Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 65
Znáte ten pocit, když se vám do nějaké hry nechce, nebo rovnou víte, že není pro vás? Tak ten pocit jsem měl z Little Nightmares. Hodně dobře hodnocená hra, téměř všude pozitivně oceňovaná a i zde na DH si vede velmi dobře. A tak jsem se dost přemlouval abych to s tím hodnocením moc nekazil a ke hraní mě donutila až letošní Herní výzva.

Už před záčátkem jsem věděl, že budu mít záseky, nebudu vědět co mám dělat, jen protože něco přehlédnu a budu naštvaný jak na mojí neschopnost, tak právě i na hru, že mi takové věci dělá. A samozřejmě to přišlo, minimálně 5 solidních zákysů jsem měl, prostě asi nejsem ta nejostřejší tužka v penálu :) S tím je spojené i opakování některých skákacích pasáží, i zde jsem sice nemehlo, ale rozhodně by se to dalo trochu ulehčit a dávát ty checkpointy na lepší místa, zvlášť ze začátku hry.

A když už jsem u té kritiky, ani kamera mě moc nepotěšila, protože někdy nevíte jakým směrem po něčem vylézt, pokud se kamera jen trochu natočí do šikma. Třeba vylézt na lavičku ze začátku hry byl pro mě nadlidský výkon a asi po 10 pádech se to nakonec povedlo. Uznávám, že časem se to zlepší nebo si člověk prostě jen zvykne. Ale na co jsem si moc nezvykl bylo ovládání, až do konce hry jsem chtěl běhat tlačítkem RT a skákat pomocí sprintu. Přitom je to jen pár tlačítek, ale na mě divně rozložených.

Abych hru táké pochválíl, moc se mi líbila grafika, hlavně postavy kolem vás. Samozřejmě skvělá je i temná atmosféra na tom hra určitě stojí. I když jsem se za celou dobu nelekl a ani se nebál, bohužel, tak zvuky a hudba jsou parádní a do hry dokonale zapadají. Plusem pro mě je délka hry, takže jsem se nemusel moc dlouho trápit. Sympatická mi byla i hlavní postavička. Jen do doby než se před vámi objevila krysa v pasti, od té doby jsem tušil co se bude dít dál a hlavně litoval i další zakousnuté postavíčky co vás po dobu hry neustále provází. Taky jsem si podle pohybu hned na začátku uvědomil, že tohle se může dít jen na lodi a taky že jo, takže zde žádné překvapení nebylo. Co se mi moc líbilo byl samotný závěr hry, popsal bych ho jedním slovem jako Uspokojující.

Vím, že takové hry bych hrát neměl, když to prostě neumím, ale aspoň tohle Herní výzva splnila dokonale a dostala mě hodně mimo mojí komfortní zónu. Ale i tak se všem fanouškům omlouvám a slibuji, že do ničeho takového už příště nepůjdu.

Pro: Grafika, atmosféra, zvuky, závěr...

Proti: Hratelnost, záseky, ovládání, kamera...

+14
  • PC 65
Esteticky groteskní, aniž by byla odporná. Tuto značku hororu mám tuze rád a lze se tedy jen těžko divit, že mne malé noční můrky oslovily už jen z obrázků. Výtvarné spojení stylů Burtona a del Tora mi také jde zcela po srsti, není tedy náhodou, že po celou dobu hraní jsem na každé obrazovce mohl jen oči nechat. Absolutně miniskulně vysvětlené příběhy s přemírou prostoru pro vlastní interpretace...to už je něco, co mi prostě buď sedne, nebo naopak ostře hejbne žlučí. Poněvadž de facto vždy se to dá odepsat jako tvůrčí lenost, a to mi někdy vadí, někdy ne. De facto vždy se to taky dá oslavit jako zdravá tvůrčí arogance, a to někdy sežeru, někdy ne. Ani mému milovanému Lynchi jsem to nesežral vždy. Mno a zdejší žluté šesťákové pláštěnce jsem to holt opravdu nežral.

