Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Musím na rovinu říct, že Episode Two je pro mě vrcholem Half-Life 2. Hru je možno rozdělit na dvě části, na slabší prohledávání důlních šachet a strhující akci prokládanou jízdou v autě. Hned na úvod mě potěšilo shrnutí předchozího děje v krátkém videu, přesně jak se na seriál patří. Sice první část v dolech považuji za slabší, avšak jen vůči zbytku hry. Celkově jsou doly dost povedené a zásadně se svojí atmosférou liší od zbytku hry. Občas mi dokonce připoměly Xen ze závěru prvního dílu. Avšak souboj se dvěma Antlion Guard, jako završení důlní akce, měl ten správný náboj, který od Hlaf-Life očekávám. Ovšem to co následovalo po usednutí do vozidla mě absolutně dostalo. Jak jsem neměl jezdící části v Half-Life 2 rád, tak tady jsem si je naplno užil. Zejména souboje s Huntery jsou naprosto strhující. Konečně nepřítel, který mi tolik chyběl v původní hře. Další novinkou, vedle již zmíněných Hunterů je přidání achievementů. Pro někoho naprosto zbytečná věc, pro mě motivace k přejíždění nepřátel a házení věcí po nich. Nedostával jsem se už jen z místa A do místa B tou nejkratší cestou, ale snažil jsem se přejet co nejvíc zombíků. Konečně i ti zombíci tu k něčemu jsou a dokonce je s nimi docela zábava. Jako další musím zmínit Combine Advisors. Nenadálé setkání s nimi na jedné ze zastávek a jejich vliv na vidění okolního světa je dalším prvkem, který umocňuje již tak hutnou atmosféru. A co se týče diskutabilního závěru se Stridery? Mě se líbil. Sice byl trochu hektický, ale takový má závěrečný souboj být.
Ale abych pořád jen nechválil, musím zmínit dvě věci, které mi trochu vadily. Za prvé mi připadlo, že se v dolech příliš opakovala situace, kdy Gordon musel něco udělat a ostatní se k němu připojí až poté. A za druhé se jedná o chybu ve hře, kdy po souboji s Antlion Guards se mi stalo, že se moji přátelé Vortigaunt a Alyx zasekli na místě a mě nezbývalo, než nahrát předešlou pozici a uvolnit jim cestu, tak jak jsem se dozvěděl někde na webu. Ještěže hru notoricky ukládám.
Pokud bude Episode Three kráčet stejnou cestou, bude to jedině dobře.

Pro: Atmosféra, Hunters, Combine Advisors

Proti: Občas repetitivnost úkolů, chyba ve hře

+45
  • PC 95
Druhá epizoda Half-Life mi přinesla jeden velký smutek, a to fakt, že nevznikl další díl. Hra v nejlepším skončí, a my se můžeme dohadovat už 5 dlouhých let, jak to asi dopadne. Sakra, to mě vážně štve, ale co s tím nadělám. Možná jenom autoři čekají na nové konzole, aby se mohli technologicky posunout. Aby ale nezastihli Alyx na mateřské a Gordona jak se s pivem a pupkem nudí u televize.

Je to škoda, protože hra se prezentuje ve skvělé formě. Po, pro mě rozporuplné první epizodě, tu autoři nešetří skvělými nápady a strhujícím spádem. Každý detail hry je tu maximálně promyšlen. Děj tu navíc doprovází skvělé, někdy až trochu epické skripty. Hru jsem dohrál jedním dechem. Je to napínavé s strhující a hlavně o dost těžší než předchozí díly. Po stránce hratelnostní určitě nejlepší díl.

Příběh se tu opravdu hodně posunul, a hlavně se tu dozvíte spoustu odpovědí a pikantností. Měl jsem pocit, že jsem platná součást jednoho velkého týmu. Celé se to navíc odehrává v pěkné přírodě. Hra obsahuje nejlepší konečný souboj co jsem kdy hrál. Jde opravdu o hodně, a já jsem se po vítězství přistihl, že se klepu. Byla to opravdu adrenalinová jízda.

Bohužel je to ale krátký seriálový díl, který nemá pokračování..

Pro: strhující představení se vším všudy, obtížnost

Proti: bohužel jenom krátký seriálový díl, který nemá pokračování

+41 +42 −1
  • PC 90
Dnes je to na den přesně 10 let, milých pár dam a pánové, od vydání posledního dobrodružství notoricky známého flegmouše Gordona Freemana, co spatřilo světlo světa. A jelikož všichni víme, co následovalo potom, respektive nenásledovalo, pojďme si tedy teď připomenout tento vynikající přídavek, který si ten předchozí s klidem strčil do kapsy.

