Počkal jsem si na napsání komentáře hezky po tom, co celou hru dohraju, což bylo asi před deseti minutami, takže pojďme to zhodnotit, dokud jsou dojmy čerstvé.

Začátek hry, kdy Reapeři napadnou Zemi je působivý. Nicméně hra vás rozhodně nevyvolá dojem, že na vás závisí osud celé galaxie, protože krom vás to tak ve hře nikdo nevidí. Přiletíte na Citadelu (hlavní město galaxie) a všem je hej a problémy na Zemi jsou jim nějak tak ukradené, takže je to opět o tom, všechny přesvědčovat, že boj s Reapery je opravdu tím nejdůležitějším úkolem. Navíc rada argumentuje tím, že nemá žádné informace, jak boj na Zemi probíhá, což je v roce 21xx docela sranda. To nikdo nemohl vytáhnout svůj iPhone xx, natočit jim rozboření New Yorku a ukázat jim zač je toho loket? Člověk si říká, zda na Citadele mají internet.

Bohužel hra se nějak nedostává do hloubky a více než na osobní vztahy se soustředí na masivní boje plné výbuchů, efektních záběrů kamery apod. Všechno kolem vybuchuje jak v Kobře 11. Neříkám, že to je obecně špatně, ale můj šálek kávy to není.

Co se samotné zápletky týče, ta je asi nejslabším článkem celé hry. Je tak šílená a nelogická a prolezlá kouzly a hitech technologií, že v ní žádnou logiku ani hlubší smysl či poselství nenajdete. Je to jenom o tom zničit ty velké stroje ještě větším strojem jehož náčrt nám tu nechali ti hodní Protheané.

Samotný Gameplay a boj je udělán skvěle, pochopíte vše ihned a ani ten multifunkční mezerník díky kterému se skrýváte, mačkáte čudly nebo skáčete, a to všechno naráz, mi nevadí. Je řešen kontextově a rychle si na něj zvyknete.

Co mě naopak mrzí je fakt, že jsem se nebyl schopen orientovat v různých nabídkách. Především úkolech. Ve dvojce byly všechny úkoly vidět na galaktické mapě a věděli jste tedy hned, co kde můžete dělat za misi a na co se soustředit. V tomto dílu jsou některé z nich schované a zobrazují se až po najetí kurzorem na určité místo na mapce a ono projíždět myší celou galaxii je docela otrava, takže jich velmi mnoho přehlédnete.

Dále mě štval spam. Neustále mi někdo psal do velitelského mailu. Ve dvojce šlo o menší kratochvíli si tu poštu pročítat, zde se k tomu ale v podstatě vracet nebudete, protože po každé misi, vám přibude 15 mailů a jejich pročtení vám zabere drahocený čas, který byste mohli trávit děláním některé mise či flirtováním s poddůstojnicemi. Ona bohatost korespondence pak dokonce dopadla tak paradoxně, že jsem zabil jednu osobu a když jsem se pak odhodlal si po delší době mail přečíst, měl jsem tam od něj jeden zapomenutý, kde mi vyhrožoval, že až se setkáme, tak mi dá na zadek.

Vím že moje hodnocení teď vypadá jak neuctivá kritika, protože se nesoustředím na nic dobrého a Mass Effect je v současné době jedna z velmi mála poctivých, dlouhých her, které člověka skutečně baví. Důvod toho je jednoduchý. Všechno ostatní je zvládnuté se skvělou bravurností a místo toho, abych se vám to snažil trapně popisovat, bude lepší vás na onu hru přímo odkázat. Prostě: Zahrajte si to!

Po prvotním nadšení dávám 90% (dvojce jsem dal 95%). Čekal jsem lepší zápletku s větším překvapením a s něčím víc, než jen s výbuchy na každém kroku. Navíc trojka na dvojku přímo nenavazuje, takže najednou začínáte s aliancí a snažíte se zabít Illusive Mana a to i přesto, že jste ve dvojce pracovali pro Cerberus.

Oproti jedničce je Mass Effect 2 neskutečný krok kupředu. Hra se oprostila od přílišného hašteření s rasami a dává Vám větší prostor zaměřit se na příběh než na studium toho, jak se nazývá ten či tamten potvorák z vesmíru.

Lehce mě iritovalo neustálé dokupování paliva a sond. Naopak mě potěšilo, když jsem zjistil, že nakoupené upgrady na mou loď přímo ovlivňují filmy a to, kdo mi z posádky přežije.

Styl takovéto open-world hry se mi velmi líbí. Je velice podobný KotOR a proto je mi tak sympatický. Nejedná se o žádný jeden velký svět jako je Skyrim, ale o spousty planet. Přitom oblasti na planetkách jsou malé, takže nebudete zbytečně běhat desítky kilometrů, aby jste splnili jeden úkol.

Romantické prožitky s vašimi oddanými kolegy přitom váš vztah ke hře ještě prohlubují.

Příběh bohužel neskýtá žádné významné kouzlo jako například právě KotOR - i proto dávám "jen" 95%.

Nicméně v dnešní době záplavy Assassínů, CoDů, Crysisů a dalších her bez větší hloubky se stává Mass Effect 2 jednou z nejlepších her, co jsem kdy hrál. Teď jen doufat, že se nebudou snažit na jeho konceptu v Mass Effect 3 nic moc "opravovat".

