Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Sid Meier's Civilization V

  • PC --
Hra začíná. Generátor mi určil, že budu dobývat svět po boku čínské císařovny.

Na břehu řeky zakládám svoje první město a snažím se co nejrychleji rozvíjet. Svoje mudrce pověřuji důležitým úkolem - musíme co nejdřív vymyslet esenciální "technologie" - kolo a matematiku.

Spolu s tím, jak se rozšiřují hranice mojí říše, narážím na ostatní národy a městské státy. První obchody, první nájezdy barbarů, první strach o moji křehkou civilizaci. Za zlato si dovedu koupit přátelství a později i spojenectví sousedních měst. Na "přátelsky" darovaných jednotkách stavím základ armády a sám se začínám vojensky rozvíjet.

Zkoumám, co se děje v sousedním Římě. Mají něco, co já nemám, ale chci - bavlnu, barvivo a stříbro. Tváří se jako národ estétů a umělců. Jejich nejlepší jednotky se však nemůžou poměřovat s mými šermíři. Brzy dorazily i katapulty a Řím lehl popelem. Rychle obsazuji dobyté území a kradu, co se dá. Moje říše vstoupila do zlatého věku.

Abych na našem kontinentě nevystupoval v tak špatném světle, posílám Aztékům a Egypťanům dary - většinou cetky, kterých mám dost. Na strategické suroviny si nedám sáhnout. Většinu úsilí vkládám do vědy. Snažím se co nejrychleji dopracovat ke střelnému prachu. Zároveň s tím rozjíždím politické pletky. Podařilo se mi vyjednat tajné spojenectví s Aztéky proti Egyptu, který se také nebezpečně rychle rozvíjí.

Čekám na vhodnou chvíli a sahám hluboko do kapsy. Zadařilo se. Povedlo se mi Aztéky a Egypťany poštvat proti sobě. Zatímco se na jihu, kdesi na rozhraní pouště, navzájem zabíjí, přesunuji svoje mušketýry a dělostřelce na průmyslový sever. S minimálními ztrátami se mi daří anektovat bohatá egyptská mšsta. Posílám svoje jednotky na jih, kde se setkávám se spojenci. Faraon nabízí kapitulaci. Nezájem. Ať zmizí z povrchu Země. Říši Středu nesmí stát nic v cestě!

Rozvíjím mořeplavectví. Zkoumám oceán. Narážím na Japonsko a Británii. Tito se také zbavili slabších sousedů a rozdělili si kontinent. Čile s nimi obchoduji. Rozvíjím vědu a techniku. Nastává průmyslová revoluce. Železnice, elektřina, oběvují se ložiska ropy. Aztékové mají ve svých vodách oproti mě sakra bohatá ložiska. Přichází čas zrady. Útočím na bývalého spojence z moře i z pevniny. Přijímám jeho kapitulaci a jeho zlato. Já nechci být Ten Tyran, ale ostatní mi nedávají jinou možnost.

Buduji námořnictvo, zkokonaluji medicínu, stavím školy a banky ... a také oběvuji jaderné štěpení. Začínáme okamžitě pracovat na projektu Manhattan. V Singapuru a Kuala Lumpur - svobodných městech daleko za mořem nacházím ložiska uranu. Zlato, opravdu hodně zlata však stačí na to, aby se z nich stali mí nejlepší přátelé. Brzy mezi námi existuje obchodní trasa. Přesto k nim posílám expediční sbor a dávám Japoncům, Angličanům a v problémech se potácejícím Aztékům vědět, že moji přátelé jsou pod mou ochranou. Japonci a Angličani si vyměňují technologie a stávají se hrozbou, se kterou je nutno počítat.

Jednoho rána připlula do britských vod letadlová loď v doprovodu bitevníků. Preventivní útok přišel znenadání. Nad Londýnem a Yorkem přeletěly bombardéry. Jaderné hřiby byly dostatečně výmluvným vyhlášením války. Záhy na to se vylodilo moje tankové vojsko a zničilo to, co ještě zůstalo v celku. Královna kapituluje a já ukazuji, že za dostatečně plnou truhlu zlata umím být i velmi milosrdný.

