Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Příjemná příběhová hra se všemi klady a zápory tohoto přístupu (linearita, filmovost, epičnost), naštěstí však ne tak přímočará jako třeba vizuální romány (ty zacházejí až moc daleko).


Hráč si:
1)hodně zaběhá - problém číslo 1 - ve hře je často třeba zdolávat dlouhé vzdálenosti a běh je příliš pomalý, sprint je jen na pár sekund a jen při boji.

2)zastřílí - přestřelky jsou tu fajn, zejména po tom co jsem pochopil systém zbraní a upgradů (jednoduše řečeno - inventář, ze začátku jsem ho raději ani neotevíral, páč jsem nechápal jak se v něm pohybovat), možnost zastavovat čas se také hodila

3)nakoupí výbavu - problém číslo 2 - už v 1/4 hry jsem si mohl dovolit vše co jsem chtěl (potřeboval), v půlce jsem pak už měl 9999999, neboli limit - předměty se hromadily (problém 2.5 - fixní limit na itemy) a občas bylo fakt těžké je zvládnout, protože řazení neexistuje, jen defaultní (podle levelu itemu).

4)navštíví zajímavé kraje - není moc co vytknout, vizuály UE3 jsou docela dobré, i když na tom samém enginu ukáží autoři daleko lepší výsledky v druhém díle (a vlastně i třetím co za chvíli vyjde), no co že jsou světy velmi omezené, skákat se nedá a člověk se občas cítí jako na kolejničkách, vypadá to hezky a pro mě osobně to i hezky funguje.

5)hráč se též může ponořit do silného příběhu ve světě co má fungující a propracované background - několik komiksů, knih, mnoho informací v Codexu, to vše napomáhá tomu cítít se ve hře jako doma. I když v době hraní ME1 (před týdnem) jsem zároveň hrál též další gamesu - jakoby sci-fi (STALKER:SoC) a četl dvě sci-fi knihy (Honor Harrington série - tuším 8. díl a Warhammer 40.000 - Ciaphas Cain - Hero of the Imperium), ale zvládal jsem oddělovat jednotlivé světy, víceméně. Bohužel hudba hře moc nepomohla, byla spíše průměrná. Prý podobající se Blade Runneru, tak to spíš ne.

6)ovládání na které jsem si trochu stěžoval je ve dvojce ještě horší, tak nakonec můžu být rád za scrollování, ale v právé té dvojce se mi lépe podařilo "ojebat" FOV nastavení k mému potěšení, což bylo v jedničce těžší.

0)trochu zamrzí, že na coveru (a i dvojky, trojky) je chlap, kdežto já hraju za ženskou (velice zvláštní pocit - nejdřív jsem poslal Kaidena do pr.... a potom jsem ho na misi nechal být) - což u hry která povoluje mnoho různých podob postavy není hezké. Horko těžko se mi povedlo v configu povolit konzoli, ve hře si pak FOV nastavit, ale při každém loadu nebo přechodu do jiné mapy se zas změnil na ten defaultní zoomovaný. Několik bugů také přetrvalo, nejvíc iritující byl ten kde se mi přehřála zbraň a ani po minutě se nezačla ochlazovat (na to pomůže save/load, ale zkuste si to takhle vyřešit když máte boj).
Do lávy jsem spadl jednou já (když jsem přiletěl na lávo-planetu a nenačítely se mi textury, tak jsem vjel "někam" a zemřel jsem, podruhé do lávy spadla přítelkyně, kdy jsem já střílel a ona řídila - obrovská zábava, doporučuji pro utužení partnerských vztahů).

7)a samozřejmě také vedlejší mise, které jsem udělal de facto všechny co jsem mohl - jezdit s vozítkem MAKO (které přítelkyně překřtila na "Tuleňátko" [což se podobá LightAttackCraft "Ťuhýk" v tom dílu Honor co čtu], což se u nás hezky vžilo). MAKO bylo moc fajn, i když některé mise (hledání surovin co se neukazují na mapě) se mohlo protáhnout na několik minut, drandění a poskakování po cizích planetách a měsících mě zkrátka bavilo.


Mass Effect samozřejmě "leaves a lot to be desired", ale tak to musí být, tak to vždycky bude, jelikož žádná hra nebude dokonalá. ME1 je hra podle šablony a šablona je to dobrá. Přesto mají tací jako Ebb pravdu, je to úplně to samé, jen jiné kulisy, zvuky, postavy, příběh a pozadí, ale principálně máme znova "to isté". Přesto jsem spokojen. Herní doba 69 hodin mi to píše, ale do toho se počítá i čas strávený ALT+TABován ve windowsu, často na několik hodin. Takových 30 hodin by mohl být reálný odhad.

Pro: Příběh, Grafika, Epičnost (která funguje)

Proti: Hudba, Lineárnost (ale ne moc)

+25
  • PC 55
Mass Effect jsem rozehrál snad třikrát, ale teprve dneska jsem se dohoupal až do zdárného konce. Předtím mě pokaždé udolal onen pověstný Mass Effectovský stereotyp, nicméně když jsem teď bratrovi k Vánocům koupil pokračování, nedalo mi to, a ten stereotyp jsem zkousnul.

Nuže, co mě, jako rána pěstí, praštilo do obličeje hned ze začátku, je hlavní hrdina. Ano, dobře, s postavou si můžete jakž takž vyhrát, nicméně co z toho, když vám pak Shepard nosí ten příšerný upnutý jumpsuit a, ať volíte jak volíte, v rozhovorech často působí naprosto pateticky. Může mi někdo vysvětlit, proč hlavní hrdina nemůže vypadat jako Saren - hlavní záporák - který má daleko větší charisma?

No ale budiž. Celý příběh je klišé jako hrom, jakoby nad ním vývojaři strávili 10 minut během obědové pauzy, a ač svět jako takový je poměrně propracovaný, všechny jeho detaily zůstávají stále jenom na papíře (respektive ve vaše kodexu, kde se o nich dočtete). Ve skutečnosti z toho totiž uvidíte nanejvýše těch několik různých ras, jinak na vás čeká jen dlouhá řada strašlivě prázdných interiérů a exteriérů, z nichž snad ani jeden nevypadá nějak zajímavě.

Co mi ale, zvláště ke konci, vadilo nejvíc, byla technická stránka věci. Nejenže teda grafika je pěkně odporná (snad až na detailní obličeje a některé vesmírné scény, ovšem animace vojáků v těch upnutých oblečcích přidává na pocitu, že člověk spíš sleduje balet než akční scénu), ale hlavně jsem narážel na každém rohu na otravné bugy (poslední boss fight jsem opakoval snad 4x, protože se mi přehřály všechny zbraně a už nikdy nevychladly) a extrémně tupou AI, která se navíc pořád někde zasekávala.

Co působí dobře, jsou dialogy. Bohužel ale jen do té chvíle než zjistíte, že vaše odpovědi stejně nemají skoro na nic vliv a Shepard si všechno překroutí podle svého, takže z toho nakonec vždycky nějaká politicky korektní sračka (s prominutím). A to nezmiňuju ty pochybné animace během nich, obvzláště když někdo hrozí pěstí.

No ale stejně musím říct, že jsem se většinu času nenudil. Hrál jsem za postavu Sentinela, tudíž jsem měl přístup jak biotickým, tak technickým dovednostem, a když měla AI zrovna svůj den, souboje byly občas i docela zábava. Vzhledem k tomu, že, krom putování po světě a tamtěch přehnaně nadnesených dialogů (v klíčových scénách doplněných orchestrem, což působí už fakt hrozně americky), jsou souboje v podstatě hlavní složkou hry, tak se to celé dá jakž takž skousnout. A abych nekřivdil, v první polovině měla hra docela slušnou atmosféru a to právě díky ambientnímu doprovodu, což mě taky u hry udrželo a dokonce do ní vtáhlo.

