Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metro 2033


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 90
Túto hru som začal hrať z viacerých dôvodov. Najprv sa mi nedali načítať savy v GTA: San Andreas, potom nešiel internet a prišlo škaredé upršané počasie. Na Metro som sa aj tak už dlhšiu dobu chystal a tak som ho začal hrať. A ešte, aby som nezabudol, toto je môj jubilejný 10. komentár. Ale teraz už k samotnej hre.

Začnem asi príbehom, ktorý síce nie je taký prepracovaný ako v sérii MGS, ale pri FPS postačí. Píše sa rok 2033, pred dvadsiatmi rokmi bola Zem zničená pri jadrovej vojne. Asi 40 tisíc ľudí sa zachránilo tak, že sa schovali v metre. Vy sa dostanete do úlohy Arťoma (Artyoma, fakt divné meno alebo sa to zdá len mne?), ktorý práve oslávil svoje dvadstiate narodeniny. Začínate tak, že idete privítať istého Huntera, ktorý sa vrátil zo svojho „výletu“ a práve vtedy napadnú mutanti vašu stanicu. Neskôr vám Hunter dá úlohu, máte sa dostať na stanicu Polis a povedať čo je s vašou domácou stanicou a tak ju zachrániť. Tak nejako sa vaša cesta naprieč celým metrom začína. Ale niežeby ste boli celý čas len v metre, pozriete sa aj na povrch a to nie raz. Pozriete sa do zničenej Moskvy a na to čo z nej ostalo, do rôznych zavretých, ľudopráznych tunelov, kde ľudia neboli veľmi dlho a dokonca aj do starej vojenskej základne.

Keďže Metro 2033 je post apokalyptická hra, nečakajte, že kvôli tomu, že sa odohráva v budúcnosti budete používať laserové pušky atp. Zbraní tu nie je veľmi veľa, ale budú vám stačiť. K dispozícii budete mať arzenál od revolverov, cez podomácky vyrobené dvojhlavňové brokovnice, rôzne samopaly, AK-47 až po dynamit. Ale nebudete musieť používať len tieto zbrane, teda budete, ale budete si ich môcť kupovať s rôznymi vylepšeniami. Napríklad revolver budete môcť používať ako sniperskú pušku, budete na ňom mať namontovanú pažbu, ďalekohľad a tlmič. Poprípade budete môcť mať predĺženú hlaveň kvôli presnosti. Takisto môžete mať vylepšené aj iné zbrane, napríklad samopal s bayonetom atď.

Keď už som sa dostal k tým zbraniam, veľmi rýchlo sa naučíte šetriť munícou, ktorej nie je nejako extra veľa. A tiež sa naučíte, že keď zabijete nepriateľa, je veľmi dobré ho prehľadať, kvôli lekárničkám, munícii, plynovým maskám alebo náhradným filtrom. Na výber máte dva typy streliva, vojenské alebo tzv. špinave náboje. Samozrejme, že vojenské náboje sú silnejšie, ale problém je ten, že v Metre sa používajú ako platidlom, a preto je rozumné nimi šetriť. Ale pri nejakých väčších prestrelkách vám to bude aj ak jedno.

Teraz k tomu po kom budeme strieľať. Sú tu dva druhy nepriateľov, a to ľudia a mutanti. Budete strieľat napríklad po nacistoch, komunistoch, ktorí v metre stále medzi sebou bojujú (dokonca bojovali v ďalšej vojne a nacisti prehrali) alebo po rôzných banditoch. Taktiež sa stretnete s rôznymi druhmi mutantov, jedni pripomínajú presrastené potkany, iní opice. Ale najsilnejší sú tí, ktorých všetci prezývajú démoni. (Až na jednu postavu, ktorá pôjde s vami. Tá hovorí: „Somebody call them demons, I call them bitches.“- pamätná hláška).

Čo robí túto FPS odlišnou od ostatných. Je to práve to, čo budete musieť používať, aby ste prežili. Nečakajte, že budete mať k dispozícii nejaké radary alebo niečo podobné, všetko, čo vám bude pomáhať nájsť cestu je váš notes, ktorý máte stále so sebou. V ňom máte napísané úlohy a máte v ňom aj kompas, ktorý vám ukáže cestu, keď zablúdite, pokiaľ ste vo veľkej tme, môžete si naň posvietiť zapaľovačom. Ako prežiť v toxických a zamorených či rádioaktívnych oblastiach? Budete používať plynovú masku, avšak musíte si sledovať počet filtrov a ich výdrž. Na to budete mať hodinky, na ktorých si zakaždým, keď si dáte na hlavu masku, nastavíte stopky. Ale nebudú vám stačiť len hodinky, budete musieť sledovať aj stav vašej masky, keď vám začne pukať sklo na nej, je dobré ju čo najskôr vymeniť. Na hodinkách je ďalšia užitočná vec a to tri diódy, ktoré ukazujú ako vás je vidno alebo skôr, či vás vôbec vidno. To je užitočne najmä pri stealth pasážach, ktoré sú ale v hre podľa mňa viac menej zbytočné (alebo to bude tým, že ma vždy zbadali...). Hra síce obsahuje autoheal, ale máte možnosť aj používať lekárničky. Opäť vec užitočna pri dlhších a ťažších prestrelkách, nie vždy máte čas schovať sa a počkať na doplnenie životov. A keďže budete bojovať väčšinou v metre, kde nie je moc svetla, na svietenie budete používať buď čelovú lampu alebo nočné videnie. Ale na to, aby ste mohli svietiť potrebujete energiu, avšak žiadne baterky nečakajte. Vy so sebou nosíte nabíjačku a v prípade, že lampáš slabo svieti, stáči vytiahnuť a párkrát stlačiť nabíjačku a je ako nový.

Ešte by som chcel spomenúť grafiku, ktorá je veľmi dobrá, aspoň mne sa veľmi páčila. Mal som možnosť vidieť hru na najnižších a najvyšších nastaveniach a rozdiely boli celkom veľké. Veľmi dobrý je efekt namŕzania plynovej masky, keď poriadne cez zamrznuté sklo ani nevidíte.

Teraz k záporom hry, aj keď ich nie je moc veľa. Ako prvá, mi vadila dĺžka hry. Za necelé tri dni som mal hru dohratú, dĺžka hry je asi 6-7 hodín a to mi nestačí. Za druhé mi vadilo to, že hlavná postava nerozpráva, vo veľmi veľa momentoch to doslova bilo do očí. Ďalej je tu množstvo bugov, ale na to sa dá zvyknúť (prepádavenie cez steny a podobne). Trocha ma naštvala absencia quicksavov. A ako posledné sa mi nepáčili ceny u obchodníkov. Ceny niektorých vecí sa mi zdali proste moc vysoké, ale to je len taký detail.

Takže, ak máte radi post apokalyptické hry a nemáte radi RPG, ale FPS a S.T.A.L.K.E.R. sa vám nepáčil alebo si chcete proste len zastrieľať, je Metro 2033 hra pre vás.

Pro: Príbeh, grafika, zbrane, notes, využívanie plynovej masky, prostredia, postavy, metro, náboj ako platidlo, nutnosť šetriť strelivom, možnosť vidieť celé metro, celý post apokalyptický svet a jeho spracovanie, atmosféra.

Proti: Dĺžka hry, hlavná postava nehovorí, príliš vysoké ceny niektorých vecí, bugy, absencia quicksavov.

+54 +55 −1
  • PC --
Metro 2033 přináší spoustu originálních prvků, propracovaný level-design interiérů, cut-ready atmosféru, bezkonkurenční grafiku nebo uvěřitelně žijící podzemní svět. Jenže tam, kde by hra mohla stavět na jemném RPG systému obchodování - rozhovorů, příležitostných potyčkách s vojáky, na které by se hráč opravdu těšil, nebo silných filmových momentech, tam se autoři rozhodli jít jinou cestou:
1. polechtat volume hektičnosti soubojů a počtu nepřátel na snesitelné maximum
2. dráždit hráče pohledem na neuvěřitelně propracovanou lokaci (Polis), kterou hráč jen tak ledabyle projede, aniž by mu bylo dovoleno nasát tu tísnivou atmosféru pořádným pokocháním se okolím
3. zavést systém pře-ukládajících se checkpointů, takže jakákoli ztracená situace uložená hrou znamená restart celého levelu
4. snížit účinnost zbraní až na legrační minimum (4 rány z brokovnice do hlavy vojáka nemusejí znamenat nutně rozprsknutý mozek na zdi)
5. vložit do hry nadpřirozeno, které v rámci příběhu nedává moc smysl, ale vypadá to cool
6. vytvořit stealth pasáže, ve kterých autoři hráči hodí pod nohy klacek, co se prostě nedá překročit (to znamená nutnost vyvolání poplachu a pronásledování všemi těmi, co jsem je potichu obešel)

Je to skvělá hra. Ale stačilo by málo a mohl bych ji s klidným svědomím postavit na svůj pomyslný piedestal vedle Half-Life a Far Cry. Metro 2033 má gigantický potenciál... přivázaný na řetězu.

