V roce 2006, kdy hra vyšla, jsem zkoušel demo. Už tehdy mě hra moc nenadchla. Když ale nedávno X-Zone přišlo se slevovou akcí na hry s nálepkou Toma Clancyho, rozhodl jsem se rozšířit si herní obzory.
Začnu od příběhu, který by měl dávat do souvislosti jednotlivé mise. Jedná se o klasické klišé, které už jsme měli možnost nejednou slyšet. Přišlo mi, že si páni tvůrci vzali výtah z Toma Clancyho, pořádně ho přežvýkali a naleštili. Sice neurazí, ale rozhodně nenadchne. Ale kvůli příběhu Rainbow Six přece nehrajeme, že :)

Grafika je celkem hezká, pěkné modely postav a zbraní, stylový interface, až doposud všechno fajn. Ovšem pak přichází rána mokrým hadrem. Do mise se mnou můžou jít jen tři další vojáci, které mi ještě hra sama určí. Celkem se mi v týmu protočí asi 10 agentů a agentek, což je ve srovnání s předchozími díly, kdy jsem si mohl vybrat až osmičlenný tým z asi 20 specialistů, nanejvýš trapné. Sami se potom ujímáte kontrolou nad postavičkou jménem Chavez "Ding", známého z knížky nebo z dřívějších dílů, kde míval jedny z nejlepších statistik (ty zde mmj. opět chybí).

I samotné zpravodajství pře misí je okleštěno na nejvyšší možnou míru. Pryč je ta fůra informací a zajímavostí a možnost plánování. Teď si akorát povíme, kam máme jít, koho máme sprovodit ze světa, ukážeme si mapku a hrr na ně.

A jak se to celé hraje? Tvůrci si nejpsíš vzali původní Rainbow Six, libovolnou soudobou 3D akci a udělali z toho takový prapodivný derivát, který i když se nehraje vyloženě špatně, není to ani nic, z čeho bych si sednul na zadek. Například máte k dispozici 4 "životy". Když vás někdo trefí, o 1 přijdete a jede se dál. Asi to má simulovat neprůstřelnou vestu. Trochu mě zarazilo, že si s sebou vždy táhnu pytel plný nábojů do pistole, takže mi nikdy nedojdou. Půlku hry jsem pak prošel v módu "Teď vám ukážu, zač je toho Samuel Colt". Umělá inteligence je paradoxně opět horší než v minulých dílech, kdy teroristé byly stručně řečeno skutečně nebezpeční. Zde vás můžou ohrozit akorát počtem, který jde až do desítek.

Na druhou stranu, když už vypadla možnost plánování, můžeme za běhu "taktizovat" přes akční klávesu. Je to chytré a celkem svižné. Akce typu připevníme na dveře rozbušku, vyhodíme je do vzduchu, naládujeme do místnosti flashbangy a postřílíme teroristy jsou vždy uspokojující.
Mise jsou různorodé. Díky akčnímu pojetí často takové koridorové, ale pořád tu jsou některé moc pěkně nadesignovaké kusy.

Nakonec, za 100 korun jsem od hry moc nečekal a dostal jsem trochu víc :) Osobně mě mrzí kam to série dotáhla, ale nedá mi to a budu muset časem vyzkoušet, jak si povede Vegas.