Tak dohráno!! Po více než patnácti letech znovu......Suma sumárum, prostě pecka pořád a stále....Ano grafika a všechno kolem už zestárlo.....nicméně pořád skvělá zábava a pořád skvělá hra.....Toto need 4 speed je spíš takový velký upgrade předchozího dílu hot pursuit, ale ono to kupodivu všechno funguje......Nejlepší věcí je dle mého pohledu možnost kariéry.....Příjemná je možnost poškození aut, i když rozbít si čelní světlomety v nočním závodě bylo občas dost nepříjemné, tak i tak se jednalo o příjemné zpestření závodů. Velice příjemné bylo zařazení starších tratí právě z dílu Hot Pursuit + tři nové závodní okruhy. Bylo opravdovým zážitkem se vrátit zase do mých pubertálních let a zahrát si něco co jsme kdysi milovali.

Dodnes jedna z mých nejoblíbenějších her. Toto se opravdu povedlo, a myslím si že i nápad nacistického okultismu, kterým byla třetí říše známa, se povedla. Neustálé střídání jednotlivých druhů lokácí vypadalo perfektně, kdy se hráč ocitá od temných katakomb, přes vesničky až po zasněžené Norsko. Vyzdvihnout musím i to, že se autoři snažili vytvořit hru, která kombinovala různé styly hraní, ať už vražednou řežbu ve starém hradě, nebo stealth akci v lesích, kde hráč nesměl být spatřen nepřítelem, jinak byl spuštěn alarm a mohli jsme znovu loadovat. V kabátku Quake III enginu vypadala hra opravdu moc hezky a barevně, a kvalitní zvuková kulisa celý zážitek jen umocňovala. Příběh je bravurní a hezky propracovaný s velkou rozmanitostí nepřátel a zajímavých bosů. Vyloženě jsem neměl ve hře žádné slabé nebo konkrétně oblíbené místo, jelikož celá hra je fajn a letí s ní čas jako voda.

A na závěr, když se tak dívám pod tuto recenzi na řádky PRO a PROTI uvažuji co tam mám vlastně napsat? a udělám to tak, že tam tentokrát nenapíšu vůbec nic, jelikož kladů bych našel mnoho a nechci některé stavět před jiné, a zápory mě žádné nenapadají. Tak pokud je někdo kdo má rád hry a nebojí se spustit starší, a dnes již legendární OLD-CLASSIC FPS, tak Return to castle Wolfenstein vřele doporučuji.

s pozdravem Ibanez

Určitě zajímavá hra ve své době. Příběh byl už dotažený o kus dál než u jedničky, protivníci rovněž kvalitní, zvuk byl zajímavý, právě takový jaký bych si představoval na marsovské základně. Hra mi připadala docela dlouhá. Jediná věc, která mě tak trošku dráždila byla neustálá stereotypnost prostředí, ale na druhou stranu co by šlověk čekal od základny na cizí planetě? Nemůžu si stěžovat přece na něco o čem ta hra je. Multiplayer jsem bohužel nehrál a je to možná škoda, možná bych pak hodnocení vyzdvihl ještě o kus výš, ale i tak si myslím, že si zaslouží solidních 75 - 80 %.

GTA je symbol, symbol herní svobody. Vice city jsem kdysi hodně hrál a dodnes je to jedna z mých nejoblíbenějších her, jenomže po něm přišlo něco co do té doby nemělo obdoby GTA San Andreas, kdy se již nejedná jen o jedno město, ale o jakýsi malý ostrovní stát se třemi velkými městy a úžasným venkovem. O příběhu této hry nemá ani cenu dlouze psát, jelikož opět je velmi vtipný a krapet šílený, nicméně o něj ani tak nejde jako o perfektní hratelnost, na svou dobu příjemnou grafiku, neříkám že byla extra moderní, ale byla velmi hezká a barevná.

Herní doba je hodně, hodně dlouhá a nejen samotný příběh, ale i sbírání všelijakých fragmentů nebo kradení aut, různé závody apod. V San Andreas je pořád co dělat, a když už člověk neví co, tak si ukradne Letadlo (od Cesny přes stíhačku Harrier, až po Boeing), dělat se dá toho opravdu hodně.

