Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kingpin: Life of Crime

30.06.1999
77
154 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Jako zmlácený a ponížený loser se vydáváte na cestu pomsty proti gangsterům v čele s jejich velkým bossem.

Kingpin: Life of Crime je hra, která způsobila vrásky na čele nejednomu kritikovi počítačových her, kvůli prezentovanému násilí. V jádru čistokrevná a brutální FPS své doby, poháněná upraveným Quake II enginem. Z obsažených osmi zbraní využijete páčidlo, pistoli, brokovnici, Thomson, samopal, raketomet, granátomet nebo plamenomet. Podíváte se do zašpiněných ulic, kanálů, přístavů, továren, železničních překladišť, barů, ocelárenských měst a sídel mafiánů.

Na výběr je pětice obtížností, Novice, Easy, Medium, Hard a Real. Liší se zejména výdrží hráče a odolností nepřátel, kteří tak mohou vydržet i několik zásahů do hlavy. Jednotlivými úrovněmi je možné procházet tam a zpět. Ty jsou rozprostřené do šesti kapitol, v nichž si za nalezené peníze, od mrtvých gangsterů, můžete v obchodech kupovat zbraně a náboje, včetně různých vylepšení, ochranných vest a podobně. Na své pouti potkáte mnohá NPC, ta si lze najmout k usnadnění absolvovaných potyček a využít je i k získání a splnění pár úkolů. Občas nechybí ani prvky stealth.

Oblibu této střílečky podporuje existence Mod komunity se spoustou zajímavých add-onů na úrovni profesionálních datadisků. Krom toho si do hry můžete dát detailnější textury, docílit neoficiálními patchi widescreen podpory, snáze ji nainstalovat a spustit, díky digitální distribuci, na platformách Steam a GOG.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Začínáte zmlácený a pohozený u popelnic. Jako postava nejspíš víte, jak jste se sem dostal. Jako hráč však nikoliv. Tato hra vám moc vyprávění nenabídne. Tvůrci teda mohli na příběhu víc zapracovat. Prostředí k tomu vymysleli dostatečně zajímavé. Snad se chcete pomstít. Pro vás je ze začátku hlavně důležité vylízat se z ran a přežít. Proto je začátek Kingpina to nejtěžší, co hra nabídne.

Začátek je celkově asi to nejrafinovanější, na co tvůrci přišli. Splníte pár úkolů, dostanete za ně peníze, nakoupíte si zbraně, střelivo a lékárny v obchodě. Není to procházka růžovou zahradou, ale vypadá to setsakramentsky zajímavě. Design, nutný stealth postup, pobíhání mezi lokacemi jak se vám zachce. Engine Quaka 2 vaří co se dá. Prostředí je temné. Hra je to docela brutální. Velké plus tu má určitě Umělá Inteligence, která je na vysoké úrovni. Nepřátelé kličkují, kryjí se. V případě těžšího zranění se i snaží utéct z bojiště. Super je, že si můžete najmout i spolubojovníky. A docela chytré.

Zvuková stránka hry je výborná. Zbraně pěkně zní. Nepřátelé pořád hláškují. Pokaždé nemůžou zapomenout na své oblíbené slovo "fuck" s oblíbeným drsňáckým gestem. Celé je to laděné v takovém hip hopovém gangsta duchu. O hudbu se tu postarali Cypress Hill. Muzika se dá s originálního CD pustit v audiopřehrávači i s texty.

Bohužel hra neudrží takhle vysokou kvalitu celou dobu. Postupně kosíte čím dál víc nepřátel. Hra je časem čím dál víc přímočařejší a stává se z ní klasická střílečka té doby. Největší slabina hry jsou ale zbraně. Vypadají sice efektně (hlavně teda plamenomet), ale jsou špatně vyvážené. Ke starším zbraním vás to nenutí vracet.
Jakmile seberete pušku s třemi výstřely, stane se ze hry skoro až arkádová střílečka.

