Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@Charllize (05.02.2023 00:32): jo taaak, taky se omluvuju, že jsem to špatně pochopil :D týpek na YT asi zase špatně pochopil mě, on si zase myslí, že mám dojem, že Rayman je lehká hra a tak mě vyzývá, abych udělal livestream, kde to hraju :D ale já jen napsal, že Claw je těžší xD
Dneska jsem se na YouTube hádal s týpkem, který tvrdil, že první Rayman je nejtěžší plošinovka. Tak jsem mu napsal, ať zkusí Clawa, že mu pak Rayman bude připadat jako dětská videohra. On, že se na ní díval a přijde mu lehká. Tak jsem udělal zkoušku, zahrál jsem Raymana do třetího levelu a mám 14 životů, pak jsem zahrál Clawa a v třetím levelu mám nula životů xD
Dle komentaru sem hru prosel specialne upravenou s nekonecnymi zivoty a energii a fungujicim ukladanim. Pak uz to neni az tak tezke, nicmene mne jako sberatele stve jednorazovost sekretu. Nechci hru znova loadovat kvuli zmizlemu teleportu nebo skakacim botam. Mam rad kdyz se da vsechno hezky vysbirat...

Jinak nevim cim je tato skakacka az tak vyjimecna, ze se tesi takemu hodnoceni. Hezkou grafiku ma snad kazda a nasrat 14 generickych levelu v editoru neni az taky kumst. Snad diky te prepalene obtiznosti. Pochybuji ze vyvojari tu hru testovali na svych detech. Ta animovana videa nejsou taky nic extra, nehlede ze celkove maji okolo ctvrt hodiny a velikost pres 600 mega.
@kristmeister (07.05.2020 12:09): Ten mel dobre stupnovanou obtiznost, nekdy od zimnich zon to zacalo byt tezky, ale dalo se to dohrat. V poslednim levelu je zkratka - teleport, kterym se dalo preskocit obavany preskakovani jezdicich plosinek, coz byla pro radu hracu asi nejhorsi pasaz, i kdyz me to tak hrozny neprislo.

Mas tam kazdopadne ten system kodu, ktere se generujou, takze je nemuzes nacheatovat, ale zony se pak daji v pohode natrenovat jedna po druhe.
@Charllize (06.05.2020 13:10): Lomax je jeden z mych poslednich velkych hernich restu z detstvi, doufal jsem, ze by mohl vyjit na GOGu, ale ted si ho asi sezenu na svuj PS Classic, az se rozhodnu ho hacknout, tak je Lomax spolecne s FF8 na prvnim miste seznamu.
@90210 (06.05.2020 12:58): ja ho hral nejak kolem toho roku 2000, takze to uz mam krapet zamlzene. Tenkrat jsem zkousel treba 40 her tydne, protoze jsme byl zanicenej magor a moje prace to umoznovala, takze se mi to po tech letech misi po ruznu a plno veci si uz proste nepamatuju. Ale kdyz rikas ze byly treba vsechny klece tak jsem je mel pac to ze jsem ho dohral vim urcite, a ne jednou. Jeden cas se u nas doma nehralo nic jinyho :)

Pekna plosinovka byl i Lomax, moc casto se o nem nemluvi.
@90210 (06.05.2020 12:41): jako klece jsme samozrejme hledal, ale jestli sem je mel vsechny si uz nepamatuju a kecal bych. Kazdopadne jsme ho dohral minimalne 3x, takze je mozny ze jsem i vetsinu kleci nasel. Blby akorat je ze po tom prvnim dilu me uz zadny dil moc nezaujal. Se preslo do 3D, pak se zase vratily do 2D..hmm..nevim. Bavila me jen jednicka.
@Charllize (06.05.2020 12:38): Obtiznost Raymana byla v tom najit vsechny klece s temi elektrony, nebo co to bylo. Dokoncit vsechny zony nebyl az takovej problem, ale mit vsechny elektrony a tim to opravdu dohrat uz byl problem docela velkej, spousta z nich byla schovana opravdu poctive, ze se kolikrat muselo skakat vsude mozne do prazdnyho prostoru metodu pokus/smrt. Zooly jsem hral chvili, ale moc me to nezaujalo. Asi proto, ze jsem nikdy nebyl fanousek Chupa Chups (spolecne se Seatem to jediny, co se ve Spanelsku vyrabi), ale je to o neco lepsi, nez treba Cool Spot.
@90210 (06.05.2020 12:22): Taky Zool 1 a 2 byli pomerne tezke plosinovky. Raymana jsem hral na PS1 a vybavuju si ze az uplne ke konci mi to prislo opravdu tezke. Mozna ze to slo lip gamepadem nez na PC pomoci K+M, ani bych se nedivil kdyby v tom byl zakopany pes. A vazne, pred temi cca 20ti lety ho na PS1 dohrala i moje mama :)
Jinak jsem hraval asi nejvic Sonica,vsechny mozne dily, ale tam ta obiznost nebyla nijak zvlast vysoka, kdyz si clovek nevymyslel nejake vlastni vyzvy jako dohrat bez ztraty prstynku nebo bez speed boostu a podobne.
@90210 (06.05.2020 12:22): mě třeba vždycky Aladdin přišel těžší než Lion King. Když jsem byl malý pískle, tak Lion Kinga jsme na základce dohrávali prakticky jednou denně, u Aladdina nám dělal problém lávovej levej a kobercovej. A ty mizející džinovo pracky mimo obrazovku taky zrovna nebyly úplně fér :D
@Charllize (06.05.2020 12:16): Ty samozrejme znam, ale nikdy jsem je nehral. Nikdy jsem ani poradne nehral R-Type nebo SWIW z tech "raketkovych" klasik, spis jsem daval prednost klasickym 2d plosinovkam.