Tudíž velice velice slabý nadprůměr.

Pro: atmosféra, souboje, obličeje postav

Proti: stereotyp, grafická stránka hry, patos

+13 +22 −9
  • PC 90
Paradoxně jsem o Mass Effect v době vydání neměl žádný zájem a ještě jsem si říkal, co že to Bioware popadlo, že vydali sci-fi střílečku. Ještěže mám sestru, která je v některých věcech progresivnější než já (a taky má lepší počítač).

ME je totiž úžasný. Pohlcující příběh tvářící se skoro jako film, průzkum planet, jízda v tanku/roveru, odkazy na sto a jeden sci-fi film, úžasná hudba. Ale našlo by se i pár věcí, které mě docela deptaly.

Ze začátku jsou boje i na nejlehčí obtížnost celkem náročné a v momentě, kdy jsem mohl postoupit díky použití biotických sil jsem byl nahraný. Nikde jsem neloadoval tak moc jako v půlce Eden Prime na nádraží. A od té doby jsem na své postavě tyhle schopnosti nepoužil a hrál jsem v kombu pistole + medigel. A jelikož v mé sestavě byla stabilně jen Ashley a Garrus, soustředil jsem se především na palebnou sílu. A udělal jsem dobře, neboť od tohoto momentu mě už nikdo nezabil. Jen má vlastní blbost/neobratnost (a tresher mawy).

Co se ovládání Maka týče, udivovala mě jeho schopnost vyjet skoro kolmé svahy (abych pak nadával, že nevyjede jen o pár stupínků příkřejší). Ono špatné ovládání vzniká díky extrémní přilnavosti kol k povrchu, které právě umožňuje vyjet ony prudké svahy (i když přiznám se, když jsem se pět minut škrábal do vrchu a pak objevil z druhé strany proraženou silnici, měl jsem chuť něco rozsekat). Do lávy jsem nespadl snad nikdy, spíš ze skyway. A pokusně jsem si rovněž ověřil, že jako batyskaf Mako taky nebyl určený.

Assignments po pravdě nejsou příliš pestré, cykluje se zde jen pár lokací typu důl/budova/kosmická loď, ale to mi příliš nevadilo - ostatně, v Baldur's Gate to bylo zrovna tak a nikdo si nestěžoval. Co se týče questů jako takových, hodně záleží na tom, jestli vám sedly reference na filmy, kterými se vývojáři inspirovali - mně sedly, takže jsem si všeho užíval vrchovatě.

Minihry - ze začátku i bavily, pak jsem ještě rád obětoval omnigel na jejich přeskočení. V případě artefaktů a prospektování rud se to bohužel nedá - ale poctivě jsem vyzobal všechno. Někdy hned napoprvé, jindy na desátý pokus.

Často čtu nářky na výtahy. To, že v nich postavy nemají zbraně, i když v patrech, které spojují, se nachází silný nepřátelský odpor, je k pousmání. Jízdy jako takové mi však nijak otravné nepřišly, zvláště na Citadele byly prokládány zprávami o mé činnosti, byť v některých případech nepřesné (cenzura?!). Co mě deptalo maximálně byly návraty z Citadely na Normandy. Nechutně dlouhá loadovací sekvence ukrytá za dekontaminaci. Brr, tady aby si člověk šel dělat kafe.

Aby mohlo být hodnocení ještě vyšší, musela by se vzít v potaz i míra znovuhratelnosti. Vzhledem k tomu, že Mass Effect 2 pracuje s jinými pravidly a jen minimum vlastností postavy se přenese dále (oproti velkému množství rozhodnutí a akcí, které uděláte), v tuto chvíli to už asi nemá moc smysl, ale třeba si hru ještě rád někdy zopakuji. Uvidíme. A teď šup na dvojku.
+19
  • PC 95
Minulý měsíc jsem dohrál první Dragon Age a protože jsem byl navýsost spokojen, tak jsem sáhl i po jeho sci-fi bratříčkovi. Hry jsou v mnoha věcech podobné, a jak čtu, tak je tomu u většiny her od Bioware, ale nemyslím si, že by to bylo kdovíjak na škodu.

Na začátku jsem měl až do příletu na Citadelu chvíli problémy s orientací ve hře a mnoha na mne chrlenými informacemi, brzy se vše pěkně usadilo a od té doby už jsem si hru plně užíval. Je pravda, že příběhové mise se dají spočítat na prstech jedné a kousku druhé ruky, ale jsou dostatečně dlouhé a zajímavé na to aby na nich hra stála, přesto jsem jako vlastně v každé hře poctivě plnil vedlejší úkoly, které mají 2 formy, jedny doplňují úkoly hlavní např. pomocí určitému jedinci, či skupince, ty druhé spočívají v postupném navštěvování jednotlivých planetárních soustav a řešením je zde často vystřílení nepřátel na základně. Tyto vedlejší úkoly mají nevýhodu v tom, že ač se odehrávají na planetární základně, či na vesmírné lodi, tak pro ně existují jen asi 4 druhy map (2 základny, 2 lodě), interiér se tu liší jen jinak poskládanými krabicemi, či zapnutými/vypnutými dveřmi, ovšem, když to vezmu do důsledků, tak v celé hře jsem nenarazil na zcela totožný interiér, takže je vlastně každá mise jiná :) Popravdě řečeno, neměl jsem s tím problém a vedlejší mise mě bavily.

Na hře jsem se těšil nejvíce na vesmír a s mírnými výhradami jsem byl i po této stránce spokojen. Létání mezi soustavami a poté i mezi planetami bylo velmi zajímavé. Spokojen jsem byl s popisky u každé planety, kde se člověk dozvěděl něco, co se zde událo, či čím je planeta důležitá a pod tím i obecné fyzikální údaje, což hře přidává jakousi vědeckost. I cestování po planetě nebylo nejhorší, i když šlo vlastně jen o hledání spadlých sond, občas nějakého artefaktu a označení ložiska surovin. Samotná jízda s Makem nebyla nic světoborného, ale vše dokonalé ani být nemůže. Jen škoda, že se člověk nemohl trochu víc proletět po Sluneční soustavě, pouhá návštěva na Měsíci u malé stanice nestačí. Kdyby alespoň bylo možné navštívit místo přistání Apolla 11, či prohlédnout si nějaké místo na Zemi, no prostě škoda.

Co se týče příběhu, tak ten se sice rozjížděl poněkud pomalu, ale konec každé hlavní mise a samozřejmě i závěr patří určitě k vysokému nadprůměru v herním průmyslu. Zajímavé byly i eskapády s mými společníky, kteří mi přišli o něco méně zdařilí než v Dragon Age, ale jejich osudy byly i přesto poutavé. Přesto jsem prakticky po celou hru ignoroval oba lidské kolegy takže volba mezi nimi před koncem mě nechala celkem chladným a mými pomocníky na cestách se tak stali jen Liara (prakticky v každé misi) a nastřídačku Wrex a Tali. Milostný románek s Liarou byl pěkný, doufám, že bude mít v dalších dílech nějaké pokračování, nebo dítě :) Bohaté informace z kodexu jsem také s chutí pročítal a udělal si z nich pěkný obrázek o celém vesmíru, takže na konci už jsem byl schopen správně pojmenovat všechny mimozemské rasy :)

Celkově musím hru hodnotit velmi vysoko, přesto, že má pár chyb a čerpá z mnoha různorodých sci-fi, tak jsem se celou dobu bavil, a to je přece to nejhlavnější. Brzy se proto pustím do dvojky.

