Vzpomínám si, že při brouzdání po herních webech jsem náhodou narazil na zmínku o simulátoru hry na kozu. Nevěřícně jsem otevřel článek a zjistil, že se to myslí vážně. Odvážným a novým počinům přeji, takže jsem si řekl proč ne.

Internet dal internet a hle hra byla ještě před prvým aprílem k mání. Goat Simulator netřeba příliš vysvětlovat, na herní principy sí záhy příjde každý sám. Jednoduše zkoumejte kozou, co vše lze v malém městečku dělat. Krom pobíhání a skákání, můžete simulovat mrtvou kozu, mečet, olizovat a zárověň přisávat předměty a v neposlední řadě demolovat. Zpočátku jsem si říkal "wow" to je snad ujetý GTA za kozu. Není tomu úplně tak, v podstatě nečekejte příběh ani žádnou smysluplnost vaše počínání. Ostatně i přídavek v názvu hry "Simulator" je věru dosti odvážný. Koza je nesmrtelná a se simulátorem to opravdu nemá co dočinění.

Tvůrci si připravili různé legrácky a některé achievmenty dokáží pobavit pro svou absurditu. Celkově jsem zatím nenarazil na možnost uložení a tak tedy veškeré mé dovádění začínalo od znova. Ovšem po vcelku krátké chvíli jsem si dokázal hru zaškatulkovat. Je to v podstatě guilty pleasure pro youtube lets play videa a srandičky. Stejně jako v source enginu byl Garry´s Mod je Goat Simulátor stvořen pro uživatelskou představivost. Jaká je budoucnost nelze přímo odhadovat, hra vyšla teprve nedávno, ale dokážu si představit poměrně slušnou komunitu, která se touhle hříčkou bude bavit. Uvidíme za pár týdnů. Hra má své bugy, např. jsem zapadl pod povrch u budovy nebo u bazénu. Zřejmě se dá očekávat update ze strany vývojářů. Vše jen závisí na úspěchu, který myslím i díky reklamě by mohl být. Minimálně u hráčů, kteří si chtějí odpočinout od těch všech FPS a MMORPG...

Nesimulátor kozy stojí minimálně za vyzkoušení. Alespoň tedy pokud máte slabost pro pokleslý humor a chcete si jen tak zaskotačit. Je to "hra" pro dlouhé chvíle, tehdy když nebudete vědět co dělat. Jakékoliv jiné smysluplné důvody pro hraní nejsou.

Kdy naposledy jsem hrál závodní arkádu ve stylu Revolt se zvířátkovou vizualizací podobnou Wacky Wheels? To už bude velmi dlouho, naposledy právě v době vydání Revoltu. Tento titul se mi dostal do ruky v upravené verzi honosící se přívlastkem Transformed, kde oproti původní verzi jsou menší vylepšení. Hlavní změnou je, že kromě jízdy je vaše auto "transformer" a pokud se setkáte s vodními plochy závodíte v mžiku jako lodě, ve vzduch jako stíhačka atd. Tím se i mění ovládání, takže musíte rychleji reagovat a předvídat.

Samotná hra je výborně vybalancovaná po hratelnostní stránce, kdy mi to často připomínalo starší pecky. K dispozici máte cca 20 závodníků ze světa Segy i mimo něj (např. můžete jet za Team Fortress). Do pěkně zpracovaného herního prostředí občas zasáhnou vnější vlivy, které vás mají zbrzdit a znepříjemnit vaši jízdu. Čekají vás jak klasické závody se soupeři, tak i závody drifting. Na vyšší obtížnost pocítite ztrátu každé vteřiny.

Sonic je na PC portován, tudíž jsou vidět jisté konzolové prvky, i přesto se jedná o slušnou zábavu. Pokud vám dlouho chyběla závodní arkáda, kde si i zastřílíte, pobavíte se prostředím a závoděním - All Stars Racing je jasná volba.