Ale pořád zábavná.

Pro: temná atmosféra, UI nepřátel i spolubojovníků, grafika, ozvučení, stylizace, začátek

Proti: nevyvážené zbraně, postupem hry stále přímočařejší a jedodušší, nic moc příběh

+28
  • PC 85
Kingpin: Life of Crime je takový, jaký si ho sami uděláte.

Od výběru obtížnosti, likvidace nepřátel, plnění úkolů až po nastavení grafiky. Rozhodně potěší velmi ponurá a drsná atmosféra, odrážející se ve hře svou brutalitou, padnoucí hudbou a vcelku zajímavě zpracovanými herními mechanismy.

Zbraně je možné kupovat, lze si najímat parťáky, obírat mrtvé nepřátele, dají se schovávat zbraně, mnohým soubojům se dá předejít. Od soudobé konkurence je tu prostě řada reálných prvků, které celkově zvyšují atraktivitu hry a náročnost přestřelek.

To se mi na tom líbí, že v intencích dobových FPS je cílena snaha na hráče, aby mu dalo větší práci někoho zneškodnit. Ačkoli kolikrát protivníci vydrží i několik zásahů do hlavy, byť jindy je sundám jedním výstřelem z brokovnice na stupni Hard. Často nejsou gangsteři osamocení, při útočení umějí adekvátně reagovat, utéct, vyčkávat, přijít z delší vzdálenosti. Na rok vzniku tedy slušná výzva, tou je ale Kingpin už z principu.

Za zdařilou a poměrně neotřelou považuji integraci stealth složky, jíž jde využít v prvním levelu a později na konci první epizody. Samozřejmě záleží na tom, co kdo upřednostní, jestli všechny zabije, nechá někoho žít a uteče mu. Právě poslední varianta skýtá k těmto hrátkám příležitost. Při návratu z vrakoviště stál jeden týpek otočený zády kousek ode dveří. Stačilo jít potichu, těsně za ním, případně se skrčit, směrem doprava pokračovat, aniž by postřehl plíživé a opatrné počínání herního avatara. To zaregistroval až po dosáhnutí opačné strany garáže, řešení hráče bylo nasnadě, zase tomu nepříteli utekl.

Jednotlivé lokace srší variabilitou, rozvětveným designem, skvěle zapadají do konceptu zdejšího světa. Ať už míjím temná zákoutí ulic, tichými kroky procházím skladišti, lezu po střechách budov, objevuji tajné skrýše, plavu a potápím se ve vodě, střílím po psech, konverzuji na hajzlu, řeším práci v továrně, proskakuji okny k užitečným itemům, uháním na motorce, brodím se stokou, nechávám unášet malebnými doky, udolávám s přispěním Davida bosse v železničním překladišti, cítím tu autenticitu zmaru, pohánějící hlavního hrdinu k odplatě.

Pojetí akce inklinuje spíše k běžnému splynutí s ostatními 3D akcemi, přesto dovoluje uplatnit i vícero alternativ. Prezentované násilí tím tudíž poskytuje o to větší hloubku, čím častěji dochází k jejich využití v průběhu hraní. Je na každém, jaké zvolí a kdy. Dva spolubojovníci čistí za bedlivého zraku třetí osoby, mě, chodby, místnosti, sklady, přístav, palubu lodi a podobně. Což posouvá výsledný dojem z bojů na úplně jinou úroveň. Odměnou jsou poté ušetřené náboje, relativně velká výdrž mých pomocníků, snadná ovladatelnost při zadávání povelů a co nejrealističtější reakce všech zúčastněných v těchto úkonech.

Devadesátky nikdy neomrzí, mají specifické prvky, už hodně let od téhle dekády uplynulo. Stále na počítačích fungují, třebaže s jistými úskalími, se současnými možnostmi, např. širokoúhlým rozlišením 1920x1080, detailnějšími texturami, lepší paletou barev. Na aktuálním monitoru byl zážitek z vizuální stránky docela působivý. Nevýhodou může být jedině nesedící FoV, kdy nejsou věci držené v ruce vidět celé. Patrné zejména u pistole.

