Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 80
Ačkoliv jsem si remake Mafie dlouhodobě přál, byla to v podstatě záležitost z říše snů. Nikdy jsem nepředpokládal, že by ho Take2 skutečně greenlitnuli. Když unikly první screenshoty, nevěřil jsem vlastním očím. Ono to opravdu vzniká a ještě to vypadá fakt nádherně! Remake se hned zařadil za Cyberpunk k mým nejočekávanějším hrám.

Po dohrání je ale potřeba uvést jednu věc na pravou míru.

Mafia: Definitive Edition není definitivní edicí Mafie. Tou je PC verze originálu z roku 2002. Dokonce bych se i zdráhal nazývat ji remakem. Přesnější pojem by byl spíše "reimaginace".
Autoři vzali základní kostru misí, příběhu, zasazení a postav, a vybudovali kolem nich kompletně novou hru. Gameplay mechaniky jsou víceméně převzaty z Mafie 2 a 3, postavy mají mírně pozměněnou charakterizaci, většina dialogů byla napsána nově (a až na výjimky skvěle), soundtrack je až na main theme také kompletně jiný (a zde to bohužel trochu drhne), následkem čehož má M:DE i zcela jinou atmosféru. Původní Mafii tedy remake v žádném případě nenahrazuje. Místo toho nabízí "nový pohled na starý příběh" a to v naprosto špičkovém vizuálním zpracování. Skutečně, Lost Heaven je radost procházet a projíždět a i po dohrání si plánuji město pořádně prozkoumat a najít skrytá auta, případně i mini-mise. Stejně tak postavy vypadají a zní skvěle, i na Tommyho jsem si rychle zvykl, přestože mi občas jeho úsměv připomínal Edgara. Za to ale Salieri, Frank, Sarah či Sam jsou zpracováni fantasticky. Rozvinutí jejich vztahů, víc scén Tommyho a Sarah..vše změny k lepšímu.

Kde bohužel M:DE pro mě trochu selhává je (možná paradoxně) příliš rychlé tempo, přišlo mi že vystřižením těch "nudných" pasáží a přejezdů městem hra pádí tak svižně do cíle, že pak nedává příliš prostoru si ty události a skvěle napsané dialogy vychutnat..stejně tak zamrzí absence jakýchkoliv sidemisí, i těch pro Lucase (možná tu nějak jsou, ale asi spíš pro free ride). Dává to smysl z hlediska šibeničního dvouletého vývoje, ale zážitku ta zkratkovitost neprospívá. Bohužel z emocionálního hlediska je též vražedná absence původního soundtracku, Mafie prostě na svém závěru potřebuje Fate, to ať se na mě H13 nezlobí. Přepsání scénáře v závěrečné scéně také nekvituji s povděkem, Haden Blackman zničil pointu díla a nahradil ji banalitou.

Co ještě dodat? Snad jen, že pokud hrajete s gamepadem a nechcete dvacetkrát opakovat některé pasáže, tak nehrajte na "classic" obtížnost. Já to podstoupil a občas to bylo snad víc o nervy než před osmnácti lety. Souboje jsou na tuto obtížnost výhradně o cover systému a whack-a-mole snaze střelit nepřátele do hlavy, protože do děla vydrží klidně pět kulek z 1911. Tommy přitom padá k zemi velmi rychle. Jo a závody. Ty jsou naopak na classic skvělé, obtížnost tak akorát.

Tuto novou Mafii jsem si užil, rozhodně ji nedohrál naposledy a uvítal bych, kdyby H13 vydali nějaká příběhová rozšíření. A samozřejmě je potřeba přidat možnost úprav rozhraní, ten kosočtverec je zlo.
+43
  • PC 60
Tak nám vznikla "definitivní edice" Mafie. Jsem rád, že k tomu Hangar 13 přistoupilo docela zodpovědně (český dabing, spousta tuzemských tvůrců), ale přiznejme si, tento remake vznikl prostě a jednoduše jen proto, aby mohla celá série jet na stejném enginu a aby se propojily veškeré postavy (na konci tedy logicky odpráskne Tommyho Vito s Joem). Se sérií má studio evidentně velké plány a tohle byla jedna z prvních povinných zastávek - dát facelift prvnímu dílu, který to všechno rozjel...

A tak to i působí. Nejdříve klady - hra skvěle vypadá a líbilo se mi, že se docela trefně vyplnily mezery původního příběhu a více se příběh zařadil do kontextu tehdejší doby (Sára a Sam mají více prostoru, řeší se hospodářská krize, 19. dodatek...).

Na druhou stranu, původní záměr a myšlenky se zde úplně zadupaly do země - z příběhu se stala banální a triviální story o rodině, kde některé momenty nemají daleko od WTF (Frankova zrada, žádost o ruku, epilog). Jde vidět, že nově napsané dialogy a směřování příběhu nemají přílišnou provázanost s originálem a nedrží pohromadě. Když už, mohlo se do vyprávění sáhnout mnohem radikálněji a pár neduhů z originálu uvést na pravou míru a opravit. Takto jde spíše o downgrade a nejhorší je, že "nudné" pasáže se většinou vyřeší cutscénou. Tím ovšem odpadá jakákoli gradace, tempo příběhu, rytmus...Vše je jako z rychlíku.

Další věc: všude ukazatele jak pro idioty, cover systém, naskriptované překážky, trojnásobný počet nepřátel a jejich nesmyslná výdrž, arkádový jízdní model...Ta hra se hraje podstatně hůř než 20 let starý originál. Absolutně z toho hraní vymizela jakákoli výzva, hráč nemusí mít důvtip a logické myšlení, stačí jen dávat headshoty a hra vás poslušně povodí za ručičku. Město je sice krásné a detailní, ale chybí jakékoli vyžití. Předpokládal jsem, že studio nepůjde lineárním směrem příběhu, ale udělají z toho trochu sandbox a vykašlou se třeba na volnou jízdu. Třeba sázet v casinu, jezdit na venkov do motelu, kurvit se v hotelu Corleone, jezdit lodí v přístavu, zajet si závody na okruhu, lítat s letadlem na letišti, plnit úkoly pro Lucase, podívat se na víc míst z původní hry...To by mi k dnešní době sedělo mnohem víc než jen udělat lineární naskriptovaný příběh, nejvíc ho osekat, narvat tam cutscény a vše urychlit. Trpěl tím nejenom příběh, ale i ten požitek ze hry. Vždyť na původní Mafii bylo super, že jste jezdili městem, poslouchali soundtrack (mimochodem nová hudba je strašně zaměnitelná a nevýrazná) a daleko víc jste si tu hru užili.

Nachystáno to ale přeci bylo originálem krásně. V Hangar 13 ale asi neměli koule na to pořádně originál překopat a vytvořit z něj moderní hru na základě kostry příběhu jedničky. Takto se chtě nechtě z 90% drželi jedničky, akorát změnili pár detailů a trochu rozepsali některé postavy. Ve výsledku tedy hořké zklamání a promarněný potenciál, protože bylo vidět, že některé záměry a nápady dopadly docela na úrodnou půdu.

Pro: krásná grafika, pěkně vykreslená doba, některé zásahy do příběhu

Proti: otřesné arkádové ovládání, nevýrazný soundtrack, zjednodušení a zrychlení příběhu

+39 +42 −3
  • PC 65
Byť jsem dostal přesně to, co jsem čekal - tedy nesrovnatelně pohlednější reskin třetí Mafie bez odporného grindu - stejně se nemůžu ubránit jisté závisti všem těm, kteří to buď nemají problém hrát a užívat jako samostatné dílo bez většího ohledu na originál, nebo jim ke štěstí stačí zmodernizované Ztracené Nebe, nebo něco mezi a kolem. S rostoucím věkem jsem, zdá se, čím dál větší snílek, a navzdory jasně vymezeným očekáváním jsem si stejně troufal doufat, že i já si v tom nějaké kouzlo najdu.

Když ale vono je to fakt víc DLCčkem pro trojku, než pořádným remakem. Pořádný remake si představuju jako něco, co bez pádných debat uctí celou hru, ne jen některé její části. Za dobrý příklad pořádného remaku považuji třeba takový Tomb Raider: Anniversary. Co se týče předělání příběhu, jsem celkově spíše spokojen. Scénář je nezpochybnitelně na vyšší úrovni, než na jaké mohl v původní Mafii být, leckteré původně nijaké postavy zde nabírají nový rozměr, trochu do hloubky zde toho je zpracováno více, než jen Tomův milostný život, a mnohé postavy jsou po méně či více ostrém přepisu diametrálně odlišné, a v konečném důsledku i více zajímavé a uvěřitelné, Toma nevyjímaje. A když si odmyslím úplně poslední větu hry, která je tedy naprosto prvotřídní cringefest, tak celý závěr je tu natolik obohacen, že výsledné doznění celého příběhu má naprosto revitalizovanou sílu. Jenomže...při všem tom přepisování někdo autorům zapomněl vysvětlit, že pro kompletní požitek z příběhu je jeho tempo naprosto kruciální. Tady si vypůjčím Syndromovo srovnání v diskuzi, neb sám bych to neřekl líp - všechno se děje a střídá nezdravě rychle a je to celé přirozeně neučesané jak v nějakém seriálu, nicméně i u dobrého seriálu člověk čeká nějaké dramaturgické zpomalování a zrychlování. To přesně zde bolestivě chybí, výsledkem čehož děj nemá žádnou gradaci a stupňování, a bez znalosti originálu člověk nemá sebemenší šanci odhadnout, že se blíží k finiši.

Co se týče předělání hratelnosti, tady není moc o čem, jádro je čistý copy/paste kódu ze trojky. Jízdní model identický, střelba skoro stejná, pohyb postavy stejný, kontaktní souboje stejně dementní. Napříč každou misí Vás překouřená naskriptovanost drží pevně za packu, málokdy máte možnost si už jen zasprintovat, na volné vstupování do aut mimo body jasně vymezené pro jízdy autem rovnou zapomeňte. Samozřejmě, nejen příběh se dočkal razantních změn, a tak i leckterá mise je výrazně odlišná od svého původu (ten zdaleka nejostřejší rozdíl jsem zaznamenal v misi Jen Tak Pro Radost, nicméně i zde je to mise značně otravná. Ovšem zatímco v původním díle člověka otravovala pasáž nakládání beden, zde Vás bude otravovat laciný nucený stealth). Nicméně de facto každá mise vždycky stejně končí v jedné a té samé přestřelce, jak podle šablony. Apropos, doporučuji hrát na obtížnost Classic, a následně průběžně přepínat na Easy v momentech, kdy musíte hlídat zdraví svého vozidla. Jinak je to na posrání.

Můj vztah k původní Mafii už dávno není tím, čím kdysi býval, ale dodnes a již navždy bude minimálně platit ta skutečnost, že ve své době to byl herní unikát, který zkrátka neměl skutečné obdoby. Tento remake je naproti tomu již nyní akutně prostoduchý, zaměnitelný, obyčejný, a za rok si ho bude pamatovat jen málokdo. Vlastně ve finále klobouček, bejt v jejich pozici, tak bych určitě neměl koule se do takového remaku vůbec pouštět.