O Britském Impériu se už skutečně nedá mluvit jako o impériu, šógun v Japonsku nevypadá příliš jako vyznavač nějakého poznání, Aztékové jsou prakticky moji otroci a ostatní národy už jsou dávno zapomenuty. Rozbíhám naplno program Apollo. Stavím kosmickou loď. Vysílám expedici k Proximě Centauri.

Začal jsem hrát v pátek večer. V noci na sobotu skutečně na spánek nebyl čas.
+38

Metal Gear Solid

  • PC 90
Tak jsem si bezmála 9 let po vydání na PC doplnil vzdělání a zahrál si tuhle "legendu", na kterou skoro všichni pějou samou chválu.

Zpočátku jsem Solid Snakeovi nedával moc šancí. Přece jenom - na PC máme všechny ty J.C. Dentony, Sam Fischery, Garrety, #47 a další, co už jsem zapomněl. Navíc nemám rád anime (nebo manga nebo jak se říká - experti mě opraví) prvky, které z toho byly cítit na sto honů. Ovšem po dohrání musím uznat, že tohle je velká věc.

Proč? Co mě na tom sakra tak chytilo?

Příběh, dabing, hudba a vše okolo toho. Hrát MGS pro mě bylo jako koukat na perfektní akční thriller a úvodní melodie mi hraje zrovna teď, když píšu tyhle řádky. Konspirační zápletka, sympatičtí záporáci (zvlášť pak postava Revolver Ocelota), dialogy, co svojí kvalitou převyšují nemalou část filmové produkce. Hideo Kojima je sice na můj vkus až příliš patetický, ale každopádně palec nahoru.

Samotná hratelnost je pak, řekněme, kolísavá. Každá místnost je víceméně překážková dráha. Některá super, jiná vyloženě blbá. Dovedu si představit, že před devíti lety si z toho všichni sedli na zadek, ale za tu dobu se stealth hry dostaly trochu dál. Přesto však nemám důvod hanět. Naopak, díky tomu, že z toho žánru jsem MGS hrál jako zatím poslední, jsem si uvědomil, že skoro všechny fundamentální prvky těch moderních "thief" her tady už tak nějak jsou - a samozřejmě lehká nadsázka ve stylu kartonová krabice :-)

Tak a nakonec co mě nejvíc štvalo? Ovládání! Nemám rád, když je obtížnost uměle zvednutá blbým ovládáním, což jsem teda pociťoval hlavně na začátku, než jsem si zvyknul. Příklad za všechny: když chci, aby panák běžel a střílel, chci to udělat intuitivně a ne se učit opičí chvaty. Radši ani nebudu počítat, kolikrát ze mě kvůli tomu Ocelot udělal řešeto :-) Občas jsem si myslel, že jsem v Pac-Manovi, když jediná informace, co k něčemu byla, byla ta z radaru.

Takže jak to teda shrnout? Hideo Kojimovi se povedlo vyrobit hru, která sice zdaleka není geniální, ale je svým způsobem výjimečná. Jsem rád, že jsem se nakonec rozhodl zahrát si ji.
+14

Titan Quest

  • PC 70
Měl jsem poslední dobou nutkání zahrát si nějakou prostoduchou vyvražďovačku. Původně jsem chtěl oprášit Diablo, ale po pročtení několika zdejších komentářů jsem usoudil, že Titan Quest by nemusel být špatnou volbou. Nebyl. Hra pěkně vypadá, mytologické prostředí není moc okoukané. Hratelnost je celkem příjemná, po čase mírně stereotypní (což neberu jako zápor, ale jako obecně známou vlastnost tohoto typu her).