Valve si umanulo, že Gordymu už ze všech těch stísněných vědeckých místností, zatuchlých podzemí, ruchu města a depresivních mimozemských základen musí být krapet mdlo, tak se rozhodli mu dopřát trochu dovolené do lesů. (Na pláži je totiž furt narváno ant-liony). Není ovšem žádné překvapení, že žádného oddychu se tam nedočká. Blbý pro něho. Super pro nás. Epizoda 2 je rozhodně vynikajícím přídavkem, které znamenitě prospívá změna prostředí.
Ta rozmanitost je vynikající, prolejzání hnízdem v obsidianové jeskyni plné zabijáckých brouků (Mějte mě klidně za hloupoučkýho hippíka a trávožrouta, ale těm chudinkám světélkujícím larvičkám jsem se celou dobu snažil neubližovat, ovšem někdy to v rámci postupu bylo nutné, což mi rvalo srdce :( ), projíždění říčkami a kopci ze stanice ke stanici, s občasným přerušením Hunterů, nových zmetků, které je nesmírně uspokojující vidět umírat, atd. Hra má navíc opět sérii klasické parádní efektní podívané a cool momentů - bitva s brouky u tunelů je jeden z nejlepších momentů celé série, dále také honička s vrtulníkem a parádní zkopnutí rychlo-zombie vždy sympatickou Alyx (která zde opět tvoří skvělého a užitečného parťáka), je taky blaho pro oko. A samozřejmě samotný závěr je taktéž dost působivý, sám jsem si po titulcích říkal: ,,No panejo, díky bohu, že jsem to hrál o něco později než ostatní hráči, aspoň nebudu muset na třetí epizodu čekat tak dlouho...“ …. :(
A hra si s vámi zase krásně hraje. Líbí se mi jak tvůrci moc dobře vědí, že když hráč uvidí kontejner, ve kterým něco podezřele hýbe s krabicemi, tak tam “jen tak pro jistotu“ hodí granát, což v ní vytriggeruje hořící rychlou zombie, která se na hráče v mžiku vrhne.
Všechno to doplňuje opět vynikající hudba, která především při těch bitevních sekvencí pořádně nakopává.

Zápory se opět nehledají snadno, oproti původní hře a prvnímu přídavku jsem čekal nějaký novinky v Gordonově arzenálu, plus možná i umělá inteligence některých nepřátel krapet pokulhávala. Délka mi přišla adekvátní.

A tak nám skončil Half-life. Nebo spíše – tak nás opustil Half- life. Jako holka, se kterou chodíte, a která vám jednoho dne zcela přestane odepisovat na fejsu, nebere vám telefony a doma věčně není. Žádné uzavření tudíž nemáte. Pouze vzpomínky. Proto, moji milí přátelé mé oblíbené databáze, pojďme si dnes všichni na tuto sérii zavzpomínat nějakým menším činem. Buď si dejte maraton, zahrajte si jednu kapitolku z kteréhokoliv dílu, pusťte si soundtrack, poslechněte si „Gordon Freeman saved my life“ od Miracle of Sounds, nebo někde schrastěte páčidlo a jděte něco rozbít. Ať už z toho uděláte cokoliv, sérii Half-life, v toto jubilejním smutném výročí, uctíte znamenitě. A nebo jen pohlédněte do nebes a potichu zašeptejte: ,, I want to believe...“

P.S. Achievement s trpaslíkem jsem splnil ještě před tím, než jsem se vůbec dozvěděl, že takový achievement existuje, cha!

Pro: Hratelnost, originalita, efektní podívaná, souboje

Proti: ne příliš mnoho novinek, občas AI

+40
  • PC 95
V pořadí druhý a vypadá to, že asi nadobro poslední datadisk ke hře HL2 (kéž bych se mýlil).

Jak se povedla Epizoda druhá ? Udrží si kvalitu předchozích dílů hry ?

Po pozvolném začátku této epizody nastane opět dobrodružná a napínavá akce. Děj se odehrává ve velmi zajímavém prostředí a mnohdy navozuje pocit beznaděje a deprese.
Tvůrci hry se rozhodli pro zavedení řekněme novinek, které mění hratelnost hry a dle mého se jim to vyvedlo náramně.
Čekaly na mě rozsáhlá údolí, lesy, boj pod širým nebem, plynulý přechod mezi tematickými celky, jako je právě zmíněný les a následně továrna. Zbraně ve hře jsou staré známé osvědčené, Alyx je nám opět na blízku.
Z novinek ve hře bych jmenoval nový druh nepřítele, Huntera, jež byl pro mě doslova hrozba. Takový řekněme menší potomek Striderů, mrštný, chytrý. V určité fázi se dostane do hry opět vozidlo v podobě rezavě vytuněného sporťáku.

Jeden by si řekl, že když přijde hra po X letech s tím samým enginem, že bude hra působit zastarale. Omyl, i po takové době je vše perfektní a je se na co koukat. Prostředí mě opět dokázalo plně pohltit, hra jako celek se výtečně a plynule hýbala, mimika postav se mi zdála zase o malinký kousek vylepšená. Zvuky si opět drží laťku vysoko jako minulé díly.

Takže ano, Druhá epizoda si opět podle mě udržela kvalitu, po zhruba 4-5 hodinách intenzivní akce je zase konec a kéž by přišel další díl, či epizoda …

Pro: krásné prostředí, grafika po těch letech si drží kvalitu, napínavost příběhu

Proti: opět kratší .. a touha po dalším pokračování !

+38
  • PC 85
Episode One byla pro mě docela zklamáním a proto jsem od dvojky nečekal absolutně nic. A to byla chyba...

Druhá epizoda navazuje přímo na příhodu s vlakem - tedy konec první epizody. Od začátku vám vyrazí dech úžasný design prostředí, který v E1 místy pokulhával. Je to možná tím, že se celá hra odehrává v přírodě a tedy mimo City 17. Na počátku E1 mi vadilo, že jste skoro třetinu hry de facto beze zbraně. Tady dostanete zbraň v prvních 10 minutách a určitě se využije :)

V první části hry zraní Hunter Alyx a tak se kvůli její záchraně podívate do opuštěného dolu, který je zárověň líhništěm brouků. Tady mě překvapily dva nové typy nepřátel. Za prvé, již zmiňovaný, Hunter a za druhé nový typ brouka, který na vás fluše něco jako kyselinu. Příběh má, narozdíl od E1, tempo a vaším cílem je dostat se do oblasti s názvem White Forest. A celá hra je vlastně o této cestě plné překážek. Také se zde objevují, pro HL2 typické, fyzikální hádanky, které jsou opět zábavné a hlavně nápadité, takže byla radost je plnit.

