Moderní noci. Poté, co Druhá inkvizice odhalila internetovou komunikaci upírů a využila tyto informace ke zničení velkého množství Rodných, není možné nadále posílat zprávy přes e-mail nebo online chat. K zajištění komunikace mezi městy jsou nyní využívání (většinou upíří) kurýři. Jedním z nich je i protagonista (upírský klan, jméno, pohlaví i sexuální orientace záleží na samotném hráči). Oproti předchozím hrám série Vampire: The Masquerade nezačíná tento protagonista jako čerstvě přijatý upír, tento má za sebou už nějakých dvacet let nemrtvé existence. Velká část hry se odehrává v arizonském městě Tucson, v rámci zakázek se však protagonista podívá i do dalších měst amerického Jihozápadu.
Jedná se o textovou adventuru s prvky RPG, kde si hráč v závislosti na schopnostech a dovednostech postavy volí své následující kroky. Text je jen zřídka doprovázen obrázky (pouze při představení důležitých postav), hra naopak přetéká statistikami hlavní postavy, je k dispozici systém zkušenostních bodů, schopnosti a dovednosti je možné vylepšovat či získávat nové. Hra obsahuje i inventář, hráč si může pořídit chladné i palné zbraně, vylepšovat či nakupovat nová vozidla, zároveň je třeba dbát na své nasycení krví (případně vzdorovat následkům hladu po ní) a dle potřeby ošetřovat svá zranění.
Už během vydání bylo k dispozici DLC "Usurpers and Outcasts", které přínáší možnost hrát za klan Tremere nebo za Caitiffy (upíry bez vlastního klanu).
Fingon
Night Road je k dnešnímu datu nejvíce "role playing game" ze všech elektronických her v sérii V:TM. Víc, než Bloodlines, i když na počtu konců se to přece jen ještě neprojevuje. Stále je to ještě na rozhodnutí "Camarilla vs. Anarchy" (Anarchové úplně ne), ale jinak si směřování své postavy můžete směřovat, jak chcete, ať už jde o preferovaný zdroj krve, chování vůči NPC (upírům i neupírům) a klidně to hrát i na obě strany (a přitom se rozhodnout, jestli být upřímní, nebo lhát).
Jedna věc dělá Night Road (a taky Vampire: The Masquerade - Coteries of New York) těžší, než předchozí hry - nemůžete pít krev kdykoli, ale jen pokud vám k tomu hra dá možnost. Což je občas nebezpečné, nevhodné, nedostatek krve vám zabraňuje využívat upírské schopnosti nebo se léčit a spolu s absencí manuálního ukládání (hra se ukládá automaticky při každé volbě) to je často dost stresující.
Hra mě ze začátku příliš nenadchla, ale s postupujícími kapitolami mě začala bavit. Navíc se nevidí často, že zadaný úkol je možné ukončit s různým stupněm úspěšnosti, ale pokud při tom nezemřete, stále ještě můžete pokračovat dál. A splnění úkolu je s postupujícími kapitolami (celkem jich je deset) často čím dál tím obtížnější.
Za mě můžu hru jen doporučit, rozhodně jde o lepší počin než Vampire Prelude: We Eat Blood And All Our Friends Are Dead a nové rozehrání dává smysl. Navíc se můžeme v nejbližších měsících těšit na další dvě hry ve spojení White Wolf (pod Paradoxem) a Choice of Games.
Jedna věc dělá Night Road (a taky Vampire: The Masquerade - Coteries of New York) těžší, než předchozí hry - nemůžete pít krev kdykoli, ale jen pokud vám k tomu hra dá možnost. Což je občas nebezpečné, nevhodné, nedostatek krve vám zabraňuje využívat upírské schopnosti nebo se léčit a spolu s absencí manuálního ukládání (hra se ukládá automaticky při každé volbě) to je často dost stresující.
Hra mě ze začátku příliš nenadchla, ale s postupujícími kapitolami mě začala bavit. Navíc se nevidí často, že zadaný úkol je možné ukončit s různým stupněm úspěšnosti, ale pokud při tom nezemřete, stále ještě můžete pokračovat dál. A splnění úkolu je s postupujícími kapitolami (celkem jich je deset) často čím dál tím obtížnější.
Za mě můžu hru jen doporučit, rozhodně jde o lepší počin než Vampire Prelude: We Eat Blood And All Our Friends Are Dead a nové rozehrání dává smysl. Navíc se můžeme v nejbližších měsících těšit na další dvě hry ve spojení White Wolf (pod Paradoxem) a Choice of Games.