Po celou dobu hraní jsem počítal s tím, že v tom bude to něco, po čem do sebe všechno hezky zapadne. Protože po celou dobu hraní jsem opravdu krajně doufal, že to nebudu vypínat jako krátkou sbírku nesouvislých a krátkodobých požitků, které tak tak pospolu drží niť motivů dětského pohledu na dospělácký svět, vykořisťování coby meliva v mlýnku bezpodmínečného konzumerismu, a dokonce i holokaustu, bo když nevíš coby, random připomínka Hitlera je vždycky dobrá přísada, hodí se všude jak oliváč - jo, opravdu jsem si při hraní této hororové plošinovky vzpomněl na Babicu. Leč nezrobíš nic, #život, přesně tím tato hra ve finále je. Během jejích prvních pár kapitol úspěšně tvoří děsivé z běžných běžností, zatímco s postavičkou šplháte zkorodovanou kartotékou, sjíždíte po oprátce, nebo se brodíte hotovým oceánem opuštěné obuvi. Ve vyspělejším a důmyslnějším díle by se pak člověk pravděpodobně dočkal nějaké spojitosti bububu momentů s psychózou protagonistky. V tomto ale ani prd, v tomto jsou prostě všechna monstra zobrazena povrchně a monomaniakálně jen jako příšerní žrouti, a nějaké co-kdo-kde-kdy-proč-jak si už domysli sám, uďo.

Kdyby to aspoň bylo konzistentně jen o tom akutním hladu, možná bych furt řekl b, ale ne celé bď. Ale vono není. Pokud mělo být, proč je tím nejprominentnějším opakovaným symbolem vševidoucí oko? Proč jedna z brzkých scén zobrazuje obří nohy visící nad židlí, ze které se patrně majitel oněch nohou oběsil, pokud žijeme ve světě plném nepříčetné chamtivosti? Jen pro ten rozpor mezi sebeubližováním a hamižností? Nevím, možná jsem jen já až moc blbej nebo krátkozrakej, nebo je to opravdu přesně tak bezcílné a odbyté, ale prostě jsem to nepobral, a tady mi to pro jednou vadí. A vadilo by mi to méně, kdy alespoň herně to bylo vymazlené. Není, herně je to horoucně průměrné. Nikdy to nenudí, což kvituji jako ten největší úspěch, ale když to prostě jen tak nerušeně neplyne, tak to frustruje skrz svou často mimořádně mrdlou perspektivu (která náležitě pravidelně prcá Vaše vnímání hloubky) nebo prudí skrz své většinově nenápadité hádanky. 

Kde třeba takový Inside taktéž beze slov, pouze svými obrazy a mechanikami a hádankami, dokázal předeslat poselství o ztrátě svobodné vůle, tam Malé Noční Můry stejným způsobem předesílají myšlenkový maglajz. Pokud je název hry doslovný a hra samotná je vlastně jen o tom, jak naše sny často také jsou naprosto nesouvislými nesmysly, hluboce se klaním a smekám příčešek, dílo je vlastně geniální. Průzračně líné, ale neomylně geniální. Ještěže ta prezentace je tak odzbrojující, audiovizuál tak fantastický, atmosféra tak prvotřídní, jinak by to ozaj bylo na totální hovno. Rád bych doporučil v nějaké posměšné slevě, ale ruku na chřtán, nejvíc stejně doporučuju to jen někde v dobré kvalitě shlédnout, jako film to beztak bude fungovat líp.

Pro: Vytříbená prezentace v čele s parádním audiovizuálem; hutná atmosféra; vydařená osobitá výtvarná stránka

Proti: Herně vcelku na pytel; příběhově ještě na větší

+14
  • PC 80
Dle popisu na Steamu se jedná o dobrodružnou a hororovou plošinovku. Ze začátku hry jsem si říkala, že se mi tedy rozhodně nezdá, že by se jednalo o hororovou hru. Atmosféru měla hned od začátku, ale míst, kde
bych se skutečně bála, bylo jen pár. To se velice rychle změnilo a nakonec mi přišla opravdu děsivá.

Hlavní postavou je malá holčička, která se snaží si zachránit holý život útěkem z podivné lodě. I když ohledné té malé holčičky hra vyvolává jisté pochybnosti. Co jiného by ale byla? Vhledem k tomu, že tuto hru mám ke splnění výzvy č. 10 Dětský svět (2021), tak na malé holčičce trvám. A co si budeme povídat, děti prostě snědí všechno. Spousta dětí jí hlínu, žížalky, a tak. To je vlastně skoro stejné.

Hra hráči nevysvětluje, kdo jste, kde jste, ani co se vlastně děje. Vysvětlení toho, co se děje, závisí čistě na představivosti hráče. Na mě některé situace zanechaly stopy.

