokáží bohužel autoři příběh hráči prodat, přimět ho aby jej pochopil nebo si aspoň začal klást otázky. Ke čtení knižní předlohy mě hra nenavnadila, být Metro adventura, mohlo být všechno jinak. Prostředí frakcí Ruského metra a života v něm nepůsobí důveryhodně, spíš jako vynucená alegorie nedávné minulosti. Protikladem k fraškovitým frakcím je atmosférický postup mutanty zamořenou Moskvou a jejím podzemím.

Vaši cestu pomohou umetat vojenský nůž, několik typů revolveru, útočné pušky, brokovnice, vzduchových pušek a TNT náloží. Účinné vojenské náboje z doby "předtím" se používají ve stanicích metra i jako platidlo. Dále vojenská lékarna s pěti injekcemi, které spíše nebudete potřebovat, protože zdraví se samo doplňuje. V těch opravdu kritických momentech je aplikace injekce zbytečná, protože vás skript stejně dostane, nebo příliš pomalá. Výborně je zpracována plynová maska, již budete používat na povrchu i v zamořených oblastech podzemí. Dokáže to vyvolat silný pocit ohrožení, když vám dochází filtry v napůl rozbité zamlžené masce a Arťom (jak se hlavní hrdina jmenuje) vám čím dál víc sípe do ucha. Absence číselných ukazatelů dělá atmosféře vůbec dobrou službu (čísla se objeví jen, když měníte zbraně, získáte náboje). Geiger vás upozorní na zvýšenou radiaci, indikátor na hodinkách na to, jak jste tišší, čelovka a noktovizor na ručně dobíjený akumulátor vám pomohou ve tmě.

K boji: Mutanti většinou nepůsobí smrtelná zranění a jen tak vás ožižlávají. Proti lidským nepřátelům jsem zkoušel hrát stealth, ale moc mi to nešlo, málokdy se stane, že vás nepostřehnou, když se snažíte zacílit, možná jen nejsem dost rychlý.

Má hra se obešla zcela bez bugů, po technické stránce bych vytknul jen výrazný pokles FPS pokud na scéně byl kouř při nastavení na normal. Grafika je opravdu pěkná, opakující se obličeje NPC vás však zamrzí. Doporučuji hrát v noci.

Pro: atmosféra, buguprosté, maska

Proti: pády FPS, příliš lineární, příběh nezaujal, nulová replayabilita

+18
R0QU3R0QU3
  • PC 100

Pro: nápad, originalita, výborný grafika, zbraně, mutanti, atmosféra, zajímavost

Proti: vysoké HW nároky, někdy chyby ve hře, mohlo to být delší

-25 +1 −26
jezekjezek
Dohráno
  • PC 90
(omlouvám se za trochu jiný typ komentu)

Jako obvykle, začátek: Metro jsem sledoval delší dobu, nijak mě neohromovalo, ale když vyšlo a já viděl video z recenze od Erta + dojmy lidí, co to hned hráli, tak jsem druhý den kupoval.
Buhužel tenhle zajíc byl v divném pytli. Metro bavilo, bavilo hodně. Engine se mi líbil, prostředí taky, lineárnost nevadila, hraní druhých houslí taky ne, jen ten pocit mrazení se po cestě někam vytratil a zůstal jen na obrazovce...
Nejsem HC hráč a snažím se hrát na střední obtížnost. Bohužel mi přišla spíše jako lehká a já tak po celou dobu nezažil nutnost šetřit náboje a ani "náboje", o stealth procházení nemluvě. Nebylo třeba.
Takže ikdyž jsem se bavil a to opravdu královsky, konec byl prostě koncem a po delší době mě nic nevede k tomu, abych si to střihnul na hard. Škoda tomu.
+18
DaemonDaemon
Dohráno
  • PC 60
Metro 2033 je výrazný zástupce v současnosti populárního game designu lineární FPS ve stylu jízdy na horské dráze. Tohle přirovnání dohání skoro k doslovnosti, když několikrát umisťuje hráče na vozidlo automaticky jezdícího po kolejích metra. Jedná se o přístup, kdy mě hra vede předem určeným koridorem a neustále se mě snaží ohromit prostředím a skriptovanými scénkami.

