Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty

Metal Gear Solid 2: Substance

84
134 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > stealth akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
12.11.2001 PS2
05.11.2002 Xbox
27.03.2003 PC
08.11.2011 PS3X360
21.08.2012 Vita
Vývojáři:
, (Vita verze), (PS3 verze, Vita verze, X360 verze)
Oficiální stránky:
http://www.konami.jp/gs/game/mgs2/
Druhý díl ze série Metal Gear Solid. Na začátku se hlavní hrdina Solid Snake dostává na tanker obsazený teroristy, kteří si říkají Sons of Liberty. Snake je vybaven arzenálem zbraní určených hlavně pro tichou likvidaci nepřátel. Hratelnost je založena na velkém množství způsobů, jak se dostat nepozorovaně přes stráže, které reagují na jakoukoliv podezřelou věc. Příběh je vyprávěn řadou dlouhých filmových sekvencí.

Původní verze hry s podtitulem Sons of Liberty vyšla pouze pro konzoli PlayStation 2 a později byla konvertována i na ostatní platformy s podtitulem Substance, kde byla rozšířena o mnoho bonusů. Tato edice obsahuje nejen hlavní příběhovou linku, ale i několik stovek VR (Virtual Reality) misí, Snake Tales (bonusová alternativní mise), pár grafických efektů navíc a několik dalších vylepšení.

Série pokračuje dílem Metal Gear Solid 3: Snake Eater.


Poslední diskuzní příspěvek

Bellerofontes: Také jsem to tak měl dříve, dvojka opravdu působí, že klade hráči nejzajímavější otázky a reflektuje okolní svět nejlépe...…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Přemýšlel jsem, jaká z her by mohla dosáhnout té pocty (berte samozřejmě s trochou nadsázky) a stát se mou stou, na kterou napíši komentář. Na konec se žádné velké překvapení nekonalo, volba padla na druhý díl, z mého pohledu nejlepší herní série všech dob - METAL GEAR SOLID - v hlavní roli s bouchačem numero uno, Solidem Snakem. Tato herní postava (i samotná hra jako taková) mě učarovala už v dobách PSX svým prvním dílem natolik, že to dokonce vedlo ke koupi právě této konzole. Když jsem se na to dozvěděl, že bude i díl druhý, mé očekávání nebraly konce. Došlo to tak daleko (jelikož PS2 nebyla zrovna levnou záležitostí), že jsem byl nucen začít experimentovat s emulátorem na tuto novou konzoli. S výsledkem viz pojem katastrofa :-) Mé natěšení po tomto neúspěchu samozřejmě nijak neopadlo, právě naopak. Hledal jsem vše, co jen trochu souviselo s tímto herním klenotem a do doby, než se v některém herním magazínu objevila informace, že METAL GEAR SOLID 2: SUBSTANCE bude portován také na mou primární platformu PC, si prošla má nervová soustava svým soukromým očistcem. Ihned po vydání jsem hru zakoupil (za nekřesťanský peníz), pustil se do hraní a s menšími přestávkami (jen pro nezbytné potřeby jako jídlo a kapka spánku) hru pokořil.

Hra oplývá neskutečně promyšleným a přesně dávkovaným příběhem, plným nečekaných zvratů, vyvolávajících u hráče až heroismus a pocit skutečného boje za něco většího. Zde odvedl tým kolem Hidea Kojimi nadčasový kus práce. Hideo se ostatně nikdy netajil touhou přibližovat hry filmovému průmyslu co to jen jde a zde se mu to nadmíru povedlo (stejně jako v díle prvním).

Ve výborně napsaném scénáři, s téměř dokonalými dialogy i monology, dostali roli jak postavy z předchozího dílu, tak i ty nové, v čele s postavou Raidenem. Ano, téměř celou hru je nutné projít s Raidenem a nebudu se tajit tím, že to byl pro mě ze začátku docela šok. Po úvodní misi, které předchází intro s vynikajícím hudebním doprovodem, kde se chopíte role Solida Snaka, se tento špičkově vybavený a trénovaný zabiják odebírá na odpočinek a na jeho místo, dva roky po událostech v úvodním levelu, nastupuje právě Raiden. Postava z temnou minulostí, ztrátou paměti a nejlepším hodnocení v tréninku VR. Po eliminaci většiny členů z bývalého Foxhoundu se objevuje nová teroristická skupina Dead Cell, vedená Solidusem Snakem, dokonalým klonem původního Bigg Bosse, který se díky novému obojživelnému prototypu Metal Gear RAYe snaží získat obrovskou moc...