Novinkou oproti VC je určitě zmíněná rozhlehlost, oblékání, plavání atd.
Určitě bych hru doporučil všem, kteří jí ještě nehráli a hledají něco příjemného ke hraní.

No co dodat k této hře? V době vzniku přišla ke mě jako blesk z čistého nebe a vypadalo to, že máme s kámoši o zábavu na nějakou dobu vystaráno, jenže ouvej, jak rychle hra přišla tak možná ještě rychleji odešla. A v čem byl kámen úrazu? No tak to vemem popořadě, graficky hra nevypadala špatně a sportoviště byly moc hezky propracované, nicméně sportovci a to především muži vypadali spíše, jako by tvůrci použili mustr z pavilónu opic Trojské zoo, ale to bych ještě zkousl. Kámen úrazu přišel při samotném hraní, které nám přišlo trošku těžké a vůbec se mi hratelnost moc nezamlouvala (stará klávesnice by mohla povídat), mačkat neustále dvě šipky a trénovat v jakýchsi virtuálních tělocvičnách tak, abych se vůbec na tu olympiádu dostal, ne děkuji nechci. Tudíž hra jako celek hrozně rychle omrzela a přestala bavit.

Doom 3, co k němu dodat? Grafika je na svou dobu moc hezká, temná atmosféra marsovské základny, je taky zajímavá, ale to co mi zde chybí je zábavnost. Na začátku se člověk párkrát lekne, když např. ze schodů vyskočí monstrum nebo z temného rohu vyleze zombie, ale kolikrát se člověk takto lekne? po čase to už očekává. Prostředí je hrozně sterilní a stejnorodé. Nechci tím říct, že by autoři odvedli špatnou práci, jen (a možná že je to mnou) mě už přišla tato hra na svou dobu nějak zastaralá a to hlavně svým podáním, ano je to DOOM a navazuje tak na své předchůdce, ale ti vyšli v době, kdy se moc nedalo čekat od her, že se v nich bude uvažovat a třeba hrát stealth stylem. Doom je prostě rychlá akce, a asi to je určeno hlavně hráčům, kteří mají rádi tento způsob hraní, bohužel pro mě, taková hra není.

Tak opět čerstvě dohráno a proto se můžu směle pustit do komentáře. První věc, kterou bych chtěl vyšvihnout je pořád velice pěkně vypadající a příjemné grafické rozhraní hry. Další skvělou věcí je samozřejmě hratelnost. Už původní hry Half-life vždy patřily svou hratelností k absolutní špičce, ale příjde mi že dvojka ještě posunula tu laťku o kus dál.
V druhém dílu je samostatnou kapitolou fyzika, která je všude přítomná a celý příběh a prostředí tím dostává ještě o další metu dále.
Prostředí je naprosto unikátní a uvěřitelné, kdy při procházce samotným městem a nebo zákoutími City 17, člověk cítí jakoby ty místa opravdu existovaly.

Samozřejmě jako každá jiná hra, má i HL2 své nějaké drobné chybičky a zápory. Asi tou největší bych zmínil část We don't go to Ravenholm, kdy Gordon prochází, jakýmsi předměstím City 17, které se s hororovým nádechem snaží hráče vystrašit za každým rohem. Nevím proč, ale mě se tato část z jinak unikátní hry líbí asi nejméně, a možná tím, že vypadá nejméně přirozeně a dost uměle. Abych to upřesnil, byla to asi jediná část hry, kdy jsem tak nějak pořád čekal na to, kdy už to bude končit. Naštěstí pro mě, to nebylo zase tak dlouhé.

Ale po troše kritiky se vrátím k dalším kladům, a to převážně k nepřátelům, kterých není sice mnoho druhů, ale stačí tak akorád a pro mě jako žádného Hardcore hráče byli i příjemně obtížní, tudíž že jsem nemusel u každé takové té vrtulové housenky dávám 10x load než jsem jí konečně zabil dřív než ona mě.

A konečně se dostávám ke kladu největšímu a tím je zbraň všech dosavadních herních zbraní, Gravity Gun. Tak jako má Luke Skywalker svůj světelný meč, tak díky této hře má u mě Gordon společně s páčidlem ještě Gravity Gun. Jednoduchý na ovládání, a při správném použití je neuvěřitelným pomocníkem, ať už v otázce přenášení předmětů tak v otázce života a smrti, kdy jím lze s pomocí např. cihel nebo kotouče pily eliminovat i řadu nepřátel.

