A teď zápory. A začnu tím největším, který neskutečně bije do očí - velice špatná implementace systému Majima everywhere. Majima sám o sobě je pořád nejlepší postava celé série (i s tím svým přiblblým účesem podle hrnce) a v Kiwami zároveň největší bavič, ale jeho nová role vůbec nesedí do příběhu. Například u scény v batting centre se chová jako by mě viděl poprvé od propuštění z vězení (protože v původní hře to tak bylo) a když ho pak propíchnou nožem a odtáhnou, tak já vyjdu ven na ulici a koho hned nepotkám úplně v pořádku? Pak se 30x popereme, až se posunu v příběhu do bodu, kdy se Majima znovu objeví v hlavním ději a Kiryu se diví, že není mrtvý. Taky jsem četla nějakou kritiku na jeho povahu, kde recenzent vyčítal dualitu jeho osobnosti (pro Kiryu si hraje na Goromi a policisty, ale svoje podřízené mlátí baseballovou pálkou), ale to mě upřímně zase tolik nevadilo, protože proč by nemohl být obojí? Každopádně to prostě působí jako by tam byli Majimové dva a to dost zamrzí. Další výtka jde k hroznému disco intru (protože kvůli copyright nemohli použít song, který tam měl správně být) a taky by prospěly nové minihry, neboť drtivá většina z nich se jen opakuje ze 0 a když se jen tak poflakujete po městě, máte pocit, že tuto hru jste už hráli. Stejně tak jsou daleko slabší substories, které v prvním díle ještě nebyly tak vypilované. Většinou tady máte za úkol jen někoho zmlátit (i když třeba ten týpek na hajzlu, co po mě pořád chtěl ať mu nosím kapesníky, mě dobře rozesmál). Ještě bych zmínila neskutečně otravný healing nepřátel, který jen uměle prodlužoval délku soubojů.
A teď zápory. A začnu tím největším, který neskutečně bije do očí - velice špatná implementace systému Majima everywhere. Majima sám o sobě je pořád nejlepší postava celé série (i s tím svým přiblblým účesem podle hrnce) a v Kiwami zároveň největší bavič, ale jeho nová role vůbec nesedí do příběhu. Například u scény v batting centre se chová jako by mě viděl poprvé od propuštění z vězení (protože v původní hře to tak bylo) a když ho pak propíchnou nožem a odtáhnou, tak já vyjdu ven na ulici a koho hned nepotkám úplně v pořádku? Pak se 30x popereme, až se posunu v příběhu do bodu, kdy se Majima znovu objeví v hlavním ději a Kiryu se diví, že není mrtvý. Taky jsem četla nějakou kritiku na jeho povahu, kde recenzent vyčítal dualitu jeho osobnosti (pro Kiryu si hraje na Goromi a policisty, ale svoje podřízené mlátí baseballovou pálkou), ale to mě upřímně zase tolik nevadilo, protože proč by nemohl být obojí? Každopádně to prostě působí jako by tam byli Majimové dva a to dost zamrzí. Další výtka jde k hroznému disco intru (protože kvůli copyright nemohli použít song, který tam měl správně být) a taky by prospěly nové minihry, neboť drtivá většina z nich se jen opakuje ze 0 a když se jen tak poflakujete po městě, máte pocit, že tuto hru jste už hráli. Stejně tak jsou daleko slabší substories, které v prvním díle ještě nebyly tak vypilované. Většinou tady máte za úkol jen někoho zmlátit (i když třeba ten týpek na hajzlu, co po mě pořád chtěl ať mu nosím kapesníky, mě dobře rozesmál). Ještě bych zmínila neskutečně otravný healing nepřátel, který jen uměle prodlužoval délku soubojů.
Pro: MAJIMA, příběh, postavy, humor, soundtrack, interaktivita, plynulost, port
Proti: špatná implementace Majima everywhere do příběhu, copyright hudby, málo nových miniher, healing nepřátel