V mym hracskym okruhu byl tehda dostupnej akorat Raptor, coz je uz hra pro masy, kterou prumerej hrac dohraje na prvni dobrou, pripadne Tyrian.

@kristmeister (06.05.2020 12:17): Jo ten byl tezkej, ale dalo se to zvladnout. Kdyby byly ty plosinovky lehky a kazdej je dohral za den, tak by to nebylo uplne ono. Ty hry jsou proste postaveny na tom, ze je to vyzva.
@ještěr (04.05.2020 00:10): @ještěr (05.05.2020 21:21): Jj je to tak.:)

@pajmič (05.05.2020 23:52): Dohrani prvniho Raymana bez cheatu sice povazuju spolecne s dohranim Arkanoid nebo treba Xenon 2: Megablast k mym nejvetsim hracskym vykonum, ale dohrat to slo a melo to stejne jako spousta dalsich hopsacek tu skvelou navykovou hratelnost, ktera te nuti ji neustale zkouset znovu a znovu a zlepsovat se. Vlastne jedina z techto 2d arkad/strilecek/hopsacek, kterou jsem hral opravdu hodne, ale nedohral ji, je Tubular Worlds, kde mas vicemene jen 2 zivoty a za celou dobu hry nesmis udelat jedinou chybu. Je to sice super hra, ale punishment je tam uz pres caru, proti tomu byl jeste Rayman se svym skvelym systemem ukladani pohoda.

@Red (05.05.2020 23:48): Ten slavnej prepalenej 2.level v The Lion King mel prej svuj duvod, udajne to vychazelo lehce driv, nez film a potrebovali lidi co nejdyl udrzet v prvotni fazi hry, nebo tak neco, uz si to nepamatuju, ale da se to vyguglit. Nicmene i jako dite jsem se za nej dokazal dostat.
@Red (05.05.2020 23:48): Přikládním se k teorii číslo 2. Ubisoft také pořádně neotestoval Raymana a jak to dopadlo. Ovšem je tu i teorie č.4 a to jest spojení všech tří teorií.
Já bych teda nabídl svoje 3 teorie:
1)Tvůrci byli sadističtí parchanti, co nenávidí děti - viz třeba lví král nebo dnes třeba Cuphead. Tvůrci nálákali krásnou dětskou grafikou, aby rodiče pořídili svým dětem dětskou hopsačku, a byli si vědomi toho, že děti budou trpět.
2)Tvůrci prostě hopsačky neuměli, nedokázali identifikovat, že hru má jít dohrát a výzvou by měli být spíš bonusové lokace s odpovídající odměnou. Sami hru nikdy netestovali a nedohráli. Tomu nasvědčuje to, že Captain Claw byl první a poslední skákačkou, kterou vytvořili.
3)Tvůrci chtěli prostě natáhnout hrací dobu, protože v dobových recenzí byla herní doba jedním z hlavních hodnotících kritériích a recenzenti většinou hry nedohrávali.
Ano, protože videogaming byl totální androš, prakticky všichni core vývojáři byli zároveň hráči, v horším případě naprostí geeci :), vydavatel byl něco jako sugar daddy, vsadím se, že hora her vznikala paralelně při zaměstnání... (btw vzpomínám si, že se kdesi v titulcích vývojáři Abeho dožadovali hráčů, aby tu hru nekopírovali ale koupili si ji, protože se skrze nové technologie snaží uživit)... Dnes skoro vše patří zábavním a tech gigantům (Activision-Blizzard, T2, Sony, EA, MSFT), ale v době Clawa jimi herní branže prakticky ještě nebyla saturována, mnozí giganti byli v plenách. Oni byli jako první jazzmani či rockeři, hrající v "divných" zapadlých klubech, doufaje, že je určitá vlna mladých lidí bude poslouchat, a hodí jim za to niklák... Takové hry si samozřejmě mohly dovolit experimenty dnes nevídané, s obtížností, herním modelem, prostředím, způsobem narace atd. (nehledě na to, že v začátcích je originální leccos), včetně prudivé kombinace obtížnosti a savesystému.