Příběh je opět propracovaný a navazuje na původní hru. Skripty se rovněž autorům povedly, nicméně to by i člověk očekával, když se jedná o jeden ze základních principů úspěchu prvního dílu. Je hezké že valve zde zařadili i původní postavy jako Barney nebo doktory a přidali velice hezkou Alyx a přítulného "pejska".

Líbil se mi i závěr, jen ho mohli autoři udělat o malinko těžší, a to říkám i já, jakožto, jak jsem zmínil, žádný HC hráč.

Každopádně HL2 je hrou, na kterou jen tak nezapomenu a doufám, že si ji zase někdy v budoucnu vychutnám.

No nic tak uvidíme co pro nás chlapci vymyslí do třetice, snad nás ta hra bude opět bavit aspoň tolik jako předchozí díly. No kluci si nasadili prvními dvěmi díly laťku hodně vysoko.

Tak to všechno shrnem :-) Blue Shift je poslední z datadisků k původnímu HL, k tomu bych asi dodal, že by tedy člověk čekal spíš více než méně oproti předchozímu datadisku Opposing Force, který obsahoval narozdíl od BS spousty novinek. Takže pokud to vemu kolem a kolem, tak jediná změna oproti původnímu HL je, že hrajeme za Barneyho s jeho modrou košilí.
Tzn. grafika je stejná, efekty jsou stejné, monstra jsou stejné, vojáci jsou stejní, doktoři jsou stejní, ve hře se prostě neobjeví nikdo ani nic nového.
To všechno by mi ani tolik nevadilo, jako spíš herní doba, hra se dala dohrát, za jedno odpoledne.

Ale přesto musím dodat, že jsem si to zahrál rád. Přece jen to rozšiřuje příběh původního HL, přece jen bylo milé se setkat několikrát s Gordonem atd.

no, řeknu to tak....hodně lidí zde Opposing Force vychvaluje do nebes, ale já se přiznám, že jsem pořád stejně zklamaný, jako jsem byl když jsem to hrál poprvé....něco mi v té hře oproti původnímu halfovi chybí.....nikdy mě to tolik nechytlo.....při hraní jsem čekal kdy už bude konec.....bohužel, na chuť jsem tomu nepřišel.....možná to je mnou.....víte mi to přišlo tak, že tím když už to nedělal ten původní vývojářský tým.....že ten původní koncept Black Mesa se změnil.....jako bych byl najednou na jiném místě.....já nevím možná to je tou atmosférou nebo nevím.....určitě bych to nenazval špatnou hrou....ale rozhodně bych nikdy neřekl, že je to lepší než původní half-life....

Tak právě jsem to dohrál po dlouhých letech, přiznám se k jedné věci, v době kdy hra vyšla jsem měl nic moc počítač a hra mi nejela zcela plynule a hrál jsem to s cheaty, protože bez nich by mě dostali hned za prvním rohem. Navíc jsem měl problém číslo 2 a to byla moje tehdejší angličtina základní školy.....opravdu bych to tehdy bez cheatu nezvládl......no ale dnes je rok 2011 a po dlouhé době jsem si něco zahrál...a sáhl jsem tedy po této klasice.....Tvůrci Kingpina jej tehdy oblékli do velmi hezkého kabátku Quake 2 enginu, což se jim dosti povedlo.....americké podsvětí vypadá opravdu tak jak bych si ho představoval....na hře se mi líbily četné detaily, vůbec exteriéry i interiéry byly impozantní, hra mi přišla taková uvěřitelná. Příběhová linka se mi taktéž líbila, nebylo to nic tak zapeklitě těžkého, a děj se ubíral víceméně pořád vpřed s žádným extra vrácením se do předchozích levelům. Obtížnost hry je nicméně vyšší, protivníci jsou opravdu odstřelovači, trefí se snad přes půl levelu brokovnicí, nicméně to bych hře odpustil.....hodně se mi líbilo sbírání peněz od nepřátel a taky obcházení barů, milým překvapením bylo zpracování ohně....hra měla dostatek různé míry interakce....nicméně chybky by se tu našly....např. tvůrci mohli odstranit nebo zmírnit trošku ten nešvar Q2 enginu a snažit se minimalizovat roztřepanost postav.....když stáli tak opravdu ten pohyb byl strašný....ale to je detail (berme v potaz, že je to hra vytvořená ještě v minulém tisíciletí)....malinko bych také přidal na herní době....na to že jsem to prakticky hrál plnohodnotně poprvé.....se to dalo proskákat za pár hodin......ale každopádně se mi to hodně líbilo, a troufnu si říct, že i když už dneska hry moc nehraju (není čas ani mě to už tak nebere) a jen sporadicky si dám nějakou starší klasiku.....tak Kingpin mě pobavil....fakt jsem se nenudil....a musím tomu dát krásných 90%...jo a poslední super věc je taková ta těžká puška co střílí dávky nábojů....já si nemůžu pomoct, ale je to jedna z nejlepších zbraní co jsem u hry viděl....