Většinu herního času se mnou putovala minimálně jedna další postava. To vlastně není úplně přesné. To já většinu času následoval nějakou další postavu, takže jsem si střídavě připadal jako na turistické prohlídce s průvodcem. To v dlouhých úsecích, kde se nic nedělo a tvůrci se jen snažili chlubit pěkně nadesignovaným prostředím. A v akci zase jako rozkazy plnící sidekick hlavní postavy. To jak moc vodí tato hra za ručičku, bylo chvílemi až bolestivé. Tvůrci přistupují k hráči jako k cvičené opici. Tohle není o tom reagovat na situace podle svého uvážení, tady se prostě jen dělá přesně to, co se přikáže.

Do hry jsem se pustil v domnění, že si užiju klasickou akci a zhruba první třetinu čekal, kdy se konečně rozjede, kdy skončí úvod a nechá mě konečně pořádně hrát. Až jsem nakonec pochopil, že taková bude až do konce. Mohl bych toho hodně kritizovat, stejně tak nemůžu popřít, že hra obsahuje slušné nápady, svět Metra 2033 má něco do sebe a párkrát jsem se i dobře bavil v momentech, kdy mě hra chvíli nechala hrát samotného. Ale nemá smysl se v tom rýpat, protože prostě game designerský přístup této hry mi nesedne. A nejen to, navíc ho považuju za hloupý. Nějak se tu z toho vytrácí hra a zůstává jen jakýsi patvar rádoby filmu z vlastního pohledu.
+17 +22 −5
Grey_foxGrey_fox
Dohráno
  • PC 85
To, co mi v souvislosti s touto hrou nejvíce vadí, je fakt, že v mnoha recenzích byl hlavní výtkou argument, že hra neposkytuje takovou volnost jako např. Stalker.

Proboha, to už jsme opravdu dospěli do doby, kdy hry MUSÍ být nelineární sandbox, aby dosáhly výraznější úspěchu?

Metro 2033 je velice, velice dobrá hra. Kdyby tak vyšla před vlnou vyprovokovanou GTA 3, tedy trendem "sandox je všechno." Já jsem se dostal do stavu, kdy doslova vyhlížím hru, která bude aspoň trošku lineární. Metro je lineární totálně.

Atmosféra je výborná, hratelnost velice dobrá, level design je poměrně originální a některé části hry prostě skvělé. Ale na každé tři výborné části připadá jedna dost podstatně slabší. To je asi hlavním kamenem úrazu.

Nejlépe to vystihl pipboy, když hru označil za velmi podobnou hrám Modern Warfare. Opravdu - skripty jsou velmi časté, pohybujete se drtivou většinu času v koridorech, nepřátel je místy více než by od nich bylo slušné... a celkově to vytváří příjemný celek.

Grafika je pěkná, ale to nemá cenu nijak zvlášť řešit. Graficky stojí hry poslední dva tři roky v podstatě na místě (což je vlastně jen dobře), takže není nijak těžké většinu jich překonat. Ať už je grafika jakákoliv, stává se tu naprosto nedílnou součástí hraní - třeba u Crysis, Far Cry 2 i jiných her stojí vše prostě pouze na grafice, tady tomu tak není, a to je velmi dobře.

Já osobně prostě cítím, než že vydávat sandbox, jemuž to ubere na atmosféře či soudržnosti děje (a především u děje to je jistota), je lepší udělat striktně lineární hru, která je jednoduše výjimečná.

A Metro 2033, i se všemi svými chybami, je zatraceně výjimečná hra.

Pro: atmosféra, příběh, několik okamžíků hraničících s genialitou, grafické ztvárnění

Proti: místy naprosto zbytečně frustrující

+39
ThellwinThellwin
Dohráno
  • PC 90
Metro 2033 pro mě bylo až do loňského podzimu jedna velká neznámá, pak jsem si přečetl pár informací, prohlédl nějaké ty screeny a rázem jsem musel přehodnotit svůj žebříček nejočekávanějíšch her pro rok 2010. Tak trochu jsem doufal, že dostanu Stalkera z prostředí Moskevského metra, ale pár let už hraju a abych si nemohl nevšimnout, že to všechno vypadalo na první pohled až moc dobře na to, aby to byla ve výsledku pravda.

