Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Je těžké napsat komentář k Torchlight, aniž bych při tom opisovala ze svého komentáře k Diablu. Obě hry jsou si až příliš podobné.

Torchlight už se ani nesnaží navozovat dojem realistického světa - celý se točí jen kolem hráče a řada věcí je tu jen pro usnadnění hry. Například takové waygate, které vedou do dungeonu. Jaký je důvod jejich existence v herním světě? Takhle to ale hráč brát nemůže, jinak by se z toho zbláznil. Je to prostě jen hra a to vám bude Torchlight neustále připomínat. Když ho budu brát jen jako rubačku na odreagování, když nechcete myslet, je na tom co se hodnocení týče podstatně lépe. To totiž zvládá skvěle.

Příběh hry je neskutečně klišovitý, až ani klišovitější být nemůže. Vůbec ničím mě nepřekvapil a mám až dojem, že si tvůrci uvědomili, že by tam nějaký měl být až když měli hru hotovou. "Questy" jsou repetivní a k jejich plnění není potřeba žádné zvláštní úsilí.

Technická a hratelnostní stránka je ale o dost lepší. Většina herního systému je sice převzata z Diabla, ale dovedena k dokonalosti. Díky tomu se Torchlight velmi dobře hraje. Je tu celá řada vymožeností, které hru zpříjemňují, jako třeba že váš zvířecí společník se může vrátit do města a prodat inventář (což ale zase moc na realističnosti nepřidává), nízká penalizace za smrt (zase), nebo automatické porovnání předmětu s tím, který máte vybavený. Skillů je mnoho a skoro každý má nějaké své využití. Je ale škoda, že ve hře jsou pouhé tři postavy (asi zase pozůstatek z Diabla).

Stejně jako v Diablu, ani zde se mi moc nelíbily náhodně generované úrovně. I tady se mi zdály nepřehledné a nesmyslné. Dost mě zarazilo, že se někdy znovu vygenerují i levely, ve kterých už jste byli (spolu s novými nepřáteli), tudíž se moc nevyplatí riskovat oživení ve městě (za které není žádná penalizace) s tím, že tu cestu dojdete, protože byste taky mohli ztratit část postupu. To se mi stalo u bitvy se závěrčným bosem, který je přehnaně silný a budete s ním bojovat půl hodiny. A nejednou při tom zemřete, což zrovna moc nepřidává na pocitu vítězství. Celý konec byl vůbec takový nemastný neslaný, asi protože se počítá s tím, že budete hrát dál.

A nakonec jako vždy audiovizuální stránka. Tento grafický styl zrovna moc nemusím, ale přispívá k nízké hardwarové náročnosti, přestože nevypadá zas tak špatně. Hudba i zvukové efekty ničím nevynikají, jsou ale na slušné úrovni.

Pro: Odreagovačka, hratelnost, nízká HW náročnost

Proti: Příběh, generování úrovní, konec

+36
  • PC 55
Tak tohle bylo slabé...
Představte si Diablo v hávu Warcraft III: Reign of Chaos. To zní dobře! ...ale:
Základní příběhovou linku jsem prošel na posezení za necelé čtyři hodiny a to jsem splnil i většinu vedlejších úkolů. Říkám vedlejších, ale ono vlastně ani není pořádně kam zabloudit nebo odbočit z cesty, takže bych to nazval třeba jako "nepovinné úkoly nacházející se po cestě ke konci hry náhodně generovanými podzemními lokacemi". Dále, zhruba ve třetím podzemním levelu (z celkového počtu 35) jsem se začal nudit, a to jsem ještě ani zcela nevěděl, které tlačítko v akčním menu hrdiny k čemu slouží. A nepotřeboval jsem to zjišťovat. Je to prostě kopírka Diabla bez jakékoliv špetky inovace. Dokonce vám na pozadí hraje i diablovská hudba.
Zadávky úkolů a dialogy s NPC postavami jsem nečetl/nepřekládal, nebylo to prostě třeba a upřímně, s tak stupidním a ohraným příběhem jsem vlastně ani nic číst nechtěl.
K dispozici je vám jeden ze tří pomocníků: kočka, pes nebo (zřejmě) kuna. Fajn. Ze začátku jsou tato zvířata příliš slabá a nezpůsobují protivníkům téměř žádná zranění. Ke konci zase zranění způsobují, a to celkem solidní, ale zase neustále umírají, jelikož se velmi často připletou do velkého chumlu nepřátel. Tak, alespoň je můžete vyslat do města prodat vaše nadbytečné věci v inventáři. Stejně tam ale sami zamíříte asi o půl minuty později pomocí portálu, jelikož si budete potřebovat dokoupit nějaké ty lektvary, což už váš šikovný asistent nezvládne. Jen prodat, vyúčtovat, vrátit peníze, něco koupit už ne..
Nabídka zbraní, brnění a všemožných předmětů, které po dobu hry mimochodem padají v hojném počtu, je celkem pestrá a velká část z nich se dá i vylepšovat pomocí různých druhů drahých kamenů (nečekaně). Já jsem za celou dobu v inventáři svého hrdiny vyměnil části brnění a zbraně nanejvýš dvakrát. Opět, stačilo to, nebylo třeba si zbytečně pročítat, že tento palcát dává například +1 zranění bleskem, když vám na projití hry postačí základní mečík.
Abych jen nehanil, po dokončení hlavní příběhové linie je zde možnost dále pokračovat v levelování své postavy v nekonečném, náhodně generovaném dungeonu. Netuším, proč bych toto dělal, ale pro někoho to může být výzva nebo dokonce zábava.
Hodnotím jako průměr/velmi lehký nadprůměr, ty čtyři hodinky, než skončil příběh, jsem se vlastně chvílemi i docela bavil. Finální boss byl ale opět strašný, nudný a absolutně neoriginální. Při zdlouhávem klikání na myš jsem si stihl zároveň i sníst večeři a vypít kávu a pořád nebyl konec. Druhý díl očekávám lepší..