Jak už to u takovýchto her bývá, občas jsem se zasekla a nemohla přijít na to, jak dál. V těchto místech mi opravdu nepomohla temnost hry a boj s tím, že postava vždy sfoukne plamínek na zapalovači, když něco
vezme, tlačí, apod. Já měla tradičně problém s tím, zda dělám správnou věc špatně, nebo zcela šatnou věc. Třeba v části, kde se má skočit na řetěz a nechat se tak spustit dolů. Dvakrát jsem to zkusila a zabila se při tom. Následně jsem běhala sem tam a snažila se přijít na to, kudy pokračovat dál. Až jsem to vzdala, podívala se na internet a zjistila, že se opravdu má skočit na ten řetěz, jen se mi to nepovedlo. Za to ale samozřejmě hra nemůže.

Little Nightmares rozhodně zanechá dojem. Krásné grafické zpracování je doprovozeno perfektní hudbou. Zároveň je ve hře spousta drobností, které potěší, jako když projdete pěnou, ta na vás chvilku zůstane. Určitě hru doporučuji.

Pro: hudba, atmosféra

Proti: tmavost

+10
  • PC 90
Little Nightmares je séria, ktorú by mal skúsiť každý s citom pre vizuálne umenie. Tak nádhernú hru som tak dlho obkráčal až nakoniec, teraz cez sviatky som ju vyskúšal a poviem Vám, že pecka. Ani neviem čo by som osobne hre vyčítal. Mňa osobne hra zaujala po všetkých stranách.
Niekto videl problém v neohrabanom ovládaní, s čím som ja nemal žiadny problém. Túto hru je určite oveľa lepšie hrať na gamepade.
Potom, že hra je moc krátka alebo má neuspokojivý koniec (vyvrcholenie zápletky? nedostatok informácií o deji?). Dĺžka hry mi prišla adekvátna. Mechaniky hry sa celkom dosť opakujú a pri tejto dĺžke mi to príde akurát. Vôbec som nepociťoval, že je to moc krátke. Dej hry je jednoduchý boj o prežitie, to mystérium, čo sa odohráva okolo hratelnej postavy v neznámom prostredí, tak dodáva nejaké body na atmosfére. Práveže je to na samotnom hráčovi ako si to poskladá vo svojej hlave dokopy a to sa mi páči.
Interaktívne prostredie je geniálne. Pocit že môžte skoro všetko zobrať do ruky a niečo s tým spraviť je suprový. Užil som si aj také veci ako je napr. obyčajné skákanie na posteli.
Keď som teraz, chcel napísať, že ktorá kapitola hry najviac páčila, tak jednoducho si nemôžem vybrať. Každá ma svoje osobitné kúzlo.
Samozrejme po druhom hraní je už hra dosť predvídateľná a stratí sa pocit neistoty, že čo nás čaká za ďalšími dverami, to samozrejme platí aj na logické mini hry.

Ak sa Vám hra páči tak odporúčam pozrieť japonský anime film Spirited Away alebo niečo od Jana Švankmajera.
+16
  • PC 50
Jakožto fanoušek her jako Limbo či Inside vypadalo Little Nightmares jako stvořené pro mě. Hru, plnou originálních nestvůr, hororově nádherných prostředí a silné atmosféry jsem však po dokončení druhého "světa" z frustrace odložil a odinstaloval.

Proč? Protože je neskutečně frustrující. Hru jsem hrál na klávesnici, ale mnohé moje výtky jsou obecné.

- Tvůrci hry jsou evidentně po vzoru hry nějaká tříruká monstra, jinak by je nenapadlo zároveň ve výchozím keybinginu použít WASD, šipky, a myš zaráz (na funkce které opravdu je nutno použít zaráz).
- Checkpointy ve hře jsou poměrně daleko od sebe. A zaručeně kvůli nim budete opakovat mnohé lehčí části, za kterými následuje těžká část, vícekrát než vám bude příjemno. To by možná ani tolik nevadilo, kdyby většina smrtí ve hře nebyla kvůli quirky ovládání.
- Hra působí jako 2D skákačka, ale ve skutečnosti se postava může hýbat ve všech osách. A za první dvě kapitoly jsem potkal hned několik míst, kde se vám hra vysměje za to, že se vám v tomto podivném bočním pohledu nepovede předo-zadně trefit skok.
- Ovládání postavy je klouzavé, sprint je nekonzistentní, a postava občas sama od sebe klopýtne (netuším co je záměr, co to způsobuje, ani proč jsem kvůli tomu v jednom místě 4x umřel).
- Řešení většiny hádanek je najít, po čem se dá vyšplhat nahoru. Kromě těch, které mají něco na vyšplhání nahoru, ale nahoře ve skutečnosti nic není -- ve skutečnosti jste správné řešení zkoušeli už na začátku, ale hra z nějakého důvodu nezaregistrovala vaše snažení a to že to bylo správně se dozvíte až z walkthrough.