Série Call of Juarez pro mě byla dlouhou dobu neznámá. Až teprve letos jsem se dostal k prvnímu dílu, který jsem si rozehrál, ale nedohrál. Pravděpodobně proto, že jsem chtěl na novém PC otestovat tu řadu her, které předběhly můj starší PC. Nyní jsem se pustil do zajímavě vypadajícího posledního dílu Gunslinger. O tom, že je COJ čistokrevná střílečka jsem věděl, čili mě moc nepřekvapilo to, jaký byl celý průběh hry.

Jednoduchý děj, vyprávěný hlavním hrdinou jako báchorka v hospodě - stručně řečeno. Proto se občas stane, že Vaše postupování ve hře se často změní nebo vráti v čase ("protože to vlastně bylo jinak"). Určitě dobrý herní prvek, který nepostrádá vtipnost celého příběhu. Do vyprávění často vstupují i samotní posluchači příběhu a dávají podněty na své alternativní konce, kterými se musíte chtě nechtě opětovně projít. V tomto spaghetti westernu nečekejte přílišné zapojení mozku. Hlavní náplní hry je likvidace banditů na které je vypsaná odměna. K nim se musíte prostřílet přes zástup jejich nohsledů. Samotné "bossy" pak máte možnost zprovodit ze světa několika způsoby: kovbojský duel, dynamit, přestřelka. Toto zakončení se vždy mění na konci každého levelu. Váš hrdina se může zlepšovat ve svých dovednostech díky zkušenostím, které sbírá za zneškodnění soupeře. V arzenálu zbraní nechybí pistole, brokovnice, pušky, dynamit. Při soubojích mu často dopomáhá bullet-time.

Grafika hry je komixově založená, což vůbec nevadí a někdy to naopak přidává na atmosféře. Pochopitelně není tak detailní a úchvatná jako v Battlefieldu nebo Crysis. Nejvíce mi připomíná Borderlands. Celý engine běžící na DX10 je dobře optimalizovaný a běží krásně v plných detailech i na pomalejších strojích. V pozdějších částech hry mě doslova fascinovalo jaké scénérie dokáží vývojáři s enginem hry udělat. Soundtrack a celkové ozvučení je neméně kvalitní.

Gunslinger je hra na víkendové odreagování - hratelnost se pohybuje kolem 10 hodin včetně zpestření v Arcade modu, případně hry na vyšší obtížnost. Najdou se však pasáže, které budete muset několikrát opakovat a občas to naštve. Přesto se dá hra bez větších obtíží dohrát. Mrzí mě AI nepřátel, která je výhradně obranná než-li útočná. Systém samoléčení je výdobytek většiny nových her - zde na to můžete též víceméně spoléhat. Hra obsahuje různé klišé jako např. vybuchující červené barely, bedny s náboji uprostřed svahu atd. ale bez toho by to prostě nebylo ono. Určitě mi ještě chybí otevřenější svět - lineárnost je někdy za trest. Co mi hodně chybí jsou dostavníkové a koňské přestřelky. Téměř v naprosté většině levelů pouze procházíte. Škoda.

Přes nedostatky je to hra, která učaruje atmosférou a jednoduchostí. Přál bych si více podobných her. WW2 a moderní konflikty už mi lezou krkem.

Jsou hry u kterých mě "zub času" nevadí a hry u kterých vám to vyloženě vadí. Time Commando jsem hrával na svém prvním Pentiu (133 Mhz) a již v té době byla grafika poměrně zastarálá a nenabídla vizuální podívanou. Krom rekvizit a prostředí, které bylo situované do časových smyček, podle toho do jaké doby se hrdina zrovna dostal. Přiznám se, že asi právě ten časový rozdíl mezi jednotlivými soupeři mě přišel nejzajímavější. Co se hratelnosti týče bylo to horší. I přes jednoduché ovládání bylo někdy poměrně těžké se úderem trefit do soupeře. Mohla za to nešikovně řešená kamera a i celkový pohyb hlavního hrdiny. Ten si jen tak cupital zleva doprava rychlostí želvy. 3D potenciál nebyl vůbec využit. Z dnešní doby těžko hratelné - proto 50%

Toy Soldiers je hrou, která vyvolává v člověku vzpomínky na dětství, kdy v nekonečných kláních sváděli moji panáčci tankové a letecké bitvy o své základny. Zjednodušeně je o tom samém i tato hra.

