Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Yakuza Kiwami

Ryū ga Gotoku: Kiwami

21.01.2016
29.08.2017
19.02.2019
22.04.2020
kompatibilní
80
48 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Yakuza Kiwami je remake prvního dílu ze série Yakuza, vyvíjené společností Sega. Jedná se o kompletní remake postaven na enginu Yakuza 0, který je obohacen o obsahová i grafická vylepšení jako větší počet snímků za sekundu, lepší rozlišení, nové textury, a také kratší čas načítání.

Hra se odehrává po sedmi letech od událostí prequelu Yakuza 0, kdy se Kiryu chystá založit vlastní rod jakuzy. Jeho plány mu však naruší vražda patriarchy Sohei Dojimy, kterého Kiryuův nejlepší přítel Nishikiyama zabil při obraně dívky Yumi, jejich společné kamarádky z dětství. Kiryu však vinu vezme na sebe a poslán do vězení. Po dalších deseti letech je pod podmínkou propuštěn a konfrontován se spoustou šokujících zvratů. Kiryu zjišťuje, že Nishiki je nyní obávaný kapitán vlastního rodu, Yumi zmizela a všichni se snaží najít deset miliard jenů zmizelých z pokladnice klanu Tojo.

Po stránce hratelnosti se po vzoru ostatních dílů ze série jedná o akční adventuru z pohledu třetí osoby, ve které se hráč chopí hlavního hrdiny Kazumy Kiryu. Hra je zasazená do fiktivní čtvrti Kamurocho v Tokiu, ve kterém se hráč může podle vlastního uvážení zúčastnit různých aktivit, mini-her, side-questů nebo sledovat hlavní příběhovou linii. Stejně jako v prequelu, i v Yakuza Kiwami máte na výběr ze čtyř bojových stylů, které nebyly součástí původní verze hry. Do hry byl také přidán nový obsah, nedostupný v původní hře. Některé části příběhu byly také mírně změněny pro lepší propojení příběhu s událostmi Yakuza 0 a zmatenému vyprávění v původní hře.

Na úspěch remaku prvního dílu navázal remake dílu druhého, Yakuza Kiwami 2, postavený na Dragon Engine představeném v Yakuza 6: The Song of Life.


Poslední diskuzní příspěvek

@S4TW (18.10.2023 08:59): Mám to podobně. Sérii miluju, opravdu se těším na každý další díl. Jen tím, jak jsou si ty hry podobné a strašně rozsáhlé, tak je vždycky rozehraju a pak se k nim vracím až s odstupem. Mám už dlouho rozehrané Lost Judgment a nemůžu se k tomu dokopat.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Yakuza 0 je naprosto unikátní zážitek, ať už po stránce příběhu, postav, či hratelnosti (respektive interaktivity otevřeného světa), který mě dostal do kolen a považuji ji za jednu z nejlepších her, které jsem kdy hrála. Proto mi bylo už od začátku jasné, že ať už bude Kiwami sebelepší, 0 nebude sahat ani po kotníky a to se taky skutečně naplnilo. Nicméně také pořád představuje velmi solidní příběhový i herní zážitek, obzvlášť na to, že se jedná o remake úplně první Yakuzy. Co mi upřímně hned na začátku vyrazilo dech byla plynulost animace. Už žádné sekání, žádné bugy. Tentokrát si s portem opravdu dali záležet a je skvělý. Zároveň mě překvapila daleko menší "ukecanost" a mnohem strožejší kapitoly i cutscény, které v 0 běžně trvaly i 20-30 minut, zatímco tady nejdelší trvá tak 10, čímž se samozřejmě zkrátila i celková délka hry. Moc mě potěšil také nový systém autosave.