Řeknu to hned na začátku, zklamání se nakonec nedostavilo, jen takový ten pocit, že tu byl trochu větší potenciál a to, co nám tvůrci servírují není úplně to, co z toho mohlo být. Nicméně vzhledem ke svázání knižní předlouhou možná nebyla jiná možnost. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nevím, jak jsou si dějové linky v ní a ve hře podobné. Atmosféra a opravdu atraktivní prostředí, to je to, na co Metro 2033 sází v první řadě a pokud by se na tomhle dal vystavět svět nesvázaný žádnými nelogickými omezeními, byla by to naprostá bomba. Představa hry s maximálně otevřeným světem, s přístupem úplně všude, kam lze logicky vlézt, se spoustou unikátních postav se svým vlastním příběhem se mi vkrádala do mysli takřka během celého hraní. Na druhou stranu si možná autoři uvědomili, kam sahají jejich možnosti a včas ořezali své plány na to proveditelné maximum.

Metro 2033 je poctivá FPS s naprostou absencí RPG prvků, které tam asi hodně lidí čekalo. Celou hru drží pohromadě silný příběh o záchraně jedné okrajové stanice a jejích obyvatel a dost dlouhou dobu nic nenasvědčuje tomu, že činy, které hlavní hrdina koná, by mohly mít nějaké rozsáhlejší důsledky na své okolí, ne-li dokonce na celý herní mikrosvět. Lehce mystické a nadpřirozené prvky se dají celkem v pohodě skousnout, asi už jsem proti tomuhle během času dost otupěl. Co se bohužel přehlédnut nedalo, byl dost velký rozdíl, mezi souboji s lidskými protivníky a mutanty. Zatímco boje proti těm prvním byly zábavné a přestože AI není nijak excelentní, tak dokázaly nabídnout i překvapivé momenty, boje s mutanty jsem bral jako nutné zlo. Na to, že jde o pravověrnu FPS jsem postrádal větší výběr zbraní, takřka celou hru jsem si vystačil s asi třemi, nebo čtyřmi kousky, ke kterým jsem se dostal docela brzy. Mírné zpestření tak představovaly jen dva druhy munice, kvalitní armádní a méně účinná vyráběná už v podzemí. No, mám ve zvyku si cenné předěmty ve hrách šetřit, takže jsem celou hru prošel s tím, aniž bych vystřelil jediný armádní náboj, protože jsem si říkal, určitě je upotřebím později. Konec přišel bohužel dříve, než se tak mohlo stát :) Jediné o co jsem se nakonec staral nějak výrazněji bylo měnění filtrů do plynové masky.

Po technické stránce je metro velmi povedená záležitost. Hra byla celou dobu naprosto stabilní a pokud člověk netrvá na DX11 a max. detailech, tak se dá celkem dobře hrát i na průměrném PC. Metro 2033 je výborná hra s částečně promarněným potenciálem, což jí ale nebrání v tom, aby se smělě mohla zařadit mezi top hry. Aspoň pro mě. Když jsem si přečetl svůj koment celý znovu, tak mi jeho vyznení připadá až moc negativní, sám nevím proč ... asi krásný příklad toho, co dokáže udělat ne úplně naplněné očekávání.

Pro: Atmosféra a prostředí, grafická stránka hry

Proti: Sem tam nějaká ta chybka, mutanti

+26
GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Metro 2033 přináší spoustu originálních prvků, propracovaný level-design interiérů, cut-ready atmosféru, bezkonkurenční grafiku nebo uvěřitelně žijící podzemní svět. Jenže tam, kde by hra mohla stavět na jemném RPG systému obchodování - rozhovorů, příležitostných potyčkách s vojáky, na které by se hráč opravdu těšil, nebo silných filmových momentech, tam se autoři rozhodli jít jinou cestou:
1. polechtat volume hektičnosti soubojů a počtu nepřátel na snesitelné maximum
2. dráždit hráče pohledem na neuvěřitelně propracovanou lokaci (Polis), kterou hráč jen tak ledabyle projede, aniž by mu bylo dovoleno nasát tu tísnivou atmosféru pořádným pokocháním se okolím
3. zavést systém pře-ukládajících se checkpointů, takže jakákoli ztracená situace uložená hrou znamená restart celého levelu
4. snížit účinnost zbraní až na legrační minimum (4 rány z brokovnice do hlavy vojáka nemusejí znamenat nutně rozprsknutý mozek na zdi)
5. vložit do hry nadpřirozeno, které v rámci příběhu nedává moc smysl, ale vypadá to cool
6. vytvořit stealth pasáže, ve kterých autoři hráči hodí pod nohy klacek, co se prostě nedá překročit (to znamená nutnost vyvolání poplachu a pronásledování všemi těmi, co jsem je potichu obešel)