Pro: vylepšování předmětů, zbraně, kouzla, bitevní kuna

Proti: délka hry, originalita "nula", nudný příběh, zvířecí pomocníci

+28
  • PC 60
Po oznámení D3 jsem si řekl, že je škoda, že to nebude jen remake Diabla 1, ale půjde dál ve šlépějí D2, na jehož systém jsem si zvykl, ale nikdy mi nepřišel ideální.

A Torchlight není nic jiného než výborný remake D1. Ještě aby ne, když na tom dělali stejní lidi.
Navrch přidává ještě několik věcí, které mi padly neuvěřitelně do noty:
1) Inventář, dva sloty na kouzla a rybí změna udělali z peta užitečnějšího společníka, než co zvládají sidekickové z D2
2) Parádní steampunkový setting - pravda, místo o páru tam jde o ember, ale to není důležité
3) Stylizace mi ze všeho nejdříve připomněla Steampunk(komix) a Fable.
4) Konečně mi někdo dal postavu, která může mít bambitky v každé ruce a kosit a kosit a kosit...

Příběh jako u všech Hack&Slash stojí za starou bačkoru, ač záchrana sebe/města mi není už(ještě) tak odporná, jako záchrana světa.
Ono, očekávat od H&S dobrý příběh je jako očekávat od porna skvělou taneční choreografii.

Asi jediná závažná výtka patří k chybějícímu multiplayeru, protože multiplayer je to, co je na hack&slash nejlepší.

Shrnutí: Parádní nenáročné H&S odkazující na Diablo1, které je ale pořád jen H&S.

Pro: Setting, akimbo střelba, pet, snadná modovatelnost, remake Diabla1

Proti: Chybí multiplayer, s trochou snahy se z toho dal udělat slušný dungeon crawler

+25
  • PC 70
Dohráno za 13 hodin na hard s necro buildem, level 34 (fame acclaimed), specializace na golema a electric magic + 3 impové + zombíci ze svitku + pejsek se svitky pro vyvolávání skeletonů a heal.

Zklamání. Hra ze začátku vypadá sympaticky, vše vypadá hezky domyšleně a uhlazeně, i hratelnostně se to přibližuje diablu. Byl jsem ale nemile překvapen, kolik si toho hra vzala z Wowka- styl grafiky, který moc nemusím, lokace (občas jsem si připadal jako když se procházím po Blackrocku), modely zbraní, ability, rybaření, dokonce i některé potvory jako kdyby wowku z oka vypadly. Krátce bych hru popsal (berte s rezervou) jako "slabší Diablo smíchané s Wowkem".

Záporů je celá řada, tak to radši vezmu zkrátka.

Obtížnost. Přijde mi, že názvy obtížností jsou posunuté - normal by mělo být easy, hard by mělo být normal. Na normal jsem hrál pár minut a hned mi bylo jasné, že tohle ne, hra byla jak pro malé děti. Začal jsem tedy hru znovu na hard a stejně bylo prvních 25 poschodí nudných, procházel jsem jako nůž máslem bez jediné smrti. I když... tady trochu kecám, párkrát jsem chcípnul, ale jen v těch nepovinných dungeonech, do kterých se dostanete portem na jihu městečka. V nich jsou potvory na stejném levelu jako má vaše postava a to už je jiné kafe než ti chudáčci v "hlavním dungu".

Hra v podstatě začíná (na hard) někde po 25. poschodí, kdy už je i možné, že vás něco zabije. Právě levely 25-30 mě bavily nejvíce, 30-35 už byla trochu nuda, protože jediné, co se měnilo, byl počet nepřátel, který rostl geometrickou řadou. Takže první velká výtka je za absolutně nezvládnuté vybalancování obtížnosti.