Je rozdíl mezi hrami, které jsou frustrující, protože vám nejdou, a hrami, u kterých z většiny smrtí máte pocit, že za ně nemůžete vy. A temná atmosféra se okouká, když už tou stejnou sekcí taháte potřetí krabici, protože jste se o místnost později netrefili skočit na piáno. Ačkoliv jsem se velmi těšil že si zahraji další hru z toho žánru, Little Nightmares musím dát 50%, protože funguje jen z poloviny: dobře se na ni kouká, ale vůbec se to nedá hrát.
+9 +10 −1
  • PC --
Přiznám se, že v době vydání jsem téhle stealth plošinovce nepřišel na chuť a skončil s ním někde v první třetině. 3D přidává zároveň i horší ovladatelnost a je tady několik pasáží, u kterých jsem zvedal obočí. A to i s gamepadem. Při druhém pokusu už jsem to zvládl na první dobrou a ještě k tomu na jeden zátah.

Postavy jsou kouzelně odpudivé a trochu mi připomínaly burtonovský art styl. Při jejich konfrontaci jsem měl takový ten nepříjemný lepkavý pocit, jako když chytám pavouka do ubrousku - tvářím se statečně, ale vždycky se musím "otřepat". Úžasnou atmosféru doplňují i detailní zvuky, jako je ťapkání na různých površích nebo dopad kapek vody na pláštěnku.

Jen těžko bych hledal alternativu, která LN předčila v množství detailů a interaktivitě. Je tady pár šokujících momentů, díky kterým je to nepříjemně příjemná hororová pohádka pro dorost a dospělé. Pokud by hra přidala lépe uchopitelný příběh, šel bych ještě výše.

Hodnocení: ✰✰✰

Herní doba:
počítadlo ve hře: 2hod 32min
Steam čas: 6hod 20min
reálně prosezený čas: 4hod
+14
  • XboxX/S 80
Jestliže jedním z cílů Herní výzvy je přimět hráče vystoupit z jeho „komfortní herní zóny“, pak Little Nightmares jsou hrou, která u mě tohoto cíle spolehlivě dosáhla. Z uvedeného přitom vyplynuly dvě skutečnosti. První, že jsem okusil zcela nový herní zážitek, za což jsem rád, avšak s tím bezprostředně souvisí druhý bod, a to sice, že mi přece jen hra žánrově tolik nesedla.

Co se samotného herního požitku týče, popsal bych LN jako hru, kde cílem je samotná cesta, tj. vnímání jednotlivých snových scén a nasávání znepokojivé atmosféry. Alespoň u mě ji hra dokázala vykouzlit zcela spolehlivě. Některé dílčí moment, jako třeba když zakousnete trpaslíka , pak určitě ještě nějakou dobu nezapomenu. Mohu proto s jistotou říci, že pokud rádi brouzdáte fantazijními „světy“ a hra je pro Vás především o atmosféře, potom si LN určitě nenechte ujít. Na stranu druhou, pokud Vás bez akčnějších pasáží hra nebaví, pak doporučuji šáhnout po jiném titulu. Ačkoliv totiž i zde najdete pár napínavých momentů, kde musíte jednat rychle, či se v nich objevuje určitá míra násilí, tak jde pouze o okrajové záležitosti, které akčně laděného hráče určitě „nezasytí“. Pokud si ovšem stejně jako já chcete touto hrou rozšířit své herní obzory, pak Vám ji mohu doporučit i přesto, že spadáte právě mezi spíše akčně laděné hráče. Jednoduše proto, že hra se netáhne a je spíše kratšího rázu, u mě cca 4:15 hod, což si myslím, že je čas, který si může každý v rámci „herního sebevzdělávání“ dovolit obětovat. Tak si to užijte.

Pro: zajímavé fantazijní obrazy/scény; schopnost vyvolat tísnivý pocit; rozumná herní doba

Proti: pokud nejste hráč, pro kterého může být i cesta cílem, pak patrně budete hrou zklamáni

+18
  • PC 85
Když jsem uviděla, co má v Little Nightmares hlavní hrdinka na sobě (žlutý plášť), hned jsem si vzpomněla na „IT“ a lehce znervózněla. Na vraždícího klauna zde ale naštěstí nenarazíte. Narazíte však na jiné věci, a přátelské, až na výjimky, rozhodně nebudou.

Aniž bych věděla jak, ocitla jsem se na palubě obrovské lodi, mířící neznámo kam. Za svitu zapalovače jsem se vydala na průzkum a postupně objevovala všechny lokace a bytosti, jenž je obývaly.