Technická stránka celé hry byla ve své době na nejvyšší úrovni. Líbivá grafika v nevšedním a dobře navrženém prostředí, s pěknou animací postav a plně dostačující umělou inteligencí, s působivou hudbou (excelentní soundtrack) a dokonalými zvuky. Hra také nabízí velké množství zbraní, technických vymožeností (typických pro tuto sérii) a atmosfericky a originálně ztvárněné závěrečné boje s Bossy (s velkým B). Každá jen trochu důležitější osoba, kterou potkáte ve hře, disponuje svým vlastním příběhem, ten je nenuceně předkládán v jasně daných dávkách a dohání hráče k dychtivosti po všech odhaleních. I častá výtka ohledně portu a ovládání šla mimo mě, snad i proto, že nemám problém s gamepadem a způsob takového herního vedení mně maximálně vyhovoval. Jediným mínuskem se tak pro mne stala občasná nedokonalá kamera v 3rd pohledu.

Tento díl jsem hrál poprvé na PC i když jsem stejně pak pro třetí díl série pořídil i ono PS2 a následně i PS3 (pro díl čtvrtý). Díky novému dobrodružství jsem nakonec musel sáhnout i po PSP, pro díly Peace Walker a Portable Ops. METAL GEAR SOLID mě totiž neskutečně bere.

Pro: příběh, Solid Snake, Bossové, emoce, zbraně a spoustu dalšího.....

Proti: občas kamera, za začátku trochu šok v případě Raidena

+22
  • PC 80
Pro pochopení mých pocitů z konce této hry sepíšu v tomto experimentálním komentu jako přirovnání mou fan-fiction z prostředí Hvězdných Válek.

Luke Skywalker po svém neúspěšném souboji s Darth Vaderem v Cloud City visí pouze jednou rukou za vystouplou plošinu. Darth Vader se blíží pomalými kroky. Film se schyluje ke konci
[Darth Vader]: Luku, ještě než půjdeš, musím ti něco říct. Jsem tvůj otec!
[Luke S.]: Nééééé.... To není možné.
[Obi-wan Kenobi]: Ne, není to možné.
[Darth V.]: Cože? Co ty tady děláš? Vždyť jsem tě přepůlil!
[Obi-wan]: Ano, podcenil jsem tvé schopnosti, naštěstí zranění nebylo tak vážné, aby to trochu Síly nespravilo. Luku, Darth Vader není tvým otcem. To jen rada chtěla, aby si to myslel, protože potřebovali skrýt fakt, že byla královna Amidala původně muž. Nemohla mít tedy děti. Tohle by na Naboo způsobilo chaos.
[Luke S.]: Kdo je tedy mým otcem?
[Han Solo]: Ahoj synku. Jsem to já.
[Dart V.]: A jak to, že on děti mít mohl, hm?
[Han Solo]: Já jsem byl zase původně žena. Tím se to vyrovnalo.
[Luke S]: A Princezna Leia? Je to vůbec má sestra?
[Han Solo]: Byla... /ukápne slza/ než zemřela při porodu.
[Luke S.]: A s kým jsem to tedy cestoval?
[P. Leia]: Zdravím bratře, nebo bych měla říct... /strhne ze sebe masku a pod ní se objeví hlava C-3PO/ můj pane?
[Darth V.] Co se tady hergot děje?
[Obi-wan]: Rebelové potřebovali vůdce. Potřebovali princeznu. Proto jsme C-3PO přeprogramovali, aby se chovala jako princezna. Díky tomu mohlo vzniknout povstání.
[Han Solo]: Obi-wane, jak je možné, že toho tolik víš?
[Obi-wan]: Jsem totiž členem tajného spolku, které si klade za cíl zachovat rovnováhu mezi Sílou dobra a Zla, protože rovnováha... /patnácti minutové filozofování na téma: Rovnováha a proč ji máme rádi/... je prostě boží. Víte, kdysi jsem vše, co jsem miloval, ztratil ve válce... /další patnácti minutové bolestivé vzpomínání na časy dávno minulé/ ... a proto nemám rád žáby.
[Darth V.]: Počkejte, chcete říct, že jsem se miloval s bývalým mužem?
[Tajemný hlas]: Haha... Obi-wane, ty naivní hlupáku. Ty jsi tomu opravdu věřil? Celá ta šaráda sloužila pouze k odvedení pozornosti.
[Obi-wan]: Od čeho? A když se mnou někdo mluví, rád se mu dívám do očí.
[Chewbaca]: Od toho, že galaxii ve skutečnosti vládne jen jediná bytost. Rebelové, Imperium... vše existuje jenom proto, protože on chce. Dokonce i vaše pověstná Síla je jeho výmysl, díky které může ovládat masy.
[Han Solo]: Příteli, ty umíš mluvit?
[Chewbaca]: Vždy jsem uměl, ty ignorante. Vše bylo ale součástí krytí. Jsem agentem našeho Všehopána a dohlížím na to, aby byla jeho vůle vykonána. Teď zemřete!... /hrudí mu projede světelný měč, Chewbaca se ohlíží a za ním stojí R2DT s mečem/ ... Můj pane, proč...? Vždy jsem věrně sloužil?
[R2DT]: Píp Píp...
[Chewbaca]: Aha... /a zemře/
[Obi-wan]: Ty jsi ten všehovládce o kterém Chewbaca mluvil? Doufám, že vše řádně vysvětlíš!
[R2DT]: Píp píp, pipi píp píp pi pi píp,píp. Pipipipíp pi pi.
[Han Solo] Tak teď už vše dává naprostý smysl.
[Obi-wan] My ale odvrátíme tvoji Pomstu surfujících sexy vampů v bikinách. Všichni společně. C-3PO - Transformuj!
[Darth V]: Co se to děje? Zvedá se hrozný vítr!
[Obi-wan]: To je proslulý vichr z hor. Dědeček mi o něm vyprávěl. Vrací se každých sto let...
A vše odlétá v dálavy.