Pro: Audiovizuál; atmosféra; scénář; vůči originálu mnoho dobrých změn; samo o sobě naprosto adekvátní dílo

Proti: Samo o sobě to ale zhodnotit nedokážu; nudná nová hudba; příběh silně trpí naprosto absentujícím tempem; jisté změny, zejména v rámci režie filmečků, jsou dosti na přesdržku

+38 +41 −3
  • PC 75
Čekáte-li prosté CTRL+C CTRL+V původní hry, jste mimo. Tady zůstala jen naprostá kostra příběhu o "drožkáři", který ke štěstí i neštěstí přišel, a všechno ostatní je jiné, ať už se to týká děje, postav, hratelnosti, dialogů, hlášek či soundtracku. A ačkoliv se člověk často chtě nechtě neubrání srovnání, snažila jsem se k remaku přistupovat s čistou hlavou, jako by se jednalo o úplně novou hru. V komentáři mi ovšem lehké srovnání dovolte.

Co se mi líbilo?
- Audiovizuál (samozřejmě)
- Příběh (pořád velmi solidní)
- Postavy (Sára už není jen ta nafukovací panna na jednu misi/noc, Frank už není ten hodný strýček, který je tam dohromady 5 minut, aby rozdával otcovské rady, takový Salvator ... je hroznej vocas a dokonce i ten parchant Carlo dostal víc prostoru)
- Provázaní na zbytek série (logicky)
- Nové lokace (velice mě potěšilo už jen třeba to, že jdete s Pauliem a Samem vybírat výkupné namísto čekání v autě)
- Nastavení obtížnosti (hallelujah)
- Humor (hlášky jsou sice úplně jiné, logicky kvůli překladu, ale stejně jsem se dobře nasmála a Paulie pořád perlí)
- Dabing (hlavní trio původních českých dabérů)

Co se mi nelíbilo?
- Přestřelky. Všude přestřelky. V každé misi na vás naběhne půlka města, ať už jsou to gangsteři nebo policajti a musíte se s nimi mlít, ať už to do děje sedí či nesedí. A i když se třeba nějaká mise na začátku tváří jako stealth (např. vila nebo vězení), vždycky nakonec dojde na obří krveprolití, což ve výsledku znamená, že zhruba tak od půlky se začne dostavovat celkem brutální hratelnostní stereotyp a ve druhé části už jsem se místy i nudila.
- Cutcény. Kvůli každému prdu musí být cuscéna. Potřebují si postavy vyměnit dvě věty? Cutscéna. Má k vám někdo nastoupit do auta? Cutscéna. Ano, tohle je obecně problém dnešních her, ale občas to pak působí, že ani nehrajete hru, ale jen se díváte na film.
- Občasné nelogické chování postav. Třeba Tommy je už od začátku krvežíznivý zabiják kosící nepřátele zleva zprava, takže jeho váhání o zastřelení borce v autě v "Radši si zvykej" pak nepůsobí přirozené. A nového Sama upřímně nechápu vůbec (v původní hře byl odtažitý a mlčenlivý, tady je z něho kecka, která vás prosí, ať mu nezabíjíte prostitutku, aby vám ji na konci předhodil jako vaši vlastní slabost??)
- Dementní policie. Máte 5 hvězdiček sledování, zahnete za roh a vysílačka vyhlásí "ztratili jsme ho, konec pronásledování" a je to. Vůbec je těch policajtů ve hře nějak moc. Opravdu by na poslali na jednoho snipera 50 policejních vozů?
- Epilog. To je kapitola sama pro sebe. Na jednu stranu chápu, o co se tvůrci snažili, ale kruh se neuzavřel zcela tak zdařile a hladce. Ten původní cynický konec byl prostě příliš ikonický na to, aby ho změnili a pronést mi takový proslov můj otec na mé svatbě, tak ho vydědím..
- Další drobnosti, jako třeba rádio, které prakticky vždycky hraje nekonečně dlouhé zprávy namísto hudby.

Sečteno, podtrženo, na začátku se mi to líbilo hodně, potom nadšení pomalu začalo vyprchávat a dohrávala jsem to už jen s hořkostí v puse. Třeba to napodruhé bude lepší.

Pro: HUMOR, příběh, postavy, dabing, audiovizuál, vhodné pro neznalce původní hry

Proti: jednotvárnost hratelnosti, přehnaně moc cutscenes, občas nelogické chování postav a policie, epilog

+34
  • PS4 70
Dle očekávání se žádné velké překvapení nekoná. Od původní hry uplynulo 18 let a celý herní průmysl se posunul o pořádný kus dále. Co před dávnými časy přišlo jako zjevení a stalo se pro mnohé jedním ze zlomových herních zážitků, nemusí dneska nutně zas až tak dobře fungovat. A to je dle mého případ Mafia: Definitive Edition.

Jakkoli jsem vždycky originál adoroval a, navzdory nostalgii, má i dnes své nesporné kvality, je u remaku vidět, že příběh na dnešní špičku už cosi ztrácí. A takhle v moderním kabátě to bije do očí ještě o dost víc. Tvůrci se snažili prohloubit příběh a dovykreslit jednotlivé postavy. Něco funguje více (Sára), něco méně (Frank), ale většinou je to ku prospěchu věci. Chápu, že by mnozí tvůrce rozsekali na kostičky a poslali rybám pod led, ale osobně bych asi ocenil větší kreativitu a volnější, resp. modernější přístup k celému příběhu. V momentech, kdy tvůrci kopírovali originál, na mě navíc působilo prakticky všechno o fous horší. Jako jakýsi fanouškovský hudební cover, který solidně zní, ale není to prostě ono. Jakmile se ale od originálu remake odklonil a byl více svý, neměl jsem tendenci je toliko porovnávat a bavil se neporovnatelně více. Writing je povětšinu času dobrý, zejména Paulie a nová Sára jsou výborní. Zato Frankovy kecy o čoklech jsou solidní wtf. A bohužel, nejvíce mě v tomto ohledu zklamal závěr. Schválně jsem si pro porovnání pustil ten originální, kde zazní pár pěkných mouder. Remake se zmůže akorát na klišé kecy o rodině, které dneska asi frčí, protože je slyšíme pomalu v každém druhém americkém filmu. To je první podpásovka. Ta druhá je použití totálně nevhodné rapové písně při závěrečných titulcích. Omg proč.

Na klasickou obtížnost jsem při přestřelkách zprvu trpěl. S vypnutou asistencí míření se to na gamepadu nedá pořádné hrát - ta obtížnost na to není stavěná. Po jeho aktivaci nakonec dobré - pořád výzva, ale férová. I ten proslulý závod. Až na očividnou skriptovanost fakt dobré, užito na maximum. Co už jsem si na maximum neužil byla jinak drtivá většina misí. Nechápejte mě špatně. Hrálo se to příjemně, mise rychle odsýpaly, některé outdated věci byly vyhozeny a příběh valil kupředu. Na jednu stranu fajn. Jenže z pohledu znalce originálu je to pro mě vlastně docela zklamání. Řada misí... a omluvte mi ten výraz, výstižnější mě nenapadá... je tu do mrtě zdebilněná. V originálu měl hráč při jejich plnění špetku volnosti a mise tvořily jakési menší komplexní celky, remake je v drtivé většině jen koridor, kterým se hráč buďto musí promlátit, prostřílet a nebo proplížit. Všechno je striktně nalajnované, jednoduché, rychlé, bez konceptu a větší kreativity a kvůli tomu i dost neuspokojivé. Z mého pohledu ohromný downgrade a působilo to na mě v mnoha ohledech odfláknutě.

Co je tu ale fakt dobré? Město a jízdní model. Omlazené Lost Heaven je super. Graficky, ač se se špičkou pochopitelně nemůže rovnat, je hra moc pěkná. Ulice žijí a dobová atmosféra dýchá ze všech stran. Lost Heaven není příliš velké, ale vzhledem k tomu, že je to jenom kulisa, úplně dostačuje a veškeré změny jsou tu určitě k lepšímu. Šoférování vozidel mě do konce hry neomrzelo. Jízdní model, ačkoli není v určitých detailech až tak promakaný jako v originálu, je velice příjemný a minimálně na gamepadu jsem hmotnost vozidel velmi cítil, stejně jako burácení motorů. Zatáčení a především smykování vyžaduje cit a trošku zručnosti. Se zapnutým omezovačem rychlosti je jízda naopak příjemně plynulá. Parádní imerze, už dlouho jsem si v městské akci takhle neužil jízdu ve vozidlech a utvrdilo mě to, že tvůrci jízdní model obecně často velmi podceňují. Vypíchnout musím i venkov, který je sice naprosto mrtvý a stejně jako v originální hře, kampaní až na jednu misi prakticky nevyužitý, ale doporučuju si ho projet v noci za deště. Super atmosféra!

Co více dodat? Mafia: Definitive Edition je po všech směrech jen lehce nadprůměrná hra. Hraje se příjemně, rychle odsýpá a nabízí v určitých ohledech ucelenější pohled na původní postavy a příběh. Jenže jak jsem říkal v úvodu, na trhu jsou už dneska zajímavější, emotivnější a celkově hlubší příběhové hry, vedle kterých životní cesta Tommyho Angela působí... prostě už trochu překonaně.

Pro: grafika (zejména v noci za deště), jízdní model, příjemná hratelnost, vylepšená charakterizace postav, nová Sára, nový Paulie, závod na klasickou obtížnost :), povedený český dabing

Proti: na dřeň osekané mise; absence mnoha drobností, které dělaly hratelnost originálu o mnoho pestřejší; Frankova moudra, necitlivá práce s hudbou v některých cutscénách, závěrečný monolog, rapující Ice Cube v závěrečných titulcích

+33
  • PS4 85
Jak někteří víte, nejsem moc velký fanoušek původní Mafie. Je to dobrá hra, řadím ji mezi to lepší, co jsem v životě hrál, jenže toho lepšího, co jsem v životě hrál, je už několik desítek, takže ve výsledku to není nic významného. Na remake jsem se ale docela těšil, protože druhý díl už řadím do užší skupiny velmi dobrých her, které jsem hrál, a jsem přesvědčený, že jestli něco původní Mafii scházelo, tak to bylo trochu "západnější" pojetí, či jak to říct. Jednoduše první Mafia má stále feeling východoevropské hry, zatím co dvojka se toho úspěšně zbavila. A teď se toho s remakem zbavila i jednička.

Začnu u příběhu. Kdysi jsem tu pořádal anketu o nejlepší herní příběhy a zcela nečekaně to vyhrála původní Mafia. Nebudu předstírat, že jsem z toho byl překvapen, ale osobně jsem to nikdy moc nechápal, neboť ač je ten scénář na herní poměry nadprůměrný, tak jsem z toho nikdy odvařený nebyl. A světe div se, nejsem z toho odvařený ani teď. Na jednu stranu je blbé tvůrcům v tomhle ohledu něco vyčítat, protože zrovna příběh je tak citlivá část, že bylo odvážné do něj zasahovat byť jen trochu, a že malinko tedy zasáhli, nicméně na stranu druhou jim to vyčítat budu, protože měli šanci trochu rozvíjet vztahy mezi postavami a jít lehce do hloubky. Například když dostanete zadání nějaké mise, tak v čase, než nasednete do auta, můžete projít bar, garáže apod a výjimečně s někým prohodit jednu dvě zbytečné věty. Když už vztahy nejdou prohlubovat cutscénami navíc nebo doprovodnými misemi, tak by mi nevadilo vést v těchhle momentech nějaké větší rozhovory. Myslím, že by to byl příjemný a nepovinný bonus. A vůbec celkově je vše stále zbytečně uspěchané a ne moc dobře vygradované.