Graficky je neuvěřitelné co 5 let starý, byť krapet vylepšený, engine dokáže. Některé scenérie byly opravdu moc pěkné. Příroda vypadá opravdu uvěřitelně. Design prostředí se tedy namíru vyvedl. Jízdní model auta mě přišel lepší, než v původním HL2. Možná je to ale tím, že jsem si na něj zvykl, nevím. Fyzika je stále stejně skvělá. Ještě musím zmínit zajímavé achivementy. Engine je opět tedy velmi stabilní, jen mě vadilo docela časté zamrzání při načítání nové lokace. Jelikož je engine staršího data, HW nároky jsou opravdu dost nízké a hra se mi ani jednou nezaškubla. (FFFUUUU, teď se zas bude blbě zvykat na GTA IV).

Památné herní momenty:
1. Probodnutí Alyx.
2. Boj s brouky, kteří se valili ze 4 tunelů a vy jste je museli za pomoci AI věžiček likvidovat. To jsem si naprosto užíval. (chytlo mě to tak, že jsem si to ještě potom 2x zopakoval)
3. Jízdá malebnou přírodou a přepadení Combine vojáky.
4. Závěrečný a docela obtížný souboj se Stridery.
5. Vtípek s antikoncepcí a vnoučaty.
6. Samotný velmi filmový závěr. Věděl jsem, že se něco podělá, ale až takhle?! Titulky jen sloužily k vydejchání zážitku.

E2 je určitě o mnoho lepší než E1. Nabízí plynulou hratelnost s kvalitní atmosférou. Jen by to mohlo být ještě o kus delší. 87% (zaokrouhleno tedy na 85%)

Pro: design prostředí, filmovost, památné herní momenty, nízké HW nároky a přesto skvělá grafika

Proti: docela často mi to zamrzalo při načítání nové lokace, délka, bůhví kdy bude Episode Three

+31
  • PC 95
Po celkem nic moc Episode One přichází epizoda druhá a teprve ta mě zpátky vrátila do toho úžasného světa Half-Life. Někdo sice řekne, že Ep2 už není HL a podobný keci, mě se to ale líbilo. Od začátku do konce. Po dlouhé době jsem zase hrál a nevnímal okolí. Tak jako původní HL2 má Ep2 plno nezapomenutelných zážitků (bitka v tunelu proti hmyzákům, bitka s Huntery u radaru, bránění se s Alyx v domě, kam ze všech stran stříleli [kombajni], nemluvě o poslední bitce). Nenašel jsem jediné slabé místo ve hře, úžasná atmosféra by se dala řezat motorovkou. Jediná věc, co mě opravdu vadilo je, že se příběh skoro nepohnul a o Gmanovi jsme se taky nic nedozvěděli. Mám strach, že to stejné se bude opakovat v Ep3 a všechno zbyde na HL3. Jenže koho baví čekat dalších x let na HL3? Stejně tak se bojím, že si HL do budoucna už nedokáže udržet svou vysoko nastavenou laťku a stane se z toho jen nikdy nekončící kaše.

Pro: Atmosféra, hratelnost, lepší grafika, HW náročnost, dobrý soundtrack, úžasná poslední bitka

Proti: Příběh, který se skoro nepohnul, Gman, kterej mě už se*e

+26
  • PC 85
K plnohodnotnému dohrání Half-Life 2 a jeho dvou epizodických pokračování jsem se dostal až v prosinci minulého roku. Kdysi dávno jsem si sice vyzkoušel pár zápasů v deathmatchi, to bylo ještě v jedné z počítačových heren, které tehdy frčely, ale o příběhové stránce jsem vlastně nevěděl zhola nic. Jelikož jsem se rozhodl napsat komentář jen k té nejlepší a nejzábavnější části a zbylé dvě jen letmo srhnout, mohu se do toho směle pustit zde, u Epizody Dvě.
Původní HL 2 mě bavil především v první polovině, v té druhé už jsem na sobě místy pozoroval pocit očekávání konce, který se ne a ne dostavit. Ocenil jsem především jízdu vznášedlem a buginou, misi v Ravenholmu, grafickou stránku, fyzikální model a jednotlivé postavy. Konec v budově nepřátelské rasy Combine mě za srdíčko příliš nevzal a hra mi zde připadala poměrně nudná. Bohužel, právě zde začínala a nějakou dobu pokračovala Half-Life 2: Episode One. Pro mě osobně nejslabší díl z celé trilogie. Od začátku do konce jsem se prostě, nevím proč, vůbec nebavil. Neříkám, že by třeba zpracování nějak pokulhávalo, jen mě prostě útěk z City 17 nějak neohromil. Příběhem, minimem novinek a už vůbec ne jednotlivými lokacemi.
Do Half-Life 2: Episode Two jsem se tedy pustil po několikadenní pauze bez jakýchkoliv očekávání, zkrátka jen pro to, abych zakončil rozjetý příběh. A bum ho! Jakmile jsem se vyhrabal z havarovaného vlaku a ocitl se v dolech plných slizké havěti, nedokázal jsem se od počítače odtrhnout až do unikátního (a hořkého) konce. Jako kdyby tady najednou atmosféra zase ožila a má chuť ke hraní s ní. V průběhu celé epizody jsem nenarazil na vyloženě slabé místo, jízda s buginou mě samozřejmě opět potěšila, prozkoumávání zdánlivě opuštěných osad a budov v krásné horské scenérii bylo nepopsatelné, stejně jako první seznámení s Combine Advisorem. Na druhou stranu oni vychvalovaní Hunteři mě zase tolik nezaujali, oproti jiným nepřátelským jednotkám do nich stačilo nasypat o něco více nábojů a bylo hotovo. Každopádně ale i za nové druhy protivníků ode mě míří této hře pochvala. Poslední mise je zcela ojedinělá, měl jsem spíše pocit, že hraji něco jako 1st person real-time strategii než obyčejnou střílečku. Prostě bezva. Skvělé zakončení výborné hry. 85%.