Občas jsem měla problém s ovládáním, např. vylézt na šikmou houpačku a jít po ní tak, abych neslítla, byl docela náročný úkol. Naštěstí tam však podobných zrádných míst bylo poskrovnu.

Po celou dobu hraní jsem vždy napjatě sledovala, co mě čeká v další místnosti a byla připravena na rychlý úprk. Nemůžu říct, že bych se při hraní vyloženě bála, bylo tam však několik velmi nepříjemných mrazivých momentů (např. staříkovi ruce šmátralky, či výtah, ze kterého na na vás vyběhne kuchař).

Za nejlepší část celé hry považuji závěrečné vyvrcholení příběhu, včetně napínavého bossfightu, při kterém jsem napětím téměř nemrkala.

Little Nightmares bych doporučila úplně všem, kteří milují atmosferické hry. Hudba, společně s pěknou grafikou, nechají jen málokoho chladným a nevadí, že je hra krátká. Pokud budete umírat tak často jako já, bude vám délka hry bohatě stačit.
+42
  • PC 75
Tíživá atmosféra, smrt na každém kroku a těžká frustrace. Přiznám se, že jsem docela zápasila s ovládáním a Six mi většinou pobíhala na všechny směry, jenom ne tam, kam jsem potřebovala. Počet smrtí za dobu hry mi pak nejspíš vyskočil do třímístných čísel a svou počáteční taktiku "když pětkrát za sebou umřeš, tak to vypni" jsem brzo musela změnit, protože jsem to s takovou hrála po 5 minutách. Nejvíc mě totiž štvalo rozestavení savepointů, které byly občas opravdu daleko od sebe, a taky hrozně dlouhé zdržování při načítání (někdo vás chytí, tak se musíte dívat, jak vás sáhodlouze chytá, pak je tma, pak se musíte dívat jak se Six sáhodlouze probouzí a pak teprve můžete pokračovat). Naštěstí hra ale není dlouhá, takže jsem ji nakonec zvládla dohrát (a taky proto, že to byl dárek k narozeninám, čili automatická povinnost dohrání, i kdyby mě to nebavilo). Co bych určitě pochválila je soundtrack a grafika, které dohromady doplňovali hutnou atmosféru, a taky strašidelnost, kdy jsem občas (hlavně v honičkách) měla opravdu nahnáno.

Pro: atmosféra, soundtrack, grafika, lokace

Proti: frustrace z častých smrtí, zdlouhavé načítání, save pointy daleko od sebe

+18
  • PC 95
Iba zopár screenshotov z hry ma presvedčilo, že Little Nightmares je jedna z tých hier, keď si poviete "to proste musím mať".

Pokiaľ sa nebránite divným výplodom ľudskej fantázie, pokiaľ milujete temnú a creepy atmosféru, a rovnako i hudbu, no zároveň máte chuť na oddychovú hru určite odporúčam práve Little Nightmares. Síce hra vôbec nie je o "ľakačkách", i počas dňa by sa mi určite dáka tá "pamperska" zišla. Bolo to najmä preto, že najväčší strach/stres pri hraní zažívam, keď ma niekto alebo niečo naháňa. Keďže v tomto prípade predstavujem klasický model ženy streserky, bol to neskutočný záber na moju evidentne dosť labilnú psychiku a orientáciu v priestore (verte mi, aj pri 2D hre je možné stratiť orientáciu v priestore). Stále nechápem ako psychicky zvládam hrať Dead by Daylight (nezvládam).

Čo sa týka úrovne obtiažnosti hádaniek bolo som veľmi spokojná nakoľko som hru dohrala a nepotrebovala k tomu walkthrough. S niečím sa možno potrápite a prídete na to až keď umriete (v mojom prípade viac než je potrebné).. ale myslím si, že táto hra je i o tom, povedať si: "...počkať, skúsim to teraz takto". A samozrejme je to i o načasovaní. Čo rozhodne moja silná stránka nie je. Každopádne nedávno som si kúpila i DLCčka, a veľmi sa na ne teším, pretože hra bola na môj vkus príliš krátka. Čo je dosť škoda. No pri tejto hre zrejme platí, že menej je viac. A platí i to, že mlčať je zlato.

