Yakuza 6: The Song of Life

Yakuza 6 je zásadním dílem celé série, avšak zejména pro dlouholeté fanoušky série. Hlavní hrdina Kazuma Kiryu je již posedmé vržen doprostřed šarvátek, intrik a pletek klanů ovládající japonské podsvětí od východu po západ, a tentokrát k tomu má zásadní důvod: pátrání po stopách své adoptivní dcery, Haruky (toho času v kómatu) a neznámého otce jejího malého syna, Haruta. (Znalci potvrdí, že Kiryu je japonský Dominic Toretto.) 

Tento díl se svou atmosférou zdaleka nepodobá většině předchozích dílů; poměrně jasné srovnání však lze provést s Yakuzou 3 - oba díly se spíše zaměřují na Kiryuovu rodinu, oba díly přináší "klidnější" prostředí vyvažující hektickou tokijskou čtvrť Kamuročo (Y3 Okinawa, Y6 Hirošima), oba díly pod zdánlivě "individuální" zápletkou rozkrývají obří konspiraci na pozadí a v neposlední řadě: oba díly přináší hlavní sérii zásadní vylepšení v podobě nového enginu.

Právě nový Dragon Engine vykresluje novou lokaci čtvrť Onomiči Džingajčo ve skvělém světle stejně tak, jako tokijské Kamuročo. Hra je mnohem sytější, pryč načítání při vstupu do většiny budov, a systém levelování a učení nových schopností je mnohem flexibilnější než u většiny předchozích dílů. Bojový systém působí více responzivně, jakkoli jsou postavy mnohem více oběťmi ragdoll efektu. Bohužel z časových důvodů hra nedostala takové možnosti jako předchozí (a následující) díly. V Kamuroču například chybí celá jedna čtvrť (další naopak přibyla), řada miniher ve hře není a některé pohyby z předchozích her se nelze naučit. Hráči dalších dílů ale ocení tento základ, na který Ryu ga Gotoku Studio navazuje v dalších dílech včetně výborného Judgment (a Lost Judgment).

Přesto je zde spousta nového obsahu, včetně strategického Clan Creatoru, krmení koček, velmi okleštěného baseball manageru a - jakkoli je to pro Kiryua nepochopitelná minihra - Live Chatu obsahujícího trochu soft porna. Přesto hra dostala poměrně příjemnou délku - platinovou trofej lze získat zhruba po 30 hodinách bez zásadních zádrhelů. (Pro představu je průměrem pro každou hru cca 80 hodin, a časově nejnáročnější díl série, Yakuza 5, vyžaduje zhruha 150-200 hodin.)

Nakonec se zastavím u samotného příběhu: oproti složitým zápletkám ve čtvrtém a pátém díle se jedná o lépe stravitelnou porci příběhu a oproti některým předchozím dílům také značně zatíženější japonskými reáliemi, zvyky či historií. Jinými slovy: i tentokrát čekejte rozhodnutí, která pohledem západního světa nedávají smysl, ale dějí se hlavně ve jménu cti. Řada postav z předchozích dílů sice dění pozoruje z dálky (nebo je jejich další osud dále nepopisován), ale spousta nových postav do dění přibyla. A je nutné říci, že po prvních desítkách minut v Onomiči si některé postavy musí zamilovat snad každý. Některé pro jejich povahu, některé pro jejich teatrálnost. Přesto od příběhu může každý dramaty, plot holy a plot twisty ošlehaný veterán série očekávat právě drama, čas od času nějaký plot hole a ani o plot twist ochuzen nebude.

Yakuza 6 je důstojný konec Kiryu ságy, téměř se všímšudy. A i když oproti jiným dílům tolik nevystupuje z řady a vlivem neodladěného Dragon Enginu představuje pro řadu fanoušků krok zpátky, jedná se o svěží a zejména originální díl, za který se autoři nemusí stydět. Vzhůru na Judgment (a Like a Dragon)!

Osobní hodnocení v rámci hlavních dílů série: třetí nejlepší, hned po Yakuze 4 a 0
Odehráno: +-35 hodin
Platinová trofej: Ano