Doufám, že jsem alespoň částečně zrekonstruoval pocit zmatení, jaký jsem měl na konci MGS 2. Asi jako tenhle. Ano, přiznávám, dost přeháním, ale konec mi přišel opravdu hodně komický. Tím nemyslím, že je nějak blbý, ale kadence 3 zvraty za minutu je vážně moc. Navíc mi některé ty zvraty přišly trochu násilně naroubované na základní strukturu příběhu. Jinak ale valná část děje funguje skvěle a určitě mě udržela u počítače. Zlom pro mě nastal v pasáži, kde mučí Raidena. Pak už je to spíš divné.

Ano, zaměřil jsem se jen na jednu stránku hry. Pravda však je, že příběh je zde asi to nejdůležitější, jelikož min. takových 50 % hry (a to si myslím, že jsem dost podsadil) jsou příběhové cutscény. Musí tedy vše klapat.

Shrnutí:
Vím, že to tak nevyznělo, ale až na ten konec jsem si hru moc užil. Jednoduše jsem ji "musel" dohrát a skončil jsem někdy ve tři ráno. Pro mě tedy určitě nadprůměr. 1. díl mi však přišel ucelenější a v mých očích je na stupínku trochu výš.

Vůbec jsem ve svém komentáři neobsáhl všechno a ani to nebyl účel. Nabízím jen trochu jiný pohled na určitý aspekt toho kvalitního díla. Neumínujskujte mě :D
+18
  • PC 90
Monotónní - ač účelné - prostředí, příběh kombinující pro Evropana řadu neslučitelných prvků a ovládání, které bez gamepadu budete dlouhé hodiny proklínat. Nutno zmínit v pravdě obří instalaci, která v době vydání klidně zabrala čtvrtinu harddisku a technické problémy, především co se podpory rozdílných grafických karet týče. Přes všechno zmíněné však s jasnou myslí mohu řadit sérii Metal Gear Solid mezi to nejlepší, co je možné mezi videohrami nalézt.

Druhý díl, ke kterému jsem se dostal po třech letech od dohrání původního titulu z PSX, z mého pohledu sice infiltraci do komplexu na Shadow Moses nepřekonává, přesto však stále funguje na základních principech série, a to na v pravdě výborném scénáři, kdy i v nepříliš zajímavém prostředí dokáže Kojima vystavět mnohohodinový konspirační epos, prakticky nadčasových produkčních kvalit, které v roce 2001 neměly konkurence (nepočítám-li Final Fantasy X), a samozřejmě postavách – které však v tomto díle, respektive hlavní postva, až tolik z počátku nevyčnívají.