Dostáváme se do první světové války a sledujeme konflikt NěmeckA a Británie (za ně se hraje). Vašim primárním cílem je udržet hlavní základnu před řadou různorodých útoků. S rostoucí úrovní je času na přípravu čím dál tím méně a musíte se rychle rozhodovat co kde postavit. Ve vašem arzenálu najdete několik typů obranných věží a taktéž dva tanky a dvě letadla. Vše se dá řídit i z vlastního pohledu a zefektivnit tak obranu na bojišti. Toto jsem obvlášť uvítal v pokročilejších částech hry, kdy je další postup bez pročištění terénu téměř nemyslitelný.

Toy Soldier mě okamžitě upoutaly svou příjemnou grafikou a svižnou hratelností. Na každé mapě musíte kombinovat obranné i defenzivní možnosti. Často musíte ihned reagovat jinak může nepřítelův postup znamenat jistou zkázu. Strategie jako taková je značně originální a styl Tower defense je okořeněn o částečnou možnost ovlivňovat průběh hry z vlastního pohledu. Škoda, že se nedají ničit nepřátelské budovy a nepřítel více neútočí. Ale nesmím zapomenout, že se jedná pořád jen o defenzívu. I přesto je chytlavá hra a dokáže zpříjemnit několik hodin.

V dnešní době, kdy RTS je skoro mrtvý žánr, je Soldiers alespoň takovou cenou útěchy.

The Simpsoooons.

V herním světě nemají adaptace úspěšných seriálů své místo. Když už se něco objeví většinou to za moc nestojí. Dalo by se říci, že Hit & Run je do jisté míry opakem. První spuštění hry a celý úvod působí věru grandiózně. GTA ve stylu Simpsonů naláká fanouška seriálu na tu správnou atmosféru. Ano, ale nesmíte to brát příliš doslova. Z GTA si hra bere otevřený svět, kdy si můžete volně pohybovat po Springfieldu a narazit tak na nejrůznější postavy, budovy či jiné repliky známé ze seriálu.

O tom jaká je akce nemá smysl mnoho psát, protože ta tu úplně chybí. Dočkáte se pouze jednoduchého ničení a veškerá zábava je tak řešená především závoděním, nakupováním utilit nebo příběhem. Hra potěší četnými odkazy na různé epizody a vidět virutální Springfield také stojí za to. Jde jen o to, zda-li máte rádi arkádové závodění a jste ochotní dohrát těch spoustu závodů s časem nebo proti protivníkovi. Více hra bohužel nenabízí. Za zkoušku to každopádně stojí pro každého fanouška Simpsonů.

Ace of Spades je hra určená pro všechny, kteří nepotřebují online akci stavěnou na grafickém ztvárnění. Přitom by se dalo říci, že právě grafika má na celém počinu velikou roli.

Po veleúspěšném nezávislém počinu jménem Minecraft se spojilo pár chytrých hlav a řekly dost. Proč bychom si měli jen tak chodit, stavět, vyrábět a mlátit kolem sebe? Chceme tento kostičkovaný svět pořádně rozpohybovat. Rázem vznikla hra, která kopíruje Minecraft, ale staví na rychlé akci. Skutečně nebudete mít čas si kolem sebe stavět hrady nebo zámky, ale musíte se rychle rozhodovat a být hbití.

Komunita kolem Ace of Spades je o dost menší oproti té z Minecraftu, ale přesto se najde spoustu free serverů či oficiálně přes Steam.

Nejzájímavější na celé hře je možnost stavění a ničení téměř všeho kolem sebe. Dává to akční FPS zcela nový rozměr. Nevím o žádné jiné onlinovce, kde si bez zásahu do nějaké hlubší editace můžete libovolně a v reálném čase měnit prostedí kolem sebe. Ve hře to vypadá tak, že se vždy najdou jedinci, kteří něco staví, pak ti druzí bývají aktivnější a buď útočí na nepřítele, nebo jim ty stavbí ničí. Což někdy může dost naštvat a stává se to poměrně často. Někdy vám doslova zboří půdu pod nohama a to vám sebere celý život. Pokud AoS budete hrát delší dobu, zjistíte jak co nejefektivněji stavět a hlavně jak využívat určité mapy ve svůj prospěch. Získáte tím převahu proti některým hráčům a umístíte se na vrcholném žebříčku statistik.