Pro: příběh, mimozemšťané, vesmír, kodex

Proti: opakování vedlejších úkolů, málo Sluneční soustavy

+33
  • PC 95
Mám rád hry na hrdiny ať už zachranňuji království, planetu a nebo celý vesmír. Vesmír Mass Effectu mě hned od začátku naprosto pohltil. Svět je nesmírně propracovaný s velkým potenciálem, takže myslím že by nemuselo zůstat jen u her. Málokdy u hry pročítám dopodrobna něco jako encyklopedie nebo kodex, zde jsem ho však přečetl celý a právě tu si lze všimnout jak je všechno krásně vymyšleno a že si s tím někdo dal opravdu práci.

Rozvoj postavy mi přišel jako by tu spíš byl navíc. Hru příliš neobohacoval. Vedlejší úkoly mohou působit stereotypně, ale plně je vynahrazují úkoly hlavní, které jsou skvělé. Vesmír je obrovský, ale pokuk člověk půjde jenom po hlavní lince navštíví pouze malou část. Grafika hry je na dobré úrovni, zvláště hezky jsou pak zpracované samotné postavy a mimika jejich obličejů, která umožňuje krásně znázorňovat emoce.

Rozhovory jsou zde skvěle napsané a dabing, především hlavní postavy, také zaslouží pochvalu. Interakce, ať už s členy vašeho týmu nebo ostatními postavami, hru prostě dělají něčím víc než pouhou střílečkou. Občas se v rozhovoru objeví paragon/renegade možnost, takže se váš hrdina může zachovat jako správňák a vyřeší situaci po dobrém, nebo jako parchant, který si nebere servítky. Nutno také podotknout, že rozhodnutí, které ve hře učiníte, budou mít vliv i v dalších dílech, za což Bioware jednoznačně chválím.

V některých komentářích se zde objevuje, že příběh je jedno velké klišé. Možná. Na to já nekoukám a hru si snažím užít takovou jaká je místo abych hledal chyby. Příběh Mass Effectu se nám rozjíždí hezky pozvolna, aby se v závěru proměnil v neskutečnou jízdu s epickým vyvrcholením.

Na závěr ještě musím zmínit, že hra má skvělý soundtrack, který doma občas poslouchám.

Pro: příběh, rozhovory

Proti: pouze drobnosti

+19 +22 −3
  • PC 95
Rozhodne jedna z najlepších hier aké som hral. Možnosti levelovania mi vyhovovali, neboli ani primalé ani príliš komplikované, hrateľnosť bola vyvážená. Skvelo sú napísané a nadabované dialógy, grafika tiež pekná, najmä zo zapnutým filmovým filtrom. Príbeh naprosto úžasný. Nedostatok môže pre niekoho byť, že celkovo je v hre asi 7 príbehových misií, zvyšok tvoria rôzne vedľajšie úlohy, ktoré sú ale v drvivej väčšine tiež veľmi dobré. Hracia doba okolo 40 hodín a skvelý záver.

Pro: príbeh, dialógy, dabing, možnosti voľby

Proti: málo príbehových misií

-1 +6 −7
  • PC 50
Tulareanus řekl téměř vše za mě a rozhodně lépe než bych to řekl já protože skutečně nenechal na ME suchou niť, já jen přídám že příběh byl kopa hnoje a hra tak příšerně krátká! Tak krátká za takové prachy, toť otázka!

Pro: grafika, Tulareanusův komentář níže :)

Proti: příběh, po čase stereotyp, krátkost celé hry.

-28 +3 −31
  • PC 60
Space opery jsem vzal na milost až v poslední době (díky pánům Simmonsovi a Asherovi) a Bioware vydalo jen jediné RPGčko, které se mi stále nedaří přejít, což mě vedlo k jistotě že Mass effect konečně dám a ve stylu - do třetice všeho dobrého - jsem se znovu vtělil do Shepparda(ové).

Překousnul jsem věci, které mi dříve tolik vadily. Příběh je vcelku slušná slepenina většiny sci-fi klišé, ba co hůř, nebylo s nimi dobře (rozumněj - chytře/nápaditě) zacházeno. Nebojím se říci, že i většina scifi autorů ze sedmdesátých let by se za takové věci styděla. Další dříve nepřekonatelná překážka byla střelba. Tak špatně pojatou akci jsem už dlouho neviděl, což je zásadní chyba u ukecané third person střílečky. Totální ignorace zásahových zón byla asi to nejzávažnější, když pominu ten kruhově rozptylovací zaměřovač, který jsem se naučil nenávidět už u Return to castle wolfenstein.

Dále mi lezla krkem ona proklamovaná filmovost, kdy se vcelku křečovitě pokoušeli o úchvatné/dechberoucí záběry, které jim většinou nefungovali. K tomu se také váže až příliš mnoho dlouhý, efektních záběrů o ničem, které se nedali přeskočit. Stejné utrpení přinášely i rozhovory, kdy člověk zuřivě bušící do mezerníku pro přeskočení zbytečných či opakovaných keců proklikal někam kam nechtěl. O tom, že celá odpověď byla opsána dvěma slovy, a občas se stalo, že z vaší postavy vypadlo naprosto něco přiblblého, co se nedalo očekávat, nestojí ani mluvit. Pitomoučké rozhovory jsou už dnešním standardem.

Levelovací systém mohl být nejspíše opomenut, alespoň bych si mohl odpustit stud z toho, že jsem nejlepšího a nejdrsnějšího člověka v dějinách musel naučit pořádně střílet. Specielní schopnosti mi pak přišly na jedno brdo a vcelu neužitečné (i když pak Liara na konci byla vcelku účinná).
A do poslední ránu zaměřím na inventorář, u kterého jsem velmi, opravdu velmi trpěl. Určitě bylo možno zplodit něco mnohem lépe ovladatelného myší. Stále sním o starém dobrém přetahování na postavu, ale je mi jasné že s gamepadem se přetahuje dost blbě.

I přesto všechno mě Mass effect docela bavil, i když jsem nesplnil všechny questy do posledního, ani neprolézal všechny planety.

Co se toho týče, ME by mohl posloužit jako příklad generičnosti. Systém = několik planet --> jedna či dvě z nich se dají oskenovat, na jedné z nich přistát --> na ní se zase nachází tři místa - jeden tábor/whatever a dvě anomálie. Tohoto vzoru se to drželo v 95% případů. Brrr. Velmi zábavné také bylo, že tyto výsadkové mise byly snad všechny na planetách s nižší gravitací než je na zemi, což ale rozhodně neospravedlňovalo kaskadérské kousky, které se daly vyvádět s rakví značky Mako.

Systém stylu zabití/průzkum/hacking = zlaťáčky plus xp zavedená snad už v KOTORu mi zde vyčnívala ještě více než obvykle. Kde sakra gethové či nějaká ta zvířena ty prachy nosí?

Jediná mezihra na všechny činnosti - včetně ohledávání artefaktů je vcelku otravná

Společníci vcelku ušli, na poměry bioware lehký nadstandard. Stejně tak ty hlavní příběhové mise (všech šest) byly docela zábavné a konec mě vcelku pobavil.

Teď se sám vcelku divím, že jsem tomu dal tak vysoké hodnocení, když jsem to tak sepsul a klady veškeré žádné.

Pro: Sci-fi, vcelku zábavné, občas i nápadité

Proti: Klišé, systém, střelba, repetitivnost, generičnost

+26 +29 −3
  • PC 80

Pro: dnes cena, v poslední době jedno z nejlepších SCI FI

Proti: po čase značný stereotyp, ovládání Mako

-22 +2 −24
  • PC 70
Přestože by BioWare své logo na hru ani nemuseli lepit, je při její kvalitě trochu k nevíře, že Mass Effect je jejich hra, zvlášť s ohledem na své ambice v době vydání. I přes svou celkovou šablonovitost je zde velmi patrná snaha o odklon od původního "pomalého" žánru, která se dá demonstrovat i na tom, že pokud chcete hru pozastavit, musíte mezerník přidržovat, nestačí jej pouze stisknout, protože tu prostě není pauza. K tomu je však nutno říct, že akční stránka je mnohem vydařenější než třeba v případě veleotravného šťouch-šťouch systému Jade Empire, byť nějaké taktické hody (ke kterým hra zpočátku tak trochu vybízí) se nekonají a zpravidla platí, že kdo je větší Clint Eastwood, vyhrává. Ale nenudí to.