Dnes stojí jen udělat motion capture to co kdysi celá hra, branže je přesaturovaná, vydavatel a platforma si diktují podmínky (jev prudícího vydavatele byl tedy přítomen již v 90. letech, co si vzpomínám na všechny ty "úžasné" změny např. ve Falloutu na popud vydavatele), prostor pro nonkomformitu je mizivá.

Úplně v prdeli pro hratelnost a originalitu je, když vydavatel či přímo výv. sekce spadá pro veřejně obchodovatelnou společnost, která musí vykazovat optimálně rostoucí kvartální zisky, zyvšovat objem portfolia a contentu atd. Asi poprvé na PC byl ten fenomén vidět na sérii NFS na začátku století. Tam už jde pouze o to, tepat obsahově prázdnou slámu či dojit dojnou krávu, dokud má mainstream plné šrajtofle. Recenze a kvalita jsou podružné, významný je marketing a široká mainstreamová dostupnost.

Lepším případem takových konsekvencí jsou hry od molochů Activision Blizzard či Take Two, horším od EA či Ubi.

Kdo si tím vývojem odvětví prošel od plen, nemůže být překvapen, že to dospělo do obří rozlehlosti, komercializaci a mainstreamizaci. Škoda, že jsem byl tehdy young & penniless, a nenamastil jsem si v zárodku kapsy (na něčem jako je IPO nVidie či ATVI). Kdo tomu odvětví věřil a měl před 20-25ti lety peníze, mohl pohádkově zbohatnout, a dnes si nakupovat vše na Steamu za dividendy :)
@ještěr (04.05.2020 00:10): V Project I.G.I. standardně crosshair je, pokud ne, jde o známou chybu, ne záměr autorů (ta hra už je těžká i tak dost :-) ). Ale jinak souhlas, Claw se nijak nevymykal věcem, které byly běžné do té doby, jen byl jednou z posledních, která to dělala takto.

Komerční zákazník se musí vrátit, dnes musíš prodat miliony kusů místo desítek tisíc, aby se vrátily náklady na vývoj.
@ještěr (04.05.2020 00:10): souhlasím s tebou ve všem cos napsal, akorát, všechny ty ostatní pekelné hopsačky jsem kdysi poctivě dohrál. Clawa prostě ne..
I přes to ale pořád zůstává v mé herní topce, jen jsem si musel ulevit :)
Proste nejsi oldschool gamer, ale normalni maslo :), Claw sice byl hard, ale dobovou optikou vzato, jeho obtiznost se zas tak zasadne nevymykala z nastoleneho standardu zejmena plosinovek (jako byl namatkou po pameti Abe's Oddyssee, Sonic...). Pokud si dobre vzpominam, tak nektere "realisticke strilecky", jako Project IGI, postradaly zamerovac (tedy jsme si na tehdy uplne nove PC za 20 tis., coz je tak dnesnich 40, s kamosem normalne nakreslili na stred monitoru lihacem crosshair)... Spousta her postradala autosave, ukladalo se na konci levelu, ci na checkpointech... Tutorialy a navody nebyly, maximalne cheaty, bo doma standardne nebyl internet. Navody na level CD obcas mivaly cenu zlata... Soucasni herni avatari mumlaji trapne napovedy, co udelat... Dnes uz si cavyky nikdo nedovoli, hru primarne musi jit prejet, jinak se komercni zakaznik jiz nevrati... Ani ti nesmi coby zakaznikovi vzit mnoho casu, proste je jina doba a jiny trendy
Koukám, že flagelanství je pořád v kurzu. To je jedna z mála her, kde se radši podívám na video:))
Aktualizace stavu: 12 levelů za mnou, Aquatis pokořen se ztrátou pouze 30HP, poměrně lehký, když se ví, jak na něho. Nyní mě čeká to pravé peklo, 13. a 14. kolo.
Rozehrávám po stopadesáté s cílem konečně poctivě, bez cheatů, tuto šílenost pokořit. Nejpozdější termín dohrání si stanovuji na 30.4.2020 :) léky na výbuchy vzteku jsem bohužel nenašel, tak to zkusím přirozenou cestou..