Pojítko mezi tím vším, a to hratelnost, však nepatří k absolutní špičce. Spíše naopak. Konzolový původ v tomto případě hře trochu ubližuje. Což se projevuje i na samotné konverzi, kdy klávesa escape vyhodí hru do Windows, nebo složitější nahrávání pozic v průběhu hry. To všechno jsou však malichernosti v celkovém pohledu na Substance. Vizuální stránka neztratila ze svého lesku nic a titul Konami na pc patří mezi výborně vypadající hry i dnes (zvláště díky podpoře vysokých rozlišení). Dialogy a story flow patří mezi to nejlepší v akčním (stealth) žánru, design je chytře vymyšlen – nicméně některé vracení na již navštívená místa mohlo být řešeno elegantněji. Od ideálního zážitku ještě některé hráče může odrazovat možná až přílišné množství videosekvencí (a to zejména těch skrze interní komunikaci) nezřídka kdy trvajících okolo 20 minut. Ty jsou však umně sestříhané a jejich náplň má povětšinou smysl vůči posunu v ději.

Ve výsledku výborná hra, kterou by měl každý, kdo dokáže přijmout zákonitosti série, minimálně vyzkoušet (nicméně znalost jedničky je skoro povinná, stejně jako gamepad). Už jen díky své unikátnosti vůči západní produkci (ačkoliv je MGS primárně cíleno podobně jako například Shenmue na hráče z těchto zemí) je zhruba deset hodin věnovaných této hře více než dobře strávených.

Pro: design, scénář, dialogy, hudba, ideální délka, atmosféra

Proti: ovládání, slabší první třetina druhé části hry

+14
  • PC 90
s konverzi jsem problem nemel, hral jsem totiz s gamepadem :)
Ale stvalo me ze se tu spousta situaci z jedincky opakuje - i kdyz to hra umne vysvetluje, porad to zavani nedostatkem vlastni invence - a pak taky to ze gameplay mi uz neprijde tak rozmanita jako v prvnim dile, plus behani tam a zpatky po relativne stejnych lokacich mi trosku vadilo. Nic z toho neni nejak zavazna chyba, ale proste je to takove.. podezrele, no. Uvodni mise za snakea to bylo ovsem jine kafco. Taky Raiden je.. no.. desna buzna holt :)
+9
  • PC 85
Aj z pol hodiny hrania sa dajú usúdiť dve veci. 1. ak ste hráč, ktorému ide o premakaný level design a uchopenie hry do svojich rúk, tak spokojní nebudete. 2. ak ste hráč, ktorý má chuť na poriadnu príbehovú thrillerovú smršť, plnú zvratov a množstva filmových scén, je MGS 2 pre vás.
Substance alebo Sons of Liberty (prešiel som obe verzie) vás neposadí totiž do pozície rušňovodiča, ale na miesto pasažiera. A je len na hráčovi, či je ochotný sa nechať viesť. Žiadne rozhodovanie okrem tichého stealth alebo hlasného rambo postupu hráča nečaká. Čakajú ho však dlhé animované príbehové sekvencie. Tie majú vyslovene filmový strih a spád čomu je prispôsobené aj celé hranie. Vo výsledku je skôr takým interaktívnym príbehom, kde hráč postupne odhaľuje konšpiráciu obrovských rozmerov. Keďže sa jedná o japonský titul, bolo by asi divné keby sa hra nevyhla všetkými tými superatletickými schopnosťami od odrážania guliek cez beh po vode, megarýchle a ultradlhé skoky,stroje metal gear ray s výzorom príšera podobne. Samozrejmosťou je aj prepojenie osobných vecí postáv so samotným príbehom, kde nič nie je už len formalitou alebo povinnosťou, ale "its getting personal". Z toho vyplýva, že hráčovi skutočne dá viacej príbeh než samotné hranie, aj keď ani to nie je nudné, hlavne boss fighty sú skutočne zábavnou zložkou, ale aj obyčajné plíženie sa a likvidácia nepriateľov dokáže potešiť, logicky sa všetko (bohužiaľ) odohráva v uniformne kovovom prostredí. Trochu zamrzí aj vracanie sa naspäť do rovnakých miest.Keďže aj na pc som hral hru s gamepadom, neviem posúdiť ako je to s ovládaním na klávesnici, keďže sa jedná o konverziu z PS2.

Pro: príbeh, ktorý vie človeka prikovať k monitoru, atmosféra, ktorá človeka núti nevnímať okolie, boss fighty, animačky, hudba

Proti: nie príliš atraktívne prostredie, nápad s Fatmanom, občas hystericky pôsobiaca Rosemary,

+9