Hodnocení: ✰✰✰✰

--- Update po druhém dohrání ---
Jednu chvíli jsem uvažoval o zvýšení hodnocení, ale nakonec tuto myšlenku dorazil bug s nemožností sběru většiny filtrů ve hře, což vedlo k frustrujícím pasážím s nedostatkem kyslíku a nutností rychle probíhat lokacemi. Obrovská škoda. Jinak Ranger Hardcore mode hře jen prospěl. Větší účinnost zbraní, automatická brokovnice, díky většímu šetření jsem měl nábojů dostatek po celou hru (i když vypadá trochu hloupě, když seberu ze země viditelný pás nábojů a dostanu z něj pouze jeden) a lékárničku jsem nepoužil ani jednou. Škoda, že se mi nepodařilo dosáhnout na druhé zakončení...
+48 +50 −2
  • PC 90
Již delší dobu se mi nestalo, že by mě nějaká hra chytla natolik, že bych měl chuť v ní pokračovat dál i po jejím dohrání. Metro 2033 to dokázalo! Metro ukazuje, že originalita ještě nevymřela a to i v tak herně provařeném tématu, jako je postapokalyptická budoucnost.

Hlavním tahounem této neotřelé akce je velmi hutná atmosféra. S hlavním hrdinou Arťomem se dá velmi rychle sžít, ačkoli moc hovorný (resp. vůbec) během svého putování není. Prostředí moskevského metra je vymodelováno na výbornou a při své cestě stísněnými tunely jsem se neustále těšil na to, co bude následovat. Trochu mě mrzela malá porce strachu, ale to vyvážily skvělé rozhovory s parťáky a takřka bezchybné skripty. Stanice překypovaly životem a bylo zajímavé sledovat život zdejších obyvatel. Škoda, že takových silnějších momentů nebylo ve hře více – zejména projetí napříč na pohled nádhernou stanicí Polis bez zastávky mi přišlo jako velká křivda.

Jedním z největších záporů hry je právě samotná akce. Ta je taková nemastná neslaná, což bývá pro hry z východu tak typické. Klasické přestřelky s mutanty jsou moc hektické a hratelnostně ne moc dotažené. Teď si ale asi říkáte, že je to podstatná chyba. Není! A proč? Protože hra staví na průzkumu, atmosféře a pomalém postupu. Samotných přestřelek ve hře zas tolik není, a když už jsou, tak fungují jako takové zpestření. Je tu i několik stealth pasáží, které umí být díky absenci rychlého uložení dokonce i těžké. Bravo, v době primitivních mainstreamových stříleček hrajících na efekt jednoznačně palec nahoru.

Grafika patří mezi to nejlepší, co jsem měl tu čest zhlédnout. Počínaje velmi detailními texturami, konče výbornými světelnými efekty a hrou stínů. To si vybírá svou daň na HW požadavcích. Pro plynule hraní v plném rozlišení na maximální detaily je potřeba opravdu výkonný herní stroj. Moje letitá sestava měla co dělat a kompromisy v grafickém nastavení byly nutností. Přesto i tak hra vypadala krásně.

Verdikt: Metro 2033 je špičková atmosférická akce, kterou by byl hřích minout. Obsahuje mnoho zajímavých nápadů a stejně tak několik drobných nedostatků. Ale jako celek funguje na výbornou a tak ji mohu s klidným srdcem doporučit.

Pro: ATMOSFÉRA, design prostředí, hratelnost, stealth pasáže, výborné dialogy, živé stanice, zvuky, krásná grafika, finále

Proti: vysoké HW nároky, nedotažená akční stránka, hlavní postava trpí syndromem Gordona Freemana

+45
  • PC 85
To, co mi v souvislosti s touto hrou nejvíce vadí, je fakt, že v mnoha recenzích byl hlavní výtkou argument, že hra neposkytuje takovou volnost jako např. Stalker.

Proboha, to už jsme opravdu dospěli do doby, kdy hry MUSÍ být nelineární sandbox, aby dosáhly výraznější úspěchu?

Metro 2033 je velice, velice dobrá hra. Kdyby tak vyšla před vlnou vyprovokovanou GTA 3, tedy trendem "sandox je všechno." Já jsem se dostal do stavu, kdy doslova vyhlížím hru, která bude aspoň trošku lineární. Metro je lineární totálně.

Atmosféra je výborná, hratelnost velice dobrá, level design je poměrně originální a některé části hry prostě skvělé. Ale na každé tři výborné části připadá jedna dost podstatně slabší. To je asi hlavním kamenem úrazu.

Nejlépe to vystihl pipboy, když hru označil za velmi podobnou hrám Modern Warfare. Opravdu - skripty jsou velmi časté, pohybujete se drtivou většinu času v koridorech, nepřátel je místy více než by od nich bylo slušné... a celkově to vytváří příjemný celek.

Grafika je pěkná, ale to nemá cenu nijak zvlášť řešit. Graficky stojí hry poslední dva tři roky v podstatě na místě (což je vlastně jen dobře), takže není nijak těžké většinu jich překonat. Ať už je grafika jakákoliv, stává se tu naprosto nedílnou součástí hraní - třeba u Crysis, Far Cry 2 i jiných her stojí vše prostě pouze na grafice, tady tomu tak není, a to je velmi dobře.

Já osobně prostě cítím, než že vydávat sandbox, jemuž to ubere na atmosféře či soudržnosti děje (a především u děje to je jistota), je lepší udělat striktně lineární hru, která je jednoduše výjimečná.

A Metro 2033, i se všemi svými chybami, je zatraceně výjimečná hra.

Pro: atmosféra, příběh, několik okamžíků hraničících s genialitou, grafické ztvárnění

Proti: místy naprosto zbytečně frustrující

+35
  • PC 85
Taková kombinace STALKER: Clear Sky a Modern Warfare 2.

V zásadě se jedná o naprosto lineární atmosférickou FPS akci. Hlavní roli tu hraje právě tísnivá atmosféra polorozpadlých tunelů metra pod Moskvou. V některých stanicích přežívají zbytky lidské populace. Silnější militantní frakce jsou natolik pitomé, že i na sklonku civilizace proti sobě v tunelech válčí, ale hlavní roli nebezpečí skrývajícího se v nejen v tunelech podzemní dráhy představují mutanti, kteří neustále útočí na poslední lidské osady.

V jedné takové osadě žije i hlavní hrdina a i té už brzy hrozí zkáza. "Když se do zítřka nevrátím, jdi pro pomoc do Polis," praví ostřílený veterán a mizí v temnotě jednoho z tunelů. Nevrátí se. A tak začíná Arytomova strastiplná cesta do Polis a pak ještě dál.

Jak procházíte domovskou stanicí, vidíte překvapivě živoucí místo plné lidí žijících své mizerné osudy. Obchodníci nabízejí zdaleka nejen výzbroj a výstroj, které můžete nakoupit, ale lidé tu hledají všemožné náčiní, suroviny a jídlo. Projdete se malou prasečí farmou, některé místnosti jsou plné beden s houbami, z rádií a gramofonů vyhrávají pohodové jazzové songy. Děti si hrají na chodbách, zatímco rodiče a jejich známí si vykládají historky ze starých časů. Ti co už viděli příliš spíš jen čekají za zavřenými dveřmi na smrt. V podobném duchu se nese i návštěva další stanice, do které se jako doprovod obchodní karavany podíváte a i samotná cesta bude sama o sobě kulervoucím zážitkem.

Opravdu - z toho, co předvádí Metro 2033 v úvodu se atmosféra div nesráží na monitoru a osobně mám za to, že žádná jiná hra se tomuhle jednoduše prostě nikdy ani nepřiblížila. Je věčná škoda, že Metro 2033 není otevřeným světem a nemá alespoň RPG feeling na úrovni STALKERa nebo Outcastu, nebo není rovnou dokonce poctivým RPGčkem, protože to by naprostá kulervoucí bomba. Ještě větší škoda je, že cestou do třetí stanice už kvalita zážitku klesá zpět do pozemských výšin a že za ní hráče čeká povrch, kde už se dá mluvit jen o nížinách, neřku-li hlubinných dolech.

Na povrch se během hraní podíváte několikrát. Jednou krátce v samotném prologu hry, dvakrát na cestě do Polis a myslím že dvakrát později. První delší návštěva venkovního je naprosto otřesná. Za prvé proto, že najít cestu dál je často naprosto šílené a občas jsem doslova bloudil v kruzích (což platí i pro druhou návštěvu), za druhé proto, že se tady už začnou pořádně projevovat neduhy hry.

