Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Walt Disney's The Jungle Book

74
26 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Klasická skákačka podle adaptace kresleného filmu Kniha džunglí Walta Disneyho s Mauglím v hlavní roli. Můžete skákat, házet po nepřátelích ovoce nebo se zhoupnout po liáně.

Hráč ovládá Mauglího, divokého chlapce, který byl vychován vlčí smečkou. Chlapec musí opustit svůj domov v džungli a odejít zpět k lidem, protože mu hrozí veliké nebezpečí v podobě velikého tygra Šérchána. Cestu si však musí vybojovat a na konci se utkat se samotným velkým tygrem. Během svého putování potkává své přátele - pantera Baghíru, medvěda Balúa a stejně tak i nepřátele, jako je král orangutanů Louie, hypnotický had Kaa a samozřejmě Šérchán.

Hra se skládá z jednotlivých úrovní, na jejichž splnění je vždy 7 minut. V každém kole musí hráč nasbírat určitý počet drahokamů, který s vyšší obtížností roste. Hra obsahuje i některé melodie ze stejnojmenného filmu z roku 1967.


Poslední diskuzní příspěvek

Herkules byl fajn, dost mi připomínal třebas právě ten Lomax. Jen škoda, že to bylo docela krátké a jednoduché. Tarzan mi rozhodně nepřišel vizuálně o moc hezčí, pravda, nemá tak kostrbaté textury, ale jinač se mi graficky moc nelíbil už tehdy (to čisté rané 3D prostě není nic moc), zatímco vizuální styl Herculese má stále své osobité kouzlo.

Já to měl právě naopak, Hercules mě vždycky lákal nejvíc, ani ne tak kvůli Disney předloze (která vážně není nic extra), jako spíše tématice (plus jsem kdysi dost žral ten hraný seriál :p). Zatímco Lion King a Jungle Book jsou až příliš dětinské. Aladdin ještě jakž takž, dříve jsem ho bral jako takovou alternativu k Prince of Persia, byť s ním toliko společného nemá.
Ale tedy já nikdy ty Disney plošinovky moc nemusel (na chuť jim více přicházím až v dnešní době), Lion Kinga rozhodně nepovažuji za nikterak top plošinovku, Jungle Book naopak nikdy nelákal mě (byť chci tento rest rozhodně v blízké době dohnat) a Aladdin byl fajn, ale proti zmíněným Princům z Persie apod. mi přišel jako docela slabota, ty jsem měl tehdy mnohem raději a tak jsem Aladdina velmi záhy odsunul do ústraní, kde vyčkává víceméně dodnes (ale na GoGu jej mám již zakoupený, tak snad se k němu někdy dostanu a konečně jej už dohraji).
A opravdu s nadšením jsem hrál asi vážně jen toho Herculese. U Tarzana jsem hrával jen nějakou demo verzi, která si mě získala spíše tím, že vyšla v době, kdy už plošinovky pomalu vymíraly.

Ale naposled mě docela nadchnul remake Castle of Illusion, krátká, ale o to zábavnější plošinovka dejmu tomu v tom Herculesovském stylu (střídání 2D a 3D pasáží apod.).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Čas od času si svoje plavání v 90. vodách adventur, akcí a RPG zpestřím nějakou tou tradiční i netradiční arkádou na oddech. Někdy je ten oddech vykoupen neskutečným vztekáním (Rayman, Prince of Persia 2), někdy údivem na tím co dokázali tvůrci v té době do skákaček nacpat (Blackthorne).

Jungle Book je jiná. Je to tradiční arkáda se vším všudy, jakých v té době vycházely na Nintendo nebo Sega stovky. Vyšla v roce 1994 (na PC 1995) ve zlatém věku arkád jako jedna z trojice Disney her a ničím extra nevybočuje. S Mauglím musíte projít 10 kol (tradičních je 8), které víceméně navazují na příběh z klasického Disney filmu, skáčete, sbíráte tunu ovoce a bojujete s místní faunou.

Skákání je přesné a pohodlné, boj probíhá pomocí střelby a máte několik zbraní (banán, dvojbanán, flusačku, bumerang). Více jsem ale využíval skákání příšerákům na hrb, je to rychlejší. Nic více nepotřebujete. Proč tedy 80%? Zaprvé jsem se hru dost a dost nahrál v dětství, byla jedna z mých prvních her na Family Games (neboli vietnamská verze NES). Zadruhé grafika příliš nezestárla a pořád vypadá moc pěkně.

Zatřetí hratelnost. Hratelnost je pohodová, umřete spíše vlastní blbostí než že by hra byla obtížná. Přesto to není jen o tom dojít z bodu A do bodu B. Každé z kol je celkem nelineární a skrývá se v něm 15 diamantů. Pro postup dál jich musíte vždy najít určitý počet, pokud je najdete všechny, získáte bonus level. Takže jsem kola celkem slušně prozkoumával, nicméně jsem lama, v několika kolech jsem těch 15 diamantů prostě už nedal. V dobách NES bych je našel i poslepu.

A začtvrté leveldesign. I ten se povedl. Lokace kopírují zhruba film, v jednom kole plavete po řece na břiše Balooa, v jiném skáčete přes slony, je tu stromová vesnice s "teleporty" a nezapomenutelné kolo, které se skládá z 90% jen z bortících se plošinek.

Takže 80%. Jungle Book je pohodová oddechovka s jednoduchou hratelností, pěknou grafikou, lokacemi, která nepřináší nic nového, ale to staré je pořád stejně zábavné.