Pozn.: můj druhý nejoblíbenější uživatel DH Drolin celé sérii postupně udělil 20% a méně, což sice úplně nechápu, ale plně RESPEKTUJI a musím uznat, že mě to dnes i vcelku pobavilo. 85, 90, 80, 95, 90..šup tam nekompromisních 20% :)

Pro: lokace, atmosféra, noví nepřátelé, poslední mise

Proti: délka hry, nedokončený příběh

+25 +26 −1
  • PC 85
Jak jsem psal ke konci komentáře k Half-Life 2: Episode One, i přesto, že jsem byl se hrou velmi spokojen, od Episode Two jsem měl kvůli dostupným informacím větší očekávání. A nemýlil jsem se.

Pominu-li první díl Half-Life, který jsem nehrál, a Black Mesa, která mě poměrně brzy přestala bavit a odhodlání se k ní vrátit jsem dodnes nenašel, bych hned v úvodu rád sdělil, že Episode Two byla pro mě asi tím nejlepším, co mě v této legendární sérii mohlo potkat.

Hlavním tahounem hry byl fakt, že hráč prakticky hned v úvodu opouští uzavřené interiéry a vydání se doslova do přírody, což je radikální odchylkou a zároveň tím nejlepším, co ve hře dokáže znatelně zaujmout zvlášť poté, co si v předchozích dílech mohl o takové markantní změně nechat jen zdát. Jinak si hra stále drží svoje akorátní tempo a boje, ve kterých se opět dá vynalézavě využít různých předmětů z okolí a mrsknutím po nich tak s nepřáteli solidně vydupat, jsou stále zábavné. Tato moje zmínka se týká především vojsk Combine, s nimiž jsem si podobným způsobem "hrál" nejčastěji, jelikož jsem snad v akčních titulech nenašel nejprotivnější a nejnesympatičtější protivníky, kterým bych tolikrát během hraní sprostě nadával a neposílal je k zemi s takovou láskou.

Co dodat? Po Episode Two se asi shodnu s většinou fanoušků série, že je obrovská škoda absence třetího dílu, o kterém tolik hráčů marně dlouhá léta sní a ke kterým se tímto přidávám i já.
+22
  • PC 90
Perfektní pokračování, jednou jsem dal Epizodě 1 90%, tak ji tolik nechám, ale dvojka je lepší. Jako člověku, kterému nepřišel Xen v HL1 o nic horší, než zbytek hry, bych ani nemohl tvrdit jinak. Ano mluvím o na pohled krásném a atmosférou extrahutném procházení tunely v Epizodě 2, to byla vynikající inovace. Pozadu však nezůstal ani samotný úvod, kooperace s parťákem-alienem, či jeho bránění po tom co byl zraněn. U toho se mi však přihodil jeden nepříjemný bug - medik sice dělal, že mě léčí, ale životy mi nepřidával, musel jsem poslední vlnu přežít s 5 hp metodou quicksave po každých přežitých 4-5 sekundách.

Epizodě 2 nejen, že nemám co vytknout, ale nemám ani co, bych nepochválil a nevyzdvihl nad většinu ostatních FPS, ať už jde o klasicky dokonalou hratelnost, ztvárnění prostředí, herní interkativity, příběhu atd.

Pro: Lepší než předchozí epizoda, výborná atmosféra, stále pěkná grafika, náplň kampaně

Proti: Délka hry.

+21 +22 −1
  • PC 80
Po lehkovážném úvodu a provařené první epizodě přichází to nejlepší ze světa Half-Lifeu 2 - druhá epizoda.

Konečně je svět okolo města 17 uvěřitelný a dechberoucí, přesně takový, jaký jsem postrádal v předchozích dvou dílech. Druhá epizoda kompletně změnila image, z města na drsnou přírodu, s vylepšenou grafickou stránkou, která je prostě bomba. Tvůrci se totiž probudili ze zimního spánku, po první epizodě a předhodili nám tolik novinek, jako by první epizoda ani nebyla. Přesně takhle nářezově měla vypadat už první, ale pravděpodobně v tom byl záměr. Vyšlo to.

Konečně jsem dostal do rukou vynikající, uvěřitelný a především filmový zážitek ze světa HL2 i s několika zvraty, které stály za to. Změny jsou hodně dobré a hratelnost to jen a jen zlepšuje.

PS: největší návykovost u mě způsobila obrana čtyř tunelů se dvěmi kulometnými věžičkami a pár minami. Bezkonkureční taktizování!

Pro: Grafika, příroda, noví nepřátelé, zvraty, invence,

Proti: krátké, skončilo to v tom nejlepším ;-)

+16
  • PC 95
Tak, přišel čas hodnotit Episode Two. Byla lepší, než Episode One? Ano, opravdu byla. A v čem že je tak dobrá? Tak se na to pojďme podívat.

Atmosféra Half-Life 2 se nevytratila, ba přímo čiší z každé herní minuty. Od prvního okamžiku, kdy se Gordon probudil po události z Episode One mi bylo jasné, že to bude další herní zážitek, na který se jen tak nezapomíná (stejně jako se nezapomíná na výjev zničené Citadely, nad níž se vlní obří portál).