Tak teda hurá do města. Kdo se tu se mnou kdy o Mafii bavil, tak určitě na něj zná můj nepopulární názor. Já si prostě myslím, že si ty přejezdy z bodu A do bodu B mohli klidně odpustit, protože hra vás stejně v příběhovém režimu nenechá vystoupit z auta a trochu se vzdálit. A i kdyby nechala, tak co? Není v něm co dělat. Ale dobře, že tam to město je, není rozhodně mínus, takže je to spíš jen taková poznámka. Město je graficky krásné, detailní, líbily se mi hlavně části v noci a v dešti, především v Chinatown, kde to má opravdu výbornou atmosféru. Co mě ale občas vytáčelo, byli lidi, kteří se náhodně rozhodnou přecházet ulici ač nikde nevidím přechod. Když na ně zatroubím, tak buď nereagují a nebo stojí uprostřed silnice a řvou po mě rádoby vtipné poznámky.

No a k městu patří i doprava. Někde jsem tu četl, že tam chybí nadzemka či co, což by mě ani nenapadlo kdybyste mi o tom neřekli. Pak jsem taky četl, že chybí blinkry. Nevím, já si tu hru koupil abych hrál, ne abych na ní dělal autoškolu. Tím se dostávám k casual režimu řízení a policie. Celou hru jsem jezdil jak prase a policajti mě ani jednou nezastavili. A víte co? Byla to sranda. Všechna auta se jinak řídí trochu odlišně, motorky jsou fajn bonus, ač jsem na ni za celou dobu nasedl asi dvakrát, a celkově jízdní model je dobře zvládnutý tak, aby bavil. Doprava ve městě je hustá tak akorát, abyste se příliš nezdržovali, ale zároveň abyste nebyli sami. V tomhle ohledu za mě naprosto v pořádku.

Mé další výtky budu však mířit na soubojový systém, který je až směšně primitivní vzhledem k tomu, ke kolika potyčkám bez zbraní ve hře dojde. Nikdo po nich nechtěl další Sleeping Dogs, ale jako tohle je na dnešní dobu až moc odfláklé. No a o moc líp na tom není ani pocit ze střelby, který je takový nijaký, bez imerze, ač tomu občas pomůže nějaký ten vybuchující barel. Ovšem trochu přidat by také zasloužil. A taky bych třeba místo sbírání komiksů, plakátů, časopisů, karet a kdoví jakých zdržovaček ještě uvítal spíš větší variabilitu zbraní. Spolu se střelbou mi taky dost vadí i výdrž nepřátel, kteří když netrefíte hlavu, tak padnou až na čtvrtou nebo pátou ránu, zatím co Tommy se proti nim jeví jako křehotinka.

Škoda toho hektického scénáře a špatné gradace, protože Mafia je hlavně příběhová lineární hra. Vše jednoduše zůstalo stejné jako v předloze a tvůrci tak promarnili příležitost udělat výraznější změny, ač samozřejmě dostupné změny ve scénáři jsou dle mě ku prospěchu, ale je jich málo. Po stránce hratelnosti jde však o příjemnější zážitek a třešničkou je pak i překvapivě kvalitní český dabing. Po delší době u nás zas vznikla AAA hra světových kvalit a ač s pomocí zahraničích týmů, tak se stále, dle rozhovoru na ČT, 80-90% hry udělalo tady. V tomhle ohledu si hlavně myslím, že by bylo fajn, kdybyste si remake prostě pořídili a zkusili ho, protože tohle bychom měli podporovat.
+32 +33 −1
  • PC --
Hangar 13 se k tomu postavili čelem a vrhli se do vele-citlivých vod předělávky kultovní Mafie, která rozhodně nedopadla blbě. U nás to nikdy nebude mít jednoduché, vzhledem k fanatické základně uctívačů. O tom, že původní hra nezestárla zrovna s grácií jsem se zmiňoval ve svém komentáři, což ale nemění nic na tom, že minimálně ve své době to bylo zjevení.

Remake si jde tak trochu vlastní cestou a i když se v základu drží originálu, přidává nebo naopak ubírá tam, kde to bylo i nebylo potřeba. Upravené rozhovory a videosekvence, rychlejší tempo, zkrácené mise, cover-based a stealth mechaniky nebo arkádovější jízdní model. Není to dobře ani špatně, je to tak akorát. Důležité je, že to frejmuje v šedesáti a víc, nejsou tam žádné šílené glitche (narozdíl např. od Definitivní Edice pro Mafia II) a nemusíme čekat dalších x měsíců, než někdo opraví rozbitou hru. V dnešní době je to tak trochu zázrak.

Hrál jsem s kancelářským ovladačem (klávesnice, myš) na Classic, takže, jsem neměl potřebu přepínat obtížnost během náročnějších pasáží, jako lidé s gamepadem. Problémy mohou způsobovat naskriptované naháněčky nebo závod, ale s trochou cviku to není nic frustrujícího. Co naopak frustrující je a co musím zkritizovat, je Extrémní jízda.

Nyní je součástí Free Ride a při jejím plnění budete vzpomínat na ty nejtěžší úseky hry jako na piknik s babičkou. A to mluvím o nejlehčí obtížnosti, protože pokud si necháte Classic, zažijete virtuální torturu. V původní hře mi Extrémní jízda zabrala více času, než celá příběhová kampaň a tady to nebude jiné. Problém je v tom, že s obtížností se mění i drahocenný čas, který dostáváte na jednotlivé úkoly a není nic neobvyklého, že od zadavatele pomalu ani nestihnu doběhnout na místo mise a musím si tak nacvičit každý centimetr pohybu. Při závodních částech zase dostanu jen polovinu času oproti Easy, takže opět velká nevýhoda k už tak těžkému jízdnímu modelu.

To ale nic nemění na tom, že mě tenhle Remake příjemně překvapil. Extrémní jízdu si nechám ujít, ale příběh si časem rád zahraju znova.

Hodnocení: ✰✰✰✰
Obtížnost: Classic
Herní doba: 15hod
+28 +29 −2
  • PC 85
Jakožto velký fanda druhého dílu jsem Definitive Edition přijal s povděkem a nadějí, že první díl konečně dostane prvky a kvality dvojky. A nutno uznat, že jsem se dočkal.

Začal bych podle očekávání grafickým kabátem, na který remaster vsadil nejvíc, a ten se vskutku povedl a na výbornou, zvláště pak grimasy postav, které mi přišly povedenější než ve dvojce.

Asi největší obava byla z českého dabingu, jelikož ten byl na jedničce jedinečný. Naštěstí tvůrce napadla spásná myšlenka ponechat nejen Tomův hlas Marku Vašutovi, jehož případné nahrazení by byl opravdu špatným nápadem, a tak jediná zásadnější změna hlasu nastala u Salieriho, jehož hlas byl propůjčen Marcelu Vašinkovi, který Salieriho ztvárnil naprosto bezchybně.

Podle očekávání šla Definitivě Edition více ve stopách dvojky, takže např. systém krytí, který jednička postrádala, a díky němuž pro mě byly přestřelky často poměrně hardcore, byl jedním z prvků, který jsem určitě uvítal a přestřelky si tak víc užíval. Když už jsem zabrousil na ně, trochu jsem doufal v autoheal z dvojky. Ten se nakonec nekonal, a tak jsem si aspoň při soubojích dával mnohem větší pozor, kdy z úkrytu vypálím a nezasáhne mě někdy až přehnaně přesná kulka nepřítele.

Co mě trochu zklamalo, byly krádeže aut, které se omezily na použití jedné klávesy na rozdíl od dvojky, kde se při odemykání hráč musel alespoň trochu snažit. Pravdou ovšem je, že u jedničky krádeže aut nebyly tak časté a nutné jako u dvojky, kde auta moc nevydržela a jejich "obměna" byla nutná.

Co dodat? Dát jedničce nový kabát a pár prvků druhého dílu a přitom si připomenout jedinečný herní příběh jedničky byl z mého pohledu skvělý nápad a pro mě tak největším důvodem, proč se k jedničce vrátit a trošku se v ní cítit jako v milované dvojce. Moje nemalá finanční investice se mi tak vrátila ve velmi dobrém herním prožitku, který si určitě ještě někdy velmi rád zopakuji.
+27 +27 −1
  • PC 75
Tohle je těžký... Tady se nám šahá na klenot a mnohým (včetně mě) i na dětství. No jednoduše videoherní Nagano. Každej ví KDE Mafii poprvé hrál, každej ví KDY ji hrál a každej ví který mise mu dělali největší peklo. Všichni maj svoje způsoby a taktiky jak projít jednotlivé mise. Moderská komunita snad 100x přečetla každý řádek kódu. Kdo má doma manuál k originálu má v podstatě ve vlastnictví písmo svaté. Prostě šílená banda okultistů co nechceš naštvat. (Tak mě prosím neserte, patřím k nim)

No a do tohoto prostředí přijde studio Hangar 13, které nám před 4 lety nadělilo otevřené rány se svým přírůstkem do Čechy obdivované série a najednou řekne že sáhne na samotnou svátost a jeho veličenstvo. To udělá buďto blázen, šílenec a nebo odvážný blázen s pořádnýma...ehm...ehm. Což znamená že je nehorázně složité nebýt přehnaně kritický a jako O.G. veterán mafie nebýt hnidopich při každé změněné hlášce či misi. Upřímně to vlastně ani nejde, přece se jen jedná o Remake. To co lidi přitahovalo na originálu musí do určité míry zůstat zachováno.

Z první mise to moc vidět nejde, ale v průběhu hry jde poznat že si toho autoři byli vědomi. To dokazuje i český dabing, který pokud může, zachovává originální hlasy našich dabéru. Musím uznat že většina misí drží původní strukturu a ty v první polovině hry ji téměř bezvýhradně rozvíjí dobře a dodávají originálu větší hloubku. Některé postavy jsou vlivem rozšíření příběhu jiné a jejich charakter je značně pozměněn. U mě většina těchto charakterových změn nepadla na úrodnou půdu ale nejsou nesmyslné a z původních postav rozhodně vycházejí.

V druhé půlce už dle mě hra moc často odbíhá od původní myšlenky a mise se z mě nepochopitelných důvodů dost mění. Což ale stále dokážu přijmout. Pravý problém je rychlost. Téměř každý úkol v druhé půlce je uspěchaný, snaží se sám sebe přeskočit a co nejdříve načíst nový. To ale ubírá příběhu na váze. Nestíháte vnímat postup. V každém novém roce originální hry, šla cítit váha času. Teď to připadá jen jako čísla co sprintují před obrazovkou. Přitom by stačilo nechat na konci mise Tomáše zase zajet domů, či je s Paulem a Samem nechat zajít na jedno. Prostě je nehnat instantně z akce do akce.

Jedno z toho co se opravdu povedlo zachovat dobře je Lost Heaven. Je trochu jiné ale osvěžující a stále krásné. Jakožto správní taxikáři poznáte všechna známá místa předlohy a zároveň si budete moct projít úplně nový venkov. Ten funguje a rozšiřuje mapu tak, že to nejspíš nebude vadit nikomu. Je bohužel sprostě nevyužitý a pořádně si ho projdete až ve volné jízdě. Ta toho sama osobě nenabízí moc. Jen několik mísí co mají nahrazovat extrémní jízdu. Zato v ní nejlépe funguje efekt nostalgie. Bavilo mě pojíždět po městě, objevovat ho a hledat spešl auta. Bylo to skoro jako kdysi, když jsem volnou jízdu zapnul poprvé.