A teď zápory. A začnu tím největším, který neskutečně bije do očí - velice špatná implementace systému Majima everywhere. Majima sám o sobě je pořád nejlepší postava celé série (i s tím svým přiblblým účesem podle hrnce) a v Kiwami zároveň největší bavič, ale jeho nová role vůbec nesedí do příběhu. Například u scény v batting centre se chová jako by mě viděl poprvé od propuštění z vězení (protože v původní hře to tak bylo) a když ho pak propíchnou nožem a odtáhnou, tak já vyjdu ven na ulici a koho hned nepotkám úplně v pořádku? Pak se 30x popereme, až se posunu v příběhu do bodu, kdy se Majima znovu objeví v hlavním ději a Kiryu se diví, že není mrtvý. Taky jsem četla nějakou kritiku na jeho povahu, kde recenzent vyčítal dualitu jeho osobnosti (pro Kiryu si hraje na Goromi a policisty, ale svoje podřízené mlátí baseballovou pálkou), ale to mě upřímně zase tolik nevadilo, protože proč by nemohl být obojí? Každopádně to prostě působí jako by tam byli Majimové dva a to dost zamrzí. Další výtka jde k hroznému disco intru (protože kvůli copyright nemohli použít song, který tam měl správně být) a taky by prospěly nové minihry, neboť drtivá většina z nich se jen opakuje ze 0 a když se jen tak poflakujete po městě, máte pocit, že tuto hru jste už hráli. Stejně tak jsou daleko slabší substories, které v prvním díle ještě nebyly tak vypilované. Většinou tady máte za úkol jen někoho zmlátit (i když třeba ten týpek na hajzlu, co po mě pořád chtěl ať mu nosím kapesníky, mě dobře rozesmál). Ještě bych zmínila neskutečně otravný healing nepřátel, který jen uměle prodlužoval délku soubojů.

Pro: MAJIMA, příběh, postavy, humor, soundtrack, interaktivita, plynulost, port

Proti: špatná implementace Majima everywhere do příběhu, copyright hudby, málo nových miniher, healing nepřátel

+24
  • PS4 80
Při dohrání téhle velmi dobré hry jsem si kladl jednu zásadní otázku. Do jaké míry nám v herním průmyslu vadí vytváření her pomocí copy+paste? Jelikož Yakuza Kiwami je typickým příkladem této tvorby, neboť oproti Yakuza 0 se nic zásadního, vlastně ani středně zásadního, nezměnilo.

Na jednu stranu si říkám, proč měnit herní mechanismy a grafiku, která je ověřená, fungovala téměř skvěle a fanoušci si díky tomu třeba sérii oblíbili. Na stranu druhou, pokud v první hře máte nahráno něco kolem 90 hodin a pak máte procházet v tom samém kabátku dalších 35, tak už to může být lehce únavné.

Jako ono se oproti Yakuza 0 fakt skoro nic nezměnilo. Většina úprav je jen tak na oko, aby se neřeklo, takže Cat Fights nahradilo Mesuking, ale je to v podstatě samé. Skilly nevylepšujete za peníze, ale za skillpointy… a to je skoro všechno. Něco ubylo, něco lehoučkého přibylo, ale ve finále je těch změn méně, než třeba u DLC pro Zaklínače 3.

Tohle byl jeden ze zásadních problémů, které jsem s hrou měl, z toho důvodu jsem místy hru na týden-dva odložil, protože už mě Kamurocho nebavilo. Nenechte se zmást, ono je pořád úžasné, zábavné, naplněné contentem, ale procházet po třísté stejnou uličku (to číslo není přehnané)… Teď jsem si vlastně vzpomněl, že jeden z největších přídavků je Majima Everywhere, což je zprvu velmi fajn a srandovní záležitost, nicméně 35 souboj opět dost omrzí, vlastně už vás bude srá…

Ale když pominu to neustálé opakování, kdybych se mezi hrami dal aspoň dva měsíce pauzu, tak se jedná o velmi dobrou, možná až výbornou hru. Příběh je neuvěřitelně silný a zábavný, je to hlavní tahoun hry, jenže v tomhle typu hry se hrozně těžko focusuje pouze na hlavní příběh. Souboje jsou zábavné, dokonce bych řekl, že jsou větší výzvou než v Yakuza 0. Trochu slabší mi přišli Substories.

No, nebudu to zdržovat, kdo si oblíbil Yakuzu 0, tak rozhodně doporučuji pokračovat, ale rozhodně nečekejte nějakou výraz… vlastně nečekejte žádnou změnu. Příběh je opět super, Kamurocho žije dál!