Hra nabízí klasické módy Capture the Flag (v tomto případě capture the kufřík), deatmatch atd. Výhodou oproti jiným online hrám je malá instalace, která zabere pár mega (moje 14 Mb). Hardwarová náročnost je taktéž skromná. Zkrátka pokud se povznesete nad grafikou, občas překousnete nějáký ty lagy, je to příjemná odpočinková online zábava, která s poslechem oblíbené hudby dělá skvělou zábavu.

Duke Nukem byl pro mne vždy otázka zábavy na krátkou dobu. Určitě jsem si našel atraktivnější hry, ale naopak mne bavilo scifi prostředí a humor, který se v akci objevil. Dnes už jsem hrál všechny díly této série. Ke 3D už bych Dukovi bych se nevrátil, neboť level design znám poměrně velmi dobře (stejně jako u hry Doom). Levely v Manhattanu si už přesně nevybavím, ale jen si vzpomínám na začáteční levely, které mne uchvátily svým zpracováním oproti starým dukovským arkádám.

MP jako celek je zábavná a rychlá hopsačka, kde potěší odkazy k původnímu Dukovy, zároveň však hodně brzo nastává stereotyp, který snad jako by provázel celou sérii Nukema. Prostředí ztrácí na obdivu, herní mechanismy se kopírují a vám nezbývá než tupě kráčet a střílet. Ono chtít něco víc od 2D hopsačky je asi těžké, nicméně pořád si myslím, že svým nápadem jsou zajímavější 2D - 3D arkády.

Osobně nevím jestli bych si zahrál Duka znovu, asi ano. Ale vím, že by mne za chvíli nebavil. Spíše pro vzpomínku na několik prohopsaných hodin.

Převážná většina her jsou vlastně kopie něčeho původního. Autoři IC si dali záležet, aby přišli s nějakým novým prvkem do RTS a tím bylo tvorba vlastních útočných jednotek.

V praxi jde o to, že si hrajete se zvířecí DNA a není tedy problém naklonovat žraloka s medvědem, rybu s tygrem, raka s žirafou a podobně. Vždy lze kombinovat dvě libovolná zvířata a dost závisí na tom v jaké kombinaci je spojíte ve výsledného mutanta. Nejde pouze o damage a health, ale i o schopnosti a dovednosti.

Samotná herní a grafická stránka má komixový a jednoduchý charakter, který se pro tuto hru asi nejvíce hodí. O zábavu je postaráno díky tvorbě nových mutantů, ikdyž koncept poměrně rychle zevšední. Je už pak otázkou a pouze na vás, jestli vás zápolení s nepřítelem donutí hru opakovat. Já osobně jsem se dostal do pozdější časti hry, ale po několika pokusech jsem to nakonec vzdal. Přesto jsem si hru užil a mohu ji doporučit pro zpestření poměrně dnes stereotypního žánru RTS.

T T T T T D T T D D T D T T... přibližně podobně začínala znělka této skvělé arkády z poměrně prehistorické doby počítačových her. Dodneška si ji připomínám právě kvůli kouzelné bitové grafice a užásnému Pc Speakeru :). Kočku jsem hrál pokaždé když jsem se chtěl na starším Pc - tehdy 486, zabavit pro nějakou chvíli. Stalo se, že jsem se u hry zasekl i na 2 hodiny v kuse. Spoustu miniher, nemálo zábavy a těch nervů. No jéje! Návrat do děství!

Wacky Wheels jsem hrával ještě před všemi závody typu Revolt, Rc Cars, Trackmania. Tehdy okouzlující kreslená grafika a skupina roztomilých zvířatek na motokáře soutěžili o to, kdo dojede do cíle jako první. K dispozici měli celou řadu utilitek, které sbírali po trati a tím mohli své protivníky zpomalovat. Nejraději jsem jezdil za tygra a slona. Hra se dála hrát v splitscreen, kdy dole a nahoře jste mohli hrát za svou postavičku. I v něm dobře hratelné. Tehdy výborná zábava na dlouhé hodiny a hodně nervů.