Mnozí nebudou souhlasit. Z dostupných záběrů z preview bych nesouhlasil taky, ale jízdní model se povedl zpracovat věrně. Je to kostra z třetí Mafie a jde to na ní znát. Není to nýbrž pouhá kopírka. Nejspíš to dělají pomalejší auta, možná taky lehké přepracování jízdy, ale jde cítit že najednou auta mají váhu a trakci oproti trojce. Jízda je rázem krásná a jediné co mi výrazně připomíná trojku jsou kolize, i ty už jsou nyní uvěřitelnější. Bohužel je znatelně znát Lincoln v kostře Tomáše. Kdykoliv kdy se pohnete, máte pocit že se hýbá hora svalů. No ale vidíte jen běžně stavěného Itala. Střelba působí jako kopírka, což by mi nevadilo, protože to byla jedna z mála věcí co mi na trojce sedla. Bohužel jsem se rozhodl hrát remake na Klasickou obtížnost a na té jde vidět jak to nefunguje. Máte hodně omezené zdraví a u toho poznáte že střelba není responzivní. NPC je terminátor kterej neregistruje že do jeho těla vběhlo pět kusu olova. Občas ani neudělá žádnou animaci a zareaguje, až když mu HP dojdou na nulu. Dá se s tím pracovat ale je to nesmírně frustrující s minimem zdravý.

Poslední výtkou...Ta mi přijde jako největší výsměch. JSOU TY GIGANTICKÝ MARKERY! Prosím Hangáre, nechte nás to vypnout komplet. Kdykoliv kdy hrajete jinou než klasickou obtížnost, tak se vám jak při jízdě zobrazují směrový cedule. To prosím ještě vedle máte běžnou minimapu na který je TUČNE vyznačený kam máte jet. Na klasický jsou i obří žlutý kosočtverce. Jo a když pronásledujete auto, tak marker je vetší něž to samotný auto. Prosím, nedělejte z nás takový degeneráty. Pokud to někomu takhle vyhovuje tak dobrá. Nás ostatní to nechte vypnout.

Když to vezmu kolem a kolem, až na poslední bod mi tu nic vyloženě netrhá žíly. Příběh se drží, auta jezdí, zbraně střílí. Není to masterpiece, ale ani odpad. Když se podívám na originál, jsem vlastně rád že to vzniklo. Koukám se dnes na sebe a přemýšlím, zda bych Mafii byl v dnešní době a věku schopný zahrát bez předchozích znalostí. Odpověď je jednoznačné ne. Mafii jsem poprvé hrál v 8 letech a tehdy jsem měl úplně jinou trpělivost a zkušenost s videohrami. Pro mě už to není, ale je to důstojný nástupce a nový hráči si ho mohou naplno užít.

Pro: Město, Vozidla, Volná jízda, Cutscény, Stále je to mafia

Proti: Občas zvláštní změny, Animace z Lincolna, Uspěchanost, MARKERY

+26 +26 −1
  • PC 75
Tak dohráno. Nebudu tu asi rozjíždět podrobnou recenzi do detailů, ale vezmu to jen po povrchu…zcela upřímně, nechci to úplně rovnat k originální Mafii, protože to je jasné, že v takovém srovnání musí pohořet – žádný remaster prostě nebude dobrý jak originál. Originál je vždy jen jeden, a pocit z něj tvoří nejenom ta samotná hra, ale i ty nedokonalosti díky stáří, omezení tehdejšího HW, nostalgie…to nikdy žádný obdobný remaster nedokáže zkopírovat. Budu tedy na Mafia DE koukat na hru inspirovanou klasikou.

A musím říct, že vzhledem k tomu, co Take 2 a Hangar 13 předvedli u Mafie 3 a remasteru dvojky, jsem měl obavu, že z DE bude solidní průšvih. A předem řeknu upřímně, dle mého není.

Grafika hry je parádní, krásně se na to kouká, a i na poměrně obyčejném HW to běhá na krásné detaily a na solidní FPS. Detaily prostředí, aut i postav jsou moc hezké, grafika se mi prostě líbí.

Zvuky jsou naprosto v pohodě, a český dabing je naprosto exkluzivní. Skvělá režie i práce herců, tady musím smeknout, to se fakt povedlo.

Pokud jde o příběh, tak ten se hodně drží originálu, mise mají stejné názvy a počet. Některé jsou doplněné o další příběh a akci, některé naopak utlumené (zabití Morellova bratra je hodně osekané). Dohromady docela fajn, byl posílen příběhový vztah mezi hlavními postavami, Ralph se trochu otrkal, bylo zlepšeno vyprávění vztahu mezi partnerkou hlavní postavy Sárou (díky, DÍKY že ji nedabuje ta slepice Rybová, z jejíhož hlasu se mi zvedá kýbl).

Hraní samotné hodně dostalo poznat, že vychází z enginu trojek. Hrál jsem to na klasickou obtížnost, a pokud jde o střelbu, tak mám smíšené pocity. Vše je to jen o tom, najít si vhodný kryt, naučit se vykukovat a pak se stát mistrem headshotů, protože střílet do těla s nepřáteli prakticky vůbec nehne, většinou je to ani nezpomalí. Zatímco vás kulka i z malé pistolky i jakékoli dálky oddělá skoro na instant, při trefě kamkoli, když máte méně zdraví (což máte permanentně). Účinnost zbraní je podivná, policejní revolverek umí nepřítele zkosit raz-dva, za to tomíkem do nich můžete narvat půl zásobníku, a pokud netrefíte hlavu, skoro to s nima nehne. Je fajn, že zůstalo zahazování zásobníku s nevystřelenými náboji, nicméně náboje do pistolí jsou společné pro všechny ráže, WTF? Nábojů na klasickou obtížnost máte u sebe neustále málo, můžete jich nést jen pár. Každopádně musím uznat, že frustrující momenty z jedničky napodobili bezvadně – ten pocit, když vykosíte složitou část s drobkem energie, a pak vás nějaký schovaný pitomeček s pistolkou škrábne a jdete pod drn, abyste jeli tu hroznou část od checkpointu znova…tak tady jsme doma…

Auta vypadají fajn, musím říct, že pocit z řízení na enginu trojky hodně vylepšili (ve trojce byla ta auta taková divně gumová), nicméně je to strašně BFU friendly…jízda sice vypadá cool, nicméně dostat auto mimo limity prakticky nejde, je to strašně zjednodušené. Oproti originálu, kde byla výzva nejen tu honičku vyhrát, ale udržet vůbec samotné auto na silnici, je to hodně velký odklon pro casual hráče. K tomu na silnici máte zrovna „náhodou“ překážky, které pronásledovatele bezchybně zastaví, zatímco vy to dáte s prstem v nose. Závod je hrozně skriptovaný, dojde k několika nehodám, ale ty jsou vždy stejné. Opět zjednodušení. Trochu mne mrzelo, jak odsunuli sběr aut od Bertoneho na úplně nudnou věc (dojdi/seber/odjeď), navíc už to není součástí misí.

Nicméně i přes zmíněné stížnosti řeknu upřímně, že mne hra bavila. Příběh je pořád skvělý, a autoři remaku ho poměrně dobře a citlivě doplnili, český dabing je naprosto suprový, a i když je hraní nevybalancované (hodně věcí zjednodušeno vs hráčova „smůla“ v přestřelkách), tak jsem se prostě bavil. A řekl bych, že to se dá považovat za úspěch. Originál to nenahradí, ale svých peněz nelituji.

P.S. Dokáže mi někdo říct, co znamená ta liška nesoucí růžový lotos na věži před zabitím Morellova bratra?

Pro: Moc hezká grafika, solidně doplněný příběh, úžasný český dabing

Proti: Divná nevyváženost ve střelbě a samotná střelba, zjednodušení prvků (např. jízda autem)

+26
  • PC 80
To je tak, když po hodně dlouhé době jdete ke kámošovi, cestou se stavíte v hospodě pro pár čepovaných PETek a při příchodu k němu domluveně zapnete Mafia: Definitive Edition s tím, že ji po sérii hodin dohrajete rozbouraní, ale šťastní, že se jednalo o opravdu velký a intenzivní zážitek. Samozřejmě s obrovským důrazem na nostalgii, s čímž jsme ostatně i počítali.

Když jsem zjistil, že něco takového, jako je remake k původní Mafii vzniká, byl jsem jak na ostří nože. To, že ho mají na starosti jak Češi, tak Amíci, mě už trošku uklidnilo. To, že v tom ale nemá prsty Dan Vávra ve mně vyvolávalo jisté emoce, které hraničily se schizofrenií. Radovat se z návratu legendy nebo být v depresi z toho, že na legendu někdo šáhne a udělá si ji znova...po svém. Volil jsem variantu absolutního šílenství a během exkluzivního hraní jsem se nezřízeně smál a brečel. Nicméně níže bych rád popsal pár konkrétních důvodů, proč tomu tak...

To, že se jedná o herní zážitek, o tom netřeba dlouze polemizovat. Mafia byla geniální příběhem a ten si tento remake naprosto adekvátně přebral. V něm něco oproti originálu přibral, něco ale také ubral. Skvělé dialogy tu na jednu stranu působí tak, že každá z postav Vám každou z vět řekne něco, co prostě dává smysl. Není to žádné tlachání a u Sáry a Franka toho je kupodivu víc, než bylo v původní hře. Paulie a Tommy tu ale pro změnu vypadají jak vagabundi a dokud na sebe nenahodí pěkný sako, nevěřili byste jim, že umí víc jak do pěti počítat. Příběhem to ale přímé srovnání s původní hrou začíná a končí. Vše ostatní si totiž Hangar 13 vytvořil po svém, včetně všech misí a hlavně světa, jako takového...

Lost Heaven je ale opět nádherný. Je nádherný jinak, než to bylo v originále, ale v porovnání s dnešními hrami je prostě skvostný. Měl jsem neustálou chuť pořád otáčet kamerou a koukat jak na západy slunce, tak jak kapky deště dopadají na asfalt. Mise také mají svojí kostru jasnou, i když je v nich pár vychytávek a věcí, které jsou navíc a jsou super. Třeba to, že během výkupného můžete vstoupit do krámů, stejně tak, jako i diskuze s obyčejnými lidmi jsou takové živější. U původní Mafie to bylo možná až moc ploché a kladlo to moc důraz na hlavní a hlavně vedlejší postavy příběhu. Největší problém ale u města jako takového vidím to, že hra mě vůbec nevybízí k tomu, abych měl chuť prozkoumat město. To, co bylo devizou původní hry, tady vlastně absolutně chybí. Navíc je i město podle mě výrazně menší, než u původní hry. Tam, kde jsem autem jel bůhví kolik minut, jsem v této hře vyřídil za dvě minuty čistého času. Nepamatuju si, že bych z Holbrooku do Little Italy dojel za tak krátkou chvíli, jako je tomu zde. Ty dlouhé jízdy na původní Mafii byly právě to zábavné. Dostalo Vám to to město pod kůži. Tady to jaksi chybí. Chybí vedlejší mise, chybí jakýkoliv prostor k tomu si jen tak vzít auto od koktavýho Ralpha a někam vyrazit. Tahle definitivní edice je prostě taková přímočařejší, možná víc, než bych vůbec chtěl.

Navíc i chybí jakýkoliv soundtrack. V rádiu se spíš kecá, než že se hraje. To dokonce, musím říct, vnímám asi jako nejzásadnější problém celé hry. Soundtrack je totiž na původní Mafii tak geniální, že si ho i dnes pustím. Je to zároveň asi jediná hudba, kterou jsem kdy poslouchal z období 30. let 20. století a musím říct, že si pobrukuju tóny některých skladeb i dnes. Tady ale žalostně chybí a když už nějaká hudba zní, je to spíš jenom jako vhodný doplněk k době. Uvědomil jsem si, že k těm dlouhým jízdám městem mezi misemi ta hudba zatraceně patřila a jednoznačně vytvářela absolutní a jedinečnou atmosféru hry, která tady jaksi chybí.