Vývojáři také nepřinesli nic moc originálního. K dobru jim ale musím přičíst, že vzali fungující koncept, nic na něm nezkazili a udělali ho maximálně user - friendly. Mě osobně například nikdy nebavilo pořád dokupovat town portály nebo si hlídat, jestli už nemám rozmlácené brnění :-)

Co však nemůžu nezmínit, je systém skillů, který je podle mě lepší než v Diablu. Maxování 2 skillů co používám a dalších 2 kvůli synergiím mě kdysi pěkně vytáčelo. Tím nechci říct, že by Titan Quest byl kdovíjakým hardcorovým RPG, principy jsou stejné, ale variabilita je o řád výš.
Co mě však potěšilo asi nejvíc - autoři mi dali možnost experimentování. Když chci mít efektivní rozdělení skillů, nejsem nucen kdesi hledat osvědčené buildy nebo sahat po externím editoru, ale všechno si pěkně sám odzkoušet.
Geniální funkci (byť krapet omezenou) na resetování skill bodů mám implementovanou přímo ve hře - a to se mi líbí.
+31 +32 −1

Sins of a Solar Empire

  • PC 95
Velmi zajímavá a značně návyková hra. Nikdy předtím žádnou 4X strategii nehrál, takže je můj pohled trochu zkreslený, ale Sins of a Solar Empire mi učarovaly. Pěkná grafika, obzvlášť modely lodí. Působivá hudba, přehledný interface, možnost nastavit si spoustu věcí tak, jak chci. Řemeslně je to velmi dobře udělané a neméně dobře se to i hraje.

Zpočátku jsem se celkem bál real-timu, ale naštěstí hra není nijak hektická, takže je i čas rozhodovat se. Je sice k vzteku, když vám nepřítel rabuje kolonie a vy čekáte a čekáte než dorazí posily, ovšem to není chyba hry :)
Co mě obzvlášť potěšilo, byla přítomnost velkých bitevních křžníků. Ty nejen že oproti standardním lodím vynikají drtivou silou. Ještě ke všemu získávají zkušenosti, zlepšují se jim statistiky a dostávají nové schopnosti. Bravo.

Stručně vzato, jsem nadšený. Po dlouhé době se objevila hra, která mě přikovalak monitoru tím způsobem, že ve 2 ráno jsem si říkal: už jdu spát, ale ještě předtím musím založit kolonii na téhle vulkanické planetě! No a ještě k tomu postavit na orbitě obranné satelity ... a těžební modul ... a ... atd :D
Zkrátka vřele doporučuji.

Pro: nebezpečně návykové

Proti: absence příběhu

+11

Tom Clancy's Rainbow Six: Lockdown

  • PC 60
V roce 2006, kdy hra vyšla, jsem zkoušel demo. Už tehdy mě hra moc nenadchla. Když ale nedávno X-Zone přišlo se slevovou akcí na hry s nálepkou Toma Clancyho, rozhodl jsem se rozšířit si herní obzory.
Začnu od příběhu, který by měl dávat do souvislosti jednotlivé mise. Jedná se o klasické klišé, které už jsme měli možnost nejednou slyšet. Přišlo mi, že si páni tvůrci vzali výtah z Toma Clancyho, pořádně ho přežvýkali a naleštili. Sice neurazí, ale rozhodně nenadchne. Ale kvůli příběhu Rainbow Six přece nehrajeme, že :)

Grafika je celkem hezká, pěkné modely postav a zbraní, stylový interface, až doposud všechno fajn. Ovšem pak přichází rána mokrým hadrem. Do mise se mnou můžou jít jen tři další vojáci, které mi ještě hra sama určí. Celkem se mi v týmu protočí asi 10 agentů a agentek, což je ve srovnání s předchozími díly, kdy jsem si mohl vybrat až osmičlenný tým z asi 20 specialistů, nanejvýš trapné. Sami se potom ujímáte kontrolou nad postavičkou jménem Chavez "Ding", známého z knížky nebo z dřívějších dílů, kde míval jedny z nejlepších statistik (ty zde mmj. opět chybí).

I samotné zpravodajství pře misí je okleštěno na nejvyšší možnou míru. Pryč je ta fůra informací a zajímavostí a možnost plánování. Teď si akorát povíme, kam máme jít, koho máme sprovodit ze světa, ukážeme si mapku a hrr na ně.