Od začátku až do konce hry jsem nepřestával juchat nadšením jak nad genialitou level designérů, tak nad skvělým zpracování snad úplně všeho. Příběh se odvíjí dál a někdy hráči nachystá pořádný kopanec do rozkroku (jako třeba probodnutí a ušlapání Alyx, souboj s Combine červem, první větší setkání s Huntery, přepadení na cestě, odpal rakety, obrana před Stridery...sakra, je toho tolik!).

Musím vypíchnout, že některé aspekty hry (zejména cestování autem, nebo finální souboj se Stridery) jsou úžasné a poskytují ohromnou porci zábavy. Já, jakožto herní nervák, tohle musím ocenit. Když se totiž dlouho nemohu dostat přes určitou pasáž hry, moje hlava se tlakuje jako papiňák. Jde mi hlavně o to, že tady jsem ty pasáže nadšeně zkoušel znovu a znovu a hle, papiňákový efekt se nedostavil. Ani jednou za hru! Jak je to možné, to doopravdy netuším...ale potěší to.

Teď jde na řadu grafika. Ta je výborná. Ať je source engine starý jak chce, má prostě šťávu. Znovu je vidět určitý posun v grafice, který hráče tak nějak podvědomě provází celou hrou. Podvědomě říkám proto, že jsou to zase věci, kterých si zažraný hráč nevšimne, pokud se na ně vyloženě nesoustředí, nicméně prostě je poznat, že je něco "trochu jinak".

Zvuková stránka hry je stejně kvalitní, jako u předchozích částí, takže snad ani nemá smysl nic rozepisovat.

Jediné, co mi bylo ve hře trochu protivné, to byl Ant-lionovský level (samozřejmě nepočítám závěrečný boj s Ant-liony, kdy měl hráč se spolubojovníky bránit čtyři tunely...to bylo skvělé). Ne, že by byl ošklivý, nebo tak něco, jen mě prostě nějak extra nechytnul. Nelze také zapomenout na nového brouka, který mě vyloženě vytáčel, šmejd jeden slizská :)).

Dále nelze opomenout další vtípky, které postavy někdy vypouští. Památeční byl hlavně moment, kdy jsem spadnul do jakési díry a když jsem z ní vylézal, doprovázející Vortigaunt nadšeně zvolal: "Ahh...no pit would be complete without a Freeman climbing out of it!"

Takže Episode Two je opravdu povedený kousek. Je o něco delší, než Episode One, odehrává se hlavně v otevřenějších lokacích a hlavně posouvá příběh dále a to hodně "hustým" směrem. Nelze než doporučit náruživým FPSkařům a hlavně lidem, co mají rádi skvělé příběhy.

Pro: Atmosféra, grafika, posun příběhu zajímavým směrem, auto, Hunteři, Alyx

Proti: Nic závažného, jen možná méně zábavný level v "mraveništi"

+16
  • PC 80
Jeho parní svátost, sádlo karton Gabe "give me your money" Newell, a jeho parta technických čarodějných pohůnků to konečně dokázala! Po HL2, který mě svým hlemýždím tempem a hluchými momenty nedobrovolně uspával a po epizodě 1, která se uměle snažila kompenzovat svou nicotnost a krátkou herní dobu hordou nepřátel a backtrackingem, přichází epizoda 2, která dokázala v podstatě vše výše zmíněné opravit. Navíc se koná v daleko zajímavějších lokacích zelení prorostlého venkova a opuštěných dolů. Skrypty, akce, hádanky jsou načasovány a zpracovány tak, aby udržely pozornost ty +- 3 hodiny. Alyx a její monology již nepůsobí tak trapně, jelikož tato pohledná míšenka, ujetá na tiché typy se vzezřením sériového lady vraha, se své pocity k našemu oblíbenému asociálnímu pseudovědátorovi snaží projevit spíše neverbálním způsobem.

Chlapi, co si budeme namlouvat, Alyx je sympatická a milá dívka, která si přímo říká o sociální interakci, leč asexuální brejlaté páčidlo, Gordy, je opět zcela nepoužitelný a jako charakter ultimátně marný. Kolikrát jsem měl chuť tý holce šikovný dát ruku na rameno, zeptat se jí, jak to celé zvládá, omluvit se ji za mé nezodpovědné řízení, odpovědět na její mile vtipnou připomínku nebo ji obejmout, když to na ni celý nějak dolehlo. Bohužel to nejde! A je to vopruz. Příběh je opět zcela zbytečná výplň sestavená dohromady z několika minutových rozhovorů, který maji dohromady jako dávat smysl, prdlajs.

Tohle jsem dohrál poprvé od dne vydání, a to byla chyba. Ano, je to šíleně krátké, onen proklamovaný finální fight nudný, a dost často jsem musel načíst load pro nespuštění skriptu či zamrznutí Alyx, což se v epizodě 1 vůbec nedělo. Na druhou stranu to mělo pár super momentů, zejména podzemní honěná s královnou brouků. A obecně mohu egoisticky prohlásit, že HL2 epizoda 2 dokázala ukojit můj entertainment apetýt. Nejlepší ( a nakonec překvalipě ne poslední) dílek přehodnoceného Valve opusu.
+15 +19 −4
  • PC 85
I Valve se svým Source enginem umí udělat venkovní lokace. To je totiž tou největší změnou a devizou druhé epizody putování Gordona, Alyx, bezejmenného Vortigaunta, Dr. Vance, Kleinera i sebestředného Magnussona, Barneyho a jednotlivců z řad hnutí odporu za eliminací a osvobozením Země ze spárů nepozemských jednotek Combine.