Je to skvělá hra. Ale stačilo by málo a mohl bych ji s klidným svědomím postavit na svůj pomyslný piedestal vedle Half-Life a Far Cry. Metro 2033 má gigantický potenciál... přivázaný na řetězu.

Hodnocení: ✰✰✰✰

--- Update po druhém dohrání ---
Jednu chvíli jsem uvažoval o zvýšení hodnocení, ale nakonec tuto myšlenku dorazil bug s nemožností sběru většiny filtrů ve hře, což vedlo k frustrujícím pasážím s nedostatkem kyslíku a nutností rychle probíhat lokacemi. Obrovská škoda. Jinak Ranger Hardcore mode hře jen prospěl. Větší účinnost zbraní, automatická brokovnice, díky většímu šetření jsem měl nábojů dostatek po celou hru (i když vypadá trochu hloupě, když seberu ze země viditelný pás nábojů a dostanu z něj pouze jeden) a lékárničku jsem nepoužil ani jednou. Škoda, že se mi nepodařilo dosáhnout na druhé zakončení...
+52 +54 −2
MATADORMATADOR
Dohráno
  • PC 80
Když jsem se poprvé ponořil do útrob moskevského metra, věděl jsem, že tahle hra bude zatraceně jiná. Jelikož ta atmosféra postapokalyptického života na Vás prostě sálá z každé vteřinky hraní. Metro 2033 si mě okamžitě získalo! Hru jsem se tak snažil, co nejvíce vychutnávat a hrával jsem ji výhradně večer, kdy přestřelky s nepřáteli získávají na atmosféře a boje s mutatnskými potvorami na intenzitě. Jednoduše když uslyšíte nedaleký vřískot, víte, že se máte připravit na nejhorší.

Právě při bojích jsem nejčastěji proklínal zbraně, které jsou opravdu zajímavou položkou a některé cenné náboje do nich slouží jako platidlo. Zbraní není tolik a lehce si tak získáte náklonnostk jakékoliv, chvilku používané, zbrani. Svou oblíbenou brokovnici jsem nedal skoro z ruky, i když její dlouhé nabíjení mě mnohdy neuvěřitelně flustrovalo ve výsledku to vytváří skvělý požitek. A právě tohle je další důvod, který dělá Metro Metrem. Atmosféra je vážně nevídaná, už dlouho se nestalo, že bych se těšil na každý moment a sžít se tak jednoduše s hlavním hrdinou, se nepodaří každé hře. Cesta do Polis není jednoduchá, nevede jen podzemím, ale výstup na zamořený povrch má svůj cenný, životu nebezpečný, obsah. Nutnost nasadit plynovou masku, kontrolovat stav filtru a přitom bojovat s démony, když Vás hra žene stále dál a dál, panečku. To je Metro 2033!

Představit si, že se něco podobného může lehce stát mě nutilo se zamyslet, opravdu by to bylo takové? Pevně věřím, že ve spoustě případů ano. A právě proto je Metro 2033 vynikajícím survival akčním kouskem, který má skvělou atmosféru a dokáže Vás rychle vtáhnout, i přes přehnaně obtížné boje s mutanty a vyšší celkovou obtížnost. Pokud máte v oblibě taktizování, tichý postup a všechny ty Stalkery, Feary a CoDčka, skočte do podzemní bez rozmýšlení!

Pro: atmosféra, příběh, grafické zpracování, zbraně,

Proti: boje s mutanty, o drobek slabší pasáže venku, než-li "tam dole",

+18
pipboypipboy
Dohráno
  • PC 85
Taková kombinace STALKER: Clear Sky a Modern Warfare 2.