A jak se to celé hraje? Tvůrci si nejpsíš vzali původní Rainbow Six, libovolnou soudobou 3D akci a udělali z toho takový prapodivný derivát, který i když se nehraje vyloženě špatně, není to ani nic, z čeho bych si sednul na zadek. Například máte k dispozici 4 "životy". Když vás někdo trefí, o 1 přijdete a jede se dál. Asi to má simulovat neprůstřelnou vestu. Trochu mě zarazilo, že si s sebou vždy táhnu pytel plný nábojů do pistole, takže mi nikdy nedojdou. Půlku hry jsem pak prošel v módu "Teď vám ukážu, zač je toho Samuel Colt". Umělá inteligence je paradoxně opět horší než v minulých dílech, kdy teroristé byly stručně řečeno skutečně nebezpeční. Zde vás můžou ohrozit akorát počtem, který jde až do desítek.

Na druhou stranu, když už vypadla možnost plánování, můžeme za běhu "taktizovat" přes akční klávesu. Je to chytré a celkem svižné. Akce typu připevníme na dveře rozbušku, vyhodíme je do vzduchu, naládujeme do místnosti flashbangy a postřílíme teroristy jsou vždy uspokojující.
Mise jsou různorodé. Díky akčnímu pojetí často takové koridorové, ale pořád tu jsou některé moc pěkně nadesignovaké kusy.

Nakonec, za 100 korun jsem od hry moc nečekal a dostal jsem trochu víc :) Osobně mě mrzí kam to série dotáhla, ale nedá mi to a budu muset časem vyzkoušet, jak si povede Vegas.

Pro: některé pěkné mise

Proti: AI, akčnější pojetí

+10

Enter The Matrix

  • PC 25
Všehovšudy hloupá hra. Jediný smysl EtM vidím v tom, že vyšla souběžně s filmem a tak se díky Matrix mánii, kdy dav skupoval vše, co jen smrdělo zeleným zdrojákem, vyprázdnily sklady dřív, než zákazníci zjistili, že ta hra není vůbec žádná pecka, nýbrž "sračka" jako řemen. Jak jsem kdysi s oblibou komolil, můžeme si zahrát za "Gousta a Najrobi", 2 frikulíny a Neovy hulibrky, kteří si ve filmu střihli svoje roličky. Podstatné ovšem je, že tvoří rasově i gender vyrovnanou dvojku. To je základ úspěchu a tak se můžeme směle vydat do Matrixu. Měl jsem pocit, že celá hra je taková ... taková divná. Jdete si jak na vycházce a nabíhají na vás zmetci. Tak je zkopete do hranata nebo je zastřelíte. Max Payne hadr, úplně cítím, jak mi to v žilách, zív, pumpuje adrenalin. Ani se nenadějeme a je tu konec. Díky za váš čas, může se tak akorát smát Shiny. Dodnes nechápu, jak mohla firma, která může za kusy jako MDK, či Sacrifice vydat bazmek takovýho ražení. V podstatě jedinou věcí, co na hře oceňuju, je hackování. Celkem vtipně pořešený a nakonec pomalu zábavnější než hra samotná.
+10 +12 −2

Star Wars: Galactic Battlegrounds

  • PC 70
Tak vykradené Age of Empires to jsou, ale není to vůbec na škodu. Jestli se pamatuju, tak tehdy stejně snad nic lepšího nebylo. Ale přece jenom, když říkám, že jako klon AoE II nejsou na škodu, trochu si protiřečím. AoE, to jsou převlečený kámen nůžky papír a s tím se holt nedá nic dělat. Nejvíc jsem se těšil, jak si vymakám Jedi rytíře. A že to nebyla krátká ani levná záležitost. Jak nepříjemný bylo ovšem následný zjištění, že několik, za pář šupů nakoupených bounty hunterů, zlikviduje během chvilky sebenabušenějšího Jediho. Nakonec jsem ale na GB nezanevřel a celkem jsem si oblíbil wookie. Snad proto, že celá jejich technika je svým způsobem okouzlující. Budovy jako takový vratký asymetriký konstrukce obalený plachtama, stroje jak sestavený na smetišti. Teď už bych se k tomu asi nevrátil, ale byla legrace s touhle partičkou neandrtálců drtit nablýskanou imperiální armádu :-)
+7