Je totiž třeba si uvědomit, že onen úžasný úvod je v podstatě těžce skriptovaná ulička s hodně hezkými stěnami. Jakmile dojde na neskriptované souboje, dostáváme "jen" lehce nadprůměrnou střílečku v atraktivním prostředí a ten lehký nadprůměr ještě platí jen pro boj s lidmi. Souboje s mutanty jsou naopak zcela domrvené, především když se jich na vás sejde větší množství (= většina případů řekl bych). Kulky do hlavy jsou ještě poměrně efektivní (i když s většinou zbraní se 1 shot 1 kill taky nekoná), ale hlavy mutantů jsou poměrně malé a jejich majitelé zrovna nečekají na to, až jim je ustřelíte. Vzhledem k jejich počtům a útokům zblízka by se zdálo dobrým nápadem sáhnout po brokovnici, která je ale žalostně slabá - na plný zásobník zabijete dva mutanty a následně se na vás sesype zbytek. Další zbraně na tom nejsou o moc líp.

Zbraním a výbavě by stálo za to věnovat pozornost - většinu hry budete mít v ruce podomácku vyrobené nebo alespoň silně upravené zbraně, které podle toho vypadají a část výstroje má svá ovládací poměrně originální specifika: Domácí sniperku je třeba pravidelně ručně natlakovat, svítilna a později i noktovizor zase spotřebovávají energii, kterou musíte čas od času vyrobit pomocí ručního dynama. Ve hře je i něco jako harpuna nebo kuše, ale neměl jsem tu čest si z ní vystřelit a kouske před koncem jeden z parťáků střílel po mutantech něčím, co principem připomínalo gaussovku, ale nebyl čas tu věc zkoumat.

Výzbroj i výstroj lze ve stanicích nakupovat za předválečnou armádní munici. Zajímavé platidlo, kterým můžete i střílet (je výrazně silnější než běžný domácí šunt), ale právě to mi na něm vadilo: Stačí chvíli držet reload a panák začne ládovat samopal penězma, čehož si v zápalu boje nemusíte vůbec všimnout - tím spíš, když řada zbraní držení reloadu prakticky vyžaduje. Tady si dovolím jednou takovou radu - neobtěžujte se příliš s nákupem zbraní - alespoň co se revolverů a útočných pušek týče, kvalitní kousky často najdete někde se válet chvíli po tom, co jste měli možnost je za kvanta nábojů koupit :)

I přes vyloženě mizerné boje s mutanty (btw. mají taky sklony skákat skrz vás, což na přehlednosti taky vážně nepřidává) a místama podivně zastaralé gamedesignové principy má Metro hodně co nabídnout. Na několika místech můžete uplatnit stealth přístup (patrně se vám to brzo zvrtne v otevřenou střelbu, ale aspoň do té doby stealth funguje) a napříč hrou narazíte na další kulervoucí, nebo alespoň zajímavé momenty, takový příjezd do Polis opravdu uvolní spodní čelist.

Příběh je poměrně zajímavý, ale spíš jen zabraňuje tomu nazývat obsah vatou, než že by vyloženě exceloval, navíc má svoje trhliny. Prim jednoznačně hraje atmosféra okolního světa.

Graficky má Metro 2033 rozhodně co nabídnout - aby také ne, vzhledem k nárokům. Navzdory tomu i na maximální detaily oko sem tam zahlédne rozmáznutou texturu nebo málo detailní objekt a modely postav mají k panákům z Crysis nebo Mass Effectu hodně daleko. Engine ale kouzlí s nejrůznějšími efekty a technická stránka věci je určitě o ligu výš, než cokoli, co jsem zatím viděl. Ozvučení je neméně kvalitní - poměrně často jsem se se sluchátkama na uších zbytečně otáčel od monitoru v domnění, že se v místnosti něco děje a i hudba je naprosto perfektní, ať už se jedná o jazzovky ve stanicích, nebo ambienty v tunelech. Co mi tu ale narozdíl od jiných případů velmi často chybělo, je funkce quicksavu. Metro 2033 spoléhá na checkpointy a nepovažuju to v jeho případě vůbec za šťastnou volbu.

Minimálně začátek by si měl projít snad každý, protože podobně silný zážitek vám dneska prostě ve hře nikdo nenabídne. I dál má Metro 2033 co nabídnout, ale už je to za cenu potýkání se s nedostatky hry, které místama až hraničí s těžkým amatérismem. To dělá z číselného hodnocení poměrně oříšek, protože kvalita různých úseků se pohybuje kdekoli mezi 60-100. Když bych si odmyslel ty nejsilnější momenty a zaměřil se jen na běžnou akční náplň, bylo by to s odřenýma ušima za 75. Celkově ale dávám lepších 80. Rád bych dal víc a při úvodu mě ani nenapadlo že bych mohl jít pod 90, ale totální nadšení nemělo dlouhého trvání a chyby, kterých se autoři napříč hrou dopouští nejde dost dobře ignorovat.

Pro: ATMOSFÉRA jak sviňa, hlavně ze začátku, audiovizuální zpracování, řada zajímavých nápadů

Proti: nevyvážené souboje především s mutanty, hlavně v exteriérech nezvládnutý level-design, všeobecně hodně nedotažených herních mechanismů, vysoké HW nároky, nějaké menší nedodělky a chybky, chybí možnost (quick)save

+32 +33 −1
  • PC 85
Metro jsem koupil během slevové mánie na Steamu asi před rokem, ale jelikož jsem neměl dostatečně silný počítač, tak se hra řesunula do kolonky "na pozdějc". Takže jsem na ní zapoměl. :)
Přišel nový počítač, začaly se rozehrávat hry z kolonky "na pozdějc", a protože S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat si usmyslel, že tenhle počítač je na něj až moc nový, tak jsem začal hledat hru, která by mohla mít podobnou atmosféru. Nakonec jsem zjistil, že Metro má atmosféru úplně jinou. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že se to hraje sakra dobře. Dál budu už jen vypíchávat různé detaily, protože většinou neudržím myšlenky pohromadě, plus to důležité je do detailu rozvedeno v předchozích komentářích. :)

- Příběh se mi vpodstatě líbil v tom, že skoro žádný nebyl, takže mě mnohem víc bavila cesta, než abych zjišťoval, jak to vlastně skončí.
- Kupování za silnější náboje by byl celkem originální prvek, kdybych nevěděl, že moje muška stojí za prd, takže silnější náboje budu vždycky používat jako peníze, než aby mi bylo líto, že jsem je vystřílel do zdi.
- Detail, co se mi hodně líbil: Když obíráte mrtvoly o náboje, tak na nich fakt jsou vidět a mizejí podle toho, jak je sbíráte. Sice párkrát se stala taková blbost, že z očividnýho pásu nábojnic sem sebral jen jeden, ale koule to taky netrhá.
- Obydlené stanice metra jsou hezké a živé. A dokonce mě i bavilo poslouchat, jak se lidi maj a jejich historky o prokletých stanicích (kterýma samozřejmě nakonec projdu žejo).
- Napřed jsem si myslel, že prorubávat se jenom tunelama v metru bude dost stereotypní, ale on je fakt každý tunel, každá stanice, nějakým způsobem odlišná, takže mi to vůbec nevadilo.
- Na druhou stranu párkrát vylezeme ven, ale tam po prvotním "Jéé, pěkný." začneme řešit zpruz se špatnou orientací, nakřáplou plynovou maskou a sháněnim filtrů.
- Plynová maska byl na jednu stranu taky originální náprd a kontrolování času, kdy vyměnit filtr, byl zase jeden z menších detailů, co se mi líbil. Jenomže zrovna tuhle část jsem měl nějak zabugovanou, takže i když jsem vyměnil filtr, tak Artyom dýchal jak těsně před smrtí. Kromě toho hodinky neukazovaly, kolik mam času na výměnu dalšího filtru, takže jsem musel měnit, když se mi začal mlžit pohled. Což je uprostřed přestřelky s vojákama dost o nervy.
- Kvérů je málo, ale každý je jiný. Cožde. A líbila se mi možnost, jak postupně nabíjet pumpovací brokovnici. (Jsem uprostřed bitvy, stačí si dát jednu patronu do zálohy, abych stíhal střílet. Je před bitvou, prdnu si jich tam třeba 6 najednou. A je to i vidět.)
- V některých úsecích vám hra kurví mušku. Ale je to podané celkem dobře a logicky. Když jste na nějakém vysokém baráku, tak zafučí prudký vítr a muška se rozklepe. Zvlášť se mi líbila část, kdy najdete malého kluka a on vám vleze na záda. Míření bylo fakt příšerný, ale zase na druhou stranu vás hošan upozorňuje na vylézající obludy a ukazuje skrytá místa. Takže mi nakonec ani nevadil.
- V několika případech jde projít nebezpečná oblast stealth stylem. Jenomže díky ukládání jenom na checkpointy jsem na to neměl nervy.
- Lezení po žebříku bylo takové nedomrdlé. Když po něm lezete, tak můžete koukat akorát před sebe. A když po něm vylezete až nahoru, tak vás to najednou vyplyvne z animace lezení... no a prostě pár žebříkových smrtí jsem měl.
- U vojáků jsem viděl lehký náznak inteligence, kdy se mě snažili vygranátovat z pozice a občas i flankovat. Moc často to ale nedělali. Příšeráci jsou samozřejmě všichni dementi. :)
- Takový morbidní detail, co se mi líbil - vojáci po zastřelení ještě chvilku legračně chrchlaj a chroptěj.
- Závěrečný boss fight byl takový... divný.