Tím největším záporem hry je na druhou stranu skutečnost, že je tu s námi již od konce roku 2007 a příběh od té doby nikam nepostoupil. Díky tomu i zamrzí pokus Valve o příběhové propojení s další svojí hrou, která sama o sobě s příběhem Half-Life nesouvisí - Portal - jež vyšla skoro ve stejnou dobu jako Epizoda 2. Od té doby tak hráč pouze čeká, co Dr. Mossmanová na Borealis nalezla a zda vůbec.

Hra se místy jeví lehce protahovaná a znovu nám dává okusit potěšení ze setkání s množstvím zombies, v podzemí si sáhodlouze zalaškujeme s množstvím broučků, což se proloží dalšími zombies. Dáte si dvě přetěžká kola se Stridery a jejich novými menšími posilami. A tak lehce stále dokola. Ale přesto to vypadá moc hezky a stále to dává smysl. Nové nepřátelské jednotky jsou navíc docela tuhé.

V každém případě Epizoda 2 dostává pověstné pravdy, že v pokračování musí být všeho víc. Vše, s čím jste se dosud v HL2 a EP1 setkali, naleznete i tady v mnohem koncentrovanějším množství. Combines mají na kahánku a rozhodně se nehodlají vzdát.

Pro: Venkovní lokace, příběh, pokus o příběhové navázání s Portalem

Proti: Lehké protahování, zase chybky ve scriptování (nereagující postavy), zase hodně zvláštní chování počítání achievementů, nekonečné čekání na HL3 nebo alespoň EP3

+14
  • PC 95
Ikdyž jsem se výsostně bavil u prvního Halfu a jeho datadisků, u druhého trochu míň, u Ep1 dokonale, tak tahle epizoda je asi nejlepší část z HL univerza.
Atmosféra je od začátku až do konce perfektní, drží vás v napětí a pohání dopředu, že odpustíte i pár uměle natahovaných pasáží.Třeba obrana vortignautů a Alyx je zbytečně dlouhá, ale hudba + napětí dodává scéně kvalitu a máte hned chuť si to střihnout znovu.
Trošku mi vadilo venkovní prostředí, ale z důvodu ztvárnění. Někdy jsem měl pocit, že ce je 3 merty od cesty, už nestálo za dodělání. Prostě někdy chyběly detaily a já měl pocit, že jsem zase v Op. force.
Ke zbraním se asi nemá cenu vyjadřovat, prostě klasika.
Nepřátelé ale zaslouží hodně velké plus. Staří jsou parádní a noví víc než potěší.
Zase musím valve poděkovat za drobnůstky typu "pustím plyn, podpálím a část úseku si vyčistím bez jediného výstřelu".
Achievementy mi příjdou zbytečné, ale někdo to má asi rád.
Jediné, čemu trochu nerozumím, proč mi FPS skákalo od 60 do 135. Při první epizodě se drželo stabilně kolem 125. Tady, a nejen při venkovních scénách, prostě sem tam spadlo na 60.

Pro: atmosféra, hudba, nápad, nepřátelé, konec

Proti: nedodělky a délka hry

+12
  • PC 80
Oslovilo mě to víc, než původní Half-Life 2. Asi tím, že jsem se dokázal už plně vcítit do příběhu celého universa a tahle episoda mě donutila vyzjistit si o Half-Life světě mnohem víc. Hodnocení ale dávám stejné, jako původní hře. A měl bych dát správně menší, protože až na drobné zlepšení grafiky (které vnímám hlavně díky návratu do přírody (respektive velkých exteriérů), kterou ve hrách, zvlášť, když je to pěkně uděláno, miluji), je to vlastně stejná hra, jako tři roky předtím. Jen je příběh trochu dál.

Až v Episode Two mě naplno dostal G-Man. V Half-Life 1 i datadiscích byl (téměř) jen jakousi figurkou, co se občas mihla okolo, v Half-Life 2 jsem ho poprvé poznal (a hlavně zařadil) trochu více, v Epizode One si ho moc neužijete, ale když se objevil zde, měl jsem naděláno v kalhotách.

A to se mi v téhle hře stalo vícekrát. Nejvíce v situaci, kdy se začala třást a zbarvovat v určitých intervalech obrazovka a člověk netušil, co a kdy má přijít.. V té chvíli jsem měl nutkání dát si od hry trochu pauzu. A to se mi z důvodu strachu opravdu dlouho nestalo, jestli vůbec někdy. Jednou jsem dokonce díky nečekanému zombíkovi zaječel :-)

Tyhle světlé stránky mi dost zkazil fakt tří sktriptových bugů, které mě během hraní potkaly. Jsou to prostě chyby, při kterých se jaksi zapomene spustit skript, který vás pošle dál do hry. Výsledkem bylo, že jsem půl hodiny až hodinu marně a zoufale pátral na malém prostoru, jak dál, následně se koukl do návodu a zjistil, že chyba není na mé straně.

O to více frustrující to bylo v jedné situaci, kdy by se skriptová chyba dala vyřešit tím, že jsem si poskládal bedny na sebe a byl schopen přeskákat na střechu domu a dostat se na místo, kam jsem mohl až po zapomenutém skriptu. Jenže na to program nemyslel a umístil na střechu neviditelnou zeď. To mě dosti zklamalo. Doufal jsem, že engine Source umožňuje pohyb víceméně kdekoliv, když se tam hráč je schopen dostat.