Steel Panthers

  • PC 100
Tak tohle je prostě klasika, hra, kterou dělali hardcore nadšenci pro ještě více hardcore nadšence. Snad první tahovka, se kterou jsem se kdysi, ještě jako amatér potkal :)
Pamatuju si, jak jsem jednou byl na návštěvě u bratránka, co měl doma počítač :-) Hned mi vysvětlil zakladni principy a vyzval me na duel. Koukal jsem jako puk, když jsem viděl, co všechno tam jde navolit a z jakyho kvanta jednotek jde vybírat. Bratránek si prozíravě vybral Němce na vrcholu sil. Za relativně mrzký peníz nakoupil Tigery, Panthery, pěchotu se skvělou morálkou a já nevím, co ještě.
Pro mě vybral nějaké Jugoslávce, co se zmohli tak maximálně na koně, či traktor. Myslím, že netřeba dodávat, jak bitva dopadla. Z toho by nic moc nevyčaroval snad ani Napoleon :-)
Pro mě jednoznačně velká hra, navíc oživená freewarovými remaky. Prostě si nemůžu pomoct a musím tomu dát absolutní hodnocení.
+2

Star Wars Jedi Knight: Mysteries of the Sith

  • PC 85
Takhle by měl vypadat každý datadisk. Přináší obsah, co by mnohdy vystačil na regulérní pokračování.
Vzpomínám si, že v tomhle dílu jsem si poprvé zabojoval s rancorem. Nebo závěr hry v chrámu sithů - vynikající momenty. Jen škoda těch enginových animací.
+4

Deus Ex: Invisible War

  • PC 85
Původně jsem hodnotil 75%, ale jak jsem nad tím pak ještě přemýšlel, jsem přesvědčený, že si zaslouží víc. Ono vlastně největší chybou Invisible War je, že to je pokračování Deus Ex se kterým byla samozřejmě porovnávaná, ale díky konzoloidnímu původu prostě neměla šanci. Kdyby se hra nejmenovala Deus Ex, zajisté by trhala rekordy. Nejde se holt zavděčit všem a přednost tenkrát dostala jiná skupina, než by si asi většina z nás přála :-)
Přes všechny zápory se však jedná o velmi povedenou hru, která je skutečně předčí ostatní tituly. Osobně jsem jí dohrál dvakrát a pokaždé jsem se výborně bavil.
Po zralé úvaze přehodnocuju na 85%
+6 +8 −2

Grand Theft Auto: Vice City

  • PC 85
Podle mě nejlepší díl ze série GTA. Nehrajete tady za žádnýho odrbanýho mukla ani za přitroublýho gangsta-husto-negra. A i když se Tommy od těch předchozích nebude moc lišit, je to zkrátka klasa.
Vůbec situování do osmdesátých let se nadmíru povedlo. Slavné hudební hity, stylová barevná grafika .. to všechno jenom dotváří atmosféru perfektního filmu Scarface, kterým se Rockstar museli s největší pravděpodobností inspirovat.
+20

Fallout Tactics: Brotherhood of Steel

  • PC 85
Tak to podstatné trefně vystihli kolegové pode mnou. Takových taktických strategií není mnoho. A i když je Tactics méně náročnější než třeba Jagged Alliance nebo X-COM, není to ani moc ke škodě a pořád to je dobře udělaná a hlavně velmi chytlavá hra, ještě navíc z atraktivního prostředí. Co mě tak ještě napadá, že bych vychválil, hodně se mi líbila možnost přepínat za chodu mezi tahovým a real-time módem.
+6

Commandos: Behind Enemy Lines

  • PC 95
Tak Commandosy jsou moje srdcová záležitost. Možná taky proto, že to byla moje první originálka a na takový hry se prostě nezapomíná :-) Parádní zpracování (jsem toho názoru, že dobře namalovaná 2D grafika prostě nestárne) a atraktivní téma Druhé světové ... tehdy ještě nebyla každá třetí hra s tématikou WW2. Mimochodem, Pyro Studios se při vytváření inspirovali kdysi slavnými [dh-hra]the-lost-vikings[/dh-hra] a když se nad tím zamyslíte, ty hry si jsou vlastně dost podobné :-)
Možná tenhle titul nadhodnocuju. Ano, není úplně bezchybný, ale je mi to úplně jedno, protože tohle je pro mě jedna z mála her s velkým H.
+18