Celkově jsem tedy spokojený. Chytlo mě to, pustilo až na konci a nebýt pár menších bugů, tak tomu dám i o 5% víc.

Pro: Atmosféra, grafika, obydlené stanice, přestřelky

Proti: bugy

+24 +25 −1
  • PC 90
Metro 2033 pro mě bylo až do loňského podzimu jedna velká neznámá, pak jsem si přečetl pár informací, prohlédl nějaké ty screeny a rázem jsem musel přehodnotit svůj žebříček nejočekávanějíšch her pro rok 2010. Tak trochu jsem doufal, že dostanu Stalkera z prostředí Moskevského metra, ale pár let už hraju a abych si nemohl nevšimnout, že to všechno vypadalo na první pohled až moc dobře na to, aby to byla ve výsledku pravda.

Řeknu to hned na začátku, zklamání se nakonec nedostavilo, jen takový ten pocit, že tu byl trochu větší potenciál a to, co nám tvůrci servírují není úplně to, co z toho mohlo být. Nicméně vzhledem ke svázání knižní předlouhou možná nebyla jiná možnost. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nevím, jak jsou si dějové linky v ní a ve hře podobné. Atmosféra a opravdu atraktivní prostředí, to je to, na co Metro 2033 sází v první řadě a pokud by se na tomhle dal vystavět svět nesvázaný žádnými nelogickými omezeními, byla by to naprostá bomba. Představa hry s maximálně otevřeným světem, s přístupem úplně všude, kam lze logicky vlézt, se spoustou unikátních postav se svým vlastním příběhem se mi vkrádala do mysli takřka během celého hraní. Na druhou stranu si možná autoři uvědomili, kam sahají jejich možnosti a včas ořezali své plány na to proveditelné maximum.

Metro 2033 je poctivá FPS s naprostou absencí RPG prvků, které tam asi hodně lidí čekalo. Celou hru drží pohromadě silný příběh o záchraně jedné okrajové stanice a jejích obyvatel a dost dlouhou dobu nic nenasvědčuje tomu, že činy, které hlavní hrdina koná, by mohly mít nějaké rozsáhlejší důsledky na své okolí, ne-li dokonce na celý herní mikrosvět. Lehce mystické a nadpřirozené prvky se dají celkem v pohodě skousnout, asi už jsem proti tomuhle během času dost otupěl. Co se bohužel přehlédnut nedalo, byl dost velký rozdíl, mezi souboji s lidskými protivníky a mutanty. Zatímco boje proti těm prvním byly zábavné a přestože AI není nijak excelentní, tak dokázaly nabídnout i překvapivé momenty, boje s mutanty jsem bral jako nutné zlo. Na to, že jde o pravověrnu FPS jsem postrádal větší výběr zbraní, takřka celou hru jsem si vystačil s asi třemi, nebo čtyřmi kousky, ke kterým jsem se dostal docela brzy. Mírné zpestření tak představovaly jen dva druhy munice, kvalitní armádní a méně účinná vyráběná už v podzemí. No, mám ve zvyku si cenné předěmty ve hrách šetřit, takže jsem celou hru prošel s tím, aniž bych vystřelil jediný armádní náboj, protože jsem si říkal, určitě je upotřebím později. Konec přišel bohužel dříve, než se tak mohlo stát :) Jediné o co jsem se nakonec staral nějak výrazněji bylo měnění filtrů do plynové masky.

Po technické stránce je metro velmi povedená záležitost. Hra byla celou dobu naprosto stabilní a pokud člověk netrvá na DX11 a max. detailech, tak se dá celkem dobře hrát i na průměrném PC. Metro 2033 je výborná hra s částečně promarněným potenciálem, což jí ale nebrání v tom, aby se smělě mohla zařadit mezi top hry. Aspoň pro mě. Když jsem si přečetl svůj koment celý znovu, tak mi jeho vyznení připadá až moc negativní, sám nevím proč ... asi krásný příklad toho, co dokáže udělat ne úplně naplněné očekávání.

Pro: Atmosféra a prostředí, grafická stránka hry

Proti: Sem tam nějaká ta chybka, mutanti

+22
  • PC 80
Moderní přeskriptované koridorovky mě povětšinou nesmírně iritují, občas dokonce i přímou serou, tudíž je pro mne opravdovou radostí zjistit že ne všechny musí být tak odpudivě nezábavné a díky věčnému svazování hráče přímo "antiherní".

Protože ve zkratce - Metro 2033 je parádní.

V prvé řadě za to nepochybně může vynikající prostředí klaustrofobního Moskevského metra postapokalyptického věku, které samo o sobě determinuje stísněnou a depresivní atmosféru plnou nebezpečí a smrti v temných zákoutích. Když se k němu přidají ještě herní principy ne nepodobné notně zjednodušenému Stalkerovi (jako výborné obchodování se zbraněmi a municí, rozhovory s npc v několika obydlenějších oblastech a hlavně celkový "feeling" z akce), a také kupodivu dost zajímavě nastíněný příběh (bohužel ale "jen" nastíněný), tak je jasné že tímto metrem bych se s chutí svezl znovu a po delší trati.

A to dokonce i přesto že i tuto hru mrví dnes tak populární konzolové prvky jako autoheal a nemožnost normálního ukládání pozice - obojí jsou to mechanismy které se pro tento typ hry brutálně nehodí. Navíc nějaký sjetý game-designer k nim přidal ještě bonus v podobě extraúzkého úhlu záběru, takže si hráč připadá jakoby hrál s permanentní zapnutým zoomem neboli na hru koukal skrz dalekohled, což přehlednosti rozhodně nepřidává.

K dokonalosti tedy chybí stále mnohé... ale to nic nemění na faktu že lepší striktně lineární akční hru jsem nehrál od druhé epizody Half Life 2 a už před ní toho moc zajímavějšího nebylo.

Pro: atmosféra, prostředí, nakupování zbraní a munice, boj proti lidem

Proti: autoheal, checkpoint save systém, malá šířka záběru postavy hráče, relativní krátkost, otravné zelené koule v závěru hry

+20 +21 −1
  • PC 95
Nemohu si pomoct, ale hry z východu mají vždy něco do sebe. Něco, co většina západních her tak nějak postrádá. A Metro 2033 je zcela určitě jednou z těch her, od které by se ostatní mohli klidně učit.

Co víc k této hře říci. Já už mohu pouze shrnout to, co řekli jiní. Poutavý příběh, jedinečné grafické zpracování, hutná a tísnivá atmosféra – zkrátka všechno spolu skvěle ladí a vytvářejí tak téměř dokonalou hru. Pokud jste někdy snili o dobrodružném objevování strašidelných podzemních chodeb a tunelů za svitu pohasínající svítilny, pak je tato hra určená přesně pro vás, neboť právě v tom neustálém napětí z neznáma spočívá úspěch téhle hry.

Mimo opuštěných, zničených a všude strachem nasátých tunelů se také podíváte občas na povrch. Ten je až neskutečně děsivý a smutný zároveň. Všude samé sněhem a ledem zaváté trosky, pobořené budovy, ohořelá auta a mrazivý vítr neúnavně bičující vše okolo. Občas prosvitne mezi mraky slunce, ale zdánlivá naděje se za chvíli zase ztratí pod roušku nukleární zimy. Ta tu má opravdu své jedinečné kouzlo. Atmosféra je až dechberoucí, což ostatně také dost umocňuje neustále se vám opocující plynová maska.

Nepřátel je plno. Ať už jde o hromadu nejrůznějších mutantů, tak se zde i střetnete s řadou ostatních přeživších z metra. Ideologie tohoto skomírajícího společenství je různá, tudíž nechybí nacisti, komunisti a další různé ministátečky bojující mezi sebou o přežití. Zbraní je taktéž celkem dost. Zvláštní vlastností hry je pak dvojí munice. Jedna vyráběná v metru je dostupná všude a její účinnost je omezená. Zatímco ta předválečná se cení jako zlato a také se s ní platí. Dobře si tedy každý musí rozmyslet, zda si ji bude šetřit pro svou vyšší účinnost, nebo zda za ní nakoupí hromadu obyčejného vybavení.

