Klasická skákačka podle adaptace kresleného filmu Kniha džunglí Walta Disneyho s Mauglím v hlavní roli. Můžete skákat, házet po nepřátelích ovoce nebo se zhoupnout po liáně.
Hráč ovládá Mauglího, divokého chlapce, který byl vychován vlčí smečkou. Chlapec musí opustit svůj domov v džungli a odejít zpět k lidem, protože mu hrozí veliké nebezpečí v podobě velikého tygra Šérchána. Cestu si však musí vybojovat a na konci se utkat se samotným velkým tygrem. Během svého putování potkává své přátele - pantera Baghíru, medvěda Balúa a stejně tak i nepřátele, jako je král orangutanů Louie, hypnotický had Kaa a samozřejmě Šérchán.
Hra se skládá z jednotlivých úrovní, na jejichž splnění je vždy 7 minut. V každém kole musí hráč nasbírat určitý počet drahokamů, který s vyšší obtížností roste. Hra obsahuje i některé melodie ze stejnojmenného filmu z roku 1967.
Herkules byl fajn, dost mi připomínal třebas právě ten Lomax. Jen škoda, že to bylo docela krátké a jednoduché. Tarzan mi rozhodně nepřišel vizuálně o moc hezčí, pravda, nemá tak kostrbaté textury, ale jinač se mi graficky moc nelíbil už tehdy (to čisté rané 3D prostě není nic moc), zatímco vizuální styl Herculese má stále své osobité kouzlo.
Já to měl právě naopak, Hercules mě vždycky lákal nejvíc, ani ne tak kvůli Disney předloze (která vážně není nic extra), jako spíše tématice (plus jsem kdysi dost žral ten hraný seriál :p). Zatímco Lion King a Jungle Book jsou až příliš dětinské. Aladdin ještě jakž takž, dříve jsem ho bral jako takovou alternativu k Prince of Persia, byť s ním toliko společného nemá.
Ale tedy já nikdy ty Disney plošinovky moc nemusel (na chuť jim více přicházím až v dnešní době), Lion Kinga rozhodně nepovažuji za nikterak top plošinovku, Jungle Book naopak nikdy nelákal mě (byť chci tento rest rozhodně v blízké době dohnat) a Aladdin byl fajn, ale proti zmíněným Princům z Persie apod. mi přišel jako docela slabota, ty jsem měl tehdy mnohem raději a tak jsem Aladdina velmi záhy odsunul do ústraní, kde vyčkává víceméně dodnes (ale na GoGu jej mám již zakoupený, tak snad se k němu někdy dostanu a konečně jej už dohraji).
A opravdu s nadšením jsem hrál asi vážně jen toho Herculese. U Tarzana jsem hrával jen nějakou demo verzi, která si mě získala spíše tím, že vyšla v době, kdy už plošinovky pomalu vymíraly.
Ale naposled mě docela nadchnul remake Castle of Illusion, krátká, ale o to zábavnější plošinovka dejmu tomu v tom Herculesovském stylu (střídání 2D a 3D pasáží apod.).
Já to měl právě naopak, Hercules mě vždycky lákal nejvíc, ani ne tak kvůli Disney předloze (která vážně není nic extra), jako spíše tématice (plus jsem kdysi dost žral ten hraný seriál :p). Zatímco Lion King a Jungle Book jsou až příliš dětinské. Aladdin ještě jakž takž, dříve jsem ho bral jako takovou alternativu k Prince of Persia, byť s ním toliko společného nemá.
Ale tedy já nikdy ty Disney plošinovky moc nemusel (na chuť jim více přicházím až v dnešní době), Lion Kinga rozhodně nepovažuji za nikterak top plošinovku, Jungle Book naopak nikdy nelákal mě (byť chci tento rest rozhodně v blízké době dohnat) a Aladdin byl fajn, ale proti zmíněným Princům z Persie apod. mi přišel jako docela slabota, ty jsem měl tehdy mnohem raději a tak jsem Aladdina velmi záhy odsunul do ústraní, kde vyčkává víceméně dodnes (ale na GoGu jej mám již zakoupený, tak snad se k němu někdy dostanu a konečně jej už dohraji).
A opravdu s nadšením jsem hrál asi vážně jen toho Herculese. U Tarzana jsem hrával jen nějakou demo verzi, která si mě získala spíše tím, že vyšla v době, kdy už plošinovky pomalu vymíraly.
Ale naposled mě docela nadchnul remake Castle of Illusion, krátká, ale o to zábavnější plošinovka dejmu tomu v tom Herculesovském stylu (střídání 2D a 3D pasáží apod.).
Pro: Hudba, grafika, animace, velký počet nepřátel, kvalitní bossfighty.
Proti: Pouhých 10 levelů. Doba hraní je prodloužena nemožností sejvovat. Mírně stereotypní prostředí.