Jenže mimo téhle zábavné oddychovky dostanete se hrou i hrozně odfláklé RPG, které sice připomíná to, co BW dělali před pár lety, jen pokrok šel trochu špatným směrem. Takže místo generických lesů v Baldur's Gate se projíždíte po generických planetách a čistíte generické základny, zažívate zvláštní settingová deja-vu ("Takže Spectre jako fakt nejsou Jedi?") a to celé v opravdu příšerném GUI, kde jsem měl zpočátku problémy jasně poznat tlačítka či jaký prvek se vztahuje ke kterému. O systému desítek vzhledově i funkčně téměř totožných zbraní a srovnávání jejich statistik ni nemluvě.

Dialogový systém mi svým pojetím tolik nevadil (tzn. nebyl tak příšerný jako jeho jednoheslový předchůdce ve Fahrenheitu), i tak bych ale chtěl mít více pod kontrolou, co má postava vlastně řekne, a to zejména ve chvílích, kdy z rozumně znějící volby vypadne nečekaně dementní hláška. Trochu mě teda mrzelo, že mimozemšťani nemluví mimozemšťanštinou jako v KOTORech (byť generickou, ono by to svým způsobem do ME jen pasovalo...), chápu ale, že pro práci s mimikou a filmovostí to není úplně optimální. Škoda jen, že ta filmovost tu funguje tak trochu naprázdno. Asi teda nepřekvapí, že v příběhu jde o záchranu galaxie (a všichni čekají, že to uděláte právě vy, i když říkají, že to nečekají!), na rozdíl od jiných her se však v podání BioWare rozjede opět docela poutavé vyprávění, které protentokrát spíše než na zvratech stojí na rozluštění nezodpovězených otázek zejména okolo jednoho nejasného poselství. A kupodivu to vůbec není nezajímavé. Jen dost špatně tahám z paměti jinou BioWare hru, kde by počet nevýrazných postav o tolik převyšoval ty výrazné, což ději - a tedy oné filmovosti - podráží nohy nejvíce.

Naštěstí to tak dlouho netrvá a hra je po většinu času zábavná, bez nějakých frustrací či mnohonásobných pokusů o opakování zákysových pasáží, nenabízí ale žádnou "herní" přidanou hodnotu, která by ji vystřelila mezi nějaké vyšší nebo opakovatelné zážitky. Akce je hodně prostoduchá, RPG systém a vaše možnosti rozhodování ještě více a nebýt značně odlišného a výrazně lepšího (importem postavy-navazujícího) sequelu, nebyl by dnes žádný důvod ztrácet s ní čas.
+26
  • PC 80
Opět se potvrdilo že u her nelze dat na první dojem, kdy jsem byl po úvodní misi a následné vrhnutí na Citadelu lehce zklamán. Ale po pár hodinách se již dostavila radost z objevování nových planet, předmětů a rozplétání příběhu.

Jinak doporučuji nejdřívě projet okolní planety a plnit všechny subqeusty, a sbírat expy. Ne že by nešlo vrhnout se hned na příběhové mise, ale ty jsou pouze na pár planetách a potom se již nelze v závěru hry vrátit. Osvědčený systém Bioware založený na partě zajímavých charakterů a rozvíjení vztahů a konverzací opět neztratil nic ze své jedinečnosti. A možnost morální volby opět přináší možnost rozehrát hru znovu s velkými odlišnosti, a novými situacemi.

Dohrál jsem Mass Effect dvakrát, a můj Shephard byl poprvé klaďasem a později více záporákem, a překvapili i nové situace díky původu. Jinak Shephard je velmi zajímavá postava a dost charismatická kterou si hned oblíbíte. A poprvé od doby KoToR hrdina mluví. Samozřejmě také mimika a pohyby postav již připomínají film, a excelentí dabing vše podtrhuje.

Po dlouhé době se mi stalo že jsem si na papír zapisoval soustavy a planety které jsem navštívil jelikož jsem dotáhl všechny vedlejší úkoly do zdárného konce. Přesto že planety byly originální, interiéry už byly vzaty jako přes kopírák, to se naštěstí vyhnulo příběhovým pasážím. Přeci jen asi šest typů interiérů dokáže trochu zkazit náladu a navodit dojem stereotypnosti.

A výsadky ve víceúčelovím vozítku Mako se taky nemusí každému líbit. Chová se jak hopík a je občas dosti divoké, hlavně v hornatém terénu. Jinak předmětů, brnění, zbraní se opravdu válí všude dostatek což také eliminuje prodejce jelikož většinu potřebních věcí si najdete sami. RPG strom je u postav pěkně košatý a nabízí solidní výběr jakým se postava může ubírat.

Samotné přestřelky jsou také zábavné ale zde vidím na prvním místě rozhovory, příběh a průzkum. Což ale není na škodu. Jinak grafika je na výborné úrovni a ovládací rozhraní je přímo přepracováno pro potřeby PC takže si není na co stěžovat. Jen občasné nahrávání mezi lokacemi a ukládáním trochu zamrzí.

Závěrem celý start galaktické ságy mi zabral okolo 25 hodin čistého herního času což je tak akorát. Rozhodně stojí za to se plně věnovat celé hře.

Pro: Konečně dabing hlavní postavy, grafika postav, výborný sci-fi svět, zajímavý příběh, přestřelky, rozhovory

Proti: Někomu nesedne Mako, opakování stejných interiérů

+34 +35 −1
  • PC 95
Jelikož jsem tesně před dohráním příběhové části a trošku se nudím, rozhodl jsem se tedy sepsat své dojmy z Mass Effectu, který byl přiložen k 192. číslu Levelu a tak jsem si nemohl nechat tuto šanci "utéct".

Hned po nastavení grafiky a následném spuštění hry mne docela příjemně překvapila grafika a animace obličejů postav. Ty jsou přesné a když pořádně podíváte na rty, tak zjistíte, že se pohybují přesně podle slov, které daná postava říká. To je u mne výrazné plus. Nadále jsou to možnosti při rozhovorech. Můžete si zvolit, zda budete vřelí, nebo nepříjemní, pokud budete povětšinou volit první možnost, získáváte "roli" ochránce, pokud druhou, tak odpadlíka.

Tím se malinko dostáváme k další věci a tou je postupné vylepšování, jak atributů hlavního hrdiny, tak i zbraní a výstroje. Možnost vylepšení atributů se odemkne vždy, když dosáhnete nové úrovně. Vylepšovat můžete věci jako například střelbu ze zbraní, obnovování zdraví, nebo i možnosti v rozhovorech. A to nejen u vaší postavy, ale i u parťáků, těm se atributy zlepšují buď automaticky, nebo manuálně. Zbraně a výstroj se vylepšuje pomocí nasbíraných předmětů. Obojí možnost vylepšování (zbraní i hrdinů) beru jako veliké plus, jelikož k RPG hrám podle mne rozhodně patří.

Nadále je zde AI vašich parťáků, kterým velíte. Ta je podle mne rozohdně na vysoké úrovni a dovolím si říct, že je jedna z nejlepších, s jakou jsem se kdy v herním průmyslu. Parťáci se vám budou snažit kdykoliv pomoci a jejich pomoc je většinou velice efektivní, hlavně, když jste v potížích.