Metro 2033 je zkrátka po všech směrech hra dotažená až do těch nejmenších detailů. Životu přeživších v bývalých stanicích metra ihned uvěříte a vcítíte se tak rychle do své role zachránce ztracené civilizace. Tahle hra má prostě svoji duši a díky ní může každý zažít vskutku nevšední zážitek, který se v poslední době u her tohoto žánru vídá tak zřídka…

Na závěr podotýkám, že knižní předlohu jsem dosud nedočetl. Je jasné, že hra je z mnohých důvodů zjednodušená, nicméně hlavní děj zachovává celkem dobře. Vlastně způsob, jakým se se zpracováním autoři poprali, je mi docela sympatický a rozhodně není co vytknout. Snad jen jedině délku herní doby. Ta je sice průměrná, ale pro samotnou kvalitu z nevšedního herního zážitku by si člověk nějakou tu hodinu navíc klidně nechal líbit.

Hru doporučuji všem – povinná pařba pro všechny hráče žánru FPS.

Pro: Skvělá atmosféra, strach z neznáma, boje o přežití

Proti: Herní doba by mohla být ještě trochu delší

+20 +21 −1
  • PC 85
Dlouho jsem nehrál takhle dobře zpracovanou FPS. Vlastně od dob HL2 mě takhle skoro nic nechytlo. Metro si drží slušnou atmosféru od začátku do konce. Není to ale hororová atmosféra (která trošku chybí), ale spíše zpracování světa, které mi neustále ukazovalo, kdo tady tahá za kratší konec provazu. Lidstvo jakoby žilo v beznadějné naději a doufalo v zázrak. Při hraní jsem neměl strach, spíše jsem cítil tu syrovost a všudypřítomné obavy, co bude dál. Trochu mi to připomínalo odboj proti Skynetu v Terminátorovi.

Za tuhle hutnou atmosféru vděčí Metro především špičkovému grafickému kabátku. Některé efekty mlhy, prachu a hrátky světla se stíny jsou neuvěřitelné. Líbí se mi také postavy, ač bez kvalitního lip-syncu, působí uvěřitelným, mohutným dojmem. Arzenál zbraní mohl být trošku pestřejší, nicméně pro zachování uvěřitelné atmosféry je jasné, že nic moc nového se vymyslet nedalo. Nakupování zbraní a ohledávání mrtvol oproti klasickému sbírání zbraní pouhým pohybem postavy přes ně dodává hře na obtížnosti. Munice nikdy nebylo tolik, abych s ní mohl plýtvat.

Hlavní výtku bych měl ale k příběhu, který přeci jen mohl být podaný lépe. Čekal bych více skriptovaných momentů a filmečků v enginu hry. V tomto ohledu si mohli tvůrci více vyhrát. Hratelnost je ale skálopevná a dokonce umožňuje hrát hru dvěma způsoby - stealth a akčním přístupem. Zároveň oceňuji částečně nelineární design, kdy bylo možné v určitých pasážích postupovat jinou cestou.

Suma sumárům velmi dobře hratelná FPSka, která je takovým ideálním mixem HL2+CoD+Stalkera. Škoda jen, že ve hře není využita fyzika pro nějaké logické puzzly tak jako v HL2.

P.S.: Nevím jestli jsem sám, ale poměrně dost mi vadila pasáž hry s vybuchujícími vajíčky. Tam jsem musel hru minimálně desetkrát opakovat.

Pro: Slušná atmosféra, vynikající grafika, stabilní hratelnost bez výrazně nudných pasážích, perfektně zpracované prostředí, méně lineární.

Proti: Slabší podání příběhu, málo hororová atmosféra, chudší arzenál zbraní.

+19 +20 −1
  • PC 100
"Tak a je to tady", řekl jsem si když se mi Metro: The last refuge dostalo do rukou. S obrovským očekáváním a nadšením jsem vložil disk do mechaniky a začal hru instalovat. Poté už jenom klikám na zástupce na ploše a natěšený čekám co mi tato (pro mě) dlouho očekávaná hra přinese. Možná se leckdo z vás zeptá jak jsem mohl hru očekávat když v podstatě přišla jako blesk z čistého nebe. Abych se přiznal jsem velmi vášnivým čtenářem knih a po přečtení knihy Metro 2033 od Dmitrye Glukhovského Mimochodem kniha dostala prestižní ocenění knižních cen pro spisovatele stejně cenné jako pro filmaře Oscar. jsem byl vážně šokován. Samotná kniha a její příběh je abych pravdu řekl skutečná bomba, ale tohle vlastně není dababáze knih, nýbrž databáze her takže přejdu k samotné hře.

Začnu dejme tomu příběhem. Píše se rok 2033 a matička Země byla sežehnuta nukleárnímy plameny po neupřesněné jaderné válce. Pouze 40.000 lidí najde svůj úkryt v hlubinách metra kde se zatím cítí v bezpečí, avšak toto jejich "bezpečí" nemá dlouhého trvání. V hlubinách metra lidé živoří přežívají o vepřovém, náhražce čaje vyrobeného z hub (za vynálezce čaje se považuje stanice Exhibice),a vitamínech, které zde bývalá Sovětská vláda tak předvídavě uschovala. Mezi lidmi koluje spousta pověstí o tom že za hranicemi zdevastované Moskvy neexistuje nic jiného než pouhopouhá ledová pustina ,starci vypráví příběhy o obloze, přírodě a všechny tyhle informace v kombinaci s tísnivou atmosférou metra hltáte vy jakožto hlavní hrdina Artyom ,který musí prožít strastiplnou cestu přes celé metro do hlavní stanice Polis, protože pravý nefalšovaný Hunter vás poslal s vzkazem ke kapitánu Millerovi o stavu ve stanici Exhibice o stavu, který ohrožuje ten malý zbyteček civilizace o nové hrozbě o nové rase tzv. Darkonce (temných), kteří nemají s lidstvem nic jiného v plánu než úplné totální vyhlazení z povrchu "Zemského" (metra). A teď jsem zjistil, že jsem se do příběhu opět tak zakousl, že mě úplně pomátl (aspoň vidíte jak hutný příběh je.) Abych příběh shrnul jelikož sem přečetl i knihu (kterou osobně doporučuji přečíst) tak hře hltám každé slovo.

Teď v dalším odstavci přejdu k hratelnosti. Hratelnost metra nepatří k úplně z těch nejlepších, ale ,že by byla úplně k zahození se také nedá tvrdit. Souboje s tzv. lidskými soudruhy jsou ještě v celkovém dojmu líbivé (až na slabší AI nepřátel), ale jakmile přijdou na řadu souboje s mutanty je to poměrně podprůměrný herní zážitek. K popisu této nevyváženosti použiji např. 2 kapitolu Bourbon konkrétně část ztracené katakomby kde s Bourbonem stojíte před vraty a vyčkáváte obrovskou kopu mutantů, kteří skáčou ze všech stran a největší zájem samozřejmě jeví o vás běháte všude, střílíte všude, ale mutantů neubývá by naopak přibývá až je po boji skutečně si oddychnete ,protože tato část hry je opravdu neuvěřitelně z herního zážitku nezajímavá ba dokonce nudná.

Po grafické stránce se mi Metro vážně líbilo zvláště podzemí tunelů zde je grafika opravdu jednou z nejlepších na trhu (aby taky ne vzhledem k extrémním HW požadavkům), ale jakmile se vyškrábete z hlubin metra do polorozpadlé Moskvy grafika ztrácí značně na kvalitě hlavně pak textury sněhu a modely některých budov, ale v celkovém dojmu je grafická stránka Metra jedna z nejlepších co lze dnes u her spatřit

Abych shrnul celý komentář vzhledem k očekáváním, které jsem k Metru měl jsem byl při hraní hry opravdu šokován a jsem velice rád že jsem si tuto hru zahrál. Děkuju moc všem v 4A Games, že nám do našich strojů seslali takový zázrak.
P.S Omlouvám za délku komentáře, ale tohle jsem si musel vychutnat.

A ještě si dovolím přidat spoiler k příběhu, který ve hře značně ořezali a hráči se proto dostalo pouze části vysvětlení proč se Arťom vlastně tak angažuje v záchraně své stanice i celého metra. Arťom má totiž velký dluh vůči lidem v metru z důvodů jeho nerozvážného dětství. V knize je příběh popsán tak , že Arťom v době kdy byl ještě malý capart se vydal s partou svých kamarádů a podomácku vyrobenou jednorannou puškou přes dosud zavřenou bránu u stanice Botanická zahrada na povrch, ale jak Arťom se svými přáteli vcházel do oslepující světla po polorozpadlém eskalátoru uslyšeli zvuk (nějaký rachot) tak se zalekli a opět zaběhli do bezpečí za bránu u stanice Botanická zahrada, ale v tom spěchu zapomněli zavřít bránu a vypustili tak do hlubin metra zkázu ve formě zmutovaných příšer a nové vývojové řadě člověka (Homu novus ) Arťomových největších nepřátel Temných, kteří si pohrávají s psychickou stránkou člověka tímto způsobem člověka zabíjí pomalou a bolestivou smrtí.