Pro: příběh, postavy, dialogy, emoce, živé město se spoustou aktivit

Proti: v podstatě stejně jako Yakuza 0, po chvilce Majima everywhere

+22
  • PS5 80
Od mého hraní Yakuzy Zero uběhlo pár let, takže mé vzpomínky na vedlejší postavy, které byly v tomhle díle uvedeny, byly docela chabé. Naštěstí jsem si díky řadě cutscén brzy vzpomněla na zásadní momenty z prvního dílu (či spíše nultého) a některé události si odvodila. Do čeho jsem se naopak dostala rychle, tak je role Kyria Kazumy. Kyriu je opravdu sympatická postava, za kterou je radost hrát. Líbil se mi jeho smysl pro spravedlnost, cit pro morálku, stoický postoj, jeho otevřenost k novým věcem a to, jak nesoudí jiné lidi. Někdy mu to sice ujede, ale vezme to jako ponaučení a příležitost být příště jiný.

Hlavní příběh mi přišel méně propracovaný a rozvětvený než v Yakuze Zero, ale to je pochopitelné, vzhledem k tomu, že Kiwami představuje úplně první vydaný díl série. Přesto mě bavilo sledovat vývoj událostí a zvláště jsem se těšila na cut scény, které objasní motivaci a skryté motivy jednotlivých postav. Líbila se mi postupná proměna hlavního záporáka, u kterého bylo ukázáno, jaké okolnosti ho vedly k tomu, aby se stal takovým, jakým se nakonec stal. Kolikrát mi ho bylo spíše líto a přišlo mi, že svoji zlost smíchanou se zoufalstvím a pocitem méněcennosti nasměroval vůči Kyriovi, na kterého žárlil, a vybral si ho jako původce všeho zlého, co se mu přihodilo, i když samotný Kyriu mu v podstatě nic neudělal. Závěrečné finále mi dokonce vehnalo slzy do očí, i když počínání některých postav v něm postrádalo trochu logiku (Yumi se na "smrtelné posteli" spíše obrací ke Kiryovi než ke své jediné dceři Haruce). Je škoda, že Majima tu hrál roli jen jako vedlejší a spíše otravná postava. Sice mi mechanika Majima Everywhere až tak nevadila, prostě jen o jeden delší souboj navíc, ale určitě by si jeho postava zasloužila i nějaké příběhové rozšíření.

Co se hratelnosti týká, tak je to v podstatě stejné jako předešlý díl. Ovšem o něco méně mě tu bavily souboje, respektive nevzpomínám si, že by mi tak vadily u předešlého dílu. Z nepochopitelných důvodů si vývojáři mysleli, že bude skvělé, když se bossové ke konci boje rozhodnou, že si doléčí část svého zdraví, aby se uměle protáhla délka boje s nimi. Nad tím jsem fakt musela kroutit hlavou a říkala si, že tohle snad nějakou dobu zase neuvidím. Bojové styly byly, stejně jako v Zero, fajn a ke konci jsem docela používala beast styl, u kterého mě bavilo automatické využívání věcí okolo jako zbraň. Souboje patřily také mezi jediné povinné části, které mě občas nudily, hlavně při vyrojení se stovek nepřátel s nekonečnými health bary jsem si říkala, že bych to nejraději vzdala, protože boj nepředstavoval výzvu, spíše jenom otravné mlácení kolem sebe. Přesto se vyskytlo pár prvků, které dokázaly souboje ozvláštnit nebo zpříjemnit (např. střílečka v autech).

Pokud jsem zrovna nebyla zatažena do hlavního příběhu, trávila jsem svůj čas pobíháním ve městě se skvělou atmosférou japonského podsvětí (zvláště v noci), navštěvovala jsem herny, oblíbila jsem si hlavně kulečník (i když mě protivník většinou porazil) a poker (i když jsem většinou prohrála všechny své žetony). Také jsem si zašla na Mahjong a "hrála" ho, aniž bych se obtěžovala přečtením pravidel, úplně jako v Zero. A nesmím zapomenout na návštěvy společenských podniků s jejich dvěma hlavními hosteskami, z nichž mi přirostla k srdci spíše Rina. Tím se dostávám k prvkům, které mohou obsahovat asi pouze japonské hry, a to byly steamy momenty, u nichž jsem se spíše smála a říkala si, jak je tohle typicky japonské. Subostories byly slabší oproti Zero, což je samozřejmě logické, když se jedná o první díl v sérii, a tak je jich tu méně zapamatování hodných. Podobně ochuzená byla i Sega herna, na kterou jsem se těšila a která obsahovala jen minihru na principu kámen, nůžky, papír a UFO catcher.