V neposlední řadě mne potěšila filmová atmosféra, kterou dobarvuje "nenápadný", ale přesto skvělý hudební doprovod. Atmosféru bych přirovnal (kvalitou, samozřejmě) například k adventuře Fahrenheit.

Snad jediným neduhem, na který jsem narazil je nemožnost přeskočit pekelně nudnou jízdu výtahem a stejně nudné prozkoumávání planet. Tyto "nedostatky" jsou ale jen kosmetické a prožitky ze hry mi něják výrazně nekazily.

Edit: Po naprosto bravůrním konci jsem se rozhodl hře dát ještě 5% navíc.

Pro: Grafika, dialogy, atmosféra, AI spolubojovníků, možnost vylepšení, konec

Proti: jízdy výtahem, nudné zkoumání planet,

+19 +20 −1
  • PC 75
Zachraňovať svet/galaxiu/vesmír nám umožňuje množstvo hier. Tie z dielne BioWare však boli pre mňa vždy v tomto smere špeciálne. Na Mass Effect som sa tešil dávno pred vydaním, i keď ani v čase vydania som neveril všetkým tým (skoro) maximálnym hodnoteniam.

Keď som sa k ME nakoniec dostal, bohaté univerzum pripomínajúce svety Star Wars, Star Treku a Babylon 5 si ma získalo. Dokonca i encyklopedický codex, zdelujúci nepodstatné, ale obohacujúce informácie mi prišiel ako fajn nápad. Prvých pár hodín hry a citadela vytvárali skutočne pekný dojem, napriek tomu, že questy pôsobili veľmi zjednodušeným dojmom oproti starším BioWare hrám - zadavateľ questu a cieľ/riešenie totiž oddelovala väčšinou len krátka chôdza.

Tento ústupok - krok späť v hrateľnosti (aspoň pre mňa) bol však vykompenzovaný skutočne filmovým audiovizuálnym spracovaním, nejde len o grafickú stránku samotných postáv, ale všetka tá mimika, grimasy, strih a dynamika kamery, to všetko pridávalo na zážitku tam, kde v ostatných hrách len dve postavy stoja oproti sebe staticky ako stromy, jemne sa ohýbajúce vo vetre. A všetky tie akčne vytasené zbrane počas drsných rozhovorov a thrillerovských cut-scén zážitok naozaj umocňovali.

Lenže potom dostal hráč do rúk imaginárne opraty a zistil, že tieto scény sú len malé rybky vo veľkom mori galaxie plnej nudných side-questoch na nudných planétach s prapodivným plastickým povrchom a generickými sivými koridormi. Veľká škoda. Aj samotné planéty hlavného príbehu boli len dlhý priamy koridor pre Mako (vozidlo) a dlhý chodbovitý koridor pre postavy. Leveldesignér mal asi dovolenku.

Túto šablónovitosť a sterilitu najprv zachraňovali zábavné boje, áno, hoci v nich šlo aj o štatistiky a výstroj hráča, viac si brali z akčných hier ala Gears of War ,ale boli zábavné a to je hlavné. Teda boli zábavné na začiatku, keď ešte ich hráč ešte nemá tak veľa za sebou a potom na konci, keď už má hráč efektívne navýšené vlastnosti, ability a výstroj.

Výstroj je bohužiaľ kapitola sama o sebe. Teda vlastne nie je. V starších RPG hrách som sa tešil na každý nový unikátny predmet, zbraň, brnenie, bižutéria, vždy tam bola radosť z ťažko získanej novej výstroje. v Mass Effecte je toto sterilnejšie než operačný sál v amerických lekárskych seriáloch. Sniperka IV nahradená sniperkou V, ktorá má len odlišnú farbu, ale rovnaký tvar. Brnenie tiež mení len farbu ale opäť je to brnenie V a brnenie VI. Nuda a smútok.

Ak by som si mal vziať na mušku len príbeh, ktorý tu spoilovať nebudem. Bol pomerne fajn, nedokázal ma k monitoru prikovať ako v prípade starších hier od Bioware, ale ani som pri ňom netrpel. Občas som si hovoril, že niečo mohli viac rozvinúť, niečo menej, ale budiž.

Čo ma nakoniec doviedlo k výslednému hodnoteniu, napriek tomu, že som sa poväčšinou bavil, je fakt, že tu bolo veľa potenciálu a len málo sa podarilo využiť. Jednoducho povedané, samotná hra po stránke designu a hrateľnosti je len koncept videný už v KOTORe ohlodaný na kosť. A to rozhodne nie je jeden z tých prípadov, keď menej je viac...

Pro: xichty, audiovizuálne prevedenie rozhovorov a momentov keď sa niečo dialo,

Proti: side questy, nudné planéty, level design, maximálne minimalistický koncept, občas neskutočná sterilita, výbava, miestami príbeh

+21 +23 −2
  • PC 90
Jako fanoušek sci-fi a společnosti Bioware jsem se na Mass Effect opravdu velmi těšil. První chvilky byly naprosto bombastické. Vše začíná na planetě zvané Eden Prime. Tam se dozvídáme první střípky o tomto novém universu. Mnoho dalších informací je obsaženo v Kodexu, který se nalézá v menu. Zpočátku jsem byl velmi zmaten, protože jsem nevěděl co se tu sakra děje, kdo je kdo, co je co, ale to se časem poddá. Proto je paradoxně větší zážitek z hrání této hry napodruhé. Hráč si všimne i různých detailů, které mu předtím unikly.

Hlavní postavou je John Shepard, který se po úvodní misi stane velitelem protoypu vesmírné lodi Aliance, Normandy. Hlavním tahounem Mass Effectu je příběh, který je opravdu špičkový, troufám si říci, že od Bioware zatím nejvymakanější a celkově jeden z nejlepších příběhů v historii PC her. Nemyslím tím komplexnost, ale spíš o jeho epičnost a chytlavý způsob vyprávění. Opravdu si připadáte, jako byste zachraňovali celou galaxii a tak to má být. Spolu s vaší posádkou, kterou během hry verbujete, se dostáváme na mnoho různých planet. Jsou tu hlavní úkoly, které jsou rozmanité a jsou tu vedlejší úkoly, které už tak rozmanité nejsou. Většinou jde o mise na planetě s lunárním vozítkem. Základny na těchto planetách jsou bohužel pořád stejné a tak jsou tyto vedlejšáky celkem nuda. Samotné ježdění vozítkem je celkem zábavné, protože každá planeta je opravdu jiná a originální. Na povrchu planet jsou různé trosky, které lze prozkoumat a tím získat nějaké kredity (mezigalaktická měna) nebo suroviny. Hlavní úkoly jsou opravdu skvělé. Trochu mi vadilo, že hodně času při nich strávím ve vozítku, protože bych radši běhal pěšky se svým týmem. Ježdění jsem byl z vedlejšáků nabaženej až až.

Mass Effect ale není jen o akci, ale z velké části o rozhovorech. Vždy se vybírá z několika odpovědí a tyto odpovědí ovlivňují chování postav vůči vám. Během rozhovorů si povšimněte výborné mimiky xichtů, obzvlášť velitele Sheparda. Škoda, že NPC většinou jen stojí na místě, místo aby něco přitom dělali. Můžete hrát za ochránce či odpadlíka. Na kterou stranu se přidáte a nebo jestli zůstanete "na hraně" záleží na vás. Po galaxii se cestuje skrz mapu galaxie na palubě lodi. Můžete tak létat na neobydlené planety. Na některých lze přistát, o některých je připraveno pouze nějaké (ale často velice zajímavé) čtení. Mezi tyto vymyšlené systémy je i s citem zakomponovaná Sluneční soustava. Fakta o planetách v ní jsou samozřejmě z části pravdivá. Na Měsíci se dokonce odehrává jedna vedlejší mise.