!! MOJE DOBOVÁ RECENZE PRO SCORPIONS WINCHEATER !!

Poslední dobou Česká Republika dokazuje světu, že není dobrá jen ve spotřebě piva, ale i ve vývoji počítačových her. Český herní průmysl se dostal na nejvyšší špičku, což je pro nás velmi dobrá zpráva. Nejen, že umíme udělat hry velmi kvalitní, ale i lepší než americké, anglické nebo jiné. A to lepší jak graficky, tak příběhově nebo s větší atmosférou. První takovou českou revoluční hrou od nás byl Hidden and Dangerous od brněnské firmy Illusion Softworks. Takové promakanější Commandos ve 3D. Dalším celosvětovým trhákem se stal český hit Operation Flashpoint v roce 2001. Následně pak k němu vyšel oficiální datadisk s podtitulem Resistence, který dokonce vylepšil i grafiku. Před rokem k nám zavítala nejúspěšnější česká hra všech dob - Mafia: The City of Lost Heaven. Největší projekt v dějinách českého herního průmyslu. Hra s dokonalým filmovým příběhem, reálné město, auta i zbraně. Mafia trumfla i takové trháky jako dlouho očekávaný Warcraft 3. A to nejen u nás, ale i ve světě. Na prestižních oceněních získala čestné první místo a to bojovala o titul se všemi peckami co kdy byly. GTA 3, Age of Mythology, Warcraft 3, Unreal Tournament 2003 a další. Rok 2003 - že by se český herní průmysl zastavil?To rozhodně ne.Od tvůrců Mafie k nám míří taktická vojenská akce Vietcong, kterou se budeme v následující chvíli zajímat.

Vietcong
Vietcong vyšel v roce 2003 na jaře. Co by jsme mohli tak od Illusion Softworks očekávat, když v minulosti stvořila jen samé skvělé hry? Každopádně další skvělou hru s úžasnou atmosférou, revoluční? Čtěte dál.

Vietcong je hra válečná, respektive z šedesátých a sedmdesátých let a to konkrétně z války ve Vietnamu. Možná jste viděli nějaký film a tak si atmosféru hry dokážete živě představit. Prodíráte se potemnělou džunglí, už se blížíte k helikoptéře, která vás má odvézt na základnu, slyšíte řev opic, když tu najednou na vás vybafne celá řada Charlíků (Vietnamců) s kalachy. Tak přesně to se vám zde může stát, a jsou i horší věci. Než se ale dostanete do akce, musíte projít základní vojenský výcvik.

Pokud znáte některé americké filmy, kde seržant pořvává na nováčky "jste ta nejubožnější kupa sraček" (v angličtině). Při každém rozkazu vojáci "sir, yes sir". Tak ve Vietcong je to přesně takto. Pokud jste libovali v Mafii nad sprostým slovy a nad nadávkami, ve Vietcongu si jich užijete ještě víc. Nejvíce ale ve výcviku, který je fakt něco. Na prvním tréninku (první den) seržant křičí: "V armádě si říkáme křestními jmény a já se jmenuju seržant. A kdo jste kurva vy? Vy malý mizerní zmrdi?" Po tomto prologu začíná se seržantem opravdová hlína :-) Ještě když na vás tohle řve v perfektním českém dabingu. Při střílení vám klidně řekne: "No, sice střílíte jako slepý ožralý kreténi s polámanejma rukama, ale umíte alespoň mačkat kohoutek. I když i to je pro vás moc." Prostě v tréninku si nacvičíte základní pohyby, střílení, házení granátů a k tomu všemu si ještě užijete spoustu srandy ;-)