Dohrána opět verze z Levelu, z notně starého a opotřebovaného CD. Hra s přehledem zabaví i dnes. Jednak zpracováním akční vložky, interaktivními momenty, grafikou, neoficiálními patchy, modifikacemi a především nostalgií na dávné časy poctivých fušek.
+27
  • PC 95
Brutální cesta za pomstou po tom nejšpinavějším podsvětí, které si nedovedete představit ani ve svých nejhorších nočních můrách. Kingpin je výjimečnou hrou z několika důvodů. Tím hlavním však není šokující brutalita a shrnutí všech vulgárních výrazů, kterých agličtina nabízí. Kingpin se snaží odlišit od bezhlavých "doomovek" zařezením jistých adventurních prvků. V praxi to znamená nejen možnost s NPC postavami navázat rozhovor, ale dokonce odpovídat buď pozitivně a nebo (velmi) negativně. Uvedu příklad: Za láhev whiskey se od bezdomovce se dozvíte kombinaci od sejfu, která přijde rozhodně vhod. Za peníze si totiž můžete kupovat a dokonce i vylepšovat zbraně, munici, brnění nebo, a to je velmi užitečná věc, najímat si "pomocníky". Pomocí jednoduchých příkazů pak tyto spolubojovníky můžete ovládat, což pochopitelně velmi usnadňuje postup hrou. Umělá inteligence protivníků (ale i vašich pomocníků) je totiž na dost vysoké úrovni. Spousta dnešních her se musí ve srovnání s AI Kingpina rozhodně stydět. Brutalitu umocňuje skvělý systém poškození, který připomíná o chlup méně řeznickou verzi "GHOULu" později vyvinutého pro Soldier of Fortune. Upravený Quake 2 engine nejenže skvěle vypadá, ale nabízí možnost zařadit drobná puzzle ve stylu Half-Lifu. Díky podobnému enginu se Kingpin Half-Lifu skutečně dost podobá. A to je moc a moc dobře. Kingpina jsem dohrál až nyní po devíti letech od jeho vzniku a skvěle se bavil. Rozhodně doporučuji.

Pro: Špinavě temná atmosféra, skvělý mix retro stylu a moderních technologií, skvělá AI, grafika a snaha o kombinaci s adventurními prvky

Proti: nic co by stálo za zmínku

+24
  • PC 70
Probudil jsem se pochcanej a rozsekanej na sračky v nějaký prdeli světa u popelnic, zbudili mě až hlasy nějakých týpku, jelikož jejich mluva byla, tak sprostá, že jsem jim nerozuměl ani slovo, nepochopil jsem ani co říkají a to bylo všude naprosto stejné po celé mojí cestě k zabití toho zmrda, co mi tohle všechno udělal.

Když jsem se dokázal postavit na nohy první, co mě napadlo, bylo zvednout ten urvanej roxor , co se povaloval na zemi, páč tahle část města rozhodně nepůsobila dojmem, že mi každy na koho narazím bude věšet květinky na krk. Stejně tak i rafinérka, vrakoviště, doky a železniční stanice, kam jsem se později dostal, nepůsobili lépe, špína, smrad, urousaný coury, prostě depka kam se podíváš.

Tak jsem šel... Abych vůbec přežil musel jsem sejmout hnedka prvního pobudu na kterýho jsem narazil a okrást ho o drobný, sice mě málem umlátil, ale hold jsem byl tvrdší. Tohle je totiž pořádnej oldschool a ty zmrdi, co jsem je potkal později a šli mi po krku, tak taky neskoncili nejlíp, někteří rozchodili i půlku zásobníku z Thopsona, nebo tři rány z brokády, ještě že jsem našel takový veci jako raketomet a gránátomet, bez toho bych to asi nedal a nejlepší věc, trojranná puška, pak to šlo jak po másle.