Pro: Grafika,příběh, lehké prvky RPG, používání předválečných náboju jako platidla, Atmosféra

Proti: Někdy rozmázlé textury, příliš přehnané souboje s mutanty

+19
  • PC 80
Metro 2033 je, myslím, zářným příkladem toho, jak se východní, v tomto případě konkrétně ruská, herní produkce liší od té západní, zejména americké. Můj osobní názor je, že, co se first person akcí týče, západní hry jsou často stavěné na efekt - aby měly spád a jednu dechberoucí scénu za druhou, aby obtížnost stoupala přiměřeně a víceméně lineárně a aby to všechno fungovalo přístupně a pokud možno bez problémů technického rázu. U východoevropských her stejného žánru je tomu však trochu jinak - jsou mechanicky hlubší, esteticky, alespoň podle mě, zajímavější a vynalézavější ve vykreslování okolního světa, avšak kolikrát postrádají právě onu designérskou lehkost a, někdy i dlouho po vydání, trpí nejrůznějšími bugy.

Právě Metro vás zavede do krajně zajímavého podzemního světa moskevské podzemní dráhy, který je nejen drsný a temný, ale i velmi lidský, a svým způsobem mi byl kulturně bližší než většina vyfantazírovaných světů, ve kterých se při hraní ocitám. Nevím, nakolik jsou v knižní předloze hráčem, respektive čtenářem, neodhalené části podzemky popsané například v pouhých zmínkách, ale ve hře dodává kombinace neprostupné tmy a právě skoupost autorů na informace o tom, co se děje mimo protagonistovu pouť, tomuto univerzu atraktivní punc mysterióznosti. Očima mlčenlivého Artyoma, jak se zve hlavní hrdina, se podíváme do relativně obyčejných obydlených stanic metra, bude nám dáno spatřit zdevastovaný povrch zemský, staneme se svědky války mezi marxisty-leninisty a obrozenými nacisty a budeme mít možnost vidět i jakési "hlavní město" celé této vlakové sítě. Přesto přese všechno uslyšíme povídačky o duších a katastrofách, které se staly na nějakých dávno zapomenutých místech, ať už jsou pravdivé nebo ne, uslyšíme o nejrůznějších frakcích, žijících s námi v podzemí, z nichž uvidíme nanejvýš jednoho či dva představitele, pokud vůbec někoho a já sám jsem při každém protagonistově vyprávění a pohledu na mapu podzemí nemohl nepřemýšlet nad tím, jak asi vypadá zbytek podzemní Moskvy, ze které jsem vlastně dohromady viděl jen malý výsek. Možná je to tím, že právě onen svět, který nám je dáno prozkoumat, je vykreslen tak uvěřitelně. Lidé, které hráč potká, si vypráví o svých obavách i nadějích, stejně jako si sdělují veselé historky, pijí, aby se zbavili smutku, hladu či dlouhé chvíle, spí v malých kamrlících nebo třeba hrají na kytaru kolem ohně a opékají si prase. O to víc pak zamrzí, že možnost interakce s touhle společností je dosti omezená. Co bych dal za to, abych mohl jednotlivé stanice prolézt křížem krážem nebo si s více lidmi popovídat! Jen tak mimochodem, když už jsem zmínil povídání, jednou z skvrn na kráse této hry je právě mlčenlivý hrdina. Je to o to trapnější, když na ni ostatní postavy mluví, protagonista neodpovídá a jeho společníci jsou z toho občas v rozpacích. Nicméně, abych se vrátil k věci, hráči není dáno mnoho času na to, aby něco příliš prozkoumával. Děj se obvykle vyvíjí tak, že je potřeba honem něco sehnat a sejít se u východu.

Metro 2033 tedy není jen obyčejná střílečka, a to ani po mechanické stránce. Jednak je tu na mnoha místech možnost vyhnout se, alespoň částečně, násilí, ať už schováváním se ve stínech či důvtipným postupem, ale hlavně je tu hned několik dalších prvků, které celou hratelnost velmi zpestřují. Poměrně často se například v Artyomově kůži dostanete do míst, kde se neobejdete bez plynové masky. To pak musíte pravidelně vyměňovat filtr a vůbec si hlídat, zda je maska v pořádku. Nejednou se mi stalo, že jsem sbírání filtrů podcenil a málem se udusil, jindy mi oční štít rozmlátil svou tlapou jeden z mutantů na povrchu země, takže jsem si stihl zachránit život jen tak tak. Výhodou nicméně je, že totéž můžete udělat svým protivníkům - stačí jim prostřelit onu životodárnou plynovou masku, a nepřítel se udusí, byť by byl sebeobrněnější. Další překážku představuje temnota, která je bez baterky opravdu neproniknutelná, takže je důležité, aby si člověk pravidelně kontroloval stav baterie a průběžně ji dobíjel přenosným dynamem. Munice ve hře se vyskytuje ve dvou formách - jako méně kvalitní, o to však hojnější, podzemní munice a jako předválečné prvotřídní střelivo, které je nejen výrazně účinnější, ale především je zde používáno jako jediná akceptovaná měna. Naštěstí je však možné nejen za munici věci kupovat, ale taktéž například přebytečné střelivo do zbraní, které hráč nevyužije, vyměnit právě za ni. A tím to nekončí. Některé zbraně jsou pneumatické, to znamená, že je potřeba je průběžně pumpovat, aby působily příslušnou zkázu. Jako by nestačilo hlídat si již ony zmíněné věci. Některé stěny jsou vratké a lehko někomu spadnou na hlavu, tunely jsou nekonečně zamořeny mutanty, kde co je radioaktivní a to se ještě musíte sem tam o někoho postarat.

Takže jak vidno, urazit cestu z Všeruského výstaviště, protagonistovy domovské stanice, do Polis není vůbec jednoduché. A to občas do té míry, že je to až otrava. V některých pasážích je tolik nepřátel přicházejících z tolika stran nebo kteří vydrží tolik ran, že se do nich vrátí jen naprostý masochista. Distribuce některých checkpointů a zásob je čas od času dost divoká a tvůrci někdy používají podlé triky, aby vám to za každou cenu ztížili. To je právě ona designerská nevybroušenost, kterou východní hry často trpí, jak to můžeme vidět třeba i u jinak vynikajícícho S.T.A.L.K.E.R.a nebo Pathologic, a které bohužel mainstreamovější hráče spíše odradí.

A jaká je to škoda! Tahle hra je totiž v tolika věcech vynikající, krásná, má výborný soundtrack, jehož hlavní motiv jsem se okamžitě musel naučit na kytaru, a je skrz naskrz prodchnuta ruskou melancholií, která je mi blízká, že ji nemohu jinak než doporučit. Jsem zvědavý na pokračování, Last Light, a zajímalo by mě, zda se autoři z vlastních chyb poučili.

Pro: velmi zajímavý svět, nádherná audiovizuální stránka, smysl pro detail různorodá hratelnost, relativní hloubka herních mechanismů, napětí

Proti: frustrující pasáže v druhé polovině hry, nedopilovanost některých mechanismů

+19
  • PC 90
Hru zrovna hraju podruhé, takže ten koment napsat musím, ikdyž nevím, co už po všech těch komentářích novýho napsat, vy už jste tu všechno řekli, hovada... Takže opět jen krátce, ať se neunavujem hned po ránu...

Sledoval jsem hru ostřížím okem indiána hledajíc kouřové signály svých bratrů, nenechal jsem si ujít žádný trailer ani video z hraní. Jedna z mála her, které jsem si napřed nestáhl, ale rovnou bez ptaní koupil. Tož dobře jsem udělal.

Vyzdvihnu klady hry, což je v první řadě atmosféra, která klasicky tekla z monitoru - tak jak to naši východní sousedé umí. Skoro jsem nasadil parohy milovanýmu Stalkerovi, ale krále je těžko sesadit z trůnu... To se týká i grafiky a zvuků, je vidět práce lidí z GSC díky jejich 4A Enginu, kterej je tady naleštěnej jak diamant ve výstřihu djevočky Světlany. Dále level design opět na špičkové úrovní (Karasman bude jistě souhlasit :-) ), všechny ty detaily od nejposlednější skleničky až po mapy a plakáty, harampádí, hadry, lampy, špinavý nádobí, prostě všechno....

Prostředí mertra je krásně lineární a udržuje neustále tu tísnivou atmosféru.. U Stalkera se to povedlo i v úplně otevřených prostranstvích (což je neuvěřitelný a nevídaný úspěch), jelikož sis připadal jak Robinson - vhozen do ale zasrané situace s trapnou pistolkou a letní blůzkou a dělej jak umíš kemo.... Tady tě hra vede lineárním klasickým způsobem, ale není tomu prostě co vytknout. Post-apo příběh je zase trošičku něco nového a jsem hodně zvědavej na dvojku, která má vyjít tenhle rok..... Navzdory prostorám metra jsou lokace rozmanité. Vždy se vyplatí někde šmejdit, odbočit na chvilku z hlavní trasy a prozkoumat tu uličku za rohem, vždy se tam něco najde... Někdy jen banda mutantů jak se cpe mrtvolou nebo vajglama ze země (furt lepší než z pisoáru, kterej uklizečka rok neumyla - všichni to známe jak se pak španě zapalujou), jo ale holt to už je osud..