Hlavní náplní hry je ale mód, jak jinak pojmenovaný než Kampaň. Je těžká a dlouhá, obsahuje celý příběh hry. Na začátku přilétáte na vojenskou základnu Nui Pek. Jste zpravodajský seržant jménem Steve Art Hokins. Spolu s vámi a piloty také letí Nui Pekský veterán Hornster. Jeho povolání je kulometčík. Vy jste nováček a Hornster vás chvíli provází a zkouší vaše přesnosti ve střelbě. Po ubytovaní ve vašem "apartmá" vás provede po okolí kapitán Rosenfield společně se zdravotníkem (doktorem) Crockrem. Jedete do malé Montaňarské vesničky. Crocker se potřebuje podívat na své pacienty. Zvykem kmene Montaňarů je nabídnout nováčkům a těm, co přijdou rýžové víno. Dle slov kapitána chutná a smrdí jako benzín. Ani neochutnáte a už budete muset čelit útokům vietcongského snipera. Někdy zase budete muset vysvobodit vězně z vietnamské vesničky, jindy musíte udržet Radiovou stanici (jedna z nejlepších mísí). Také se vám stane, že budete muset prolézat tunely.

Tunely jsou ve Vietcongu opravdu dlouhé a nezáživné. Vůbec mi připadá, jako kdyby si Vietnamci dělali podzemní města.V jejich tunelech mají opravdu všechno. Skladiště zbraní, jídelnu, školu a podobné další věci k neuvěření. Kdepak, do tunelů se nebudete chtít vracet. Takový prokapující se komouš s kalachem za vámi, to už něco znamená.

Naštěstí na všechny hrůzné, nehrůzné mise nejsme sami. Už jsme si představili komoušobijce, kulometčíka Hornstra, který při svém zabíjení vydává pěkné hlášky. Zabíjení komoušů ho nadmíru baví, zjevně je to psychopat. Nejvíce vám bude užitečný při nějáké pořádné akci, kterou jak sám říká, miluje. Další představenou a užitečnou stránkou věci je již zmiňovaný doktor Crocker. Takové poranění v akci vyřeší pohotově. To byli jenom dva členi týmu a to je na džungli plno vietcongů poněkud málo. A tak k nám putuje stopař Le Duy Nhut. Je dobré nechat se od něj vést po džungli. Perfektně ji zná a dokáže odhalit pasti a nepřítele. Nhut je bývalý Vietnamec, nelíbil se mu ale východní komoušský režim a tak se dal do LLDB na Nui Pek. LLDB jsou Vietnamci, kteří pomáhají Američanům v boji. Odpůrci komunismu. Spojení se základnou zajišťuje Defort a vy jako zpravodaj podáváte vždy na základnu informace o misi. Zdrojem munice je černoch Bronson. Povolání ženista. Nosí vždy náboje do zbraní, které potřebujete. Je to takový brouk Pytlík :-)

Misí je celkem v kampani 12, to není moc, ale stačí to. Z toho některé jsou kratičké a některé zase příšerně dlouhé. Třeba na 3 - 4 hodiny hraní a to bez zabití. Nejvíce času ve hře strávíme v džungli. A kde taky jinde, když jsme ve Vietnamu? Džungle se skládá asi z 80 % hry. Tento fakt může vést k tomu, že se u hraní budete nudit. Nebudete, ona džungle se dost mění a taktizování, co přesně v nehostinné džungli uděláte, patří mezi priority. Často se musíte krýt za nějakým balvanem, stromem či kládou. Musíte mít také taktiku boje. Pozor, Vietcong není doomovka, je to hra typu Operation Flashpoint a Delta Force. Na nejtěžší úroveň znamená jeden zásah okamžitou smrt. K taktizováni v džungli slouží určité povely pro váš tým jako: rozptylte se, ústup a další. Často se ale budete muset spolehnout jen na sebe.

Do rukou se vám dostane pistol Colt 1911 (známá z Mafie). Sáhnete po kulometu Thompson, po americké brokovnici Remington 870. A teď ty pokročilejší: M16 (v té době ještě nepřesná), velký těžký kulomet M60 (známe také z nového GTA), M1 Grand, dále také C4 a v neposlední řadě jsou tu věci. Toto bylo jen z americké strany a zdaleka ne všechno. Kongové si s vámi pohrají s pistolemi Tokarev a Makarov, z kulometů jmenujme ruské chlouby jako AK47-Kalašnikov a náhražka na americkou M60-ku - kulomet Děgatrjev. Kongové jsou lepší snipeři, proto jim také patří skvělí SVD Dragunov. Nejlepší a nejpřesnější sniperová puška ve hře. Systém zbraní je proveden v duchu Mafie - můžete mít jednu zbraň malou a jednu velkou + nějáké ty věci jako mapu, kompas, C4 a vysílačku. Před každou misí si můžete zajít do skladiště, kde můžete náležitě vybírat. Nové zbraně které získáte se ukládají do dalšího módu hry. Pokud jste čekali jízdu v tanku, tak jste na omylu, alespoň se projedeme v džípu.