Dalším výrazným bodem jsou mise. To, že přesouvačky jsou v rozmezí dvou až tří minut jsem zmiňoval již výše. Pro hráče původní hry je to poměrně šok, ale jelikož Vám v rádiu spíš kecají (byť poměrně aktuálně, když třeba zrovna vyvedete nějakej průser a novináři se to dozví dřív než policie nebo když místní basketbalovej klub vyhraje zápas), tak tam ta výraznější hudba prostě chybí. Samotné mise jsou fajn, ale jsou fajn především proto, že víte, co se v nich bude dít dál. Jinak, jak tu již několikrát bylo zmíněno, vše je hlavně o střílení. A to u původní Mafie taky bylo trošku jinak, že? Mise jsou krásně nasnímané, nenajde se moment, který by nudil (přeci jen druhá mise Mafie jako taxikářský šoférek byla trošku vopruz, co si budeme), děj se perfektně odvíjí, každá mise dává smysl, ale nakonec zjistíte, že je to všechno pořád dokola. Když jsem tenkrát hrál Mafii, měl jsem pocit, že každá mise je absolutní, jedinečný zážitek. Tady to mám taky, ale s takovou trošku kverulantskou pachutí stereotypu.

Když tento remake porovnám s dnešní dobou, tak musím říct, že kombinace vizuální stránky a příběhu vytváří jedinečný herní zážitek. Navíc pro hráče, který původní hru nezná, to musí být něco totálně nepopsatelného. Sice je hra tedy lineární víc, než je dnes zvykem, ale zase Vás totálně vtáhne do děje a Vy prostě musíte hrát, dokud se nedobéřete konce. Já, jakožto divák a hráč původního kousku, mám mnoho důvodů, proč říct ale. Těch mnoho důvodů ale pořád stačí k tomu, aby si tato hra vysloužila úctyhodných 80 procentuélních stupňů. Někdo by mohl říci hodně, někdo by klidně řekl i málo, já musím říct, že to je přesně tak, jak bych si představoval hodnotit hru, která je remakem titulu, který mi navždy zůstane v srdci. A jelikož remaky ve filmovém průmyslu poměrně nesnáším, musím říct, že to je z mé stránky věci docela slušné hodnocení a já tímto za něj autorům děkuji. Po těch letech jsem si to užil...opravdu užil. A to se počítá!

Pro: Nostalgický návrat k nejlepším létům našeho života, jen s novou grafikou, pár příběhových dovětků a momentek, které jsou lepší,

Proti: ale i horší, než v originále. Navíc ten soundtrack! Ten je prachsprostě nevyužit!

+25
  • PS4 50
#nabrnodobry

Na reskin Mafie 3 jsem celkem těšil. Trojka mě bavila víc než dvojka a jedničku mám moc rád. Jenomže na ní mám rád věci, které se nemohly objevit ve hře z roku 2020, takže má očekávání byla vesměs vlažná. Byla dokonce tak vlažná, že jsem si hru ani nekupoval a půjčil si ji od kamaráda, za což mu moc děkuji, protože jsem ušetřil 1200,-

Co si budeme povídat, doba se změnila. Tam, kde stačily přestřelky, nyní létají molotovy (i v kostele..., na pohřbu...). Tam, kde stačilo ujet jednomu autu se čtyřmi mafiány, musíme nyní rozstřílet aut šest. Tam, kde jsme museli využít vlastního umu a nahnat pronásledovatele do úzkých uliček nebo je nechat sejmout tramvají, musíme nyní projet staveništěm a spustit cutscénu. Co naplat. Nemá cenu boomeřit, je to tak jak to je. Nicméně mě tohle prostě nebavilo.

Co mě bavilo, byl scénář. Bylo vidět, že Mafii mají tvůrci skutečně navrčenou a doplnili to, co chybělo v jedničce. Dřívější představení některých postav (Carlo), častější spolupráce s Pauliem a Samem, výborně napsané dialogy, obohacení "mytologie" (donova čuba) a celkově lepší dojem z toho, že jsem součástí nějaké rodiny a nejsem jen donův pohůnek. Chlapíci v kabátech postávající všude kolem Salieriho baru takový dojem ještě umocnili. Chválím také věznici a doutníky. Vyřknu i takovou kacířskou myšlenku, že věznice byla lepší než v původní hře.

Jediné, co Brňáci nezvládli, byl závěr. Odpustím jim emancipovanou nevyužitou Sáru, odpustím jim nemožnost nastoupit do tramvaje, odpustím jim předimenzované přestřelky a automobilové honičky. Ale závěrečný monolog je něco tak příšernýho, že mi to hlava nebrala.

Neměl jsem ani ten správný feeling z akce. Na rozdíl od jedničky jsem nepoznal rozdíl mezi revolverem a coltem. Nábojnice necinkají o zem, zásobníky se nekutálejí ze schodů, obrazy v galerii nepadají na zem. Chybí živočišnost.

Hudba je něco příšernýho. Vágnější akční muziku si lze jen těžko představit. O to víc zamrzí, že se do téhle nudné hudby občas vloudí původní melodie. Původní dabing si vykřičeli hysteričtí fanoušci na internetech a já jim toho 60letýho Vašuta dabujícího 30letýho italskýho mafiána přeju. Vadilo by mi to, kdybych Definitive Edition žral, protože to fakt působilo směšně, ale jelikož jsem tuhle estrádu horko těžko dojel do konce, užíval jsem si aspoň trochu té nostalgie. A třeba takový Petr Rychlý se za těch 20 let aspoň naučil dabovat, což bylo hrozně znát.

Vlastně úplně nechápu, proč remake vznikl. Nový hráč nemůže mít díky rychlému tempu hry pořádný zážitek ze hry ani z postav a pro pamětníka nabízí jen možnost povzdechnout si nad tím, kam se hry za posledních 20 let posunuly. Ale jsem rád, že to vzniklo. Grafika města je parádní, se scénářem si tvůrci fakt vyhráli a bylo fajn vidět a porovnávat jak které situace pojali po svém. Bohužel mě hratelnost vůbec nechytla a tudíž je pro mě výsledný zážitek spíše slabota.

Ok boomer.

Pro: grafika města, scénář, hlavně dialogy, sem tam něco navíc

Proti: Tom furt zvedá obočí jak kdyby někoho balil, chybí tomu koule, má to podivné tempo, hudba

+25 +27 −1
  • PC 60
RO-DI-NA PI-ČO. A to ten finální monolog byl docela pěkně rozvíjenej. RO-DI-NA. Řekl to jak když zatloukáte hřebíky do rakve.

Remake Mafie měl dvě možnosti aby to byl úspěch (kvalitativní). Buď tech remaster, který byl měl mnohem větší smysl než u dvojky, ale zapadal by s ní a trojkou do balíčku. Hůř by se to propagovalo, ale produkce by byla mnohem míň náročná (finančně) a fandové by zaplesali. Druhá možnost byla udělat z toho ultimátní kreativní reimaginaci a nenechat kámen na kameni. Rozhodli se pro to druhý a dali to na tak 60-70 procent.

Stručnost je vtipem duše. Povídal Bill (Shakespeare) a měl recht.

Scénáristi remaku na to šli chytře. Má to úplně jiný styl a de facto je stejně dobrý jako předloha. Většina keců pobaví, zaujme, je to vtipný, herecky skvěle propracovaný, dabing se po prvních pár misích chytne a už nepustí. Postavy jsou civilnější (Jak Paulie zchladí Ralpha, že ON si jako nebude dělat prdel z NĚJ, mi až zatrnulo jak je to jiný než pohodovej originál, kdy sou v podstatě všichni sympaťáci a moudrý strejcové od vedle). Struktura je vychcaná a místo vysvětlování, uvozování příběhem Tommyho retroperspektivou, se tady předpokládá, že si to domyslíte nebo znáte jedničku; že přirozeně nechcete to samé a naopak chcete být překvapeni; čili je to permanentně in media res. Žádná expozice, žádný dojezd. ("Myslíš, že o nás ví" říká Tommy Sáře, když by se měli teprve roztomile seznamovat; "Tak co tady děláme" říká Salieri, když mu představujou Tommyho bez důvodu, "- Takže pojedem do Samova Baru? x Jo, teď tam nikdo nebude.", když se Tommy a Paulie baví o azylu po loupeži.). Žádná mise se neplánuje a když už, tak extrémně věcně a svižně nebo Tommy už je uprostřed dění - prostě in media res. Na můj vkus sou ty postavy moc hipstersky uvědomělý, ale to je holt daň doby. Co se týče dialogů - charakterů (obzvlášť cool Sára - když se na něj usměje, potom co sama jednoho z chuligánů kopne do koulí, tak se mi postavil) - příběhu (klíčové události sou dost pozměněné, ale logicky důsledné, takže dobrá práce) Hangar uspěl.

V kontrastu s tím ale až školácky chybuje (kromě herců) v režii scén (atmosféra skrz střih, kameru, hudbu a technickou dramaturgii). Je to úplně trapný jak to maj blbě. OST je neurážející průměr, ale protože hraje dokola ve smyčkách a na naprosto nevhodných místech, od druhý půlky už sem hudbu v nastavení dával radši na nulu. Vona má diegetická (= hudba pouze v rámci fikčního světa) docela dobrý pravidlo, že málo je ve skutečnosti hrozně moc. To znamená rádio nebo gramofon, SFX (nikdy nezapomenu na troubení parníků a krákání racků v přístavu v M1) a kecy NPC fungujou obzvlášť pro realistickej set Mafie mnohem líp než podělaný pa pa pa pa tam tam tidlitidlitidlitidli do zblbnutí. Nechá prostředí pro hráče v tichu (třeba legendárně v Dark Souls ticho prostředí funguje na výbornou). Stačí samotnej děj, prostředí a kontext. Pro realismus stěžejní. A pro emoce. V tomhle videu je to pěkně popsáno. Přímo s tim souvisí střih - dramaturgie. Hrozně rychle ty situace useknou, že sotva dabér stihne říct repliku a VŠECHNY předěly sou dělaný tim úderným bum střihem a temno. Konec kapitoly. To nejde takhle jednoduše do háje zelenýho! (Koukněte se třeba na scénu z filmu Django od Tarantina, jak má SLJ padoušskej monolog a všechno je pro hrdinu v hajzlu a pak DUM. To je perfektní příklad jak se to dělá.) Musí tam být různý nájezdy, !ZMĚNY TEMPA!, různý zatmívačky, přechody atd. Přitom kameru v původní Mafii dělal taky Tomáš Hřebíček jako oficiálně tady a třeba v akčních pasážích nebo v konverzačkách to není vůbec špatný a v úvodech a dojezdech (Tvl to nemůže Frank s Tommym ani do toho auta nastoupit? Až komický to je když se Salieri v misi Dobrou chuť úplně na Tommyho vyřítí, že Carlo je nemocnej, takže mě odvezeš žejo a pak mě zradíš a ty doutníky nejsou doutníky a jedéééééééééééééém booooooooombyyyyyyyyyyyyyyyyy) by to taky nebylo špatný, ale to by tu nějaký prostě a jednoduše musely bejt.

Kams dala level design?