Tak dohráno znovu, a pořád je to cool akce......až na těch pár detailů se u mě chyby opět nedostavily.......škoda, když tvůrci nechali tak trošku otevřený ten konec, to nedotáhli do dalšího dílu :-) myslím si, že hra byla dosti podceňovaná.....a proto to asi už nepokračovalo........

když jsem před lety viděl poprvé Worms, bylo to tuším demo dvojky, říkal jsem si ale jo, není to špatné, se ségrou jsme to hrávali občas, až se mi pak do ruky dostala plná verze Armaggedonu. V té době jsem té jednoduché hře propadl natolik, že jsem se snad ve škole vymlouval i na malárii. Dnes po téměř 11ti letech od vzniku, jsem si tento titul nahrál do svého netbooku a musím uznat, že i po těch letech nezestárl....tahle grafika ani nemůže.....hra má opravdu své kouzlo, nejde jen o to jak příjemně vypadá ale i to jak se dobře hraje, není to nic drsného, zbraně mají své kouzlo a vtip a červíci své charismá. Dávám jednoznačně palec nahoru. Worms jsou herní klasikou a výbornou zábavou u které musí člověk i uvažovat. Forza Worms!!

Tahle hra byla pro mne dlouhou dobu docela fou paux, když jsem jí hrál poprvé, bylo to tehdy kolem roku 1996 tak se mi všechno zdálo super (jenže mi bylo 10 let), nic méně pak jsem jí po dlouhých asi osmi letech zkusil znovu v době kdy jsem už znal Half-life a podobně, a musím uznat, že to byla katastrofa všech katastrof, optimalizace příšerná, hratelnost nemluvím a nevím proč i ta grafika se mi předtím zdála lepší, a musím uznat, že takový Duke3D byl mnohem lepší než celý TekWar......pár věcí tam bylo celkem fajn (metro atd.) ale jinak tragédie, myslím že tekwar by měl být manuálem pro tvůrce a myslím, že i byl JAK SE TO DĚLAT NEMÁ!!!!

To si pamatuju jako první střílečka co jsem měl na tehdy nové nadupané mašině která byla osazena neuvěřitelnými 16mb RAM a procesorem AMD Cyrix 133mhz :-D Hdd byl 1.4 gigabajt :-D ale i přesto proti 386 co jsme měli předtím to byla pro nás revoluce. I tak si ale rád na Quake vzpomenu, měl jsem tu hru rád, byla to taková rychlá řezba, kterou jsme hrávali dlouhé zimní večery. Na Quake se mi líbilo že všechny objekty v něm byly plně 3D, žádné takové ty 2D textůry jaké jsme mohli znát z Djůka Ňůka a podobně. Grafika při větším rozlišení nebyla vůbec špatná a když se k tomu ještě přidala utilitka s podporou Glide nebo 3dFx (později jsem svojí patici na grafickou kartu osadil nadupaným grafickým akcelerátorem VooDoo 3 2000 :-D), tak hra vypadala ještě dvakrát lépe. Quake měl i dobrou ovladatelnost a až na občasně stereotypní prostředí se mi hra fakt zaryla pod kůži a nejspíš tam zůstane navždy.