Pro: atmosféra, grafika, príbeh, hudba

Proti: krátke

+19
  • PS4 90
Krásna hororová hra, ktorá odsýpa ako hodinky. Ani nebudete vedieť a ste na konci. Za mňa by moha byť o niečo dlhšia ale samozrejme netreba všetko dobré umelo predlžovať. Lokácie a nepriatelia v nich boli vybrané veľmi dobre a jednotlivé kapitolky do seba príjemne zapadali. Hoci mala som problém s pár momentami ako napr. finálny súboj dlhorukého alebo behacia akcia okolo jedlíkov ale pravdepodobne záleží na vašej šikovnosti a dôvtipu ako rýchlo a ľahko to zvládnete.

Pri hraní tejto hry som sa sama cítila ako to malé vystrašené dievčatko. Z takmer každého kúta na vás niečo číha a sliedi. A keď narazíte na obrazovku bez tajomných dlhočíznych rúk, dvojčiat na zjedenie alebo tajomnej dámy, tak si s malou dušičkou oddýchnete. Ešte jeden pre mňa veľký šok- keď sa moja hladná postavička dostala k ponúkanému jedlu od môjho kamaráta "Noma" ale nevybrala si tú klobásku.

Pro: temná atmosféra, hádanky, "Nomes"

Proti: hra by mohla byť dlhšia, niekedy občasné zápasenie s ovládaním

+15
  • PC 70
Pěkná, ale velice krátká hra. Hra typu Limbo a Inside, dohráno máte za večer, max dva večery ( 3-4 hodiny) doporučuju koupit jedině ve slevě.

Proti: herní doba

+3 +6 −3
  • PC 90
Herní výzva 2017 - 5. "Rychlovka"

I přes to, že mi během hraní unikla spousta věcí, tak mě INSIDE naprosto očarovala, a když jsem pak slyšela o vydání Little Nightmares, bylo jasné, co dalšího si v budoucnu pořídím. Nakonec jsem ji slupla jako jednohubku a po čtyřech a půl hodinách ji dohrála na jeden zátah. Je to přes půl roku, co jsem hru dohrála a pořád mám čerstvě před očima některé momenty.

Hra je bizarní, brutální, intenzivní a atmosferická. Možná to zní přehnaně, ale přesně tato slova mě při myšlence na tento kousek napadají. Je to jedna z těch her, kde neuslyšíte jediný rozhovor, a přes to je plná příběhu. Příběhu, který pomalu vstřebáváte skrze atmoféru, prostředí a váš posun hrou. Hratelnost stojí na plížení se, šplhání, prozkoumávání prostředí a plnění lehkých logických úkolů. Občas přejdete lávku, se kterou někdo může mít ve 3D prostředí z pohledu z boku problém a přejdete ji až na několikátý pokus. Já osobně s tím problém téměr neměla, ale můj kovaný herní kolega padal jako hruška. Mírně frustrující může být i to, když někam jednoduše nedoskočíte nebo si skok dostatečně nenačasujete.

Hlavní hrdinka Six je nepředvídatelná a záhadná osůbka. Dopředu vás pohání zvědavost, kam ještě hra může zajít a taky otázka, co se to kolem nás vůbec děje. A zda dostanete odpověď nebo ne, to už je na vás. Každý to může pochopit jinak, každý se může chytit něčeho jiného a těžko říct, zda se vůbec někdy od vývojářů dozvíme onu hlavní myšlenku. Ještě by mělo být poměrně nově přístupné DLC, ale to jsem zatím nehrála. Někdy dokoupím, snad něco málo poodhalí.

Pro: Atmosféra, grafika, hratelnost, level design, příběh, který si vysvětlí každý po svém, zvraty

+18
  • PC 85
HERNÍ VÝZVA 2017 - Kategorie č. 2 - Právě vychází

Malá nezávislá hříčka, vydaná pod křídly japonského giganta Bandai Namco, je pro mě velice milým překvapením letošního roku a právem si vysloužila zařazení do Herní výzvy jako titul vydaný v letošním roce.

Kolem titulu se alespoň pro mě vytvořila před vydáním určitá aura tajemna. Ve zlínské prodejně JRC pár týdnů visela reklama na možnost předobjednávky, ale nikdo mi nebyl schopen erudovaně odpovědět, oč ve hře půjde. A informace na stránce Steamu také byly poměrně strohé. Nicméně strašidelný trailer mě navnadil, a tak jsem po vydání promptně zakoupil sběratelskou verzi hry s figurkou hlavní protagonistky.