Von to teda právě je víc level design v pravém slova smyslu než otevřenost M1, ale všechno je tak zjednodušený (zvlášť od druhé poloviny) a arkádový, že si vůbec nepřipadáte že ste něco prožili. Nejvíc je to vidět asi v misi Všechno nejlepší. Oni to ozvláštní nápadem s ohňostrojem, ale to co si producenti myslí, že by dnešní hráče iritovalo (motání se na lodi a shánění klíčů; nošení beden, vracení se do Salieriho baru) je ona kýžená "nudná" expozice, která vás vcucne do fiktivního světa a o to víc pak ty akční, thrill pasáže vyzní. Tady se rovnou ve vyprávění sní kořist aniž by se musela hledat a to baví málo lidí. Nemá to žádný napětí - pro žánrovej kus z krimi prostředí esenciální. Abych jen nepíčoval: Volební kampaň měla parádní psycho atmosféru; jezdil sem po Lost Heaven na motorce! A u závodu, kde vyjimečně použili padnoucí hudební doprovod to bylo jak z filmu s Harry Potterem. S tim komentářem hlasatele to bylo jak "Harry Potter chytil Zlatonku. Nebelvír vítězí! :)"

Grafika pěkná. Bavilo mě to. Já sem spokojen.

Míň vodovkama rozplizlá trojka, lepší barvy (furt s moc velkym nádechem hnědý) a moc světla, ale ve 4k na velkym monitoru se na to dívá pěkně. Sranda ale je, že když dáte všechno na low moc velkej rozdíl to neni :D
Doufám, že peče časem odstraní naprosto nesmyslný Vrať se do zóny; markery, sbírej sběratelský pitominy featury, který jdou totálně proti myšlence reál story - driven her. Jízda horší než M1 i M2 protože není realistická ani na Klasickou obtížnost a ani nemá suprovej model poškození jako auta v Empire Bay. Bohužel ale stejně jako ve dvojce (a ve trojce), když nemáte zapnutej omezovač rychlosti, auto při rozjezdu přetočí otáčky, místo aby se normálně postupně rozjelo (správně to maj udělaný jen na gamepadech). Gunplay horší než M1, ale zábavnější než přestřelky ve dvojce (horší než ve trojce... chjo) - nelze se krýt tak snadno. Pěkná fyzika krve a zónovej damage na npc.

6 jak vyšitá.

Pro: Scénář. Vedení herců. Na pohled živé město. Doufám v příslib vedlejších úkolů a zaplnění obsahem.

Proti: Zásadní aspekty technické režie a narace. Vedení za pindíky jak máte hrát, což by v tomhle žánru mělo být tabu. Závěrečný poselství jak z filmu Sám doma.

+23 +26 −2
  • PS4 65
Tak to by bylo. Mafia dohrána po sté, a zároveň poprvé. A jsem zklamán. Nebudu se to snažit srovnávat za každou cenu, ale někdy mi to možná ani jinak nepůjde. Každopádně k tomu nechci přistupovat tak, že původní už 18 let stará hra je nejlepší hrou na světě, s nejlepším příběhem na světě, že je prostě po všech stránkách geniální. Kdysi sem to jako nedosažitelnou modlu považoval, teď už to beru jako milník a šíleně velkou nostalgii, které opravdu musím vzdát hold, že už tenkrát zvládli Illusion Softworks na herní scéně vyprodukovat tak schopný a výrazný příběh. Nyní už s novým studiem Hangar 13 přišel potenciál věci změnit, rozšířit, dát jim větší a hlubší významy. No, bohužel to by nemohla tato nová verze Mafie působit tak hrozně odfláknutě.

Začnu tím co se mi hodně líbilo. Atmosféra 30. let byla skvostná. Město opravdu dýchá tehdejší dobou. V mnohých rysech zůstalo Lost Heaven stejné, v detailech se liší. Tady stoupá pára od kanálů, ve tmě na vás svítí ze všech stran obří reklamy, z rádia se lyne průběh baseballového mače. Postraní uličky si žijou svým vlastním, převážně chudobným životem. Vůbec rádio celkově vylepší vždycky každou městskou akci, to tak je. Pak vozidla. Neskoumám kolik jich je, nebo jak jsou rychlá. Zajímá mě aby se s nima dobře jezdilo, aby šlo vidět že něco váží, a že celá ta masivní kostrukce na kolech jde nějak hráči pod ovladačem cítit. To mi tady přišlo fajn. Na simulační jízdní režim to bylo podle mně ideální a fakt mi ty auta nedávaly ty zatáčky zadarmo. Plus ve větší rychlosti to fakt sviští s větrem o závod a pocit z toho je fajn. Hodně fajn to bylo za volantem závodního auta. To sem si i užíval, než sem se na závodech při každé zatáčce pořádně zapotil a zaťal zuby (to bylo na klasickou obtížnost, na tu o stupeň nižší už to jakž takž šlo). Celkově s obtížností to bylo v pohodě. Překvapuje mě, že v dnešní době, typ takovéhle městské akce, dokáže být výzvou. Před startem jsem si hru odvážně spustil na klasickou obtížnost, po několika misích sem na to neměl nervy a snížil jsem to, až jsem skončil na normální. A musím říct, že na normální je obtížnost skvěle vyvážená. Taky ještě pochválím, že se tvůrci skromně drželi původní Mafie v tom, co vlastně znamená pro hru ten výraz "městská" akce. Kupodivu město Lost Heaven opravdu zůstalo kulisou pro příběh a není s ním tady zacházeno jako s pískovištěm s kravinama, které nehrajou žádnou roli. Takže taková fajn věcička, co překvapí, a vlastně mě i potěší.

Co se mi líbilo podstatně míň? Hodně věcí. Hlavně jak je to celé takové odfláknuté. Není v tom vůbec žádný zápal. Akce, příběh, náplň misí, všechno. Celá hra je hrozně uspěchaná (jak už se tady na databázi zmiňovalo). Na jednu stranu si tvůrci jsou vědomi, že dělají remake a odvypráví to všechno otrocky po originálu, bez špetky inovace, jen s malými úpravami. Na druhou stranu to vypadá, že to chtěli mít strašně rychle za sebou, a jen tu bez nějakého smyslu pro dynamičnost příběh běží a běží, a odškrtává si co udělal stejně jak v původní Mafii, a zapomene se tady na ten cit pro scény, který hra z roku 2002 měla, a tady to běží tak rychle, že zážitek nebo emoce z dané scény se těžko dostaví. Proboha, vypněte tu hudbu v těch cutscénách! Tohle je jeden z hlavních důvodů, proč je tempo furt stejné, ta hudba je tu furt, z 99%. Ona nezní nejdřív úplně špatně, dokonce zní i skvěle. Na závodech mi ta juchů hudba připomínala Johna Williamse, nebo něco z klasického Hollywoodu, v jiných akčnějších scénách nám hraje fajn variace na dnes už klasický main theme. Ale to je jako s písničkou Relax od Frankie Goes to Hollywood, která začne hrát na začátku starého československého filmu Bony a klid, a řekneš si: "Ty jo supr, ona tady hraje taková supr západní hudba." A pak, jak už to tam zahraje každých deset minut, začne tě to srát. Tady je to ještě v mnohem větší míře. Tady to dost kazí zážitek bohužel. Co se týče rozšiřování a prohlubování už nastaveného starého příběhu, tak to tady je. Hodně věcí má větší smysl, postavy mají svůj background, svoje trable, svůj charakter, který tady dostane dřív či později svůj prostor. Ale zase, všechno je tak uspěchané, že to vůbec nepomáhá nějakému výrazně lepšímu zážitku. Frank mi přišel celkem ukradený, mise Omerta neměla skoro žádné emoce, byl tak nějak chladnější než v původní hře. Salieri měl působit nebezpečněji, víc jako druhá strana stejné mince s Morellem, a trochu i působil, ale nebyl mu dán tak úplně prostor. Paulie dostal bohužel prostor až na konci, tím pádem nebyl většinu času taky nějakým výrazným parťákem, či kámošem. Větší prostor tady mají Ralph i Vincenzo (větší protože v původní hře neměli skoro žádný), ale co na to, když vyšuměli do prázdna. Postava Sáry si přilepšila skoro nejvíc. Ta tady hraje mnohem větší roli a má na Tommyho mnohem větší vliv, vlastně těch jejích cutscén bylo ale taky velmi poskrovnu, ale každá protagonistovu příběhu velmi pomohla. Samotný Tommy je zajímavá postava, u které je víc kladen důraz na jeho pocity a jeho hroutící se svědomí, ale bohužel vlastně více méně nemá tahle jeho přidaná hodnota důraznější dopad a zakončení. Asi nejlepšího rozšíření se dočkal Sam, s kterým mám po dohrání poslední mise velký problém a byl tak zazděn skvělý potenciál. Sama nám tu vystaví nejenom jako jednoho z party, ale jednoho z kámošů. Ústřední trio tak působí uceleně. Dokonce jsem měl k Samovi oproti původní hře výraznější vztah než k Pauliemu. Skvělou změnou byla linka s Michelle. Proč tohle v podstatě celé na konci zahodí a Sam je přibližně stejně neosobní a nepřátelský záporák jak v originálu? I když teda furt je tam výrazný posun v jeho přístupu, kdy v původní hře si to fakt užíval, a tady ho trápí, že musel jít proti Pauliemu a Tommymu. Vůbec co se týče změn oproti originálu, vůbec mi nevadí, vítám je. Ale tady vpodstatě jednak nejsou nějak zásadní, a když už jo, a mohly by něco znamenat dál, tak vyšumí do prázdna, a hra se opět drží původního příběhu. Velmi mě zklamala změna v posledním záběru hry, jinak byl ten závěr spíchnutý velmi narychlo. A scéna na svatbě tam vůbec nemusela být.

Ono to přitom vypadá, že Hangar 13 umí do jisté míry pracovat se svými postavami. Mají dobré herce, kteří jsou celkem dobře vedeni a přirozeně mezi sebou komunikujou. Vlastně jsou to vlastnosti, které jsem viděl i z videí z třetí Mafie. Takže tohle by jim šlo. To je celkem vzácná věc mezi hrami. Bohužel v jiných zásadních věcech propadávají na plné čáře. Špatná hra se nedostavila, ale silný příběh taky ne.
+22 +23 −1
  • PC 75
Nuže - jupíjájej, remake naší modly, prvního dílu Mafie, je zde. A ejhle. On to bude dělat Hangar 13, prznitel této naší skvělé značky. ;)
Nevím, zda jsem vystihl všechny nálady, které provázely oznámení remaku Mafie 1. Každopádně sám jsem se cítil dost ambivalentně, co se této hry týče, nicméně originál je pro mě natolik zásadní hrou, že jsem prostě chtěl být u prvních chvil s remakem. A vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto, že obdrží i český dabing, byl jsem přesvědčen, že se vývojáři vynasnaží, aby měla patřičnou kvalitu. Kdykoliv jsem se s někým o Mafii 1 DE bavil, tak jsem mu říkal, že "věřím, že by mohla dopadnout dobře, ale zároveň nechovám přehnaná očekávání". Jak to tedy, dle mého dopadlo?

Jakkoli první recenze zněly pozitivně, tak následné už se začaly stáčet k hranicím průměru. Nicméně v tomto případě jsem nechtěl nikterak dávat na názory ostatních, ale jen na svoje pocity.

Po spuštění na mě dýchla nostalgie silou dračího dechu. Konečně opět v Lost Heaven. Už jen to zpracování úvodu, které vzdávalo hold originálu. No, jedno oko nezůstalo suché. Ale na kdyby se nehraje, takže jak bylo dál?
Musím říct, že hlavně v začátku mě Mafia 1 DE opravdu chytla. Naleštěné město a lehce upravené atmosférou jen sálá. Jízda není vůbec špatná, i když mnozí jazykové prorokovali copy-paste z dílu třetího. A to ostatně pro mnoho dalších věcí. Systém akce se mi taktéž nezdá být vůbec špatným. I když...