Obchodování zde taky nechybí, jako platidlo náboje je dobrej a hlavně taky logickej nápad. Nakupoval jsem jen náboje potřebných druhů a filtry do masky, lékárny, jinak jsem nic moc nepotřeboval..

Zbraní bylo docela dostatek, to nabíjení pomocí vzduchu je taky parádní.. Samozřejmě, že to nasírá celou dobu hraní, když potřebuješ někoho rychle sundat a bouchačka jen tak "hlesne", ale to je to, co zase udělá ten kus atmosféry. Boje s lidmi byli naprosto perfektní, už dlouho mě takhle nebavilo opatrně čistit lokace. Nepřátelé jsou většinou špatně vidět, páč osvětlení v metru stojí za kulový, stejně nejlíp je vymlátit všechna světla a hrajem...

Ještě teda ty zápory, kterej je vlastně jen jeden. Mutanti. Já nevím co s tím maj ti rusáci a ukrajinci furt za problém. Vybylancovat odolnost těch kreatur je pro ně asi kardinální problém. Zbraně na lidi účinkujou tak nějak dle předpokladu.. Ale na mutanty seš úplně vedle. Podělaným koltem dáš 2 hedky a je po sviňákovi, ale pokud na to vezmeš brokovnici a chceš ze 3ří centimetrů jeho mozkem vymalovat strop surrealistickými vzory, tak ouha, musíš dát taky dvě rány.. WotFAK? To se prostě klasicky nepovedlo a je to škoda. Prostě jen trochu zabalancovat na odolnosti by to chtělo, nic víc...

Celkový dojem ze hry je parádní, fakt se to povedlo a je to jedna z mála her, kde vývojáři jenom blbě nekecali a nehypovali, ale fakt na tom zamakali. Délka hry je dobrá, žádný významější bugy si mě nanašly, takže já jsem moc spokojenej a těším se na dvojku, která tu bude co nevidět......

Pro: Grafika, příběh, frakce, zvuky, logičnost, LEVEL DESIGN!!!!, neslibování nesplnitelného od vývojářů.

Proti: Ty svině mutantský odolný jak kráva.

+18 +19 −1
  • PC 50
Přestože jsem této hře dlouhou dobu odolával, zvědavost i šance do ní prakticky nijak neinvestovat mi umožnily ji rozjet a otestovat, jak se budu cítit ve světě plném zkázy po uplynulé jaderné válce, v němž se hra odvíjí.

Jak už znalci PC her a především pak série Stalker mohou odhadnout, v této hře půjde především atmosféru, která se bude skloňovat více než často. Musím uznat, že Metro 2033 stísněnou a často i mrazivou atmosférou doslova oplývá a autoři do ní dali opravdu maximum. Kromě podzemního prostředí, které se mi zamlouvalo nejvíc, hráč vystrčí nos i do prostor venkovních, kde na něj padne doslova tíseň a pocit naprosté prázdnoty. Pokud k tomu připočítám pěkný grafický kabát, pak by moje průměrné hodnocení každému přišlo přinejmenším dost nelogické. Čímpak to bude?

Přestože prostředí, v němž se hráč pohybuje, jsem pochválil, není zas tak ultrabombastické, aby zahalilo další neduhy, kterými hra vyloženě "exceluje". Je to především akční stránka, u níž bych vzhledem k primárnímu žánru hry vyžadoval mnohem kvalitnější úroveň. Pominu-li podivné chování samotných zbraní, pozastavil bych se nad urputnou snahou autorů přiblížit hru realitě. Ono je sice moc pěkné, že v takovémto období plném nejistoty hodnota munice předčí cenu zlaté cihly a nutí hráče s ní zacházet s náležitou opatrností, ale pokud vezmu v úvahu, že nejčastějšími protivníky jsou mutanti, kteří povětšinou útočí v nemalé přesile, pak je zřejmě tato hra určená těm, kteří si libují ve vysoké hodnotě adrenalinu a ty ostatní má buď od hry odradit, nebo je přinejmenším vytáčet. Netvrdím, že s sebou potřebuji nosit tři stovky nábojů a hafo dalších střelných zbraní včetně rotačáku a hru tudíž v opačném případě automaticky odsoudím, ale myslím, že není nutné to s tou realitou zas tak přehánět a pokud ano, tak dát alespoň prostor k možnosti procházení lokací stealth způsobem. Bohužel, na ten autoři sice mysleli, ale ve výsledku vás stejně natlačí do přímého boje, kde se s pár náboji v kapse můžete leda tak vyfotit než s někým adekvátním způsobem bojovat.

Ale abych nezůstal u smršti negativ, musím přece jen vyzdvihnout prostředí metra, které se stalo útočištěm pro desítky obyčejných lidí. Tady to opravdu žije a chování i běžné činnosti postav působí snadno uvěřitelně. Procházení přes tato místa jsou tedy víc než příjemná a leckdy stačilo si jen chvíli postát a sledovat, jak parta chlapíků si pochutnává na horké polévce, nebo jak si malé děcko čmárá po zdech.

Co dodat? Přestože se Metro 2033 tváří jako akční titul, jde v ní vlastně o něco jiného. Hra sází opravdu vše na atmosféru a dává maximální důraz na s ní spojený požitek. Pokud patříte mezi "Stalkerovce" a tento titul jste náhodou minuli, pak vězte, že máte mnoho šancí si hru užít. Ale pokud jste těmi, pro které atmosféra vším není a hru máte chuť navíc rozjet i s logickou touhou si zahrát a užít solidně propracovanou akci, pak doporučuji se otočit na podpatku a zdrhat jako já. Titulů, kde si tu kvalitní akci včetně suprové atmosféry užijete, je poměrně dost a Metro 2033 mezi ně rozhodně nepatří.

Pro: prostředí, slušná atmosféra

Proti: akce, přílišná snaha o reálnost

+18 +28 −10
  • PC 75
Komentář píšu s prsty ještě vlhkými od krve mutantů a nácků, vlastně nevím čí, páchne stejně. Ačkoliv téma postapokalyptické budoucnosti začíná být již jemně vyčpělé, Metro může zaujmout svojí Ruskou jinakostí. Jsem rád, že na vývoj her jdou naši východní bratři jinak a čas od času se jim povede zářez, v případě se Metra však na tento zářez rozhodně nebude vJečný.

Charakteristická je linearita příběhu, naskriptovanost z níž nelze uhnout a to, co se s tím pojí - téměř filmové zpracování, do něhož hráč vstupuje často jen aby něco svým umem zastřelil. Autoři si dali opravdu velkou práci, aby hráči nabídli řetez nestejných situací, každá subkapitola je jiná. Pozornost se však nedaří udržet a po nadějném rozjezdu přicházi mírné vystřízlivění. Dech opět nabere hra až v samotném závěru (5% navrch za závěr). Na maximálně deseti hodinách nedokáží bohužel autoři příběh hráči prodat, přimět ho aby jej pochopil nebo si aspoň začal klást otázky. Ke čtení knižní předlohy mě hra nenavnadila, být Metro adventura, mohlo být všechno jinak. Prostředí frakcí Ruského metra a života v něm nepůsobí důveryhodně, spíš jako vynucená alegorie nedávné minulosti. Protikladem k fraškovitým frakcím je atmosférický postup mutanty zamořenou Moskvou a jejím podzemím.

Vaši cestu pomohou umetat vojenský nůž, několik typů revolveru, útočné pušky, brokovnice, vzduchových pušek a TNT náloží. Účinné vojenské náboje z doby "předtím" se používají ve stanicích metra i jako platidlo. Dále vojenská lékarna s pěti injekcemi, které spíše nebudete potřebovat, protože zdraví se samo doplňuje. V těch opravdu kritických momentech je aplikace injekce zbytečná, protože vás skript stejně dostane, nebo příliš pomalá. Výborně je zpracována plynová maska, již budete používat na povrchu i v zamořených oblastech podzemí. Dokáže to vyvolat silný pocit ohrožení, když vám dochází filtry v napůl rozbité zamlžené masce a Arťom (jak se hlavní hrdina jmenuje) vám čím dál víc sípe do ucha. Absence číselných ukazatelů dělá atmosféře vůbec dobrou službu (čísla se objeví jen, když měníte zbraně, získáte náboje). Geiger vás upozorní na zvýšenou radiaci, indikátor na hodinkách na to, jak jste tišší, čelovka a noktovizor na ručně dobíjený akumulátor vám pomohou ve tmě.

K boji: Mutanti většinou nepůsobí smrtelná zranění a jen tak vás ožižlávají. Proti lidským nepřátelům jsem zkoušel hrát stealth, ale moc mi to nešlo, málokdy se stane, že vás nepostřehnou, když se snažíte zacílit, možná jen nejsem dost rychlý.