Příběh je tragický, ale to se dalo čekat. Vypadá, jako kdyby ho autoři vymysleli za minutu při čekání na autobus. Ve hře narazíte i na questy, ale ty jsou také absolutní propadák. Zadávají je tři NPC a zadání je - 1) zabij minibosse na xtém podlaží, 2) dones mi předmět a 3) vymlat nepovinný dungeon a dones mi předmět. Navíc se nemusíte snažit je nějak cíleně plnit, prostě postupujete hrou a oni se tak nějak splní samy. Tady jsem se slzou v oku vzpomínal na questy v Diablu 2.

Stereotypnost prostředí. Nesedlo mi, že hra se odehrává v jednom velkém dungeonu, kde jen sestupujete pořád dolu a dolu a dolu... Prostředí se sice asi 5x změní, ale stejně je to docela nuda. V prvním Diablu jsem to ještě překousl, ale od hry z roku 2009 bych čekal i nějaké venkovní a zajímavější lokace. Líbilo se mi snad jen prostředí s lávou, které, jak už jsem psal, vypadá jak Blackrock z Wowka. Jinak ale hře schází pořádná atmosféra, je to takové nemastné neslané, v tomhle Torchlight s Diablem prohrává na celé čáře.

Pathfinding. Pro necra je tahle věc zásadní, bohužel pathfinding je příšerný, vaši minioni se zasekávají pod schodama a často na ně musíte čekat, nebo se pro ně vracet. Ve hře je několik druhů shrinů, kromě enchant shrinu jsou ale zbytečné, nepoužil jsem je ani jednou. To samé rybaření, které jsem vyzkoušel jednou, chytil si rybu, dal jí petovi, kterej se proměnil v žábu. Hmm, hezký. Ale k ničemu. Pet může odnýst itemy do města a prodat je? Zní to pěkně, ale osobně jsem preferoval town portal a osobní prodej. Jsou tu i různé gemy, jež můžete vložit do socketu v předmětu. Přišlo mi ale, že jsou hrozně slabé, hlavně ty do armoru.

Generování úrovní. Nevim proč, ale první 3 poschodí jsem měl úplně stejné, v pozdějších fázích hry jsem také narážel na 2 po sobě jdoucí stejné mapy. Možná náhoda, ale je to nějaké pofidérní :)

HW náročnost. Podle velmi nízkých minimálních systémových požadavků jsem očekával, že hra nebude náročná. Navíc vývojáři "prý" hru hráli na netboocích... Mě se teda hra místy sekala a to mám komp daleko přesahující požadavky. Problém bude asi v efektech kouzel, musel jsem některé detaily snížit na normal, při souboji s final bossem jsem musel jít dokonce na low, bo ze hry se stávalo slideshow.

Když už jsem nakousl souboj s hlavním bossem, ten je také tragický. Je to asi nejhorší zakončení RPG, co jsem kdy zažil. Boss má doslova milion HP a budete ho mlátit půl hodiny. A bude to hodně nudná půlhodina, protože na bosse není žádná finta, prostě ho musíte umlátit. Navíc pokud hrajete za nějaký kouzelnický build, tak budete asi také hodně umírat.

Pozitiva. I přes všechno špatné, co jsem napsal, mě hra vesměs bavila, protože se hratelností dosti přiblížila diablu. Skilltree mi přišel docela povedený, možností jak postavit svůj build je celá řada. Ability jsou rozmanité, mají hezké efekty. Dokonce i pet mi přirostl k srdci, i když jsem ho zpočátku považoval za zbytečného. Sice považuji za kravinu, aby pes mohl nosit prsteny a kouzlit, ale jako tank byl dobrý (sic umíral až příliš). Hudba je výtečná.

No, nakonec jsem to moc zkrátka nevzal, holt poslední dobou neumím napsat krátký komentář. Abych to nějak shrnul, z hack & slash RPGček co jsem hrál se Torchlight řadí na třetí místo za Diablo a Titan Quest. Není to špatná hra, ale k dokonalosti má daleko. Hezká jednohubka, která zpestří čekání na Diablo III.

Screen: občas to byl docela masakr :)

Pro: hratelnost, hudba, ability, pet, nekonečný dungeon

Proti: nevyvážená obtížnost, styl grafiky, mdlá atmosféra, tragické questy a příběh, final boss, pathfinding, pofidérní generování úrovní, silně inspirováno Wowkem

+24 +26 −2
  • PC 70
Herní výzva 2022 -  9. Vzkaz ze záhrobí  
Torchlight je klasická mlátička, nebo také diablovka či jak říká můj synovec, třískačka. Na výběr máte ze tří hrdinů a jedná se o variace na klaisku: warrior, range a mág. Já prošel hru jak nekro mág. K dispozici máte také peta, což se k nekro stylu hodí o to více.