Opravdu nevím, kde se bere těch 88%. To není prostě kvalitativně tak dobrá hra jako Mafie nebo Original War či Albion. Není to hra, kterou si budete pamatovat za 10 let. Brotherhood, ve kterém už máte koně či Revelations konečně s možností dělat složitější komba apod. to už jsou kvalitní hry ale ani ty by si nezasloužili 88%.

Nedodělané (příběh zjevně někdo ustřihl uprostřed) - víc nevím, co říct.

90%? Skutečně? To se divím. Otevřenost chválím, ale fakt, že kůň běhá stejně rychle jako já chodím, nebo že mi mohou příšery zabít někde zapomenutou Lydii (či jak se vlastně jmenuje) sráží celý zážitek ze hry hodně rychle dolů. A to ani nemluvím o těch supernudných dungeonech, do kterých už ani nelezu, abych nemusel další 3 hodiny zmateně hledat východ.

A ještě k tomu v té hře vypadají všechny ženské jako příšery. Děs běs. Ani ten upravený engine Falloutu 3, který autoři přejmenovali jakože mají nějaký nový tomu moc nepřidává.

Kritizuji WoW, vydávám se tedy na politickou sebevraždu. Smysl této hry mi uniká. Nevím totiž jak někoho může bavit hrát celé dny hru, ve které se loví nové brnění nebo učí nová kouzla apod. a přitom nemá žádný příběh, který by hráč prožíval a který by ho motivoval hrát dál. A to že budu mít meč s lepšími statistikami než někdo jiný? To má někoho bavit?

Velké zklamání - hra předělaná do stylu WoW, jejíž příběh se odehrává jen v několika cutscénách a úkoly jsou v podstatě o tom dostřílet se někam a pak se dostřílet zase zpět.

Pakliže je tenhle "výtvor" považován v dnešním světě za AAA hru, na jejíž vydání čekal celý svět, tak je vidět v jakém hnoji herní scéna je. Žádný nápad, žádná originalita, žádné umění - jen nepřátelé lepící se dychtivě na zaměřovač.

Možná tím zklamu fanoušky Mafie, ale pro mě je Flashpoint nejlepší českou hrou. Dodnes má velice silnou atmosféru, vynikajicí gameplay a úžasný příběh, který je dobře postaven na politické situaci té doby, ve které se odehrává a tak, více než v jakékoliv jiné hře, se hráč poddá tomu dojmu, že jeho činy skutečně píšou historii.

Zajímavostí je i grafika. Tato hra je totiž jedna z prvních, kdy se fotografie využívali jako textury na modely a i proto působí na svou dobu dost jinak - živěji a né tak uměle a urovnaně

Titul jehož hraní vám přijde jak jízda na tobogánu. Neustále zrychluje, zatáčí a ukazuje vám co všechno tvůrci vymysleli a dokážou až přijde na onen finálový skok na který se tak těšíte. Po pádu do vody a potom co se vlny uklidní myslíte jen na jedno: tohle si chci sjet znovu!

Solidní FPSko, které je mnohdy překvapí, co všechno v té hře jde dělat. Oproti předchozímu dílu, je zde pokus o nelinearitu už během hry samotné, takže si hráč může vybírat jakou misi bude plnit později, jakou dříve a jakou vynechá. Pro hovoří také výběr sil. Výborně je zvládnutý multiplayer, který je skutečně zábavný - ostatně jako v každé hře založené na carmackově enginech a herních principech. Ale shodit svého kamaráda jediskou silou do rokle v nějaké LANové bitce je prostě zábava.

Takto má vypadat hra. Absolutně brilantní vtažení do příběhu, atmosféra na každém kroku doslova dechberoucí, krásná muzika, skvělý příběh, propracované vedlejší postavy, vynikající gameplay, volnost a nelinearita, která je zvládnuta na jedničku s hvězdičkou.

Nejsem příliš velký hráč RPGček, ale tohle bych si zahrál vždycky.

Oproti jedničce určitě posuv k lepšímu. Hra má krásnou grafiku a docela pěkný příběh - hlavně postavy konečně působí živě a hráč si k nim vybuduje nějaký osobnější vztah. Proti bohužel hovoří značná zabugovanost a možná až velká nelinearita či dynamičnost - misí je dost, ale jen málokterá vás bude bavit. Jako pokus je to od BIS docela pěkné, ale Flashpoint dosud zůstává nepřekonán.

Chybí mi studená válka, Guba a politické působení na celý příběh ~ navíc ten RTS režim ve hře je sice zajímavý a ze začátku docela zábavný, ale působí děsivě uměle.

Dobrý simulátor, špatná hra.

Pěkně zpracovaný díl C&C série. Ne tak moc kýčovitý jako Red Alert či ty novější následovníci Tiberiového příběhu. Jednoznačně určoval, co to RTS je a jak se mají dělat.

To už je dávno co jsem si tu hru koupil, ale ani po letech toho nelituji - vlastně naopak. Je to nejlepší hra co jsem kdy hrál. Skutečně...

Original War je důkazem, že když se umí, tak se mísit dva herní světy dokážou. RPG a RTS se dá nakombinovat skutečně dobře. Je čest vědět, že Original War je české (vlastně moravské). Škoda že mu nepřál marketing vydavatele, nicméně kdo si hru sežene a zahraje, určitě neprohloupí.