Aliens versus Predator

  • PC 80
Hodně povedená atmosféra, zvlášť při hře za mariňáka. Úrovně jsou poměrně dlouhé a nemožnost průběžně ukládat spolu s tím skutečně může vyvolat mrazení v zádech :) Když v naprostém tichu a tmě uslyšíte cvakání facehuggera, je to skoro na infarkt. Často jsem měl tendenci naházet všude okolo sebe granáty a prostě utíkat. A když se vám na obrazovku tenhle pavoukoidní šmejd přicucne, to je teprve ucuknutí od monitoru :)

Pro: atmosféra, 3 hratelné rasy

Proti: ve své době nutnost 3D akcelerátoru

+7 +8 −1

Warcraft III: The Frozen Throne

  • PC 85
Zajímavé, že pro Blizzardovské hry platí, že teprve s datadiskem naplno vynikne jejich potenciál. Nejinak je tomu zde. Potěší nové jednotky a hrdinové (i neutrálni!) a vtípky tvůrců. Naopak kampaně ( kromě té orkské) mi už nepřišly tak zábavné jako v původním Warcraftu. Jinak povedený datadisk ke skvělé hře.

Pro: Arthasova metalová kapela, Neutrální hrdina - panda. Vznik fenoménu - DOTA. Multiplayer

Proti: Standardní kampaně

+12

Warcraft III: Reign of Chaos

  • PC 90
Přelomová strategie, která přinesla nečekaně zábavnou novinku v podobě hrdinů (leckdy označované taky RPS - role playing strategy), kampaní rozvíjejících svět Warcrafu, chytlavých renderovaných filmečků a samozřejmě perfektního multiplayeru. Potvrzuje se, že Blizzard prostě umí dělat chytlavé hry.

Pro: hrdinové, Horda, svět Warcraftu

Proti: doba, kdy chyběl datadisk

+3 +6 −3

Half-Life 2

  • PC 95
Velmi zřídka se stává, aby se pokračování úspěšné hry svému vzoru byť vyrovnalo. V tomto případě Valve odvedlo perfektní práci.Příběh z prvního dílu se podařilo rozvinout do nečekaných důsledků. Takový lehce postapokalyptický příběh hře perfektně sedne. Ani se nedivíme, že se Gordon stává jednou z ústředních postav hnutí odporu vedle starých známých z Black Mesa a nové Alyx s Dogem. Gravity gun, snad nejoriginálnější zbraň, co se ve hrách objevila, je stejně jako fyzikální engine + s tím spojené hádanky, kapitolou samou pro sebe.
V porovnání s kvantem současných her "na jedno použití, na jedno odpoledne" potěší i velký záběr hry (tedy alespoň při prvním průchodu).
Pro mě osobně Nekorunovaný král 3D akcí.

Pro: hratelnost, atmosféra, příběh, source engine, gravity gun

Proti: spíš takové drobnosti, přišlo mi, že bugině a vznášedlu je věnováno až moc prostoru

+13 +15 −2

Half-Life

  • PC 95
Fantastická hra a nestárnoucí hra, která redefinovala žánr 3D stříleček. Skvělá atmosféra navozená skriptovanými sekvencemi, spolupracujícími NPC postavami - přeživší vědci a ochranka. Inteligentní příběh a sympatický "hrdina proti své vůli". S trochou nadsázky je mimo jiné vidět, že teoretický fyzik by se neměl tak zarputile jako Gordon vrtat do experimentů :) . Na druhou stranu díky za to, protože se jedná o jednu z nejlepších her svého druhu.

Pro: V podstatě všechny aspekty, znovuhratelnost, mod scéna.

Proti: Mě osobně se úplně nelíbila pasáž na Xenu.

+13 +15 −2