Kdo hrál Yakuzu 0, bude ve hře jako doma. Vlastně možná až moc, protože drtivá většina assetů je v sérii společných. Není to ale podle mě vůbec na škodu. Odpadá tím rozkoukávání se ve hře po herních mechanikách, navigace v menu apod. I v tom Kamurocho se v zásadě nic moc nezměnilo a naopak člověk zavzpomíná na zážitky z předchozího dílu nebo porovná drobné rozdíly. Díky obřímu množství nových perfektních cutscén dokáže působit dostatečně neokoukaně.

Příběh působí jak přes kopírák Yakuzy 0, ale proč ne. Funguje stále skvěle a dokázal udržet moji pozornost až do samotného konce a je hlavním tahounem celé hry. Zůstává množství známých i neznámých miniher, nové substories, kruh dovedností, stejně tak ale bohužel i všechny neduhy v sérii, které mě neustále iritují. Jako například přerušení hry náhlou substory, která mě dokáže úplně rozhodit v tom, co jsem chtěl dělat. Náhodným pouličním soubojům se lze vyhnout ještě obtížněji, než v Yakuze 0. Ke konci jsou nesmírně otravné a je problém i přeběhnout v klidu jednu ulici.

Přesto jde o skvělou herní sérii skrývající akcí a napětím nabušený příběh, který stojí za poznání.