V zásadě se jedná o naprosto lineární atmosférickou FPS akci. Hlavní roli tu hraje právě tísnivá atmosféra polorozpadlých tunelů metra pod Moskvou. V některých stanicích přežívají zbytky lidské populace. Silnější militantní frakce jsou natolik pitomé, že i na sklonku civilizace proti sobě v tunelech válčí, ale hlavní roli nebezpečí skrývajícího se v nejen v tunelech podzemní dráhy představují mutanti, kteří neustále útočí na poslední lidské osady.

V jedné takové osadě žije i hlavní hrdina a i té už brzy hrozí zkáza. "Když se do zítřka nevrátím, jdi pro pomoc do Polis," praví ostřílený veterán a mizí v temnotě jednoho z tunelů. Nevrátí se. A tak začíná Arytomova strastiplná cesta do Polis a pak ještě dál.

Jak procházíte domovskou stanicí, vidíte překvapivě živoucí místo plné lidí žijících své mizerné osudy. Obchodníci nabízejí zdaleka nejen výzbroj a výstroj, které můžete nakoupit, ale lidé tu hledají všemožné náčiní, suroviny a jídlo. Projdete se malou prasečí farmou, některé místnosti jsou plné beden s houbami, z rádií a gramofonů vyhrávají pohodové jazzové songy. Děti si hrají na chodbách, zatímco rodiče a jejich známí si vykládají historky ze starých časů. Ti co už viděli příliš spíš jen čekají za zavřenými dveřmi na smrt. V podobném duchu se nese i návštěva další stanice, do které se jako doprovod obchodní karavany podíváte a i samotná cesta bude sama o sobě kulervoucím zážitkem.

Opravdu - z toho, co předvádí Metro 2033 v úvodu se atmosféra div nesráží na monitoru a osobně mám za to, že žádná jiná hra se tomuhle jednoduše prostě nikdy ani nepřiblížila. Je věčná škoda, že Metro 2033 není otevřeným světem a nemá alespoň RPG feeling na úrovni STALKERa nebo Outcastu, nebo není rovnou dokonce poctivým RPGčkem, protože to by naprostá kulervoucí bomba. Ještě větší škoda je, že cestou do třetí stanice už kvalita zážitku klesá zpět do pozemských výšin a že za ní hráče čeká povrch, kde už se dá mluvit jen o nížinách, neřku-li hlubinných dolech.

Na povrch se během hraní podíváte několikrát. Jednou krátce v samotném prologu hry, dvakrát na cestě do Polis a myslím že dvakrát později. První delší návštěva venkovního je naprosto otřesná. Za prvé proto, že najít cestu dál je často naprosto šílené a občas jsem doslova bloudil v kruzích (což platí i pro druhou návštěvu), za druhé proto, že se tady už začnou pořádně projevovat neduhy hry.

Je totiž třeba si uvědomit, že onen úžasný úvod je v podstatě těžce skriptovaná ulička s hodně hezkými stěnami. Jakmile dojde na neskriptované souboje, dostáváme "jen" lehce nadprůměrnou střílečku v atraktivním prostředí a ten lehký nadprůměr ještě platí jen pro boj s lidmi. Souboje s mutanty jsou naopak zcela domrvené, především když se jich na vás sejde větší množství (= většina případů řekl bych). Kulky do hlavy jsou ještě poměrně efektivní (i když s většinou zbraní se 1 shot 1 kill taky nekoná), ale hlavy mutantů jsou poměrně malé a jejich majitelé zrovna nečekají na to, až jim je ustřelíte. Vzhledem k jejich počtům a útokům zblízka by se zdálo dobrým nápadem sáhnout po brokovnici, která je ale žalostně slabá - na plný zásobník zabijete dva mutanty a následně se na vás sesype zbytek. Další zbraně na tom nejsou o moc líp.

Zbraním a výbavě by stálo za to věnovat pozornost - většinu hry budete mít v ruce podomácku vyrobené nebo alespoň silně upravené zbraně, které podle toho vypadají a část výstroje má svá ovládací poměrně originální specifika: Domácí sniperku je třeba pravidelně ručně natlakovat, svítilna a později i noktovizor zase spotřebovávají energii, kterou musíte čas od času vyrobit pomocí ručního dynama. Ve hře je i něco jako harpuna nebo kuše, ale neměl jsem tu čest si z ní vystřelit a kouske před koncem jeden z parťáků střílel po mutantech něčím, co principem připomínalo gaussovku, ale nebyl čas tu věc zkoumat.