Hra je ideální na odreagování. Příběh v podstatě neexistuje, nemusíte řešit žádné složitosti. Prostě jdete a zabíjíte vše, co je v cestě. Ve světě Torchlight se sice nacházejí různí zadavatelé side questů, jedná se však o to samé: vše umlátit.

A tak zabíjíte. Pokud neočekáváte nic víc, pak je hra super. Maximálně jeden dva dungeony za jednu session a stačí. Jedná se totiž o značně repetativní záležitost (ale kdo by to také neočekával, že).

Ke konci jsem umíral celkem často, může to být ale také způsobeno tím, že už jsem se nijak extra nesnažil a chtěl jsem hlavně hru dohrát. Závěrečný boss pak nebyl tak obtížný jako většina dungeonů před ním. Znova hru hrát nebudu, ale po většinu času jsem se bavil.

Pro: Odreagování, hezká malovaná grafika

Proti: Repetativní, nijak extra velká inovace

+22
  • PC 70
Uff... tak kde začať?

Torchlight je akčné hack-and-slash RPG "podobné" Diablu. "Podobné", čiže vyžierajúce všetko z Diabla, od hudby, cez interface, až po RPG systém, no môžeme mu to odpustiť, pretože majú rovnakých autorov - aj čo sa týka hudby. Táto hra mi vlastne pripomínala aj World of Warcraft (niektoré jednotky - Draenei - a kúzla - Blizzard - z Warcraftu).

Príbeh som vôbec nevnímal - musíte odkráglovať jedného starého páprdu s leteckými okuliarmi, ktorého stále presvieča naivná ženská s velkou palicou, ktorú by jej mohol závidieť aj Gandalf. Dialógy sú tu minimálne a primitívne, napísal by ich aj druhák na základnej škole.

Pet vniesol do hry nový rozmer. Najviac ma po boji bavilo práve rybárčenie a obstarávanie surového jedla pre môjho kocúra (chcel som sovu, keďže som svojej postave dal meno Harry Potter, no čo už). Váš pet nepotrebuje pravidelne jesť, no vďaka uloveným rybám ho môžete premeniť napríklad na pavúka, pekelného psa, strom či elementála. Najväčšia výhoda je, že nezavadzia, nezasekáva sa a nemôže zomrieť. Okrem toho mu môžete dať dva prstene, prívesok a dve kúzla.

Obtiažnosť je veľmi nevyvážená. Zatiaľ čo som nepriateľov dával do poschodia č. 30 s prstom v nose (a to som hral na Hard), od 30. poschodia sa obtiažnosť nekontrolovatelne zvýšila a musel som zapojiť už aj druhú ruku, pretože prišli nepriatelia, na ktorých si už človek musel dávať pozor a ktorí vás na jedno niekoľkonásobné nasmerované kúzlo (pripomínali mi rasu Draenei z wowka) zabili. Bossovia takisto boli do 30. poschodia malina, boli pomalí, na diaľku vás vôbec žiadnymi kúzlami neohrozovali a vy ste ich mohli pekne z diaľky odstreľovať kúzlami. Zato hlavný bosák, ten stál za to. Pripomínal mi kvalitný raid v nejakom MMORPGčku, no chyba bola v tom, že ste proti nemu čelili sami s jedným kocúrom a hlúpim výrazom v tvári. A v tom je kameň úrazu - chýba multiplayer.

A ten (neexistujúci) záver hru pochoval úplne. (aspoň nejaká oslava alebo radosť keby tam bola... ani tá ženská, ktorá vždy vybehla z portálu po smrti nejakého bosáka - tiež nemohla pomôcť, len sa dívala - vám nepoďakovala). Kto by chcel ešte hrať nejaké Shadow Vaulty, ktoré sa otvoria po smrti hlavného bossa, keď má človek za sebou vyčerpávajúcich 35 podlaží a už všetko videl? Skilly postáv (či to bol bojovník, strelec alebo mág) ma tiež sklamali.

Neviem, či pôjdem do druhého dielu, moc sa mi nepáči štylizácia - neviem, či mám hru brať vážne alebo s humorom - v Diablu bolo všetko správne temné a atmosférické, tu to tak nefungovalo - všetko bolo príliž farebné (presne ako sa ľudia na začiatku sťažovali na Diablo 3).

Na odreagovanie môžem odporučiť :)

Pro: H&S zo starej školy - odreagovanie pri zabíjaní stoviek nepriateľov, PET!