Jinak si Episode Two drží všechny klady i zápory, které mají Half 2 i Ep1, a sice nemluvnost hlavního hrdiny (která mě osobně zase tolik nevadí, ale je to, pravda, trochu divné), poměrně hodně velká linearita, velmi nezajímavá a zřídkavá hudba, dokonalá fyzika, zábavné zbraně, a již poněkud okoukaní nepřátelé. A samozřejmě skvělá atmosféra a poutavý příběh.
+12 +14 −2
  • PC 80
Tak jsem přišel na to, že když hraju střílečku, tak jsem totálně mimo, neschopnej jiný aktivity, která by vyžadovala trochu soustředění, a když už jí hraju, preferuju styl MW, kde mě víceméně nezdržují žádné zbytečné dialogy, kterých je v HL na muj v kus přeci jen trochu moc, a tím se dostávám k jádru pudla – obecně jsou to právě dialogy, které dokážou udržet moji pozornost u vobrazovky dost dlouho na to, abych zhlédl i závěrečné titulky. Všiml jsem si toho teprve nedávno, ale i ne uplně dokonalý příběh s dobrými replikami si získá nějaké ty bodíky navíc! V HL2 ale nic takového není. Akce je výborná, grafika se leskne, voda je čistá, i ta cigánská kámoška na cestách kolikrát potěší víc než kvér, ale jinak to na mě nijak zvlášt dojem neudělalo. Byla to taková áčková směsice Války světu, Hvězdné pěchoty a Tresspassera! A tady by právě ve srovnání i ten jurský svět zvítězil, protože je daleko víc originálnější a vlastně i uplně jiná hra. HL je typická střílečka, kde vubec nezáleží na tom, jak daleko se dostanete, duležitá je neustálá přítomnost valící se tsunami záporáku pod kolimátor vaší utočné pušky. HL2 není špatný kousek, ba naopak, svou fan základnu jistě nezklamal a ostatní nadchne, ale není to nic, čemu byste (dvakrát) propadli propadli, není to skutečný fenomén, a ve své velkoleposti se omezuje jen na parádní bezduchou, primitivní akci. Jo a ta Gordonova němota mi vubc nevadila.

Pro: zbrojní arzenál, pocit ze střelby, vedlejší efekty, zvuky obecně, hudební doprovod, grabber mě taky mile překvapil, včetně jednoduché obsluhy a plně interaktivního prostředí

Proti: bejt mladší, tak se i počurám

+12 +13 −1
  • PC 95
Zatímco filmy pro HL1 byly točeny stylem „více hrdinů na jednom místě,“ sequely pro HL2 měly chronologickou posloupnost, až se zdálo, že příběh doputuje do jakéhosi ustáleného stavu, kde bude možné čekat na HL3. Leč, osud tomu nepřál. Někdo říká, že je na vině rejža, kterému se opět podařilo uchopit otěže natáčení a tak se prý rozhodl pomstít všem fanouškům. Jiní tvrdí, že headcrabi vycucli mozky všem členům natáčecího štábu. Těžko říct, kde je pravda. Každopádně je Episode Two posledním pokračováním příběhu Gordona Freemana a jeho kumpánů.

A tady je krátký přehled tohoto téměř pětihodinového filmu, který si kvalitou nezadá s těmi předchozími.


Panoramatický plakát 1 – Výhled na zalesněnou krajinu a nevlídně vyhlížející portál na nebi.

Film I – To the White Forest (45:00)
Historie se opakuje. Gordon začíná svůj příběh uvězněn, Gordon je zachráněn Alyx, Gordon dostává svůj Gravity gun a Gordon opět nedává své zachránkyni pusu. Ovšem prostředí romantických lesů a důlních šachet přímo vybízí k vyznávání lásky alespoň ze strany Alyx. Bohužel se však přihodilo něco, po čem diváci v kinosálech strnuli, někteří dokonce omdleli. Ne, Gordon stále nepromluvil, ale chuděra Alyx skončila s novými dírami v těle. A tak bylo na Gordonovi, aby je pomohl zacelit.


Panoramatický plakát 2 – V ponurých jeskyních si vesele pískají larvičky.

Film II – This Vortal Coil (01:15:00)
Prostředí temných Antlioních jeskyní představuje s přehledem tu nejnudnější část tohoto filmu. Nebýt hektické obrany úkrytu, napětí, zda se Alyx podaří zachránit a také nebýt světélkujících larviček vydávajících veselý zvuk při rozšlápnutí, diváci by mohli snad i usnout nudou. Naštěstí se vše v dobré obrátilo, neboť rejža se opět chopil vedení a tak přichází zábava ve velkém stylu.

Film III – Freeman Pontifex (35:00)
Putování Gordona, Alyx a Vortiguanta zalesněnou krajinou nemělo dlouhé trvání. V cestě totiž stál jakýsi komplex obývaný zombíky. Zranění se na mušce Alyx nijak nepodepsalo a tak byla mezi hlavním duem opět navázána úzká spolupráce. Nutno podotknout, že Gordon výrazně pokročil v budování vztahu k Alyx – za pár stovek nábojů jí koupil luxusní káru.


Panoramatický plakát 3 – Tunelem se procházejí roztodivné živočišné druhy.

Film IV – Riding Shotgun (30:00)
Toto je typická road movie, které nechybí absolutně nic – stylová kára, sexy kočka, rychlá jízda. Jediná potíž je v tom, že bufáče u silnice za moc nestály. Teda pokud nejste na smažené Huntery.

Film V – Under the Radar (45:00)
Další putování lesnatou, mlhavou a zombiemi zamořenou krajinou. Romantickou idylku narušily jen tři věci – přítomnost děla, přítomnost přepadové jednotky Combine a přítomnost Stridera. O to první se postaral sám plížící se Gordon, vyřešení druhého byla zásluha obou hrdinů a Stridera si vzal na starosti Dog. Kdo si dá mozeček?