PS: Pokud si chcete zahopsat, volte jinou obtížnost než practice, nebo se na konci dočkáte hlášky "pro skutečný konec si zahrajte na těžší obtížnost".
+17
  • PC 70
Druhá Disneyovka padla. Jungle Book jsem hrál a dohrál na prostřední obtížnost. Hra mi nepřišla výrazně složitá a vlastně jediné kokosáky pro mne byly boss fighty v 6. a 10. levelu. Na rozdíl od Aladdina jsem jako dítě cheaty na hru neznal, a tak jsem se nikdy nedostal nikam daleko. Většina levelů tak pro mne byla novinkou.

Jungle Book odpovídá Disneyovským plošinovkovým standardům. Hrou nás provází povedená hudba. Taktéž zvuky jsou kvalitní. Co se týká grafiky a animace, ty jsou skvělé, i když Aladdin mi přišel ještě o prsa korejského chlapce hezčí.

A o co vlastně ve hře jde? Do džungle, kterou obývá hlavní hrdina Mauglí, se vrátil zlý tygr Šer Chán. Pro Mauglího už v džungli není bezpečno, a proto se musí vrátit do vesnice lidí. Čeká nás tedy průchod 10 lesními levely, 4 bossfighty, řada přátelských i nepřátelských zvířat (co do počtu nepřátel Jungle Book vede nad Aladdinem, navíc si nechává nové protivníky pro každý level včetně toho posledního) a mnoho bonusů na sebrání. Mauglí k likvidaci protivníků používá střelné zbraně - základních banánů je neomezené množství s možností sběru lepších zbraní (dvojité banány, bumerangové banány a kameny). Dalším bonusem je maska krátkodobé nezranitelnosti. Kromě toho Mauglí může zlikvidovat většinu protivníků skokem na jejich záda, což jsem používal po většinu hry.

Hra obsahuje čtyři bossfighty: Na konci druhého levelu nás čeká had Kaa, který mi nedělal nejmenší potíže. Výrazně drsnější je Witch Doctor ze šestky, jehož zabití je zdlouhavé. Je důležité přesně vědět, kam si stoupnout. Když si člověk vyhledá slepá místa střelby nepřátel, není složité zabít ho bez ztráty jediného dílku energie (OK, povedlo se mi to jednou). Na konci rozpadlých ruin nás čeká král Ludvík. Střet s ním není příliš složitý. Přesto i jeho neradno podceňovat, o pár životů mě během jednotlivých her připravil. Konečně na konci desítky nás čeká sám Šer Chán. Při prvním průchodu se mi nevyplatilo jít na něj se standardní banánovkou, a tak jsem do něj při druhém průchodu napral vše, co jsem měl a stačilo to.

Kromě nepřátel nás mohou zabít standardní bezedné jámy, do kterých během hraní minimálně 20x zahučíte. Ovládání nicméně funguje kvalitně a přesně a máte-li správný odhad, většinou přesně víte, kam Mauglí doskočí a kam už ne. Oproti Aladdinovi hra neobsahuje skoky víry (např. skok na létající koberec, který nevidíme), přesto však je dobré zapamatovat si rozložení plošinek v levelu, aby hráč nepadal úplně do neznáma.

Knihu džunglí jsem dohrál po 4 dnech pohodové pařby. Po zabití hlavního bosse nás čeká povedené outro a hra se nás zeptá: "But can you do it on the hard level?". Upřímně, netuším. Asi by to zabralo pár dnů pilného cvičení, ke kterému aktuálně schází motivace.

Z mého úhlu pohledu se jedná o vydařenou plošinovku srovnatelnou s Aladdinem. Knize džunglí jsem nakonec dal o 10% méně. Aladdin mne přece jen bavil víc a prostředí Jungle Book je méně variabilní. Koneckonců v džungli se toho příliš vymyslet nedá. Přesto hra nebyla monotónní, což bylo způsobeno i malým počtem levelů (10). Možná by hra ještě pět levelů snesla, ale takový už je život. Přesto mi nezbývá než hru doporučit. Na prostřední obtížnost je hra dohratelná pouze s minimálním tréninkem a hráči dají zabrat pouze samotní bossové a tak by to koneckonců měl být. Smrtelná obtížnost se nekoná a plošinkovkáři si mohou připsat další zářez na pažbě.

Pro: Hudba, grafika, animace, velký počet nepřátel, kvalitní bossfighty.

Proti: Pouhých 10 levelů. Doba hraní je prodloužena nemožností sejvovat. Mírně stereotypní prostředí.

+14
  • PC 75
Moja najobľúbenejšia Disneyovská hra z detských čias. Nie preto, že by bola Kniha džunglí mojou najobľúbenejšou Disneyovkou, ale skôr preto, že Duck Tales bolo na detskú hru ťažké, Lion King a Aladdin v mojich (vtedy detských :)) očiach nevyužívali potenciál svojich predlôh. Jednoducho povedané - strašne ma bavilo s malým Mauglím skákať zo stromu na strom, zbierať rôzne druhy ovocia, strieľať banány po zlom veľhadovi, viesť sa na slonoch, plaviť na "tatkovi mackovi" Balúovi a podobne.

Náročnosť bola na detského hráča veľmi dobre postavená, i keď v ruinách chrámového mesta v džungli s opicami som neraz takmer prepotil celú klávesnicu od napätia nad každým skokom. :) Pestré levely so zábavnou hudbou z filmu a zvukmi džungle dokázali navodiť príjemnú atmosféru a spolu s dobrou hrateľnosťou šlo o ideálny detský kúsok.

Pro: zábavné levely, akurátna náročnosť, strieľanie banánov a kokosových orechov, džungľa

Proti: iba desať levelov, nemožnosť uložiť hru

+11