Proti: Žiadne novinky ani prekvapenia, štylizácia alá WoW, nevyvážená obtiažnosť, skilly postáv

+21
  • PC 85
Zvlčilý klikfest, který na pár desítek hodin utěšil můj hlad po epickém lootu. V prvních patrech jsem byl dost zklamaný, že se z Torchlight vyklubal klon Fate (čti klon klonu Diabla), ale obavy naštěstí zmizely rychleji než hojící lahvičky u závěrečného bosse, a zbyla pohlcující hratelnost. Zatím co mé nohy cestovaly přes zajímavé prostředí, má sekera prozkoumávala útroby bohatého bestiáře. Také můj inventář měl žně, equip je dobře vybalancovaný (krom nezvládnutého socketu) a furt se něco převlékalo. Grafika mi přijde jako plus, ale celkem chápu, že někomu sednout nemusí.

I když na hře není jediný originální nápad a frenetický klikot nevydrží každá myš, patří Torchlight díky svižné a nenáročné hratelnosti k tomu nejlepšímu z diablovek. Pouze velká škoda absence multiplayeru.

Finální screeny mé hardcore postavy na obtížnost very hard :
Invetář
Journal
+20
  • PC 75
Tentokrát jsem se vydal do vod pro mě ne moc častých a oblíbených, ve kterých tato hra kotví. Řeč je samozřejmě o „Diablo-styl“ hraní, kouzla, příšery a podobné.

Paradoxně jsem tuto hru hrál až po jejím druhém díle, který mě nadchl. To jsem od takové hry (tím nemyslím nic špatného) opravdu nečekal. Dvojka má náboj, rychlost, je zábavná, lokace jsou zajímavé, plno druhů příšer a další. Nebudu se však rozepisovat o dvojce, neboť tu mám rozehranou a té se budu věnovat v trochu delším komentáři, takže zpět k tomuto dílu.

Řeknu to předem, hru jsem nedohrál a skončil někde ve 2/3, neboť mě už prostě nebavila. Ale k podstatě věci. Sama o sobě to není rozhodně špatná hra. Samozřejmě, jediné, s čím ji prakticky mohu porovnávat, je (a je to venku) výborný druhý díl, neboť s tímto žánrem her prostě nemám jiné zkušenosti.

Tato hra má prostě své mouchy, kterých bohužel není málo. Nechtěl jsem, ale srovnání s dvojkou se prostě nevyhnu. Oproti dvojce je prostě strohá. Hrozně strohá. Dvojka je barevná, živá, křičí do světa, že je tady. Kdežto jednička? Pochmurná, nezáživná, stále se opakující, nudná, GUI je oproti dvojce fakt špatný a nepřehledný. Klávesové zkratky? Ano, jsou tu. Dají se nastavit? Samozřejmě že ne. A to se potom hraje, když pro vstup do inventáře musíte kliknout na malou ikonku někde uprostřed hlavní lišty, anebo vyhledat na klávesnici písmeno I. Jasně, některé skvělé věci ze dvojky jsou z tohoto dílu přebrané, ale také jich polovina úplně chybí.

Z ostatních stránek toho hře vlastně moc co vytknout ani nemám. Graficky je to prakticky stejné jako dvojka, zvukově taktéž a příběh, ten jsem nějak nevnímal ani u jednoho dílu. Jinak jsou ostatní mechanizmy hry stejné nebo velmi podobné.

Asi mám na hru poněkud přehnané nároky, ale není se bohužel čemu divit po výborné dvojce, že tenhle díl jen tak překousnu. Možné je, že kdybych nejdříve hrál tento díl a potom až dvojku, tak bych to dohrál. Nicméně, na hodnocení a výhradách by to nic nezměnilo.

Pobíhat uzavřenými koridory a sestupovat patro po patru, přičemž na konci každého je velký bossík, mě po získání 20 levelu omrzelo a na dalších 10 (hra je udělána tak, že po dosažení lvl 30 hlavní dějová linka končí) jsem už prostě neměl vůbec ale vůbec chuť a čas.

Závěrem bych to teda shrnul.

Není to vyloženě špatná hra, na svou mladší sestřičku však velmi ztrácí. Přišlo mi to, jako by vývojáři udělali tuto hru tak z půlky (možná ze 2/3) a řekli si dost, to stačí, vydáme to a vrhneme se na druhý díl, kam přidáme vše, co jsme do jedničky chtěli dát, ale nedali. Ale to je věcí názoru. Každopádně, při závěrečném hodnocení se nechci nechat ovlivnit druhým dílem a uděluji hře solidních 75%.
+17
  • PC 60
Herní výzva 2021 - bod č. 5 Pořádný pařan

Torchlight se mi vždycky líbil po grafické stránce a už dlouho jsem nehrál žádnou takovou rubačku ve stylu Diabla. V rámci herní výzvy jsem se tedy rozhodl projít tuto hru z důvodu, že už ji mám několik let nainstalovanou a zatím jsem se k ní nedokopal.

