Komentáře

V první polovině 90. let, kdy se objevilo nové mocné médium zvané CD a které oproti disketám nabízelo obrovské datové úložiště, se vyrojila spousta sračkových her, kterým se říkalo interaktivní film. Herní studia moc nevěděla co si s obří kapacitou nového média počít a tak je nenapadlo nic lepšího, než adventury, do té doby dělané ručně, nahradit polofilmovým zážitkem s FMV videem. Hra sestávala ze spousty předtočených scén, většinou mizerně zahraných mizernými herci, kdy hráč občas vstoupil do děje a ,,hrál" a myslel si, že opravdu ovlivňuje děj.
Ano, byly samozřejmě vyjímky. Série s detektivem Texem Murphym, obě Phantasmagorie nebo druhý díl legendy Gabriel Knight, ale těch by se dalo spočítat na prstech jedné ruky.
Nebo dvou postižených.
A pak přišel v roce 1999 David Cage, se svým studiem Quantic Dream.
Omicron : The Nomad Soul byla jen taková první vlaštovka. Něco, kde si David vyzkoušel, jestli jeho herní pojetí může běžného hráče zaujmout. A i když hra byla zabugovaná a nabízela podivný mix žánrů s akční adventurou ve stylu Tomb Raider s bojovkou a interaktivním fimem, zafungovala. Neprodávala se úplně špatně a David se mohl pustit do dalšího díla.
Fahrenheit vychází v roce 2005 a je to opravdu z velké části interaktivní film. Divné, blbě zahrané FMV sekvence nahrazují sekvence animované přímo v enginu hry, ale s nacapturovanými reálnými herci. A vypadá to ve své době skvěle, dokonce to má i velmi dobrý a napínavý příběh. I když se ke konci trochu posere...... Ale nebudeme spoilovat, že?
V roce 2008 přichází Heavy Rain. Temná detektivka, kde se pokoušíte v kůži několika postav vypátrat, kdo je záhadný Origami Killer. Zatímco Fahrenheit byl víceméně ,,klasická" adventura se spoustou voleb které zas až tak moc neovlivnily děj, Heavy rain je opravdu interaktivní film, s asi 24 konci.
Ano, je to tak. Ovládáte tři postavy a dost záleží na vašich volbách a vzájemných interakcích, k jakému konci se doberete.
Beyond Two Souls z roku 2013 je..... No..... Je to celkem hezký duchařský příběh. Na svou dobu má dost zajímavé obsazení hollywoodských herců Willema Dafoe a Ellen/Elliot Page. A vyprávění samotné není úplně špatné, ale.... jak to říct? No sklouzne to do trapného filmového klišé. A samotné finále, i když má několik volitelných konců, je trochu.... ehm.... No na zadek Vás neposadí.
Ale fuck it, protože na jaře 2018 vychází Detroit : Become Human a je to naprostá bomba.
Celou tu spoustu předchozích odstavců jsem Vás unavoval historií tvorby Davida Cage, abysme se dostali sem.
Jestli se David celou dobu, od roku 1999, pokoušel udělat dokonalý interaktivní film, povedlo se mu to tady.
Detroit : Become Human Vás posadí do role tří androidů, z nichž každý má svůj příběh.
Je tu Connor. Android fízl, který má odhalovat a dopadat deviantní androidy. Jinými slovy androidy, kteří si řekli, že je na hovno sloužit zkurveným lidem kteří se k nim chovají hůř než ke zvířatům a začali mít sklony k nezávislémum myšlení, i když by správně neměli, protože je to v rozporu s jejich naprogramováním. Ale důvěřuj si umělé inteligenci, že jo?
Je tu Markus, hodný starostlivý pečovatelský android, který se nepříjemnou shodou okolností dostane do role vúdce povstání androidů proti hovadskému chování lidí. I když by neměl podle svého programu.
Je tu Kara, android hospodyňka/chůva, která má jen uklízet a vařit a starat se o svěřené dítě. Ale v momentě kdy zjistí, že její pán a zároveň otec holčičky o kterou se má starat není úplně otec roku, se rozhodne svěřené dítě zachránit. I když by neměla, podle svého programu.
Každá ze tří postav má svůj příběh, který může kdykoliv skončit, aniž by končila samotná hra.
Markus může vést nenásilné mírumilovné povstání robotů , kterým vadí, že jsou v ještě horší situaci, než byli černoši do 60. let v Americe.
Zároveň může vést násilný vojenský puč, protože proč ne, když se k nám lidi chovají násilně?
Kara může svou svěřenkyni zachránit a odjet s ní jako matka s dcerou do bezpečí do Kanady.
Zároveň taky nemusí a může kdykoliv cestou zemřít.
Connor se může spřátelit se svým lidským policejním kolegou a společně můžou být dost výrazným pomocníkem v Markusově mírovém povstání.
Nebo to může být vlastně úplně jinak.
Detroit naplnil Cageovu myšlenku interaktivního filmu do naprosté dokonalosti. Každá ze tří postav může kdykoliv zemřít, aniž by to mělo vliv na události příběhu, nebo životy dalších postav. Ehm.... více méně.... Nebo taky trochu jo. Ale záleží na Vás....
Detroit můžete rozehrát několikrát, pokaždé trochu jinak, trochu jinak si vyprofilovat hlavní protagonisty a pokaždé budete mít trochu jiný zážitek.
Já osobně ho dohrál třikrát, pokaždé jinak a pořád mám spostu možností, jak to zkusit někde jinak.
A hlavně to vypadá naprosto skvěle. Technická stránka hry je naprosto skvělá a i teď, když tohle píšu, 2024, tudíž šest let po vydání, ta hra vypadá naprosto skvěle.
V Detroitu Cage svoje pokusy o ideální interaktivní film dotáhl do konce. Tohle je opravdu film, navíc celkem dobře napsaný, který ovládáte VY.
A můžete si ho zkoušet dokolečka, pokaždé jinak.