Jako pravý harcovník jsem si rozjel hru na Classic a (s vypětím všech sil a odolnosti veškerých okolních předmětů) jsem ji i beze změny na tuto obtížnost dohrál. Můžu říct, že minimálně v první třetině hry se mi jeví jako ideální obtížnost a to i včetně závodu. Nicméně právě postupem času začnou být hlavně akční pasáže (kterých je zde až nezdravě požehnaně) nejen náročné, ale až vysírající. Sorry jako, ale toto nemá s původní Mafií nic společného. Nepřátelé se strefují neomylně i při hbitém výklonu z krytu. To pak dokáže vytvořit chvíle nejen nasírací, ale hlavně klávesyničící či na ostatnínadávající. A pohromadě s designem, kdy jdete koridorem a po vystřílení nepřátel a absolvování checkpointu na vás hra vychrlí další nepřátele, to nepůsobí úplně ideálně a poplatně origoši.

Co však dělalo Mafii Mafií, to byl příběh a postavy. U příběhu se příliš změn neudálo, ale to, co se událo, má většinou svůj smysl a snaží se to dát hře větší smysl a hloubku a v tomto případě musím vývojářům pogratulovat. Ony určité pasáže určují mnohdy jinou motivaci a vypadá to prostě smysluplněji.

I postavy dostaly určitou péči a mnohdy vyznívají jinak, než v originálu. Ne vždy lépe. Sára dostane více prostoru a také šedé kůry mozkové. Ralf je sice stále ten stejný jednoduchý človíček, ale přesto s ním teď víc soucítíte. Don Saliery se z hodného strýčka nyní mění v až despotického a neoblomného kápa, ze kterého jde mnohdy až strach. Sam nyní není už jen ten otloukánek (i když...;) ), ale víc se do naší ústřední trojice zapojuje. Ale třeba Paulie je momentálně hroznej jantar, co je agresivní a příliš rozumu nepobral. A až na výjimky neuslyšíte o Lucasovi Bertonem.

Jak jsem zmínil už výše, tak jsme obdrželi i CZ dabing. Tentokrát se mi však tak podstatně nejeví, je zde málo zapamatovatelných linek a postavy nikterak nehláškují. To však zřejmě nebude potíž dabingu, ale spíš samotného nastavení postav a obsahu textu, který jim vývojáři do úst vložili.

Co jsem četl v recenzích, tak jednou z hlavních výtek bylo, že se vývojáři obávali přijít s něčím novým, něčím svým, nějakým způsobem rozšířit příběh tak, jak je. I když se mi to příliš nezdálo, tak po přehrání musím připustit, že rozšíření příběhu nebo nějaký vlastní obsah by jim určitě pomohl. Ono se totiž, hlavně ke konci hry, začíná zdát, jakoby se snažili už všechno co nejdřív mít za sebou. Takže místo toho, abyste se připravili na mise, tak jsou natolik osekané, že vás hodí přímo do víru mise. A třeba prostor k prozkoumávání zde fakt moc není.

Hudba, co zde je, není určitě špatná, ale osobně mi víc vyhovovalo téma zasazené k jednotlivým místům. I když třeba cesta k divadlu podkreslená skladbou "Ave Maria" měla dost do sebe a lehce mi evokovala památnou misi v Mafii 2 "Vzpomínka na Francesca Potenzu".

Suma sumárum musím říct, že mě Mafia 1 DE zabavila. Myslím si však, že by si zasloužila ještě víc snahy a péče a mohlo to dopadnout lépe. Ne všechno je totiž jen o střelbě a skriptech. Přesto - díky za tento remake.

Pro: Lost Heaven, atmosféra, jízda, střelba, zajímavá změna Dona Salieriho, grafika

Proti: sem tam bug, nevyváženost obtížnosti, spjatost s hudbou, uspěchanost ke konci, ořezanost a jiné vyznění některých postav

+22
  • PS4 65
Remake Mafie je jako když vám zfilmují vaši oblíbenou knížku. Máte ten příběh rádi, máte ty představy v hlavě a hlavně máte obavy, ať to hlavně nepo*erou. Jsem hrdý kultista originálu, a proto jsem měl obav fakt hodně. Nedostal jsem totální propadák, ale hromada promrhaného potenciálu, laxního přístupu vývojářů a shazování základních pilířů původní hry, ve mně přeci jen zanechaly nemalou pachuť.

Hned na úvod do očí praští nová grafika, která je skvělá. Není to žádný generační vrchol, ale město, auta i postavy vypadají skvěle. Lost Heaven působí ze začátku velmi živě, ale po nějaké době, kdy se musíte potýkat s labilními řidiči a sebevražednými chodci, vám dojde, že to je vlastně dost odfláknuté. Celý "ekosystém" města je jen takovým pozlátkem, které tam oxiduje jen, aby zaujalo na první dobrou.
Po vizuálu vás, pro změnu do uší, praští, respektive nepraští původní hudební melodie. Místo nich jsou rádia, komentátoři v nich nejsou špatní a hezky dokreslují dobové souvislosti, ovšem bez hudby Lost Heaven ztratilo velkou část svojí neobyčejné atmosféry.
Po hudbě udeří i dabing, ten je podle mě dost v pohodě. Jasně, občas má kostrbatý překlad, někdy je to divně střižené a sem tam je vidět, že herec nevěděl, na co vlastně reaguje. Obecně vzato jsem si však český dabing užil. Anglický je samozřejmě na lepší úrovni, ale našinci se za tohle rozhodně stydět nemusí, i ten lipsync je převážně OK!

Definitive Edition je oproti originálu mnohem rychlejší a uspěchanější. V misích se jde rovnou na věc. Například v misi "Návštěva lepší společnosti" je to změna lehce pozorovatelná, v původní hře to probíhá nějak takhle: Salieri vám večer vysvětlí, co je za práci, poté jedete přes celé město pro Salvatoreho, s ním pak do vily. Ve vile si musíte počínat pomalu a s rozvahou, poté potichu, pokud možno, uniknete pryč, hodíte zámečníka domů a i Tommy dojede do baru. V nové verzi vám Salieri v cutscéně rychle vysvětlí, co a jak. Poté vás vykopne v Oakwoodu hned u Salvatoreho pod kopcem, ten hned vyjedete a jste ve vile. V ní sejmete honem pět chlapů, v samotném domě je jedno, jestli na sebe upozorníte nebo ne, vezmete důkazy cestou ven sejmete pár cápků a pak hodíte Sala domů. Konec. Pocitově je remake poloviční a v reálném čase to nebude o moc lepší. Právě ta pomalost, neohrabanost a rozvaha dělaly z Mafie to, čím je dnes tak skvělá.
V Hangar 13 mají hráče zřejmě za úplné nýmandy (nebo byli jen fakt hodně líní), protože všechno brutálně zjednodušili. Krásným příkladem je vagon v misi "Bastard se štěstím". V roce 2002 se hráč dozvěděl, že Sergio je zamčený v hale a bylo jen na něm, jak si poradí. V roce 2020, ve chvíli kdy zastřelíte posledního chlapa, vám hra řekne ať jdete přehodit výhybku. Hráč vlastně ani neví, že se nemá k Sergiovi, jak dostat bez "beranidla". Tommy neřekne: "Mohl bych třeba rozrazit ty dveře vagonem." Prostě jen přehoď výhybku, je to sice věrné originálu, ale není v tom ten nápad a ani ta zábavnost.
Nová verze vyměnila chytrou AI, jež dokázala hráčům pěkně zatopit, za naskriptování všeho, co jen jde. Vždycky je stejný počet nepřátel, který má přesně určené pohyby i akce. Na poprvé může chytře hozený granát vypadat jako náhoda. Napodruhé nebo napotřetí vám však dojde, že se skript aktivuje vždy ve stejnou chvíli, v ten moment je ze hry jen sekvence na memorování a v ten moment, kdy vše víte, tak jdete dál. Není to o skillu, jen o vychytání jednotlivých úkonů nepřátel.

V předchozích řádcích jsem již zmiňoval lenivost vývojářů v Hangar 13, i když hru vytvářeli "od píky", tak přesto je to jen copypasta trojky. NEfyzika vozidel je zde stejně strašná, jako byla ve třetím díle. V porovnáním s tím, co vytvořili v Illusion Softworks je to jak pěst na oko. Tohle totiž s původním realistickým modelem nemá sebemenší podobnost. Obdobně je to s animacemi, Tom se pohybuje a bojuje stejně hloupě, jak to dělal Lincoln. Klasická obtížnost je jen "velmi těžká" s pár rádoby cool bonusy. Je hezky, že vám realisticky mizí náboje z nevystříleného zásobníku, celé je to ovšem k ničemu, když každá malá zbraň má univerzální náboje. Střelba je překopírovaná taktéž a je vskutku stupidní, kolik střel někteří protivníci vydrží. Pět ran do hrudi z blízka pro ně není žádný problém.
Velmi mě naštvalo opomenutí Bertoneho, místo zajímavých vedlejších misí ho degradovali na jeden hovor, kde vám řekne, že podle fotografií na zdi můžete najít hezká auta. Toť vše, odfláklost jak vyšitá.

Teď konečně k příběhu, ten doznal pár změn. Nutno říct, že rozšířený byl jen opravdu minimálně, většinou se jedná spíše o alternativní interpretaci akcí a činů. Někdy je to fajn Scéna s Michelle, vše se Sárou, Biff má vlastní obchod, někdy je to horší v Omertě přesně nula emocí, některé charaktery mají sice víc prostoru, ale hloubka jim stále chybí, Paulie za celou hru nepůsobí jako kamarád a někdy je to na pár facek, tady musím zmínit konec, který evidentně amíci ani v nejmenším nepobrali, takže nový epilog nepředává vůbec hlavní pointu příběhu.
Základní kameny zůstaly stejné, ale méně černobílé vykreslení hrdinů a celé gangsterského světa se mi dost líbilo. Ovšem toho nového je tam vlastně strašně málo a k tomu to někdy je ještě na škodu. Těch pár cutscén mě v konečném důsledku nevytrhlo a herně je navíc jen hledání Paulieho po závodě, jinak se spíš škrtalo.

Rád bych řekl, že Mafia: Definitive Edition je remake dělaný z lásky k původní látce, který nabízí vše, co hráči na originálu milují, a k tomu ještě něco navíc. Pravda je taková, že tohle je americká rychlokvaška, kterou splácali jen pro zisk a publicitu. Věřím, že šikulové v Bluepoint Games by nám dodali hru, u které bychom vrněli blahem. Bohužel pro nás za remakem stojí Hangar 13, který opět demonstroval, že není talentovaným studiem, ba naopak to jsou packalové, kteří opětovně ukázali svoji neschopnost.
Neříkám, že je to totálně zpackané, ale po psaní tohoto komentáře jdu snížit hodnocení, prostě se to nepovedlo. Další Mafie, co budu hrát, nebude Definitive Edition ale hezky The City of Lost Heaven.

PS: Ty markery jsou něco strašného. Šipky, které na každé křižovatce ukazují směr, i když máte radar, který vám nepřetržitě ukazuje cestu, jsou s prominutím tak debilním nápadem, že mě jeho existence vyloženě uráží. Onen fakt, že to při launchi nešlo vypnout, mě bude vytáčet asi ještě za pár let.