Má hra se obešla zcela bez bugů, po technické stránce bych vytknul jen výrazný pokles FPS pokud na scéně byl kouř při nastavení na normal. Grafika je opravdu pěkná, opakující se obličeje NPC vás však zamrzí. Doporučuji hrát v noci.

Pro: atmosféra, buguprosté, maska

Proti: pády FPS, příliš lineární, příběh nezaujal, nulová replayabilita

+17
  • PC 85
Hra jenž staví své základny na knižní předloze (ale se kterou má málo společného) se zdála dobrá, tak jsem ji vyzkoušel. Bohužel sem čekal rozsáhlé RPG v Moskevském metru, překvapení přišlo, když jsem se při hraní dozvěděl, že RPG prvků je tam pramálo a ani nejsou nějak důležité. A přesto se mi hra vcelku líbila, dohrál jsem jí na všechny obtížnosti, ale ani tak se mi nepodařilo dosáhnout toho "lepšího" konce (hra má totiž 2 zakončení). Grafika je úchvatná natolik, že s ní má moje GTX260 stále problémy. Hra má podporu DX11 (hlavně tesselace, která ale není ve hře skoro poznat) a taky podporu PhysX (na chování mlhy, plynú a některé, do určité míry, rozstříletelné stěny). Dabing a hudba sou na dobré úrovni. Už se těším na pokračování.
+17
  • PC 90
METRO 2033 je jedna s nejatmosféričtějších (bože to je slovo) her na trhu.
Tunely, kde se před válkou proháněli soupravy metra, se změnily v nepřístupné a nebezpečné místa, na kterém na vás na každém koutu čeká zmutovaná havět, anomálie a nebo ještě něco mnohém horšího....
Některé stanice se proměnily na živoucí města, některé na menší osady, veřejné tržnice a jiné na sídla velkých frakcí, které proti sobě stále bojují.

Metro má své kouzlo právě v tom jak převedlo úžasnou knihu do herní podoby.
Jasně...rozhovory jsou hodně osekané, části příběhu uplně chybí, je to vesmět totálně lineární hra, ale vývojáři dbali na to, aby se v ní předvedli nejlepší aspekty knihy a to je jim zatraceně dobře podařilo.
Když se procházíte temným tunelem, vidítě stíny a duše mrtvých, do toho vám průvodce Chán vypráví jejich příběhy, slyšítě jejich pláč a křik, který se derou z potrubí tunelu....zaručeně budete mít husí kůži....

Co se týče audiovizuální stránky hry, tak si myslím, že je to dnešní nadprůměr. Sice na starých železech budete mít problém, ale hra vypadá i velice pěkně na nízké detaily.
Zvuky zbraní jsou popravdě hrozné a vůbec celé přestřelky jsou někdy dost chaotické, než si na ně pořádně zvyknete budete z nich ze začátku dost nervózní.
Naopak hudba je dokonalá, jak ve stanicích kdy hraje jemně do pozadí kytara, tak v tunelech kdy je doprovod dost temný a někdy se úplně vypne a nechá vás poslouchat jen zvuky kapající vody z protržených potrubí, ťapkání krysích nožiček někde za váma a pokud máte nasazenou masku, tak dech hlavního hrdiny.

Zkrátka, takhle hra má prostě koule, a při hraní jsem si jí vychutnával plnými doušky.
Kniha byla dokonalá a takhle hra k tomu pro mě neměla daleko.





Pro: Atmosféra, atmosféra, atmosféra, grafika, příběh

Proti: chaotické boje, zvuky zbraní

+17
  • PC 80
Když jsem se poprvé ponořil do útrob moskevského metra, věděl jsem, že tahle hra bude zatraceně jiná. Jelikož ta atmosféra postapokalyptického života na Vás prostě sálá z každé vteřinky hraní. Metro 2033 si mě okamžitě získalo! Hru jsem se tak snažil, co nejvíce vychutnávat a hrával jsem ji výhradně večer, kdy přestřelky s nepřáteli získávají na atmosféře a boje s mutatnskými potvorami na intenzitě. Jednoduše když uslyšíte nedaleký vřískot, víte, že se máte připravit na nejhorší.

Právě při bojích jsem nejčastěji proklínal zbraně, které jsou opravdu zajímavou položkou a některé cenné náboje do nich slouží jako platidlo. Zbraní není tolik a lehce si tak získáte náklonnostk jakékoliv, chvilku používané, zbrani. Svou oblíbenou brokovnici jsem nedal skoro z ruky, i když její dlouhé nabíjení mě mnohdy neuvěřitelně flustrovalo ve výsledku to vytváří skvělý požitek. A právě tohle je další důvod, který dělá Metro Metrem. Atmosféra je vážně nevídaná, už dlouho se nestalo, že bych se těšil na každý moment a sžít se tak jednoduše s hlavním hrdinou, se nepodaří každé hře. Cesta do Polis není jednoduchá, nevede jen podzemím, ale výstup na zamořený povrch má svůj cenný, životu nebezpečný, obsah. Nutnost nasadit plynovou masku, kontrolovat stav filtru a přitom bojovat s démony, když Vás hra žene stále dál a dál, panečku. To je Metro 2033!

Představit si, že se něco podobného může lehce stát mě nutilo se zamyslet, opravdu by to bylo takové? Pevně věřím, že ve spoustě případů ano. A právě proto je Metro 2033 vynikajícím survival akčním kouskem, který má skvělou atmosféru a dokáže Vás rychle vtáhnout, i přes přehnaně obtížné boje s mutanty a vyšší celkovou obtížnost. Pokud máte v oblibě taktizování, tichý postup a všechny ty Stalkery, Feary a CoDčka, skočte do podzemní bez rozmýšlení!

Pro: atmosféra, příběh, grafické zpracování, zbraně,

Proti: boje s mutanty, o drobek slabší pasáže venku, než-li "tam dole",

+16
  • PC 60
Metro 2033 je výrazný zástupce v současnosti populárního game designu lineární FPS ve stylu jízdy na horské dráze. Tohle přirovnání dohání skoro k doslovnosti, když několikrát umisťuje hráče na vozidlo automaticky jezdícího po kolejích metra. Jedná se o přístup, kdy mě hra vede předem určeným koridorem a neustále se mě snaží ohromit prostředím a skriptovanými scénkami.

Většinu herního času se mnou putovala minimálně jedna další postava. To vlastně není úplně přesné. To já většinu času následoval nějakou další postavu, takže jsem si střídavě připadal jako na turistické prohlídce s průvodcem. To v dlouhých úsecích, kde se nic nedělo a tvůrci se jen snažili chlubit pěkně nadesignovaným prostředím. A v akci zase jako rozkazy plnící sidekick hlavní postavy. To jak moc vodí tato hra za ručičku, bylo chvílemi až bolestivé. Tvůrci přistupují k hráči jako k cvičené opici. Tohle není o tom reagovat na situace podle svého uvážení, tady se prostě jen dělá přesně to, co se přikáže.

Do hry jsem se pustil v domnění, že si užiju klasickou akci a zhruba první třetinu čekal, kdy se konečně rozjede, kdy skončí úvod a nechá mě konečně pořádně hrát. Až jsem nakonec pochopil, že taková bude až do konce. Mohl bych toho hodně kritizovat, stejně tak nemůžu popřít, že hra obsahuje slušné nápady, svět Metra 2033 má něco do sebe a párkrát jsem se i dobře bavil v momentech, kdy mě hra chvíli nechala hrát samotného. Ale nemá smysl se v tom rýpat, protože prostě game designerský přístup této hry mi nesedne. A nejen to, navíc ho považuju za hloupý. Nějak se tu z toho vytrácí hra a zůstává jen jakýsi patvar rádoby filmu z vlastního pohledu.
+16 +21 −5
  • PC 90
(omlouvám se za trochu jiný typ komentu)

Jako obvykle, začátek: Metro jsem sledoval delší dobu, nijak mě neohromovalo, ale když vyšlo a já viděl video z recenze od Erta + dojmy lidí, co to hned hráli, tak jsem druhý den kupoval.
Buhužel tenhle zajíc byl v divném pytli. Metro bavilo, bavilo hodně. Engine se mi líbil, prostředí taky, lineárnost nevadila, hraní druhých houslí taky ne, jen ten pocit mrazení se po cestě někam vytratil a zůstal jen na obrazovce...
Nejsem HC hráč a snažím se hrát na střední obtížnost. Bohužel mi přišla spíše jako lehká a já tak po celou dobu nezažil nutnost šetřit náboje a ani "náboje", o stealth procházení nemluvě. Nebylo třeba.
Takže ikdyž jsem se bavil a to opravdu královsky, konec byl prostě koncem a po delší době mě nic nevede k tomu, abych si to střihnul na hard. Škoda tomu.
+16