Vampire: The Masquerade - Coteries of New York

Ke Coteries of New York jsem se dostal především díky Herní výzvě 2022 a fantastické Vampire: The Masquerade - Bloodlines, která se stejně jako Coteries odehrává ve světě World of Darkness, který mě uchvátil. Respektive naopak - Coteries se odehrává ve světě WoD, stejně jako starší Bloodlines. Na rozdíl od svého předchůdce se však nejedná o RPG, ale o vizuální román. S tímto žánrem nemám moc velké zkušenosti, tudíž se mi hodnocení neurčovalo nijak snadno.

Stejně jako v Bloodlines, kterým se autoři očividně inspirovali, se hráč ujímá nově uchváceného upíra, který se stává řadovým pěšákem ve hře mocných. Ovšem na rozdíl od Bloodlines jsou na výběr pouze předem daní upírci ze tří klanů - mladý portorikánec Brujah, bílá žena Ventrue a černý citlivý woke gay Toreador, kteří se od sebe po stránce hratelnosti liší jen velmi mírně. Všechny hráčovy charaktery mají k dispozici Celerity a Presence. Brujah má unikátní Potency, Ventrue Dominate a Toreador Auspex. Tyto unikátní schopnsti však nemají žádný znatelný vliv, protože v podstatě dostanete stejný výsledek, jako v případě Celerity / Presence. Výjimkou může být v tomto případě Auspex, se kterým odhalíte skrývající se charaktery ihned a nemusíte číst standardní texty o tom, jak dvě hodiny zíráte do prázdna, než si všimnete postavy na druhé straně silnice.

Hratelnost je klasická, kdy v horní polovině obrazovky vidíte obrázek a ve spodní části texty. Po stranách se objevuje hovořící osoba. Dialogy se dají stiskem klávesy přeskočit. Ve většině případů máte na výběr tři odpovědi, přičemž dvě jsou univerzální a třetí se může v závislosti na klanu hráčova upíra lišit. Bohužel, hra této příležitosti nijak výrazněji nevyužívá a unikátní dialogy nemají vliv na vývoj příběhu či jeho vyznění a hra má tak jen jeden konec. Škoda. Brujah v podstatě vůbec nerebeluje, zatímco Toreador má unikátní dialogy ve stylu: "Prosím, já nechci umřít." či "Já jsem skutečně citlivý a chce se mi brečet." Ve výsledku jsem si tak nejvíce užil hru za Ventrue.

Grafika, hudba a atmosféra se však skutečně povedly. Příběch je chytlavý, ale krátký. V rámci příběhu se seznamujete se světem World of Darkness a plníte úkoly pro svojí... ehm... "pěstounku" Sofii Langley, kterou můžete spatřit na obalu hry. Jedním z ůkolů je i dát dohromady vlastní koterii. Na výběr máte ze čtyř charakterů, kterým zasáhnete do jejich příběhů, ale do konce hry máte čas jen na zkompletování dvou + nějakých dalších postranních mini-questíků. Vzhledem k tomu, že je hra krátká, se tak otevírá prostor pro znovuhratelnost a plnění achievementů.

Celkově jsem se u hry příjemně pobavil, i když některé části příběhu mi přišly trochu proti loru World of Darkness, jako například Tremeři, kteří jsou ochotni se okamžitě kamarádit s řadovým nýmandem a nechají ho pobíhat po své svatyni, ale nejsem expert na lore, takže... Dokonce jsem se díky hře dozvěděl i o existenci nového klanu - Ministry. O jeho existenci jsem neměl ani tušení, na rozdíl od základních klanů Camarilly Brujah, Toreador, Ventrue, Tremere, Gangrel, Nosferatu a Malkavian, které hra popisuje a objevily se již v Bloodlines a dalších - Sabatích klanů jako Lasobra, Salubri, Setité, či Tzimisce. Ve výsledku tak můžu hru doporučit pro seznámení se světem World of Darkness.