Poprvé v životě jsem si zvolil ve výběru postavy mága, ještě nikdy jsem to v žádné hře (snad) nezkoušel. Většinou jsem si vybíral buď střelce nebo válečníka, ale rozhodl jsem se udělat výjimku, abych si hru zpestřil. Volba to nebyla špatná a hrálo se mi s postavou mága velmi dobře. Nejvíce jsem si oblíbil vyvolávání poskoků, konkrétně dvou robotů (jeden na boj na blízko, druhý na dálku) a ti na sebe nalákali nepřátele a já je z dálky odstřeloval. Z kouzel na dálku jsem zůstal u základních embrových střel, které byly po vylepšení na maximum silnější, než moje primární kouzelnická hůlka.

Dobrým společníkem byl i můj pejsek, který byl vhodný na odkládání nepotřebných věcí a dal se přímo z dungeonu poslat do města, aby nasbírané přebytečné věci prodal.

Vývojáři se snažili často měnit prostředí, což je velmi dobré a lokace by tak neměly upadat do stereotypu. Ovšem problémem je, že jsou nezáživné a často se opakují. Vrcholem je například část, kdy jsem třikrát za sebou začínal z naprosto stejné lokace, která se změnila, až někdy po půlce mapy. Trikem vývojářů jak si usnadnit práci bylo i otočení dungeonu, kdy jste ho probíhali opačně, než v předchozím patře.

Dalším negativem jsou téměř chybějící vedlejší úkoly, které se týkají pouze vaší výpravy (dones mi tenhle typ emberu, zabij tohohle minibosse na tomto patře). Jedinou změnou byly úkoly, kdy jste byly teleportováni do speciálního menšího dungeonu, který měl vždy dvě patra. Bohužel zde chybí nějaké vedlejší questy, které by měly nějaký vedlejší příběh, který by se vztahoval například k historii města, ve kterém se nacházíte.

Moje herní doba byla 15 hodin a 4 minuty, takže jsem se do tohoto bodu výzvy vešel o chloupek. I přesto bych mohl pokračovat dále téměř nekonečným druhým dungeonem, ale to by mě hra musela více bavit a ne spíš nudit.

Pro: Hra za mága, vyvolávání poskoků, zvířátko s inventářem + možnost posílat ho na prodej věcí do města

Proti: Stereotypní dungeony, téměř chybějící vedlejší úkoly

+17
  • PC 85
Jak to dopadne, když parta kluků z osady Severní bouře zkusí na oslavě čtyřicátých narozenin Matta Uelmena ty lákavě nazelenalé koláčky? Jako když tóčlajt!

Nemusím být Nephalem, abych chápal, že některé věci v heknsleš prostě mají své místo (loot, setovky, náhodně generované dungeony) a tak raději popíšu to, co je na Torchlight zvláštní.

Jednak je to podivně namíchaná prezentace, kdy mix skvěle mysteriózní hudby, voice overů Mrazíka a malované grafiky tak moc nedávají smysl, až jsou jedinečné. Dále to může být nekonečný dungeon na konci hry či jiná volba po dokončení příběhu - tedy odeslání svého reka do důchodu a výběr jednoho z jeho předmětů, ze kterého se stane dědictví aneb kurva lepší a méně náročný item pro novou postavu.

Co ale zajistilo Torchlight nehynoucí místo na mém HDD byla zde přítomná němá tvář. Z party falešné kočičí potvory a stokrát omletého psodlaka jsem neomylně sáhl po fretce. Ta totiž dělá čest své reálné předloze a jedná se o chytré a šikovné zvířátko. Zatímco při vyslání kočky do města kvůli prodeji lootu byste zřejmě čekali marně, jelikož by sebou flákla za nejbližším rohem a hrála si s punčochou a její vlčí kolega by zřejmě ani nepochopil, co po něm chcete a dál by očekával pamlsek odkapávaje sliny na vaši okovanou botu...fretka hbitě doběhne k obchodníkovi (s příslušným skillem odkudkoli do minuty) a navíc ještě umí dvě kouzla, která ji naučíte. To všechno samozřejmě kromě toho, že se vás slušně zastane v boji (vše v závislosti na tom, jak moc se na její vylepšování budete zaměřovat).

Celkově vzato je pro mě Torchlight takové první Diablo na steroidech, což mu umožňuje zařadit několik život ulehčujících vychytávek a přitom se nerozpliznout do šířky, což podle mého názoru k tomuto typu her příliš nepasuje. Pro mě zřejmě nejlepší počin v žánru i přes (nebo možná právě pro) absenci mulťáku.