Graficky hra vypadá pěkně, ale engine byl ještě na tehdejším XPčku silně nestabilní a často padal. Proto jsem hru skoro půl roku nehrál a zkusil jsem ji hrát až pod Win7, kde naštěstí problémy víceméně přestaly. Celkově hru hodnotím 90%, protože mě velmi chytla svým propracovaným universem a výbornými dialogy.

Pro: příběh a universum celkově, dabing, grafika, hratelnost, volnost, Sol, možnosti volby, kodex

Proti: nestabilita hry, občas otravné bugy, opakující se interiéry základen běhen subquestů, zdlouhavé cestování výtahy

+22 +23 −1
  • PC 75
"Vy jste Jack Shephard z LOST?"
"Nene, já jsem John Sheppard, aby se to nepletlo."

Podobnost je až komická, ale to nechme stranou.

Baví mě tenhle druh rpg. Ty z izometrického pohledu jsou na mě moc dlouhé a stereotypní, ale takový Gothic jsem například hrozně žral. Ovšem nemám rád scifi (nerozumím mu), tak jsem se Mass Effectu trochu bál - ale kdo by si ho z LEVELu nekoupil?

Hra mě neuvěřitelně vtáhla - chtěl jsem se jen podívat, jak to vypadá a už jsem se těšil skvěle odsýpajícím úvodem. Nenudí vás žádný tutorial, prostě začnete hrát a pokud se něco chcete naučit, můžete si přečíst KODEX. KODEX se hodí, při hře jsem se do něj několikrát podíval, abych si osvěžil informace, které se ve hře dozvíte.

Příjemně překvapila smrt postav, se kterými se na začátku setkáte (desátník žhavý do akce a turian).

Samotný příběh je podle mě velmi dobrý = srozumitelný, jasný, odvíjí se postupně a logicky, nejedná se o žádné "deus ex machina", kdybyste se všechno dozvěděli až na konci hry z úst hlavního záporáka. Jen toho patosu mohli tvůrci ubrat - jako sorry, ale kolikrát musím slyšet vlasteneckou muziku, která by se hodila stejně dobře do filmu Michaela Baye?
Jen nechápu, proč si scénáristé myslí, že hráči chtějí zachraňovat celé lidstvo - proč se děj neomezí jen na nějaké intriky, které se týkají jen Citadely? Proč vždycky musíme být světoznámý hrdina? Zvlášť když se jedná o první díl trilogie...

Rozhovory jsou dobré - konečně postavy jen proti sobě nestojí a nečumí... ale nečinnost NPC mi lezla krkem - všichni stojí jako sochy nebo tančí nebo sedí. Proboha, od dob Deux Ex se nic nezměnilo (i tam se některé postavy jen tak procházeli po hospodě), stále žádná NPC nemá na práci nic jiného než stát a čekat na to, až na ně promluvíte.
Mimiku obličejů jsem teda nezaznamenal - Sheppard se usměje jen jednou na konci, jinak jsem úsměv neviděl u žádné z postav. Ano, obličeje jsou hezké, ale mimiku nemají! Podívejte na Alyx, jak ta se kroutí!

Čert vem technickou stránku hry. Na rpg je velmi slušná. Mrkněme na obsah. Váš tým je vám úplně k ničemu. Slouží spíše na odlákání pozornosti od vás. Nějakého taktizování si neužijete, vaši parťáci si vystačí sami, sami používají schopnosti, netřeba je nějak komandovat. A když to zkusíte občas nereagují nebo se někde zaseknou o bednu (!!!). Stejně tak mě dostalo, že si nemohou sami otevřít dveře.

Možnost volby ve hře je, ale nemá důsledek (alespoň zatím). - pokud mi do třetího dílu nepomůže nijak královna rachnai, budu fakt nasranej :) - Jistě, když zachráníte Ashley, vyspí se s váma, ale tak nechápu, jak někdo mohl nezachránit Ashley :)... i když teda není moc hezká, opět vede Alyx. A hlavně je každá oceněna body, která vám přibudou buď k Ochránci nebo k Odpadlíkovi, takže hned víte, na čem jste... což je jen další důsledek zjednodušení ve hrách.

Hlavní linka je bezchybná, vedlejší úkoly mě přestaly bavit až na úplný konec (když jsem podesáté vešel do té samé základny) a rozhodně nebyly takový vopruz jako v Assassins Creed. Hra mě neskutečně bavila po celou dobu, ale mohla být lepší. O dost. Méně postav, více prohloubit charaktery, příběh rozdělit na tři části a né, že hned v první se z hlavního hrdiny stane součást historie a vůdce lidstva. Ubrat některé stupidní momenty (jako když Sheppard poradí neznámé ženě ať jde na vyšetření a ona "tak oukej"), trošku poštelovat cut scény a HLAVNĚ přestat dělat ze Shepparda Mirka Dušína - nemohl jsem se zbavit pocitu, že i když jsem dělal všechny křivárny, které mi hra dovolila, pořád mi Sheppard připadal jak Hawkey "za každou cenu správňák" Pierc. Lidé nemají rádi kladné "bílé" hrdiny, už by to měli zjistit i tvůrci her.

Na konec musím pochválit češtinu - všiml jsem si jen jedné chyby a zdála se mi naprosto brilantní. Krom "smrťáků" mě nic netahalo za oči...

Pro: príběh, emotivní sekvence; bez záseků; tak akorát dlouhé; dostačující technická stránka hry; některé charaktery

Proti: nehybné NPC; občas děsný patos; zbytečně moc postav; nedostatečně prohloubené charaktery vašich nejbližších; prakticky to nepřináší nic nového

+14 +21 −7
  • PC 90
Jsem čerstvě po dohrání Mass Effectu a musím uznat, že to byla jízda a po dohrání tuhle hru katapultuji mezi ty mé nej. Mass Effectu se povedlo se mnou zacloumat jako se to povedlo málo hrám jako Dragon Age, nebo Silent Hill 2... A to, že jsem byl z počátku hodně zklamán. Taky jsem měl strach z toho, že to bude jen vyhypovaná hra a nic moc pro hráče jako jsem já.
Těžkopádnosti hry jsem se nemohl zbavit ani po osmi hodinách hraní, skvělé rozhovory budiž, atmosféra rovněž. Jenže souboje mě hrozně iritovaly, pak to stálé a otravné cestování výtahem a navíc ukecané, spletité a dost věcí mi nedávalo smysl a dialogy jsem po chvilce začal přeskakovat mezerníkem. (nedělejto to, je to lepší a je radost sledovat postavy a intuivitu rozhovorového systému)
Pak jsem se po pár týdnech ke hře vrátil a po počátečních bolestech jsem najednou začal zjišťovat, že uplynulo 5 hodin, 10 hodin... a já si ani neuvědomil, že to hraju a nevnímám čas - baví mě to.
Teď už jsem hru dohrál, strávil s ní něco přes 40 hodin, snažil se jí vymačkat do poslední kapky včetně DLC a dosáhnutí 50. levelu. Konec byl podle mě výborný, něco podobného, co jsem zažil u DAO (omlouvám se, že pořád zmiňuju Dragon Age, ale DAO byl pro mě veliký zážitek).
Navíc sci-fi moc nemusím, ale ME spíš kromě toho boduje hlavně ostatními prvky, hlavně tedy postavami, rozhovory a filmovostí. Nikdy jsem snad neviděl, že by herní postavičky skutečně navodily tak perfektní atmosféru, jako by to ani už herní postavičky nebyly. S tím souvisí i parádní dabing. Příběh je taky zajímavý a brzy jsem začal chápat dost věcí.
Netvrdím, že hra nemá chyby, má jich dost, ale jako celek pro mě prostě výborný a Bioware moc dobře ví, že závěr dělá hodně na celkovém dojmu, nebo tak je to aspoň u mě. Jako chyby bych viděl opakující se prostředí, výtahy, vedlejší mise, vážně Mass Effectu prospívá, když hráče spíš drží za ručičku.
Bioware prostě umí a jestli někdy někdo stvoří pro mě dokonalou hru, tak si myslím, že to bude pro mě hra právě od nich. Vůbec si nedokážu představit, že Mass Effect 2 má být lepší a jsem na to hodně zvědav a okamžitě se na něho s vervou vrhám. Doufám, že si hru ještě zopakuju, protože jsem hrál s přednastaveným Shepardem a chci taky některé věci v další hře vyřešit jinak - hrál jsem za ochránce a odpadlík mi vyplnil akorát první políčko.