A malá bezbranná holčička ve žluté větrovce s kapucí překrývající obličej, vyzbrojená pouze Zippo zapalovačem, mě nezklamala a zařadila se mezi mé oblíbené herní protagonisty. Tvůrcům se podařilo velmi zdařile zapůsobit na hráčovy smysly a v povedeném grafickém kabátku s atmosférickým zvukovým a hudebním doprovodem prezentují depresivní svět hlubokých sklepení, temných průlezů a šachet i starobylých místností a prostranství, v nichž se dívenka Six prokousává nástrahami zlem prosáklého světa Maw v podobě lodi plné nebezpečí, ve které si nemůže být jista svým životem. Na každém kroku hrozí, že se stane dalším soustem pro obyvatele Maw, postupně se vyživujících těly nebohých obyvatel suterénních prostor.

Pokud si nepřečtete popisek na Steamu nebo na krabici s cédéčkem, o příběhu se nedozvíte vůbec nic a záleží na vaší obrazotvornosti a představivosti, jak si story pojmete a vyložíte. Little Nightmares probouzí vaši imaginaci a dětské noční můry jako hlavní idea prezentovaná vývojáři se mohou stočit úplně jiným směrem. Dívenka se budí schoulená, probuzená noční můrou tajemné gejši jménem Granny, a vydává se prozkoumat svět, ve kterém se právě ocitla.

Little Nightmares je dokonalým žánrovým mixem. Primárně plošinovka ve 3D pohledu, ale s integrovanými prvky dalších žánrů. Logický element prezentují relativně klidné platformové pasáže, ve kterých zkoumáte interaktivní prostředí a hledáte únikovou cestu z místností, prolézáte po sloupech knih nebo řetězech, občas s nutnou manipulací s předměty, táhly či spínači. Průzkum pak vystřídá adrenalin stealh pasáží, v nichž se skrýváte před zraky či rukama obyvatel zákoutí Maw , nebo přímo před nimi zběsile prcháte, což upomene zase na nekonečné mobilní běhačky. Tyto žánrově odlišné úseky se pestře mezi sebou střídají, takže hra plynule odsýpá a nehrozí nuda. Navíc poměrně krátká herní doba slibuje intenzivní prožitek bez rizika, že by se tvůrčí nápady mohly opakovat.

Hlavním kladem je bezesporu atmosféra, v žádném případě nejde o žádný gore horor, ale příjemně mrazící napětí se zajímavě designovanými lokacemi a překrásně ošklivými obyvateli Maw jako zápornými protagonisty. Slizcí slimáci, slepý šmátrající stařec s opravdu dlouhými prsty, nebo šílení kuchaři v zatuchlé kuchyni, z níž by hygienická inspekce určitě neměla radost. A nebo jídelna na horních palubách lodi přeplněná ohyzdnými vypasenými strávníky. A mezi tím vším se proplétá malá Maw snažící se zachránit holý život, které se ovšem všudypřítomné zlo také zarývá pod kůži. A ani konec ve většině her přinášející rozuzlení a katarzi, nepřináší v příběhu příliš jasno.

Little Nightmares je radost hrát, po prvním spuštění jsem sice chvíli zápolil s myší, což vedlo k obavám, že hra je cílena na použití gamepadu, ale úspěšně se mi nakonec podařilo nakonfigurovat komfortní ovládání na klávesnici tak, že se malá Six ovládala skvěle. Zamrzí jen rušící systémový kurzor myši, který jsem musel zastrčit na okraj obrazovky. Obtížnost je dokonale vyladěná a hra nezdržuje zbytečnými záseky, řešení hádanek a puzzlů je mnohdy originální a nekonvenční, ale většinou bez nutnosti nadměrně zatěžovat mozkové závity. Nicméně asi na třech místech jsem se zdržel, když se mi nedařilo provést evidentně jasnou potřebnou operaci, takže jsem zbytečně pátral po jiných řešeních, než se mi nakonec podařilo vyskočit na trámek nad kuchyní nebo správně podložit kufr pod spínač, jak autoři plánovali. Zřejmě byla nakonec příčina někde mezi mnou a klávesnicí.

Little Nightmares je trochu zneklidňující, ale příjemný a intenzivní atmosférický herní zážitek. Hra se hraje jedním dechem bez zbytečného rozmělňování dlouhou herní dobou. A i po dohrání mi zůstávají mnohé lokace stále v paměti. Příběh mám dohrán, další bod Herní výzvy splněn. Ale Six se mnou zůstane i dál. Season Pass mám koupený a čeká mě první DLC, které již přistálo v mé Steam knihovničce. A pokud si dám pauzu od hraní, třeba se dám do slepování vystřihovánek, které tvůrci připravili, takže se mi možná kromě plastové Six na poličce objeví i její papírová varianta.

Pro: Atmosféra, grafika, ozvučení. Originální puzzly. Pestrá a měnící se herní náplň. Six.