Pro: osobité zpracování, hudba, zvířecí pomocník, heirloom, úprava postav k obrazu svému (volnost rozdělování skillů i atributů)

Proti: horší pathfinding, zbytečné překážky na mapách zhoršující orientaci

+14
  • PC 70
Originalita je asi to poslední, co by mě napadlo při vyslovení názvu této hry. I přesto, že Torchlight takřka bezostyšně vykrádá Diablo a WoWko, tak musím říct, že tahle oldschoolová rubačka má něco do sebe.

Vývojářům z Runic Games se totiž povedlo zachovat parádní a návykovou hratelnost, kterou oplývalo Diablo. Ve výsledku to vypadalo tak, že od hry jsem se nemohl v podstatě odtrhnout, dokud jsem nedohrál hlavní příběhovou linii. Sice v posledních patrech už jsem cítil závan stereotypu, ale i tak bez debat uznávám, že skvělou hratelnost prostě Torchlight má.

Zapracovat se ovšem mohlo na příběhu, který je naprosto katastrofální, u questů platí to samé. Navíc dost zamrzí absence multiplayeru, protože právě hra pro více hráčů je na akčních RPG to nejlepší. Takhle Torchlight zůstává sice chutnou, ale ne moc výživnou jednohubkou.

Pro: návyková hratelnost, nízké HW nároky

Proti: nic nového pod sluncem, absence multiplayeru, katastrofální příběh + questy

+13
  • PC 80
Nejsem rozhodně fanda Hack and Slash her, kdysi dávno jsem hrál Diablo a dlouhou dobu po něm nic až nyní mně uchvátil Torchlight. Chytnul mně hned svojí jednoduchostí a prostým faktem že si na nic nehraje, kašle na nějaký příběh a neláme si hlavu s vytvářením originálních questů. Prostě vyraž a vymlať dungeon, seber kořist a získáš něco zkušeností.

Grafický styl mi ke hře sednul, zvláště pak přítomnost a využítí zvířecího pomocníka který prakticky odnáší nepotřebné předměty na prodej do města, a dokáže solidně přispět v boji. Předmětů a výbavy je požehnaně, a nacházení nových je tím správným hnacím motorem proč hrát dále. Stejně tak potěší strom dovedností, kde každé ze tří povolání má možnost ubírát se pokaždé trochu jiným směrem a zaměřením.Navíc příjemným prvkem je rybaření a získávání různých typů ryb které přemnění Peta na různé druhy potvor. Musím ještě vyzdvihnout hudba která je perfektní.

Torchlight je zkrátka parádním překvapením, které dokáže pohlit, a svojí jednoduchostí přikovat k PC.

Pro: Jednoduchost, návyková hratelnost, grafický styl hry, Pet, hudba, strom dovedností

Proti: Absence multiplayeru, někoho může přepadnout pocit stereotypu

+13
  • PC 40
Akční hack'n'slash RPG, v podstatě první Diablo oblečené do hávu World of Warcraft a po technické stránce dotažené k dokonalosti. Což ale neznamená, že jde o bůhvíjak dobrou hru. Torchlight má přesně dva originální nápady: praktického zvířecího společníka, který může sám odnést nasbírané předměty k prodeji, a možnost rybaření, díky kterému je rybožerné zvíře platné v boji (ryby jsou totiž kouzelné).

Zbytek je vykrádačka nejhlubšího zrna. Od grafiku přes hudbu až po herní náplň. Příběh je v zásadě neexistující, generátor náhodných úrovní odvádí nenápaditou rutinu, obtížnost je špatně nastavená (i na very hard jsou 2/3 hry žertovně snadné) a co je nejhorší - vlastně nemáte důvod hru hrát. Protože jediné, co existenci tohoto specifického žánru ospravedlňuje, tedy multiplayer, ve hře chybí.

Jako celek to sice funguje a fanoušek diablovek si v Torchlightu zábavu určitě najde (a přičte 30% k mému hodnocení) , ale mě osobně hra svou prázdnotou tak nějak rozčílila ;) Možná za to může i onen pověstný finální souboj, který byl asi nejhorší herní čtvrthodinou v mém životě :/

Pro: Nízké hardwarové nároky, technicky vybroušené.

Proti: Absence multiplayeru, neoriginalita.

+13 +14 −1
  • PC 75
Solidních Diablovek vychází minimum a Torchlight z toho těží. Zdaleka není tak propracovaný jako samotné Diablo, ale abych se tu věnoval balancování všeho možného, na to nejsem dost pošuk na mulťáky. Takže co se mi líbilo a co ne.

Už na začátku mě zklamalo, že ve hře jsou jen tři classy, navíc v roce 2009 jsem čekal nějakou alespoň základní upravitelnost vzhledu postavy. Ale ve hře by to pod vší tou zbrojí stejně asi nevyniklo - každopádně alchymista vypadal děsně cool, takže i když běžně mágovské postavy nehraju, sáhnul jsem po něm. Další zklamání se dostavilo po stránce grafické - neříkám, že by Torchlight nevypadal blbě - všechno je hezky barevné a tak, ale přijde mi, že od Fate se toho moc nezměnilo.