Pro: atmosféra, vtáhnutí do děje, herní postavy, rozhovory, příběh, dabing, filmovost

Proti: výtahy, vedlejší mise, opakující se prostředí

+17
  • PC 65
Nepísané pravidlo: ak ste hrali jednu hru od Bioware, tak ste hrali všetky je bez debaty pravdivé a Mass Effect to len potvrdzuje.

V Kotor ste Jedi, Dragon Age ste Grey Warden, tu ste Spektra. Vo všetkých troch hrach vystupujete ako člen nadradenej organizácie, ktorá stoji nad zákonom. Každá z týchto troch hier začína ako lineárne intro v meste tvorené 2-3 mapami s pár questami, ktoré ústia v 3-4 lineárnych bojových lokáciach.

Následne dostanete vlastnú loď (či tábor - v Dragon Age), kde posúvate questy ostatných companionov. Ďalšia kapitola zvykne byť o niečo menej lineárna, kde musíte navštíviť 3-4 rôzne planéty (lokácie) v akomkoľvek poradí a buď zjednotiť (Dragon Age), alebo niečo vyšetriť (Kotor, ME) - v konečnom dôsledku je to aj tak jedno. To či vyšetrujete, alebo zjednocujete nemá na gameplay žiaden vplyv. Je to aj tak o tom že prídete do jednej "friendly" zóny s pár questami, kantínou a obchodom, a pokračujete v 3-4 bojových mapách s cut scénou na konci. Po tejto kapitole už hra väčšinou ide do finále, kde bojová scéna strieda bojovú scénu.

V Kotor ste bude Jedi, alebo Dark Jedi, ME je tato čierno bielosť vyjadrená rovnako: Paragon, Renegade. Na gameplay to znovu nemá žiaden vplyv ci ste zlý alebo dobrý - až na výnimočné situácie že niektoré postavy majú trochu pozmenený dialóg.

Interface je rovnako príšerný ako v Kotor. Všetko je opäť priespôsobené ovládaniu 4 smerovými tlačítkami a myšku v podstate ani nie je treba.

Znovu ako Kotor, na každom kroku truhly s divným obsahom. Koho zaujíma či má muníciu +15% damage voči organickým cieľom alebo robotickým, keď celá hra bola s imunitou a adrenalínom prechádzka ružovým sadom.

Akékoľvek proklamovane dôležité rozhodnutia išli zrejme mimo mňa. Nepostrehol som jediné rozhodnutie tohto typu. To ci som zachránil rachni kráľovnú, alebo ju usmažil bol jediný rozdiel v renegade/paragon bodoch čo som za to dostal s následne jednou odlišnou vetou v dialógu s radou na lodi. Naschvál som kvôli tomu loadol a pozrel obe - skutočné len jedna veta sa líšila.

Pohyb toho autíčka po planéte radšej ani nebudem rozoberať, na ten zážitok veľmi nerád spomínam.

Klady - jednoznačne ambientná atmosféra, zrnitý obraz v pozadí, niektoré grafické lokácie a snáď jeden z najlepších voice actingov spoločne s Vampire the Bloodlines aký som kedy v hre počul.

Mass Effect ma napriek negatívam, ktoré som tu opísal, prekvapivo celkom bavil i keď som sa nemohol zbaviť toho silného pocitu deja-vu na každom kroku.

EDIT: Pridaná diakritika.
+36 +51 −15
  • PC 75
Sen každého geeka, který vyrůstal na nových Star Wars, se s Mass Effect stal skutečností, a tak není divu, že generace, pro kterou byla Skrytá hrozba s Jar Jarem šlapajícím do trusu film roku, dává v recenzích desítky a rozplývá se nad komplexností herního světa. Také jsem podlehl, jen na chviličku, ale přece. Z traileru, z obrázků a z oslavných ohlasů jsem odvodil, že by to vyjít mohlo. Laťka ale byla moc vysoko a tak doufám, že s přibývajícími díly Mass Effect dospěje, stejně jako další epizody Lucasovy space-opery.

Mass Effect je dost nevyrovnaný hybrid. Bioware byl tentokrát RPG systém moc snobský a na 3D akci zase neměli koule. Výsledkem je RPG bez rozlehlého světa a 3D person akce s pořádnou dávkou nudy. Vizuálně svět Mass Effectu rozhodně není propracovaný, každá planeta, na kterou jsem zavítal, je to samé v jiném barvném provedení. Rozhodně tomu nepomáhá ani stereotypní „rychlá doprava“ aka vozítko Mako, největší zlo hry, jenž k nám připutovalo z nejbližšího hračkářství. Krycí systém a přehřívání zbraní je fajn, ale samotná akce, tj. kooperace na bojišti a střety s nepřáteli, je zoufale nudná a absolutně bez nápadu. Střílet na pořád stejných plošinách a krýt se za pořád stejnými bednami není kdovíjaký zážitek.

RPG prvky? Žádná slava. Hru jsem prošel s minimem vylepšování, do boje jsem si bral skoro pořád stejné partnery a inventář je stupidně nepřehledný. Hra je vůbec docela lehká a pokud jsem se zaseknul, bylo to je a pouze vinou prostředí (10 minut hledat cestu na poslední planetě, protože mapa je pouze v podobě čárek, na to vskutku nezapomenu) nebo nedostatkem informací (hra vás rozhodně nevede za ručičku, ovládání a tlačítka si musíte najít sami). Navíc neměl jsem pocit, že by svět kolem mě jakkoliv žil, připadalo mi spíš, že se procházím koridory, kde je chodící NPC největším projevem života. Navíc mi přišlo všechno takové hranaté. :)

Čas jsem věnoval primárně hlavní dějové lince, ale udělal jsem si čas i na vedlejší úkoly, abych toho v zápětí hned nechal, protože jak už jste se určitě dočetli, stojí za hovno, k tomu není co dodávat. Úkoly, které dostáváte v rámci příběhu, rozhodně nejsou moc rozmanité, většinou se jedná o styl: dojeď na planetu -> zabij všechny z kokpitu Maka nebo zabij všechny vlastníma rukama -> vrať se na Normandii a pořeš to s posádkou. Příběh samotný je kostrbatý, plný deus ex machina a ta vata mezi solidním začátkem a koncem mi radost nedělá, protože nudí jedna báseň. A ty zvraty! Ovládání pomocí myšlenek a vstávání z mrtvých! SO EPIC!

Tvůrci se chválili a bili do prsou, že díky chytře napsaným dialogům půjde o senzaci roku, v tomhle jim musím dát za pravdu, že ať už se rozhovory vyvinou jakýmkoliv směrem, působí logicky a reálně, stejně jako na malém prostoru výborně propracované postavy, které je pronášejí. Zejména se klaním před Ashley, u které tvůrci Mass Effectu odmítli cestu, že to bude další sympatická hrdinka proporcí 90-60-90, a místo toho z ní udělali člověka se vším všudy. Bavil jsem se při vybírání odpovědí a záleželo mi na tom. Když jsem ale pak dojel na předposlední planetu, kde Shephard a Wrex vytvoří zdaleka nejsilnější emocionální scénu za celou hru, napadlo mě: „Sakra, záchrana vesmíru a tohle je vrchol?“

P.S. Hudba ušla, ale až na hlavní motiv to žádný zázrak není.