Proti: Rušící systémový kurzor myši. Občasné problémy splnit jasný úkol.

+33
  • PC 90
Nebudu se zde rozepisovat o podobnosti s jinými tituly a nebudu ani kritizovat fakt, že je hra vcelku krátká. Vlastně toto je i výhodou pro lidi, co chodí do zaměstnání, mají rodinu a povinnosti. Sedět u "PC" x hodin se dost často prostě nedá. Co je rozhodně důležité a co by nemělo "zapadnout" je atmosféra. Hra mne nadchla a tlačila až do poslední scény. Určité momenty jsou opravdu dech beroucí. (např. útěk před bandou nenažranců, celá závěrečná část včetně finálního boje a epilogu) Kapitolou samou o sobě je příběh, ten zde totiž není (nebo jsem ho nezaznamenal) a člověk si to vše musí tak nějak domyslet sám, což ale perfektně doplňuje temnou atmosféru a hra lze tak vysvětlit různorodě. Ve výsledku musím uznat, že už dlouho jsem se tak nebavil a jediné, co mohu kritizovat je zaváděcí cena, která by vzhledem k délce hry mohla byt mírnější. Na druhou stranu přiznávám, že tato hra si zaslouží vydělat a už se nemohu dočkat, na případné pokračování. Pro mne je "Little Nightmares" PŘEKVAPENÍ ROKU.

Pro: ATMOSFÉRA , hratelnost , momenty ,ne zcela jasný příběh (rozviji představivost)

Proti: o trošku větší zaváděcí cena

+11
  • PC 80
Čím na první pohled hned zaujmou Little Nightmares, tak to je rozhodně jejich styl nepodobný Burtnovým filmů. Design nepřátel a jejich děsivá odpornost, kdy se člověku zkrátka protiví a má z nich pocity stejné asi jako hlavní hrdinka Six.

Ta si musí projít touto noční můrou, kde každý přešlap či nepozornost snadno skončí její smrtí. Skrývání, útěk před šílenými kreaturami či řešení drobných hádanek jak se dostat dál to je hlavní náplní hry.

To vše ale stojí hlavně na hutné atmosféře, kterou podkresluje zvuková stránka a občasná hudební vsuvka. Navíc celý příběh vyprávěný bez jediného slova, je plný symbolismů a každý si v něm může najít něco jiného, co právě ztělesňuje ony noční můry.

Jedinými výtkami co mám ke hře je její krátkost a roztahanější checkpointy.

Ale těch 5 kapitol, která každá má své trochu jiné prostředí, nepřátele a styl, jsem si užil. Osobně jsem zvědav s čím přijdou autoři příště. Jejich tvorba rozhodně stojí za pozornost.
+16
  • PC 85
Že se hra prodává na GOGu společně s Inside není žádné překvapení, protože Little Nightmares nejvíce připomíná tvorbu právě Playdead. Hra vás nechá tápat, nic moc vám nevysvětlí a vyžívá se v symbolice. Upřímně jsem měl z různých trailerů a dema pocit, že se bude jednat o hru spíše podobnou Burtonovým animákům, tj. hororovým pohádkám, ale LN klame tělem. Nabízí dospělejší témata, než se na první pohled zdá a některé momenty mě docela vyděsily. U podobných her však dost možná záleží především na vaší interpretaci.

Samotná hratelnost je pak velmi jednoduchá. Utíkáte, lozíte, schováváte se, skáčete, taháte a sem tam vezmete klíč. Je to tedy čistá plošinovka, která nenabízí žádné logické úkoly nebo výzvy, ale přesto hra baví. Za to může hlavně skvělá atmosféra, na které mají lví podíl dobré ozvučení a krásně hnusná grafika. Nemohl jsem si stěžovat ani na ovládání, kde malá Six dělala přesně to, co jsem po ní chtěl. Což u plošinovek nemusí být hned zaručeno... bohužel...

Má jediná větší výtka tak směřuje k délce hry. Steam mi ukazuje něco málo přes dvě hoďky, což i za sníženou cenu 20€ není moc. Asi by ji nevadilo 2x nebo 3x natáhnout. Ale je zase fakt, že LN svou kvalitou je ve srovnání s jinými hodinovými hrami úplně někde jinde a hraní jsem si opravdu užil. Možná je dokonce díky kratší herní době o to intenzivnější. A když vezmu v potaz, že jsem po dohrání o LN přemýšlel ještě dlouho poté, dostaneme se de facto na čas přes 10 hodin. A to už se vyplatí.
+27