Celkově jsem myslel, že mise budou trvat déle, ale s chutí jsem je dohrál za tři dny. No nic, je tu ještě mód Rychlá Bitka. Rychlá Bitka je něco jako Skirmish v Red Alertu 2. Bez ukázek, čistě jen mise. Zajímavosti Rychlé Bitky je možnost hrát za Vietnamce :-) Vietnamec nemůže mít tým a tak se na nejtěžší obtížnost ze hry stává peklo. Skirmish (Rychlá Bitka) obsahuje asi 6 map a na některé jste nenarazili ani ve hře. Nejlepší mapou je asi Holding Port. Zde začínáte v jeskyni s týmem nebo bez a musíte dobýt celé přístaviště. Mise je dobrá jak na ostřelovaní, tak na tvrdou akci kulometem. U každé mise si můžeme nastavit stranu, zbraně, obtížnost a počet nepřátel.

Vietcong má svůj vlastní engine, což je jedině dobře. Většina nejnovějších her jen kopíruje engine z jiných her, jako je například Quake 3, modifikovaný pro: Medal of Honor, Return to Castle Wolfenstein, Star-Wars Jedi Knight 2 Jedi Outcast, Soldier of Fortune 2... Engine je na vyšší kvalitě než Quakův (3) a celá grafika je mnohem hezčí. Sice grafika nedosahuje vyspělosti Mafie, ale za to je rychlá a bezproblémová. Na Vietcong také vystačíte s menšími HW požadavky a hra jede rychle. Vaše postava (Hawkins) má tak trochu "prasečí ksicht". Ale jinak jsou všechny postavy docela slušné. Rozlišení jde nastavit od 640 x 480 po 1600 x 1200. Nastavení detailů a podobných věcí je jednoduché a hra běží velmi plynule. Hudba hry je velmi povedená, titulky jsou nejdelší, jaké jsem kdy viděl.

Vietcong je dosti dobrá hra, česká - hezká. Tak jak ji chceme mít.

Na závěr své recenze bych chtěl dodat, že datadisk ke Vietcongu je tu co nevidět. Již v říjnu 2003. Můžeme se těšit na 6 nových zbraní (bajonet, mačeta), 7 nových misí, nějaké nové stíhačky a vrtulníky. Z dalších českých luhů a hájů k nám dorazí Hidden and Dangerous 2, někdy na podzim tohoto roku a o hororu Bloodline se toho ještě moc neví. Někdy za rok se chystá Polda 5, o grafice a příběhu není zatím zmíněno.

Typ hry: Atmosferická taktická akce
Výrobce: Pterodon Software
Vydavatel: Illusion Softworks
Oficiální web: http://www.vietcong-game.cz
Minimální konfigurace: Procesor 500 Mhz, 256 MB Ram, 32 MB VGA, HDD 1,8 GB
Rok vydání: 2003

Tak jako spoustu hráčů jsem začínal na původním Wolfenstein 3D. V době, kdy vyšel RtCW jsem zrovna dostal nový počítač. Musím říct, že jsem byl ohromen, hra byla na svou dobu velmi zajímavá jak grafickým zpracováním, tak i neotřelým příběhem.

Líbilo se mi, že autoři dokázali hru okořenit a změnit její ražení. Dost střílení pouze nacistických důstoníků. Do hry přibyl okultismus a mystika, která mě učarovala. V pozdějších částech hry se začali probouzet mrtví ze záhrobí, dále pak elitní SS komando a v neposlední řadě nacističtí kybervojáci. V posledních částech hry v poměrně nebezpečné podání. Některé mise se dali hrát jako stealth akce, někdy zase jako akční přestřelka. Pěkný level design a různorodost misí bylo nutnou samozřejmostí.