Celkově jsem se u hry téměř celou dobu bavila, nemám však chuť kompletovat všechny sub stories jako v Zero.
+20
  • PC 65
Yakuza Kiwami - aneb neoficiální expanze pro Yakuza 0 na PC. Ubyla kvantita i kvalita, příběh je plynulejší, ale přitom zmatenější. Příběhová díra sem, příběhová díra tam. Ubylo miniher a výzev, "substories" nejsou ani zdaleka tak zapamatovánihodné a opět jsou až moc šibalsky poschovávané, přibylo collectables - sbírání kartiček dam v oblečcích antropomorfních Arthropodů a klíčů, které náhodou vytrousilo několik desítek lidí pro ukojení vaší kleptomanské touhy.

Po deseti letech v lochu se impulsivní a tvrdohlavý Kiryu přeměnil v Mirka Dušína. Majima, podivný, leč charismatický lump se zlatým srdcem, je nyní retardovaná přihřátá verze Jokera, která vás nahání a uhání všude jak to jde, v hlavním příběhu i mimo něj. Všichni po 16-ti letech vypadají stejně. Známá to pravda, kterou můžeme závidět - Asiaté nestárnou jako zbytek světa, ale i tak si za těch 16 let mohli alespoň vyměnit oblečení.

Souboje jsou opět jako ekzém, který ne a ne odejít - každý otrapa, mafián a mladý výrostek chce rozmlátit vaši existenci na částice, at už jste v příběhové misi, nebo si chcete dát partičku bowlingu. At už máte po ruce malou holčičku -Haruku- nebo ne, budete se mlátit at už chcete nebo ne. Což je, hlavně ke konci, mírně nasráníschopné a demotivující k hledání substories a prozkoumávání města.

Boss fighty jsou opět ubíjející, obzvláště na počátku je pižláte neustálým masírováním levého tlačítka myši a běháte kolem nich jako slepice bez mozku. To se ale zlepší ke konci hry, kdy budete mít takřka vymaxované vaše abillity (Styl Rush začal být užitečný až v posledních 3 epizodách, Beast a Dragon jsem absolutně nevyužil)

Zmínil jsem Haruku, malého andílka, kterého nemůžu pohladit nebo vzít za ruku. Její postava je silně nevyužitá a Kyriova role jakožto jejího ochranáře a náhradního otce jakbysmet. Makoto, k jejíž ochraně jsem měl silnou motivaci v Yakuza 0, je v Kiwami jaksi bez šťávy a bez emocí (Haruka je sice malá holčina, ale davem dospělých lidí prochází jako katana papírem muahaha, kdepak andílek, ale pořádný čertík, jenž nepotřebuje ochranu).

Heršvec, můj komentář vypadá brutálně negativně, že? Ale něco vám povím. I přes to všechno, i přes to, že je Kiwami velký okleštěný asset flip a remake 10 let staré hry, tak jsem u toho seděl 36 hodin. Ono to i přes všechen ten repetitivní vopruz - fetch questy, souboje, pořád bavilo. PC port je vymazlenější než u Yakuza 0. Neměl jsem žádné pády, zamrzávání, žádné bugy, a až na (ne)citlivost kamery se jedná o takřka dokonalý převod PS4 verze na počítače. Navíc Sega byla dostatečně prozíravá a za kiwami žádá pouze 1/3 z plné ceny. Takže proč sakra ne, takové prachy jsem mohl utratit za mnohem horší věci.

P.S. Pokud se vám nelíbila Yakuza 0, držte se od tohoto Remaku daleko a pokud budete na blízku budte obrněni, tohle není pro vás, vážení kolegové.

Pro: Navýsost kvalitní pc port, dabing, bowlling, pool, šipky, střízlivá cena.

Proti: Implementace některých postav do hlavního příběhu, Majima, primitivní a repetitivní soubojový systém.

