Fingon
Night Road je k dnešnímu datu nejvíce "role playing game" ze všech elektronických her v sérii V:TM. Víc, než Bloodlines, i když na počtu konců se to přece jen ještě neprojevuje. Stále je to ještě na rozhodnutí "Camarilla vs. Anarchy" (Anarchové úplně ne), ale jinak si směřování své postavy můžete směřovat, jak chcete, ať už jde o preferovaný zdroj krve, chování vůči NPC (upírům i neupírům) a klidně to hrát i na obě strany (a přitom se rozhodnout, jestli být upřímní, nebo lhát).
Jedna věc dělá Night Road (a taky Vampire: The Masquerade - Coteries of New York) těžší, než předchozí hry - nemůžete pít krev kdykoli, ale jen pokud vám k tomu hra dá možnost. Což je občas nebezpečné, nevhodné, nedostatek krve vám zabraňuje využívat upírské schopnosti nebo se léčit a spolu s absencí manuálního ukládání (hra se ukládá automaticky při každé volbě) to je často dost stresující.
Hra mě ze začátku příliš nenadchla, ale s postupujícími kapitolami mě začala bavit. Navíc se nevidí často, že zadaný úkol je možné ukončit s různým stupněm úspěšnosti, ale pokud při tom nezemřete, stále ještě můžete pokračovat dál. A splnění úkolu je s postupujícími kapitolami (celkem jich je deset) často čím dál tím obtížnější.
Za mě můžu hru jen doporučit, rozhodně jde o lepší počin než Vampire Prelude: We Eat Blood And All Our Friends Are Dead a nové rozehrání dává smysl. Navíc se můžeme v nejbližších měsících těšit na další dvě hry ve spojení White Wolf (pod Paradoxem) a Choice of Games.
Jedna věc dělá Night Road (a taky Vampire: The Masquerade - Coteries of New York) těžší, než předchozí hry - nemůžete pít krev kdykoli, ale jen pokud vám k tomu hra dá možnost. Což je občas nebezpečné, nevhodné, nedostatek krve vám zabraňuje využívat upírské schopnosti nebo se léčit a spolu s absencí manuálního ukládání (hra se ukládá automaticky při každé volbě) to je často dost stresující.
Hra mě ze začátku příliš nenadchla, ale s postupujícími kapitolami mě začala bavit. Navíc se nevidí často, že zadaný úkol je možné ukončit s různým stupněm úspěšnosti, ale pokud při tom nezemřete, stále ještě můžete pokračovat dál. A splnění úkolu je s postupujícími kapitolami (celkem jich je deset) často čím dál tím obtížnější.
Za mě můžu hru jen doporučit, rozhodně jde o lepší počin než Vampire Prelude: We Eat Blood And All Our Friends Are Dead a nové rozehrání dává smysl. Navíc se můžeme v nejbližších měsících těšit na další dvě hry ve spojení White Wolf (pod Paradoxem) a Choice of Games.