Celkově příjemná akční hra s dobrým singleplayerem. Rád se ke hře vracím s odstupem delšího času.

Mám rád Hvězdné Války a jsem jeden z těch, co si rád zastřílí prakem s ptáky na prasata. Když jsem se dozvěděl, že se něco takového chystá, byl jsem samozřejmě velmi zvědavý jak dokáží tvůrci spojit tyto dva světy dohromady.

Na úvod musím říci, podařilo se! To nejlepší ze všech Angry Birds namixované do jednoho spektáklu. Ptačí hrdinové jsou vybaveni novými schopnostmi a mohou se i jednoduše vyvíjet. Mapy kopírují prostředí Tattoine a Death Star ( Inspirace výhradně ze čtvrtého dílu SW ). Doufám, že update přinese i další epizody. Jestli ano, máme se na co těšit. Po hratelnostní stránce je to klasické Angry Birds a Angry Birds Space s novou tváří.

Nevím jestli je nejlepší neustále obnovovat ten samý koncept a stavět na popularitě Angry Birds. Nedá se to dělat věčně, zatím to však funguje. Angry Birds Star Wars je jednoznačně marketingový tah Rovio, stále zábavný a velice dobře cílený...

Od doby, kdy jsem se stal příležitostným hráčem vyhledávám jednoduché herní počiny. Často je nalézám v tzv. indie tvorbě, což je i Max and the Magic Marker. Klasická skákačka - dalo by se říct, jen s tím rozdílem, že u ní využijete docela často myš. A to nejzajímavější je, že myš slouží na vytváření cesty dál. Kreslená grafika, zrzavej klučina a plná tuba jakési oranžové barvy, která dosloví kouzlí co si zamanete. Paintbrush nebyl nikdy zábavnější :)!

Puddle je jedna z dalších herních hříček u které můžete zkrátit svůj čas oddechovým hraním. Jednoduché ovládání ještě v jednodušší grafice. Hra je bohužel velice krátká, potenciál se dal jistě "ždímat" delší dobu. Nicméně špatný to určitě není a na chvilku to zabaví. Stejně jako má pudl krátký ocásek má i Puddle krátkou dobu hratelnosti a to jediné sráží hodnocení výrazně dolů.

Q.U.B.E. je hra, kterých není nikdy dost. Logická hříčka dokáže zabavit nenáročného a občasného hráče. Ovládání a funčknost jednotlivých kostek se rychle naučíte a pak už vám zbývá jen lušit rébusy k tomu, aby jste se dostali dál. Future herní kabátek je v tomto případě jedině ku prospěchu věci. Celá hra působí odpočinkovým dojmem. Když nevíte co by zahrejte si Q.U.B.I.

Finské Rovio přináší nové birdíky tentokrát z úplně jiného prostředí. Úspěch mají zaručený už teď kvůli své multiplatformosti a především díky velké popularitě. Původní hry byly fajn. Nicméně Space se vydává jinou cestou - ono nastavovat pořád ten samý koncept pořád dokola by bylo zbytečné. Hra má kompletně překopaný herní systém. Dost se "kupodivu" ve vesmíru musíte potýkat s otázky jak správně využít gravitaci, aby váš birdík sejmul prase na své pozici. Angry Birds Space jsou další dávkou pěkné kreslené zábavy a v novém kabátku.

Je třeba si uvědomit realitu. Plziničky nepadají z nebe a každá se jen tak nesvlékne. Ke hře, je to klasika Nu Pagadi upravená do aktraktivnějšího podání. Jako relax hra jistě párkrát může pobavit a to hlavně díky chlapskému chtíči svléknout ženskou co nejvíce. Žel bohu to není jenom tak a tak musíte chvíli trénovat svůj postřeh. Jako reklamní hra na pivo dobrý nápad.

Shank je arkáda sázející na efekt, což je zřejmé od začátku. Nicméně je to hra, která je precizně zpracována. Komixová grafika a pestrá škála různorodých útoků, zbraní a protivníků. Hra je krátká, avšak zábavná... další z řady her pro odreagování...