Po zorinetování ve hře mě naštvaly další věci, a to hlavně grafika interface, která imho zbytečně žere místo. K tomu připočítejme ne zrovna ideálně zvolený font, a malé obrázky předmětů. (Btw komu vadí WoWkoidní pojetí některých věcí - však v D3 to všecko bude taky.) Taky jsem po chvíli zjistil, že se moc neorientuju ve statikách - co která jak moc ovlivňuje, zda se do toho či onoho čísla započítává jiné číslo, nebo ještě ne...

Hlavní quest se odvíjí pomalu, vedlejších questů je víc, ale v zásadě jsou to jen tři zoufale se opakující druhy. Některé prostředí mi stejně jako v Diablu přijdou nepřehledná - nemám u těhle her rád, když musím moc řešit, jestli jít teď vlevo nebo vpravo. Lokace s džunglí a lávou jsou v tomhle obzvlášť nepřehledné.

Obtížnost, je jak už tu bylo mnohokrát zmíněno, naprosto primitivní. A protože jsem zvyklý hrát hry na to, čemu autor říká normální obtížnost, jediné problémy jsem měl v různých vedlejších dungeonech, které jsou o nšco těžší - každopadně teď jsem na podlaží 26 a úrovni 29 a ještě jsem ani jednou neexnul. Na druhou stranu bezstarostné kosení všeho co se dostane moc blízko má taky něco do sebe :)

Mimochodem taky mě štvalo, že v obchodech nejsou předměty nějak slušně seřazené, třeba podle ceny, a pohybující se informační okénko taky přehlednosti nepřidá. Nebo že na krystalech není na první pohled patrná jejich kvalita.

Co se mi líbilo je čokl, protože se díky němu nemusím zdaleka tolik vracet do města - prakticky to dělám jen při dokončování questů, nebo když mám moc krámů a nechce se mi čekat až se čokl vrátí. A taky classy a jejich skilly - třeba že se nezdá že by byly bůhvíjak vypilované - vypadájí, že vytvářejí zábavnou kombinaci a mám v plánu si pokud bude čas rozjet hru ještě za pistolnici.

Každopádně mě Torchlight při čekání na Diablo 3 příjemně potěšil, protože to nejdůležitější (návyková radost z rubání) tu prostě je. A i když se nejedná o do detailu vypiplané dílo, tak za prvé je vypiplané dost na to, aby fungovalo a za druhé prakticky nemá v současnosti žánrovou konkurenci.

Pro: festovní rubačka. zajímavé classy. jinak asi není co vyloženě chválit, je dobré že nic podstatného nepodělali

Proti: nepřehlednost některých lokací, mechanismů hry, různých menu, interfaců a nabídek, jednoduché po stránce komplexnosti i obtížnosti, v závěru tomu nějak dochází dech

+12
  • PC 80
Kopie Diabla2, která si na nic nehraje. Už dlouho jsem nezažil tak zábavné bezúčelné klikání! Že má hra jen tři povolání a pouze singleplayer mi běhe hraní vůbec nevadilo a při pohledu na povedenou grafiku se dostavovala otázka. Nehraji osekané Diablo3? O hře jsem se dozvěděl náhodně na steamu a při shlédnutí traileru jsme si hru musel předobjednat aniž bych znal světová hodnocení což je u mě velmi neobvyklé. Co naplat lásce na první pohled neporučíš.

Pro: Grafika, která u mě vyvolala mnohonásobný orgazmus se skvělou hratelností.

Proti: Obsahu mohlo být malinko více, ale co chcete za 15 euro :)

+8 +9 −1
  • PC 0
Moje hodnotenie tejto hry kdesi na úrovni planckovej konštanty (6 * 10 na -34) vyjadruje neurčitosť polohy a hybnosti toho prekliateho elektrónu, ktorý sa pretuneloval voči jasným Newtonovým zákonom a napriek všetkým okolnostiam ma donútil vyskúšať Torchlight.

Roguelike ASCII hry ma zvykli nudiť už po pár minutách a Torchlight nie je výnimkou. Všetci asi tušia, že byť herným testerom je najhorší job na svete, popri baníkoch a IT špecialistoch v open office, a Torchlight nápadne pripomína alpha test balance systému. Stále dokola to isté a ešte si za to musíte aj zaplatiť. Uvidíme, možno Runic Games čoskoro vydá skutočný Torchlight, hned ako vyhodnotia všetky dáta, ktoré im pošle ich nenápadné DRM ukryté v inštalácii.
-17 +7 −24