Panoramatický plakát 2 (opět)

Film VI – Our Mutual Fiend (50:00)
Setkání hrdinů s kolegiem potrhlých vědců bylo očekávatelné. Radost ze shledání všech se dala krájet. A krájení bylo předmětem celého snímku. Povšimněte si, že finále je opět silně hektickou záležitostí a opět se Stridery v čele. Nedostatkem originality však tato část rozhodně netrpí a tak o zábavu nebylo nouze.

Film VII – T-Minus One (10:00)
Ještě není konec! Závěrečná kapitola je takovým rozloučením se s postavami. Ono rozloučení lze pojmout všelijak a náš rejža do svého filmu zahrnul snad všechny způsoby. A tak divákům nezbylo než zamáčknout slzu a dohadovat se nad tím, jak měla vypadat závěrečná epizoda a čím asi tak mohla končit...

---

Ani druhá epizoda ohledně secretů moc nezaválela. Těch neoficiálních je minimum. Těch oficiálních (Lambda) o trochu víc, leč hráč by musel být naprostý ignorant, aby je vynechal. Alespoň, že Lambda secretům nechybí nápad a to se cení.

Pro: Nové prostředí (oblast lesa+dolů, nápady, situace), Alyx, vozidlo, + vše dobré z HL2

Proti: Málo nového obsahu (zbraně žádné, nepřátel jen pár)

+10
  • PC 80
Podobně jako Half-Life 2 a zčásti Half-Life 2: Episode One, má i tento díl skvělý spád. I když třeba potěší noví nepřátelé (hlavně teda Hunteři, ti noví brouci nic moc), nebo znova (po HL 2) potěší projížďka autem. To hlavní příchází v podobě místa dění, které se konečně odehrává mimo City 17 a převážně jde o les. Přesto se hra základem od svých dvou předchůdců nijak neliší. Jde vlastně o takovou "jednohubku" - super hraní a krátká herní doba. Klidně bych to přirovnal k takovému hernímu "seriálu" (ani se nedivím, že je v názvu - Episode). A na mě to příliš dojem nedělá.

Half-Life 2: Episode Two nabízí sice hratelnostní "bombu", s hromadou parádních skriptů a skvělým technickým zpracováním, přesto také nabízí krátkou hrací dobu a useklý konec - jak už jsem naznačil, tyto aspekty připomínají seriál.

Pro: Hratelnost, grafika, fyzika, Gravity Gun, skripty, konečně nové prostředí.

Proti: Krátká hrací doba, useklý závěr.

+8 +11 −3
  • PC 95
Celý "vesmír" HL2 (HL a Portal) mě vtáhnul jak Alenku zrcadlo... Dokázal jsem se vyjadřovat v hláškách z HL a zpívat si písničky z Portalu.

Episode Two ve mně zanechalo největší dojem z obou Episod. Návrat nějakého toho oholeného superrychlého auta s pořádnou zbraní, to je vono... Noví nepřátelé, Hunteři děsí moje noční můry ... Nové zbraně Proti-striderový bombičky, chce to cvik, ale když se to naučíš, strideři padaj jak sirky.

Osobně mám Source engine rád, a to, že je už mírně zastaralý mi ani trochu nevadí... Source engine je jako víno. K Sourceu nezbytně patří i skvělá fyzika. Nemám třeba rád, když okolí vypadá "jako fotka" a nepřátelé domalovaní, u Source je to oboje 50:50.

Průběh hry je prostě dobrý. Dobře zamaskovaná lineárnost zabraňuje bloudění, úkoly jsou různorodé a občas trochu potrápí i mozek, atmosféra je úžasná, příběh nemá chybu (osobně bych všema deseti brat HL & HL2 - The movie).

Jediný mínus týhle hry - ALYX VANCE, jak já tu ženskou nesnáším!!! Gordone áh, Gordone óh, Gordone zabij je sám, mě bolí ručičky, Gordone umírám, sežeň mi nějaký larvičky, Gordone di do toxickýho odpadu a já budu dělat, že tě kreju, Gordone, už jsme tám?.

Pro: Atmosféra, příběh, fyzika, grafika, zvuky, promakanost...

Proti: ALYX VANCE!

+8 +14 −6
  • PC 85
Příběh si mne "získal" nemilou událostí už na samotného počátku a mohu říct, že záměr splnil svou roli dokonale... "zabitím" v "To The White Forest" Alex jsem byl nemile překvapen a její záchrana se stala vodítkem a zpětně hodnotím tuto událost za stěžejní... Proč? Úplně jsem ignoroval absenci hororových kampaní (pozn. není zde ani jedna pořádná) a hnal jsem, abych mohl pomoci Alex... úsměvné, ale je to tak. Role záchránce splnila svou roli ... a to v obouch případech

Kampaně jsou v celku krátké - To the White Forest, This Vortal Coil, Freeman Pontifex, Riding Shotgun, Under the Radar, Our Mutual Fiend a T-Minus One. Příliš krátké a je to sakra znát, než se stačíte pořádně zahřát - už vás vítají, plácají po zádech jaký to jste hrdina atd...

Přestože nejsem příznivcem exterierů zde je jich moc. Avšak vůbec mne nenudily, naopak jsem si je užíval - od přestřelek až po regulérní bitvy (teda ta obrana sila byla pěkně težká ...). Konec je v celku zajímavý, čekal jsem tahák, ale toto... uvidíme, už se těším.

Co říct k takovému skvostu jakým je HL a jeho pokračování - Valve je zárukou. Už se také těším, až komunita pod Source engine dodělá Half life 1.

Pro: Příběh

Proti: Příliš krátké

+7 +11 −4