EDIT 12.4.: aktuálně jsem v levelu 9, 8x život, 65 kulek, 14 kouzel, 78 dynamitu. Zatím to jde, ale začíná přituhovat. Udivuje mě, jak moc lehký je boss na konci osmého kola - Gabriel.
Já si teda myslím, že Clawa hrát umim, člověk za těch 20 let od vydání postupně pochopí, jaké postupy fungujou :), ale poctivě jsem ho dohrál myslim jen 1x (kupodivu s docela hodně životama). Poprvé ještě coby malá ještěrka jsem se zasekl ve 12. kole i s cheatama, protože jsem neuměl přehodit dynamitem Aquatise (mnohokrát jsem byl tehdy vyhozen od PC za: nadávky a pičování, nedodržování životosprávy, příliš nízkou expozici bílé pubescentní kůže na sluníčku, atd.). Pak jsem to rozehrál a nedojel nejspíš ještě mnohokrát, hru jsem počestně zlomil až někdy po roce 2010. Když jsem ji hrál někdy loni na jaře (od té doby jsem vlastně nic jinýho nehrál), tak jsem se zasek u finálního bosse, prostě to najednou ňák nešlo a už mně to ani nebavilo řešit, když dojeto mám. Fakt ta hra není jednoduchá, ale kdyby se někdo seriózně zaobíral podobným sequelem, klidně bych na to poslal nějaký prachy, ta hra měla svoje neopakovatelné kouzlo. Pro mně to byla vůbec nejzábavnější hra 90. let, spolu s Railroad Tycoon II, kde jsem strávil podnikáním stovky hodin (a dodnes z ní vlastně čerpám, akorát v reálným životě). Taková hra už může vzniknout pouze coby indie, svojí obžítností mohla slavit širší úspěch pouze v období totálního herního undergroundu, který krátce nato vzal za své.
@Phoenix (30.03.2020 11:32): Prince of Persia se poctivě dohrát dal, ano byly tam těžké pasáže, dlouhé kola, ale všechno naučitelný a časový limit se dal zvládnout, pokud člověk přesně ví kam jít, kde se nezdržovat, jak udělat některé skoky. I ty souboje byly naučitelné. Druhý díl je něco jiného, ten jsem bez cheatu na prodloužení časového limitu v životě nedohrál.
Jinak Tubular Worlds znám podle názvu, ale podle videí mi to moc neříká. Ono upřimně tyhle "raketky" vypadají jedna jako druhá, navíc to co vyšlo na PC (Tyrian, Raptor, Tubular Worlds, Xenon 1-2..) se nemůže rovnat arkádovým klasikám jako byly série R*Type, Gradius či Raiden. Ale zrovna R*Type měl podobný přístup - zásah znamenal konec a bez zbraní a rychlosti prakticky nedohratelnost hry.
@Han22 (30.03.2020 03:50): Já jsem na tom s herní archeologií podobně, hopsačky běžně moc nehrají, spíše se vracím k tomu, co jsem hrál jako malý špunt (třeba Prince of Persia jsem poctivě poprvé dohrál teprve před pár lety).

V Tubular Worlds byl problém v tom, že jediný zásah znamenal restart levelu a ztrátu vybavení. A pochopitelně se hrálo na životy a projektilů bylo na obrazovce často tolik, že člověk nevěděl, odkud to koupil.