+16
  • PC 90
K Yakuze 0 jsem nenapsal komentář, protože mi vyrazila dech. Hodlám to tedy díky herní výzvě napravit alespoň u prvního Kiwami.
Jelikož se technicky vzato jedná o první díl, tak hodlám rozdělit komentář na dvě sekce. Zamýšlím tím vyhnutí se spoilerům z předchozího dílu.
Proč by jste vlastně měli hrát Yakuza Kiwami? Kvůli příběhu. Ten je totiž tvořen rozvíjením v celku úctyhodné plejády postav a postupnými plot twisty. Z počátku se můžete lehce ztratit v nesmírném počtu názvů klanů, rodin a postav. K pomoci vám může být alespoň zápisník, který ve hře naleznete. Stručně uvede jednotlivé postavy a postupně se doplňuje s každým odhalením děje. Povětšinou se ale jedná o tak výrazné postavy, že se vryjí velmi rychle do paměti. Tvoří tak jedinečné gangsterské drama, které jinde nenajdete. Tady žádná politická korektnost nebo cenzura neplatí. Pěkně vám autoři ukáží, že touha po moci a penězích udělá s člověkem divy. Nebojí se tedy naturalistického násilí, které nepůsobí bezúčelně. Není ale tak snadné popsat kouzlo jedinečnosti příběhu Yakuzy, aniž bych se nevyhnul spoilerům. Pokud vás už unavuje to neustálé zachraňování světa a hledáte komplexní a násilný thriller, tak ho máte před sebou. Když ale pominu příběh, tak zůstanou poněkud zastaralé herní mechaniky. Side questy (substories) fungují totiž často na stejném principu. Nejvíc se ale opět pobavíte i konverzací. Některé situace totiž eskalují opravdu nečekaně. Vyústí tedy v humornou scénku v Japonském stylu. Je to ten typ humoru, který balancuje na hranici slušnosti, ale velmi chytře útočí na vaše pubertální já. Pokud tedy hodláte odhodit předsudky, tak se skutečně zasmějete. Nečekejte inteligentní humor. Čekejte perverzní a prostý humor, který může vykouzlit sem tam cringe výraz, ale pořád svou jedinečností na místním trhu dokáže být osvěžující. K tomu si připojte nesmírné množství vedlejší aktivit. Hlavnímu hrdinovi nedělá problém zpráskat partu hejsků cestou do karaoke baru. Zkuste dát Yakuze šanci, pokud máte kladný vztah k Japonským hrám a kultuře. Nebude to nejspíš láska na první pohled. Může to být ale láska na celý život.
A teď pro všechny kajnšmetkery, kteří hráli Yakuza 0 na PC. Kiwami je horší. Nebudu nic nalhávat. Schází mi kupříkladu charismatický Kuze. Děj negraduje takovým tempem a s blížícím se koncem skončí vše až příliš rychle. Z toho vyplývá, že Kiwami je kratší. Plusem samozřejmě je, že děj není příliš natahovaný. Nabaluje na sebe svižné tempo a stále pokračuje v perfektních konverzacích a dabingu. Setkáte se s několika známými postavami, ale stále nejsou tak drsní, jako v Yakuze 0. Tím chci naznačit, že celkový příběh se drží oproti předchůdci na PC docela zpátky. Není už tak násilný a spíše se vyžívá v představení postav a opět dobře mířených plot twistů. Ty jsou ale kvalitativně na horší úrovni, než předchůdce. Přesto budete spokojeni, že dostanete další porci. V mechanikách hry nečekejte změnu. Stále jde o prostou rubanici, která využívá stejné bojové styly, jako v nulce. Dokonce je i velká část scén příliš totožná. Nějak se nebudete moci zbavit pocitu, že jste už tohle hráli. To ale nic nemění na tom, že návrat do Kamurocha je fantastický. Pokud se vám líbil předchozí díl, tak neřešit a kupovat. Stojí to za to. Jen Yakuza 0 nasadila laťku fakt hodně vysoko. Myslete na to.

Herní výzva 2019 S humorem jde všechno lépe v základní formě splněna

Pro: příběh, postavy, zvraty, konverzace, humor, substory, vedlejší aktivity, uspokojující soubojový systém, prosté ale příjemné vylepšování postavy, Kamurocho, soundtrack, cutscény, dabing, Goro Majima

Proti: zastaralá grafika, přílišná shoda scén z Yakuzy 0, totožné herní mechaniky, po všech stránkách o kousek slabší

+15