Výzbroj i výstroj lze ve stanicích nakupovat za předválečnou armádní munici. Zajímavé platidlo, kterým můžete i střílet (je výrazně silnější než běžný domácí šunt), ale právě to mi na něm vadilo: Stačí chvíli držet reload a panák začne ládovat samopal penězma, čehož si v zápalu boje nemusíte vůbec všimnout - tím spíš, když řada zbraní držení reloadu prakticky vyžaduje. Tady si dovolím jednou takovou radu - neobtěžujte se příliš s nákupem zbraní - alespoň co se revolverů a útočných pušek týče, kvalitní kousky často najdete někde se válet chvíli po tom, co jste měli možnost je za kvanta nábojů koupit :)

I přes vyloženě mizerné boje s mutanty (btw. mají taky sklony skákat skrz vás, což na přehlednosti taky vážně nepřidává) a místama podivně zastaralé gamedesignové principy má Metro hodně co nabídnout. Na několika místech můžete uplatnit stealth přístup (patrně se vám to brzo zvrtne v otevřenou střelbu, ale aspoň do té doby stealth funguje) a napříč hrou narazíte na další kulervoucí, nebo alespoň zajímavé momenty, takový příjezd do Polis opravdu uvolní spodní čelist.

Příběh je poměrně zajímavý, ale spíš jen zabraňuje tomu nazývat obsah vatou, než že by vyloženě exceloval, navíc má svoje trhliny. Prim jednoznačně hraje atmosféra okolního světa.

Graficky má Metro 2033 rozhodně co nabídnout - aby také ne, vzhledem k nárokům. Navzdory tomu i na maximální detaily oko sem tam zahlédne rozmáznutou texturu nebo málo detailní objekt a modely postav mají k panákům z Crysis nebo Mass Effectu hodně daleko. Engine ale kouzlí s nejrůznějšími efekty a technická stránka věci je určitě o ligu výš, než cokoli, co jsem zatím viděl. Ozvučení je neméně kvalitní - poměrně často jsem se se sluchátkama na uších zbytečně otáčel od monitoru v domnění, že se v místnosti něco děje a i hudba je naprosto perfektní, ať už se jedná o jazzovky ve stanicích, nebo ambienty v tunelech. Co mi tu ale narozdíl od jiných případů velmi často chybělo, je funkce quicksavu. Metro 2033 spoléhá na checkpointy a nepovažuju to v jeho případě vůbec za šťastnou volbu.

Minimálně začátek by si měl projít snad každý, protože podobně silný zážitek vám dneska prostě ve hře nikdo nenabídne. I dál má Metro 2033 co nabídnout, ale už je to za cenu potýkání se s nedostatky hry, které místama až hraničí s těžkým amatérismem. To dělá z číselného hodnocení poměrně oříšek, protože kvalita různých úseků se pohybuje kdekoli mezi 60-100. Když bych si odmyslel ty nejsilnější momenty a zaměřil se jen na běžnou akční náplň, bylo by to s odřenýma ušima za 75. Celkově ale dávám lepších 80. Rád bych dal víc a při úvodu mě ani nenapadlo že bych mohl jít pod 90, ale totální nadšení nemělo dlouhého trvání a chyby, kterých se autoři napříč hrou dopouští nejde dost dobře ignorovat.

Pro: ATMOSFÉRA jak sviňa, hlavně ze začátku, audiovizuální zpracování, řada zajímavých nápadů

Proti: nevyvážené souboje především s mutanty, hlavně v exteriérech nezvládnutý level-design, všeobecně hodně nedotažených herních mechanismů, vysoké HW nároky, nějaké menší nedodělky a chybky, chybí možnost (quick)save

+36 +37 −1
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 478 80
  • X360 2 65

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
3722
Odkaz:
http://dbher.cz/h3722
Přidána:
17.03.2010
14 let a 46 dní
Hodnocení:
480 (20-100 %)
Komentářů:
38
Oblíbenost:
Sledovat 46 Chci si zahrát 62
Rozehráno 23 Dohráno 444
Návštěvnost:
73409× (celkem)
625× (poslední měsíc)
206× (poslední týden)
9× (dnes)
Více