@Kejtee (30.03.2020 09:23): Nameless King je jeden z nejtěžších bossů, slečna do mrtě přesně ví, co má dělat.
@Phoenix (29.03.2020 20:34): No a pak je někdo kdo nemá ani postřeh, ani píli, ani trpělivost jako já, ale baví ho právě ta herní archeologie. Trpělivost mám do určité míry, pak se začnu vztekat a míra zábavnosti jde dolů a končí to různými vzteklými vypnutími hry či dokonce uninstalem. Každopádně podobné věci jako to nameless king je pro mě šílenství na podobné úrovni, jak koukat třeba 100* na jeden film. Jako respektuju to, ale nechápu. Co se týče Tubular World, tak má pocit že si tu hru vybavuju a že to opravdu vyhrát nešlo.
@Han22 (29.03.2020 19:14): jj, to natrénování her do bezchybného průchodu je otázka talentu (někdo má holt třeba lepší postřeh než někdo jiný, jiný třeba zase nadprůměrné strategické nebo logické myšlení), ale hlavně píle (a tedy množství času, které je tomu člověk ochoten a schopen věnovat). Když se člověk podívá na to, kolik hodin denně trénují profesionální hráči jediný titul, tak to je přesně ono. A z desítek a stovek hodin pak vypadnou takové věci jako hraní bez zásahu na nejtěžší obtížnosti nebo moje oblíbené poražení Nameless King na taneční podložce.

V té upravené verzi DosBoxu občas něco blbne, tuším, že jsem tam dokonce nějaký titul vůbec nerozjel, ale je to skutečně jediná možnost u her, které mají naprosto šílenou obtížnost a člověk je z nějakého důvodu (např. herní archeologie) chce dohrát (já mám takto modelový příklad Tubular Worlds).
@oldgamer89 (29.03.2020 13:07): Ono na netu jsou různí "šílenci". Já věřím, že každá hra se dá natrénovat do bezchybného průchodu, ostatně já takhle někde v roce 1998 strávil celé prázdniny tréninkem Battletoads na NES - ta hra má tuším 12 kol, já pravidelně končil někde kolem třetího, ale nakonec jsem to dojel. Jen dnes bych na to neměl ani nervy, ani schopnosti, ani čas. Ale respekt všem, kdo to umí.

@Phoenix (29.03.2020 13:19): Jo ta upravená verze DosBoxu se save statem je parádní. Já díky tomu projel pár věcí, který jsem kdysi marně zkoušel a který bych jinak nikdy nedohrál (Zooly, Cool Spot, Prehistoriky). Jen je to taková nouzovka, protože mě zlobí - při Alt+Tab se rozhasí rozlišení, občas některou hru roztáhne mimo obraz a zatím jsem nepřišel, nebo resp. byl línej hledat čím to je.
@Han22 (29.03.2020 11:51): Přesně tohle jsem u pár věcí řešil upravenou verzí DosBoxu a savestatem. Člověk to nakonec stejně musí udělat poctivě, jen toho opakuje právě tolik, kolik chce. Jako u quicksave.

@Hrdlodus (29.03.2020 13:08): Zrovna Captain Claw je pověstný svou obtížností, možná na dlouho (až do renesance skutečně těžkých věcí díky Steamu) jedna z posledních podobně nemilosrdných věcí.
@oldgamer89 (29.03.2020 10:14): @oldgamer89 (29.03.2020 10:37): @oldgamer89 (29.03.2020 13:07): O co jde? Já do Tebe nijak neryl ani nijak nekritizoval. Neber to tak osobně. Zcela věcně jsem napsal reakci, že by bylo zajímavé, kolik her hráči dojedou poctivě a u kolika si "musí" vypomoci cheatem, aby jim z toho nejeblo.

P. S.: Pokud napíšeš něco o zbytečném komentáři a lepším využití 20 sekund, zbytečnost z toho přímo sálá. To jen na okraj bez snahy o hate.
@Han22 (29.03.2020 11:51): taky jsem viděl několik šílených gameplay průchodů, kde borec neztratil snad ani jeden život za celou hru, ale takto dobrý já bohužel nejsem a nikdy nebudu. Vždy jsem se zasekl už v 11. nebo 12. levelu, tentokrát se mi podařilo čistě probojovat až do toho posledního (bosse z 13. levelu jsem udolal jen náhodou, a to jsem boj kopíroval právě z youtube videa), ale 14ka je na mě zatím prostě moc.

Každopádně Clawa mám na disku neustále, tak zase za čas zkusím trošku "poskákat" a možná se nějakou náhodou zadaří a budu si moct odškrtnout zdejší magický chlíveček "DOHRÁL JSEM HRU" :) drž mi palce..
@oldgamer89 (29.03.2020 08:11): Ono to evidentně jde, já jsem včera koukal asi na prvních 5 úrovní na tomto videu https://www.youtube.com/watch?v=xRtLuQ3KN6A a nechápal :) Nicméně máš pravdu, onen "oddechový žánr pro děti" byl v té době nemilosrdnější a obtížnější než většina adventur, RPG či 3D akcí.