Sem tam mě zbrzdila jen nějaká překážka, když jsem musel najít baterii a nohodit generátor, aby se otevřeli dveře. Ale nic co by průměrnej grázl nedal. Sem tam jsem někoho mohl podmáznout, aby mi pomohl s těma šmejdama, ale za mí těžce nakradený prachy toho moc nevydržel a vzdechnul o blok dál(nebo ho rozmáčkl výtah).

V každým případě jsem dosáhl svého a teď jsem tu boss já.

Pro: Brutalita, syrovost, neuvěřitelně sprostá mluva

Proti: Na mě už až moc tvrdej oldschool, ke konci už hodně lineární, obtížnost(asi jsem za ty roky vyměknul, hrál jsem druhou)

+24
  • PC --
Jen o deset dní jsem minul dvacetileté výročí vydání Kingpina. Pokořil jsem jej dvakrát a tohle byl můj třetí run, o dvě dekády později. Naprosto přesně si pamatuju zklamání nad délkou, snad poprvé po dohrání nějaké hry jsem si řekl, že to bylo nějaké krátké. A také si pamatuju, jak jsem poprvé obdivoval odlesky na laufech zbraní. V reálném čase. Protože jsem byl hrdým majitelem Voodoo 2, mohl jsem si tuhle nádheru vychutnat v plné kráse.

Z hlediska hratelnosti Kingpin nezestárnul zrovna se ctí. Zatímco hry jako Quake 2 nebo Doom můžete hrát i dnes a užívat si stejně jako tehdy, u těchto sofistikovanějších her to tak dobře nefunguje. Level-design je v první polovině hodně odvážný a obsahuje pomalu až adventurní stealth prvky a hezky větvené odbočky, ve druhé půlce už je to ale přímočará akce a detaily z prostředí se úplně vytrácí. Je tady jasně znát rukopis méně zkušených autorů, kteří nejprve vytvářeli poslední levely ze hry a jakmile získali dost zkušeností a naučili se pracovat s enginem, vytvořili úrovně ze začátku hry.

Gunplay je naprosto tragický, zbraně nemají tu správnou účinnost a přestřelky se odehrávají ve groteskním stylu, kdy se dva maníci s kulomety, naproti sobě stojící, snaží jeden druhém sebrat všechny hp. Kdo je sebere dříve, vyhrál. Reakce nepřátel na ránu z brokovnice do hlavy je nulová, jakmile na sebe upozorníte, jsou schopni vás během pikosekundy začít zasypávat náboji bez ohledu na to, že do nich zrovna vyprazdňujete svůj zásobník. Umíral jsem. Hodně. F5 a F9 jsem mačkal častěji než by bylo zdrávo a frustrace se dostavovala především v poslední části hry, kde nepřátele vydrží klidně dva přímé zásahy z raketometu. Na nejtěžší obtížnost si hraní vůbec nedovedu představit a tohle naprosto přesně vystihuje tu frustraci, o které mluvím :-)

Kingpin přinesl i pár nových mechanik, jako je najímaní sidekicků, kteří dokáží dost razantně v boji pomoct. Bohužel překáží úplně všude, často se zasekávají nebo umírají skřípnutí ve výtahu. Je možno jim dávat primitivní příkazy a snažit se je navigovat, ale je to hodně otravné. Interakce s NPC probíhala také pomocí dvou příkazů (negativní a pozitivní reakce), což byla na svou dobu ve střílečkách neviděná věc. I když se často hráč dočkal jen slohově brilantní odpovědi ve stylu "fuck you fuck!".

Občas neuškodí si připomenou hry z dob dávno minulých. Člověk buď ocení nadčasovost titulů nebo naopak uzná, že ty současné hry nejsou zase tak blbé a že "zlaté časy" jsou z části jen melancholickým mementem mladých naivních let. V případě Kingpina platí ta druhá možnost...
+21