Pro: krásné město, jádro příběhu, některé nové prvky v příběhu, nostalgický návrat

Proti: copypasta, zjednodušování, skriptování všeho, markery, některé nové prvky v příběhu a hlavně ten konec

+22 +24 −2
  • PC 90
Mafia je český poklad, který je pro mnohé nedotknutelný, tudíž to remake samozřejmě neměl úplně jednoduché. Když si to takhle vezmete, je Mafia průměrná hra, ale takový byl i originál, pokud z něj vystřihneme příběh. Jasně, byly tu nějaké mechaniky, které nikdo jiný neměl, ale na druhou stranu ta hra vlastně neměla moc co nabídnout. Mafii tedy můžeme nazvat klasickou příběhovkou, která má akorát dodělané velké město jako kulisu a nejde tak o městskou akci v pravém slova smyslu.

Co se týče nové verze Lost Heaven, je město samozřejmě opravdu nádherné a stejně tak modely aut vypadají špičkově. Příběh si vzal základní kostru a obalil jí takovou tou omáčkou, která patří k dnešnímu standartu, tedy že postavy nejsou tak ploché jako v devadesátkách, ale mají rozličné osobnosti, nějaké ty motivace a podobně. Sam tak není bezcharakterní kokot, Paulie pouze komická postavička apod., ale působí jako obyčejní a uvěřitelní lidé. Ona obecně původní Mafia měla postavy napsané všechny pomalu tak trochu vychytralé a házející kolem sebe filosofické hlášky, až to kolikrát nepůsobilo přirozeně a občas to bylo i dost cringe. V tomhle se ale doba posunula a nová Mafia je příběhově naprosto špičková. Je to opravdu, jakoby někdo napsal scénář, dal ho na x let do šuplíku, pak ho vytáhl a dopsal do něj detaily navíc. Třeba velmi kladně vnímám úpravu děje s diamanty, což mi nikdy předtím nedávalo moc smysl, ale nyní po přepsání to hezky šlape a působí to i reálně.

Samotné zpracování misí je pak hodně rozličné. Některé jsou lepší, jiné zase horší. Občas mi třeba vadilo, jak některé pasáže možná až moc akčně přehání, tedy třeba hned úvod, kdy si na partu na mostě počkají další auta nebo policejní tank v pozdější části hry. Jinde na extrémnosti ale naopak ubrali, třeba v galerii, kde fakt nedávalo smysl, aby si Sam vzal pomalu celou Salieriho armádu jako doprovod. Tady samozřejmě má lidí taky hodně, ale nepůsobilo to na mě tak přehnaně. Závody, parník, útok na politika... všechny tyhle mise byly například krásně vylepšeny, byť ty naskriptované pasáže v závodu mohly někomu vadit.

Co mi zde ale například chybělo, bylo nošení beden a podobné blbosti, čímž se Mafia odlišovala od jiných her, podobně jako Gothic trháním tuřínů od ostatních RPG. Prostě takové ty detaily nabité klasiky. Některé tyto blbosti sice hra vykompenzuje jinými maličkostmi, jako jsou třeba fotka Ralphovy mámy atd. což opět posouvá titul někam jinam a málokdo takové věci dělá, ale pořád by to chtělo i něco málo přímo v herních mechanikách. Absence jízdy tramvají nebo nadzemkou pak taky zamrzí, ale jak jsem již zmínil, nejde o městskou akci a i předtím to tu bylo tak maximálně k projížďce města. Stejně to však k Mafii patřilo. A stejně jsem pak četl, že hru museli tvůrci uspěchat, takže tu máme klasické prokletí, které sérku jaksi provází.

S jízdním modelem a gunplayem jsem na rozdíl od ostatních žádný problém neměl, ale to je i možná tím, že jsem měl docela dost nahranou Mafii 3, z níž tvůrci z části vycházeli a došlo akorát k nějakým úpravám a modernizaci. Je to tak asi i o zvyku.

Obecně by se teď dalo říct, že tahle Mafia je opravdu definitivní a spadá do kánonu, který následně rozvedla dvojka a trojka. Klasickou jedničku tak z této trilogie můžeme v klidu vyškrtnout, brát jako zcela samostatný titul, jenž máme všichni rádi a tato nová a konzistentnější Mafia bude součástí oné stále rozšiřující se série. A asi tak k tomu i budu přistupovat. Hangar odvedl opravdu slušnou práci a představil nám remake, který si hra opravdu zasloužila a takoví Blizzardi by se měli se svým Reforged stydět. Teď ještě, aby podobně dopadl i remake Gothicu, kde už v samotném prototypu působil Diego jako uvěřitelnější charakter, podobně jako to Mafia udělala s postavami jako jsou Paulie a ostatní.

Pro: Vylepšený příběh, detailní a dopilované postavy, konzistentnost, grafika, dabing, nový soundtrack

Proti: Některé až moc hollywoodské pasáže, občas zkratkovitost, absence klasických detailů

+21 +22 −1
  • XOne 90
Tak jsem si po dlouhé době s chutí pořádně zahrál! A jsem spokojeny. Všiml jsem si ale různých názoru na tuhle Definitive Edition Mafie a vcelku to chápu. Lidé jsou totiž rozděleni na dva tábory a proto je hodnocení pro někoho 6/10 a pro jiného 9/10. V obou případech je ale hodnocení dobré nebo nadprůměrné za co můžeme poděkovat Illusion softworks za dobrý základ jak vystřižený z Kmotra tak i Hangar 13 za to, že to zvládli a nezkazili.

Tábor A: mafii jsem hrál už 18 krát, naposledy před 2mi roky
Tábor B: mafii jsem hrál 2 krát, naposledy před 18 léty

Tábor A jsou lidé, kteří znají Mafii tak jak nikdo jiný, jsou to srdcaři co znají každé zákoutí a každou hlášku z této hry. Bohužel jim občas vadí i to, co jiným vyhovuje a jen těžce rozdýchávají to nové nebo to co je jinak. Těmto lidem jejich názor neberu a vlastně ho i chápu. Pro tuhle skupinu mám dobrou zprávu, původní Mafii Vám nikdo nikdy nesebere a vy tedy můžete hrát to, na co zrovna budete mít chuť, třeba jen pro to, aby jste si upevnili Váš názor.

Tábor B jsou lidé, kteří si vzpomínají na silný a na tu dobu naprosto úchvatný příběh. Ono příběh je úžasný i po těch letech. Tihle lidé například neřeší, jestli postava Dona Salieriho vypadá jinak než kdysi, protože se tato změna nedotkla příběhu ani atmosféry. Do této skupiny se řadím i já. Líbí se mi nový a moderní vzhled, líbí se mi zahrát si Mafii na velké 4K TV na konzoli a vychutnat si všechnu tu špínu Lost Heaven z odlesku v kalužích, za deště a při poslechu našeho rodného jazyka. Říkejte si co chcete, dabing je na profesionální úrovni a jsem za něj opravdu rád. Za co ale musím poděkovat nejvíc, je za oživení 18 let starých vzpomínek.

Závěrem jenom napíši, že se jedná o hru, která rozhodně nedělá ostudu a neničí odkaz svého původu. Pro nové lidi do rodiny Mafie je povinnosti stejně jako pro otrlé mafiány, kteří by měli srovnat nové se starým a užít si tak zas a znova obě hry.

Pro: Dabing, Atmosféra hry, Grafické zpracování, Nezvorali to

Proti: Rádio (zprávy) v autě není dabováno, uvítal bych DLC s engame obsahem pro volnou jízdu

+17
  • PC 90
Kolik to je ... 18 let? Mafia: Definitive Edition je jedním ze splněných přání, zahrát si tuhle dnes už se dá říct klasiku v novém moderním kabátku. Dalo se toho podělat asi hodně, ale Hangar 13 se s tím popasoval na výbornou skoro ve všech směrech. Technické stránce nejde vytknout nic, vypadá to skvěle, běží to krásně a já osobně jsem se za celou dobu nesetkal s žádným bugem ani jiným technickým problémem.

Vývojáři se drželi původní předlohy hodně, takže kostra příběhu je v podstatě stejná a pro mě jako pamětníka tak nepřišlo nějaké zásadní překvapení a o to víc jsem se těšil na všechno co bylo nově přidáno, případně poupraveno oproti originálu. Celkově je atmosféra hry dospělejší, jsou více vykreslovány pohnutky motivy jednání jednotlivých postav a pozadí téhle mafiánské story.

Ježdění mě přišlo ok, systém střelby převzatý ze trojky mě bavil stejně jako ve trojce a proti originálu jde určitě o vylepšení. Lost Heaven vypadalo úžasně, mnohem víc z něj dýchalo to, že to město žije. S povděkem jsem kvitoval možnost vypnout si dojíždění zpět po splnění některých misí a také to, že jsem nemusel řešit mise pro Lucase (i když se přiznám, že nevím jestli i v původní Mafii nebyly jen dobrovolné). Prostě jsem si chtěl jen užít známý příběh v koncentrované podobě.

Pro: Grafika, systém střleby, propracovanější vyprávění celého příběhu

Proti: Ani nevím ...

+16 +19 −3
  • PC 90
Není to tak dlouho, co jsem si říkal, že by Mafia potřebovala pořádný remake, aby si ji bylo možné užít ve zmodernizované podobě, a ono ejhle, remake je tu! Jen se ho ujalo studio Hangar 13 stojící za nevýraznou Mafií 3 a nepodořenou definitivní edicí Mafia II.

Hned zkraje můžu říct, že se remake Mafia I povedl na výbornou. Jádro zůstalo zachováno, mnohdy obohaceno o nějaké ty novinky v příběhu, lokacích, ale i postavách, které nyní dostávají svou přepracovanou verzi a mnohem více prostoru. Více se toho dozvídáme o Luigim, Pauilem, Samovi, Sáře, donovi a dalších skrze upravené dialogy spjaté s vydařeným, ba perfektním českým dabingem. Bohužel s několika hrubkami v titulkách.
Co se týče náplně misí, zůstaly povětšinou dost podobné, ale upravené tak, aby seděly k modernějšímu pojetí. Jediná výtka patří k obrněnému náklaďáku, který mi do hry prostě a jednoduše neseděl, a nevyužitému venkovu.
Charaktery jsou propracované parádně, příběh upraven a velmi příjemně doplněn o zajímavé pasáže a na druhé straně osvobozen od méně zábavných pasáží, konstrukce misí zůstala víceméně zachována a spíše došlo k realističtějšímu uspořádání jednotlivých misí, jejich podání a vyznění.
V čem jsem zpočátku vnímal problém byl také systém střelby, na nějž jsem si ale docela rychle zvykl a společně se systémem krytí mi už pak přišel naprosto v pohodě.

A technický stav? Ten, za nějž jsou Hangar 13 tolik kritizováni? Jako by tu hru dělal někdo úplně jiný! Popravdě jsem za celou hru zaznamenal jen jeden propad snímků, na druhé straně se zejména zpočátku hru objevovaly problémy s animacemi postav, kdy mluvili, ale nemluvili, a často se i obličeje nepřiměřeně protahovaly do všech stran, to však s průchodem hrou vymizelo.

Co si budeme povídat. Kdyby se Hangar 13 s takovou péčí pustilo do remaku Mafia II a doplnilo ji o původně slibované prvky, vůbec bych se nezlobil.

Pro: Grafika, příběh, postavy, mise, herní doba, umělá inteligence, věrnost originálu, optimalizace, systém krytí, střelba, dabing

Proti: Počáteční problémy s animací, obrněný vůz, nevyužitý venkov, hrubky v titulkách

+14 +14 −1