Pro: Velmi profesionálně napsané postavy, jejich dialogy a mimika, hudba, základní dějová kostra

Proti: Příliš naivní scénář, RPG bez RPG, nudné prostředí a prázdný vesmír, vedlejší mise

+21 +22 −1
  • PC 80
Jak začít u hry, která mě nadchla i zklamala zároveň? Na jednu stranu je Mass Effect výborná akčně laděná jízda s drobnými RPG prvky (pokud je zkostnatěle chápeme jako vývoj postavy), na stranu druhou je to "jen" ona akční jízda. Proč jen? Vedlejší úkoly jsou na první pohled moc prima už jen způsobem zadávání, kdy jich spoustu naberete hackováním počítačů nebo z rádia ve výtahu citadely, nicméně po pár úkolech "doleť na planetu X a znič vše/osvoboď osobu Y/najdi předmět Z" vás zcela přestanou zajímat a hlavně bavit. Takže je sice fajn, že je tu spousta galaxií a hvězdných systémů s ještě větší spoustou pěkně namalovaných planet, ale k čemu to je, když vás nic nenutí na ně letět? Tedy pokud nemáte nějakou sebetrýznící úchylku...

Příběh je vcelku zajímavé sci-fi klišé, které se kupodivu motá kolem záchrany lidstva (a díky onomu zasazení do sci-fi prostředí) i dalších nelidských ras před ultra-zlounem. Z kterého se nakonec vyklube ještě víc ultra-ultra-nejeden-zloun. Celkově je ale podání příběhu fajn a nezadá si s filmovými kolegy, byť místy působí poněkud uměle protahován či ne zcela logicky poskládán. Každopádně to není žádný průšvih.

Co dále zaujme je po většinu času výborná hudba, kde se zejména ke konci hry autoři opravdu vytáhli. Grafické zpracování je rozporuplné. Některé efekty jsou pěkné, jiné ne. Generické planety jsou pak přímo odporné. Co dál nepotěší jsou celkem asi tři typy "dungeonů", které opravdu úroveň vedlejších misí nevytrhnou.

Závěrem ještě zmíním nepříliš ideální konzolový inventář, obrazovku charakteru a další prvky. Navíc tohle všechno je úděsně pomalé a k pomalosti přispívá i nemožnost přeskočit ingame videa (která jsou alespoň velmi dobře udělaná). I tak se ale hra dá dohrát za pár hodin. Já, ač jsem se víc než dost piplal s vedlejšími úkoly a opravdu nikam jsem nepospíchal, jsem jen lehce překročil třicetihodinovou dobu.

Pro: příběh, hudba, tempo

Proti: nudné vedlejší úkoly, zdlouhavost, konzolovitost

+21
  • PC --
Sci-fi nikdy nebylo mým oblíbeným žánrem. Na starší díly SW jsem koukal jen jako malý kluk, na nové díly jsem koukal v podstatě jen kvůli efektům, příběh jsem nevnímal (politika mě nikdy moc nezajímala a sci-fi postředí také ne). K ME mě tedy skutečně přivedlo především jméno vývojářského studia, Bioware. A samozřejmě také další featurky jako jsou RPG prvky, údajně silný příběh a grafika na Unreal Enginu. Hru se mi nakonec podařilo sehnat velice levně a tak jsem se konečně mohl po hlavě vrhnout na mé první opravdové sci-fi dobrodružství.

Jako první mě do očí uhodil vynikající grafický kabátek. Fotorealismus se zde sice nekoná, ale detailní modely a prostředí ve vysokém rozlišení udělají své. Normandie je pěkný vesmírný kousek. Interiéry jsou uvěřitelné a perfektně kopírují tvar exteriéru. (Některá studia by se zde mohla něčemu přiučit). Postavy jsou do detailu vymodelované a především mimika je vynikající. Zamrzí téměř nulová fyzika a statické květiny a stromy. Také jednotlivá místa nežijí zrovna bujným životem. NPC jen hloupě postávají na místě, žádný pohyb, žádný naprogramovaný rituál. Svět se tak zdá později plochý a prázdný.

První mise a první oťukání herních principů. Kulatý zaměřovač mi zrovna nesedí, střelba zpoza krytu je křečovitá a zadávání příkazů týmu dosti nepohodlné. RPG prvky jsou dobře navržené a i když zde není tolik možností, rozhodně je to výrazné plus oproti většině čistě akčních her. Máme zde tedy celou řadu věcí určených prvnotní volbou povolání. Je zde tedy možnost cpát body do bojových vlastností, biotických schopností a hackerských zkušeností. Ne však všechna povolání mají možnost se učit všem těmto věcem. Vojáka nenaučíte vrhat lidi proti zdi, Sentinel vám zase neprožene hlavou kulku ze sniperky. Je tedy později nutné složit si tým vám vyhovující, ale nejlépe schopný všech základních schopností nutných pro přežití a snazší průchod hrou. Intenzita bojů je kolísavá. Zatímco někdy jste do boje doslova vhozeni, jindy jde jen o postupné vymlacení bandy přiblblých robůtků. Krom některých důležitejších bojů jsem neměl na střední obtížnost (zpočátku nejtěžší) větší problémy. Na jednu stranu dobře, nedostavuje se fustrace, na stranu druho není první hraní větší výzvou. Později se otvírají další obtížnostní stupně.

Hlavní dějová linie vám nedá spát. Na vedlejší úkoly není čas. Příběh je poutavý, vyprávěný zajímavě a žene vás neustále kupředu. Dojde i na překvapivé zvraty a nečekané rozuzlení. Vedlejší úkoly postrádají smysl - jde jen o hloupé putování z jedné soustavy do další, projíždění makem pohoří, prohledávní spadlých družic nebo čeho, hledání těžebních ložisek apod. Nuda nudoucí. Dobře pro Bioware, že si toho většina hráčů na první zahrání ani nevšimla, hlavní dějová linie je jednoduše nepustila. (Kupodivu se tak stalo i v mém případě a to jsem většinou schopný probhledat nejmenší skulinku herního světa a splnit nejnepodstatnější úkol.) Pozadí příběhu a historie světa ME je zde dobře popsána a hráči představena prostřednictvím Kodexu. Nepatřím zrovna k lidem, kteří si jsou schopni přečíst i tu nejposlednější řádku té nejzapadlejší knihy ve hře, ale Kodex jsem si přečetl skutečně celý. Rasy jsou zde totiž zajímavé, místa pěkně popsána a technologie dobře promyšlena. Klobouk dolů.

S vyprávění příběhu také úzce souvisí dabing. Zde je dabing kvalitní, postavy jsou tím více uvěřitelné a herci postavám mluví přímo do huby jak barvou hlasu, tak mimikou. Dialogy jsou také velice kvalitní a ač jsem četl několik názorů, že přeci jen to není tak filmové jaké by to být mohlo, za sebe říkám, že minimálě filmy se Silvestrem Stalonem v hlavní roli to co se týče dialogů určitě předčí :). Hudba většinou kvalitně dotváří děj na obrazovce, ale občas je jak by se řeklo 'mimo mísu'. Někdy vás vtáhne do boje, jindy hudbu ani nevnímáte. Některé skladby jsou famózní. Musel jsem si po dohrání sehnat soundtrack a své oblíbené skladby si pouštím stále. Zvuků prostředí by mohlo být víc, ostatní zvukové efekty jsou dobré. Audio jako celek ostudu nedělá a v konkurenci určitě obstojí.

ME je vynikající RPG s poutavým příběhem, zábavnou hratelností a skvělou grafikou.
+20 +21 −1