Co se týče cheatů u Clawa, nechtěl jsem, bojoval s tím dost dlouho, protože hra mě bavila. Ale narazil jsem na strop svých možností, svých reflexů, postřehu. Co teď s tím? Opakovat do zblbnutí dlouhé pasáže a zemřít na jednom z nepřeskočitelných míst, popřípadě na cestě k němu? Opakování z duše nesnáším, většina žánrů umožňuje ukládat libovolně, pokud mě hra nutí procházet znovu a znovu dlouhé pasáže, klesá její zábavnost i hodnocení. Nebo to vzdát hru smazat s tím že to nejde? Hry jsou pro mě něco jako filmy, chci je překvapivě vidět až do konce. Nepoužil jsem nesmrtelnost, doplnění magie či zbraní (i když by se moc hodily). Jen jsem díky nekonečně životům eliminoval neustálé opakování dlouhých pasáží (v 13. kole mi zbýval 1 život). I tak jsem musel všechno proskákat a prosekat, i tak mi závěrečný boss zabral přes hodinu.
@Phoenix (29.03.2020 10:39): neberu to osobně, já jsem se jen původně bavil s Han22 o jeho komentáři :)

Jak to mám nastavené jsem už částečně napsal níže, u pinballů a podobných hříček beru v potaz opět počet odehraných hodin + třeba překonání nějakého rekordu.
Pro váš lepší pocit a taky abych totálně neničil statistiky této, bez debat, významné hry na DH jsem si políčko ''odškrtnul''. Jsem nechutný cheater.. :)
@Phoenix (29.03.2020 10:22): a já to beru zase tak, že ''Dohrál jsem hru'' znamená ''Já jsem hru dohrál a já si pro svou potřebu zaškrtávám ono políčko''. Mimochodem jsem u hry proseděl x stovek hodin v průběhu 20ti let..jinak stejně tak se s tebou můžu bavit o zaškrtnutí políčka u multiplayer stříleček, které žádný příběh nemají. Tam ''dohrávám'' v případě, že jsem u hry strávil dle MÉHO měřítka dostatečný počet hodin.
@oldgamer89 (29.03.2020 10:14): Já jsem to vždy bral tak, že "Dohrál jsem hru" znamená poctivě.

I když je pravda, že osobně jako poctivé dohrání beru i používání savestate u emulátorů (ale už ne třeba právě cheaty).
Prosím o rozdělení možnosti "Dohrál jsem hru" na "Dohrál jsem hru poctivě" a "Dohrál jsem hru s cheatem".
Jak se změní poměr dohrání u této hry?
@Han22 (28.03.2020 22:35): přesně tak. Já obecně nechápu, stejně jako ty, obtížnost 90-kových hopsaček, vždyt to mělo být primárně pro děti, ne? Třeba teď, po stovkách odehraných her, nejsem schopný dohrát pitomý první díl Sonic the Hedgehog, a to je přímo ukázková dětská hra :)
@oldgamer89 (28.03.2020 21:42): Díky :) Taky jsem uznal, že tohle bych bez cheatů prostě nedal. V podstatě na podobný šílenosti bych potřeboval potřeboval reflexy na úrovni stíhacího pilota, akce prováděné na mikrosekundu přesně a ještě štěstí, protože velkým faktorem u spousty pasáží je náhoda. .
@Han22 (komentář): skvělý komentář jako vždy. Claw je prostě masakr a taky jediná hra, kterou jsem si kdy odškrtl jako dohranou, ale v posledním levelu jsem použil cheat :) bohužel, jinak to nešlo, zkoušel jsem to průběžně 20 let
Uprimne bylo s tim srani. Uz ani vlastne nevim poradne jak a proc mne to funguje. Ale jede to OK ve fullscreenu v puvodnim rozliseni (ktere jiste jde nejak zvednout, ale ja na to seru bo grafiku neresim). Jsem 1 checkpoint od posledniho bosse, jsou tam fakt hrozne mizejici instakill platformy :) Je to hlina. Bitva o Winterfell hadra, kocour kazdou chvili instakilled.
Ve 14. kole (temple = hell) lze na okraji jednoho z mnoha propast-instakillu dopadnout na platformu ktera vas (kdyz ohnete hlavu) doveze do secretu. Tam Claw zahlasi "this will be tough" a hra na vas zacne shora sypat dva nejhorsi protivniky ve hre. Sorryjako :D