Já nevím, někdo to tu kritizuje, ale já tuhle hru měl rád :-) atmosféra se mi v ní líbila, v některých částech byla spíš taková Funny, kdy se člověk musel prostřílet tunami nepohodlných sedláků a jindy jako např. na té psychině, byla taková tajemná až strašidelná. Hra byla pojata zajímavě, i když je pravda že to prostředí bylo dosti takové podobné, tak i přesto byly ve hře zajímavá místa ( zmiňovaná psychichiatrická léčebna, nebo ten strašidelný dům, slepičárna atd.)a myslím že motiv nebyl špatný. Ano pár chyb to mělo, to je pravda, ale rozhodně bych tuto hru neodsoudil jako špatnou. Na redneck rampage rád vzpomínám i po letech a určitě si ho ještě někdy zahraju, ať žije DosBox.

K této hře jsem se kdysi dávno dostal jako slepý k houslím, a s kámošem jsme vlastně ani nevěděli o co se jedná. Na začátku jel dlouho nějaký vlak ( hlavně jsme to tehdy ani neuměli moc ovládat jelikož jsme byli zvyklí na šipky a najednou WASD + myška :-D )no ale přece jsme to začali hrát, a najednou jsme pochopili co před sebou máme. Dodnes to je pro mě asi nejlepší střílečka jakou jsem hrál (člověk si ani nedokázal představit jaký to byl pro mě skok, když z Quake 1 jsem skočil do kolotoče jménem Half-life),velice se mi líbilo prostředí a interaktivita. Tvůrcům se povedlo prostředí komplexně, často se měnilo (laboratoře, vláček-kolejáček a nebo skalní stěna) a pořád na nás čekalo něco nového. Možná jsem byl blázen, ale já tu hru dohrál asi 18krát, i když jsem jí už znal jako svoje boty.
Hold Half-life se mi dostal pod kůži, hrál jsem i datadisky a módy, ale prostě prvotní HL byl dle mého názoru nejlepší. Chlapcům z Valve děkuji za tento herní zážitek a to prosím říkám já, který už dávno hry nehraje, ale rád si na některé tituly vzpomenu.

Mafia mě ve své době totálně odrovnala příběhem, když jsme to několik nocí hrávali s kámošem jen aby jsme se dostali o kousek dál až k samému konci. Tato hra mě ovlivnila i v jiných směrech, od té doby miluju filmy s tématikou mafie a dokonce jsem se rozhodl přečíst i legendárního Puzova Kmotra. Na svou dobu byla hra nadprůměrně graficky zpracovaná ( kde se hrabalo tehdejší GTA ), ale hlavní předností byl jistě téměř dokonalý příběh, který byl plný zvratů a zajímavě se rozvíjel. Tvůrcům se na české poměry povedlo opravdu téměř vše, jen ty občasné bugy, kterých nebylo málo nicméně i tak dávám hře 100%, protože si to jistě zaslouží. Tiše doufám že druhý díl bude aspoň z poloviny takovou herní peckou jako byla právě Mafia jednička.

Blood byla první hra co jsme hráli jako multiplayer ještě kdysi na 486tkách u otce v práci :-D dodnes to je klasika všech klasik :-) a proti dosti trapné dvojce umí jednička opravdu nahánět strach a to z důvodů, že ten stařičký build engine v základu nepodporující žádný grafický akcelerátor ani nic podobného umí prostě navodit tu správnou strašidelnou atmosféru a pak také ty zvuky :-) chlapíci z monolithu si pohráli i s prostředím a místy kudy hráč prochází (hřbitov, zábavní park, vláček kolejáček atd.)......hru jsem měl opravdu rád a doufám, že si ji ještě někdy zahraju :-)

Nikdy nezapomenu na ty společné večery s otcem u Duke3D :-D, ve své době jistě revoluční střílečka s interaktivními prvky a hlavně nadupaná humorem v podobě Dukových hlášek apod. nikdy nezapomenu jak jsem poněkud kostičkované striptérce strkal dolarovky za to aby mi ukázala její horní výbavu těla :-D prostě klasika klasik a jestli někdy čirou náhodou výjde Forever tak doufám, že půjde aspoň z poloviny ve stopách svého nabušeného předchůdce :-)